1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 25. dubna 1913.
Praha
4
article
Narannla večerní listy
předplání ser
V Praze v admínistracli
na můslo. . . . . . 9 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —b
s dvoji donáškou
na města
na čtvrt leta . . . . 7 K en
ve Gliálkách.
oa měslo . . . . . P K 90n
Poštou
na méslo.
na čtvrt lsta . . . . 9 K. 60
s dvoji zásílkou
na měsíe.
nk čtvriota : . . K e
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Pošta
60
Praha
5
article
O Skader.
O Skader.
Situaci, do které pád Skadru uvedl
londýnskou konferenci velvyslanců, zna-
menitě osvětlují slova včerejší depeše
Reuterovy agentury: celkem nebyly názory
diplomatů o této události příliš jasné. Ve
hlavních městech evropských opravdu
vznikl jistý chaos, ze kterého s určitostí lze
si vybrati pouze tolik, že po dobytí posled-
ní turecké pevnosti naprosto není možno,
aby ostatní Evropa chovala se k vítězné
Černé Hoře tak odmítavě a příkře jako do-
sud. Se všech stran ozývá se přesvědčení,
že i v případě pro malé království nejne-
příznivějším musí nyní jeho věc také před
evropským forem dopadnouti jinak, než v
Londýně až dosud myslili. Tam, kde už dří-
ve nadhazovali myšlenku kompensací, mlu-
ví nyní o nich už s plnou určitostí, a pokud
se na to odpovídá z Vídně, není to už ton
dřívějšího zásadního odporu, nýbrž spíše
počínajícího smlouvání, kterým se také no-
vá úprava Balkánu, jak doufáme, pokojně
ukončí. S kompensacemi počítá se už ote-
vřeně i v Berlíně, kde se rovněž doznává,
že se posice Černé Hory zlepšila, a sou-
časně vyslovuje se odtud i přání, abyi
když velmoci budou od Černohorců žádati.
aby opustili město do jisté lhůty, poskytly
jim alespoň lhůtu hodně dlouhou, takže by
zatím diplomacie měla dosti času věci
urovnat. Francouzská veřejnost jde přiro-
zeně mnohem dále. Orgány, které žádají
pro Černou Horu kompensace, mluví přímo
o kompensacích territoriálních, a „Temps!
vyslovuje mínění, že bylo nejlépe, kdyby
se nyní o tyto kompensace zasadilo Rusko,
a to tak energicky, aby za ty kompensace
král Mikuláš mohl se Skadru zase vzdáti.
Černohorec
Mikuláš
Skadr
Evropa
Londýn
Vídeň
Balkán
Berlín
Rusko
Reuterův agentura
6
article
Jestliže jsou ve Francii i teď ještě toho
mínění, že Černá Hora musí Skader zase
vydati, je to buď proto, poněvadž chtějí
zabrániti samostatnému postupu Rakou-
sko-Uherska proti Černé Hoře, anebo sou-
dí, že sjednocená Evropa nemůže strpěti.
aby malé království provedlo proti ní svoji
vůli, poněvadž by to bylo úpadkem její
autority.
