1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtěk 24. dubna 1913.
Praha
3
masthead
Čísle IlI.
Ili
4
article
Narannl avečerní listy
předplácí ne-
v Praze v admninis
sa tvrtiets : . . . S K —
a dvojl donáškou
2 rjeta : : :
oa másío vo Hllálkácho
Pošton
s r'ieea : : .
dvojí záau
a: 5 2
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10
stranách, s přílohou pro venkov
o 14 stranách.
Praha
5
article
Skader dobyt Černohorci.
Skader dobyt Černohorci.
Konečně, ale přece ještě v čas padla
i poslední nejvzdornější turecká pevnosí
Skader, nejsouc déle s to odporovati hrdin
nosti a vytrvalosti vítězných Černohorců.
naplňující všecek opravdu křesťanský svě
nelíčeným obdivem. Ani pád veliké Drino-
pole, ani Janiny, ač i zde zdar zbraní bal-
kánských spojenců, tu Řeků, tam rekov-
ných Bulharů a Srbů sledován byl s utaje-
ným dechem, nezpůsobil takový všeproni-
kavý dojem, jako skaderský úspěch osa-
mocených a veškerou diplomacií evrop-
skou tísněných junáků černohorských.
Není, proč bychom tajily, že zejména
v našem národě českém všecky sympatie
v nerovném tomto zápase drobounké Čer-
né Hory s velmocí tureckou sledovaly
zbraně černohorské a že na prvou zvěst
konečném pádu ještě tyto dny za nedobyt-
nou prohlašované pevnosti turecké, se
všech stran se hrnuly dotazy, svědčící
tom, že v této věci všichni Čechové pro-
niknuti jsou stejným pocitem uspokojení
radosti, že zbraně černohorské slavně ob-
stály i v této nejtěžší a nejvážnější zkouš-
Snad ani ne tak více než šest měsíců
trvající obléhání Skadru a opětující se již
po třetí krvavý všeobecný útok, v nichž
pouze při druhém se dostalo Černé Hoře
i vydatné pomoci srbské, soustředily naše
sympatie kol tábora jejího a vytryskly ny-
ní v srdečnou radost, jako pocit, že nej-
menší z bojujících národů balkánských nu-
cen byl přinésti největší oběti myšlenc
osvobození balkánských bratří, že nejdél
vydržeti musil na bojišti krví zbrocenéma
že nad to v nejrozhodnější chvíli tohoto
boje na život a na smrt nejen byl opuštěn
veškerou evropskou diplomacií, ale zůsta-
ven sám a sám v boji nerovném!
Černohorec
Janin
Řek
Bulhar
Srba
Čecho
Čer
6
article
Jest to již i naším osudem, že naše
vlastní minulost nás všude sbližuje s opu-
štěnými a zajisté i neštěstím, nejsme-lis
to přenésti radost srdce svého, jež se vždy
nese i za prospěchem celé říše, na všecky
ostatní zdejší činitele, by se mohli s námi
společně radovati. Byloť, jest a bude vždy
naším nejupřímnějším přáním, aby soustát
naše získávalo si svým postupem v politice
mezinárodní přízeň a náklonnost všech ná-
rodů, hlavně však svých sousedů na jihu,
kteří podali právě tak mnoho důkazů své
zdatnosti a již tají množství zájmů i na
dobrém sousedství našem. Věříme proto.
že zdravé cítění a správné ocenění oprav-
dových zájmů monarchie přece jen i v
těchto věcech konečně se octne na hle-
disku politiky nejpokročilejší.
Úspěch Černohorců, zpečetěný pádem
Skadru, způsobí snad ještě více rozpaků n
Pěveckém mostě v Petrohradě než v tá-
boře válečné strany ve Vídni, kdež vždy
se ještě ozývají střízlivé hlasy proti její za-
hrávání s ohněm. V Petrohradě, známým
svým projevem proti postupu Černohorců
uvedli se do situace, o níž po pádu Skadru
lze ovšem tvrditi, že jest horší než „polo-
žení gubernatora“. Vždyť projev ruského
zahraničního úřadu již svou nešťastnou
stylisací byl osudným pochybením největ-
ší velmoci evropské oproti nejmenšímu a
nejstatečnějšímu království balkánskému.
