ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0e3fda50-8f0f-11dd-a393-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 62, person 67, org 9, work 7
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtěk 24. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Čísle IlI.
Ili
4 article
Narannl avečerní listy předplácí ne- v Praze v admninis sa tvrtiets : . . . S K — a dvojl donáškou 2 rjeta : : : oa másío vo Hllálkácho Pošton s r'ieea : : . dvojí záau a: 5 2 Dnešní číslo pro Prahu jest o 10 stranách, s přílohou pro venkov o 14 stranách.
Praha
5 article Skader dobyt Černohorci.
Skader dobyt Černohorci. Konečně, ale přece ještě v čas padla i poslední nejvzdornější turecká pevnosí Skader, nejsouc déle s to odporovati hrdin nosti a vytrvalosti vítězných Černohorců. naplňující všecek opravdu křesťanský svě nelíčeným obdivem. Ani pád veliké Drino- pole, ani Janiny, ač i zde zdar zbraní bal- kánských spojenců, tu Řeků, tam rekov- ných Bulharů a Srbů sledován byl s utaje- ným dechem, nezpůsobil takový všeproni- kavý dojem, jako skaderský úspěch osa- mocených a veškerou diplomacií evrop- skou tísněných junáků černohorských. Není, proč bychom tajily, že zejména v našem národě českém všecky sympatie v nerovném tomto zápase drobounké Čer- né Hory s velmocí tureckou sledovaly zbraně černohorské a že na prvou zvěst konečném pádu ještě tyto dny za nedobyt- nou prohlašované pevnosti turecké, se všech stran se hrnuly dotazy, svědčící tom, že v této věci všichni Čechové pro- niknuti jsou stejným pocitem uspokojení radosti, že zbraně černohorské slavně ob- stály i v této nejtěžší a nejvážnější zkouš- Snad ani ne tak více než šest měsíců trvající obléhání Skadru a opětující se již po třetí krvavý všeobecný útok, v nichž pouze při druhém se dostalo Černé Hoře i vydatné pomoci srbské, soustředily naše sympatie kol tábora jejího a vytryskly ny- ní v srdečnou radost, jako pocit, že nej- menší z bojujících národů balkánských nu- cen byl přinésti největší oběti myšlenc osvobození balkánských bratří, že nejdél vydržeti musil na bojišti krví zbrocenéma že nad to v nejrozhodnější chvíli tohoto boje na život a na smrt nejen byl opuštěn veškerou evropskou diplomacií, ale zůsta- ven sám a sám v boji nerovném!
Černohorec Janin Řek Bulhar Srba Čecho Čer
6 article
Jest to již i naším osudem, že naše vlastní minulost nás všude sbližuje s opu- štěnými a zajisté i neštěstím, nejsme-lis to přenésti radost srdce svého, jež se vždy nese i za prospěchem celé říše, na všecky ostatní zdejší činitele, by se mohli s námi společně radovati. Byloť, jest a bude vždy naším nejupřímnějším přáním, aby soustát naše získávalo si svým postupem v politice mezinárodní přízeň a náklonnost všech ná- rodů, hlavně však svých sousedů na jihu, kteří podali právě tak mnoho důkazů své zdatnosti a již tají množství zájmů i na dobrém sousedství našem. Věříme proto. že zdravé cítění a správné ocenění oprav- dových zájmů monarchie přece jen i v těchto věcech konečně se octne na hle- disku politiky nejpokročilejší. Úspěch Černohorců, zpečetěný pádem Skadru, způsobí snad ještě více rozpaků n Pěveckém mostě v Petrohradě než v tá- boře válečné strany ve Vídni, kdež vždy se ještě ozývají střízlivé hlasy proti její za- hrávání s ohněm. V Petrohradě, známým svým projevem proti postupu Černohorců uvedli se do situace, o níž po pádu Skadru lze ovšem tvrditi, že jest horší než „polo- žení gubernatora“. Vždyť projev ruského zahraničního úřadu již svou nešťastnou stylisací byl osudným pochybením největ- ší velmoci evropské oproti nejmenšímu a nejstatečnějšímu království balkánskému. Neupíráme tím snad Rusku právo, aby učinilo svůj hlas slyšitelným i v Evropě, na Černé Hoře, ale máme za to, že i ruským cel
Černohorec Rusek Petrohrad Vídeň Evropa Černá hoře
7 article
státníkům jest šetřiti formy přátelské rady a neuchylovati se k urážejícím obratům zvláště jde-li o malé státy slovanské. Ještě více jest však litovati toho, že v projevu onom se podkládaly úkoly odnárodňovací či jak to tam znělo asimilační, kteréž Čer- ná Hora nikdy na se nevzala, bohdá, nikdy nepodnikne a jimiž ani sebe větší stát oby- čejně se nevychloubá. Jak zachová se nyní ruská diplomacie když události tak příkře zvrátily její vrch nopanské gesto oproti krvácející Černé Hoře? A jak zachová se evropská diplo- macie vůbec? Nechceme se zajisté stát falešnými proroky, ale máme odůvodněno za to, že i malí národové a drobné státy mají nárok na úspěchy svých vítězství. když dobyty byly dříve, než nadešel konec války a dříve než evropský areopág do- vedl konec ten přivoditi.
