ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 63a11950-8f0a-11dd-8c49-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 68, person 45, org 6, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 5. února 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 35.
4 article
soranníavečerní llsty předplácí set V Praze v administraci K —b sa čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškout na měste. . . . . . 9 K n čtvrt leta . . . . 7 K 6lnh ve dllálkáchi ca měsíe . . . . . 2 K 80 Poštout ta měsle. sa měsle. ta čtvrt lsta . . . 9 K 50 s dvojí zásilkou na měsle na čtvrt leta Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Poslání kn. Hahenloha.
Poslání kn. Hahenloha. Zeť arciknížete Bedřicha, kn. Gottfried Hohenlohe-Schillingsfürst, přijel včera do- poledne do Petrohradu, aby caři Mikuláši odevzdal vlastnoruční list císaře Františka Josefa. Telegraf již oznámil, že mimořádný posel našeho panovníka byl téhož dne Carském Sele, kde se zhostil významného úkolu, jenž po celé Evropě vzbudil největší pozornost a byl přijat jak ve státech troj- spolkových, tak i v trojdohodových co nej- sympatičtěji jako nový krok k zachování míru evropského. Kn. Gottfried Hohenlohe není v Petro- hradě poprvé a s cestou do Carského Sela je dobře obeznámen. Býval od r. 1905 do 1907 vojenským atašem při rakouském po- selstvu u dvora ruského a od té doby udr- žuje prý přátelské styky s dvorními kruhy ruskými. Tato okolnost a jeho blízký, pří- buzenský poměr ku panovnickému domu rakouskému obrátily k němu asi pozornost panovníkovu, když hledána osoba, které se mělo svěřiti důležité poselství ke dvoru ru- skému. O důležitosti tohoto poselstva ne- může býti pochyby již vzhledem k tomu, jak okázale bylo ohlášeno. V posledních měsících vypraveno z Vídně k cizím dvo- rům několik mimořádných poselstev,z nichž některá svěřena osobě ještě bližší panovníkovi, ale veřejnost nebyla o nich tak okázale zpravována, jako o poselstvu kn. Hohenloha. Již to je důkazem, že se u dvora tomuto poselstvu přikládá mimo- řádný význam.
Bedřich Hohenlohe Schillingsfürst Mikuláš František Josef Petrohrad carský Selo Evropa Petrahradit Selo Vídeň
6 article
Ale to jest prozatím asi vše, co veřej- nost o tomto poselstvu zvěděla. Všechno o- statní, co orgány veřejného mínění o něm píší, jsou pouhé dohady, kombinované z vnitřní situace rakouské a z nynějších po- měrů mezinárodních. Obsah panovníkova listu není znám a jen z toho, že mírumilov- nost císaře Františka Josefa a jeho snaha po udržení míru v Evropě jest povýšen nade vši pochybnost, možno souditi s urči- tostí, že i jeho list k caři ruskému může bý- ti jen na prospěch zachování míru. S tím by souhlasila i doba, zvolenák vyslání mimořádného poselství. Válka bal- kánská schylovala se ke konci, když vláda Kiamila paší přistoupila na radu velmácía projevila ochotu uzavříti s balkánským svazem mír i za cenu Drinopole a Egejských ostrovů. Ale osudný výstřel Enyera beje, jenž zasáhl ministra vojenství Nazima, zma- řil mír a spolu s ním dvouměsíční úsilí vel- mocí, roznítil znova uhasínající již plameny válečné a jiskry z požáru balkánského o- hrožují zase celou Evropu. Nejvíce ovšem nejbližší sousedy, Rakousko a Rusko, kte- ré ze všech evropských států mají na Bal- káně největší zájmy. Dle toho, jak se zájmy těchto dvou velmocí na Balkáně křižují. stoupá a klesá stupeň vřelosti přátelství rusko-rakouského. Dnes jeho teploměr sto- ji skoro na nule. Po dohodě mürzstegské byly rusko- rakouské styky ne-li přátelské, tedy aspon dobře sousedské. Prvé ochlazení nastalo na jaře r. 1908, když tehdejší baron a po- tom hrabě Aehrenthal v delegacích ohlásil stavbu sandžacké dráhy, jež měla spojiti bosenskou železniční síť u Mítrovice s dra- hou solunskou. Rusko se okázale počalo sbližovati s Anglií a demonstrovalo to schůzkou caře Mikuláše s králem Edvar- dem VII. v Revlu. Hned na to zadul ostrý vítr s Balkánu, přišla v létě mladoturecká
