ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0e5a6730-8f0f-11dd-ab07-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 68, person 59, org 6, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 25. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 112.
4 article
Narannla večerní listy předplání ser V Praze v admínistracli na můslo. . . . . . 9 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —b s dvoji donáškou na města na čtvrt leta . . . . 7 K en ve Gliálkách. oa měslo . . . . . P K 90n Poštou na méslo. na čtvrt lsta . . . . 9 K. 60 s dvoji zásílkou na měsíe. nk čtvriota : . . K e Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Pošta 60 Praha
5 article O Skader.
O Skader. Situaci, do které pád Skadru uvedl londýnskou konferenci velvyslanců, zna- menitě osvětlují slova včerejší depeše Reuterovy agentury: celkem nebyly názory diplomatů o této události příliš jasné. Ve hlavních městech evropských opravdu vznikl jistý chaos, ze kterého s určitostí lze si vybrati pouze tolik, že po dobytí posled- ní turecké pevnosti naprosto není možno, aby ostatní Evropa chovala se k vítězné Černé Hoře tak odmítavě a příkře jako do- sud. Se všech stran ozývá se přesvědčení, že i v případě pro malé království nejne- příznivějším musí nyní jeho věc také před evropským forem dopadnouti jinak, než v Londýně až dosud myslili. Tam, kde už dří- ve nadhazovali myšlenku kompensací, mlu- ví nyní o nich už s plnou určitostí, a pokud se na to odpovídá z Vídně, není to už ton dřívějšího zásadního odporu, nýbrž spíše počínajícího smlouvání, kterým se také no- vá úprava Balkánu, jak doufáme, pokojně ukončí. S kompensacemi počítá se už ote- vřeně i v Berlíně, kde se rovněž doznává, že se posice Černé Hory zlepšila, a sou- časně vyslovuje se odtud i přání, abyi když velmoci budou od Černohorců žádati. aby opustili město do jisté lhůty, poskytly jim alespoň lhůtu hodně dlouhou, takže by zatím diplomacie měla dosti času věci urovnat. Francouzská veřejnost jde přiro- zeně mnohem dále. Orgány, které žádají pro Černou Horu kompensace, mluví přímo o kompensacích territoriálních, a „Temps! vyslovuje mínění, že bylo nejlépe, kdyby se nyní o tyto kompensace zasadilo Rusko, a to tak energicky, aby za ty kompensace král Mikuláš mohl se Skadru zase vzdáti.
Černohorec Mikuláš Skadr Evropa Londýn Vídeň Balkán Berlín Rusko Reuterův agentura
6 article
Jestliže jsou ve Francii i teď ještě toho mínění, že Černá Hora musí Skader zase vydati, je to buď proto, poněvadž chtějí zabrániti samostatnému postupu Rakou- sko-Uherska proti Černé Hoře, anebo sou- dí, že sjednocená Evropa nemůže strpěti. aby malé království provedlo proti ní svoji vůli, poněvadž by to bylo úpadkem její autority. Na dosavadním průběhu velmocenské akce proti Černé Hoře je zřejmo, že sle- dovala ještě jiný, snad mnohem důležitější cíl, totiž působiti i na Rakousko, totiž na ty živly v něm, které hlásají, že zájem říše vyžaduje násilného zasálnutí do balkán- ských otázek. Ostatní velmoci, tedy také druzí dva členové trojsolku byli jiného mínění: rakouské návrhy na vylodění muž- stva, podané v sobotu, lyly v pondělí kon- ferencí