Na dosavadním průběhu velmocenské
akce proti Černé Hoře je zřejmo, že sle-
dovala ještě jiný, snad mnohem důležitější
cíl, totiž působiti i na Rakousko, totiž na
ty živly v něm, které hlásají, že zájem říše
vyžaduje násilného zasálnutí do balkán-
ských otázek. Ostatní velmoci, tedy také
druzí dva členové trojsolku byli jiného
mínění: rakouské návrhy na vylodění muž-
stva, podané v sobotu, lyly v pondělí kon-
ferencí odmítnuty. Nyn budou ovšem po-
dány znovu, velmoci ršak doufají, že se
jim podaří zachovati ina dále klidný spo-
lečný postup. To lze velkou určitostí vy-
čísti i z „Tribuny“, officiosního italského
listu, jenž mluví i yní o další „pokojné
blokádě“, kdežto vecky ostatní eventua-
lity — také zvláštn mandát pro Rakousko
a Italii, „věc obtížnu a nákladnou“ — uvá-
dí toliko jako otáku. Není tedy bezpro-
středních obav přd samostatnou akcí Ra-
kouska proti Čené Hoře, protože všecky
velmoci byly by roti němu, a situace není
podle toho, abynutila Rakousko postaviti
se proti nim. Ndo by přece nebyl čekal
Čený
Francie
Černá hoře
Evropa
Rakousko
RakaskýUhersko
7
article
v den, kdy hrabě Berchtold mluvil o ží-
votních zájmech monarchie, že se do této
formule po opuštění všech plánů na Novo-
pazarsko i vydání Peči. Prizrenu a Dakovi-
ce najednou vloží jako nezbytná součástka
příslušnost Skadru k Albansku. Balkánšti
spojenci ustoupili říši v otázce albanského
státu, i východiska Srbů k moři, velmoci
uznaly, že jest jejím životním zájmem, aby
se k Jaderskému moři nedostal nikdo třeti
— ale daly by se asi méně snadno přesvěd-
čiti, že příslušnost Skadru není jenom přá-
ním monarchie, nýbrž i jejím životním zá-
jmem. Se Skadrem, ani bez Skadru nebude
albanský stát aktivní, nepřestane být na
prodej, nezařídí si vzornou policii, ani ne-
založí akademii věd. Za to přílišná horli-
vost se strany Vídně snadno by mohla už
nyní ukázatí světu všecky rozdíly ve spo-
lečném nazírání Rakouska a Italie na to,
co je na balkánském problému ještě neroz-
řešeno. Konečně jsou tu ještě rakouští ná-
rodové, kteří snad také mají vzhledem k
obětem, které se u nich žádají a berou,
jakési slovo v záležitostech říše. A snad
nebudou ve Vídni po zralém uvážení přec
jenom chtíti, aby věcí dospěly tam, že by
hrozil vzniknouti z toho boj mezi Slovan-
stvem a Němectvem, o kterém může sice
mluviti německý kancléř, na jehož even-
tuality však dojista nemůže pomýšleti chef
zahraniční politiky rakouské.
Berchtold
Srba
Prizren
Dak
Skadr
Vídeň
Rakousko
akademie věda
8
article
Vedle těchto obav, aby Rakousko ne-
perušilo evropský mír, zajisté hrá daleko
menší úlohu starost o autoritu sjednocené
Evropy. To by také bylo při nejmenším
trochu podivné. Od roku 1839, kdy vydán
proslulý reformní hatišerif gülhanský, uji-
šťuje Turecko sjednocené i nesjednocené
velmoci, že nemá nic jiného na srdci, nežlí
státi se civilisovaným státem. Jakou ce-
stu k tomu volilo, jak slíbené reformy pro-
vádělo, je všeobecně známo. Když je měl
za to r. 1878 stihnoutí zasloužený osud, po-
stavila se ostatní Evropa proti balkánským
Slovanům a proti Rusku a stvořila potomní
provisorium, za kterého šetřila Porta jeji
autority stejně málo jako před tím. V Ča-
řihradě musíli velvyslanci intervenovati pro
každého macedonského četníka. Teď, když
balkánští národové udělali konečně pořá-
dek, najednou jakoby se velmoci rozpomí-
naly na svoji autoritu, které potřebují k
tomu, aby odstrčily Srby od moře, stvořily
lbanské nedochůdče a vzaly Černé Hoř
její historický Skader, opět získaný krva-
vým vítězstvím. Bez takové autority se
stará Evropa už obejde.
Srba
Černá
Rakousko
Evropa
Turecko
Rusko
Čo
Slovan
9
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
O pádu Skadru.
(Z úřadního pramene černohorského. 23. t. m
(o 4. hod. odpol.)
Z Cetyně, 24. dubna.
Vyjednání o vydání pevnosti Ska
dru trvalo dva dny. Předevčírem posla
Essad paša parlamentáře k následníku Dani-
lovi a navrhl mu kapitulaci s prosbou, by za-
hájeno bylo vyjednávání. Na to byl generál
Vukotič vyslán jako parlamentář. Jednání
trvalo celý den, ale nemělo výsledku. V noci
zahájili černohorci ofensivu. Vče-
ra přišel nový parlamentář Essada paše
s prosbou, by vyjednávání bylo obnoveno.
