ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 642d8490-8f3b-11dd-acd9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 54, place 89, work 6, org 10
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
24. dubna 1913. Číslo 11í.
4 article
Před válkou území balkánského polo- ostrova bylo poděleno následovně mezi jedno tlivými státy: plocha km“ obyvatelstvo Turecko . . . . 169.318 6,130.000 Bulharsko . . . 96.348 4,337.000 Srbsko a č. Hora 57.750 3,242.000 Řecko . . . . . 64.657 2,631.000 V procentech jeví se tento obraz takto plocha Turecko . . . . 44 Bulharsko . . . . 25 Srbsko a č. Hora 14.50 Řecko . . . . . 16.50 Spojenými vojsky bylo obsazeno úhrnem 147.500 km i zbylo neobsazeno z evropského Turecka na Mramorovém moři . . 7.318 kme. na Jaderském moři . . 14.000 km Z obsazeného území připadá na spojene- cké státy: na - Srbsko s č. Horou . 62.500 km Bulharsko . . . . 55.000 km? Řecko . . . . . 30.000 km' Jak se mi sděluje, žádá Bulharsko Srbska ze zaujatého jím území 20.500 km' od Řecka 19.750 km*. Dle toho mělo by Bul- harsko pak okrouhle 192.000 km“.
Hora Turecko Bulharsko Srbsko Řecko spojený vojsko km
5 article
Obraz nových poměrů na Balkáně po te ritoriální stránce byl by pak tento: Bulharsko okrouhle . . . 192.000 kme Srbsko s č. Horou okrouhle 86.300 km Řecko okrouhle . . . . . 75.400 km Albanie okrouhle . . . . 24.000 kme Evropské Turecko okrouhle. 11.000 km Srovnáme-li tento stav teritoriálních po- měrů s předešlým, výsledek jest následující Bulharsko bylo dříve větší než Srbsko a Černá Hora o 38.585 km nyní bylo by větší o 105.345 km2, větší dříve než Řecko o 31.688 km', nyní o 116.188 km'. Za takových poměrů měli by všichni tř ostatní spojenci 161.657 km' vůčí 191.595 km Bulharska. Kdyby platila zásada, že každému má při- padnoutí zaujaté jím území, s odečte- ním ovšem onoho, jež rozhodnutím velmocí připojeno Albanii, pomér byl by následující: Bulharsko . . . . . 151.300 km Srbsko s č. Horou . . 106.300 km?. Řecko . . . . . . . 95.700 kme Bulharsko bylo by větší než Srbsko s Černou Horou o 45.095 km2, než Řecko o 55.688 km2. Bulharsko bylo by menší než spojené Srbsko s Černou Horou a Řeckem o 50.562 km a dříve bylo menší o 26.06 V těchto číslicích jest obsali sporu. č. Slepánek.
Hora Slepánek Balkán Bulharsko Srbsko Řecko Albánie Černá Hora evropský Turecko km km 2 km ' vůčit
6 title
Politický přehled.
7 article Země české.
Země české. Úřadní konejšení německých spořitelních vkladatelů. Jako pozoruhodnou ironii osudů německ obstrukce sdělili jsme již poplašné hnutí vkla- datelů německých spořitelen v severních Če- chách, kteří na neustálé poplašné zprávy ně- meckého tisku o finanční ruině, bankrotu země počali houfně vybírati své vklady. Zvláště byli to saští Němci, kteří měli své peníze ve spoři- telnách pohraničních měst v Čechách. Zjev tento sváděli dopisovatelé německých praž- ských listů na manévr saských spořitelen, jimž prý běželo o to, nejen aby uvedly do svých pokladen saské kapitály do Čech zanešené. ale i o to, aby německé vkladatele z Čech ší- řením příšerných zpráv o důsledcích zem- ského bankrotu přilákaly. Je to prosté při- znání fakta, že se skutečně tak dálo a že naši Němci, poděšeni nevyhnutelným prý již vítěz- stvím německé obstrukce, vybírali v Čechách a zanášeli do Sas. Panika tato patrně pokra- čuje dále, neboť včerejší „Prag. Abendblatt“ uznal za dobré prý s důrazem prohlásiti zvlá- ště a výslovně na adresu vkladatelů v měně říšskoněmecké, že finanční stav zemské správy v Čechách nemůže býti přiváděn v žád- nou souvislost s bezpečností spořitelních vkla- dů a že se také nenalézá v žádném vztahus nimi, že spořitelny jsou samostatně pod stát- ní kontrolou a ručením obce spravované ústa- vy — jak se ostatně samo sebou rozumí. Otáz- kou jest ovšem, zdali toto oficiální zaříkávání bude míti tak šťastný účinek, jako v známé
Němec Sas Čechy Otáz Praga
8 article Z divadla.