Neupíráme tím snad Rusku právo, aby
učinilo svůj hlas slyšitelným i v Evropě,
na Černé Hoře, ale máme za to, že i ruským
cel
Černohorec
Rusek
Petrohrad
Vídeň
Evropa
Černá hoře
7
article
státníkům jest šetřiti formy přátelské rady
a neuchylovati se k urážejícím obratům
zvláště jde-li o malé státy slovanské. Ještě
více jest však litovati toho, že v projevu
onom se podkládaly úkoly odnárodňovací
či jak to tam znělo asimilační, kteréž Čer-
ná Hora nikdy na se nevzala, bohdá, nikdy
nepodnikne a jimiž ani sebe větší stát oby-
čejně se nevychloubá.
Jak zachová se nyní ruská diplomacie
když události tak příkře zvrátily její vrch
nopanské gesto oproti krvácející Černé
Hoře? A jak zachová se evropská diplo-
macie vůbec? Nechceme se zajisté stát
falešnými proroky, ale máme odůvodněno
za to, že i malí národové a drobné státy
mají nárok na úspěchy svých vítězství.
když dobyty byly dříve, než nadešel konec
války a dříve než evropský areopág do-
vedl konec ten přivoditi.
Černá hoře
8
article
Máme dále za nemožné, aby se u nás
nebo v ostatních státech zapomenulo, že
mír se bude teprve uzavírati, že podniknuté
přípravné kroky a učiněné návrhy i v po-
sledním svém znění mají zapotřebí v po-
drobnostech oprav a doplňků a že, poku
jde o Černou Horu, tato si zaslouží cenu
dosaženého vítězství již proto, že přinesla
budoucnosti své, podmínkám své lepší exi-
stence krvavou oběť bezmála plné desetiny
všeho svého národa. A snad se také uzná,
že v rukou Černé Hory bude bezpečným
osud oněch zlomků jinonárodních, které
jí budou konečně přikázány, kdyžtě jí bylo
dosvědčeno teprve nedávno, že ti z nich.
kteří na čtvrté desetiletí žijí pod vládou
její, zachovali nerušeně svůj jazyk, svou
víru i své zvyky a jest též známo, že nejen
stejně nesli břímě nynější války, nýbrž že
získali Černé Hoře i věrné spolubojovníky
mezi soukmenovci, kteří zůstali ve jhu
tureckém.
Dle zpráv, jež pronikly po poslední
poradě velevyslanců v Londýně, můžeme
se nadíti, že evropská dohoda nevezme za
své ani nyní, když Skader padl, ba že ani
se nesáhne k ostřejším opatřením, ježto
bezprostředně před pádem Skadru diplo-
macie evropská jala se na záležitost tu
„pohlížeti s přiměřenějšího stanoviska, že
jde o incident, jenž více vyžaduje veliké
trpčlivosti a obratnosti, nikoliv však mimo-
řádných opatření exekutivních
I berlinský telegram, včera večer do-
šlý, věří v další trvání evropské dohody.
z níz dle vídeňského „Zeitu“ není vyboče
ní ani dobře možné.
Skader
Londýn
evropský dohoda
9
title
Válka na Balkáně.
Balkán
11
article
(Úradní zpráva černohiorskáy
(Úradní zpráva černohiorskáy
Z Cetyně, 23. dubna. (K. k.) Pro to ko
o vzdání se Skadru byl podepsán Essa-
dem pašou. Posádka opustila měst
se zbraněmi; nejdříve posice, které ne-
byly obsazeny Černohorci. V 11 hod. v no-
ci zavlála černohorská vlajka n
Taraboši a Brdici, načež Turci opustili
ostatní posice. Na pevnosti byly vyvěšeny
černohorské prapory a černohorské vojsko
obsadilo město. Na celé frontě oznamovala
černohorská děla, že město bylo obsazeno.
Na Cetyni došla zpráva o pádu Skadru
ve 2 hod. telegramem, který následník za-
slal králi. Událost tuto zvěstovaly obyvatel-
stvu v hlavním městě výstřely z děl a vyzvá-
nění. Všichni obyvatelé opustili příbytky
táhli před palác, kde připravili králi, králov-
ské rodině a armádě hlučné ovace. Krá)
Mikuláš s balkonu měl řeč k lidu. Panuje
nevylíčitelné nadšení. Zástupci s po-
Skadr
Černohorec
Taraboši
Brdice
Turek
Mikuláš
Cetyně
Esso
12
article
NÍi
NÍi
jených států balkánských dostavili
se do paláce a blahopřáli král i, který
je objal.