Černá hoře
8 article
Máme dále za nemožné, aby se u nás nebo v ostatních státech zapomenulo, že mír se bude teprve uzavírati, že podniknuté přípravné kroky a učiněné návrhy i v po- sledním svém znění mají zapotřebí v po- drobnostech oprav a doplňků a že, poku jde o Černou Horu, tato si zaslouží cenu dosaženého vítězství již proto, že přinesla budoucnosti své, podmínkám své lepší exi- stence krvavou oběť bezmála plné desetiny všeho svého národa. A snad se také uzná, že v rukou Černé Hory bude bezpečným osud oněch zlomků jinonárodních, které jí budou konečně přikázány, kdyžtě jí bylo dosvědčeno teprve nedávno, že ti z nich. kteří na čtvrté desetiletí žijí pod vládou její, zachovali nerušeně svůj jazyk, svou víru i své zvyky a jest též známo, že nejen stejně nesli břímě nynější války, nýbrž že získali Černé Hoře i věrné spolubojovníky mezi soukmenovci, kteří zůstali ve jhu tureckém. Dle zpráv, jež pronikly po poslední poradě velevyslanců v Londýně, můžeme se nadíti, že evropská dohoda nevezme za své ani nyní, když Skader padl, ba že ani se nesáhne k ostřejším opatřením, ježto bezprostředně před pádem Skadru diplo- macie evropská jala se na záležitost tu „pohlížeti s přiměřenějšího stanoviska, že jde o incident, jenž více vyžaduje veliké trpčlivosti a obratnosti, nikoliv však mimo- řádných opatření exekutivních I berlinský telegram, včera večer do- šlý, věří v další trvání evropské dohody. z níz dle vídeňského „Zeitu“ není vyboče ní ani dobře možné.
Skader Londýn evropský dohoda
9 title
Válka na Balkáně.
Balkán
10 title
Pád Skadru.