Z divadla. (Úpadek.) Divadlo je v úpadku, ale všude plno divadel. Kde jaká volná míst- nost, jaký kout, nevyužitý prostor, zmocnili se ho divadelníci. Jsou tu sbita prkna, ně- kdo vystupuje, představuje něco, mluvi. zpívá, tančí. Všude se tlačí lidičky, chtějí vidět a slyšet. Všude se na divadlo zve, di- vadlo se pořádá, do divadla se chodí. Snad je divadlo v úpadku, ale všecko hraje di- vadlo. Snad právě proto. Sem tam lidičky hubují. Někdo se vrátil z nějaké zábavy. Ule- vuje svým citům. Horlí, láteří, tluče pěstí. — Co pak se přihodilo? — Jděte mi! Co dnes už všecko smí se roztahovat na prknech! Prostě, hrůzaí — Aha! Píchli vás někde! Zajelo do slabiny? životní názor vám pocuchali? Máme každý něco netykavého pod náprsenkou. Ne- třeba zoufat! Dnes mně, zejtra tobě. Za svo- body slova jinak nelze. Doba rány zasazuje, doba je také hojí. K čemu pak byl by vy- nalezen patentní krunýř? Ostatně vzhůru princip! Každá snaha má své právo na slovo, na své uměníl — To je to! Umění! Kdyby jen bylo nějaké umění. Něco, co se dovede zamluvit formou, zalichotit, smířit! — Což nebylo obecenstvo překonáno výkonem? Nebylo snad přivedeno k pohnuti mysli, k úsměvu, k veselosti, nebo aspoř k pocitu tiché rozkoše z poznané hravě ně- jaké přavdy? — Ani zdáníl — U čerta, což nebylo na prknech vi- německé baladě o čarodějnickém uční, který sice znal formuli, jakou mohou býti košťata přinucena nosit vodu, ale zastavit je nedovedl. až přišel mistr.
Ula
9 article
Jednací jazyk rady král. hlav. města Prahy. V poslední schůzi německé okresní školni rady v Praze sděleno, že usnesením městské rady vrací se opis seznamů dětí, sepsaných v záležitosti zřízení veřejné německé obecné školy v Libní i příslušný výnos zemské školní rady se žádostí, aby městské radě dodány byly české překlady těchto písemností, ježto jednacím jazykem městské rady jest řeč česká. Zpravodaj okresní šk. dozorce prok Quaisser navrhl, aby překlady byly pořízeny a s největším urychlením městské radě do- dány a návrh většinou schválen. Propaganda češtině na německých obecných a měšťanských školách. Mezi velebitele učení češtině na německých školách dal se nejnověji také německý měsičník »Deutsche Arbeit in Böhmen«, ve svých politi- ckých článcích zarytý národnostní protivník, sle- dujíci a podporující germanisační činnost v Če- chách celými seriemi úvah. »Deutsche Arbeit« jest velmi výmluvná v doporučování výhod znalosti češtiny pro Němce, i jest přesvědčena, že účelnost zběhlosti v druhém jazyku zemském jest uzná- vána každým rozvážným Němcem.
Němec Praha Libeň Deutsche Arbeit in Böhmen Deutsche Arbeit
10 article
Aby Němce podnitila k hojnějšímu pěstění »druhého zemského jazyka«, uvádí statistiku. která dopadá prý v neprospěch Němců. V roce 1907 bylo češtiné vyučováno jenom na 60 mezi 225 měšťanskými školami německými, 26%, na- proti tomu vyučováno němčině na 298 z 395 če- ských měšť. škol (83.9%). Z 1011 ob. škol německých (o třech a více třídách) vyučovalo češtině 85 (8.492) a z 1670 ob. škol českých téže kategorie pak 570 (34.1%) něm- čině. Vyučováno tedy němčině na třech petinách českých a češtině asi na čtvrtině německých škol. »Deutsch. Arbeit« velmi se nad tím rozčiluje že počet německých měšť. škol s frančinou jest třikráte větší než s češtinou, to prý jest svěde- ctvím citové zcizenosti Němců skutečným pomě- rům. Snad prý frančina zní německým uším pří- jemněji, dí »D. A.« a dodává: »Nám Němcům, kteří v Čechách stojíme v kru- tém boji, je třeba napřed ukouti těžký válečný meč, teprve potom možno pomýšleti na lehký kor pro hravý šerm. Pomyslíme-li na tisíce a tisíce českých děti na jichž sodčeštění« sbírají Němci každoročně miliony, je tato posa německé revue více než po- hnutlivá.
Němec Deutsch Čechy
11 article
Z Moravy. Dne 22. dubna 1913.
