2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
24. dubna 1913. Číslo 11í.
4
article
Před válkou území balkánského polo-
ostrova bylo poděleno následovně mezi jedno
tlivými státy:
plocha km“ obyvatelstvo
Turecko . . . . 169.318 6,130.000
Bulharsko . . . 96.348 4,337.000
Srbsko a č. Hora 57.750 3,242.000
Řecko . . . . . 64.657 2,631.000
V procentech jeví se tento obraz takto
plocha
Turecko . . . . 44
Bulharsko . . . . 25
Srbsko a č. Hora 14.50
Řecko . . . . . 16.50
Spojenými vojsky bylo obsazeno úhrnem
147.500 km i zbylo neobsazeno z evropského
Turecka
na Mramorovém moři . . 7.318 kme.
na Jaderském moři . . 14.000 km
Z obsazeného území připadá na spojene-
cké státy: na -
Srbsko s č. Horou . 62.500 km
Bulharsko . . . . 55.000 km?
Řecko . . . . . 30.000 km'
Jak se mi sděluje, žádá Bulharsko
Srbska ze zaujatého jím území 20.500 km'
od Řecka 19.750 km*. Dle toho mělo by Bul-
harsko pak okrouhle 192.000 km“.
Hora
Turecko
Bulharsko
Srbsko
Řecko
spojený vojsko
km
5
article
Obraz nových poměrů na Balkáně po te
ritoriální stránce byl by pak tento:
Bulharsko okrouhle . . . 192.000 kme
Srbsko s č. Horou okrouhle 86.300 km
Řecko okrouhle . . . . . 75.400 km
Albanie okrouhle . . . . 24.000 kme
Evropské Turecko okrouhle. 11.000 km
Srovnáme-li tento stav teritoriálních po-
měrů s předešlým, výsledek jest následující
Bulharsko bylo dříve větší než
Srbsko a Černá Hora o 38.585 km
nyní bylo by větší o 105.345 km2, větší dříve
než Řecko o 31.688 km', nyní o 116.188
km'. Za takových poměrů měli by všichni tř
ostatní spojenci 161.657 km' vůčí 191.595 km
Bulharska.
Kdyby platila zásada, že každému má při-
padnoutí zaujaté jím území, s odečte-
ním ovšem onoho, jež rozhodnutím velmocí
připojeno Albanii, pomér byl by následující:
Bulharsko . . . . . 151.300 km
Srbsko s č. Horou . . 106.300 km?.
Řecko . . . . . . . 95.700 kme
Bulharsko bylo by větší než Srbsko
s Černou Horou o 45.095 km2, než Řecko o
55.688 km2. Bulharsko bylo by menší než
spojené Srbsko s Černou Horou a Řeckem o
50.562 km a dříve bylo menší o 26.06
V těchto číslicích jest obsali sporu.
č. Slepánek.
Hora
Slepánek
Balkán
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Albánie
Černá Hora
evropský Turecko
km
km 2
km ' vůčit
6
title
Politický přehled.
7
article
Země české.
Země české.
Úřadní konejšení německých spořitelních
vkladatelů.
Jako pozoruhodnou ironii osudů německ
obstrukce sdělili jsme již poplašné hnutí vkla-
datelů německých spořitelen v severních Če-
chách, kteří na neustálé poplašné zprávy ně-
meckého tisku o finanční ruině, bankrotu země
počali houfně vybírati své vklady. Zvláště byli
to saští Němci, kteří měli své peníze ve spoři-
telnách pohraničních měst v Čechách. Zjev
tento sváděli dopisovatelé německých praž-
ských listů na manévr saských spořitelen, jimž
prý běželo o to, nejen aby uvedly do svých
pokladen saské kapitály do Čech zanešené.
ale i o to, aby německé vkladatele z Čech ší-
řením příšerných zpráv o důsledcích zem-
ského bankrotu přilákaly. Je to prosté při-
znání fakta, že se skutečně tak dálo a že naši
Němci, poděšeni nevyhnutelným prý již vítěz-
stvím německé obstrukce, vybírali v Čechách
a zanášeli do Sas. Panika tato patrně pokra-
čuje dále, neboť včerejší „Prag. Abendblatt“
uznal za dobré prý s důrazem prohlásiti zvlá-
ště a výslovně na adresu vkladatelů v měně
říšskoněmecké, že finanční stav zemské
správy v Čechách nemůže býti přiváděn v žád-
nou souvislost s bezpečností spořitelních vkla-
dů a že se také nenalézá v žádném vztahus
nimi, že spořitelny jsou samostatně pod stát-
ní kontrolou a ručením obce spravované ústa-
vy — jak se ostatně samo sebou rozumí. Otáz-
kou jest ovšem, zdali toto oficiální zaříkávání
bude míti tak šťastný účinek, jako v známé
Němec
Sas
Čechy
Otáz
Praga
8
article
Z divadla.
Z divadla.
