ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 637d99b0-8f34-11dd-a0e1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 103, place 91, org 8, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
5. února 1913. Číslo 35.
4 article
Dále byl zamítnut resoluční návrh Modráčkův- aby předložen byl přehled od daní osvobozených přijmů členů císařského domu, důstojníků atd. Dále resoluční návrh Rašínův, Lich- tův a Funkův (připuštění paušalová- ni dle procent úrokového bruta), jakoz iresolučnínávrh Langův na záveden zákonných srážkových položek do formulářů osobní daně z příímů, byly sehváleny. Příští schůze zítra dopoledne.
Modráčkův Rašínův Funkův Langův Lich
5 title
Politický přehled.
6 article Země české.
Země české. Národně-sociální ohlupování veřejnosti. Jenom namátkou ukázku národně-sociál- ního harangování veřejnosti ze včerejšího úvodníku „Českého Slova“, naměřeného proti řeči dra. Kramáře na ustavující schůzi průmy- slového a obchodního odboru národní strany svobodomyslné. Z řeči té vylomil ústřední or- gán české strany národně-sociální výrokr „I v české otázce vídeňské přiznám se k tomu hříchu — snad budu zase nazván za to zločincem na českém národu, ale konečně to snesu — byl bych rád, kdybychom neohrožovali Vídeň a kdyby všechny ty nepbyčejně produktiv- ní, zdatné síly českého národa zůstaly nám v naší české vlasti. Tu by se nám neztratila ani jedna česká duše a my byli bychom silnější, bohatší politicky více by to znamienalo, dnes i pro celý náš život vídeňský. odron tnnji Jest možno v těchto slovech tak logicky sepjatých, vyjadřujících fakt, od všech če- ských národních hospodářů a statistiků uzna- ný a za všeobecně platný maxim český při- jatý, najíti skutečně podnět k úžasu anebo pohoršení, anebo aspoň k odmítavě kritice? Zkažený jezuita v „Českém Slově“ to doved a napsal: „Říká-lí český vůdce, že ohro- žujeme Vídeň, je to — bez pardonu hlou- post.“ Alespol tak moudré by mělo být „č. Sl.“, aby vědělo, že by sotva kdo, a snad ani dr. Kramář ve své „hlouposti“, mluvil o ško- dách českého odlivu do Vídně, kdybychom opravdu Vídeň ohrožovali. Pak by to přece jen za to stálo! Ale když už „č. Slovo“ chce být hrubým a z dra. Kramáře dělat hlupáka, pak by nemělo ukazovat, že rozumí jen tomu, co se mu dá „po lopatě“, a že nemá ani trochu smyslu pro řečníckou ironii. Patrně je vycho- váno jen na řeči geniálních státníků národně- sociálních.
Kramář Vídeň
7 article
Ale nechme národně-sociálního hrubiána — a nezapomínejme na smutný fakt, uveden drem. Kramářem. Žádný národ na světě ne- ztratil za století válkami tolik krve, co český Vídní a dnešní resultát, to jest vídeňští če- chové zaznamenaní pod obcovacím jazyken českým, jistě není ani čtvrtinou celé té strašné hekatomby, kterou musil národ Vídní oběto- vat, než byla tak zasycena, že už konečně po- slední dávky české krve nemohla docela ztrá vit. Bude to s Vídní na vlas tak jako s českými menšinami v Čechách, o nichž Rauchberg vy- početl, že jsou 25proceniním zbytkem všeho přestěhovalectva z českých okresů, že muísíme to, co nám zůstalo, a co nyní ještě do Vídně a do německých okresů jde, hájiti s největším napjetím sil, rozumí se samo sebou, ale ty strašné ztráty už nám nikdo nenahradíl Poše- tilostí, která tvrdí, že dr. Kramář mluví tak, jakoby Vídeň byla jediné rozhodující pro naše menšiny, se ani nebudeme zabývati, ja- kož vůbec neradi jsme se zmínili a vůbecd je- nom výjimkou zavadili o chorobný výron „Če- ského Slova“ v nepřetržitých útocích jeho protí dru. Kramářovi. Není však od místa jed- nou za čas ukázati na pustotu boje našichoja- lových radíkálů proti nejnebezpečnějšímu jich nepřítelí, proti mluvčímu bezohledné pravdly Nestoudnost jejich zbraní — „Č. Slovo“ píše na příklad, „aby pan doktor šel se léčit a ne- chal na čas politiky — převyšována jest je- nom jich bornovaností, která sama o sobě byla by pouze politování hodna. Ale očeká- vá-li takováhle česká politická representace, že se na konec zmocní české veřejnosti ají opanuje takovými prostředký, pak je t insinuace, která dráždí jako urážka inteli- gence národa jako celku)
Poš doktor Kramář Vídeň Čechy
8 article
Z Moravy.