Morava
12 article
(Třetí obchodní akademie. — Švindle a hluboké mlčení německé.) O třelí obchodní akademii českou vede se zá- pas na české i německé straně na Moravě. Po- třeba její je nad slunce jasnější. Neboť na dosa- vadní akademie v Brně a v Prostějově je takový nával přihlášek, že sotva nepatrný zlomek může býti přijat. V Brně hlásívá se do I. roč. 200—300 žáků, přijímá se 80, v Prostějově hlásívá se 180, přijímá se 30. Také oba abiturientské kursy bý- vají přeplněny. Olomouc žádá třetí akademii a dala si k tomu Ú. M. Š. sankci. Čtenáři naši vědí, že jsme byli napadeni pro záležitost obchodní aka- demie olomoucké, kterou nejvíce poškodila chlub- ná psavost jistých osob, které bijí vždy na buben, dokud není na čase. Němci dali veto akademii če- ské v Olomouci — a nyní nastal shon po celé zemi. Kroměříž, Hodonín, Třebíč. Pol. Ostrava, Znojmo, Uher. Hradiště — všude chtějí míti třeti obchodní akademii. Budeme snad zase kaceřováni ale proto přece musíme opakovati: otázka velmi nutné třetí české obchodní akademie na Moravě má býti řešena se stanoviska věcné potřeby a ni- koliv dle hybnosti toho neb onoho činitele. Na- dělali jsme ve školských věcech na Moravě hodně chyb, mrzí nás to dost — ale zdá se, že jsme na- prosto nezmoudřeli. — Německé noviny jsou za- řezány nad tím faktem, že při volbách do spole- čenstva krejčích v Brně dostalo se velmi citelného poučení německému „Volksratu“, jenž nečestně po- rušil dohodu obou národních táborů ve společen- stvu. Stejně jsou úplně zařezány nad objevením švindlu, který provedla radnice se sčítáním lidu.
M Š Němec Pol Morava Brno Prostějov Olomouc Kroměříž Hodonín Třebíč Ostrava Znojmo Uhry vadný akademie
13 article
Švindl vyšel na jevo nyní při zhotovení volebních listin do všeobecné kurie volební do sněmu. Obje- vilo se totiž, že přibylo českých voličů proti roku 1906 o 112.75 proc. (o 2274), v kurii městské ao 33.16 proc. (o 2053) v kurii všeobecné. A je nyní — reklamační řízení není hotovo — 4390 českých voličů v městské, 8243 ve všeobecné proti 11.743 voličů německých v městské a 18.709 voličů ve všeobecné. Švindl je v tom, že za 10 let napočítali na radnici, že přibylo Čechů pouze 1731 (ze 38.366 na 40.079) čili 4.48 proc. — a voličů v městské kurii pak 2274l Takové švindlové sčítání ovšem je pak základem pro mnohé i zákonité úpravy vyrovnávací předlohy. Opravdu slušní lidé počí- nají se za brněnskou radnici stydět.
Čecho
14 article
Ze Slezska.
Slezsko
15 article
(Bilance sněmovní kampaně.) Sněm slezský, jenž sešel se k jarnímu zasedání dne 27. března, ukončil již svoji činnost. Především vyřidil zemský rozpočet, což bylo nutné z toho dů- vodu, že v posledním zasedání bylo vyřízeno toliko provisorium. Rozpočet skončil velmi značným de- bec něco vidět a slyšet, něco, co zabav mysli a mluví k duši? — Vídět a slyšet? Konečně, bylo vídět i slyšet. Někdo vskutku vystoupil, také něco mluvil, choval se tak nějak, jako by to, co mluví, mělo vskutku něco znamenat. Ale ne- mluvilo to ani k rozumu ani k srdci, nebylo ani k smíchu ani k pláči. Nebylo v tom vů- bec nic, co by zanechávalo dojem. Leda do- jem odporu proti drzé okázalosti, s jakou se to nabízelo a vnucovalo. Myslil jsem zprvu. že snad nerozumím. Snad jsem něco pře- slechl, snad jsem na chvíli usnul? Rozhlížím se kolem. Ne, nemýlím se. Nikdo není dojat. nesměje se, neusmívá se, neslzí, nepláče. Zdá se, nikdo se nebaví. — Číslo arci vypískáno? — Dokonce nel To je právě nejhezčí. Mělo ke všemu potlesk. — Tedy se přece někomu zamlouvalo — Nikomu. — Proč by tedy obecenstvo tleskalo — Tak! Protože obecenstvo je obecen- stvem. A v divadle, po čísle, obecenstvo tleská. — Což nemá obecenstvo své poža- davky? Či nepřišlo do divadla se bavít?