František Josef Nazim Mikuláš Evropa Drinopol Rakousko Rusko Bala Balkán Anglie Edvardema Mítrovice
7 article
revoluce, obnovení turecké ústavnosti, v říjnu annexe Bosny a Hercegoviny a poměr rusko-rakouský sklesl na bod mrazu. Za krise celoevropské, vzniklé marným odpo- rem Srbska proti annexi a rakouskou mo- bilisací na srbských hranicích, car Mikuláš demonstroval svou nechuť k Rakousku zná- mou okružní cestou z Livadie do Racconig na schůzku s králem Viktorem Emanuelem, voliv raději dlouhou cestu přes Německo a a jižní Francii, jen aby se vyhnul Rakou- Poměry se nezlepšily do smrti hr. Aehrenthala dne 17. února 1912 a zůstávají i za hr. Berchtolda podnes tak chladné, že po vypuknuti balkánské války v říjnu mi- nulého roku rakouská vojenská správa, há- jíc Berchtoldovy „životní zájmy rakousko- uherské monarchie na Balkáně“ učinila t. zv. vojenská opatření netoliko na jižní hra- nici říšské, nýbrž i na severovýchodu. Ze zpráv samotné vojenské správy je známo, že tato mimořádná vojenská opatření po- hltila neb ještě pohltí na 300 milionů korun, a připočítají-li se k nim ztráty rakouského průmyslu a obchodu, dospěje se k závrat- nému číslu celé miliardy korun, o které se zmenší bohatství rakouských národů jen proto, že teploměr přátelství rusko-rakou- ského sklesl na bod mrazu.
Mikuláš Emanuele Aehrenthal Berchtold Berchtoldův Bosna a Hercegovina Rakousko Livadie Racconig Německo Francie Raka Balkán
8 article
Vítězstvím křesťanských států balkán- ských, jež — doufáme — v brzku bude ú- plné, mění se však zájmy sousedních vel- mocí na poloostrově a s uznáním hesla „Balkán balkánským národům“ přestanou se tam křížiti zájmy ruské a rakouské. Ru- sko nejednou v poslední době uznalo ofi- ciálně oprávněnost obchodních zájmů ra- kouských na balkánském poloostrově, a stejně časté prohlášení Rakouska, že ne- touží po dalším záboru území balkánského, umožňuje opětné dorozumění obou soused- ních velmocí, jež by učinilo zbytečnými „vojenská opatření“ po obou stranách hra- nic rusko-rakouských. Oboustrannou de- mobilisací spadla by můra nejistoty s prsou celé Evropy, vrátil by se klid a stará důvě- ra, ožil by průmysl a obchod, aby ze svých výtěžků pomohl zaceliti těžké rány, způso- bené v posledních měsících.
Balkán Rakousko Evropa
9 article
Takový účinek očekávají od poslání kn. Hohenloha netoliko mluvčí veřejného mínění německého, italského, francouzské- ho a anglického, nýbrž i petrohradské „No- voje Vremja“, jemuž nikdo nebude přičítati smýšlení austrofilské. Nacionalistický ru- ský list vidí v podnětu stařičkého panovní- ka rakouského snahu, napraviti chyby, jichž se rakouská diplomacie dopustila prot dobrým stykům s říší ruskou a projevuje přesvědčení, že vzácný tento krok rakou- ského mocnáře bude ruskou společnost přijat co nejpřátelštějí. V zájmu evropského míru i my bychom uvítali, kdyby poslání kn. Hohenloha mělo očekávaný účinek, neboť jest naše přesvěd- čení, že přátelství rusko-rakouské bylo by netoliko na prospěch národů rakouských nýbrž i nejpevnější oporou velmocenského postavení říše habsburské. sku. Vlastnoruční list císařův odevzdán carovi. Z Petrohradu, 4. února. (P. t. a.) Ca Mikuláš přijal ve 3 hodiny odpo- ledne prince Hohenloha v Carském Sělu ve slyšení. Z Petrohradu, 4. ledna. (K. k.) Dnes večer konala se na rakousko-uherském vel- vyslanectví intimní hostina, které zúčastnil se princ Bohumír Hohenlohe, ministr zahra- ničních záležitostí Sazonov s chotí a pánové z velvyslanectví.