Sl-k. Z Bělehradu, 23. dubna. (Zvláštn
telegr. zpr. „Nár. Listů“.) Dle mých informaci
pád Skadru nemohl býti pro zasvěcené pře-
kvapením. Jakmile dobyt Malý Tarabos.
pád Velkého Taraboše byl nevy-
hnutelným. Rozhodnutí o odv -
láni srbského vojska urychlile
všeobecný útok. Srbské vojsko nezů-
častnilo se ho, ale svojí přítomností dodal
Černohorcům morální posily.
Z Cetyně, 23. dubna. Zde uveřejněny byly
tyto podrobnosti o zabrání Skadru: P
rozhodném útoku na tvrze skaderské, při kte-
rém měli Černohorci velké ztráty, obnoven
byl pozdě odpoledne obecný útok. Západní
východní tvrze byly zatím již v rukou obléha-
jících. Když se setmělo, padly posledn
posice na Taraboši do rukou Čer no-
horců a o 10. hod. večer doručil Essad paša
černohorskému veliteli nabídku kapitu-
lace, která byla přijata. O půlnoci vtáhly
prvé oddily černohorského vojska do Skadru.
který na několika místech hořel
Ihned byla obsazena důležitá místa. Ač počala
propukávat panika mezi obyvatelstvem, byl
klid a pořádek udržen. Turecká posádka od-
táhla dle dohody se zbraněmi.
Z Paříže, 23. dubna. „Temps“ oznamuj
o zabrání Skadru: Srbské vojsko dle závazku
srbské vlády vůči velmocem vyklidilo jižní
sektor, který mělo obsazeno a bylo nahraženo
černohorským vojskem. Poněvadž obléhající
kruh stahovali stále úže kolem města, rozhodl
se Essad paša králi Mikulášovi sdělit, že je
ochoten kapitulovat, bude-li moci turecká po-
sádka s poctami vytáhnout z města. Král Mi-
kuláš svolil. — Ztráty černohorské v posled-
ních bojích činí 3000, turecké 5000 mužů. Krá
Mikuláš vtáhl již do Skadru
paša
Mikuláš
Bělehrad
Cetyně
Paříž
13
article
Hlasy o pádu Skadru.
Z Berlína, 23. dubna. (K. k.) Ve směro-
datných kruzích projevuje se názor, že pádem
Skadru nemůže utrpěti jednomyslnost velmocí.
Skader dle jednomyslného usnesení mocnost
nachází se uvnitř hranic budoucí Albanie a na
tom ani jeho pád ničeho nezmění.
Z Londýna, 23. dubna. Večerní listy ko-
mentují všeobecně pád Skadru. Zajímaváje
poloúřadní „Pall Mall Gazette“, která praví-
S Černou Horou bylo od počátku špatně na-
kládáne. Má právo na jikader jako Recko na
Solun, Bulharsko na Odrin a Rumunsko na
Derster. S druhé strany je však zřejmo, že
Černá Hora musí se m ěsta zřici. O tom je-
diskuse vyloučena. V zájmu míru musí být
král Mikuláš donucen, aby event. násilím byl
z města vypuzen, jestliže ho po dobrém nevy-
dá. Ale při řešení otázky nesmí se jednat
stranicky. Černá Hora, se kterou bylo hůře
nakládáno než s ostatními spojenci, mus
obdržet dostatečné kompensa ce.
Z Paříže, 23. dubna. „Temps“ komentuje
zabrání Skadru takto: Co se nyní stane? Nikdo
neví. Rakousko prohlašuje se za podvedena
a bylo by těžko pochopitelno, kdyby obratná
diplomacie nepoužila tohoto případu, aby z
něho těžila. Rakousko nepochybně bude žá-
dati, by Skader byl opět dobyt. Stane se to
kolektivním zakročením? To je možno. Dle
našich informací však hr. Berchtold raději by
viděl, kdyby udělen byl Rakousku mandát.