Morava
9 article
Dne 2. února 1913. (Hrozivá situace průmyslu brněn ského. — Němci na Znojemsku. — Ahasver dr. Budinský.) Brněnská obchodní komora poritila již také následky balkánských události, neboť brněnšti ně- mečti a židovšti fabrikantijsou ve velmi tésných posicích. Pracuje se sotva tři, čtyři dny v týdau a to ještě na sklad. Dělnictvo tovární nemůže už ani byty platiti a bída na ně i hlad doléhá. Hrozivá situnce konečně fabrikantý naše dobnala, že došl si na obchodní komoru, aby podala memorandum vládě proti dalšímu trvání nynějšího trapného sta- vu hospodářského. Komora tak dle našich infor- maci učinila a řekla vládě, že další dva, tři měsíce dosavadní nejistoty přinesou úpadek několíka to- váren brněnských. které již dnes mají ztráty do mnoha a mnoha milionů korun. Zakročila-li pbchod- ní komora brněnská také u vídeňských a ostatních německých žurnálů, které sprostě píší o slovan- ským Balkánu, nepraví se nikde — a starý Rohrer který je dneš v čele komory, to do „Tagesbota“ neoznámil. Jak dnes poměry v Brně a v předmě- stích jsou, nezmění-li se v brzku situace zahraniční. vypuknou tu choroby z hladu Zatím, co se v našich listech skandalisují lidé nepřísahající na bradu toho nebo onoho proroka.
Němec Ahasver doktor Budinská Znojemsko Balkán Brno
10 article
Němci soustavně pracují a staví nás před hotové události. Národní jednota brněnská neměla za mi- nelý rok tolik příjmů, aby mohla pějakou novou nutnou školu otevříti. Na Vranovsku a na Znojem- sku mnohá věc volá po rychlém rozhodnutí. Němci tam jdou rychlejí v před. Nejnověji si vymohli sa- mostatnou exposituru štítavské školy německév obci šumvaldu (stanice severozápadní dráhy Šum- vald—Vranov), která byla také dne 9. prosince 1912 otevřena, v obci, kde je hojně českého děl- ného lidu. Obětavost tamních Němců, kteří hojně finančních obětí přinesli, je veliká. My máme místa. kde je sta českých dětí bez české školy — a peněz na školy nemáme. Všechno se musí protan- Znojemské německé čásopisy boykotují dále beztrestně české živnostníky. Nejnověji opět no- vého řezníka Macka ve Znojmě. Pan posl. Nováko tom asi neví, že nezakročuje. Vedle posl. dra. Stránského největší potiže s hledáním přihodněho zemského mandátu máp. dr. Budinský. Byl dosud poslancem za Staré Brn, zaklepal na Frenštátsku, mluvilo se, že půjde na Boskovsko (po Žáčkovil tam však mají už dra. Kirchmanna: nejnověji lidový sekretariát dal sesa- dit z kandidatury dra. Podbodského, který řekl. že kandiduje, a zkoušel, že by do Telče mohl jiti dr. Budinský. Ale posice ta je také asi ne- jistá. Proto dr. Veleba dal ve svém „Moravském Jihu“ vale dosavadnímu poslanci Karlu Novákov a mysli, že dr. Budinský by mohl ve Znojmě kan- didovat. Když jsme před nějakým časem psali, že posl. Novák o okres se z Prahy nemůže starat, dal nám dr. Veleba nadat ve svém orgánu. A dnesr Dnes píšer „že poslanec Novák stále sídlí v Praze a za celé minulé období nevešel s voliči ve styk. takže si voliče úplně odcizil“. Toto klasické do- znání orgánu dra. Veleby nutno si zapamatovati Zlé časy doléhají na ty svěřence dra. Stránského.
Němec Stránský doktor Budinská Žáčkovit Podbodský Veleba Novákov Novák Vranovsko Znoj Vranov Znojmo Brno Frenštátsko Praha
11 article
Ze Slezska.
Slezsko
12 article
(Původní zpráva „Národních Listů“) Asi před čtrnácti dny konstatovali jsme v svém slezském dopisu povážlivé zhoršení poměru česko-polského, jež jevilo se tím, že polské listy „Dziennik Cieszynski“ a „Glos ludu slaskiego uveřejnily několik neurvalých útoků na naše české lidi. Řekli jsme při této příležitosti, že polská žur- nalistika provádí nebezpečný experiment s t. zv. česko-polským příměřím, a řekli jsme také, že jeden jediný další útok byl by s to, aby někdejší úporný česko-polský boj byl na celé čáře znovu rozpoután. Ačkoliv bezprostředně po tom násle- doval kompromis českých a polských lidí k obec- ním volbám v Petřvaldě, který zdál se nasvědčovati uklidňování poměrů, přece jen v Dětmarovicích Polské Ostravě vznikly stávky polských školních dětí, které mají urychliti zveřejnění tamnějších soukromých polských škol. Tím vyvolány byly od- vetné kroky české v Hrušově a hlavné v Rych- valdě a tak ocitl se český tábor slezský vůči pol- skému na téže základně v jaké stál, když asi před rokem jednáno bylo o česko-polském dorozumění.
