3
masthead
6. února 1913. číslo 36.
4
article
Posl. Stránský protestuje proti tomu, že de-
bata o zdanění klášterů považuje se za kulturn
debatu. Ve skutečnosti jde o obranu spravedlnosli
ve zdanění. Kongregace a kláštery nejsou dne
totožné s těmi, jichž účelem bylo věsti nábožný
bohumilý život: staly se spíše, zejména na Moravě
velikými hospodářskými a průmyslovými podniky
Jejich členové staví dráhy, spravují Raiffeisenky
zúčastňují se v bankáchh, zakládají továrny na stro-
je a dělaji největší konkurenci živnostníkům a prů-
myslníkům. Námitka, že jmění těchto kongregae
používá se též na stavbu kostelů a na dobročinne
účely, není správná, neboť též lalci nejsou opráv-
něni sraziti z příjmu, jenž má býti zdaněn to, co
vydávají na dobročinné účely. Poslanecká sně-
movna měla by nspoň v berních a hospodářských
otázkách dokázati, že stát nemá zřizovati pro řády
a duchovní žádných privitejí,e
Když promluvil korreferent dr. Renner, p
dotkl zpravodaj dr. Licht k návrhu Staňkovu, ž
tento návrh vlastně nepřináší nie jiného, než judl-
katura správního soudu. Kdyby návrh Staňkův ne-
byl schválen, musilo by se trvati na tom, aby te
návrhu byl pojat do prováděcích předpisů, ab
praxí berních úřadů byl dán pevný pokyn. Reso-
luční návrh Staňkův doporučuje ke schválení
žádá konečně, aby jeho návrh ku § 163. byl beze
změny schválen.
Posl
Stránský
doktor
Renner
Licht
Staňkův
Morava
Staňkov
Reso
5
article
Následovalo pak hlasováné tatcsito s llin
Následovalo pak hlasováné tatcsito s llin
Návrh Seitzův k odstavci 2. § 158.: „Těcht
ustanovení nebudiž však používáno při korpora-
cích (kongregacích, bratrstvech, klášterech a ptých
společných domácnostech), jejichž členové žiji ve
svém celku nebo ve skupinách ve spelečné domác-
nosti. Za přednostu domácnosti platí osoba, které
zastupuje korporací na venek“ byl při hlasovánt
dle jmen 27 hlasy proti 13 zamítnut. Odpadlo tudíž
hlasování o eventuálním návrbu Modráčkově. Posl
Seitz ohlásil svůj návrh jako menšinové votum.
Návrh Staňkův, aby ku 8 158. byl připojen nový
odstavec, jenž zní Nerozdělí-li se daní povinný
příjem úplně mezi spotečníky, budiž daní povinn
přijem jednotlivého společnika vypočítán tak, jako
kdyby byl celý příjem rozdělen mezi jednotliv
společníky. To platí též o členech kongregací, bra-
trstev, klášterů a jiných společných domácnostech
byl 20 hlásy proti 19 zamítnut a navrhovalelem
ohlášen jako menšinové votum
Resoluce Staňkova: „Vláda se vyzývá, aby co
nejdříve podala novelu zákona, kterou se upravuje
zdanění příjmů právních osob, jejichž členové ve
svém celku nebo ve skupinách žijí ve společné
domácnosti“ byl schválen 23 hlasy proti 16. Rovně
byl schválen dodatek k odstavci 2. § 153, obsaže
ný ve vládní předloze, jenž zní: „Korporace ruč
všnk v tomto případě za daňové obnosy, jež při-
padají poměrně na daní povinné podily členů n
celkovém příjmu. Při tom budiž použito ustano-
vení § 151
Dodatkový návrh Rennerův, aby k 1. odstave
§ 163, byla připojena tato ustanovení: Katastráln
čistý výnos nemůže býti směrodatný pro odhad
skutečně docíleného hospodářského výnosu.
Seitzův
Modráčkův
Posl Seitz
Staňkův
Rennerův
Staňkov
6
article
Při vypočítávání základu pro zdanění má býli
vzat příslušný zřetel na zdražení zemědělských vý-
robků — zamítá ze hlasováním dle jmen 32 proti
11 hlasům a ohlášen byl jako minoritní votum.
V důsledku zamílnutí návrhu Rennerova od-
padá hlasováni o eventuálním návrhu Vizkovského,
Návrh tento znii „Vedlejší příjmý, jež mají úřad-
níci a zřízenci na základě svých úřadních výkonů
nechť jsou započítány do přijmů dani podléhajících
po odeětení skutečných výloh. Dále započílány
buďtež úlevy jízdného, osvobození od placení na
drahách, jakož i naturální příjmy a naturální bul-
vjich ceněl event, v jich vplné nájemné ceně?
Přihlasování o návrhu zpravodaje dra. Lichta.
aby odstavec 1.§ 163. zněl takto: „Za příjem ma
býti pokláďán skůtečně docilený čistý hospodářský
výnos z pozemkového majetku, jejž poplatník sám
spravuje: čistý výnos kufastrální jest pouhou po-
můckou k vypočitávání přijmů“ — nasťala rovnosl
hlasů, ježto 22 poslanců hlasovalo profi a 22 pro-
Předseda dr. Urban rozhoduje ve prospěch návrhu
Lichtova, jenž byl tedy schválen.
Návrh Kurandův, aby k 1. odstavci § 163. při-
vtělen byl dodatek: „Zvláště nemůže býli povin-
nost daňového přiznání (8 102.) omezena hranice-
mi, odvozenými z čistého katastrálního výnosu“ —
zamitá se 26 proti 11 hlasům.