Vídět Ted
16 article
Není hloupým číslem zklamáno, znepokojeno uraženo? — Není patrně. — To nemá smyslu. Proč pak by obe- censtvo vůbec chodilo do divadla? — Proč se vůbec někam chodí. Aby bylo pohromadě, aby se posadilo a čekalo až bude konec. — Přece jsou místa, kterým se dává přednost. Jdu tam, kam mne něco láká. Kde bych se nebavil, tam nejdu. ficitem a jak obyčejně byl sdělán co nejvíce n prospěch Němců. Deficit uhradí se 1.000.000 kor. obnášející půjčkou, jež stači v tom předpokladu, že země dostane od státu příspěvek z malého finančního plánu, obnášející alespoň 800.000 kor. Zemský deficit byl by býval ještě větší, kdyby se byly udílely v obvyklé míře subvence. Mimo zem- ský rozpočet vyřízen i zákon zdravotní, jímž sv- stemisována místa obvodních lékařů a žel jen, že tento zákon vyřízen byl zcela ve smyslu něme- ckých přání. Mnoho času bylo třeba vynaložiti na úpravu školského zákona, jenž vejde v platnost, až zemské fmance budou posíleny státními úděly. Co do ob- sahu, jest školský zákon kompromisem mezi ně- meckou většinou sněmovní a mezi slovanskou men- šinou, a jakkoliv není dílem právě ideálním, přece jen musí se konstatovati po pravdě, že slovanští poslanci vší silou zasadili se o odtranění nejkřikla- vějších utanovení, což se jim z valné části po- dařilo.
Němec
17 article
Volební řád ani na sněm, ani do obcí ani tentokráte nebyl zreformován. Bylo sice samotný- mi Němci uznáno, že jsou nynější poměry neudrži- telné, byl dokonce i přijat návrh na zvolení pří- slušných komisí, ale komise samotné zvoleny ne- byly. To státi se může teprve při zasedání pod- zimním, ač-li ovšem do té doby německá majorita nepřijde opět k názoru — že nynější volební řády jsou — úplně vyhovující. Napsali jsme před nedávnem, že zemský sněm slezský jest toliko sněmem slezských Němců. Pro zájmy a potřeby slovanské majority země že nemá valného porozumění. Ta že je ráda, když zemský sněm nezasedá, poněvadž se může cítiti v držení svých nacionálních posic bezpečnější. Tento náš úsudek plně byl potvrzen i nynější sněmovní kam- paní, jež místy měla tolik vzrušujících chvil. Slo- vanské většině země nestal se sněm dražším, po- něvadž nestal se sídlem práva a spravedlnosti, ale poněvadž zůstal sídlem německé zpupnosti a bez- práví. Ozdravění do slezských poměrů může vnésti jen spravedlivá volební reforma, na základě pokud možno nejširším. Ale té se nynější sněmovní majo- rita vzpírá, degradujíc význam sněmu na úroveř nějaké uzavřené stolní společnosti. Jak dlouho potrvá ještě tento stav?
Němec
18 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
19 article Haličská kríse.
Haličská kríse. Haličská krise působí veliké starosti ví- deňským vládním kruhům, v nichž panuje. jak vysvítá z „N. W. Tagbl.“, obava, že celé polsko-ukrajinské vyjednávání se rozbije. Bu- de-li pak rozpuštěn haličský sněm, dodává vládní list, vypukne v Haliči děsná občanská válka. Tím utrpí Kolo polské ve svém složení i na významu a následek toho bude také ochromení parlamentu. Vnitřní státní politik octla by se v úplně změněné situaci, kdyby se stala věc nepochopitelná, že dobře a roz- umně založené dílo, jako je haličská volebn reforma, bylo zmařeno. O přerušení činnosti haličského voleb- ního výboru jednal také výkonný výbor stra- ny ukrajinské. Po referátě dra. Konst. Levi- ckého přijal delší resoluci, v níž prohlašuje. že trvá na kompromisu, smluveném s Poláky. nijaké změny v něm nepřipustí; žádá, aby sněm reformu vyřídil v době nejkratší, poně- vadž v každém odkladu by spatřoval zrušení kompromisu. Nebude-li možno reformu vyří- diti v nynějším sněmě, žádá, aby byl rychle rozpuštěn a provedly se nové volby bez ob- vyklých v Haliči podvodů. Nepostará-li seo to vláda, ukrajinským poslancům na říšské radě se ukládá mařiti nejkrajnějšími pro- středky všechny státní nezbytnosti a zvlá- ště finanční předlohy, jimiž se mají sanovati zemské finance. Malý finanční plán může býti proveden te- prve tehda, až bude v Haliči vyřízena vo- lební oprava. Konečně v resoluci se vybízej maloruské obce, aby svými hlasy podporovaly snahy ukrajinského klubu.
N W Tagbl Levi Polák Halič
20 article Persekuce Dalmatinců.