Dziennik Cieszynski Glos Petřvald Dětmarovice Ostrava Hrušov Rych
13 article
Konstatujeme, že nynějších události na Slez- sku dlužno litovatí a sice zejména z toho důvodu, že jak my, tak Polácí hledíme vstříc událostem, které vyžadují co nejužší semknutí všech slovan- ských lidí v zemi za účelem obrany proti hrozícím útokům německým. Zemský sněm slezský sejde se již během tohoto měsíce a jest pravděpodobno, že Němci opětovně vynaloží všechny své síly za tím účelem, aby prosadili známý školský zákon, kterým by byla umožněna utrakvisace obecného školství, a kterým by byl posilněn renegátský živel v učitelstvu a tu zdá se nám, že první starostí vůd- čích lidí na Slezsku, jak českých, tak polských mělo býti pracovat k omezení bojů mezi námi a Poláky co nejrozhodněji. Ovšem jak obyčejně nejsme to my, kteří zavdali jsme příčinu k boji. I tentokráte byli to Poláci, kteří sáhli ke stávce na Polské
Němec Polák Slezsko
14 article
Ostravě, aby si vynutili zveřejnění zdejší polské školy. Stalo se to přes tu známou skutečnost, že obec tato nestaví se principielně proti zveřejnění školy. Že dělá přípravy, aby škola mohla býti ihned převzata na veřejný účet, jestli že se správní soud vysloví, že jest obec povinna tak uči- niti. Poláci namítají sice právem, že v obci jsou a tudíž, že obec má jim dáti školu beze všech prů- tahů. Avšak zapomínají při tom, že Polská Ostrava nutně musí vyprovokovati zásadní rozhodnutív těto příčině a sice v zájmu českých menšinových škol na Slezsku vůbec a v obcích německých zvláště. Že se nestavíme principielně proti pol- ským školám bylo zdůrazněno Polskou Ostravoua že chceme dáti Polákům nač mají nárok, i bez kompensací, ukázali jsme právě na Petřvaldě, kde čeští lidé odhlasovali převzeti polské školy na účet obce, jakkoliv v tomto případě správním sou- dem byl zrušen příkaz, který v zájmu veřejné pol- ské školy dán byl obci zemskou školní radou.z tohoto fakta samotného jest patrno, že školská stávka polská nejméně jest na místě a to tím spíše. že Poláci ani z daleka nepomýšlejí na to, aby ko- nečně dali veřejnou českou školu 800 českých dětí v Rychvalděl Pokud se týče českých školských stávek ve Hrušově a Rychvaldě, kaceřují se naši sociální de- mokraté namnoze, že v ostravském „Duchu Času a pražském „Právu Lidu“ se vyslovili proti nim.
Polák Ostrava Slezsko Petřvald Hrušov Rychvald
15 article
Upřímně řečeno, nedovedeme došti dobře pocho- piti, proč by sociální demokraté měli pro své od- pořivé stanovisko ke stávkám těmto býti stavěni na pranýř. Faktum jest, že polské stávka v Ostravě může dociliti jen jednoho a sice, že může jen urych- liti rozhodnulí správního soudu. A tu jest přece jasné, že tím okamžikem, co Polská Ostrava by byla donucena zříditi veřejnou polskou školu, ž tím okamžikem ke zřízení školy české musí býtí donucen i Rychvald, aniž by děti stávkou byly nu- ceny zanedbávali vyučování. A pak zdá se nám. že není na místě výdávati se nebezpečí blamáže. jakou na př. před nějakým časem utrpěli Poláci v Michálkovicích, kdež si rovněž usmyslili stáv- kovati. Myslili jak nám naženou strachu, a když se strany obecní representace stávka jejich byla i4norována, vrátili se pomalu a potichu polské děti opět do učíren, kdysi za bnjovné nálady onul- štěných.. A konečně se zdá, že nebylo na místě rozšiřovat boj na širokou plochu proto, poněvadz s ohledem na nebezpečí ze zemského sněmu hro- zící. bude nutno na této šíroké ploše co nejdříve společně manifestovat a demonstrovat .. S touto možnosti se počítati musí a počítají s ní patrně na Polské Ostravě samotné. Před ně- kolika dny nadhodil předseda M. O. L. dr. Pel otázku nových česko-polských smiřovaček. Zmíni se o nich i „Dziennik Cleszynski“, řka, že Poláci do nového smiřování jíti nemobou, pokud v obci ne- bude vyhověno jejich požedavkům. Tím jest situnce ovšem zhoržena. Neboť my jsme již od posledního dohodování Polákům učinili veliké ústupky, aniž bychom od nich obdrželi věci sebemenší. Myslí-li nás donutit k ústupu v Polské Ostravě, musili by i oni ustoupiti nejméně v Rychvaldě. Chtít na nás. abychom jen my ustupovali. jest vyděračstvía až přílišné zahrávání si se slovanskými interesy ne Sležsku.
Polák M O Dziennik Cleszynski Ostrava Rychvald Michálkovice
16 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. V Chorvatsku nebude změny. Dr. Unkelhäusser zastupuje v Záhřeb Cuvaje už dobrých pět neděl, ale kromě ne- patrné úlevy novinám žádná změna v režimu. zavedeném Cuvajem, fam nenastala. A byl-l podán správně obsah rozmluvy, kterou měl Lukács v Semerinku s referentem jednoho vídeňského listu, ani v brzku na ni nedojde. Dr. Lukács pravil, že chorvatská koalice je na omylu, domnívá-li se, že jest úmysl, změ- níti v Chorvatsku dosavadní režim. V zemi je prý úplně klidno a obyvatelstvo bylo vždy- cky spokojeno s režimem královského komi- saře, který je nyní na dovolené. Nepravdivo je prý tvrzení, že hromadné deputace, které přišly do Záhřeba vyslovit Cuvajovi díkya důvěru, byly vládou objednány Lid byl s Cu- vajem vždycky spokojen a nespokojeni byli jen vůdčí politikové. Proto se zatím také ne- pomýšlí, vypsati v Chorvatsku nové sněmovní volby. Dokud se situace důkladně nezmění a bude nebezpečí, že z voleb vzejde většina, popírající „zákonitou půdu“ [t. j. neobmezenou poslušnost pešťské vlády!), nebude v Chorvatsku nijakých voleb. Také nejsou pravdivy pověsti, že se Cuvaj na své místo do Záhřeba již nevrátí. Cuvaj je nyní na dovolené a jeho návrat do Záhřeba bude záviseti od okolností a jeho zdraví.
