ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6390faa0-8f34-11dd-95e1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 163, place 59, org 18, work 2
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNÍ LSTY.
3 masthead
6. února 1913. číslo 36.
4 article
Posl. Stránský protestuje proti tomu, že de- bata o zdanění klášterů považuje se za kulturn debatu. Ve skutečnosti jde o obranu spravedlnosli ve zdanění. Kongregace a kláštery nejsou dne totožné s těmi, jichž účelem bylo věsti nábožný bohumilý život: staly se spíše, zejména na Moravě velikými hospodářskými a průmyslovými podniky Jejich členové staví dráhy, spravují Raiffeisenky zúčastňují se v bankáchh, zakládají továrny na stro- je a dělaji největší konkurenci živnostníkům a prů- myslníkům. Námitka, že jmění těchto kongregae používá se též na stavbu kostelů a na dobročinne účely, není správná, neboť též lalci nejsou opráv- něni sraziti z příjmu, jenž má býti zdaněn to, co vydávají na dobročinné účely. Poslanecká sně- movna měla by nspoň v berních a hospodářských otázkách dokázati, že stát nemá zřizovati pro řády a duchovní žádných privitejí,e Když promluvil korreferent dr. Renner, p dotkl zpravodaj dr. Licht k návrhu Staňkovu, ž tento návrh vlastně nepřináší nie jiného, než judl- katura správního soudu. Kdyby návrh Staňkův ne- byl schválen, musilo by se trvati na tom, aby te návrhu byl pojat do prováděcích předpisů, ab praxí berních úřadů byl dán pevný pokyn. Reso- luční návrh Staňkův doporučuje ke schválení žádá konečně, aby jeho návrh ku § 163. byl beze změny schválen.
Posl Stránský doktor Renner Licht Staňkův Morava Staňkov Reso
5 article Následovalo pak hlasováné tatcsito s llin
Následovalo pak hlasováné tatcsito s llin Návrh Seitzův k odstavci 2. § 158.: „Těcht ustanovení nebudiž však používáno při korpora- cích (kongregacích, bratrstvech, klášterech a ptých společných domácnostech), jejichž členové žiji ve svém celku nebo ve skupinách ve spelečné domác- nosti. Za přednostu domácnosti platí osoba, které zastupuje korporací na venek“ byl při hlasovánt dle jmen 27 hlasy proti 13 zamítnut. Odpadlo tudíž hlasování o eventuálním návrbu Modráčkově. Posl Seitz ohlásil svůj návrh jako menšinové votum. Návrh Staňkův, aby ku 8 158. byl připojen nový odstavec, jenž zní Nerozdělí-li se daní povinný příjem úplně mezi spotečníky, budiž daní povinn přijem jednotlivého společnika vypočítán tak, jako kdyby byl celý příjem rozdělen mezi jednotliv společníky. To platí též o členech kongregací, bra- trstev, klášterů a jiných společných domácnostech byl 20 hlásy proti 19 zamítnut a navrhovalelem ohlášen jako menšinové votum Resoluce Staňkova: „Vláda se vyzývá, aby co nejdříve podala novelu zákona, kterou se upravuje zdanění příjmů právních osob, jejichž členové ve svém celku nebo ve skupinách žijí ve společné domácnosti“ byl schválen 23 hlasy proti 16. Rovně byl schválen dodatek k odstavci 2. § 153, obsaže ný ve vládní předloze, jenž zní: „Korporace ruč všnk v tomto případě za daňové obnosy, jež při- padají poměrně na daní povinné podily členů n celkovém příjmu. Při tom budiž použito ustano- vení § 151 Dodatkový návrh Rennerův, aby k 1. odstave § 163, byla připojena tato ustanovení: Katastráln čistý výnos nemůže býti směrodatný pro odhad skutečně docíleného hospodářského výnosu.
Seitzův Modráčkův Posl Seitz Staňkův Rennerův Staňkov
6 article
Při vypočítávání základu pro zdanění má býli vzat příslušný zřetel na zdražení zemědělských vý- robků — zamítá ze hlasováním dle jmen 32 proti 11 hlasům a ohlášen byl jako minoritní votum. V důsledku zamílnutí návrhu Rennerova od- padá hlasováni o eventuálním návrhu Vizkovského, Návrh tento znii „Vedlejší příjmý, jež mají úřad- níci a zřízenci na základě svých úřadních výkonů nechť jsou započítány do přijmů dani podléhajících po odeětení skutečných výloh. Dále započílány buďtež úlevy jízdného, osvobození od placení na drahách, jakož i naturální příjmy a naturální bul- vjich ceněl event, v jich vplné nájemné ceně? Přihlasování o návrhu zpravodaje dra. Lichta. aby odstavec 1.§ 163. zněl takto: „Za příjem ma býti pokláďán skůtečně docilený čistý hospodářský výnos z pozemkového majetku, jejž poplatník sám spravuje: čistý výnos kufastrální jest pouhou po- můckou k vypočitávání přijmů“ — nasťala rovnosl hlasů, ježto 22 poslanců hlasovalo profi a 22 pro- Předseda dr. Urban rozhoduje ve prospěch návrhu Lichtova, jenž byl tedy schválen. Návrh Kurandův, aby k 1. odstavci § 163. při- vtělen byl dodatek: „Zvláště nemůže býli povin- nost daňového přiznání (8 102.) omezena hranice- mi, odvozenými z čistého katastrálního výnosu“ — zamitá se 26 proti 11 hlasům. Resolnč. návrh Finkův byl sehvá- Přiští schůze zitra v 10 hodin dopoledne. Jed- nací pořad: §§ 172—175 (daně prosté existenění minimum). 8§ 237.2) a 153. čis. 2d) (dnů z tanliém) len ovool g
Rennerův doktor Urban Lichtův Kurandův Finkův
7 article Poldcky prehlec.