(Úpadek.) Divadlo je v úpadku, ale
všude plno divadel. Kde jaká volná míst-
nost, jaký kout, nevyužitý prostor, zmocnili
se ho divadelníci. Jsou tu sbita prkna, ně-
kdo vystupuje, představuje něco, mluvi.
zpívá, tančí. Všude se tlačí lidičky, chtějí
vidět a slyšet. Všude se na divadlo zve, di-
vadlo se pořádá, do divadla se chodí. Snad
je divadlo v úpadku, ale všecko hraje di-
vadlo. Snad právě proto.
Sem tam lidičky hubují.
Někdo se vrátil z nějaké zábavy. Ule-
vuje svým citům. Horlí, láteří, tluče pěstí.
— Co pak se přihodilo?
— Jděte mi! Co dnes už všecko smí
se roztahovat na prknech! Prostě, hrůzaí
— Aha! Píchli vás někde! Zajelo do
slabiny? životní názor vám pocuchali? Máme
každý něco netykavého pod náprsenkou. Ne-
třeba zoufat! Dnes mně, zejtra tobě. Za svo-
body slova jinak nelze. Doba rány zasazuje,
doba je také hojí. K čemu pak byl by vy-
nalezen patentní krunýř? Ostatně vzhůru
princip! Každá snaha má své právo na slovo,
na své uměníl
— To je to! Umění! Kdyby jen bylo
nějaké umění. Něco, co se dovede zamluvit
formou, zalichotit, smířit!
— Což nebylo obecenstvo překonáno
výkonem? Nebylo snad přivedeno k pohnuti
mysli, k úsměvu, k veselosti, nebo aspoř
k pocitu tiché rozkoše z poznané hravě ně-
jaké přavdy?
— Ani zdáníl
— U čerta, což nebylo na prknech vi-
německé baladě o čarodějnickém uční, který
sice znal formuli, jakou mohou býti košťata
přinucena nosit vodu, ale zastavit je nedovedl.
až přišel mistr.
Ula
9
article
Jednací jazyk rady král. hlav. města Prahy.
V poslední schůzi německé okresní školni
rady v Praze sděleno, že usnesením městské
rady vrací se opis seznamů dětí, sepsaných
v záležitosti zřízení veřejné německé obecné
školy v Libní i příslušný výnos zemské školní
rady se žádostí, aby městské radě dodány
byly české překlady těchto písemností, ježto
jednacím jazykem městské rady jest řeč
česká. Zpravodaj okresní šk. dozorce prok
Quaisser navrhl, aby překlady byly pořízeny
a s největším urychlením městské radě do-
dány a návrh většinou schválen.
Propaganda češtině na německých obecných
a měšťanských školách.
Mezi velebitele učení češtině na německých
školách dal se nejnověji také německý měsičník
»Deutsche Arbeit in Böhmen«, ve svých politi-
ckých článcích zarytý národnostní protivník, sle-
dujíci a podporující germanisační činnost v Če-
chách celými seriemi úvah. »Deutsche Arbeit« jest
velmi výmluvná v doporučování výhod znalosti
češtiny pro Němce, i jest přesvědčena, že účelnost
zběhlosti v druhém jazyku zemském jest uzná-
vána každým rozvážným Němcem.
Němec
Praha
Libeň
Deutsche Arbeit in Böhmen
Deutsche Arbeit
10
article
Aby Němce podnitila k hojnějšímu pěstění
»druhého zemského jazyka«, uvádí statistiku.
která dopadá prý v neprospěch Němců. V roce
1907 bylo češtiné vyučováno jenom na 60 mezi
225 měšťanskými školami německými, 26%, na-
proti tomu vyučováno němčině na 298 z 395 če-
ských měšť. škol (83.9%).
Z 1011 ob. škol německých (o třech a více
třídách) vyučovalo češtině 85 (8.492) a z 1670 ob.
škol českých téže kategorie pak 570 (34.1%) něm-
čině. Vyučováno tedy němčině na třech petinách
českých a češtině asi na čtvrtině německých
škol.
»Deutsch. Arbeit« velmi se nad tím rozčiluje
že počet německých měšť. škol s frančinou jest
třikráte větší než s češtinou, to prý jest svěde-
ctvím citové zcizenosti Němců skutečným pomě-
rům. Snad prý frančina zní německým uším pří-
jemněji, dí »D. A.« a dodává:
»Nám Němcům, kteří v Čechách stojíme v kru-
tém boji, je třeba napřed ukouti těžký válečný
meč, teprve potom možno pomýšleti na lehký kor
pro hravý šerm.
Pomyslíme-li na tisíce a tisíce českých děti
na jichž sodčeštění« sbírají Němci každoročně
miliony, je tato posa německé revue více než po-
hnutlivá.
Němec
Deutsch
Čechy
11
article
Z Moravy.
Dne 22. dubna 1913.
Morava
12
article
(Třetí obchodní akademie. — Švindle
a hluboké mlčení německé.)