doktor Unkelhäusser Cuvaj Lukács RakouskoUhersko Chorvatsko Záhřeb
17 article
„Budap. Taghl.“ právem se zastavuje na smělostí Lukácsova výroku, žen chorvatský sněm nebude zvolen, dokud nebude záruky. že bude míti vládní, maďaronskou většinu. Platný zákon káže, že chorvatský sněm musí býti svoláván ve lhůtách, ústavou stanovených a nic neví o tom, že by vláda mohla jeho svo- lání zmařiti, kdykoli je v něm nepříjeminá většina. Kdykoli se vládě zdá, že chorvatský sněm nejedná zákonitě, má právo jej rozpu- stiti, ale stigmatisovati většinu, která n ješt není zvolena, příčí se všem ustanovením ústa- vy a zákonu. Avšak co je Lukácsovi do ústavy a zá- konů! Když klidně neprovádí zákony, vydané pro Uhry (na př. národnostní zákon z r. 1868). když si troufá porušiti ústavu v samé uherské sněmovně, co mu záleží na zákonech, platných pro Chorvatsko, které v jeho očích a také v očích některých vídeňských kruhů je bez- toho jen pařeništěm velezrady.
Lukácsův Lukács Uhry Chorvatsko
18 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Relorma ruského pasovnictví. Při ohromné, téměř nekonečné rozlehlosti Ruska evropského i asijského snadno bývalo tomu, kdo toho potřeboval; bez památky zmi- zet. Potřeboval přejíti do druhé nebo třet gubernie a již se octl ve zcela novém světě, kde mohí začíti zcela nový život. Za stara přecházívaly tak celé vesnice. Robotným mu- žíkům bylo nesnésitelno u jednoho statkáře, i zdvihli se a v jiné gubernii si nalezli statkáře jiného, a cesta za nimi byla jako zametena. Ty zkušenosti vedly k zavedení vnitro- zemských pasů. V naší době, v době železnie. telegrafů a telefonů, ukazují se vnitrozemské pasy i v Rusku zbytečnými a proto v minister- stvu vnitra, jak oznamuje „Ruské Slovo“, pra- cují o projektu reformy pasovnictví, v niž bude zahrnuto také zrušení pasů vnitrozen- ských. Tak jako v státech západních bude příště možno ruskému státnímu občanu také jinak se legítimovati, než policejním pasem. Ale za to bude ten, kdo se vydává za někoho jiného, anebo udává vymyšlené jméno, přísně- ji trestán, než dosud. Toto provinění bude s trestati žalářem. Jak dlouhým, v listu se ne- dočítáme. Ministr vnitra N. A. Maklakov. z jehož počinu reforma pasovnictví vychází, svolává za tím účelem na měsíc březen sjezd guberná- torů.
Maklakov Rusko
19 article
Vídeňský případ Rusa Alöchinai Aféra inženýra Ivana Ivanoviče Alěchin učinila poplach v ruské žurnalistice a došla pozornosti i v Paříži a Londýně, kde se listy divily, že ruská vláda žádá od rakouské tak malé zadostučinění za to, že její státní občan byl ve Vídni dva měsíce bez příčiny ve vazbě chován. Rakouská vláda žádaného zadostuči- nění neodpírá, jen orgány její co do věci snaží se vinu svésti na muže, který se na nádraží Alechinu vnutil za tlumočníka a byl vlastně agentem provokátorem. Tím se podstata aféry nemění, neboť tento agent neprovokuje na vlastní vrub a číhá na Severním nádraží ví- deňském na Rusy vůbec, ne pouze na Alě- china. Ale hlavní je, že Alěchinbyl zby- tečně dlouho soudně vyšetřován, nemluvíme-li o tom, že rakouské úřady měly býti pamětlivy, jak obtížno bývá zdejším ob- čanům, do Ruska cestujícím, opatřovatisi visum ruského konsulátu, a měly zamhouřiti oko, že Alěchin příjel na rakouskou půdu bez visa rakouského konsula v Rusku.
Rus Alöchinai Alěchin Paříž Londýn Vídeň Rusko
20 article
V naší době všecky země se vyzvědači hemží. Páni špehouni vědí, čeho se odvažují a obecenstvo se nepozastavuje nad tím, když se usvědčenému vyzvědači dostane předepsa- ného trestu, na nějž on sám musí býti připra- ven. Ale v případě Aléchina dlužno míti na paměti, že špiclovské udání nemohlo býti ni- čím podepřeno a že proti němu nebylo vůbec žádného důkazu; neboť přijede-li Rus do Ví- dně a špicl ho, místa neznalého, dovede na blízko arsenálu, to samo přece rozumný soud- ní vyšetřovatel nemůže považovati za důkaz viny, ani za důvod, aby denuncovaný byl chován ve važbě. šsade Máme zajisté právo žádati aby se podob- né případy neopakovaly, a to nejen na Ru- sech z cárství, nýbrž ani na Rusech haličských a na Srbech, přijíždějících do Uher. V Halič prý jsou mnozí občané ruské národnosti věz- něni po 9—10 měsíců, jakoby byli podezřelí. že jsou ruskými vyzvědači: ale nikdo jich ani nevyšetřuje, neřku aby byli před soud posta- jn veni.