Persekuce Dalmatinců. Biankinův „Narod. List“ vypočítává do- savadní dalmatské oběti úřadního stíhání kaž- dého projevu lásky a bratrství Slovanům bal- kánským. Splitský starosta Katalinič je stíhán proto, že prý štval proti úřadům a bude souzen delegovaným zemským soudem v Celovci. Ve Splitu odsouzeno policejně de- set mladíků na 14 dní do vězení. protože zvolali „Ať žije černohorský Ska- der!“, „Ať žije balkánský svaz!“ a mimo to oznámeni státnímu zastupitelstvu. Z Dubrov- níka přesazen disciplinárně soudní rada Gri- sogono, protože přečetl veřejně báseň na oslavu balkánských křesťanů, a ředitel Kri- letič a prof. Carič suspendováni, protože onu oslavnou báseň sepsali. Notář Luka mar- kýz Bona suspendován, protože promluvil v manifestační schůzi; podobně advokátní koncipient dr. Mičíč. Statkář Peroviě z téže příčiny vypovězen z Dubrovníka, ač tem bydlí už 40 let; celé řadě osob v Dubrov- — Tak bývalo snad jindy. Dokud di- vadla a vůbec zábavy byly vzácny. Teď je zábav všude plno, lidičky jsou přesyceni, baví se čím dále méně. — Však, ozve-li se pravý talent, jde to přece jen zase do živého. — I talentů je čím dál méně. — Ohol — Dojista! A vším právem. Straní se jeviště, obracejí se jinam. Skrývají se, necítí potřebu tlačit se někam, namáhat se někde. kde není a nemůže být pro ně pravého po- chopení. Ustupují. Přenechávají místo jiným. — Komu pak? — Komukoliv, koho napadlo se tlačit. stavět na odiv svou neschopnost. — Talent že by ustupoval neschopnosti?
Biankinův Narod Katalinič profesor Carič Luka doktor Mičíč Perovi Celovec Split Dubrov balkánský svaz rada Gri
21 article
To by byl převrácený světl — Docela přirozený. Doba se vystří- dala. Doba náleží množstvu. Všeho je množ- ství a množstvo vítězí. Všecko jde po továr- nicku, vyrábí se mechanicky, mnohotně, pro množství. Ani divadlo nemohlo ujít svému osudu. Rozmnožilo se do konečna. Kvan- tita zabíjí kvalitu. Obecenstvo chodí ze zá- bavy do zábavy, je přesyceno, unaveno ztratilo chuť rozeznávat, cenit a vážit. Zvyklo si chodit, jen aby chodilo. Chodí do divadla se nudit. — A na prknech? — Na vrub talentu už směle smí se roztahovat neschopnost. O potlesk vždy je postaráno. Kde pak neschopnost trží potlesk, tam pro talent není půdy. Ztratil cenu. Nevím, jaký je váš názor na otázku divadelního úpadku. Co se theorie dotýče. je známo, každý hokus pokus má svoji. níce zakázáno vycházetí na ulici kromě ho- din, policií dovolených. Konečně suspendován v Dubrovníce i státní zástupce dr. Kronja poněvadž se zdráhal stíhati pro velezra- du notáře Bonu. Podobné stíhání přátel balkánských Slo- vanů započalo také v Kraňsku. „Nar. List k tomu poznamenává: Jsme přesvědčeni, že postup naší diplomacie škodí státu mnohem více, než platonické projevy bratrských sym- patií. V zájmu naší říše bylo by mnohem lepší, kdyby si získala lásku a náklonnost bal- kánských Slovanů, než připadne-li Skader Albanii. Což myslí vláda, že svými policejními opatřeními zadusí hlas národa a zamezí, aby se cizina dověděla, že rakousko-uherští Slo- vané nesouhlasí s oficiální politikou, kterou provádějí vídeňští a pešťští státníci? Přichází pozdě. Cizina už dobře zná smýšlení rakou- sko-uherských Slovanů.
doktor Kronja Kraňsko Nara Albánie uherský St
22 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Ústava pro Albanii.
Albánie
23 article
Když už má samosprávná Albanie být. jest ovšem třeba, aby se jí dostalo svobodné- ho zřízení a svoboda v ní aby zaručena byla každému občanu bez rozdílu národnosti a vy- znání. Jednou zas je potěšlivé, že na londýn- ské konferenci velevyslanců Rusko navrhlo pro samosprávu a ústavu Albanie zásady které odpovídají požadavkům doby. Podle an- glických listů Rusko navrhuje: 1. aby Albanie byla autonomnou, od Tu- recka odvislou provincií, jejíž správě v čele státi bude guverner, jmenovaný sultánem schválený velmocemi; 2. aby guvernerem samosprávné Albanie nesměl býti žádný člen kteréhokoli z panují cích domů; 3. aby guverneru k ruce dána byla mezi- národní finanční komise, jejíž úlohou zároveř bude vypracovati pro Albanii podrobný návrl ústavy, jakož i zákonů, pro počátek nejpo- třebnějších; 4. aby žádná z velmocí nesměla míti samosprávné Albanii mimořádného vlivua významu, ani větších práv, než ostatní vel- moci; 5. aby Srbům v samosprávné Albani byl jako menšině velmocemi zabezpečen svo- bodný život a rozvoj. Kromě toho Rusko navrhuje, aby se o veřejnou bezpečnost v Albanií starala mezi národní policie a organisace albanského voj- ska aby byla svěřena důstojníkům všech vel- mocí rovným dílem. V tom jest Rusko pod- porováno „od některých velmocí“.