odmítnuty. Nyn budou ovšem po- dány znovu, velmoci ršak doufají, že se jim podaří zachovati ina dále klidný spo- lečný postup. To lze velkou určitostí vy- čísti i z „Tribuny“, officiosního italského listu, jenž mluví i yní o další „pokojné blokádě“, kdežto vecky ostatní eventua- lity — také zvláštn mandát pro Rakousko a Italii, „věc obtížnu a nákladnou“ — uvá- dí toliko jako otáku. Není tedy bezpro- středních obav přd samostatnou akcí Ra- kouska proti Čené Hoře, protože všecky velmoci byly by roti němu, a situace není podle toho, abynutila Rakousko postaviti se proti nim. Ndo by přece nebyl čekal
Čený Francie Černá hoře Evropa Rakousko RakaskýUhersko
7 article
v den, kdy hrabě Berchtold mluvil o ží- votních zájmech monarchie, že se do této formule po opuštění všech plánů na Novo- pazarsko i vydání Peči. Prizrenu a Dakovi- ce najednou vloží jako nezbytná součástka příslušnost Skadru k Albansku. Balkánšti spojenci ustoupili říši v otázce albanského státu, i východiska Srbů k moři, velmoci uznaly, že jest jejím životním zájmem, aby se k Jaderskému moři nedostal nikdo třeti — ale daly by se asi méně snadno přesvěd- čiti, že příslušnost Skadru není jenom přá- ním monarchie, nýbrž i jejím životním zá- jmem. Se Skadrem, ani bez Skadru nebude albanský stát aktivní, nepřestane být na prodej, nezařídí si vzornou policii, ani ne- založí akademii věd. Za to přílišná horli- vost se strany Vídně snadno by mohla už nyní ukázatí světu všecky rozdíly ve spo- lečném nazírání Rakouska a Italie na to, co je na balkánském problému ještě neroz- řešeno. Konečně jsou tu ještě rakouští ná- rodové, kteří snad také mají vzhledem k obětem, které se u nich žádají a berou, jakési slovo v záležitostech říše. A snad nebudou ve Vídni po zralém uvážení přec jenom chtíti, aby věcí dospěly tam, že by hrozil vzniknouti z toho boj mezi Slovan- stvem a Němectvem, o kterém může sice mluviti německý kancléř, na jehož even- tuality však dojista nemůže pomýšleti chef zahraniční politiky rakouské.
Berchtold Srba Prizren Dak Skadr Vídeň Rakousko akademie věda
8 article
Vedle těchto obav, aby Rakousko ne- perušilo evropský mír, zajisté hrá daleko menší úlohu starost o autoritu sjednocené Evropy. To by také bylo při nejmenším trochu podivné. Od roku 1839, kdy vydán proslulý reformní hatišerif gülhanský, uji- šťuje Turecko sjednocené i nesjednocené velmoci, že nemá nic jiného na srdci, nežlí státi se civilisovaným státem. Jakou ce- stu k tomu volilo, jak slíbené reformy pro- vádělo, je všeobecně známo. Když je měl za to r. 1878 stihnoutí zasloužený osud, po- stavila se ostatní Evropa proti balkánským Slovanům a proti Rusku a stvořila potomní provisorium, za kterého šetřila Porta jeji autority stejně málo jako před tím. V Ča- řihradě musíli velvyslanci intervenovati pro každého macedonského četníka. Teď, když balkánští národové udělali konečně pořá- dek, najednou jakoby se velmoci rozpomí- naly na svoji autoritu, které potřebují k tomu, aby odstrčily Srby od moře, stvořily lbanské nedochůdče a vzaly Černé Hoř její historický Skader, opět získaný krva- vým vítězstvím. Bez takové autority se stará Evropa už obejde.