Nezbývá leč ukázat na nebezpečí, které máv
zápětí takový mandát. Nejlepším rozřešením
bylo by, kdyby Rusko konečně pozvedlo své-
ho hlasu a požadovalo pro Černou Horu terito-
riální kompensace, které by jí umožnily vzdáti
se Skadru. Ale taková transakce, má-li míti
úspěch, musí být rychle provedena.
Mikuláš
Skader
Berchtold
Berlín
Albánie
Londýn
Černá Hora
Bulharsko
Odrin
Rumunsko
Paříž
Rakousko
Rusko
Mall Gazette
Černá Hora
14
article
Z Vídně, 23. dubna. Z Petrohradu přiby
sem známý spolupracovník „Daíly Tele-
graphu“ dr. Dillon, lterý dotazoval se ve
zdejších diplomatických kruzích na úsudky
pádu Skadru a sdělil zároveň, že v Petrohrade
bylo dáno mu ujištění, že Rusko zůstane klid-
no, zakročí-li Rakousko proti Černé Hoře
Srbsku. Zároveň prohlašoval vůči rakouským
diplomatům, že netřeba jim obávati se aktiv-
ního vměšování se Ruska.
Ze Sofije, 23. dubna. Pád Skadru vyvol
zde upřímnou radost. Zahraniční diplomaté
projovují přesvědčení, že vážné komplikace
snadno mohou nastat a připojují, že Černá
Hora může přirozeně nyní požadovat větší
teritoriální kompensace.
Z Berlína, 23. dubna. (K. k.) Veškerý tisl
považuje situaci za zostřenou pádem Skadru
Obává se, že Černá Hora nevyklidí dobrovol-
ně Skader. V tomto případě nezbude prý Ra-
kousko-Uhersku, než provésti důsledky dosa-
vadního stanoviska, nemá-li býti uvedeno
pochybnost zřízení Albanska, na němž praco-
valo s nadmírnou téměř obětavosti.
doktor
Dillon
Albanska
praco
Vídeň
Petrohrad
Rusko
Rakousko
Srbsko
Sofijá
Berlín
Daíl Tela
RakouskýUhersko
15
article
Ministr Drljevič o Skadru.
Ministr Drljevič o Skadru.
Sl-k. Z Bělehradu, 23. dubna. (Zvl. tlgr.
»Nár. Listů«.) Černohorský ministr financí
Drlievič, jemuž váš korrespondent jménem
»Národních Listů« blahopřál k vítězství
Černé Hory, prohlásil, že není Černo-
horce který by myslil, že Černá
Hora může žíti bez Skadru. Každý
balkánský spojenec šel do války za jistým
cílem — všichni svých cílů dosáhli. Černá
Hora šla do války za Skader, polo-
vice jejího vojska proň zhynula a nyní má
se ho snad odříci? Za Skader není
pro Černou Horu kompensací.
Dosud byla Černá Hora bez Skadru, ale
stále naň myslila; těmito nadějemi, že jednou
bude její, se živila.
Dojem pádu Skadru v Italii.
Z Říma, 23. dubna. Hned, jak došla zprá-
va o pádu Skadru, oznámil ji ministr San
Giuliano králi a královně. Královna ne-
tajila se radostí nad kýženým úspěchem do-
moviny. Zvláštní vydání novin bylo demon-
strativně obecenstvem kupováno. Stále rostly
bouřlivé projevy pro Čer no
Horu.
Večerní listy zdůrazňují, že usnesení vel.
mocí v příčině Skadru musí býti dodrženo
splněno.
Rakousko chce ostrá opatření prati
Drljevič
Černo
Skader
Bělehrad
Řím
Rakousko
Sana Giuliana král a královna
Čer no Hora
16
article
Černé Hoře.
Černé Hoře.
Z Vídně, 23. dubna. Pozdě v noci
se dovidáme, že hr. Berchtol
rozeslal okružní notu velmocem.
ve které žádá energické zakročení
proti Černé Hoře a to tím způ-
sobem, že ultimatem s krátkou
lhůtou vyzvána bude Černá Hora.
aby Skader vyklidila. Jestliže
vyzvání tomu nevyhoví, že vypu-
zena bude ze Skadru ozbrojenou
mezinárodní mocí.