Generál Vukotič odebral se opět do Skadru
s instrukcí, aby vůči nepříteli, tak zmužilému,
projevil co nejvíce velkomyslnosti a dovolil
Daňa
Vukotič
Balkán
Cetyně
10
article
posádce odchod s vojenskými pocta-
mi a zbraněmi, resp. dokonce s leh-
kým dělostřelectvem. Na těchto pod-
kladech byl včera v 6 hodin večer podepsán
protokol o vydání Skadru Essa-
dem pašou a generálem Vukoti-
čem. Hned na to začalo vyklizování města
Dnes se v něm pokračovalo a zejtra k po-
lední bude skončeno. Generál Martinovič vy-
rozuměl krále telegraficky o obsazení Tara-
boše. Následník Danilo přijede zítra v po-
ledne slavně do Skadru.
Král s královnou poslali dnes ráno z Vir
Pazaru 3 loďky s potravinami a zdra-
votním materiálem jako první po-
moc. V celé zemi docházi ku projevům.
Král dostává z obsazených území mnoho
blahopřejných telegramů. Číní se přípravy
k slavnému vjezdu krále do Ska-
dru. Essad paša odebere se s posádkou
do své domoviny Tirani.
Černohorcí ukořistilí ve Skadru 120 děl
mezi nimi 40 rychlopalných, 12 houfnic a hoj-
ný materiál válečný.
Z Athén, 24. dubna. (K. k.) Řecká vlá-
da zaslala černohorskému králi telegram, kte
rým mu blahopřeje le dobytí Skadru.
Dobrovolně nepůjdu! řekl král
Mikuláš.
Sl—k. Z Bělehradu, 24. dubna. (Zvl. tel
„N. L.“) Sděluje se mi ke skaderské otázce
Černá Hora ve svém dialogu s Evropou řekla
poslední své slovo; nyní je má pověděti Ev-
ropa, Okupace Baru Černá Hora neleká se
Za Bar, jenž pro ní tak valné ceny nemá,
Skader nezamění. V obraně byla Černá
Hora vždy nezdolna; dobyvší Skader, pře-
chází k obraně. Dobrovolně nepůjdul řekl
prý král Mikuláš.
Martinovič
Danila
Mikuláš
Eva
Tara
Pazar
Atény
Bělehrad
Černá Hora
Evropa
Esso
11
article
Nová otázka?
Nová otázka?
Z Petrohradu, 24. dubna. V ruském za-
hraničním úřadě se prohlašuje, že pádem
Skadru nastala nová otázka, která vyžaduje
vážného řešení, leč její rozřešení konečné
přenecháno bude velmocem. O důsledku
pádu Skadru konala se již výmě-
na názorů mezi velmocemi. Stano-
visko velmocí ruší londýnská konference vel-
vyslanců. Záležitost zůstane bez vážněj-
šího mezinárodního konfliktu.
poněvadž jak oficiální kruhy se domnívají.
žádná velmoc nechce být stržena
do zahraničních zápletek.
Stano
Petrohrad
12
article
Nátlak.
Nátlak.
Z Berlína, 24. dubna. (K. k.) Na směrodat-
ném místě není žádné pochybnosti o tom, že
v záležitosti skaderské musí velmoci uplatniti
svou vůli společným zakročením. Tady se to-
mu dobře rozumí, že Rakousko-Uhersko klade
důraz na rychlé rozhodnutí velmocí.
Z Paříže, 24. dubna. (K. k.) Značná část
tísku vyslovuje se rozhodně proti tomu, aby
Černá Hora podržela Skader. „Autorite
píše: Velmoci nemohou se skloniti před doko-
nanou věcí. „Petite République“: Ev-
ropa nedá se zajisté sesměšňovati. Londýn-
ských rozhodnutí musí býti dbáno. „Radi-
kal“ soudí, že dlužno zachovati jednotu vel-
mocí. Černá Hora spíše se podrobí autoritě
spojených velmocí, než násilí jediné z nich
„Aurore“ píše: Londýnské rozhodnutío
Skadru nesmí býti odvoláno. Je povinností
Ruska dáti Černé Hoře bezvýhradně pevné
pokyny. Naproti tomu soudí „Lanterne“
že Evropa má býti vůči malé Černé Hoře vel-
kodušnou.