Resolnč. návrh Finkův byl sehvá-
Přiští schůze zitra v 10 hodin dopoledne. Jed-
nací pořad: §§ 172—175 (daně prosté existenění
minimum). 8§ 237.2) a 153. čis. 2d) (dnů z tanliém)
len
ovool g
Rennerův
doktor
Urban
Lichtův
Kurandův
Finkův
7
article
Poldcky prehlec.
Poldcky prehlec.
pa Bmitigi x o
osymdov
Zeme Česke, esný
levmna mool
svodatozo čnro
Naší Němci a Jihoslovanér in s voji
Nyní, když už se vidí,sjakna Balkáně
kostky padnou a když je vyloučeno, že do
konečného vyrovnávání účtů jihoslovanských
králů se sultánem nezasáhne ozbrojeně žádná
severnější ruka, naši Němci příšli jihoslovan-
ské otázce už najinou chuť v říši i za hrani-
cemi. Před měsícem byl ještě každý Slovan
na Balkáně nepřítelem říše, hodným zahlázení
vse
jlervo
Dramatcké umení.
„Scena“, nový čásopis, b věnovaný otázkán
vmění divadelniho počne vycházefi dne 15. únor
jako čtrnáctidenník, kromě července a srpna. Red-
akci, které se zúčastní sěkolik význačných jmen
podařilo se získali za spolupracpvníky, pvnikaji
pracovňíky české i cizí. Do psyních čísel přispěi
Pp.: Julius Bab (Berlin), dr. Arnošt Dxořák, dr. O
Fischer, Jarpslav Hilbert, Rudolf Kepl (Paříž), d
Alfred Kerr (Gruneavid). F. V. Krejčí, Fr. Kypsla.
Branko Lazarevič (Bšlebrad). Jaroslav Maria, Míilos
Marten, dr. Max Mell Vídeň), Karel Sezíma, al
Sybila Smolova. (Bsrlínl, pp. dr. F. X. šalda. dr
V. Tille. Fr. Zavřel (Berlín). dr. Štěpán Zweig. (Ví-
deň) a j. Do dalšígh čísel, ksomě jmenovaných autg-
rů, příspějí pp. Leou Bakst, Gordon Craig. pl.I
Dostálová, pp. Hubert Eulenberz, dr. Karel Hikl.
pí. M. Hübnerová, sl. Růž. Jesenská, dr. Arnošt
Kraus. Rudolí Kayssler, Emil Orlik, Arnošt Pro-
cházka, E. A. Šubert, Frant. Wedekind, kníže
Němec
doktor
Dxořák
O Fischer
Jarpslav Hilbert
Kepl
Kerr
Gruneavid
F V Krejčí
Kypslo
Lazarevič
Bšlebrad
Jaroslav Marius
Míilos Marten
Max
Sezím
Smolův
V Till
Zavřel
Zweig
Bakst
Craig
Dostálová
Eulenberz
Hikl
M Hübnerová
Jesenská
Kraus
Orlik
Arnošt
Šubert
František
Wedekind
Balkán
Reda
Berlín
Paříž
Francie
Zout Česke
Mella Vídeň
Julius Bab
8
article
Serkěi Volkonskii, Jindřich Vodák. Eduard Vojan
dr. Karel Volmöller a j. Z prospektu nového časp-
pisu je patrno, na jak širokém základě jsou zalo-
ženy cíle tohoto nového časopisu a jak hluboce
chce revue ta zasahovati do vývoje českého uměn
dramatického po všech jeho stránkách. Bude t
list, v němž budou tištěny ukázky domácích i ci-
zích pokusů o nové drama, studie o nových prou-
dech v dramatu i v hereckém umění, v režii i v
kriticei v němž buds upozorňováno na ryzí umě-
lecké snahy autorů, byť nejméně známých, i herců
byť nejzapadlejších scén: v němž dopisy stálýel
korrespondentů budou inlormovati české čtenáře
o stavu dramatického umění na Rusi, v Německu.
v Polsce, ve Francli, v AMkii i v zemích iihoslovan-
ských. Pouhá revýe nestačí ovšem na dosažen
posledního cíle, jímž je obrození české scény, Proto
bude „Scena pořádati recilační večery, kde auloř
budou čisti své rukopisné práce, přednášky o sceni-
ckém umění českém i zahraničném, jež budou pro-
vázeny názornými ukázkami, a konečněi vlastní sce-
nická představení, kde pokusí se dramatikové zl-
častnění své umělecké intence stělesniti v kladný
čin. Tento všestranný a opravdově umělecký pro-
gramnového časopisu zaslouží si nejširší pozor
nosti a účastí.
Vodák
Vojan
doktor
Volmöller
Rus
Německo
9
article
bez pardonu a každý Slovan v říši a zejména
na jihu velezrádcem, nehodným lepšího osudu
Zatím však časy se rychle mění a stejně kvap-
ně německá žurnalistika. Před několíka dny
měli jsme příležitost sdělit našim čtenářům
provolání vídeňského „Exportvereinu“ o jeho
přípravách k vývozu nejdrahocennějšího vý-
vozního artiklu „junge Oesterreicher, s ním
prý se započne hned, jakmile bude podepsán
mír. Rozumí se, že po válečné náladě Export-
vereinu, který se před několika týdny nemohl
dočkati přechodu přes Dunaj, v tomto jeho
provolání není ani stopy. Také s Jihoslovan
mluví se jiným tónem, jak nasvědčuje článel
pod záhlavím„Die sůdslavische Frage“ (od
barona Frant. Mac Nevina O'Kellyho), uveřej-
něný včera v „Bohemii“, z níž citovali jsme
také „Exportverein“. Po země- a velezrád
už tu není stopy a pisatel „přibodřuje se
abychom užili německého obratu zde tak tref-
ného k našim Srbům a Chorvatům, ale způso-
bem tak neslýchaně domýšlivým, jak to do-
vedejenom kulturník, který sám sebe necíti.