Z Vídně, 23. dubna. »N. W. Tagblatt
potvrzuje, že Rakousko učinilo mocnostem
návrhy v příčině ostrých opatření proti
Černé Hoře. Vídeňský kabinet předpokládá.
že jeho návrhy dojdou plného souhlasu
mocností.
Starosti rakouské díplomacie o Skader a Drač
Berlínská »Wossische Zeitung« přináší dopis
z Vídně ze dne 22. t. m., tedy den před pádem
Škadru psaný, v němž se praví
»Za posledních desiti dnů namáhalo se Ra-
kousko-Uhersko u velmocí, aby je přimělo k dů-
tklivějším opatřením proti cer né
Skader
N W
Vídeň
Rakousko
kouskoUhersko
Wossische Zeitung
17
article
V drobném prodejii
ragmi disle o sobě . . za sk
. .. al
Ve fillálkách na venkově;
renrslo. . . . . . . l21
Inseráty
platí se hoto vé napřec
Předplaceni a inae
dministrace v Marisp ulir
Tam nacházeji se tás
redakes, tiskárpa. n xcpodiee
Rukoplay se novracei
18
article
Hoře nozli jest merinárodní blokáda nevelikého
Hoře nozli jest merinárodní blokáda nevelikého
pobřeží černohorského. Avšak veškera námaha
jeho zůstala marna. Nepodařilo se Rakousko-
Uhersku prosaditi rozšíření blokády též na přistav
dračský, aniž toho dosíci, aby byl vypraven
oddíl vojska mezinárodního, který by
jménem velmocí Skader převzal. Dobudou-li
Černohorci Skadru, nadejde starost, kdo
je má donutit, aby odtamtud odešli a
tolikéž, kdo má na Srby dokročit, aby opu-
stili Drač? Dle posavadních zkušeností s evrop-
ským koncertem nepodobá se valně prav dě,
že jedna z obou mocí, které se o zřízení Albanie
před ostatními zajímají, totiž Rakousko-Uher-
sko nebo ltalie obdrží k tomu o
Evropy mandát. Naproti tomu lze pokládati
za zcela jisté, že Rakousko-Uhersko ne-
dopustí, aby se otřásalo výsledky
londýnské konřerence vyslanecké v při-
čině jaderských přístavů, v příčině přísluš-
nosti Skadru k budouci Albanii, jakož
i v příčině ohraničení Albanie na severu a vý-
chodě až k jezeru Ochridskému — a že by uči-
nilo rozhodnutí nejdalekosáhlejší, jak-
mile by se ukázalo, že Černá Hora a Srbsko
vůle Evropy nedbají. Padne-li Skader,
pak by se mezinárodní situace vinou vel-
mocí opět stala povážlivější.«
Mezi balkánskými spojenci.
Pův. dopis „Nár. Listá)
Černohorec Skadr
Srba
Drač
Skader
RakouskoUhersko
Albánie
Rakousko
Uhry
Evropa
Uhersko
Srbsko
19
article
II3)
II3)
Hledisko srbské na otázku balkánského
spolku možno vyjádřiti následovně:
„Utvořením balkánského spolku mělo
býti dosaženo zvláštního cíle. Stejné důvody,
jež diktovaly utvoření spolku, platí i pro
jeho zachování a posílení. I proto třeba již
dnes při konsolidování nových vzájemných
poměrů pečovati, aby ony byly upraveny tak,
aby byly nejpevnějším základem pro bu-
doucí společnou práci. S tohoto hlediska tře-
ba dbáti politických i hospodářských důvo-
dů. Zachovávání tohoto spolku dnes i v bu-
doucnosti jest výrazem dobré vůle členů spol-
ku, a s druhé strany tato dobrá vůle jest dů-
sledkem uvědomění si zájmů hospodářských
politických, jež jednotlivé státy balkánského
poloostrova mají od tohoto spolku. Tato dobrá
vůle musi býti i v budoucnosti u všech spo-
jenců. Sám balkánský spolek musí býti kon-
kretním vyjádřením těchto rovně společných
zájmů.
Jest nepochybno, že bulharsko-srbská
smlouva takového hlediska neměla na zřeteli.