Srba Černá Rakousko Evropa Turecko Rusko Čo Slovan
9 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. O pádu Skadru. (Z úřadního pramene černohorského. 23. t. m (o 4. hod. odpol.) Z Cetyně, 24. dubna. Vyjednání o vydání pevnosti Ska dru trvalo dva dny. Předevčírem posla Essad paša parlamentáře k následníku Dani- lovi a navrhl mu kapitulaci s prosbou, by za- hájeno bylo vyjednávání. Na to byl generál Vukotič vyslán jako parlamentář. Jednání trvalo celý den, ale nemělo výsledku. V noci zahájili černohorci ofensivu. Vče- ra přišel nový parlamentář Essada paše s prosbou, by vyjednávání bylo obnoveno. Generál Vukotič odebral se opět do Skadru s instrukcí, aby vůči nepříteli, tak zmužilému, projevil co nejvíce velkomyslnosti a dovolil
Daňa Vukotič Balkán Cetyně
10 article
posádce odchod s vojenskými pocta- mi a zbraněmi, resp. dokonce s leh- kým dělostřelectvem. Na těchto pod- kladech byl včera v 6 hodin večer podepsán protokol o vydání Skadru Essa- dem pašou a generálem Vukoti- čem. Hned na to začalo vyklizování města Dnes se v něm pokračovalo a zejtra k po- lední bude skončeno. Generál Martinovič vy- rozuměl krále telegraficky o obsazení Tara- boše. Následník Danilo přijede zítra v po- ledne slavně do Skadru. Král s královnou poslali dnes ráno z Vir Pazaru 3 loďky s potravinami a zdra- votním materiálem jako první po- moc. V celé zemi docházi ku projevům. Král dostává z obsazených území mnoho blahopřejných telegramů. Číní se přípravy k slavnému vjezdu krále do Ska- dru. Essad paša odebere se s posádkou do své domoviny Tirani. Černohorcí ukořistilí ve Skadru 120 děl mezi nimi 40 rychlopalných, 12 houfnic a hoj- ný materiál válečný. Z Athén, 24. dubna. (K. k.) Řecká vlá- da zaslala černohorskému králi telegram, kte rým mu blahopřeje le dobytí Skadru. Dobrovolně nepůjdu! řekl král Mikuláš. Sl—k. Z Bělehradu, 24. dubna. (Zvl. tel „N. L.“) Sděluje se mi ke skaderské otázce Černá Hora ve svém dialogu s Evropou řekla poslední své slovo; nyní je má pověděti Ev- ropa, Okupace Baru Černá Hora neleká se Za Bar, jenž pro ní tak valné ceny nemá, Skader nezamění. V obraně byla Černá Hora vždy nezdolna; dobyvší Skader, pře- chází k obraně. Dobrovolně nepůjdul řekl prý král Mikuláš.
Martinovič Danila Mikuláš Eva Tara Pazar Atény Bělehrad Černá Hora Evropa Esso
11 article Nová otázka?
Nová otázka? Z Petrohradu, 24. dubna. V ruském za- hraničním úřadě se prohlašuje, že pádem Skadru nastala nová otázka, která vyžaduje vážného řešení, leč její rozřešení konečné přenecháno bude velmocem. O důsledku pádu Skadru konala se již výmě- na názorů mezi velmocemi. Stano- visko velmocí ruší londýnská konference vel- vyslanců. Záležitost zůstane bez vážněj- šího mezinárodního konfliktu. poněvadž jak oficiální kruhy se domnívají. žádná velmoc nechce být stržena do zahraničních zápletek.
Stano Petrohrad
12 article Nátlak.
Nátlak. Z Berlína, 24. dubna. (K. k.) Na směrodat- ném místě není žádné pochybnosti o tom, že v záležitosti skaderské musí velmoci uplatniti svou vůli společným zakročením. Tady se to- mu dobře rozumí, že Rakousko-Uhersko klade důraz na rychlé rozhodnutí velmocí. Z Paříže, 24. dubna. (K. k.) Značná část tísku vyslovuje se rozhodně proti tomu, aby Černá Hora podržela Skader. „Autorite píše: Velmoci nemohou se skloniti před doko- nanou věcí. „Petite République“: Ev- ropa nedá se zajisté sesměšňovati. Londýn- ských rozhodnutí musí býti dbáno. „Radi- kal“ soudí, že dlužno zachovati jednotu vel- mocí. Černá Hora spíše se podrobí autoritě spojených velmocí, než násilí jediné z nich „Aurore“ píše: Londýnské rozhodnutío Skadru nesmí býti odvoláno. Je povinností Ruska dáti Černé Hoře bezvýhradně pevné pokyny. Naproti tomu soudí „Lanterne“ že Evropa má býti vůči malé Černé Hoře vel- kodušnou.