Černá
Skader
Petit République
Eva
Aurore
Berlín
Rakousko
Uhersko
Paříž
Londýn
Rusko
Evropa
13
article
Otázka srbského boykotu
Sl-k. Z Bělehradu, 24. dubna. (Zvl. telegr
zpráva „Nár. L.“) Předseda obchodní komory
Riznič jel do Vídně; jeho cesta souvisi
s otázkou boykotu. Jsem ostatně ujištěn, že
ani do Sofije, ani Athén dosud žádného vy-
zvání ke zúčastnění se boykotu nebylo dáno
ni osobně, ni písemně.
Přemrštěná a bláhová naděje.
Z Paříže, 24. dubna. „Temps“ ozna-
muje z Cetyně: Ve zdejších politických kru-
zích převládá přesvědčení, že král Mikuláš
v otázce Skadru do té doby nepovolí, dokud
velmoci nezakročí vojensky. Není třeba, aby
opatření ta byla příliš silná. Několik dělových
výstřelů mezínárodního loďstva na černohor-
ské pobřeží by stačilo.
Petrohradské manifestace.
Z Petrohradu, 24. dubna. (K. k.) O 3. hod
odpol. konaly se v kazaňské kathedrále na
podnět sdružených slovanských společností
smuteční bohoslužby za vojíny, padlé v bal-
kánské válce a bohoslužby díků za dobytí
Skadru. Zúčastnilo se jich mnoho obecenstva.
mezi ním velmi mnoho členů jihoslovanských
osad. Po bohoslužbách pokusil se veliký zá-
stup lidí za zpěvu ruských a j. slovanských
národních hymen uspořádatí manifestaci, byl
však policií rozptýlen. Zástupcí slovanských
společností položili na hrob cara Alexandra
III. věnec.
Řekové neustoupí z ostrova Chia.
Z Athén, 24. dubna. (»Ag. d'Athénes.
Úřadně se popírá zpráva, že Řecko odvolá
své vojsko z Chia. Nikdy na to nepomý-
šlelo a také nepomýšlí ustoupiti z tohoto
ostrova.
(Viz poslední zprávy.)
Athéna
Mikuláš
Řek
Athénes
Bělehrad
Vídeň
Paříž
Petrohrad
Atény
Řecko
obchodní komora Riznič
Aga
14
title
Politický přehled.
15
article
Země české.
Země české.
Otázka česko-německé dohody v německo-
nacionálním Svazu.
Ke schůzi předsednictva německo-nacio
nálního Svazu říš. poslanců, svolané na pon
dělí dne 28. t. m., sděluje „N. Fr. Presse“, že
na pořadu jednání především stojí zpráva ně
meckých zástupců z Čech o vyrovnacích jed-
náních a konferencích s vládou. Nade vši po-
chybu bude v jednání o tomto předmětu pro-
jeveno, že vyžaduje souručenství ve všech
nacionálních směrech, kteréž je základem
Svazu, aby Němci v Čechách byli ve svém ob-
tižném stanovisku podporováni.
Jak známo, „obtížné stanovisko“ Němců
záleží ve snaze, zameziti obnovením Dam-
mova, ve výboru zamítnutého návrhu, v plenu
úděly z finančního plánu království Českému
kynoucí, po případě zmařiti obstrukcí pro-
jednání finančního plánu z těchže důvodů. O
finančním plánu vyslovuje se však včerejší
předvěst vídeňského listu v ten smysl, že
Verband musí naléhati na vyřízení finančního
plánu přes to, že se vyhlídky na jeho usku-
tečnění zmarem jednání v Čechách a Haliči
zhoršily. Z tohoto a jiných důvodů, hlavně
pak z ohledů na rozpočtové provisorium, jed-
nací řád a předlohu o místních drahách bude
Verband s největším důrazem na vládu na-
léhati, aby říšské radě byla co nejdříve po-
skytnuta možnost ke znovuzahájení činnosti
Nová veřejná škola česká na Teplicku.