Rus Srba Uhry Halič Aléchina
21 article
Dr. Vergun a profesura slavistiky v Petro- hradě. Mn5sj Některé ruské noviny uveřejníly zprávu že známý redaktor slovanského oddílu „No- vého Vremene“, dr. D. N. Vergun, má býti jmenován profesorem slavistiky na petrohrad- ské universitě a zaměniti tak prof. Jastrebo- va, autora dějepisných studií o Chelčickém který převezme prý kathedru slavistiky na universitě varšavské. „Russkaja Molva“ futc zprávu si popletla a napsala, že ministr osvě- ty chce jmenovati dra. Verguna profesorem varšavské university na místě zvoleného prof Jastrebova. Proti této zprávě dr. Vergun „Novém Vremeni“ rázně se ohražuje a popírá že by byl ve spojení s ministerstvem osvěty nebo že by chtěl kandidovati na stolici v ně- kterém venkovském městě, poněvadž nechee se zříci redaktorského místa v „Novém Vre- meni“. Ale přiznává, že se chystá k habili- tační disertaci na některé venkovské univer- sitě, poněvadž petrohradská ho nechce ké zkouškám pustit. Zároveň ukazuje na svoje dosavadní vědecké práce, jmenovitě na knihu „Německý Drang nach Osten“, přeloženou do několika řečí snt dlo
doktor Vergun Mn D N Vergun Jastrebo Chelčický Jastrebův Osten Petra Nový Vremit Russkij Molva
22 article Na rozcestí.
Na rozcestí. Dávno nebylo doby tak příhodné k ujas- nění vztahů slovanských národů k sobě navzá- jem a k sousedům, jako je nyní. Jsme nuceni přehodnocovat staré hodnoty, zkoumat, co je dobré a co třeba odvrhnout, kde naše bu- doucnost bude lépe zabezpečena. Pron ná to znamená poměr k Rakousku a Rusku. k Polákům, k jiným Slovanům, prol Rusy to znamená především poměr k jižním Slovanům, potom k Polákům a k nám, které obyčejně zařazují do rakouské otázky. V ruské žurnali- stice pozorovati snahu převést zlobu pro dneš- ni spory hlavně na Rakousko a Německo i ve veřejném mínění ruském jaksi neutralisovati Mnohý Rus z levého i pravého tábora kojí se nadějí, že spor mezi Ruskem a Rakouskem vyřídí se bez účasti Německa. Ovšem jen ru- ská bezedná důvěřivost může si tak krátko- zrako představovat řešení sporu Slovanstva a Germánstva. V řadách ruské pravice už dáv- no koluje kombinace, že by bylo možno Ru- sům dohodnouti se s Německem na účet Ra- kouska a po případě i slovanských národů Rakousku. Před nedávnem v tom smyslu pro- mluvil s německé strany baron Kapherr v „Deutsche Tageszeitung“, vypouštěje volavku o dorozumění Ruska a Německa na účet Ra- kouska. Snad najde v Rusku bláhovce, který to bude považovat za úřadní projev říše báz- ně boží a dobrých mravů.
Polák Rus Kapherr Rakousko Rusko Německo Deutsche Tageszeitung
23 article
Poláci v dnešní době ocitli se dokonce na rozcestí, z něhož mohou vyjíti třemi směry Známý nepřitel slovanského hnutí, V. Stud- nicki, v článcích „Demagogické strašáky skutečnost“ vyslovuje myšlenku, že králov ství polské nemá se báti připojení k Rusku poněvadž by tím jenom získalo. Jinf Poláe zase jsou pro těsné spojení s Rakouskem. Je možná i třetí kombínace, s Ruskem. Této kombinace dotýká se článek „Dziennika Pe- tersburského“. Jádro polské politiky všená- rodní vídí v království polském, ne v Haliči, která na vlastní smýšlení polské má málo vli- vu. Součinnost s Ruskem odmítá vůbec, po- něvadž výhody hospodářské nemohou vyvá- žiti škod politických a kulturních. Zbývá te- dy Polákům rozhodovať serjen mezi dvěma ce- stami, z nichž jedna vede do Rakouska, druhá do Ruska. Ale na otázku, kam půjdou Poláci odpovídá autor článku zase jen otazníkem.
Polák Rusko Rakousko Halič Dziennik pe
24 article
Volební právo žen ve Spojených státech. Ze 48 států Unie severoamerické již jedenácty Nevada, přiznal volební právo ženám. Státy Wyoming. Utah, Cotorado, Idaho a Washington za- vedly již dávno volební právo žen, Kalifornie se připojila před půldruhým rokem a loni je přijaly státy Arizona, Kansas, Michigan a Oregon, ne- dávno pak senát státu Nový York odhlasoval do- datek k ústavě, jímž se dává volební právo ženám, takže Nový York bude dvanáctým v řadě těchto ne ii šor dn států. Ve jmenovaných státech ženy nějen voli, nýbrž i zasedají v zákonodárných sborech. Ve Wyomingu zasedá jedna dáma v senátu, legislatura státu Colo- rada má dvě senátorky a pět ženských poslaneů a ve sněmovnách Utahu i jiných států zasedají rovněž female representatives. Dopisovatel „Timesů“ uspořádal zajímavou anketu o polilických a sociálních důsledcích voleb- ního práva žen ve východních státech, z nichž přechází nyní do západních. Konstatuje se, že vo- lební právo žen pouze rozmnožilo počet voličů, ale nevytvořilo nové politické proudy, ježto ženy vět- šinou volí se svými manžely. Zaznamenává se, že účastenství žen na politických schůzích přineslo do nich více zdvořilosti a rytířské galantnosti, ale nelze pozorovati, že by ženy byly přispěly k mrav- nosti voleb. Naopak se zjistilo, že mnoho žen pod- řízených stavů se stává kořistí volebních agentů, takže odpůrci volebního práva žen hlásají, že re- forma jen rozšířila pole korupce a rozmnožila pro- dejný živel.