Mikuláš Hohenlohe Sazonov Petrohrad
10 article Nová válka
Nová válka Dělostřelecký útok na Drinopol. M. Ze Solije, 4. února. (Zvl. tel. »Nár Listů«. Bombardování Drinopole trvalo po celý den nepřetržitě. městě zuřil požár, který velmi se rozšířil Z Paříže, 4. února. »Liberté« oznamuje, že dělovou palbou na Drinopol způsobeny byly strašné spoust ve městě i v pevnosti. Palba trvá stále. Rozhodnutí očekává se v několika dnech. Z Berlina, 4. února. »Voss. Ztg.« ozna- muje ze Sofije, že v nejbližších dnech očekává se kapitnlace Drinopole. Po ní budou Turci opětně vyzváni, aby přijali veškeré podmínky balkánského svazu. Budou-li se zdráhati, zahájeny budou s velkou intensitou válečné operace na všech bojištích až do úplného zdolání Turků. Potom budou jim dány ještě krutější podmínky než nyní. Cařihradské zprávy o novém boji. Z Cařihradu, 4. února. (4. hod. odpol.) Zpráva, vydaná ministerstvem vnitra, potvrzuje, že Bulbaři zahájili včera o půl 8. hod. več. na východní a jižní straně pevnosti drinopolské palbu z děl a ručníc a bombardovali město. Tu- recké vojsko odpovídalo zmužile na palbu. V městě jest klid. (7)
Voss Turek Drinopol Solija Paříž Berlín Turec Cařihrad Bulbař
11 article Neutrální pásmo v Drinopoli.
Neutrální pásmo v Drinopoli. Z Cařihradu, 4. února. (V 1 hod. odpol.) (K. k.) Velvyslanci sdělili Portě žádost kon- sulů v Drínopoli, aby bylo zřízeno neutrální pásmo, kam by se mohli cizinci uchýliti. Velvezír Mahmud Ševket paš prohlásil, že jest ochoten žádosti této vyhověti, ale především j est k tomu třeba souhlasu Bulharů
Bulhar Cařihrad Velvezír Mahmud
12 article Boje na poloostrově Galipolském a u Čataldže.
Boje na poloostrově Galipolském a u Čataldže. Z Cařihradu, 4. února. (K. k.) Ne- přátelství bylo zahájeno také na poloostrově Galipolském. Bulharská jízda napadla přední hlídky ture- cké. Proslýchá se, že dnes odpo- ledne bude zahájeno nepřátelství na čáře čataldžské. Turecké loďstvo na podporu boje. M. Z Caříhradu, 4. února. (Zvl. tel »Nár. Listů.«) Turecké loďstvo zaujalo dnes postavení na obou křídlech čataldžské linie. Vládní kruhy jsou toho názoru, že nabíd- nutým rozdělením Drinopole pro- jevena nejvyšší míra smířlivosti, přes kterou nelze jíti. Kdyby vel- moci ještě dále naléhaly, bude nynější kabi- net nahražen ještě radikálnějším a méně koncesím přístupným, než je nynější.
Cařihrad Drinopol
13 article Válečný plán bulharský?
Válečný plán bulharský? Z Berlína, 4. února. »Loc. Anz.« ozna- muje z Paříže: O nejbližších záměrech bul- harské vojenské správy se proslýchá, že zá- padně od Galipole koncentrované bulharské vojsko za řecké pomoci podnikne útok na Feria pašu. Zahájení této akce, kterou ohro- žovány jsou Dardanely, závisí od dvou před- pokladů: Řekům musila by se zdařit doprava dostatečného množství vojska na některé místo Galipole a oblehání Drinopole musilo by míti v brzku dobrý výsledek.