O třelí obchodní akademii českou vede se zá-
pas na české i německé straně na Moravě. Po-
třeba její je nad slunce jasnější. Neboť na dosa-
vadní akademie v Brně a v Prostějově je takový
nával přihlášek, že sotva nepatrný zlomek může
býti přijat. V Brně hlásívá se do I. roč. 200—300
žáků, přijímá se 80, v Prostějově hlásívá se 180,
přijímá se 30. Také oba abiturientské kursy bý-
vají přeplněny. Olomouc žádá třetí akademii a dala
si k tomu Ú. M. Š. sankci. Čtenáři naši vědí, že
jsme byli napadeni pro záležitost obchodní aka-
demie olomoucké, kterou nejvíce poškodila chlub-
ná psavost jistých osob, které bijí vždy na buben,
dokud není na čase. Němci dali veto akademii če-
ské v Olomouci — a nyní nastal shon po celé
zemi. Kroměříž, Hodonín, Třebíč. Pol. Ostrava,
Znojmo, Uher. Hradiště — všude chtějí míti třeti
obchodní akademii. Budeme snad zase kaceřováni
ale proto přece musíme opakovati: otázka velmi
nutné třetí české obchodní akademie na Moravě
má býti řešena se stanoviska věcné potřeby a ni-
koliv dle hybnosti toho neb onoho činitele. Na-
dělali jsme ve školských věcech na Moravě hodně
chyb, mrzí nás to dost — ale zdá se, že jsme na-
prosto nezmoudřeli. — Německé noviny jsou za-
řezány nad tím faktem, že při volbách do spole-
čenstva krejčích v Brně dostalo se velmi citelného
poučení německému „Volksratu“, jenž nečestně po-
rušil dohodu obou národních táborů ve společen-
stvu. Stejně jsou úplně zařezány nad objevením
švindlu, který provedla radnice se sčítáním lidu.
M Š
Němec
Pol
Morava
Brno
Prostějov
Olomouc
Kroměříž
Hodonín
Třebíč
Ostrava
Znojmo
Uhry
vadný akademie
13
article
Švindl vyšel na jevo nyní při zhotovení volebních
listin do všeobecné kurie volební do sněmu. Obje-
vilo se totiž, že přibylo českých voličů proti roku
1906 o 112.75 proc. (o 2274), v kurii městské ao
33.16 proc. (o 2053) v kurii všeobecné. A je nyní
— reklamační řízení není hotovo — 4390 českých
voličů v městské, 8243 ve všeobecné proti 11.743
voličů německých v městské a 18.709 voličů ve
všeobecné. Švindl je v tom, že za 10 let napočítali
na radnici, že přibylo Čechů pouze 1731 (ze 38.366
na 40.079) čili 4.48 proc. — a voličů v městské
kurii pak 2274l Takové švindlové sčítání ovšem
je pak základem pro mnohé i zákonité úpravy
vyrovnávací předlohy. Opravdu slušní lidé počí-
nají se za brněnskou radnici stydět.
Čecho
14
article
Ze Slezska.
Slezsko
15
article
(Bilance sněmovní kampaně.)
Sněm slezský, jenž sešel se k jarnímu zasedání
dne 27. března, ukončil již svoji činnost. Především
vyřidil zemský rozpočet, což bylo nutné z toho dů-
vodu, že v posledním zasedání bylo vyřízeno toliko
provisorium. Rozpočet skončil velmi značným de-
bec něco vidět a slyšet, něco, co zabav
mysli a mluví k duši?
— Vídět a slyšet? Konečně, bylo vídět
i slyšet. Někdo vskutku vystoupil, také něco
mluvil, choval se tak nějak, jako by to, co
mluví, mělo vskutku něco znamenat. Ale ne-
mluvilo to ani k rozumu ani k srdci, nebylo
ani k smíchu ani k pláči. Nebylo v tom vů-
bec nic, co by zanechávalo dojem. Leda do-
jem odporu proti drzé okázalosti, s jakou se
to nabízelo a vnucovalo. Myslil jsem zprvu.
že snad nerozumím. Snad jsem něco pře-
slechl, snad jsem na chvíli usnul? Rozhlížím
se kolem. Ne, nemýlím se. Nikdo není dojat.
nesměje se, neusmívá se, neslzí, nepláče. Zdá
se, nikdo se nebaví.
— Číslo arci vypískáno?
— Dokonce nel To je právě nejhezčí.
Mělo ke všemu potlesk.
— Tedy se přece někomu zamlouvalo
— Nikomu.
— Proč by tedy obecenstvo tleskalo
— Tak! Protože obecenstvo je obecen-
stvem. A v divadle, po čísle, obecenstvo
tleská.
— Což nemá obecenstvo své poža-
davky? Či nepřišlo do divadla se bavít?
Vídět
Ted
16
article
Není hloupým číslem zklamáno, znepokojeno
uraženo?
— Není patrně.
— To nemá smyslu. Proč pak by obe-
censtvo vůbec chodilo do divadla?
— Proč se vůbec někam chodí. Aby
bylo pohromadě, aby se posadilo a čekalo
až bude konec.
— Přece jsou místa, kterým se dává
přednost. Jdu tam, kam mne něco láká.