11 article (Úradní zpráva černohiorskáy
(Úradní zpráva černohiorskáy Z Cetyně, 23. dubna. (K. k.) Pro to ko o vzdání se Skadru byl podepsán Essa- dem pašou. Posádka opustila měst se zbraněmi; nejdříve posice, které ne- byly obsazeny Černohorci. V 11 hod. v no- ci zavlála černohorská vlajka n Taraboši a Brdici, načež Turci opustili ostatní posice. Na pevnosti byly vyvěšeny černohorské prapory a černohorské vojsko obsadilo město. Na celé frontě oznamovala černohorská děla, že město bylo obsazeno. Na Cetyni došla zpráva o pádu Skadru ve 2 hod. telegramem, který následník za- slal králi. Událost tuto zvěstovaly obyvatel- stvu v hlavním městě výstřely z děl a vyzvá- nění. Všichni obyvatelé opustili příbytky táhli před palác, kde připravili králi, králov- ské rodině a armádě hlučné ovace. Krá) Mikuláš s balkonu měl řeč k lidu. Panuje nevylíčitelné nadšení. Zástupci s po-
Skadr Černohorec Taraboši Brdice Turek Mikuláš Cetyně Esso
12 article NÍi
NÍi jených států balkánských dostavili se do paláce a blahopřáli král i, který je objal. Sl-k. Z Bělehradu, 23. dubna. (Zvláštn telegr. zpr. „Nár. Listů“.) Dle mých informaci pád Skadru nemohl býti pro zasvěcené pře- kvapením. Jakmile dobyt Malý Tarabos. pád Velkého Taraboše byl nevy- hnutelným. Rozhodnutí o odv - láni srbského vojska urychlile všeobecný útok. Srbské vojsko nezů- častnilo se ho, ale svojí přítomností dodal Černohorcům morální posily. Z Cetyně, 23. dubna. Zde uveřejněny byly tyto podrobnosti o zabrání Skadru: P rozhodném útoku na tvrze skaderské, při kte- rém měli Černohorci velké ztráty, obnoven byl pozdě odpoledne obecný útok. Západní východní tvrze byly zatím již v rukou obléha- jících. Když se setmělo, padly posledn posice na Taraboši do rukou Čer no- horců a o 10. hod. večer doručil Essad paša černohorskému veliteli nabídku kapitu- lace, která byla přijata. O půlnoci vtáhly prvé oddily černohorského vojska do Skadru. který na několika místech hořel Ihned byla obsazena důležitá místa. Ač počala propukávat panika mezi obyvatelstvem, byl klid a pořádek udržen. Turecká posádka od- táhla dle dohody se zbraněmi. Z Paříže, 23. dubna. „Temps“ oznamuj o zabrání Skadru: Srbské vojsko dle závazku srbské vlády vůči velmocem vyklidilo jižní sektor, který mělo obsazeno a bylo nahraženo černohorským vojskem. Poněvadž obléhající kruh stahovali stále úže kolem města, rozhodl se Essad paša králi Mikulášovi sdělit, že je ochoten kapitulovat, bude-li moci turecká po- sádka s poctami vytáhnout z města. Král Mi- kuláš svolil. — Ztráty černohorské v posled- ních bojích činí 3000, turecké 5000 mužů. Krá Mikuláš vtáhl již do Skadru
paša Mikuláš Bělehrad Cetyně Paříž
13 article
Hlasy o pádu Skadru. Z Berlína, 23. dubna. (K. k.) Ve směro- datných kruzích projevuje se názor, že pádem Skadru nemůže utrpěti jednomyslnost velmocí. Skader dle jednomyslného usnesení mocnost nachází se uvnitř hranic budoucí Albanie a na tom ani jeho pád ničeho nezmění. Z Londýna, 23. dubna. Večerní listy ko- mentují všeobecně pád Skadru. Zajímaváje poloúřadní „Pall Mall Gazette“, která praví- S Černou Horou bylo od počátku špatně na- kládáne. Má právo na jikader jako Recko na Solun, Bulharsko na Odrin a Rumunsko na Derster. S druhé strany je však zřejmo, že Černá Hora musí se m ěsta zřici. O tom je- diskuse vyloučena. V zájmu míru musí být král Mikuláš donucen, aby event. násilím byl z města vypuzen, jestliže ho po dobrém nevy- dá. Ale při řešení otázky nesmí se jednat stranicky. Černá Hora, se kterou bylo hůře nakládáno než s ostatními spojenci, mus obdržet dostatečné kompensa ce. Z Paříže, 23. dubna. „Temps“ komentuje zabrání Skadru takto: Co se nyní stane? Nikdo neví. Rakousko prohlašuje se za podvedena a bylo by těžko pochopitelno, kdyby obratná diplomacie nepoužila tohoto případu, aby z něho těžila. Rakousko nepochybně bude žá- dati, by Skader byl opět dobyt. Stane se to kolektivním zakročením? To je možno. Dle našich informací však hr. Berchtold raději by viděl, kdyby udělen byl Rakousku mandát. Nezbývá leč ukázat na nebezpečí, které máv zápětí takový mandát. Nejlepším rozřešením bylo by, kdyby Rusko konečně pozvedlo své- ho hlasu a požadovalo pro Černou Horu terito- riální kompensace, které by jí umožnily vzdáti se Skadru. Ale taková transakce, má-li míti úspěch, musí být rychle provedena.