Řek Berlín Paříž Dardanely Drinopol Anza
14 article
na Balkáně. Bulharští delegáti do Caříhradu? Z Cařihradu, 4. února. (4 hod. odpoledne. (K. k.) Podle pověsti, jinak dosud nepo- tvrzené, přibudou prý do Cařihradu ofi- ciosníbulharští delegáti, aby vyjed návali o rozřešení drinopolské otázky. Bulharský názor o vývojí dalších událostí. Ze Solfje, 4. února. (K. k.) Jak v kru- zích diplomatických, tak také ve vládních kruzích bulharských pře vládá názor, že Drinopol bude dobyt bě- hem týdne a že pak znovu bude zahájeno jed- nání o mír. Všeobecně se cčekává, že Ture- cko bude pak povolnější a že se pak rychleji dospěje k uzavřen míru. V úřadních kruzích jest úplná ochota k tomu, aby povolena byla náboženská práva musulmanským institucím v Drinopoli a aby jmenován byl vysoký duchovní hodnostář podle tripolského vzoru. V tomto směru nelz očekávati žádných obtíží. Pověst o dobytí Skadru. Z Paříže, 4. února. Došla sem zpráva, že spojeným Srbům a Černoborcům zda- řilo se již Skader dobýti. Do večera ne- došlo však úřadní potvrzení této zprávy.
Srba Balkán Caříhrad Drinopol Paříž
15 article Boj o Janinu.
Boj o Janinu. Z Paříže, 4. února. Večerní listy ozna- mují z Janiny: Velitel řeckého voj- ska u Janiny vyzval celou po- sádku ke kapítulaci. Zaručil Turkům volný ústup se zbraněmi a vojenskými po- ctami. Velitel Janiny odtušíl, že musí napřed učiniti o tom sdělení vládě, poněvadž nechce město vzdáti na vlastní zodpovědnost! Zdá se, že Albánci, kteří dosud bojovali na straně Turků, počínají obraceti.
Turek Janin Albánec Paříž
16 article Mezinárodní situace
Mezinárodní situace V Londýně stále optímisté. M. Z Londýna, 4. února. (Zvl. tel. zpráva „Nár. Listů“.) V politických kruzích přes všechno zahájeni nepřátelství panuje optimi- stická nálada, opírající se o úvahu, že žádná z bojujících stran nemá več doufati, ale může mnoho záratiti. K návštěvě vyslance Spalajkoviče v Bělehradě. Z Bělehradu, 4. února. (K. k.) [Z úřadního srbského pramene.) Naprostou smyšlénkou jsou zprávy zahraničních listů, že za pobytu srb- ského vyslance v Sofijí Spalajkovičev Bělehradě se vyjednávalo mezi Bulharskema Srbskem a že byly při tom opětně vytčeny hra- nice mezi oběma státy. Pobyt vyslance Spalaj- koviče v Bělehradě neplatil ani této otázce ani jiným otázkám politickým, nýbrž měl jen infor- mační ráz. Vůbec jsou planým výmy- slem všechny zprávy tuzemských i zahraničních listů o neshodách mezi bulharskou a srbskou vládou pro příští hranice obou států. Dr. Danev o Drinopoli. Z Vídně, 4. února. President sobrání D aney jel dnes přes Vídeň do Sofije. Ku zpravodaj vašeho listu vyslovil se takto: „Jsem celý den v železničním vagoně a naprosto beze zpráv. Na otázku, co soudí o stanovisku Turecka v příčině Drinopole, odtušil, že Turecku by bylo dovoleno dosadit zástupce kalífátu v Drinopoli, kdyby ji odstoupilo, neboť náboženské zájmy moha medánů musí tam být příslušně chráněny. Již v Londýně
doktor Danev Drinopoli Londýn Bělehrad Spalaj Vídeň Sofijá Turecko Drinopol Spalajkovičev Bělehrad Bulharskema Srbsko
17 article
V drobném prodeji ranní člslo e sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za d h Ve flálkách na venkově- ranní číslo . . . . . . . 10 večern lnseráty plati se hotově napřed. Přodplaceni a inserty přijima administrace v Mariapské ul., a. Tam nacházejí se těi redakce, liskárna a expudiee „Národnlch Llstů- Rukopisy se nevracei
Národnl Llstus Mariapský ulice
18 article
projevil jsem souhlas s tímto návrhem a prohlásil jsem docela otevřeně, že Bulharsko by skutečně bylo šťastno, kdyby záměr ten se uskutečnil, nebot po uzavření míru budeme mít asi milion tureckých poddaných a hodláme navázat obchodní styky Malou Asií. Naše zájmy nutí nás z té příčiny, aby- chom s Turky žili v nejlepším poměru sousedském. Tím by však nebylo docileno všechno a naprosto nestačí, aby Turci pouze prohlásíli, že se Drino- pole vzdávají. Musí to také skutečně prověst. Ne- smí zůstat ani jediný muž z turecké posádkyv Drinopoli. Jakmile veškerá pohotovost z těchto pevností vytáhne, pak jsme ochotní jednat o nár. Jak se zdá. Evropa se domnívá, že nynčjčí válk nevedeme dosti vážně, ale nechť zví, že pro nás je tato válka zrovna tak válkou cxislenéní, jako byla válka prvá a že jako v prvém tažení budeme si počínat rozhodně i v tažení druhém. (Víz „Poslední zprávy .)