Srba Albani Albánie Rusko
24 article
Doufáme, že Rakousko neschází mez těmito velmocemi, neboť ono se pro samo- správnou Albanii nejvíce angažovalo a nyní nemůže přijíti s návrhy, které by byly méně výhodné, svobodomyslné a spravedlivé. Ze- jména co se týče Srbů, když jim už bude zů- stati v rámci Albanie, musí býti pamatováno toho, že jsou živlem právě tak národně uvě- domělým, jako Albanci neuvědomělým, a prá- vě tak kulturným, jako Albanci nekulturným při stejné chrabrosti a osobní statečností obou. Srbů — pravíme, když už musejí v Al- banii zůstat — musí tam být Evropou užito jako živlu kulturně (nikoli politicky) vyššího. superiorného. Z nich musejí být vychováni učitelé a vzdělavatelé Albanců, jimž by Evropa zle posloužila, kdyby je začala vzdě- lávat od posledního slova evropské osvěty Nebudou-li Srbové v Albanii postavení pod kbelec, smíří se brzy se svým osudem pro čestnou úlohu, která jim tam připadne, Škoda že Rakousko uvedené zásady pro samosprávu a ústavu Albanie nepředneslo londýnské kon- ferenci dříve než Rusko! Jimi by Rakousko bylo nalilo utišujícího oleje na vzbouřené vlny Balkánu. Ale i to bude čestné, když se ote- vřeně prohlásí pro návrhy Ruska.
Srba Rakousko Albánie Alo Evropa Rusko Balkán
25 article
Rusko a otázka průlivů. Na popud A. N. Brjančaninova sešli se v Petrohradě učenci a politikové, zajímající se o slovanskou otázku a rokovali o cařihrad- ských průlivech, o nichž ruská vláda dosud prohlašovala, že jí záleží jen na tom, aby ru- ské obchodní lodi měly tudy volnou cestu a že její snaha nenese se k jich opanování. Na tom stanovisku stál i čarykov, když v Caři- hradě pracoval o utvoření balkánské fede- race s Tureckem v čele. Turecko tehdy zá- sluhou Němců, udržovavších u Mladoturků nedůvěru k Rusům, propáslo krásnou a po- slední příležitost zabezpečiti si rozhodné slo- vo na Balkáně a držbu zemí balkánských, Ca- řihradu i cařihradských průlivů. Uposlech- nuvší falešných rad Německa, Turecko přišlo téměř o celé území balkánské i o mnohé ostrovy a nyní jest už jen otázkou krátkého času, kdy dojde řada také na Cařihrad, na průlivy a na asijské jeho provincie. Německo jak jsme již ukázali, činí přípravy k zachvácen průlivů a turecké Armenie. To již se velm citelně dotkne zájmů Ruska.
A N Brjančaninův Němec Rus Rusko Petrohrad Turecko Balkán Německo Cařihrad Ca
26 article
Věc vyžadovala tří porad petrohradských učenců a politiků, než dospěli k následující- mu společnému prohlášení: Nynější stav cařihradských průlivů nečin naše černomořské pobřeží bezpečným proti nenadálému útoku na moři. Mezi- národní význam Ruska jest jím zmenšen, ru- ské černomořské loďstvo je za něho bez ceny jeho rozvoj ztížen a kromě toho je vážnou překážkou aktivné politice Ruska na blízkém Východě. Neustálá možnost, že průlivy budou uzavřeny našim lodím obchodním, hrozí nám hospodářskou záhubou. Právě tak jsme ve vzhledě vojenství ohroženi možností, že ne- přátelské loďstvo vtrhne nám d Černého moře. Proto pilným úko- lem ruské politiky musí býti sku- tečné opanování Bosporu, jinak na jeho březích po balkánské válce opanuje Ně- mecko.