Mikuláš Skader Berchtold Berlín Albánie Londýn Černá Hora Bulharsko Odrin Rumunsko Paříž Rakousko Rusko Mall Gazette Černá Hora
14 article
Z Vídně, 23. dubna. Z Petrohradu přiby sem známý spolupracovník „Daíly Tele- graphu“ dr. Dillon, lterý dotazoval se ve zdejších diplomatických kruzích na úsudky pádu Skadru a sdělil zároveň, že v Petrohrade bylo dáno mu ujištění, že Rusko zůstane klid- no, zakročí-li Rakousko proti Černé Hoře Srbsku. Zároveň prohlašoval vůči rakouským diplomatům, že netřeba jim obávati se aktiv- ního vměšování se Ruska. Ze Sofije, 23. dubna. Pád Skadru vyvol zde upřímnou radost. Zahraniční diplomaté projovují přesvědčení, že vážné komplikace snadno mohou nastat a připojují, že Černá Hora může přirozeně nyní požadovat větší teritoriální kompensace. Z Berlína, 23. dubna. (K. k.) Veškerý tisl považuje situaci za zostřenou pádem Skadru Obává se, že Černá Hora nevyklidí dobrovol- ně Skader. V tomto případě nezbude prý Ra- kousko-Uhersku, než provésti důsledky dosa- vadního stanoviska, nemá-li býti uvedeno pochybnost zřízení Albanska, na němž praco- valo s nadmírnou téměř obětavosti.
doktor Dillon Albanska praco Vídeň Petrohrad Rusko Rakousko Srbsko Sofijá Berlín Daíl Tela RakouskýUhersko
15 article Ministr Drljevič o Skadru.
Ministr Drljevič o Skadru. Sl-k. Z Bělehradu, 23. dubna. (Zvl. tlgr. »Nár. Listů«.) Černohorský ministr financí Drlievič, jemuž váš korrespondent jménem »Národních Listů« blahopřál k vítězství Černé Hory, prohlásil, že není Černo- horce který by myslil, že Černá Hora může žíti bez Skadru. Každý balkánský spojenec šel do války za jistým cílem — všichni svých cílů dosáhli. Černá Hora šla do války za Skader, polo- vice jejího vojska proň zhynula a nyní má se ho snad odříci? Za Skader není pro Černou Horu kompensací. Dosud byla Černá Hora bez Skadru, ale stále naň myslila; těmito nadějemi, že jednou bude její, se živila. Dojem pádu Skadru v Italii. Z Říma, 23. dubna. Hned, jak došla zprá- va o pádu Skadru, oznámil ji ministr San Giuliano králi a královně. Královna ne- tajila se radostí nad kýženým úspěchem do- moviny. Zvláštní vydání novin bylo demon- strativně obecenstvem kupováno. Stále rostly bouřlivé projevy pro Čer no Horu. Večerní listy zdůrazňují, že usnesení vel. mocí v příčině Skadru musí býti dodrženo splněno. Rakousko chce ostrá opatření prati
Drljevič Černo Skader Bělehrad Řím Rakousko Sana Giuliana král a královna Čer no Hora
16 article Černé Hoře.