Jihoslovan
František
Mac
O Kelly
Srba
Chorvat
Dunaj
Bohemia
10
article
Aby získal Chorvaty, dovolává se dobrodiní
německé kultury, které jim prokazovalav
obvodu bývalé Vojenské hranice od Karla V.
až do r. 1872, při čemž krutě žaluje nad tím
že se germanisace tenkrát nepovedla, nebol
najíti dá prý se už pouhá ssedlina německé
kultury u dna v království chorvatském, je-
nom-50- a 60letí někteří muži s nouzí tam je-
ště rozumí německému slovu, mladší generace
však už nikoli. V Dalmatsku byl prý to zase
jiný kulturní národ, který zemi vtiskl svůj kul-
turní ráz. Pobřeží a města jsou prý ještě stále
vlašská, avšak vládní špatně poučená polilika
která za posledních třicet let Slovanem přebí-
jela Vlacha za iredentistu vykřičeného, způ-
sobila prý šťastně stav, jaký Stieler v jedné
ze svých satir o bavorských poměrech trefně
označil slovy bavorského sedláka, vloživ mu
do úst slova: „Hloupější pravda to jsme, ale
za to je nás více!“ A pan baron k tomu do-
kládá: Slovanstvo ať srbské ať chorvatské
Dalmatsku nechce než jedno: „Zničení Vlacha
a Němcel Pryč se starými kulfurními národy.
Totéž platí mutatis mutandis o Istrii a Go-
rici.“ Aby navnadil rakouské Srby a Chor-
vaty pro němčinu, ujíšťuje je autor, že nikdo
dnes nepřekáží Slovanům v Rakousku pěsto-
vati svou národnost (Il), jakož dnes žádnému
Němci nenapadne chtít Slovana germaniso-
vati, a oslovuje dokonce rakouské Jihoslova-
ny, ať prý již Slovince či Chorvaty nebo Srby
aby se osvobodili ze zakletí fráze a tázali se
sami sebe, kde jim co v Rakousku schází
kde jsou účelně utiskováni . ..
Chorvat
Karel
Vlach
Němcel
Srba
Slovan
Němec
Slovinec
Dalmatsko
Istria
Rakousko
11
article
Ponecháváme odpověď Chorvatům, Srbůn
i Slovincům, jimž jsme poctivě ztlumočili ně-
mecký dotaz v českém jazyce, který podle
„Bohemie“ Němcům sloužiti má za klíč k Ji-
hoslovanům a jich měšcům. Ať se dovědí, že
jsou od Němců považováni za živel, který re-
presentuje v Chorvatsku a Dalma tsku. —
většinu hlupáků“ Ať si to zapama tují.
až k nim přijdou němečtí chytráci znová na-
vazovati a pozdvihovati je na svůj kulturní
stupeň, za cenu velmi dobře známou. Pokusy
se budou díti patrně ve velkém styluí
Předsednictvo strany státoprávně-pokrokové
dle vydaného communiqné konalo 4. t. m.
schůzi. Jednáno o záležitostech pražskýcha
usneseno vyzvat sbor důvěrníků Velké Prahy
aby zahájil bez odkladu akci pro zdemío-
kratisování volebního řádu do obce pružské
i do obcí předměstských. Posl. dr. Sobotk
referoval o smířovačkách a o nutnosti bez-
odkladné úpravy učitelských platů. Usneseno
požádat předsedu finanční komise dra. Pa-
zderku, aby svolal schůzi komise, která by
učinila konečné usnesení o úhradě. Sdělení
spisovatele Dyka o jednání za účelem spo-
lečného ohnovení boje proti smiřovačkám
bylo přijato se soublasem na vědomí. Posl.
K. St. Sokol požádá posl. dra. Stránského
o svolání komitétu oposičních stran, které
shodly se na boji proti smiřovačkám. Pro-
jednány pak čelné záležitosti organisační.
břste dlolenne
nn
vrde
Rakousko-Uhersko.
pnpe
Z konservativního tábora polského.