Rusko blízký východ Bospor
27 article
Slavjanofili a revolucionáři. Slavjanofilské demonstranty v Petrohradě stihla podivná účast: byli vyhlášeni za zakuklené revolucionáře. Jmenovitě německý tisk se snažil malovat ruské vládě revolučního čerta na stěně. a některé petrohradské časopisy ochotně se této klevety ujímaly. „Novoje Vremja“ proti tomu uká- zalo, že tato taktika pomluv ruských slavjanofilů není nová; Metternich skvěle jí používal, aby odvedl pozornost Mikuláše I. od vlastních úkolů Ruska na Balkáně. V posledním čísle „Slavjanských Izvěstí dotýká se tohoto thematu i generál Pa- rensov, předseda petrohradského „Slovanského dobročinného spolku“; připomíná vlastní zkuše- nost z r. 1890, kdy byl jmenován velitelem jízdní divise, ležící v severní části Polska, skoro na sa- mých hranicích německých. „Kölnische Zeitune tehdy napsala, že Parensov je „zuřivý němcožrout a nástroj červeného, v srdci vlastně republikán- ského panslavismu“. Tendence „Köln. Zeitung byla zřejma: politicky očernit slovansky smýšlejí- cího nadaného generála ruského, snad že z té kle- vety v Petrohradě něco uvázne. Pamětní spis polský o zemstvech.
Metternich Mikuláš Parensov Köln Petrohrad Rusko Balkán Polsko Novoj Vremja
28 article
V červenci minulého roku známý polský publi- cista Erazmus Piltz z pověření představitelů polské veřejnosti byl na slyšení u presidenta mi- nisterské rady ruské, aby mu podal obraz sociál- ních a politických poměrů v království Polském, Kokovcov si vyžádal, aby mu podal svůj výklad písemně, hlavně o dvou záležitostech, o školství z zemské samosprávě. Pan Piltz předložil patřičné pamětní spisy, podepsané podpisy vynikajících ve- řejných pracovníků. Pamětní spis o školství byl poslán z ministerského presidia ministrovi osvěty a od něho kuratorovi varšavského učebného ob- vodu. Pamětní spis o zemské samosprávě byl pa- trně vzat v úvahu a Kolo polské podalo již dotaz, kdy bude osnova zákona o zemské samosprávě předložena dumě.
Piltz
29 article
V pamětním spise poukazuje se na to, že zavedení zemské samosprávy v Polsku je potřeb- né, poněvadž nynější admínistrativní hospodářství zemské nevyhovuje; lékařská pomoc (kromě gu- bernie plocké), cesty, školství a jiné kulturní obo- ry jsou za nedostatku samosprávy špatně opatře- ny. Ústřední vláda to sama uznala, poněvadž ještě před zavedením representativních institucí v čery- nu r. 1905 se usnesla předložiti státní radě návrh zákona o zemském zřízení v Polsku. 19. března 1907 vláda v dumském prohlášení znovu osvěd- čila, že je třeba zavésti zemskou samosprávu na způsob samosprávy v ruských guberniích, ovšem s některými změnami. Dne 24. února 1911 duma jednomyslně přijala návrh okťabristů, aby zemské zřízení z r. 1890 bylo rozšířeno i na království Polské a vláda se ujala úkolu, vypracovat pří- slušnou osnovu zákona, ale posud nic se nevy- konalo. Někteří ten průtah vysvětlují tím, že třeba počkat, až jak dokáže svou životnost městská sa- mospráva. Pamětní spis dovozuje, že by se ne- mělo stále čekat, ale měla by býti ve Varšavě zří- zena přípravná komise, k níž byli by též přibráni důležití veřejní pracovníci, aby osnova zákona o zemském zřízení v království Polském mohla býti vypracována rychleji a vzhledem k místním po- měrům účelněji.
Polsko Varšava
30 article
B. A. Suvorin pokutován. Redaktor petrohradského denníku »Večerněje Vremja« B. A. Suvorin byl gradonačalnikem gen. Dračevským pokutován za čl. »Novaja sistema« 500 rublů; kdyby nezaplatil, pokuta se změní v trest tříměsíčního vězení. Reforma lékařství v Rusku. Ruské ministerstvo osvěty pracuje o reformě zákonodárství lékařsky-zdravotnického. Jde v pod- statě o reformu lékařského studla, které se bude více specialisovati než dosud. Až dosud absolvent mediciny v Rusku nabýval titulu „lěkarj“, nyní bude ten název zaměněn ruštěji znějícím slovem „orač“. Ruší se také tituly „újezdního lékaře“a „doktora mediciny a chirurgie“, na místo nich se zavádějí nové názvy: soudní lékař, zdravotnický lékař, polní chirurg. lékař-bakteriolog, lékař-rent- genolog. lékař-balneolog. lékař-pediatr atd., podle oboru lékařova. Učených stupňů ustanovuje se 12. doktor anatomie, doktor fysiologie, doktor patholo- gie, doktor farmakologie, doktor therapie, doktor neuropathologie a therapie, doktor dermatologiea syfilidologie, doktor chirurgie, doktor oftalmolo- gie, doktor hygieny a doktor soudního lékařství. Nejmenší lhůta pro studium na lékařské fakultě stanoví se na 6 let.