Černé Hoře. Z Vídně, 23. dubna. Pozdě v noci se dovidáme, že hr. Berchtol rozeslal okružní notu velmocem. ve které žádá energické zakročení proti Černé Hoře a to tím způ- sobem, že ultimatem s krátkou lhůtou vyzvána bude Černá Hora. aby Skader vyklidila. Jestliže vyzvání tomu nevyhoví, že vypu- zena bude ze Skadru ozbrojenou mezinárodní mocí. Z Vídně, 23. dubna. »N. W. Tagblatt potvrzuje, že Rakousko učinilo mocnostem návrhy v příčině ostrých opatření proti Černé Hoře. Vídeňský kabinet předpokládá. že jeho návrhy dojdou plného souhlasu mocností. Starosti rakouské díplomacie o Skader a Drač Berlínská »Wossische Zeitung« přináší dopis z Vídně ze dne 22. t. m., tedy den před pádem Škadru psaný, v němž se praví »Za posledních desiti dnů namáhalo se Ra- kousko-Uhersko u velmocí, aby je přimělo k dů- tklivějším opatřením proti cer né
Skader N W Vídeň Rakousko kouskoUhersko Wossische Zeitung
17 article
V drobném prodejii ragmi disle o sobě . . za sk . .. al Ve fillálkách na venkově; renrslo. . . . . . . l21 Inseráty platí se hoto vé napřec Předplaceni a inae dministrace v Marisp ulir Tam nacházeji se tás redakes, tiskárpa. n xcpodiee Rukoplay se novracei
18 article Hoře nozli jest merinárodní blokáda nevelikého
Hoře nozli jest merinárodní blokáda nevelikého pobřeží černohorského. Avšak veškera námaha jeho zůstala marna. Nepodařilo se Rakousko- Uhersku prosaditi rozšíření blokády též na přistav dračský, aniž toho dosíci, aby byl vypraven oddíl vojska mezinárodního, který by jménem velmocí Skader převzal. Dobudou-li Černohorci Skadru, nadejde starost, kdo je má donutit, aby odtamtud odešli a tolikéž, kdo má na Srby dokročit, aby opu- stili Drač? Dle posavadních zkušeností s evrop- ským koncertem nepodobá se valně prav dě, že jedna z obou mocí, které se o zřízení Albanie před ostatními zajímají, totiž Rakousko-Uher- sko nebo ltalie obdrží k tomu o Evropy mandát. Naproti tomu lze pokládati za zcela jisté, že Rakousko-Uhersko ne- dopustí, aby se otřásalo výsledky londýnské konřerence vyslanecké v při- čině jaderských přístavů, v příčině přísluš- nosti Skadru k budouci Albanii, jakož i v příčině ohraničení Albanie na severu a vý- chodě až k jezeru Ochridskému — a že by uči- nilo rozhodnutí nejdalekosáhlejší, jak- mile by se ukázalo, že Černá Hora a Srbsko vůle Evropy nedbají. Padne-li Skader, pak by se mezinárodní situace vinou vel- mocí opět stala povážlivější.« Mezi balkánskými spojenci. Pův. dopis „Nár. Listá)
Černohorec Skadr Srba Drač Skader RakouskoUhersko Albánie Rakousko Uhry Evropa Uhersko Srbsko
19 article II3)
II3) Hledisko srbské na otázku balkánského spolku možno vyjádřiti následovně: „Utvořením balkánského spolku mělo býti dosaženo zvláštního cíle. Stejné důvody, jež diktovaly utvoření spolku, platí i pro jeho zachování a posílení. I proto třeba již dnes při konsolidování nových vzájemných poměrů pečovati, aby ony byly upraveny tak, aby byly nejpevnějším základem pro bu- doucí společnou práci. S tohoto hlediska tře- ba dbáti politických i hospodářských důvo- dů. Zachovávání tohoto spolku dnes i v bu- doucnosti jest výrazem dobré vůle členů spol- ku, a s druhé strany tato dobrá vůle jest dů- sledkem uvědomění si zájmů hospodářských politických, jež jednotlivé státy balkánského poloostrova mají od tohoto spolku. Tato dobrá vůle musi býti i v budoucnosti u všech spo- jenců. Sám balkánský spolek musí býti kon- kretním vyjádřením těchto rovně společných zájmů. Jest nepochybno, že bulharsko-srbská smlouva takového hlediska neměla na zřeteli.