Zemská školní rada uložila obci v Sobě-
druhách na Teplicku zřízení veřejné jedno-
Němec
Dam
Verband
Čechy
Halič
Teplicko
Sobě
16
article
V drobném prodeji,
ranní člsto a sobě . . za sh
večerni
za d k
Ve fliálkách na venkověo
ranní čislo
večerní
. . . 5 k
lnaerhtv
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marinnské ul.. a
Tam nacházejí se táž
redakes, tiskárna a expedinu
„Národních Listů“
Rukopiny se navraeej
Marinnský ulice
17
article
třídní české školy. Obec nastoupila proti to-
muto rozhodnutí cestu stížnou k ministerstvu
vyučování a ke správnímu soudu a tím na-
stává české menšině v Sobědruhách cesta
křížová, jako obvykle.
Německá odpověď na domnělý vládní
program sněmovní.
Na zvěsti o vládní proposici, aby sněm král.
Českého v krátkém, programově omezeném zase-
dání vyřidil opravu zemského zřízení s tou pod-
mínkou, že vstoupiti má v platnost současně s ja-
zykovým zákonem c zeměpanských úřadech, uve-
řejňuje —a— (Hartl?) v „Reich. d. Volksztg.“ tento
pozoruhodný projev:
„Odhaduje snad vláda politický smysl našich
poslanců skutečně tak nízko, že od nich vážně
očekává, že by přistoupili na takový návrh, jehož
vnitřní faleš musili by poznati i političtí kojenci?
Kdyby dnes uzákonění zemského zřízení vázáno
bylo na nejjednodušší podmínku, třeba na ustano-
vení německého ponocného v Praze, tož víme, že
by se tento ponocný musil teprve v příštím století
narodit. Buď jsou němečtí poslanci pokládáni za
takově hlupáky, že neupřímnost takového návrhu
neprozírají, anebo za tak špatné, že by mohli při-
stoupiti na návrh, který znamená vzdání obstrukce
za naprosto bezcenný „ústupek“. Jest na něme-
ckých poslancích, aby prokázali nesprávnost obou
domněnek nejrozhodnějším odmitnutím tohoto
vládního návrhu, znějíeího jako dělání si bláznů“
Hartl
Reich
Volksztg
Sobědruhy
Praha
18
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Po pádu Skadru.
RakouskoUhersko
19
article
Vídeňský tisk je vzetím Skadru rozhoř-
čen, ale tváří se tentokrát klidným, dovolá-
vaje se, jako Shylock, úpisu londýnské vele-
vyslanecké konference, dle něhož Skader, i
když bude dobyt, musí býti vyříznut z živého
těla Černé Hory. U Shakespeara našel se
ovšem rozumný soudce, jenž Shylokův úpis
svým výrokem proměnil. v bezcenný hadr.
Stejný osud může stihnouti i rozhodnutí lon-
dýnské konference o Skadru. Něco podob-
ného předvídá vídeňský vládní tisk a proto
podává již návrhy, co by se rs státi, kdyby
velmoci změnily svůj názor o albanské pří-
slušnosti Skadru. „N. W. Tagbl.“, nynější or-
gán zahraničného ministerstva, jest krajně
nespokojen s velmocenským koncertem, který
prý je příliš váhavý a shovívavý. Jestliže vel-
moci snesou dobytí Skadru, jímž král Nikola
dal ránu pěsti do oblíčeje velmocenské pre-
stiže a neučiní samy rychle opatření, aby
Černohorci byli z dobytého města vypůzeni.
bude Rakousko své zájmy hájiti samo.
„Zeit“, jakoby odpovídal mluvčímu hr.
Shylock
Shakespeare
Shylokův
N W Tagbl
Černohorec
Černá Hora
Rakousko
20
article
Berchtolda, píše však, že dobytím Skadru
není blamována Evropa, nýbrž pouze Rakou-
sko. Jediné Rakousko naléhalo na to, aby
Skader zůstal albanským. Ostatním velmocem
buď byl osud Skadru lhostejný, anebo byly
výslovně proti snahám rakouským. Námořní
demonstrace před Barem není namířena proti
Černě Hoře, nýbrž proti Rakousko-Uhersku,
aby nemohlo samostatně zakročiti proti Černé
Hoře. Vyslati válečnou výpravu proti Skadru
a vypuditi odtud Černohorce byla by práce
pour le roi de Serbie, poněvadž ztráta Skadru
vedla by ke sloučení Černé Hory se Srbskem,
jehož si Rakousko-Uhersko jistě nepřeje.