Chorvat
Němec
Dalmo
Posl
doktor
Sobotk
Dyk
Sokol
Stránský
Chorvatsko
Velká Praha
RakouskoUhersko
Bohemia
Němec
12
article
Dne 2. února byla v Krakově schůze tal
zv. Národní pravice, to jest konservativního
klubu na sněmě haličském. Referentem byl
předseda klubu hr. Zdisl. Tarnowski jen
promluyil o dvou nyní aktuálných otázkáchv
Haliči: o volební reformě a revolučním hnuti
šířeném radikálnými stranami polskými. Mezi-
národní situace — pravil hr. Tarnowski
se dosud nevyjssnila. Hrozicí nebezpečí války
způsobilo finančni a hospodářskou krisi v celé
říši, ale nejvíce ji pocítila Halič, kdež, potr-
vá-li ještě nějakou dobu, uvedeny budou četn
osoby na mizinu. Ještě větší obavy vzbuzuje
však duševní nálada obyvatelstva. Kdyby se
ukázalo, že rok 1863 nebyl nám ještě dosta-
tečným poučenim, musíli bychom se obávati,
že můžeme znovu upadnoutí do dávných chyb
a národ by stihly nové rány. V otázkách ně-
rodních jest nejvyšší instáncí sněmovní Kolo
polské. Jeho usnesení mají býti všeobecně zá-
vazná. Slyšíme však, že se to neděje, nebot
strány, palřící k Národní radě, vstupují také
do jiných organisací (Na př. lidovci do tajné
revoluční organisace. Pozn. red.) Takové po-
měry musí přestati. Je-li už v obyvatelstv
bojovná nálada, bylo by třeba, aby v případě
války byla svedena do rámce pravidelné ra-
kouské armády a pod její vrchní velení. Ne-
dojde-li na válku, nutno se všemožně vyva-
rovati, aby ruchten nevybuchnul ve formě
nebezpečné partizanské války. Hr. T arno v-
skimluvil pak o potřebě sněmovní volební
opravy a brzké dohodě nejprve mezi jednotli-
vými polskými stranami a pak i s Malorusy
Tarnowski
Malorus
Krakov
Halič
Hradec
13
article
Shromáždění přijalo pak resoluci, v jejíž
prvé části uznává se za vrchní národní in-
stanci rakouských Poláků sněmovní Kola pol-
ské a nikoli Národní rada; v druhé části zá-
stupci konservativné strany ve stálém sně-
movním výboru pro volební opravu se vyzý-
vají, aby se snažili důležitou tuto otázku
brzku rozřešiti, co do podrobností dává se jim
plná moc a jen se žádá, aby obhájili tří poža-
davků konservativné strany, totiž poměrné
neodvislosti panských dvorů od vesnických
obcí; zabezpečili nynější zřízení okresních
zastupitelstev s převahou šlechtíckou a vy-
mohli zřízení nové sněmovní kurie středníc
statků.
Polák
14
article
Proti těmto třem požadavkům konserv
tivné strany vyslovili se však už nejednou pol-
ští lidovci i Malorusové, takže jich hájení ve
výboru nebude snadné.
Kardinál dr. Frant. Nagl j.
Zesnulý ve Vídni dne 4. února kardinál-
arcibiskup dr. František Nagl narodil se 26.
listopadu 1855 ve Vídni a vystudovav ve sv
Hippolytě bohosloví, vysvěcen tam r. 1878
na kněze. R. 1879 dostal se do vídeňského
Frintanea, kdež r. 1882 povýšen za doktora
bohosloví. Téhož roku stal se kaplanem při
německém kostele Sta. Maria dell anima v
Římě a dosáhl tami stupně liceňciáta thomi-
stické filosofie. R. 1883 povolán za profesora
bohoslovi do Sv. Hippolytu. Za dvě leta stal
se dvorním kaplanem ve Vídni a po čase ředi-
telem Augustinea. R. 1889 jmenován rekto-
rem římského kostela Sta. Maria dell anima.
kdež pobyl pak 13 let. Dne 26. března 1902
stal se biskupem terstským a koperským a
stal se pověstným pronásledováním slovanské
bohoslužby ve svých diecesích. Proti Naglovi
vedli občané ricmanští mnoholetý boj o práva
slovanského jazyka v kostele. Dne 1. ledna
byl dr. Nagl jmenován koadjutorem čhorého
vídeňského arcibiskupa Gruschy s právem
nástupnictva a po Gruschově smrti dne5
srpná 1911 vídeňským arcibiškupem. Dne 27
listopádu téhož roku jmenován kardinálem
Zemřel po delší chorobě ledvin.
Malorus
doktor
František
Nagl
svatý Hippolyta bohosloví
Marius
Hippolytos
koadjutor
Gruscha
Vídeň
Řím
15
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Proslov císaře Viléma v Královci.
Z Královce, 5. února. (K. k.) Počátkem slavno-
stí, pořádaných ke stému výročí povstání provin-
cie východopruské proti cizímu panství, byly slav-
nostní schůze městských úřadů. V 10 hod. dopo-
ledne byl za přitomnosti korunního prince slav.
fiostně odhalen na náměstí Waltera Símona pomník
Yorkův, zřízený důstojnickým okresním velitel-
stvím. U příležitosti slavnosti propůjčíl císař Vilém
knížeti Dohnovi-Schlobittenovi řád Černého orla
Z Královce, 5. února. (K. k) Císař Vilém při-
byl sem po 12. hodině polední s korunní princeznou
a družinami.
Z Královce, 5. úhora. (K. k.) Krátce před 12.
hodinou přijel korunní prino a brzy na to císa
Vilém s koruaní princeznou v automobilu před
dómský chrám. Ve 12 hod. 30 min. započaly slav-
nostní bohoslužby. Slavnoslní kázání pronesl ge-
nerální superintendent Schötiler, Po skončených
bohoslužbách odjelo vzaežené panstvo do zámku.
kde konala se hostina
Z Královce, 5. února. (K. k.) Císař Vilém
zahájil provinciální zemský sněm
proslovem v němž pravil: „Jest mi obzvláštn
radostí, mohu-li vyhověti vašemu přání a zahájiti
sněm mé věrné provincie východopruské. Dříve ne
zahájíte své práce a porady ve prospěch provincie
vzpomeňme činu, jenž vyžel ze shromáždění sta-
vovských poslanců provincie, jež sešlo se přávě
před sto lety zde v Královci. Čin tento byl prvním
krokém k obrození a osvobození hynoucí vlasti
Vilém
Símon
Yorkův
Královec
Dohn
16
article
Jost nám těžko uvésti sina paměť celý dosah ne-
štěstí a zmatků oné dobí Tu těinila božská Pro-
zřetelnost náhlou přitrž výtězné dráze sm-
lého Konsičana. Těžká, na Evropu doléhající
zkouška, chýlila se, jak se zdálo, ke konci. Nyní.