20 article
Prostě proto, že nikomu ze spojenců ani ve snu nenapadlo, že by válka rozvinula se do takových veličenstevních rozměrů, i že by Evropa byla při tom odsouzena k nečinnému pozorovateli. Z dosavadních informací o ob- sahu smlouvy, jež jsem po útržcích nasbiral. mám určitý dojem, že jádrem smlouvy byla pouze Makedonie se Starým Srbském. O Thrakii ve smlouvě není zmínky. Zatím však válečné štěstí o bou slovanských států pře- vršilo nejsmělejší jejich naděje. Už úspěchy mobilisace byly překvapením. Překvape- ním byla drtivá porážka Turků u Kumano- va, kde takové bítky nikdo nečekal, nebot i v srbských vojenských učebnicích Ovčí Pole označováno za nejvážnější bitevní pole pro příští válečnou strategii. Slovem: spojenci zmocnili se takového prostranství, jež nesmírně přesahuje ideální hranice uzavřené mezi nimi smlouvy. I tato šťastná, ale snad i nešťastná okolnost má býti nyní kamenem úrazu pro ně. Dnes změnila se úplně zeměpisná fysio- gnomie Balkánu. Nevíme sice, jak budou vy- mezeny mezi balkánskými státy nové hrani- ce; ale již vyloučení převládajícího postavení Turecka samo o sobě znamená převrat. V číslicích jevi se tento převrat takto: Územi balkánského poloostrova měří úhrnem 388.070 km, bez započítání Bosny a Hercegoviny i Dalmacie, včetně těchto dvou zemí činil by plošný obsah balkánského polo- ostrova 452.100 km2. *) Viz „Nár. L.“ z neděle 20. t.n
Turek Evropa Makedonie Kumano Balkán Turecko Bosna a Hercegovina Dalmacie km km 2
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Akvarely a grafiky. Poslední výstavní síň v Rudolfínu, kde druhdy se tísnivaly sbírky vzrůstajícího umě- lecko- průmyslového musea, bývá a jest i nyní vyplněna jaksi drobnějším a lehčím materiálem. Malé plastiky v kovu, sádřea hlíně, plakety a keramiky, kresby, leply. akvarely, jakoby bylo třeba provésti v umění čisté dělení dle materiálu a velikosti a ol i byl cosi vyššího nežli akvarel nebo grafika V tom ohledu vedeme si doma jistě rozumněji a správněji nežli pořadatelé výstav i nej- větších, neboť ono dělení není ani vynále- zem, ani výsadou pražskou. Na stěnu svéh pokoje a k potěšení svého oka i své duše, rozvěšuji rozmyslně olej vedle akvarelu, nebo vybraného grafického tisku, malý na- dechnutý relief; ve skříni vykládám plaketu a medaili a na ni nebo k ní stavím větší plastiku. Nedbám kategorií a příhrad dle předmětu nebo techniky, než jedině a pouze odvažuji a přiřaďuji k sobě umělecké im- pulsy a hodnoty, jak je dovedl umělec se- vřiti do formy, nebo materiálu a techniky. o nichž je vnitřně přesvědčen, že jeho před- slavy a rozechvění pojmou a vyjádří co nej- plněji a se ztrátou co nejmenší. Opakuje-lí se do omrzení výrok Courbetův nebo Ma- netův, že dobře malovaná řetkev je větším dílem uměleckým nežli špatně malovaná nej- větší státní akce, nebo nejvýznamnější dě náboženský, lze jistě této kvalifikující for- mulky užíti při srovnání dobrého akvarelu a špatného oleje, jsme-li dost opatrní a ne- skládáme-li veškerou podstatu uměleckéh tvoření jedině v technickou jakost.