spojený stát Nevada Wyoming Utah Cotorado Idaho Washington Kalifornie Arizona Kansas Michigan Oregon Nová York Timesy Colarada
25 article Ze strany.
Ze strany. Místní organisace naše upozorňuje sekretariá strany, že se nyní počátkem roku vystavují legiti- mace pro členy všech organisací. S jejich expedo- váním bylo již v druhě polovící ledna započato stále se v něm pokračujej urgencí tedy není třeba Z Karlína. Širší důvěrnický sbor místní orga- nisace sejde se v pátek o 8. hod. večerní „u Ko- runy (Vinohradská tř.) Na programu: 1. „O příči- nách nynější finanění krise“ promluví pan Juliue Brabec. úřadník Zemské banky a člen výboru Odboru peněž. úřadníků nár. strany svobodomyslné 2. Věci organisační. Z Klatov. Mladá generace národní strany svo- bodomyslné uspořádala 1. února v místnostech Měštanské besedy prvou přednášku z projektova- ného cyklu. Jako hosté zúčastnili se pí. Walte- rová. p. říd. uč. Baum a p. prof. Bernard Přednášel ředitel závodu tiskařského a naklada- telskéhosp. Joža Nikendey „O Balkáně!. Před- nášku rozyrhl si řečník na dvě části, z níž v prvě. předneseně v sobotu, výstížnými slovy popsal cestu z Prahy přes Vídeň, Pešt, Zemun. Bělehrad. Niš do Sofije. Řuda episod z této cesty byla jádrem prvé- ho tohoto oddílu přednášky, v němž charakteriso- vány některé význačné rysy lidové i krajové n slovanském jibu. Z Kostelce n. L. Místní organisace zdejší ko- nála 26. m. m. první plenární schůzi v tomto roce.
Juliue Brabec Baum profesor Bernard Karlín korun Klatovy Balkán Praha Vídeň Peštátný Bělehrad Niš Sofijá Kostelec můj odbor peněž
26 article
Řídil ji předseda organisace, starosta města MUD Alois Vorlíček. Po schválení zprávy o účtech za rok 1912 ustanoveno pořádati ke konci února přá- telský večírek, aby pěstěny a utužovány byly svazky, jež pojí všecko členstvo. Pojednáno o or- ganisaci ženské. Usneseno zváti ženy členů orga- nisace, jakož i členky, jež zvlášť se přihlásí, ke každé plenární schůzi, upuštěno od simyslu zalo- žiti zvláštní organisaci ženskou. V rozhovoru o dů- ležitých otázkách místních učiněna zmínka o vý- hodách projektu autobusového spojení s Prahou.
Vorlíček Praha
27 article
Četnými mluvčími byly proneveny vážné stesky na nedostatečné železniční spojení na trati místní dráhy Neratovice-Brandýs n. L.. Vlaky místní drá- hy, obstarávajíce současně nákladní dopravu veli- kých závodů průmyslových, opožďují se často večer až o hodinu. V době podzimní (kampaň v cukrova- rech) staly se případy, že vlak místní dráhy zme- škal připojení na hlavní trati v Neratovicích a ce- stující byli nuceni jeti do Prahy přes Kralupy. Tak jim trvala cesta z Kostelce n. Lab. do Prahy (dobrý chodee ji vykoná za 31/2 hod.) 4 hod. Pan starosta prohlašuje jménem městské rady, že auto- busový podník bude obcí ochotně a účinně podpo- rován. Přijato 7 nových členů. Po vykonané pravi- delné sbírce ve prospěch agitačního fondu skon- čena velmi čelně navštívená schůze. Její animo- vaný a srdečný průběh bude jistě členstvu pobíd- kou ko další neochabující organisační práci.
Neratovice Brandýs Praha Kralupy Kostelec
28 article
Z Benešova. (Přehled činnos4i míst ní organisace za r. 1912.) Místní organisace nár. strany svobodomyslné konala valnou hromadu 19. ledna za velké účasti členstva. Průběh její byl utě- šený a podal obraz horlivé a bohaté činnosti or- genisace. Valnou hromadu zahájil místopředseda P. stavitel. Fr. Mařík. Po přečtení, záplsů poslední řádně a mimořádné valné hromady a schválení jich podal jednatel p. MUDr. Domanský obraz činnosti orgahisace v roce 1911. V uplynulém roce konáno 5 schůzí výborových a 2 valné hromady. Mimo to scházeli se členové organisace každou středuv místnostech organisace v sále „na Knížecí i a při těchto pravidelných schůzkách buď konána před- náška aneb referováno o záležitostech politiky ko- munální aneb všeobecné, a šetřeno zásady, aby vždy jednu středu konána byla schůze s přednáš- kou a druhou středu referováno o obci, okresua posledních událostech politických. Pořad tento za- chován byl po celý rok s krátkou přestávkou době prázdnin. Přednášky i referáty sledovány byly su živou účastí a pravidelně následovala po nich živá debata členstva. Přednášek konáno bylo cel- kem 24 a některé z nich vyplnily 2 až 3 středeční večery.