Černá Skader Petit République Eva Aurore Berlín Rakousko Uhersko Paříž Londýn Rusko Evropa
13 article
Otázka srbského boykotu Sl-k. Z Bělehradu, 24. dubna. (Zvl. telegr zpráva „Nár. L.“) Předseda obchodní komory Riznič jel do Vídně; jeho cesta souvisi s otázkou boykotu. Jsem ostatně ujištěn, že ani do Sofije, ani Athén dosud žádného vy- zvání ke zúčastnění se boykotu nebylo dáno ni osobně, ni písemně. Přemrštěná a bláhová naděje. Z Paříže, 24. dubna. „Temps“ ozna- muje z Cetyně: Ve zdejších politických kru- zích převládá přesvědčení, že král Mikuláš v otázce Skadru do té doby nepovolí, dokud velmoci nezakročí vojensky. Není třeba, aby opatření ta byla příliš silná. Několik dělových výstřelů mezínárodního loďstva na černohor- ské pobřeží by stačilo. Petrohradské manifestace. Z Petrohradu, 24. dubna. (K. k.) O 3. hod odpol. konaly se v kazaňské kathedrále na podnět sdružených slovanských společností smuteční bohoslužby za vojíny, padlé v bal- kánské válce a bohoslužby díků za dobytí Skadru. Zúčastnilo se jich mnoho obecenstva. mezi ním velmi mnoho členů jihoslovanských osad. Po bohoslužbách pokusil se veliký zá- stup lidí za zpěvu ruských a j. slovanských národních hymen uspořádatí manifestaci, byl však policií rozptýlen. Zástupcí slovanských společností položili na hrob cara Alexandra III. věnec. Řekové neustoupí z ostrova Chia. Z Athén, 24. dubna. (»Ag. d'Athénes. Úřadně se popírá zpráva, že Řecko odvolá své vojsko z Chia. Nikdy na to nepomý- šlelo a také nepomýšlí ustoupiti z tohoto ostrova. (Viz poslední zprávy.)
Athéna Mikuláš Řek Athénes Bělehrad Vídeň Paříž Petrohrad Atény Řecko obchodní komora Riznič Aga
14 title
Politický přehled.
15 article Země české.
Země české. Otázka česko-německé dohody v německo- nacionálním Svazu. Ke schůzi předsednictva německo-nacio nálního Svazu říš. poslanců, svolané na pon dělí dne 28. t. m., sděluje „N. Fr. Presse“, že na pořadu jednání především stojí zpráva ně meckých zástupců z Čech o vyrovnacích jed- náních a konferencích s vládou. Nade vši po- chybu bude v jednání o tomto předmětu pro- jeveno, že vyžaduje souručenství ve všech nacionálních směrech, kteréž je základem Svazu, aby Němci v Čechách byli ve svém ob- tižném stanovisku podporováni. Jak známo, „obtížné stanovisko“ Němců záleží ve snaze, zameziti obnovením Dam- mova, ve výboru zamítnutého návrhu, v plenu úděly z finančního plánu království Českému kynoucí, po případě zmařiti obstrukcí pro- jednání finančního plánu z těchže důvodů. O finančním plánu vyslovuje se však včerejší předvěst vídeňského listu v ten smysl, že Verband musí naléhati na vyřízení finančního plánu přes to, že se vyhlídky na jeho usku- tečnění zmarem jednání v Čechách a Haliči zhoršily. Z tohoto a jiných důvodů, hlavně pak z ohledů na rozpočtové provisorium, jed- nací řád a předlohu o místních drahách bude Verband s největším důrazem na vládu na- léhati, aby říšské radě byla co nejdříve po- skytnuta možnost ke znovuzahájení činnosti Nová veřejná škola česká na Teplicku. Zemská školní rada uložila obci v Sobě- druhách na Teplicku zřízení veřejné jedno-
Němec Dam Verband Čechy Halič Teplicko Sobě
16 article
V drobném prodeji, ranní člsto a sobě . . za sh večerni za d k Ve fliálkách na venkověo ranní čislo večerní . . . 5 k lnaerhtv platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijíma administrace v Marinnské ul.. a Tam nacházejí se táž redakes, tiskárna a expedinu „Národních Listů“ Rukopiny se navraeej
Marinnský ulice
17 article