20
article
Prostě proto, že nikomu ze spojenců ani ve
snu nenapadlo, že by válka rozvinula se do
takových veličenstevních rozměrů, i že by
Evropa byla při tom odsouzena k nečinnému
pozorovateli. Z dosavadních informací o ob-
sahu smlouvy, jež jsem po útržcích nasbiral.
mám určitý dojem, že jádrem smlouvy byla
pouze Makedonie se Starým Srbském. O
Thrakii ve smlouvě není zmínky. Zatím však
válečné štěstí o bou slovanských států pře-
vršilo nejsmělejší jejich naděje. Už úspěchy
mobilisace byly překvapením. Překvape-
ním byla drtivá porážka Turků u Kumano-
va, kde takové bítky nikdo nečekal, nebot
i v srbských vojenských učebnicích Ovčí Pole
označováno za nejvážnější bitevní pole pro
příští válečnou strategii.
Slovem: spojenci zmocnili se takového
prostranství, jež nesmírně přesahuje ideální
hranice uzavřené mezi nimi smlouvy. I tato
šťastná, ale snad i nešťastná okolnost má býti
nyní kamenem úrazu pro ně.
Dnes změnila se úplně zeměpisná fysio-
gnomie Balkánu. Nevíme sice, jak budou vy-
mezeny mezi balkánskými státy nové hrani-
ce; ale již vyloučení převládajícího postavení
Turecka samo o sobě znamená převrat.
V číslicích jevi se tento převrat takto:
Územi balkánského poloostrova měří
úhrnem 388.070 km, bez započítání Bosny a
Hercegoviny i Dalmacie, včetně těchto dvou
zemí činil by plošný obsah balkánského polo-
ostrova 452.100 km2.
*) Viz „Nár. L.“ z neděle 20. t.n
Turek
Evropa
Makedonie
Kumano
Balkán
Turecko
Bosna a Hercegovina
Dalmacie
km
km 2
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Akvarely a grafiky.
Poslední výstavní síň v Rudolfínu, kde
druhdy se tísnivaly sbírky vzrůstajícího umě-
lecko- průmyslového musea, bývá a jest
i nyní vyplněna jaksi drobnějším a lehčím
materiálem. Malé plastiky v kovu, sádřea
hlíně, plakety a keramiky, kresby, leply.
akvarely, jakoby bylo třeba provésti v umění
čisté dělení dle materiálu a velikosti a ol i
byl cosi vyššího nežli akvarel nebo grafika
V tom ohledu vedeme si doma jistě rozumněji
a správněji nežli pořadatelé výstav i nej-
větších, neboť ono dělení není ani vynále-
zem, ani výsadou pražskou. Na stěnu svéh
pokoje a k potěšení svého oka i své duše,
rozvěšuji rozmyslně olej vedle akvarelu,
nebo vybraného grafického tisku, malý na-
dechnutý relief; ve skříni vykládám plaketu
a medaili a na ni nebo k ní stavím větší
plastiku. Nedbám kategorií a příhrad dle
předmětu nebo techniky, než jedině a pouze
odvažuji a přiřaďuji k sobě umělecké im-
pulsy a hodnoty, jak je dovedl umělec se-
vřiti do formy, nebo materiálu a techniky.
o nichž je vnitřně přesvědčen, že jeho před-
slavy a rozechvění pojmou a vyjádří co nej-
plněji a se ztrátou co nejmenší. Opakuje-lí
se do omrzení výrok Courbetův nebo Ma-
netův, že dobře malovaná řetkev je větším
dílem uměleckým nežli špatně malovaná nej-
větší státní akce, nebo nejvýznamnější dě
náboženský, lze jistě této kvalifikující for-
mulky užíti při srovnání dobrého akvarelu
a špatného oleje, jsme-li dost opatrní a ne-
skládáme-li veškerou podstatu uměleckéh
tvoření jedině v technickou jakost.