Bulharsko Turec Drina Evropa
19 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z finančního výboru. Z Vídně, 4. února. (K. k.)
Vídeň
20 article
Ve dnešní odpoledni schůzi linaněniho výboru bylo hlasováno o projedraných paragra- fech 4. hlavní části zákona o osobni dani z přijmu. Nejprve bylo usneseno, aby v této hlavní části slovo „osobní daň z příjmu nahraženo bylo slo- vem „dan z přijmů. § 153. „Kdo dani podlčhá“. přijat byl ve znění vládní předlohy vyjma bod2. d), o němž hlasování prozatím bylo odloženo. Dále byl schválen dle znění vládní předlohy § 285. § 154. (Osvobozeni) byl hlasovaním dle jmeu za- mítnut návrh Rennerův, aby zrušeno bylo osvo- bození císaře, členů cisařské rodiny, pokud se týce apanáží, důstojníků, duchovních a mužstva, pokud se týče jich aktivních přijmů a to při členech cisar- ského domu, 33 proti 11. při důstojnících a du- chovních 28 proti 18 a při mužstvu 32 proti7 hlasům. Na to byl schválen 3 128. (základy zdančni pro daň důchodovou) — paragraf tento byl od- sunut při projednávání předcházející skupiny — dle znění vládní předlohy. Rovněž tak i § 156. (zá- klady zdanění pro daň z příjmůl. Pak schválen byl dle změněného vládního znění odstavec 2. 5 157. v tom smyslu, že slovo „členové rodiny“ nahraže- no bylo „příslušníci domácnosti“. Odstavee 5. a 6. 157, schváleny byly dle znění vládní předloky.
Rennerův
21 article
Rovněž byl vládou navržený nový odstavec k 157. schválen s pozměňovacím návrhem zprave- daje dra. Lichta, dle něhož příslušníci domácnosti ručí za uložené berni tresty. Návrh Bauchináerův. dle něhož příspěvky, jež poskytují rodiče, nežijící ve společné domácnosti, mají býti pro dárce po- ložkami, jež se odpočítávají, bylo schváleno Dále schválen byl § 160. odst. 3., dle něhož jako srážka připuštěný obnos pojišťovacích premi na život zvyšuje se a to pro poplatníka samolnéh z 200 na 300 korun a pro spolupojištěně, manželk a a děti, ze 400 na 600 K. Ku § 160, odst. 4. plat- ného zákona schválena byla posl. drem. Vškov- ským navržená změna, proti níž vyslovil se zpra- vodaj dr. Licht. 21 proti 16 hlasům, dle niž možnosl srážky přísněvků nemocenským, úrazovým atd. po- kladnám nemá býti vázána podminkami zákonne anebo smluvní povinnosti. Zařadění vojenské taxy mezi daně, z nichž možno činiti srážky, schváleno bylo dle vládní předlohy ku § 160. čís. 5. Naproti tomu dodatečný návrh Viškovského, týkajicí se možnosti srážky poplatků z převodu nemovitého majetku, byl zamitnut. § 160. čís. 7. byl dle ná- vrhů zpravodaje dra. Lichta a posl. Bauchingera a Viškovského schválen v tomto znění: „Odečteny býti mohou: .... 7. obnosy, jež na základě právní- ho závazku poplatník platiti musí za účelem po- zvolného umoření dlužného kapitálu, lpícího na jeho pozemkovém majetku nebo domu, dokud tyto obnosy nepřevyšují ročně jedno procento původ- ního ohnosu kapitálu, jenž má býti umořen a jestli- že roční celková annuita obnáší méně než 1000 K.