třídní české školy. Obec nastoupila proti to- muto rozhodnutí cestu stížnou k ministerstvu vyučování a ke správnímu soudu a tím na- stává české menšině v Sobědruhách cesta křížová, jako obvykle. Německá odpověď na domnělý vládní program sněmovní. Na zvěsti o vládní proposici, aby sněm král. Českého v krátkém, programově omezeném zase- dání vyřidil opravu zemského zřízení s tou pod- mínkou, že vstoupiti má v platnost současně s ja- zykovým zákonem c zeměpanských úřadech, uve- řejňuje —a— (Hartl?) v „Reich. d. Volksztg.“ tento pozoruhodný projev: „Odhaduje snad vláda politický smysl našich poslanců skutečně tak nízko, že od nich vážně očekává, že by přistoupili na takový návrh, jehož vnitřní faleš musili by poznati i političtí kojenci? Kdyby dnes uzákonění zemského zřízení vázáno bylo na nejjednodušší podmínku, třeba na ustano- vení německého ponocného v Praze, tož víme, že by se tento ponocný musil teprve v příštím století narodit. Buď jsou němečtí poslanci pokládáni za takově hlupáky, že neupřímnost takového návrhu neprozírají, anebo za tak špatné, že by mohli při- stoupiti na návrh, který znamená vzdání obstrukce za naprosto bezcenný „ústupek“. Jest na něme- ckých poslancích, aby prokázali nesprávnost obou domněnek nejrozhodnějším odmitnutím tohoto vládního návrhu, znějíeího jako dělání si bláznů“
Hartl Reich Volksztg Sobědruhy Praha
18 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Po pádu Skadru.
RakouskoUhersko
19 article
Vídeňský tisk je vzetím Skadru rozhoř- čen, ale tváří se tentokrát klidným, dovolá- vaje se, jako Shylock, úpisu londýnské vele- vyslanecké konference, dle něhož Skader, i když bude dobyt, musí býti vyříznut z živého těla Černé Hory. U Shakespeara našel se ovšem rozumný soudce, jenž Shylokův úpis svým výrokem proměnil. v bezcenný hadr. Stejný osud může stihnouti i rozhodnutí lon- dýnské konference o Skadru. Něco podob- ného předvídá vídeňský vládní tisk a proto podává již návrhy, co by se rs státi, kdyby velmoci změnily svůj názor o albanské pří- slušnosti Skadru. „N. W. Tagbl.“, nynější or- gán zahraničného ministerstva, jest krajně nespokojen s velmocenským koncertem, který prý je příliš váhavý a shovívavý. Jestliže vel- moci snesou dobytí Skadru, jímž král Nikola dal ránu pěsti do oblíčeje velmocenské pre- stiže a neučiní samy rychle opatření, aby Černohorci byli z dobytého města vypůzeni. bude Rakousko své zájmy hájiti samo. „Zeit“, jakoby odpovídal mluvčímu hr.
Shylock Shakespeare Shylokův N W Tagbl Černohorec Černá Hora Rakousko
20 article
Berchtolda, píše však, že dobytím Skadru není blamována Evropa, nýbrž pouze Rakou- sko. Jediné Rakousko naléhalo na to, aby Skader zůstal albanským. Ostatním velmocem buď byl osud Skadru lhostejný, anebo byly výslovně proti snahám rakouským. Námořní demonstrace před Barem není namířena proti Černě Hoře, nýbrž proti Rakousko-Uhersku, aby nemohlo samostatně zakročiti proti Černé Hoře. Vyslati válečnou výpravu proti Skadru a vypuditi odtud Černohorce byla by práce pour le roi de Serbie, poněvadž ztráta Skadru vedla by ke sloučení Černé Hory se Srbskem, jehož si Rakousko-Uhersko jistě nepřeje. A tak, píše „Zeit“, nezbude Rakousku nic ji- ného než svorně s ostatními velmocemi couv- nouti. Z polských listů píše o pádu Skadru „N. Reforma“. V dobytí Skadru vídí větší porážku Rakouska než Turecka. Turecko ztrácí pro- vincie, jež byly hlavním původem jeho sla- bosti. V Asii může se nyní obroditi a upev- niti. Rakousko utrpělo však na Balkáně mrav- ní porážku, která prozrazuje nicotnost celé jeho zahraniční politiky. Rakousko vystupo- valo na Balkáně vždy jako krotitel divých zvířat s prutem v ruce. Nyní zvířata se pře-
Berchtold Skader Černohorec Serbie Evropa Rakousko Uhersko Srbsko Turecko Asie Balkán
21 title
FEULLETON.