Courbetův
Rudolfína
Ma
22
article
Pořadatelé výstav a zejména »rozvěšo-
vací komise« vládnou sugestivní moci, jíž si
snad ani vždycky nejsou vědomi. Poznáte ji
na odezvě, když jednotliví vystavovatelé na-
řikají, že jejich dilo ubili místem, které mu
dali, nebo když vidíte a sami na sobě když
cítite svoji pozornost vábenou na určit
místa, na nichž třeba se potom shledáte s
sklamáním. Anebo považuje hrubá většín
množství už předem prostranné místnosti z
kraje deportační. Tak se stává, že pro zmí-
něné kategorie a síně nezbývá mu dost po-
zornosti a jiným dosti času. A přece, chce-
te-li se utěšiti v mysli a osvěžiti pohledem
na drahnou řadu prací různých jmen, v nichž
se umělci vyslovují s klidnou pevností, se
zvláštní jistotou a s vědomím úplné bezpeč-
nosti, třeba jen jiti od jednoho R. W. C. k
druhému, kde jak muži tak ženy pohybují
se nebo stojí před vámi s onou krásnou
samozřejmostí, s jakou se setkáváte — arci
velmi zřídka — ve společnostech a soukromí,
jež mají základy své v dlouhověké výchovné
kultuře a hotovostí ušlechtěného karakteru.
Anglické umění i anglická společnost po-
hlíží na svoje akvarely jako na vynikající
kus umělecké a národní pýchy a krásnou
tradici. U nás stále ještě platí akvarelista
za něco zvláštního, za odchylku, která svoj
vyjimečností nebo neobvyklostí dobývá si
jisté pozornosti, která nejednou bývá pln
ohledů. Ne tak v říši Ostrovní.
Projdete-li členské seznamy Old society
a Royal instítute anglických akvarelistů
naleznete v nich skoro všechna jména umě-
leckých kapacit odjinud známá, ačkoliv spo-
lečnosti volí své členy za přísných podminek
a vyžadují ve svém oboru stejnou kvaliíi-
kaci jako v olejomalbě. Od Paula Sandbyho
kterého pokládají za otce akvarelu, do dnešk
W C
Sandby
Old societa
Royal instítute
23
article
rojí se na tisíce anglických akvarelistů doma
i po celé Evropě a leckdy v některém tu-
ristickém nebo malebném zákoutí posti-
hnete velmi dovednou akvarelistku, jejit
diletantství zahanbuje většínu našich odbor-
níků. Je to zároveň populární umění, které
už od roku 1804 má svoje soustředění v
Staré společnosti a od roku 1831 vedle ni
v Královském ústavu malířů vodovými bar-
vami a jejichž hmotné stopy zná dobře každý
akvarelista v Evropě, sháněje se po angli-
ckých papírech a barvách akvarelových, nad
něž není lepších.
V Rudolfinu vystaveny po výtce krajiny
jimiž obor vodomalby ovšem není vyčerpán.
Nezarážíť se před ničím. Arci Alex. M
Lellana »Balista« jsou jen pestré a styliso-
vané rozpaky, ale hned H. C. Prestonové
»Očekávání« dává krásnou barevnou siluetu
ženy proti světlu otevřených dveří a Marg-
Macdonald Mackintoshová spřádá své po-
hádkové dekorativnosti ve »Stříbrných jabl-
kách«, kde se její unyle táhlé linie v jedno
snoubí s dřímavými tóny modře a smaragdu.
Alex
Preston
Macdonald Mackintoshová
Evropa
24
article
Otevřené kraje A. K. Browna, Th. Hunta,
malebné architektury Oppenheimerovy, po-
hnutá moře R. Clouston Younga, S. Richard-
sona, P. Downieho, Johna Terrise mají vý-
raznou notu skotsko-anglickou, notu klid-
ného, trvalého, vehloubeného požitku, ry
zadívání se, při čemž oko vyssává vše silné
a zdravé z přírodního obrazu bez nervosní
roztržitosti a roztěkanosti. Melancholie ve-
čera, hyb zvlněného i zpěněného moře, pev-
nost staveb v šťastné pitoresknosti, zašeření
neb plam světla dává anglickým akvareli-
stům tolikéž problémů malebně technických
a nám vzácnou podívanou, kterak jejich to
ide od živé sytosti a barevné melvillovské
tečky až po pastelovou hebkost a nadechnu-
tost smývaných tonů (W. Mc Adamovy
»Vrby«, Patersonové domky) a také n
ušlechtilou vzájemnou vyváženost barevných
akordů s hmotami a výraznými siluetami
(J. Paterson, »Stráň ve Fate«; C. H. Makie
»Most v Bassanu«). Není stopy po rozpa-
cích nebo nejistém hledání ani v uměleckém
sestrojení motivu ani v technickém výrazu.