Courbetův Rudolfína Ma
22 article
Pořadatelé výstav a zejména »rozvěšo- vací komise« vládnou sugestivní moci, jíž si snad ani vždycky nejsou vědomi. Poznáte ji na odezvě, když jednotliví vystavovatelé na- řikají, že jejich dilo ubili místem, které mu dali, nebo když vidíte a sami na sobě když cítite svoji pozornost vábenou na určit místa, na nichž třeba se potom shledáte s sklamáním. Anebo považuje hrubá většín množství už předem prostranné místnosti z kraje deportační. Tak se stává, že pro zmí- něné kategorie a síně nezbývá mu dost po- zornosti a jiným dosti času. A přece, chce- te-li se utěšiti v mysli a osvěžiti pohledem na drahnou řadu prací různých jmen, v nichž se umělci vyslovují s klidnou pevností, se zvláštní jistotou a s vědomím úplné bezpeč- nosti, třeba jen jiti od jednoho R. W. C. k druhému, kde jak muži tak ženy pohybují se nebo stojí před vámi s onou krásnou samozřejmostí, s jakou se setkáváte — arci velmi zřídka — ve společnostech a soukromí, jež mají základy své v dlouhověké výchovné kultuře a hotovostí ušlechtěného karakteru. Anglické umění i anglická společnost po- hlíží na svoje akvarely jako na vynikající kus umělecké a národní pýchy a krásnou tradici. U nás stále ještě platí akvarelista za něco zvláštního, za odchylku, která svoj vyjimečností nebo neobvyklostí dobývá si jisté pozornosti, která nejednou bývá pln ohledů. Ne tak v říši Ostrovní. Projdete-li členské seznamy Old society a Royal instítute anglických akvarelistů naleznete v nich skoro všechna jména umě- leckých kapacit odjinud známá, ačkoliv spo- lečnosti volí své členy za přísných podminek a vyžadují ve svém oboru stejnou kvaliíi- kaci jako v olejomalbě. Od Paula Sandbyho kterého pokládají za otce akvarelu, do dnešk
W C Sandby Old societa Royal instítute
23 article
rojí se na tisíce anglických akvarelistů doma i po celé Evropě a leckdy v některém tu- ristickém nebo malebném zákoutí posti- hnete velmi dovednou akvarelistku, jejit diletantství zahanbuje většínu našich odbor- níků. Je to zároveň populární umění, které už od roku 1804 má svoje soustředění v Staré společnosti a od roku 1831 vedle ni v Královském ústavu malířů vodovými bar- vami a jejichž hmotné stopy zná dobře každý akvarelista v Evropě, sháněje se po angli- ckých papírech a barvách akvarelových, nad něž není lepších. V Rudolfinu vystaveny po výtce krajiny jimiž obor vodomalby ovšem není vyčerpán. Nezarážíť se před ničím. Arci Alex. M Lellana »Balista« jsou jen pestré a styliso- vané rozpaky, ale hned H. C. Prestonové »Očekávání« dává krásnou barevnou siluetu ženy proti světlu otevřených dveří a Marg- Macdonald Mackintoshová spřádá své po- hádkové dekorativnosti ve »Stříbrných jabl- kách«, kde se její unyle táhlé linie v jedno snoubí s dřímavými tóny modře a smaragdu.
Alex Preston Macdonald Mackintoshová Evropa
24 article
Otevřené kraje A. K. Browna, Th. Hunta, malebné architektury Oppenheimerovy, po- hnutá moře R. Clouston Younga, S. Richard- sona, P. Downieho, Johna Terrise mají vý- raznou notu skotsko-anglickou, notu klid- ného, trvalého, vehloubeného požitku, ry zadívání se, při čemž oko vyssává vše silné a zdravé z přírodního obrazu bez nervosní roztržitosti a roztěkanosti. Melancholie ve- čera, hyb zvlněného i zpěněného moře, pev- nost staveb v šťastné pitoresknosti, zašeření neb plam světla dává anglickým akvareli- stům tolikéž problémů malebně technických a nám vzácnou podívanou, kterak jejich to ide od živé sytosti a barevné melvillovské tečky až po pastelovou hebkost a nadechnu- tost smývaných tonů (W. Mc Adamovy »Vrby«, Patersonové domky) a také n ušlechtilou vzájemnou vyváženost barevných akordů s hmotami a výraznými siluetami (J. Paterson, »Stráň ve Fate«; C. H. Makie »Most v Bassanu«). Není stopy po rozpa- cích nebo nejistém hledání ani v uměleckém sestrojení motivu ani v technickém výrazu.