anebo nikdy, mohla se splnit touha každého Prusa,
mohla býti odvrženu pouta dlouholeté poroby. Tak
smýšlel York, když zvitězilo v něm rozhodnutí
odloučiti sbor jemu svěřený, od osudu zbytku velk
armády a podříditi jej opět vrchnímu velení krá-
lovu. Tak smýšlelí chrabří mužové, kteří sešlí se
zde jako zástupci šlechty, města a rolnictva sve
provincie. Byli prvními v zemi, kteří od myšlenky
přikročili k činu, rozhodnuvše se jednomyslně vy-
zbrojili vlastním náklademlid a poskytnouti milo-
vanému králi zeměbranu k sesílení aktivního v l-
A když pak brzy na to domníval se král, že
příšel dlouho želaný okamžik, aby učiněn byl vel-
mi dobře připravený krok pro záchranu vlasti
povolal národ do boje za čest a svobodu, tu shro-
máždili se kolem něho staří a mladí, vznsšeníi
prostí, všichní naplněni cílevědomým rozhodnutím
že položí radostně všechen majetek i krev na ol-
táž vlasti. Dnes píšeme cpětně zok 13. Jak šťastno
změnil se obraz doby. Před námi stojí pev-
ně náše německá říše, vážená v radě
národů a znamenitě vyzbrojená proti
každému útoku. Na místo válečných
činů vstoupilo požehnané dílo míru.
Jost
Evropa
York
17
article
Obchod a průmysl kvete, věda a technika pokraču-
jl. Města i země těší se blahobytu, avšak adálosti
před slo lety připominaji nám nalébavě, že ko-
nec konců nezajišťují osud a budou-
cnostnároda válečné vavříny aní bla-
hobýt, animoc, anivážnosti—nýb?ž je-
dině mrávní síla, která jest v ně m. šno
bKéřsny těto šily nalézaly še v bázní boží, v
věrhém konání povinností a v lásce ke králi a vla-
sti. Společné neštěstí spoutalo knížete a národ si.
ným svazkem obětavé věrností a vzájemně důvěry
Právě obyvatelé východního Pruska viděli z bez
prostřední blízkosti v předcházejřeích letech nej-
hlubžího ponížení veliké utrpení krále a jeho věr.
ných. Srdce milované královny puklo bolestí nad
pofupou vlasti. Ona však žije sťále jako dobrý je-
nins Pruska ve svém národě. Nemůžeme dnešni
památný den krásněji oslaviti, než když obnovím
slib, že vždycky budenie se ukazovati hodnými na-
ší minulosti a naších oteů, že budeme pěstovati
ideály a náboženské city, převzatě jako nejdra-
hocennější dědictví a že budeme je chrániti v obě-
tavé radostné službě pro drahou vlast. Ta budiž
dnešním usnesením vašeho zemského sněmu. Pal
provincie východní Prasko bude stejně jako pře
sto lety tské v budoucnosti příkladem pro její se-
stry a dodá muže činu, kdyby — čemu
Bůh zabraniž — král byl opětně jed-
nou nucen zavolatl je do boje pro
čest a svobode vlastkonjote sa valsvol
ska.
Prusek
bůh
18
article
běrnok vooltl
lot
19
article
Odsouzená »Norddeutsché Allgemelnee.
Při příležitosti návštěvy rakouského ná-
slednika trůnu v Berlíně přinesla tamni
»Nene Gesellschaftliche Korrespondenz« 25
listopadu min. roku několik poplašných
zpráv, ve kterých se tvrdilo, že ministr Sa-
zonov změnil před čtyřmi dny svoje stano-
visko v záležitosti srbského přístavu, že
Rakousko mobilisovalo pět armádních sborů
a že žamýšlí v několika dnech podati v Běle-
hradě ultimatum. V zápětí uveřejnil však
orgán říšského kancléře »Nordd. Allg. Zei-
tung« proti těmto zprávám neobyčejně pádné
dementí, které doprovodil následujícím do-
datkem: »Je zvláště nezodpovědné znepoko-
jovati takovými nekalými (unlauter) zprá-
vami veřejnost v okamžiku, kdy se všecky
vlády snaží obtížné otázky smírně rozřešiti.
Tato věta stala se předmětem žaloby pr
prážku na cti, kterou vydavatel korrespon-
dence podal proti chefovi officiosního žur-
nálu. Tento dal svým zástupcem prohlásiti.
že celé dementi pochází z péra zemřelého
státního sekretáře Kiderlena Waechtra.
Kiderlen Waechtra
Berlín
Rakousko
Norddeutschý Allgemelnea
Nene Gesellschaftliche
20
article
Žalobce obmezil se potomlo na požadavek,
aby žalovaný chef výraz»nekalý« s polito-
váním odvolal, to však obžalovaný odmítl
z politických důvodů, poněvadž prý by tím
kritisoval výrok, který státní sekretář tehdy
s rozmyslem označil jako vhodný a také ho
užil, když byl ještě zvláště dotazován re-
dakcí. Poněvadž však je státní sekretář už
mrtev, odsoudil soud redaktora jako jeho
spoluvinníka k 50 markám poku ty
anebo pěti dnům vazby a nařidil zníč en
všech zbývajících exemplářů dotyčného čísla
»N. A. Ztg-
Vojenská konvence rakousko-švýcarská?
noV italském tisku objevují se již delšt
dobu zprávy o tajné vojenské konvenci mezi
Rakouskem a švýcarskem, kterou prý se
švýcarsko zavázalo, že v případé rakousko-
talské války nechá svou armádu operovati
společně s rakouskou a že italské vpadne
do levého boku. Podnět k fomu dal prý
nynější chef rakouského generálního štábu
v kritickém létě 1911 a Švýcarsko prý tebdy
slibilo, že se třemi armádními sbory od Sím-
plonu a Gothardu údolím Divedra, Dossoly
a Tessinu vytáhne na Ivren a Turin,
kdežto Rakousko přes Stilfské sedlo na
Bresciu, Bergamo a Milan. Zprávy byly z po-
volané švýcarské strany rozhodně popřeny
italské lísty však na nich trvají a sice
pravděpodobně proto, aby jaksí odůvodnily
horečnou stavbu opevnění, které Italie pro-
vádí na švýcarské hranici, kde se mezi Sim-
plonem a Stilíským sedlem na čtrnácli mí-
stech pracuje.