A K Brown
Th
Hunt
Oppenheimerův
R Clouston Young
P Downie
Terris
W Mc
Vrba
Paterson
J Paterson
Adamov
Most
Bassano
sono
25
article
V obou zrcadlí se bezpečí nahromaděné
umělecké kultury a rozvážná pevnosť ducha
povahy, vlastnosti, kterými dvě velké krajíny
Rud. Easta, tonem, formou i rozměrem, pře-
bíjí všechny jiné v celé výstavě sonorností
soumračné nálady, lapidárností konstrukc
a sytého, v širokosti pružného štětce. Dr
oleje, které potvrzují jedinost malířské
malebné kultury v Anglii.
Grafiky vedle akvarelů jsou asi stejně
četné, ne však stejně silné. Děli se o ně
Češi s Němci, kdyby však nebylo T. F. ši-
mona, který jedině čelí i nejsilnějším cizin-
cům, česká grafika by v Rudolfinu prostě
ostrouhala. Je třeba ihned z Rudolfina zajíti
si do výstavy »Manesa«, abychom nepřišl
o své dobré mínění o ní a bylo by na čase,
aby třeba »Manes« podnikl zvláštní výstavu
české grafiky, jež by provedla před očima
uměnímilovné veřejnosti vážnou revisi této
produkce, k níž se hrne kde kdo, více po-
slušen mody nežli vnitřního hlasu povolání.
Dřevoryt tone v hrubém primitivismu, zde
zhusta oprávněném, poněvadž vskutku zá-
pasí s technikou, kterou si byl zběžným
samouctvím jakž takž byl osvojil, a neovlá-
daje s dostatek ani linii ani ton, nabízí v ná-
hradu temný nebo změtený mysticismus na
příklad u R. Adámka a Jos. Váchala. Lito-
grafie má také ještě jiné osobité možnosti
nežli faksimilovat křídovou kresbu anebo
lept pérokresbu. Několik načrtaných lini
East
Čech
Němec
Manesa
R Adámek
Váchal
Anglie
Rudolfinum
Jos
Rudolfinum
26
article
ponechaných na nějaký čas působení lu-
čavky dá sice v otisku lept, ne však ještě
umělecké dílo. Než zdánlivá snadnost technik
a lehce pronášená frase o popularisačních
úkolech grafiky vábí k sobě přemíru slabých
a nedostatečných. Bylo by úkolem oné vý-
stavy osvítiti obzory a vyjasniti názory, nebot
je třeba vážiti si silných a odstavovati slabé,
poněvadž kalí rozhled.
šimon vedle Cotteta nabývá zvláštní za-
jímavostí. Oba jdou za barvosvětlovými
efekty, jež Francouz spíná s velkou plasti-
ckou formou: Čech, ve své zrovna hravé pů-
vabnosti, pronáší se lehkými barevnými
skvrnami na světlých polích, impresionist-
ními záznamy atmosferických dojmů, jež na-
náší se stále vzrůstající místrností a stále
trvající něžností.
Hledáte-li lepty, v nichž malebné my-
šlenky a malířské hodnoty procházejí k
apartní platnosti zvláštními schopnostmi jehly.
leptání a tisku, pak nutno si v pološeru vy-
hledati chvějivé Náměstí St. Germain des
Prés J. F. Raffačllího v jeho známé fa ktuře,
fantastickou humoresku »Přístavu manžel-
ství«, v níž Alb. Welti vychází od staro-
německých kořenů šestnáctého věku, kdežto
Francouz P. Dupont, ku podivu, navazuje
na německý mědiryt téže doby. Činí tak
i R. Müller a O. Greiner. Všichni kresební
plastikové a, postihne-li to slovo, tvaroví
realisté nanejvýše přísné a svědomité ob-
servance, jež více sluší těžkým vážnostem
Greinerovým nežli obmyslným humorům Mül-
lerovým. Silná, urputná a těžká malebnost
leptů Käthe Kollwitzové sedí jak v jejím
portretu, tak v listu tragického pathosu
»Smrt a žena«, který je však mocnější v my-
šlence a vrhu nežli ve své části kresebné.
Karel. B. M ádl.
Francouz
Čo
Raffačllí
P Dupont
R Müller
O Greiner
Greinerův
Käth Kollwitz
Karel
B M
St . Germain desátník Prés
ktura