Bauchináerův doktor Licht Viškovský Bauchinger
22 article
Tato srážka jest však připustna jen při dani pod- léhajícím přijmu, jenž nepřevyšuje 3600 K. § 161. odst. 2. schválen byl ve znění vládní předlohy. Všechna ostatní ustanovení vládní předlohya podaných k nim pozměňovacích a dodatečných ná- vrhů, jež týkají se 8§ 153., 155., 159., 160., 162. 163. a 165., odsunuta byla až ku projednávání dvou nejbližších skupin. Dále bylo usneseno, aby o návrhu Staňkově ku § 158. „s duchovními korporacemi nakládáno budiž jako s domácnostmi“, dále o návrzích obou zpravodajů ku § 163, odst. 1. (zdaňovací základy pro pozemkový majetek) provedena byla nová de- bata.
Staňkov
23 title
FEUILLETON.
24 article Atlantis.
Atlantis. Obrovská ostrovní země, tak praví stará báj, byla při zemětřesení pohlcena vlnami oce- ánu a vyčnívá dnes leda nepatrnými výspam nad povrch moře; jmenovala se Atlantis a le- žela, neznámo kde, na západ starého světa- snad jsou její zbytky na souostroví blíže afri- cké souše, snad spojovala v nepamětných do- bách Evropu s Amerikou, ale snad se v ne- jasné pověsti zachovala jen zkomolená upo- mínka na země nového světa, na kterých již před Kolumbem a před normanskými plavci přistály prý kdysi foinické či punské obchodn koráby. Obrazotvornost má tu volné polea leckdo, kdo cestuje na hrdém transatlantiku a jehož oči bloudí mezi dvěma nekonečnostm nebe a moře, spočine snad náhle svým zra- kem na určitém bodu s pověrčivou hrůzou, zda právě tam není pohřben kus šestého dílu světa; a leckdo, kdo na svém parníku připadá si jakoby prostřed jiných dvou nekonečnost života a smrti, naslouchá snad dolů, zda z pod místa, přes něž jede, nevzlétá lákavý hlas an- tické Vinety, zírá v hloub, zda nevzpíná se k němu mrtvolné žití dávno zaniknuvších pří- šer. Neboť je jisto, že na širém moři v blíz- kosti osmahlých plavců a cizokrajných do- jmů bují fantastika i strach, a i statečný muž „učí se na moři modlit“, a pokud zústává ušetřen reálného demona v podobě mořské nemoci, zakoušívá občas metafysickou hrůzu ze zániku a vůči přírodě zbožně nenávistné pocity bezmocnosti, které nejsou totožné s bo- jácnosti a zbabělostí vnitrozemského tvora.
Kolumbus Atlantis Evropa Amerika ležel
25 article
Gerhart Hauptmann těmto pocitům věno- val celou knihu. Neboť jeho poslední román Atlantis“, byť obsahoval bohatý milostný dě avpředváděl ostře karakterisované jednotlivce. vlastním hrdinou má Atlantický oceán vlastním předmětem hrůzu a obdiv, hrdost a mdlobu, pokoru a záští, pozorování a sny v nitru člověka, jenž z nicotných důvodů se odváží přeplavby přes „velký rybník“, zažije s lodí nehodu, cylon a ztroskotání, zachrání se s pramalým počtem trosečníků a dostane se do Nového Yorku; tam vzpomínky na lodní katastrofu stanou se mu takměř smrtelné, ale posléze se přece vyhojí ze svého chorobného přecitlivění, až má nejen pod nohama, nýbrž pod celou svou existencí pevnou solidní půdu.