Kde bych se nebavil, tam nejdu.
ficitem a jak obyčejně byl sdělán co nejvíce n
prospěch Němců. Deficit uhradí se 1.000.000 kor.
obnášející půjčkou, jež stači v tom předpokladu,
že země dostane od státu příspěvek z malého
finančního plánu, obnášející alespoň 800.000 kor.
Zemský deficit byl by býval ještě větší, kdyby se
byly udílely v obvyklé míře subvence. Mimo zem-
ský rozpočet vyřízen i zákon zdravotní, jímž sv-
stemisována místa obvodních lékařů a žel jen, že
tento zákon vyřízen byl zcela ve smyslu něme-
ckých přání.
Mnoho času bylo třeba vynaložiti na úpravu
školského zákona, jenž vejde v platnost, až zemské
fmance budou posíleny státními úděly. Co do ob-
sahu, jest školský zákon kompromisem mezi ně-
meckou většinou sněmovní a mezi slovanskou men-
šinou, a jakkoliv není dílem právě ideálním, přece
jen musí se konstatovati po pravdě, že slovanští
poslanci vší silou zasadili se o odtranění nejkřikla-
vějších utanovení, což se jim z valné části po-
dařilo.
Němec
17
article
Volební řád ani na sněm, ani do obcí ani
tentokráte nebyl zreformován. Bylo sice samotný-
mi Němci uznáno, že jsou nynější poměry neudrži-
telné, byl dokonce i přijat návrh na zvolení pří-
slušných komisí, ale komise samotné zvoleny ne-
byly. To státi se může teprve při zasedání pod-
zimním, ač-li ovšem do té doby německá majorita
nepřijde opět k názoru — že nynější volební řády
jsou — úplně vyhovující.
Napsali jsme před nedávnem, že zemský sněm
slezský jest toliko sněmem slezských Němců. Pro
zájmy a potřeby slovanské majority země že nemá
valného porozumění. Ta že je ráda, když zemský
sněm nezasedá, poněvadž se může cítiti v držení
svých nacionálních posic bezpečnější. Tento náš
úsudek plně byl potvrzen i nynější sněmovní kam-
paní, jež místy měla tolik vzrušujících chvil. Slo-
vanské většině země nestal se sněm dražším, po-
něvadž nestal se sídlem práva a spravedlnosti, ale
poněvadž zůstal sídlem německé zpupnosti a bez-
práví. Ozdravění do slezských poměrů může vnésti
jen spravedlivá volební reforma, na základě pokud
možno nejširším. Ale té se nynější sněmovní majo-
rita vzpírá, degradujíc význam sněmu na úroveř
nějaké uzavřené stolní společnosti.
Jak dlouho potrvá ještě tento stav?
Němec
18
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
19
article
Haličská kríse.
Haličská kríse.
Haličská krise působí veliké starosti ví-
deňským vládním kruhům, v nichž panuje.
jak vysvítá z „N. W. Tagbl.“, obava, že celé
polsko-ukrajinské vyjednávání se rozbije. Bu-
de-li pak rozpuštěn haličský sněm, dodává
vládní list, vypukne v Haliči děsná občanská
válka. Tím utrpí Kolo polské ve svém složení
i na významu a následek toho bude také
ochromení parlamentu. Vnitřní státní politik
octla by se v úplně změněné situaci, kdyby
se stala věc nepochopitelná, že dobře a roz-
umně založené dílo, jako je haličská volebn
reforma, bylo zmařeno.
O přerušení činnosti haličského voleb-
ního výboru jednal také výkonný výbor stra-
ny ukrajinské. Po referátě dra. Konst. Levi-
ckého přijal delší resoluci, v níž prohlašuje.
že trvá na kompromisu, smluveném s Poláky.
nijaké změny v něm nepřipustí; žádá, aby
sněm reformu vyřídil v době nejkratší, poně-
vadž v každém odkladu by spatřoval zrušení
kompromisu. Nebude-li možno reformu vyří-
diti v nynějším sněmě, žádá, aby byl rychle
rozpuštěn a provedly se nové volby bez ob-
vyklých v Haliči podvodů. Nepostará-li seo
to vláda, ukrajinským poslancům na říšské
radě se ukládá mařiti nejkrajnějšími pro-
středky všechny státní nezbytnosti a zvlá-
ště finanční předlohy, jimiž se
mají sanovati zemské finance.
Malý finanční plán může býti proveden te-
prve tehda, až bude v Haliči vyřízena vo-
lební oprava. Konečně v resoluci se vybízej
maloruské obce, aby svými hlasy podporovaly
snahy ukrajinského klubu.
N W Tagbl
Levi
Polák
Halič
20
article
Persekuce Dalmatinců.
Persekuce Dalmatinců.