Ztg
Divedra
Dossola
Tessin
Milan
Sim
Stilíský
Rakousko
Švýcarsko
Brescia
Bergamo
Ivr
Turin
21
article
Hrozící revoluce v Japonsku.
Z Tokia se telegraluje, že japonský parla-
ment, jenž se včera opět sestoupil, odhlasoval
projev nedůvěry k vládě a byl pak na 5 dní od-
ročen.
Bylo předem jisto, že parlament odmitne pro-
jev důvěry kabinetu Kacurovu a očekává se, ž
bude záhy rozpuštěn, načež by se konaly nov
volby v dubnu. Dle zpráv, došlých do Paříže, pa
nuje v Japonsku velké jitření a vane vítr revo-
luce. Dojde prý k rozhodnému zápasu mezi po-
sledními stoupenci byrokratického režimu klanů
stoupenci demokrafického režimu ústavního
Kacurův
Japonsko
Tokio
Paříž
22
article
Ze strany.
Ze strany.
Organisace mládeže na Král. Vinohradech mí
schůzí důvěrnického sboru zejtra v pátek o 8. ho-
dině večerní v restauraci »u Friedländrů«.
Z Karlina. Širší důvěrnický sbor místní orga-
nisace sejde se v pátek 7. t. m. o 8. hod. večer
v restauraci »U koruny« (Vinohřadská třída). Na
pořadus 1. Přednáška pana Julia Brabce, úřad-
níka Zemské banky a člena výboru Odboru pe-
něžních úřadníků národní strany svobodomyslné
»O příčinách nynější finanční krise.« 2. Věcí orga-
nisační, Přítomnost pánů členů nutna.
Král
Karlin
Brabec
odbor pe
23
article
Denní zprávy
Denní zprávy
K jubileu knížete Czetwertyňského
manifestaci českopoiské ve Varšavě sděluje
nám osvědčený přítel českého národa pan
Ant. Žwan ještě tyto podrobnosti: V salo-
nech »Resoursy Kupieckiej« shromáždilo se
přes 100 osob, aby uctili zásluhy vzácného
75letého kmeta, jako předsedy Resoursy.
spolku dobročinnosti, zemského hypotečního
ústavu a jiných institucí. Když vyznačena
jeho záslužná činnost, podali delegáti Klubn
česko-polského v Praze, předseda Fr. Ho-
vorka a člen výboru A. Zazvorka oslavenei
adresu ve skvostné vazbě se znaky českými,
polskými a města Prahy. Po přečtení adresy
zavzněla bouře potlesku, všichni žádali če-
skou hymnu a vyslechli ji stojíce, při čten
podpisů na adrese a četných telegramů vřele
aklamována jména dra. Groše, dra. Matuše
(za Akademii), dra. Podlipného (za Národní
radu), dra. Kramáře, Křižika, cís. rady Jahna,
profesorů universitních, obchodníků a prů-
myslníků, městských rad a různých korpo-
rací. Hostiny se zúčastnili členové, páni a
dámy v drahocenných toaletách s přeboha-
tými rodinnými šperky nejstarších rodů
aristokratických, zástupci spolků a růz-
ných institucí, měšťané, obchodníci a prů-
myslníci, spisovatelé i umělci, mezi nim
slavný malíř polský Vojtěch Kossak
virtuos Stanislav Barcenies, z Čechů pan
Valenta, ředitel česko-polské banky. Ju-
bilant s hlubokým pohnutím děkoval všem,
zejména českým delegátům pp. Zazvorkovi
Hovorkovi. Slavnost potom vyzněla v oprav-
dovou maniíestaci českorpolského sbratření.
Antonín
Žwan
Resoursa Kupieckiej
A Zazvorka
Groš
Matuš
Podlipný
Křižik
Jahn
Kossak
Barcenies
Čecho
Valent
Zazvork Hovorka
Varšava
Praha
Francie
Resoursa
24
article
— Dík knížete Czetwertyňského. Česko-
polský klub v Praze obdržel tento dopis-
»V můj jubilejní den dostalo se mi z bratr-
ské země české tolik vroucích projevů přízně
a vřelého přátelství, že jsem byl do hloub
duše vzrušen a nevím, jak bych poděkoval
všem těm dobrým přátelům, kteří na mě
vzpomněli a projevili nejen mně, ale celé
mé rodině lásku a oddanost způsobem tak
vynikajícím. Necitím se uznání tak zvláštního
hoden, pracoval jsem jako každý syn svého
národa a přijímám ony výrazy jako důkaz
rostoucí shody obou našich bratrských ná-
rodů. Kéž láska našich nejbližších si národů
zkvétá a mohutní. Do skonu života s vděč-
ností budu vzpomínati všech, kdož mue
projevem svým vyznamenali a posílám všem
staropolské Bóg zaplac! Vladimír kníže
Svatopluk Czetwertyňs ki.«
— Veřejná přednáška dra. Jarosl. Preisse
Národohospodářské potřeby če-
ské koná se v sobotu 8. t. m. o 8. hod. več
v hlavní budově české techniky (sál č. IV.).