A K Brown Th Hunt Oppenheimerův R Clouston Young P Downie Terris W Mc Vrba Paterson J Paterson Adamov Most Bassano sono
25 article
V obou zrcadlí se bezpečí nahromaděné umělecké kultury a rozvážná pevnosť ducha povahy, vlastnosti, kterými dvě velké krajíny Rud. Easta, tonem, formou i rozměrem, pře- bíjí všechny jiné v celé výstavě sonorností soumračné nálady, lapidárností konstrukc a sytého, v širokosti pružného štětce. Dr oleje, které potvrzují jedinost malířské malebné kultury v Anglii. Grafiky vedle akvarelů jsou asi stejně četné, ne však stejně silné. Děli se o ně Češi s Němci, kdyby však nebylo T. F. ši- mona, který jedině čelí i nejsilnějším cizin- cům, česká grafika by v Rudolfinu prostě ostrouhala. Je třeba ihned z Rudolfina zajíti si do výstavy »Manesa«, abychom nepřišl o své dobré mínění o ní a bylo by na čase, aby třeba »Manes« podnikl zvláštní výstavu české grafiky, jež by provedla před očima uměnímilovné veřejnosti vážnou revisi této produkce, k níž se hrne kde kdo, více po- slušen mody nežli vnitřního hlasu povolání. Dřevoryt tone v hrubém primitivismu, zde zhusta oprávněném, poněvadž vskutku zá- pasí s technikou, kterou si byl zběžným samouctvím jakž takž byl osvojil, a neovlá- daje s dostatek ani linii ani ton, nabízí v ná- hradu temný nebo změtený mysticismus na příklad u R. Adámka a Jos. Váchala. Lito- grafie má také ještě jiné osobité možnosti nežli faksimilovat křídovou kresbu anebo lept pérokresbu. Několik načrtaných lini
East Čech Němec Manesa R Adámek Váchal Anglie Rudolfinum Jos Rudolfinum
26 article
ponechaných na nějaký čas působení lu- čavky dá sice v otisku lept, ne však ještě umělecké dílo. Než zdánlivá snadnost technik a lehce pronášená frase o popularisačních úkolech grafiky vábí k sobě přemíru slabých a nedostatečných. Bylo by úkolem oné vý- stavy osvítiti obzory a vyjasniti názory, nebot je třeba vážiti si silných a odstavovati slabé, poněvadž kalí rozhled. šimon vedle Cotteta nabývá zvláštní za- jímavostí. Oba jdou za barvosvětlovými efekty, jež Francouz spíná s velkou plasti- ckou formou: Čech, ve své zrovna hravé pů- vabnosti, pronáší se lehkými barevnými skvrnami na světlých polích, impresionist- ními záznamy atmosferických dojmů, jež na- náší se stále vzrůstající místrností a stále trvající něžností. Hledáte-li lepty, v nichž malebné my- šlenky a malířské hodnoty procházejí k apartní platnosti zvláštními schopnostmi jehly. leptání a tisku, pak nutno si v pološeru vy- hledati chvějivé Náměstí St. Germain des Prés J. F. Raffačllího v jeho známé fa ktuře, fantastickou humoresku »Přístavu manžel- ství«, v níž Alb. Welti vychází od staro- německých kořenů šestnáctého věku, kdežto Francouz P. Dupont, ku podivu, navazuje na německý mědiryt téže doby. Činí tak i R. Müller a O. Greiner. Všichni kresební plastikové a, postihne-li to slovo, tvaroví realisté nanejvýše přísné a svědomité ob- servance, jež více sluší těžkým vážnostem Greinerovým nežli obmyslným humorům Mül- lerovým. Silná, urputná a těžká malebnost leptů Käthe Kollwitzové sedí jak v jejím portretu, tak v listu tragického pathosu »Smrt a žena«, který je však mocnější v my- šlence a vrhu nežli ve své části kresebné. Karel. B. M ádl.
Francouz Čo Raffačllí P Dupont R Müller O Greiner Greinerův Käth Kollwitz Karel B M St . Germain desátník Prés ktura