Biankinův „Narod. List“ vypočítává do-
savadní dalmatské oběti úřadního stíhání kaž-
dého projevu lásky a bratrství Slovanům bal-
kánským. Splitský starosta Katalinič je
stíhán proto, že prý štval proti úřadům a
bude souzen delegovaným zemským soudem
v Celovci. Ve Splitu odsouzeno policejně de-
set mladíků na 14 dní do vězení.
protože zvolali „Ať žije černohorský Ska-
der!“, „Ať žije balkánský svaz!“ a mimo to
oznámeni státnímu zastupitelstvu. Z Dubrov-
níka přesazen disciplinárně soudní rada Gri-
sogono, protože přečetl veřejně báseň na
oslavu balkánských křesťanů, a ředitel Kri-
letič a prof. Carič suspendováni, protože
onu oslavnou báseň sepsali. Notář Luka mar-
kýz Bona suspendován, protože promluvil
v manifestační schůzi; podobně advokátní
koncipient dr. Mičíč. Statkář Peroviě
z téže příčiny vypovězen z Dubrovníka, ač
tem bydlí už 40 let; celé řadě osob v Dubrov-
— Tak bývalo snad jindy. Dokud di-
vadla a vůbec zábavy byly vzácny. Teď je
zábav všude plno, lidičky jsou přesyceni,
baví se čím dále méně.
— Však, ozve-li se pravý talent, jde
to přece jen zase do živého.
— I talentů je čím dál méně.
— Ohol
— Dojista! A vším právem. Straní se
jeviště, obracejí se jinam. Skrývají se, necítí
potřebu tlačit se někam, namáhat se někde.
kde není a nemůže být pro ně pravého po-
chopení. Ustupují. Přenechávají místo jiným.
— Komu pak?
— Komukoliv, koho napadlo se tlačit.
stavět na odiv svou neschopnost.
— Talent že by ustupoval neschopnosti?
Biankinův
Narod
Katalinič
profesor
Carič
Luka
doktor
Mičíč
Perovi
Celovec
Split
Dubrov
balkánský svaz
rada Gri
21
article
To by byl převrácený světl
— Docela přirozený. Doba se vystří-
dala. Doba náleží množstvu. Všeho je množ-
ství a množstvo vítězí. Všecko jde po továr-
nicku, vyrábí se mechanicky, mnohotně, pro
množství. Ani divadlo nemohlo ujít svému
osudu. Rozmnožilo se do konečna. Kvan-
tita zabíjí kvalitu. Obecenstvo chodí ze zá-
bavy do zábavy, je přesyceno, unaveno
ztratilo chuť rozeznávat, cenit a vážit.
Zvyklo si chodit, jen aby chodilo. Chodí do
divadla se nudit.
— A na prknech?
— Na vrub talentu už směle smí se
roztahovat neschopnost. O potlesk vždy je
postaráno. Kde pak neschopnost trží potlesk,
tam pro talent není půdy. Ztratil cenu.
Nevím, jaký je váš názor na otázku
divadelního úpadku. Co se theorie dotýče.
je známo, každý hokus pokus má svoji.
níce zakázáno vycházetí na ulici kromě ho-
din, policií dovolených. Konečně suspendován
v Dubrovníce i státní zástupce dr. Kronja
poněvadž se zdráhal stíhati pro velezra-
du notáře Bonu.
Podobné stíhání přátel balkánských Slo-
vanů započalo také v Kraňsku. „Nar. List
k tomu poznamenává: Jsme přesvědčeni, že
postup naší diplomacie škodí státu mnohem
více, než platonické projevy bratrských sym-
patií. V zájmu naší říše bylo by mnohem
lepší, kdyby si získala lásku a náklonnost bal-
kánských Slovanů, než připadne-li Skader
Albanii. Což myslí vláda, že svými policejními
opatřeními zadusí hlas národa a zamezí, aby
se cizina dověděla, že rakousko-uherští Slo-
vané nesouhlasí s oficiální politikou, kterou
provádějí vídeňští a pešťští státníci? Přichází
pozdě. Cizina už dobře zná smýšlení rakou-
sko-uherských Slovanů.
doktor
Kronja
Kraňsko
Nara
Albánie
uherský St
22
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Ústava pro Albanii.
Albánie
23
article
Když už má samosprávná Albanie být.
jest ovšem třeba, aby se jí dostalo svobodné-
ho zřízení a svoboda v ní aby zaručena byla
každému občanu bez rozdílu národnosti a vy-
znání. Jednou zas je potěšlivé, že na londýn-
ské konferenci velevyslanců Rusko navrhlo
pro samosprávu a ústavu Albanie zásady
které odpovídají požadavkům doby. Podle an-
glických listů Rusko navrhuje:
1. aby Albanie byla autonomnou, od Tu-
recka odvislou provincií, jejíž správě v čele
státi bude guverner, jmenovaný sultánem
schválený velmocemi;
2. aby guvernerem samosprávné Albanie
nesměl býti žádný člen kteréhokoli z panují
cích domů;
3. aby guverneru k ruce dána byla mezi-
národní finanční komise, jejíž úlohou zároveř
bude vypracovati pro Albanii podrobný návrl
ústavy, jakož i zákonů, pro počátek nejpo-
třebnějších;
4. aby žádná z velmocí nesměla míti
samosprávné Albanii mimořádného vlivua
významu, ani větších práv, než ostatní vel-
moci;
5. aby Srbům v samosprávné Albani
byl jako menšině velmocemi zabezpečen svo-
bodný život a rozvoj.