— Pohřeb prof. Frant. Tilšra konáse
v pátek dne 7. února o 3. hod. odpoledn
z chrámu sy. Ludmily na Král. Vinohradech
na hřbitov vinohradský.
— Pohřeb. Z kostela sv. Rocha na olšanskýc
hřbitovech konal se včera o 3. hod. odpoledn
pohřeb zasloužilé odborn učitelky měšťaoských
škol v Libní slč. Marie M üllerovy. Kostelík
i prostranství před ním byly přeplněny smuteč-
nimi hosty. K rakvi, spočívající na katafalku bo-
haté ozdobeném exotickými květinami, bylo po-
loženo množství drahocenných věnců. Pohřební
obřady vykonal farář P. Stibinger a sbor pěvci
zapěl při nich dojemné skladby. Zesnulou slečn
učiteku doprovodili ke hrobu náměstek starostv
měst pražských p. cís. r. J. Schrötter, městský
radní užitel p. Bolina, ředitelé škol pp. Buli.
Vladimíra kníže
Czetwertyňs
Preiss
profesor
František
Ludmila
Král
P Stibinger
J Schrötter
Libeň
polský klub v Praga
kostel svatý . Roch
25
article
Moudrý, Kramata, Novolný. Jarý, dr. Rouler
Rychtařík, Splíchal, řenitelka sl. Kramatová, dil
. dv rada Pavliček, tékárník Müldner, katecheli
P. Vávra, P. Železný. P. Bayerle, učitelé pp. l-
nota, Fasati, Müher. Moravcová, Bulí ová, ši-
pánová, pí. Bechyňpvš, četní členové učitelskýd
sborů pražských škol, žákyně měšťanské a mo
distské školy a přebojné množství obecenstva.
zpěvu smutečních písní byly tělesné ostatkyn
snulé slečny učitelky pochovány do rodinnéh
hrobu.
— Z obecniho hospodářství v Českých Bui
jovicích. V Českých Budějovicích ustavilo se s
doby němeché družstvo pro zbudováni velkéholh
telu. Pro stavbu hotelu získalo místo vedle don
zv. Wendlerova, který je majetkem obce. Ob
českobudějovická svolila k tomu, že vi ( případe
bourání domu tato posioupí část místa bouránín
získaného řečenému družstvu. Nyní se městská
rada českobudějovická ušnesla dům wendlerovsk
sbourati, část plochy domu postoupiti asi za 17.00
korun hotel. družstvu a ostatek věnovati na ree
šiření ulice, takže by hotel se stal rohovýmo do
niem. Ježto obec českobudějovická zaplatila e
Wendlerův dům asi 60.000 K a dům ten skýtá a
1200 K užilku, bylo by poplatnicivo poškozea
kdyby dům byl zbořen k vůli stavbě nového e
muckého hotelu. Z té příčiny podal dr. Aug. Zatk
v Českých Budějovicích stižnpst proti usheset
městské rady českobudějovické o zbouřání dom
Wendlerova a použiti jeho plochy. Zemský výbu-
vyhověl včera stížnosti dra. Zátky. Relerát m
úře n. přís. dr. Pinkasc5 iřanísžs
— Živnostenské pojíšíování zemské. Po návrh
přís. Adámku byly ve včerejší schůzí zemskéh
výboru království Českého zvýšeny renty čiyn
živnostníků, pojištěné u zemského pojistovacíh
fondu císaře Františka Josefa; zvýšeny byly po-
mocí bonilikačního fendu.
ab
Moudrá
Kramata
Novolný
Jarý
doktor
Rouler Rychtařík
Splíchal
Pavliček
Müldner
P Vávra
P Železná
P Bayerle
Moravcová
Wendlerův
Aug
Pinkasc
Adámek
František
Josef
Český Budějovice
26
article
— Zemědělské školství v zemském výbor
království Českého. Po návrhu přis. Adámk
byly ve včerejší schuzi zemského výboru vyřízen
žádosti o remuneraci za kočovné přednášky p
hospodářských školách v Benešové, Lounech, Jin-
dřichově Hradci. Jičíně, Hlinsku, Žatci, Slaném
Kuklenách a Táboře
— Humanitní péče zemského výboru králov-
ství Českého. Zemský výbor včera na základě re-
ferátu přís. Adámka schválil zásadně zřízen
chorobince v Nepomuku. Dále povolena výplata
podpory spolku „Vlastě“ v Mladé Boleslaví na
ošetřování osiřelých a opuštěných dítek. — Ze
zemského fondu sirotčího povoleny podpory 27 s-
rotkům. — Vyřízeno 8 sporů chudinských. — N
zřízení výchovny v Chotěboří povolena bezúroční
zápůjčka ze sirotčího fondu. — Závěrka zemského
fondu sirotčího za rok 1912 byla vzata na vědomi.
— Zpráva zemského výboru království České-
ho o navržené nouzové akci. Před lety, kdy sněm
český ještě zasedal, podal posl. Švehla společně
se zástupci všech českých stran návrh, vyzývající
zemský výbor, aby uvažoval o činnosti země pa
úlevu nouze v zemi, a aby sněmu o tom ponal
zprávu a návrhy. Zemský výbor se potom něko-
likráte radil o provedení tohoto návrhu, a v
včerejší schůzi zemského výboru předložil zpra-
vodaj hr. Schönborn obšírnou zprávu pro sněm
pomückách na úlevu nouze. Zemský výbor schralil
tuto zprávu, jež však bude sněmu předložena be
určitých návrhů zemského výboru, bude opatřen
jen poznámkou, že zemský výbor se zřetelem n
tíseň zemských financí nemůže sněmu předloži
konkretní návchy.