František Mařík MUDr Domanský Benešov
29 article
Tak mluvil dne 24. ledna 1912 zemský poslane dr. Václav Schuster „O časových otázkách politi- ckých a hospodářských“ a téhož dne říšský posla- nee Fr. Kratochvil „O živnostenském zákonodár- tví. Dne 7. února a 24. února 1912 p. učitel Ver- dán „O theoriích zániku světa“. Dne 28. února říš- ský poslanec Kratochvíl „O sociálním pojišťování Dne 27. března p. soudce Cikhart „O dějinách české politiky od r. 1848—1872. Dne 10. dubna p. ředitel Jelínek „O ukládání peněz“. Dne 24. dubna p. odborný učitel Baborák „O kompaktátech basilej- ských a jednotě českobratrské“. Dne 1. května ko- nána společně s odbočkou dělnickou oslava 1. máje a promluvil p. soudce Cikhart „O oslavě 1. máje dělnictvem, organisovaným v národní straně svo- podomyslné“. Dne 14. května 1912 přednášel p. uči- tel Brázda „O školství v Čechách v 15. a 16. sto- letr“. Dne 29. května p. lékárník Dlabola „O vý- voji českých politických síran a jich programech“.
doktor Schuster Kratochvil Cikhart Jelínek Baborák Brázda Dlabola Vera Čechy
30 article
Přednáška tato obsáhla dva večery a pokračováno v ní bylo dne 5. června. Dne 19. června t. r. před- nášel p. soudce Cikhart „O branných předlohách“ Na to proslovil p. okres. účetní Zelený obsáhlou přednášku „O historii české samostatnosti a české samosprávy; přednáška tato zaujala 3 večery, to dne 4. července, 18. července a po prázdninové pause skončena dne 4. září. Dne 18. září konal přednášku p. učitel Verdán „O výchově zanedbané a opuštěné mládeže“ Dne 25. září 1912 konala se schůze zvláštníh rázu: náš předseda, který za dobu pobytu svého Benešově dovedl si najíti cestu k srdci každéhor nás, náš lékárník Dlabola loučil se s námi. Louči se s organisaci, již vytvořil, pro niž vždy pracoval s láskou, houževnatostí a agilností jen jemu vlastní a o jejíž vzrůst měl zajisté z náš všech největší zá- sluhu. Večer byl slavnostní, ale přece kalila ná- ladu všech přitomných smutná vzpomínka, že ztrá- címe drahého našeho předsedu. Panu lékárníku Dlabolovi odevzdán byl čestný dar. bronzový od- litek Myslbekovy sochy sv. Václava Při odchodu předsedy p. lékárníka Dlaboly ne- pokrytě jásali protivníci naší organisace, že or- ganisace ochabne ve své činnosti, že podlomena jest ve svém rozkvětu. Ale objevilo se, že zbožná přání jejich zůstala nesplněna, organisace naše má již tak pevný základ, dík svému zakladateli, že v ne- ztenčené míře pracováno dále.
Cikhart Verdat Dlabola Myslbekův Benešov socha svatý . Václav
31 article
Dne 16. řijna t. r. konána přednáška p. soudce Cikharla o Františku Palackém; dne 13. listopadu přednášel p. učitel Šůma o Jaroslavu Vrchlickém dne 20. listopadu p. Kučera z Prahy „O časových politických a hospodářských otázkách“; dne 18. prosince p. JUC. J. Selbert „O jednacím řádě po- slanecké sněmovny“ a dne 8. ledna 1913 p. Joseí Jiří Novák, úřadnik Zemské banky, „O nynějším stavu ukládacích hodnot a zbytečných obavácho úspory v dobách polilického neklidu“ Vedle těchto přednášek promluvil na valné hromadě organisace mladé generace dne 7. března 1912 p. PhC. Steidler „O příčinách organisování se mládeže v národní straně svobodomyslné“. Dělnická odbočka konala pravidelné schůzky první pondělí každého měsíce v bostinci p. Kukly. V plenární schůzi její promluvil dne 3. března 1912 tajemník p. Pechar o souběžných sociálních otáz- kách českého dělnictva so hlediska národní strany svobodomyslné“. Dne 1. května pořádala spolus politickou organisací oslavu 1. máje; dne 3. června 1912 přednášel v odbočce p. soudce Cikhart „O so- ciální otázce“ a dne 8. prosince p. učitel Šůma „O nutnosti vzděláni“. Dne 25. prosince 1912 pořádala odbočka v místnostech hostince p. Kukly zdařilou a bohatou vánoční nadilku Místní organisace zúčastnila se I. sjezdu svo- bodomyslné mládeže v Turnově dne 19., 20. a 21. července 1912. a sice zúčastnili se členové: Dlabola. MUDr. Domanský s chotí, prof. Votýpka a JUC.