Kromě toho Rusko navrhuje, aby se o
veřejnou bezpečnost v Albanií starala mezi
národní policie a organisace albanského voj-
ska aby byla svěřena důstojníkům všech vel-
mocí rovným dílem. V tom jest Rusko pod-
porováno „od některých velmocí“.
Srba
Albani
Albánie
Rusko
24
article
Doufáme, že Rakousko neschází mez
těmito velmocemi, neboť ono se pro samo-
správnou Albanii nejvíce angažovalo a nyní
nemůže přijíti s návrhy, které by byly méně
výhodné, svobodomyslné a spravedlivé. Ze-
jména co se týče Srbů, když jim už bude zů-
stati v rámci Albanie, musí býti pamatováno
toho, že jsou živlem právě tak národně uvě-
domělým, jako Albanci neuvědomělým, a prá-
vě tak kulturným, jako Albanci nekulturným
při stejné chrabrosti a osobní statečností
obou. Srbů — pravíme, když už musejí v Al-
banii zůstat — musí tam být Evropou užito
jako živlu kulturně (nikoli politicky) vyššího.
superiorného. Z nich musejí být vychováni
učitelé a vzdělavatelé Albanců, jimž by
Evropa zle posloužila, kdyby je začala vzdě-
lávat od posledního slova evropské osvěty
Nebudou-li Srbové v Albanii postavení pod
kbelec, smíří se brzy se svým osudem pro
čestnou úlohu, která jim tam připadne, Škoda
že Rakousko uvedené zásady pro samosprávu
a ústavu Albanie nepředneslo londýnské kon-
ferenci dříve než Rusko! Jimi by Rakousko
bylo nalilo utišujícího oleje na vzbouřené vlny
Balkánu. Ale i to bude čestné, když se ote-
vřeně prohlásí pro návrhy Ruska.
Srba
Rakousko
Albánie
Alo
Evropa
Rusko
Balkán
25
article
Rusko a otázka průlivů.
Na popud A. N. Brjančaninova sešli se
v Petrohradě učenci a politikové, zajímající
se o slovanskou otázku a rokovali o cařihrad-
ských průlivech, o nichž ruská vláda dosud
prohlašovala, že jí záleží jen na tom, aby ru-
ské obchodní lodi měly tudy volnou cestu a
že její snaha nenese se k jich opanování. Na
tom stanovisku stál i čarykov, když v Caři-
hradě pracoval o utvoření balkánské fede-
race s Tureckem v čele. Turecko tehdy zá-
sluhou Němců, udržovavších u Mladoturků
nedůvěru k Rusům, propáslo krásnou a po-
slední příležitost zabezpečiti si rozhodné slo-
vo na Balkáně a držbu zemí balkánských, Ca-
řihradu i cařihradských průlivů. Uposlech-
nuvší falešných rad Německa, Turecko přišlo
téměř o celé území balkánské i o mnohé
ostrovy a nyní jest už jen otázkou krátkého
času, kdy dojde řada také na Cařihrad, na
průlivy a na asijské jeho provincie. Německo
jak jsme již ukázali, činí přípravy k zachvácen
průlivů a turecké Armenie. To již se velm
citelně dotkne zájmů Ruska.
A N
Brjančaninův
Němec
Rus
Rusko
Petrohrad
Turecko
Balkán
Německo
Cařihrad
Ca
26
article
Věc vyžadovala tří porad petrohradských
učenců a politiků, než dospěli k následující-
mu společnému prohlášení:
Nynější stav cařihradských průlivů nečin
naše černomořské pobřeží bezpečným proti
nenadálému útoku na moři. Mezi-
národní význam Ruska jest jím zmenšen, ru-
ské černomořské loďstvo je za něho bez ceny
jeho rozvoj ztížen a kromě toho je vážnou
překážkou aktivné politice Ruska na blízkém
Východě. Neustálá možnost, že průlivy budou
uzavřeny našim lodím obchodním, hrozí nám
hospodářskou záhubou. Právě tak jsme ve
vzhledě vojenství ohroženi možností, že ne-
přátelské loďstvo vtrhne nám d
Černého moře. Proto pilným úko-
lem ruské politiky musí býti sku-
tečné opanování Bosporu, jinak na
jeho březích po balkánské válce opanuje Ně-
mecko.
Rusko
blízký východ
Bospor
27
article
Slavjanofili a revolucionáři.