22 article Literání minulost česká
Literání minulost česká rebarvovaná. Žijeme v lobě kuriosního „přehodnoco- vání hodnot“o podrobné zkoumání několika generací s bipečností takřka matematickou postavilo nato, to se znovu rozviklává, pře- barvuje, zateňuje. Řady zjevných i skrytých pisatelů dáví si záležeti na tom, aby nás přesvědčily,e na př. doba husitská, kterou pokládáme t vrchol rozmachu síly národní. náboženské osvětné a tím právě za součást dějín světých, je vlastně počátek našeho úpadku; aaopak zase, že nejhlubší pokles- putí české ducha a české síly kulturní, če- ského jaza a české národnosti na hranici století senáctého a osmnáctého je dobou vnitřního idu, sjednocení myslí a tedy jedině plodnou dmínkou pravého života duševního. Pamiík starších dob ví ovšem, odkud vítr vějelistorie se prostě zase jednou opa- kuje — vejí se úsudky let padesátých s ve- škerou sv tendencí: tendencí neliterární, ne- kulturní, oti faktu staví se fikce. Vmyme se na př. do Čech za první třetiny vu osmnáctého. Na nek zdání jednolitého, dobře spořá- daného pevně vedeného celku, s obyvatel- stvem »žným, zámožným, spokojeným, se školství hojným a soustavně řízeným, s či- lým zem tiskařským a vydavatelským,s hlučný disputacemí na universitě, s kvetou- cím uním výtvarným a zejména ruchem sta- vitelsh, s rozšířenou zálibou v hudbě a v produch dramatických. Praha nikdy ne- mělazhledu půvabnějšího a umělečtějšího než let, kdy ujímal se vlády otec Marie Ter Karel VI., kdy Fischer z Erlachu do- konl stavbu paláce Clam-Gallašského, kdy Dirnhofer syn po otci dostavoval Mikulášský cht malostranský a jal se téhož jména ko- jtdtavěti na Starém městě, španělský sál
Marie Ter Karel VI Fischer Čechy Praha Erlach clamGallašský
23 article
na hradě pražském, palác Nostický i dům ro- diny Kinských; kdy byla ukončena monumen- tální výzdoba Karlova kamenného mostu; kdy velechrám sv. Víta, chrám sv. Jakuba a jiné kostely krášlil štětec Petra Brandla a kopuli chrámu křižovnického i palác Černínský vy- zdobovala ruka Václava Rainera atd. V če- chách nikdy na pohled nebylo více blahobytu. než když o korunování Karla VI. šlechta z království vezla se v průvodu na tisíci šestí- spřežních vozích, když z přístavu lovosického na sta saských lodí vyváželo naše plodiny polní, kdy hony v panských lesích českých staly se evropskou znamenitostí a kdy umělcí a řemeslníci hrnuli se k nám za dobrým vý- dělkem. To všecko je ovšem pravda. Ale vábný obraz má také svůj rub a rub ten je ponurý a temný.