A tak, píše „Zeit“, nezbude Rakousku nic ji-
ného než svorně s ostatními velmocemi couv-
nouti.
Z polských listů píše o pádu Skadru „N.
Reforma“. V dobytí Skadru vídí větší porážku
Rakouska než Turecka. Turecko ztrácí pro-
vincie, jež byly hlavním původem jeho sla-
bosti. V Asii může se nyní obroditi a upev-
niti. Rakousko utrpělo však na Balkáně mrav-
ní porážku, která prozrazuje nicotnost celé
jeho zahraniční politiky. Rakousko vystupo-
valo na Balkáně vždy jako krotitel divých
zvířat s prutem v ruce. Nyní zvířata se pře-
Berchtold
Skader
Černohorec
Serbie
Evropa
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Turecko
Asie
Balkán
22
article
Literání minulost česká
Literání minulost česká
rebarvovaná.
Žijeme v lobě kuriosního „přehodnoco-
vání hodnot“o podrobné zkoumání několika
generací s bipečností takřka matematickou
postavilo nato, to se znovu rozviklává, pře-
barvuje, zateňuje. Řady zjevných i skrytých
pisatelů dáví si záležeti na tom, aby nás
přesvědčily,e na př. doba husitská, kterou
pokládáme t vrchol rozmachu síly národní.
náboženské osvětné a tím právě za součást
dějín světých, je vlastně počátek našeho
úpadku; aaopak zase, že nejhlubší pokles-
putí české ducha a české síly kulturní, če-
ského jaza a české národnosti na hranici
století senáctého a osmnáctého je dobou
vnitřního idu, sjednocení myslí a tedy jedině
plodnou dmínkou pravého života duševního.
Pamiík starších dob ví ovšem, odkud
vítr vějelistorie se prostě zase jednou opa-
kuje — vejí se úsudky let padesátých s ve-
škerou sv tendencí: tendencí neliterární, ne-
kulturní, oti faktu staví se fikce.
Vmyme se na př. do Čech za první
třetiny vu osmnáctého.
Na nek zdání jednolitého, dobře spořá-
daného pevně vedeného celku, s obyvatel-
stvem »žným, zámožným, spokojeným, se
školství hojným a soustavně řízeným, s či-
lým zem tiskařským a vydavatelským,s
hlučný disputacemí na universitě, s kvetou-
cím uním výtvarným a zejména ruchem sta-
vitelsh, s rozšířenou zálibou v hudbě a v
produch dramatických. Praha nikdy ne-
mělazhledu půvabnějšího a umělečtějšího
než let, kdy ujímal se vlády otec Marie
Ter Karel VI., kdy Fischer z Erlachu do-
konl stavbu paláce Clam-Gallašského, kdy
Dirnhofer syn po otci dostavoval Mikulášský
cht malostranský a jal se téhož jména ko-
jtdtavěti na Starém městě, španělský sál
Marie
Ter
Karel VI
Fischer
Čechy
Praha
Erlach
clamGallašský
23
article
na hradě pražském, palác Nostický i dům ro-
diny Kinských; kdy byla ukončena monumen-
tální výzdoba Karlova kamenného mostu; kdy
velechrám sv. Víta, chrám sv. Jakuba a jiné
kostely krášlil štětec Petra Brandla a kopuli
chrámu křižovnického i palác Černínský vy-
zdobovala ruka Václava Rainera atd. V če-
chách nikdy na pohled nebylo více blahobytu.
než když o korunování Karla VI. šlechta z
království vezla se v průvodu na tisíci šestí-
spřežních vozích, když z přístavu lovosického
na sta saských lodí vyváželo naše plodiny
polní, kdy hony v panských lesích českých
staly se evropskou znamenitostí a kdy umělcí
a řemeslníci hrnuli se k nám za dobrým vý-
dělkem.
To všecko je ovšem pravda. Ale vábný
obraz má také svůj rub a rub ten je ponurý
a temný.