Slavjanofilské demonstranty v Petrohradě
stihla podivná účast: byli vyhlášeni za zakuklené
revolucionáře. Jmenovitě německý tisk se snažil
malovat ruské vládě revolučního čerta na stěně.
a některé petrohradské časopisy ochotně se této
klevety ujímaly. „Novoje Vremja“ proti tomu uká-
zalo, že tato taktika pomluv ruských slavjanofilů
není nová; Metternich skvěle jí používal, aby
odvedl pozornost Mikuláše I. od vlastních úkolů
Ruska na Balkáně. V posledním čísle „Slavjanských
Izvěstí dotýká se tohoto thematu i generál Pa-
rensov, předseda petrohradského „Slovanského
dobročinného spolku“; připomíná vlastní zkuše-
nost z r. 1890, kdy byl jmenován velitelem jízdní
divise, ležící v severní části Polska, skoro na sa-
mých hranicích německých. „Kölnische Zeitune
tehdy napsala, že Parensov je „zuřivý němcožrout
a nástroj červeného, v srdci vlastně republikán-
ského panslavismu“. Tendence „Köln. Zeitung
byla zřejma: politicky očernit slovansky smýšlejí-
cího nadaného generála ruského, snad že z té kle-
vety v Petrohradě něco uvázne.
Pamětní spis polský o zemstvech.
Metternich
Mikuláš
Parensov
Köln
Petrohrad
Rusko
Balkán
Polsko
Novoj Vremja
28
article
V červenci minulého roku známý polský publi-
cista Erazmus Piltz z pověření představitelů
polské veřejnosti byl na slyšení u presidenta mi-
nisterské rady ruské, aby mu podal obraz sociál-
ních a politických poměrů v království Polském,
Kokovcov si vyžádal, aby mu podal svůj výklad
písemně, hlavně o dvou záležitostech, o školství
z zemské samosprávě. Pan Piltz předložil patřičné
pamětní spisy, podepsané podpisy vynikajících ve-
řejných pracovníků. Pamětní spis o školství byl
poslán z ministerského presidia ministrovi osvěty
a od něho kuratorovi varšavského učebného ob-
vodu. Pamětní spis o zemské samosprávě byl pa-
trně vzat v úvahu a Kolo polské podalo již dotaz,
kdy bude osnova zákona o zemské samosprávě
předložena dumě.
Piltz
29
article
V pamětním spise poukazuje se na to, že
zavedení zemské samosprávy v Polsku je potřeb-
né, poněvadž nynější admínistrativní hospodářství
zemské nevyhovuje; lékařská pomoc (kromě gu-
bernie plocké), cesty, školství a jiné kulturní obo-
ry jsou za nedostatku samosprávy špatně opatře-
ny. Ústřední vláda to sama uznala, poněvadž ještě
před zavedením representativních institucí v čery-
nu r. 1905 se usnesla předložiti státní radě návrh
zákona o zemském zřízení v Polsku. 19. března
1907 vláda v dumském prohlášení znovu osvěd-
čila, že je třeba zavésti zemskou samosprávu na
způsob samosprávy v ruských guberniích, ovšem
s některými změnami. Dne 24. února 1911 duma
jednomyslně přijala návrh okťabristů, aby zemské
zřízení z r. 1890 bylo rozšířeno i na království
Polské a vláda se ujala úkolu, vypracovat pří-
slušnou osnovu zákona, ale posud nic se nevy-
konalo. Někteří ten průtah vysvětlují tím, že třeba
počkat, až jak dokáže svou životnost městská sa-
mospráva. Pamětní spis dovozuje, že by se ne-
mělo stále čekat, ale měla by býti ve Varšavě zří-
zena přípravná komise, k níž byli by též přibráni
důležití veřejní pracovníci, aby osnova zákona o
zemském zřízení v království Polském mohla býti
vypracována rychleji a vzhledem k místním po-
měrům účelněji.
Polsko
Varšava
30
article
B. A. Suvorin pokutován.
Redaktor petrohradského denníku »Večerněje
Vremja« B. A. Suvorin byl gradonačalnikem gen.
Dračevským pokutován za čl. »Novaja sistema«
500 rublů; kdyby nezaplatil, pokuta se změní
v trest tříměsíčního vězení.
Reforma lékařství v Rusku.
Ruské ministerstvo osvěty pracuje o reformě
zákonodárství lékařsky-zdravotnického. Jde v pod-
statě o reformu lékařského studla, které se bude
více specialisovati než dosud. Až dosud absolvent
mediciny v Rusku nabýval titulu „lěkarj“, nyní
bude ten název zaměněn ruštěji znějícím slovem
„orač“. Ruší se také tituly „újezdního lékaře“a
„doktora mediciny a chirurgie“, na místo nich se
zavádějí nové názvy: soudní lékař, zdravotnický
lékař, polní chirurg. lékař-bakteriolog, lékař-rent-
genolog. lékař-balneolog. lékař-pediatr atd., podle
oboru lékařova. Učených stupňů ustanovuje se 12.
doktor anatomie, doktor fysiologie, doktor patholo-
gie, doktor farmakologie, doktor therapie, doktor
neuropathologie a therapie, doktor dermatologiea
syfilidologie, doktor chirurgie, doktor oftalmolo-
gie, doktor hygieny a doktor soudního lékařství.
Nejmenší lhůta pro studium na lékařské fakultě
stanoví se na 6 let.