Kinská svatý . Vít svatý . Jakub Petro Brandl Černínský Rainer Karel VI Karlův kamenný
24 article
Zdánlivá jednolitost, spořádanost a pevné vedení správy veřejné vyplývaly z nemilo- srdného režimu absolutistického, jenž všeliký „nepořádek“, nespokojenost, odpor nebo od- chylku od řádu vyměřeného potlačoval a od- straňoval holí, šatlavou, mučírnou, deportac a katem. Častá, opakující se povstání selská ukazují na trvalý neklid právě těch vrstev. které udržovaly stát a živily zemi, a nicméně uzákoněnou porobou svého stavů, nad nímž stále svištěla lískovka panských drábův a jejž posledních zbytků lídské existence zbavovaly krutosti panských úřadníků, doháněny byly k zoufalému odporu, kteréhož stopy potom znamenány jsou vypálenými vesnicemi, lido- mornou a šibenicí. Na jakém stanovisku stojí na př. „Nové právo útrpné a hrdelní pro krá- lovství České“, za lidumilného Josefa I. r. 1708 vydané od appellačního rady Kašpara Jana Kupce z Bilenbergku? Má zevrubná ustana- vení o celé stupnici mučení: šněrování údů. palečnice, šroubovací boty, natahování na ře- bříku, pálení ohněm; má tresty mečem nebo ohněm na kouzelnictví a čarodějnictví, pro- vozované v tajném nebo zjevném spolku se
Kupec Bilenbergko Josef I . r
25 article
zlými duchy a to buď podle smluvy s nim ústní anebo písemně; má barbarské pokuty z smýšlení kacířské, na jevo dávané slovy nebo skutky, třeba passivními, t. j. pokuty, jako jsou vytržení jazyka, utětí ruky, trhání masa rozžhavenými kleštěmi, smýkání těla koněm smrt mečem nebo ohněm. Na podobné úrovni středověké stojí i škol- ství tehdejší, vyšší i nižší, téměř vesměs řízené Řádem jesuitským. Na školách středních učilo se, vedle náboženství, vlastně jen latinskému psaní a mluvení, počtům a zeměpisu; dějepis, jakožto nauka dvojsečná a tudíž nebezpečná byl stlačen na míru nejskrovnější a vědění přírodě, jakožto rouhavý výmysl ďáblův, vůbec bylo vyloučeno. I ta latina pak, na kterou obraceno tolik úsilí, velmi málo se podobala latině klassické, poněvadž už ani Cicero ne- směl do škol jako předloha stilistická, i v něm už se skrývalo příliš mnoho ducha, mnoho nabádavých popudů ku přemýšlení, mnoho nespokojenosti s věcmi, jak jsou, mnoho pro- sté antické elegance, která nehodila se pro- dlouženému baroknímu středověku v Čechácha místo na vyhoštěných Listech Ciceronových jedenáct tisíc studentů rok co rok se latině cvičilo na bombastickém žvastu, který 1709 v knížku učebnou složil Carolus Kolezawa.
Cicero Ciceronův Carolus Kolezaw
26 article
Na universitě pražské nebylo jinak. Práv- níci ze starých učebnic dogmaticky se učili paragrafům osekaného a ad hoc upraveného římského práva; o právu domácím, ba anio rakouském, se nemluvilo. Medikové z věd pří- rodních nepozorovali téměř nic a anatomii těla lidského studovali na mrtvolách psův a vepřů, třeba že učitelé mediciny až do polovice věku osmnáctého přikládali si titul „excellencí“. Filosofická fakulta, která ovšem byla úplně v rukou řeholnických, ani o krok nepostoupila od nauky a soustavy Tomáše Aquinskéhoa provozovala scholastické disputace zcela tak, jak kvetly před pěti sty lety. A na theologii, kde bible, ba i spisy sv. otců téměř úplně zmizely, bývalo sice hlučno, plno živých a ne- ústupných sporův a hádání, plno stran, od- stinův, ano lze říci bohosloveckých sekt, jež názory své z university přenášely i na kaza- telny, do obecenstva a do literatury; ale ste- žejné otázky, kolem kterých se točil všechen důmysl disputujících, týkaly se na př. záhady. v kolik hodin bude začátek posledního soud. a jak dlouhé bude míti trvání, slaví-li se svá- tek Božího těla také v nebesích atd.