Adámek
Švehla
Louny
Jin
Hradec
Jičín
Hlinsko
Žatec
Tábor
Nepomuk
Mladá Boleslav
Chotěboř
p hospodářský škola v Beneš
Slaný Kukleny
zemský výbor království Český
27
article
— Schválená parcelace v Libní. U saméholi-
beňského nádraží jsou pozemky, náležející z části
firmě Bruckner a synové, z části dru. Lad. Špačko-
vi a hrabětí Art. Aichelburgovi. Majitelé parcelo-
vali r. 1911 pozemky ty, a parcely firmy Bruckne-
rovy dostaly čísla 428/I., 429., 434., 435. a 434
parcela dra. Špačka a hr. Aichelburga má číslo
425. Parcelace ty byly povoleny, poněvadž parce-
lované pozemky svou výhodnou polohou hodí e
na stavební místa. Proti povolení parcelace te
podalo stížnost ředitelství c. k. státních drah
toho výslovného důvodu, že pozemků těch bude
třeba na eventuelní rozšíření libeňského nádra
státních drah. Přes to však byla parcelace ta po-
volena, a stížnost proti tomu ředitelstvím státnícl
drah podaná byla včera na základě referátu
přís. presidenta V. Němce zemským výborem za-
mítnuta, a to z těch důvodů: ředitelství státníc
drah nepředložilo projekt na rozšíření libeňskéh
nádraží, ač o něj bylo několikráte žádáno, a dosn
není s to, by určilo pozemky, jichž bude na roz
žíření nádraží třeba: ostatně provedení parcelae
pozemků, o něž se jedná, neznemožní rozšířen
libeňského nádraží, poněvadž železniční správ
jest oprávněna vyvlastňovati pozemky, jichžn
rozšíření nádraží bude třeba
— Námitky proti obecnímu rozpočtu pražsk
mu zamítnuty. Je známo, že proti rozpočtu král
hlav. města Prahy na letošní rok podali realiste
společně se sociálními demokraty zemskému vý-
boru námitky. O námitkách těch jednal včera zem-
ský výbor a po referátě úř. n. přís. dra. Pinka-
sa je zamítl.
Libeň
Praha
Bruckner
Brucknoutrov
28
article
— Pražské dražby surových koží prosty po-
platku. Je dosud známo, jaký spor a agitační ror-
ruch vyvolala výtka, že z pražských dražeb suro-
vých koží nevybírá se chudinský poplatek; oba
pražské bylo vytýkáno, že tím způsobem poškodil
chudinský fond pražský o statisíce peněz. Cestoe
stížnostní dostala se záležitost tato do zemskéh
výboru, který ji včera rozhodl; po referátě zpra-
vodaje úř. n. přís. dra. Pinkasa uznal zemsk
výbor, že pražské t. zv. dražby koží nejsou dražb
v právnickém smyslu slova toho, nýbrž tolil
zvláštním způsobem prodeje, že tedy se na ně ne-
vztahuje předpis o chudinském poplatku z dražei
— Schůze II. třídy české akademie koná se
pátek dne 7. února o 51/4 hod. odpol. Prograz
1. Čtení zápisu o zasedání dne 24. ledna 1913,
Podání posudku o pracích dříve předložených.
Prof. Švambera zaslal práci: „Šumavská jezera.
Švambera
29
article
Malé Javorské jezero.“ Dr. Perner předloží pric
prof. C. Kloučka: „O geologickém horizontu rudníh
ložiska na Karýzku“. 4. Vyřízení běžných záleš-
tostí. n
la— Týdenní schůze Spolku českých lékařův
Praze koná se v pondělí dne 10. sinora o 6. bl
več. v posluchárně p. prof. dvor. rady Janovskébo
Pořad: Prof. Chalupecký: O učinku paprsků Roent-
genových a záření radiového na ústrojí oční.
o— Z české lékařské misie v Bulharsku. Prár
opustil Sofiji dr. Karel Štěpán, chef české lékal-
ské misie, pracující v Sofiji od prvních dnů války.
zaměněn novou silou lékařskou, drem. Burla-
nem, jenž tu s drem. Slavingrem zůstane ni
dále pro případ, že obnovení války vyžádá si no-
vých obětí. Současně s drem. Štěpánem odiela is.
Josefa Plačková, obětavá instrumentářka
ošetřovatelka. Den před tím byli členové misie
přijati v hodinové audienci králem a vyznamenání
řády, kterých siv opravdu zasloužili. K rozloučení
na nádraží dostavila se celá česká kolonie, dobro-
volné sestry, mnoho lékařů a pí. Karavelová, vdov
po ministru, jež řídí nemocnici, v níž česká mlsie
pracuje.
Zájezd českých tecbníků do Pardubic. Spo-
lek posluchačů kulturního inženýrství pořádá v
dnech 12. a 13. února vědeckou exkursi pod ve-
dením prof dra. Em. Thomy a prof. Inž. J. Záhor-
ského do Pardubic. Programi Prohlídka jezu tvpn
prof. Záhorského, regulace Chrudimky, městské
doktor
Perner
profesor
Chalupecký
Prár
Karel Štěpán
odiel
Plačková
Thoma
Ing
Záhorský
Praha
Bulharsko
Zájezd
Pardubice
spo
Záhor
spolek český lékařův