Suvorin
A Suvorin
Rusko
Večerněj Vremja
31
article
Němci v Malé Aslí
Němec
32
article
Když poprvé před několika lety v rakouských
delegacích český delegát upozornil na německý
postup v Cařihradě a v Malé Asii, ohrožující vlast-
ně též zájmy samostatného Rakouska, politikové
poslouchali ty výklady s nedůvěrou a s překva-
pením. Na takovou možnost se nemyslilo. Zatím
německý velvyslanec u Vysoké Porty a zástupoi
německých financí, obchodu, průmyslu i vojenství
dělali svoji tichou, ale houževnatou práci dále; sám
německý císař zajel si na východ a řečnil tam
všude horlivě jako nějaký obchodní zástupce. Nyní
německý postup v Malé Asii není už tajemstvím.
Tyto dní příšla zpráva, že Němci dostali od Vy
soké Porty povolení na stavbu dráhy ze Samsunu
na jižním pobřeží Černého moře do Sivasu; původ-
ně tuto trať měli stavěti Rusové. Ze Sivasu bude
tato trať prodloužena do Diarbekeru a v Nisiblně
spojí se u bagdadskou dráhou. Hned za tím přišla
zpráva o německých pletichách v Arménil, zase
namířených proti Rusku. A již se mluví o poku-
sech dohody Anglie s Německem ve východní otáz-
ce. Našli dokonce společný bod „německo-angli-
cký“, který prý ohrožuje Rusko. Je to přístav
Středozemního moře Alexandretta, který by mohl
býti nejbližším nezamrzajícím přístavem Ruskal
Ale dnes je to důležitá stanice německé bag-
dadské dráhy a spadá do sféry vlivu anglické-
ho Cypru. Němci chtějí v Alexandrettě zřídit vá-
lečný přístav pro svou středozemskou eskadru.
Němec
Rus
Alexandrett
Cařihrad
Asie
Rakousko
Samsun
Sivas
Rusko
Anglie
Německo
středozemní moře
33
article
Německo ve Středním moři má nyní 5 velkých lodí.
1 dreadnoucht, 1 křižák, 1 obrněnec a 2 menší kři-
žáky. Péče Německa o Turecko začíná se asi roku
1898. Německým cílem jest mírně pronilenout do
Malé Asie a hospodářsky ji ovládnout, aby měli
zabezpečený přístup do Mesopotamie, kterou ně-
mečtí národní hospodáři si malují jako svou bu-
doucí dodavatelku obilí a bavlny, až Amerika vy-
poví služby. Němci by rádi udělali si z Turecké
říše cosi na způsob toho, čím se stala Indie pro
Anglii. Turecko dosud ochotně vychází Německu
vstříc, leda že převrat mladoturecký německý po-
stup trochu zastavil.
Za deset let podařilo se Němcům získat množ-
ství velkých podniků v Turecku. V jich rukou
se nalézá:
1. stavba železné dráhy z Cařihradu do Bad-
dadu a koncese na konečnou část z Bagdadu do
Bassoru v Perském zálivu,
2. stavba železniční odbočky Mersina-Adana
koncese na její prodloužení do Alexandretty;
3. zavodňování adanského kraje, kde se za-
vádí německá kolonisace, školy, kostely, továrnv
4. nábřeží v Hajdaru, v maloasijském před-
městí Cařihradut
5. heraklejské minerální dolyí
6. 60 bank a bankovních domů:
7. vyšší a střední učebné ústavy a 20 škol
obecných i mateřských v Cařihradě.
8. železniční škola v Karagači u Odrina, která
teď musí býti odkoupena Bulhary od Němců;
9. evandelická střední škola v Solunu;
10. nemocnice v Peřei
11. velký denník „Osmanischer Lloyd“ v Ca-
říhradě.
Němec
Bulhar
Lloyd
Německo
Turecko
Asie
Mesopotamia
Amerika
Indie
Anglie
Cařihrad
Bad
Bagdád
Bassor
perský záliv
adanský kraj
Hajdar
Karagač u Odrina
Ca
dreadnoucht
34
article
Skandální odhalení v Německu.
Skandál, propuknuvší odhalením Liebknech-
tovým v říšském sněmu německém o zločinných
rejdech německých dodavatelů válečného materiálu
a zvláště závodu Kruppova, jenž byl chloubou Ně-
mecka, roste jako lavina a zasahuje stále širší
kruhy.
O průběhu vyšetřování, které byl ministr vo-
jenství 3l. Heeringen nucen zahájiti na formální
udání Liebknechtovo, proskakují v tisku sensační
zprávy. Vysocí úřadníci Kruppova závodu, většinou
bývalí důstojníci, podpláceli vojenské osoby a zří-
zence ministerstva vojenství, aby vylákali vojen-
ská tajemství k potření konkurence jiných závodů,
a za pomoci podplaceného německého tisku štvalo
se k válce a ohromnému zbrojení pro větší výděl-
ky armádních dodavatelů.
Jak se sděluje z Mnichova, dostal dopisovatel
„Neue Militär. Korresp.“ z autoritativního prame-
ne, jenž má styky s nejvyššími vojenskými veli-
Kruppův
Liebknechtův
Neue Militär
Německo
Mnichov