Palacký Šůma Vrchlický Kučera J Selbert Joseum Novák Steidler Kukla Pechar Cikhart Dlabola Domanský profesor Votýpka Praha Turnov slanecký sněmovna zemský banka
32 article
Em. Pohl. Na středeční schůzi dne 24. července referoval o sjezdu tom p. JUC. Em. Pohl. Dne 4. srpna 1912 konána byla vycházka do Vydlákové Lhoty. Dne 11. srpna konala se schůze delegátů místních organisaci národní strany svobodomyslné 29. volebního okresu v Táboře, které zúčastnili se členově! lék. Dlabola, prof. Jiroušek a soudce Cik- hart. Předsedou krajské organisace zvolen p. lé- kárník Dlabola. Dne 31. srpna pořádala organisace mládeže velice zdařilý večírek kabaretní. Tisk strany podporován členy organisace tím. že odbírány byly „Národní Listy“. „Dělnické No- viny. „Národ“. „Český Čtenář“ a „Česká Revue“. Organisace sama redigovala v intencích strany míst- ní list „Hlasy od Blaníka“, odkaz to zesnulého předáka strany MUDra. Engla Jednatelská zpráva schválena jednomyslně. Dle zprávy pokladní obnášel příjem organisace za rak 1912 obnos 779 K 55 h a vydání 666 K 98 h, takže zbývá hotovpst 113 K 05 h. Na to po projednání dalších zpráv revisorů účtů a zpravodaje volebního vykonány volby. Předsedou zvolen p. stavitel Fr. Mařík, členy výboru pp. Do- manský. Cikhart. Metlička. Vacek, Židlickýa Frischmann; revisory účtů zvolení pp. Buceka Brázda; delegáty do krajské org. pp. Schwarz, Cik- hart a Domanský. Zvolený výbor doplníl se koopto- váním dalších 10 členů a zvolil jednatelem p. MUDra. Domanského, místopředsedou p. okres. soudce Cikharta a volebním zpravodajem p. Vacka. Městční příspěvek stanoven v dosavadní výši. Zdařilou valnou hromadu skončil předseda p. Fr. Mařík výzvou k přitomným, aby neochabovali v dosavadní činnosti své a dalšímu zdaru organisace provolal upřímné „Na zdarl“
Pohl Dlabola profesor Jiroušek Mudra Mařík Cikhart Metlička Vacek Židlický Frischmann Bucek Brázda Schwarz Domanský Vydlák Lhota Tábor Blaník organizace národní strana
33 article Denní zpravy.
Denní zpravy. — „České Slovo“ cituje dopis „Náchod- ských Listů“ o bance českých spořitelena navazuje naň poznámky, které by i nás, zvyklé takové reservě, mohly už nyní donutiti k od- povědi, kterou bychom rádi poodložili v in- teresu banky českých spořitelen i celého če- ského peněžnictví, až nastanou opět klidné a bezpečné doby. Ale že nezapomeneme dnešní úžasné drzosti „č. Slova“, které tvrdí, že Mladočeši chtěli se zmocniti banky, „která se dříve vymykala z jich moci“, aby sami ovlá- dli banku a udělali místo svým Pinkasůma jak už se ti jejich „zachráncové českého fi- naněnictví jmenují, a že „č. Slovo“ a jeho pa- troni dostanou odpověď, na kterou tak hned nezapomenou, a přes kterou se nepřesunou obvyklou svou methodou, která vrcholí v zá- sadě: drzé čelo je lepší než poplužní dvůr, o tom „Č. Sl.“ ujišťujeme. A jestli, když už bu- deme při kritice národně-sociálně-radikálního finančního hospodářství, dovolíme si snad do- tknouti se také věcí, které jsou „Č. Slovu“ snad ještě blíž než bývalá správa Ústřední banky českých spořitelen, pak ať neviní „č. Slovo“ nás, nýbrž svou bezmeznou drzost. která spoléhá na naše ohledy na vážné ho- spodářské zájmy celého národa tak pevně, že bezpečně očekává, jak roztáhneme dobrácky slunečník, když půjde s máslem, kterého má tolik na hlavě, na slunce, aby se jen nerozply- nulo po jeho nalíčené tváři — poněvadž by tím přece jen mohla trpět dobrá pověst českého národa. Je pravda, že není lhostejno pro naší reputací před celým světem, jak vlastně vypa- dají — i bez nedbalek — ti, kteří jistou část jeho vedou — ale abychom jen my musilí pro všecky ty ohledy dáti si líbiti každou drzost. bylo by přece víc, než možno je od nás žá- dati.
Náchod
34 article
— Klepy, klepy... Již dvakrát jsme klidně a striktně odmítli tvrzení „Samostat- nosti“, jakoby bývalý tajemník strany kleri- kální p. Jungr byl mladočeským žurnalistou a zjistili jsme nade vši pochybu jasně, že jeho týdenník nedávno v Libni počavší vycházeti. není listem mladočeským, že strana naše ani místní organisace strany v Libni ne- mají nic společného se soukromým pod- nikem p. Jungra. „Samostatnost“, jíž jest klep a sensace patrně milejší, než pravda, setrvala na svém klepu, a když vyčerpala zásobu vlastní, uchýlila se pro novou porcí v pondělí 3. t. m. do obskurního předměstského žurnálu. Klacek a revolver žurnálu, který se stal „Sa- mostatnosti“ vítaným pramenem, nejsou zbra- ně počestných žurnalistů. Proto na místě po- lemiky citujeme z protokolu o schůzi důvěr- nického sboru národní strany svobodomyslné v Libni, konané 15. ledna 1913, který nám včera v redakci k nahlédnutí předložil laskavě předseda tamější organisace místní p. obecní
Jungr Libeň