Kinská
svatý . Vít
svatý . Jakub
Petro Brandl
Černínský
Rainer
Karel VI
Karlův kamenný
24
article
Zdánlivá jednolitost, spořádanost a pevné
vedení správy veřejné vyplývaly z nemilo-
srdného režimu absolutistického, jenž všeliký
„nepořádek“, nespokojenost, odpor nebo od-
chylku od řádu vyměřeného potlačoval a od-
straňoval holí, šatlavou, mučírnou, deportac
a katem. Častá, opakující se povstání selská
ukazují na trvalý neklid právě těch vrstev.
které udržovaly stát a živily zemi, a nicméně
uzákoněnou porobou svého stavů, nad nímž
stále svištěla lískovka panských drábův a jejž
posledních zbytků lídské existence zbavovaly
krutosti panských úřadníků, doháněny byly
k zoufalému odporu, kteréhož stopy potom
znamenány jsou vypálenými vesnicemi, lido-
mornou a šibenicí. Na jakém stanovisku stojí
na př. „Nové právo útrpné a hrdelní pro krá-
lovství České“, za lidumilného Josefa I. r. 1708
vydané od appellačního rady Kašpara Jana
Kupce z Bilenbergku? Má zevrubná ustana-
vení o celé stupnici mučení: šněrování údů.
palečnice, šroubovací boty, natahování na ře-
bříku, pálení ohněm; má tresty mečem nebo
ohněm na kouzelnictví a čarodějnictví, pro-
vozované v tajném nebo zjevném spolku se
Kupec
Bilenbergko
Josef I . r
25
article
zlými duchy a to buď podle smluvy s nim
ústní anebo písemně; má barbarské pokuty z
smýšlení kacířské, na jevo dávané slovy nebo
skutky, třeba passivními, t. j. pokuty, jako
jsou vytržení jazyka, utětí ruky, trhání masa
rozžhavenými kleštěmi, smýkání těla koněm
smrt mečem nebo ohněm.
Na podobné úrovni středověké stojí i škol-
ství tehdejší, vyšší i nižší, téměř vesměs řízené
Řádem jesuitským. Na školách středních učilo
se, vedle náboženství, vlastně jen latinskému
psaní a mluvení, počtům a zeměpisu; dějepis,
jakožto nauka dvojsečná a tudíž nebezpečná
byl stlačen na míru nejskrovnější a vědění
přírodě, jakožto rouhavý výmysl ďáblův, vůbec
bylo vyloučeno. I ta latina pak, na kterou
obraceno tolik úsilí, velmi málo se podobala
latině klassické, poněvadž už ani Cicero ne-
směl do škol jako předloha stilistická, i v něm
už se skrývalo příliš mnoho ducha, mnoho
nabádavých popudů ku přemýšlení, mnoho
nespokojenosti s věcmi, jak jsou, mnoho pro-
sté antické elegance, která nehodila se pro-
dlouženému baroknímu středověku v Čechácha
místo na vyhoštěných Listech Ciceronových
jedenáct tisíc studentů rok co rok se latině
cvičilo na bombastickém žvastu, který 1709
v knížku učebnou složil Carolus Kolezawa.
Cicero
Ciceronův
Carolus Kolezaw
26
article
Na universitě pražské nebylo jinak. Práv-
níci ze starých učebnic dogmaticky se učili
paragrafům osekaného a ad hoc upraveného
římského práva; o právu domácím, ba anio
rakouském, se nemluvilo. Medikové z věd pří-
rodních nepozorovali téměř nic a anatomii těla
lidského studovali na mrtvolách psův a vepřů,
třeba že učitelé mediciny až do polovice věku
osmnáctého přikládali si titul „excellencí“.
Filosofická fakulta, která ovšem byla úplně
v rukou řeholnických, ani o krok nepostoupila
od nauky a soustavy Tomáše Aquinskéhoa
provozovala scholastické disputace zcela tak,
jak kvetly před pěti sty lety. A na theologii,
kde bible, ba i spisy sv. otců téměř úplně
zmizely, bývalo sice hlučno, plno živých a ne-
ústupných sporův a hádání, plno stran, od-
stinův, ano lze říci bohosloveckých sekt, jež
názory své z university přenášely i na kaza-
telny, do obecenstva a do literatury; ale ste-
žejné otázky, kolem kterých se točil všechen
důmysl disputujících, týkaly se na př. záhady.
v kolik hodin bude začátek posledního soud.
a jak dlouhé bude míti trvání, slaví-li se svá-
tek Božího těla také v nebesích atd.