Gerhart Hauptmann Nový York Atlantis
26 article
Symbol, obsažený v názvu knihy, zdůvodněn jest snem, jejž sní hlavní postava románu krátce před ztroskotáním lodi; zdá se mu, že hluboko pod mořem vkročil na onu zázračnou potopenou zemi, na níž se setkává se svými známými, dávno zemřelými. Přikládá svému nočnímu vídění zprvu značnou důležitost, od- dává se při vzpomínce na čislice a fakta, jež ve snách uslyšel, prorockým dumám, a počíná věřiti v astrální těla nebožtíků i v telepathi- cké účinky a mocnosti. Ale když se vyhojil a ve zdravé nové lásce nalezl náhradu za ná- ruživou oddanost k mladičké vilné komediant- ce, k vůli níž se vydal na cestu, nemá již ani vzpomínka na hrůzný sen a na báj o Atlantidě vlivu na jeho očištěnou mysl, zocelenou do- brodružstvími i zklamáními, ba teď se již ani nehrozí, když na zpáteční cestě do Evropy ocitá se s lodí v těchže končinách, kde ně- kolik neděl před tím byl se ztroskotal jeho parník. Atlantis, tak zdá se napovídati Haupt- mannův titul i román, pozbyla moci nad ozdraveným: Atlantis však žije příšerným svým poloskutečným žitím hluboko pod vlna- mi nejenom mořskými, nýbrž na dně všeho lidského myšlení a vzpomínání, a je k tomu třeba buď velké krátkozrakosti a lhostejnosti anebo naopak velikých bojů a bolů, aby člo- věk se oddával praktické účelné činnosti neztrácel se v snění a pláčí a úděsu nad dobrodružnými možnostmi a potopenými sku- tečnostmi.
Haupt Atlantida Evropa Atlantis
27 article
Realismus v plné své síle, důslednější než jak se může uplatniti v dramatice, jest vý- zbrojí a též ballastem Hauptmannova vypra- vovatelského umění. Má záviděníhodný dar názorného a detailného pozorování, leckdy až detektivskou přesnost a důkladnost postřehu má krásnou pokornou úctu ke všem životním jevům a zdravý smysl pro realitu ať vnějšího či vnitřního dění; a tak jeho zraku a popisu neujde žádná maličkost, ať se týká lodního zařízení či symptomu mořské nemoci, zabar- vení moře či odstínu konversace, dovednosti varietních artistů či německých způsobů při jídle a piti, tak mění se první část románu v jakýsi chronologicky spořádaný a úzkostlivě zaznamenávající denník několika dní, stráve- ných na lodi, jenž se vzornou pravidelností od jitřních snů přes výpočet ranního jídelního lístku vede k lunchi a k siestě a k západu slunce a k večernímu koncertu i ke snům před půlnocí. Přirozeným následkem této me- thody jest, že se ztrácí perspektiva, t. j. že jest v umění úmyslně ponechána táž nespořá- danost a jednoplošnost a stejnorozměrnost jako
Hauptmannův
28 article
ve skutečném životě, takže čtenáři teprve nastává úkol plastického přetvoření přečet- ných jednotlivostí, z nichž leccos působí spíš kvantem nežli intensitou a může se bez ujmy celku vytratiti z mysli. Tak jako Hauptmann v předcházejícím románu o náboženském blouznivci Quintovi postupoval lincárně v lí- čení duševního života, tak i nyní hromadí fakty a údaje a úkony, tak i nyní předkládá, lze-li tak říci, převzácnou surovinu přeboha- tých myšlenek a námětů, v nichž jest uzavře- na duše vyšších snad, méně štědrých, méně životních, ekonomičtějších, přepodstatňujících uměleckých děl: ale byť s literárního hlediska a zvlášť se zřetelem na budouci možnosti epi- ckého umění bylo možno Hauptmannově tech- nice mnoho vytýkati, jest nutno uznati, že právě tímto jeho realismem vyvolává dojem čehosi velkého, nesoustředěného, neohraniče- ného, jest nutno poklonit se imponující jeho schopnosti, již vytěží z psychologie své ústřed- ní postavy tolik lidsky, obecně lidsky jíma- vého a platného.