Aquinského
27 article
Literatura pak, to jest slovo tištěné, n oblasti jazyka našeho byla sice dosti hojná. zejměna ta, co vycházela z tiskáren pražských a především ovšem latinská, takže o nějakém. třeba sebe kratším období ve věku osmná- ctém, které by u nás bylo bývalo bez pro- dukce slovesné vůbec, arcí mluviti nelze. Ja- kého druhu však byla „literatura“ ta a jakým směrem se nesla, vyslovil již Josef Jungmann v „Historii literatury české“ 1849, str. 244—5. řka: „Vycházely knihy latinské, které cit krásy více urážely než kochaly. Hledáno no- voty: řeči a básně ne podle citu a rozumu, ale podle práce a trudu souzeny. Neobyčejná slova, zatmělé mluvení způsoby, ostrého vtipu směšné ukazování, jinde opět řečí nevázanost a jakoby ke zpěvu a tanci upravenost schvál- ně hledány. Nebyla po chuti historie sloh plyn- ný a jasný chtějící, nebo báseň na vzor sta- rých složená, anobrž chvalořeči, plné chytrých domyslů na způsob nápisů, v dlouhých a krát- kých verších skládané. Přišla ta nákaza z Ita- lie k Jesuitům českým, a skrze ně vůbec roz- šířena trvala až do časů Marie Teresie.“ A podobným duchem, jakým šlo vyučo- vání na školách vyšších i nižších, jakým ozý- vala se kazatelna i zpovědnice, jurisprudence a trestní právo, jakým proniknut byl všechen tehdejší život veřejný, nesla se v Čechách ne- jen literatura latinská, nýbrž i slovesno st česká, pokud ovšem název slovesnosti sne- se spousta tisků, ne snad spisků nepatrných na pohled, nýbrž opravdových objemných knih, které převážnou většinou představují pouhý potištěný papír.
Jungmann Marie Teresie Ito Čechy slovesnost sen
28 article
Všecky poznatky nejen náboženské, nýbrž i živolní, kritika a polemika společenská, ná- vody dobrých mravů, nájezdy osobní, ba i po- učení reálné a vývody historické nalézáme soustředěny v knihách jednoho druhu: v po- stillách, vzniklých zpravidla ze sbírek ká- zání. Ale, namítáte, cožpak už sama postillová forma podmiňuje literaturu chatrnou? Zajisté nepodmiňuje. Úpadek však je v tom, že obme- zená literatura postillová v prvním období věku osmnáctého podává úhrn tehdej- šího našeho českého psaní i tisku a že obmezená literatura ta podává úhrn tehdejšího směru myšlení, tendencí časových a dobového nevkusu. Ze všech těch knih mluví k nám křiklavou barokní formou věku vlastně stále totéž thema: dokonaná protíreformace, sebevědomí vítězův a jistota společnosti cír- kevní, jejíž členové ve všech oborech života veřejného i ve svědomi obecenstva byli tehdy beati possidentes, pěstitelé zázračnictví, oslavo- vatelé svatých a světic, ličitelé muk pekelných. mudrovatelé o subtilních záhadách metafysiky scholastické, drsní, hrubí, neomalení karatelé a bičovatelé nešvarův a nemravů vrstev spod- ních a při tom zpravidla opatrní zamlčovatelé neřestí panských i poklonkáři všemu, co zna- menalo bohatství, urozenost a moc, a posléze sobělibí šprýmaři a fraškáři slovní a slohoví, kteří pitvorou a dryáčnickým nánosem barev nahrazují nedostatek ducha, vědění, vzdělání, nadání a také prostého lidského citu. Opakujeme: pouhý potištěný papír. A kdyby ho bylo na vozy, a kdyby kolem něho do oblak strměla sta divů výtvarných, koupe- ných zlatem, a zněly hudební fanfáry, sehnané z celé Evropy, vždy bude ukazovati jen jedno: kterak, vinou vnějšího i vnitřního tlaku, duše česká tehdy byla vyprahlá, ubohá a nesvá.
Evropa