Aquinského
27
article
Literatura pak, to jest slovo tištěné, n
oblasti jazyka našeho byla sice dosti hojná.
zejměna ta, co vycházela z tiskáren pražských
a především ovšem latinská, takže o nějakém.
třeba sebe kratším období ve věku osmná-
ctém, které by u nás bylo bývalo bez pro-
dukce slovesné vůbec, arcí mluviti nelze. Ja-
kého druhu však byla „literatura“ ta a jakým
směrem se nesla, vyslovil již Josef Jungmann
v „Historii literatury české“ 1849, str. 244—5.
řka: „Vycházely knihy latinské, které cit
krásy více urážely než kochaly. Hledáno no-
voty: řeči a básně ne podle citu a rozumu,
ale podle práce a trudu souzeny. Neobyčejná
slova, zatmělé mluvení způsoby, ostrého vtipu
směšné ukazování, jinde opět řečí nevázanost
a jakoby ke zpěvu a tanci upravenost schvál-
ně hledány. Nebyla po chuti historie sloh plyn-
ný a jasný chtějící, nebo báseň na vzor sta-
rých složená, anobrž chvalořeči, plné chytrých
domyslů na způsob nápisů, v dlouhých a krát-
kých verších skládané. Přišla ta nákaza z Ita-
lie k Jesuitům českým, a skrze ně vůbec roz-
šířena trvala až do časů Marie Teresie.“
A podobným duchem, jakým šlo vyučo-
vání na školách vyšších i nižších, jakým ozý-
vala se kazatelna i zpovědnice, jurisprudence
a trestní právo, jakým proniknut byl všechen
tehdejší život veřejný, nesla se v Čechách ne-
jen literatura latinská, nýbrž i slovesno st
česká, pokud ovšem název slovesnosti sne-
se spousta tisků, ne snad spisků nepatrných
na pohled, nýbrž opravdových objemných
knih, které převážnou většinou představují
pouhý potištěný papír.
Jungmann
Marie Teresie
Ito
Čechy
slovesnost sen
28
article
Všecky poznatky nejen náboženské, nýbrž
i živolní, kritika a polemika společenská, ná-
vody dobrých mravů, nájezdy osobní, ba i po-
učení reálné a vývody historické nalézáme
soustředěny v knihách jednoho druhu: v po-
stillách, vzniklých zpravidla ze sbírek ká-
zání.
Ale, namítáte, cožpak už sama postillová
forma podmiňuje literaturu chatrnou? Zajisté
nepodmiňuje. Úpadek však je v tom, že obme-
zená literatura postillová v prvním období
věku osmnáctého podává úhrn tehdej-
šího našeho českého psaní i tisku
a že obmezená literatura ta podává úhrn
tehdejšího směru myšlení, tendencí časových
a dobového nevkusu. Ze všech těch knih mluví
k nám křiklavou barokní formou věku vlastně
stále totéž thema: dokonaná protíreformace,
sebevědomí vítězův a jistota společnosti cír-
kevní, jejíž členové ve všech oborech života
veřejného i ve svědomi obecenstva byli tehdy
beati possidentes, pěstitelé zázračnictví, oslavo-
vatelé svatých a světic, ličitelé muk pekelných.
mudrovatelé o subtilních záhadách metafysiky
scholastické, drsní, hrubí, neomalení karatelé
a bičovatelé nešvarův a nemravů vrstev spod-
ních a při tom zpravidla opatrní zamlčovatelé
neřestí panských i poklonkáři všemu, co zna-
menalo bohatství, urozenost a moc, a posléze
sobělibí šprýmaři a fraškáři slovní a slohoví,
kteří pitvorou a dryáčnickým nánosem barev
nahrazují nedostatek ducha, vědění, vzdělání,
nadání a také prostého lidského citu.
Opakujeme: pouhý potištěný papír. A
kdyby ho bylo na vozy, a kdyby kolem něho
do oblak strměla sta divů výtvarných, koupe-
ných zlatem, a zněly hudební fanfáry, sehnané
z celé Evropy, vždy bude ukazovati jen jedno:
kterak, vinou vnějšího i vnitřního tlaku, duše
česká tehdy byla vyprahlá, ubohá a nesvá.
Evropa