Suvorin A Suvorin Rusko Večerněj Vremja
31 article
Němci v Malé Aslí
Němec
32 article
Když poprvé před několika lety v rakouských delegacích český delegát upozornil na německý postup v Cařihradě a v Malé Asii, ohrožující vlast- ně též zájmy samostatného Rakouska, politikové poslouchali ty výklady s nedůvěrou a s překva- pením. Na takovou možnost se nemyslilo. Zatím německý velvyslanec u Vysoké Porty a zástupoi německých financí, obchodu, průmyslu i vojenství dělali svoji tichou, ale houževnatou práci dále; sám německý císař zajel si na východ a řečnil tam všude horlivě jako nějaký obchodní zástupce. Nyní německý postup v Malé Asii není už tajemstvím. Tyto dní příšla zpráva, že Němci dostali od Vy soké Porty povolení na stavbu dráhy ze Samsunu na jižním pobřeží Černého moře do Sivasu; původ- ně tuto trať měli stavěti Rusové. Ze Sivasu bude tato trať prodloužena do Diarbekeru a v Nisiblně spojí se u bagdadskou dráhou. Hned za tím přišla zpráva o německých pletichách v Arménil, zase namířených proti Rusku. A již se mluví o poku- sech dohody Anglie s Německem ve východní otáz- ce. Našli dokonce společný bod „německo-angli- cký“, který prý ohrožuje Rusko. Je to přístav Středozemního moře Alexandretta, který by mohl býti nejbližším nezamrzajícím přístavem Ruskal Ale dnes je to důležitá stanice německé bag- dadské dráhy a spadá do sféry vlivu anglické- ho Cypru. Němci chtějí v Alexandrettě zřídit vá- lečný přístav pro svou středozemskou eskadru.
Němec Rus Alexandrett Cařihrad Asie Rakousko Samsun Sivas Rusko Anglie Německo středozemní moře
33 article
Německo ve Středním moři má nyní 5 velkých lodí. 1 dreadnoucht, 1 křižák, 1 obrněnec a 2 menší kři- žáky. Péče Německa o Turecko začíná se asi roku 1898. Německým cílem jest mírně pronilenout do Malé Asie a hospodářsky ji ovládnout, aby měli zabezpečený přístup do Mesopotamie, kterou ně- mečtí národní hospodáři si malují jako svou bu- doucí dodavatelku obilí a bavlny, až Amerika vy- poví služby. Němci by rádi udělali si z Turecké říše cosi na způsob toho, čím se stala Indie pro Anglii. Turecko dosud ochotně vychází Německu vstříc, leda že převrat mladoturecký německý po- stup trochu zastavil. Za deset let podařilo se Němcům získat množ- ství velkých podniků v Turecku. V jich rukou se nalézá: 1. stavba železné dráhy z Cařihradu do Bad- dadu a koncese na konečnou část z Bagdadu do Bassoru v Perském zálivu, 2. stavba železniční odbočky Mersina-Adana koncese na její prodloužení do Alexandretty; 3. zavodňování adanského kraje, kde se za- vádí německá kolonisace, školy, kostely, továrnv 4. nábřeží v Hajdaru, v maloasijském před- městí Cařihradut 5. heraklejské minerální dolyí 6. 60 bank a bankovních domů: 7. vyšší a střední učebné ústavy a 20 škol obecných i mateřských v Cařihradě. 8. železniční škola v Karagači u Odrina, která teď musí býti odkoupena Bulhary od Němců; 9. evandelická střední škola v Solunu; 10. nemocnice v Peřei 11. velký denník „Osmanischer Lloyd“ v Ca- říhradě.
Němec Bulhar Lloyd Německo Turecko Asie Mesopotamia Amerika Indie Anglie Cařihrad Bad Bagdád Bassor perský záliv adanský kraj Hajdar Karagač u Odrina Ca dreadnoucht
34 article
Skandální odhalení v Německu. Skandál, propuknuvší odhalením Liebknech- tovým v říšském sněmu německém o zločinných rejdech německých dodavatelů válečného materiálu a zvláště závodu Kruppova, jenž byl chloubou Ně- mecka, roste jako lavina a zasahuje stále širší kruhy. O průběhu vyšetřování, které byl ministr vo- jenství 3l. Heeringen nucen zahájiti na formální udání Liebknechtovo, proskakují v tisku sensační zprávy. Vysocí úřadníci Kruppova závodu, většinou bývalí důstojníci, podpláceli vojenské osoby a zří- zence ministerstva vojenství, aby vylákali vojen- ská tajemství k potření konkurence jiných závodů, a za pomoci podplaceného německého tisku štvalo se k válce a ohromnému zbrojení pro větší výděl- ky armádních dodavatelů. Jak se sděluje z Mnichova, dostal dopisovatel „Neue Militär. Korresp.“ z autoritativního prame- ne, jenž má styky s nejvyššími vojenskými veli-
Kruppův Liebknechtův Neue Militär Německo Mnichov