Hauptmann Quintus Hauptmannův
29 article
Ne v tom ohledu snad, že tento hrdina románu, Friedrich von Kammacher, kdysi na- dějný bakteriolog, jenž se ve vědeckém svělě znemožníl nešťastnou prací, kdysi milenec ži- vota a teď roztrpčený manžel choromyslně ženy, že tento poloviční umělec, jenž svých sklonů nepěstuje, jest — jako takřka všechny Hauptmannovy postavy — slabý, neujasněný člověk přechodné doby (děj se odehrává roku 1892) bez pevného životního nazírání a bez cílůvědomé vůle: nikoli, to jest právě ze zna- ků, jež Hauptmannovo dílo odsuzují k tomu býti dokumentem svého slabého a přechod- ného věku, a tato „roztříštěnost“, „rozerva- nost“ náleží snad už dnes k vlastnostem, jež zajímají nejméně. Ale co má význam víc než osobní a dobový, jsou pocity, zmítající jeho duší vždy při styku s nějakou vyšší oblastí v níž jedinec, ať silný či rozervaný, cíti svou nicotu a pomíjejícnost: tak v okamžiku, kdy šalupou dopraven na širé moře, vídí před se- bou kolmou stěnu parníku se sty a sty světel, tak ve chvílích, kdy pozoruje vlny, se zdánlivě nesmyslnou zběsilostí dorážející na koráb, ty přeskakující se a vzdouvající se příšery, jimiž proniká lodní kýl, ty rozvírající se a spojující se hroby nepočítaných obětí; tak ve snu, kdy zavítává na podmořské ostrovy; tak v mo- mentu, kdy ráno v polospánku zaslechne slův- ko „nebezpečí“, s nímž kajutu od kajuty po- spíchají klidní a stále ještě věcní lodní ste- wardové; tak potom, když se všech stran počnou zvonit elektrické zvonky, kdy mísí se v sebe povely a sten a křik a zvuky koncert- ní kapely (ostatně, přes leckterou až nápad- nou shodu jednotlivostí, Hauptmannův román zůstal prý nedotčen referáty o záhubě Tita- nicu). Neméně velkým stává se nervosni
Kammacher Hauptmannův
30 article
Hauptmannův hrdina, když se bez jakýchkoli sobeckých úmyslů účastní záchranných prací, když po dlouhé době ulyší, druhý Kolumbus, vytoužené slovo: „země“ a dá se do pláče, i když se blíží modernímu Babylonu Severní Ameriky a prodělává znovu hrůzu a obdiv. při pohledu na hemžící se davy milionového města, při poslouchání pišticích hřídelů, supě- jících strojů, obrovských kladiv a jeřábů, je- čících píšťal a všech těch vyjících, rozrývají- cích zvuků, pazvuků, nelibozvuků, jež dopa- dají do ticha korábu, zvyklého velebné sa- motě oceánu. Horečný spěch a úžasná komplikovanost moderního života, vymoženosti a zázraky technických věd, jež se nám za krátkou dobu staly nezbytností a jež naši užaslou mysl plní zcela novou dobrodružností, poesií, romanti- kou; úcta k životu a jeho skutečným, střízli- vým a tím tajemnějším podmínkám: soucit s sikánv tepfcích, pieta k trosečníkům lodi a života, účast s mezipalubím a se vším hem- žícím se davem; chápání těch, kdož u rozžha- vených kotlů a snad se skřípajícími zuby, jak titáni, pračujídole v utrobách světového ko- rábu a umožňují jeho plavbu, jeho pýchu, jeho lesk: ale především moře, jež hučí a šílí, nese a pohlcuje, živí a pohřbívá — takové i jiné dojmy vystřídají se při četbě románu, podpo- rujíce naši zbožnou a pokornou úctu a lásku k nesmírnému komplexu, jejž jmenujeme sku- tečností: ano, „plujeme stále přes tentýž oceán“ a plujeme s tím dobrodružnější a vy- zývavější odvahou, čím pevnější máme víru ve jsoucnost jeho podmořských ostrovů.
Hauptmannův Kolumbus severní Amerika