Poldcky prehlec. pa Bmitigi x o osymdov Zeme Česke, esný levmna mool svodatozo čnro Naší Němci a Jihoslovanér in s voji Nyní, když už se vidí,sjakna Balkáně kostky padnou a když je vyloučeno, že do konečného vyrovnávání účtů jihoslovanských králů se sultánem nezasáhne ozbrojeně žádná severnější ruka, naši Němci příšli jihoslovan- ské otázce už najinou chuť v říši i za hrani- cemi. Před měsícem byl ještě každý Slovan na Balkáně nepřítelem říše, hodným zahlázení vse jlervo Dramatcké umení. „Scena“, nový čásopis, b věnovaný otázkán vmění divadelniho počne vycházefi dne 15. únor jako čtrnáctidenník, kromě července a srpna. Red- akci, které se zúčastní sěkolik význačných jmen podařilo se získali za spolupracpvníky, pvnikaji pracovňíky české i cizí. Do psyních čísel přispěi Pp.: Julius Bab (Berlin), dr. Arnošt Dxořák, dr. O Fischer, Jarpslav Hilbert, Rudolf Kepl (Paříž), d Alfred Kerr (Gruneavid). F. V. Krejčí, Fr. Kypsla. Branko Lazarevič (Bšlebrad). Jaroslav Maria, Míilos Marten, dr. Max Mell Vídeň), Karel Sezíma, al Sybila Smolova. (Bsrlínl, pp. dr. F. X. šalda. dr V. Tille. Fr. Zavřel (Berlín). dr. Štěpán Zweig. (Ví- deň) a j. Do dalšígh čísel, ksomě jmenovaných autg- rů, příspějí pp. Leou Bakst, Gordon Craig. pl.I Dostálová, pp. Hubert Eulenberz, dr. Karel Hikl. pí. M. Hübnerová, sl. Růž. Jesenská, dr. Arnošt Kraus. Rudolí Kayssler, Emil Orlik, Arnošt Pro- cházka, E. A. Šubert, Frant. Wedekind, kníže
Němec doktor Dxořák O Fischer Jarpslav Hilbert Kepl Kerr Gruneavid F V Krejčí Kypslo Lazarevič Bšlebrad Jaroslav Marius Míilos Marten Max Sezím Smolův V Till Zavřel Zweig Bakst Craig Dostálová Eulenberz Hikl M Hübnerová Jesenská Kraus Orlik Arnošt Šubert František Wedekind Balkán Reda Berlín Paříž Francie Zout Česke Mella Vídeň Julius Bab
8 article
Serkěi Volkonskii, Jindřich Vodák. Eduard Vojan dr. Karel Volmöller a j. Z prospektu nového časp- pisu je patrno, na jak širokém základě jsou zalo- ženy cíle tohoto nového časopisu a jak hluboce chce revue ta zasahovati do vývoje českého uměn dramatického po všech jeho stránkách. Bude t list, v němž budou tištěny ukázky domácích i ci- zích pokusů o nové drama, studie o nových prou- dech v dramatu i v hereckém umění, v režii i v kriticei v němž buds upozorňováno na ryzí umě- lecké snahy autorů, byť nejméně známých, i herců byť nejzapadlejších scén: v němž dopisy stálýel korrespondentů budou inlormovati české čtenáře o stavu dramatického umění na Rusi, v Německu. v Polsce, ve Francli, v AMkii i v zemích iihoslovan- ských. Pouhá revýe nestačí ovšem na dosažen posledního cíle, jímž je obrození české scény, Proto bude „Scena pořádati recilační večery, kde auloř budou čisti své rukopisné práce, přednášky o sceni- ckém umění českém i zahraničném, jež budou pro- vázeny názornými ukázkami, a konečněi vlastní sce- nická představení, kde pokusí se dramatikové zl- častnění své umělecké intence stělesniti v kladný čin. Tento všestranný a opravdově umělecký pro- gramnového časopisu zaslouží si nejširší pozor nosti a účastí.
Vodák Vojan doktor Volmöller Rus Německo
9 article
bez pardonu a každý Slovan v říši a zejména na jihu velezrádcem, nehodným lepšího osudu Zatím však časy se rychle mění a stejně kvap- ně německá žurnalistika. Před několíka dny měli jsme příležitost sdělit našim čtenářům provolání vídeňského „Exportvereinu“ o jeho přípravách k vývozu nejdrahocennějšího vý- vozního artiklu „junge Oesterreicher, s ním prý se započne hned, jakmile bude podepsán mír. Rozumí se, že po válečné náladě Export- vereinu, který se před několika týdny nemohl dočkati přechodu přes Dunaj, v tomto jeho provolání není ani stopy. Také s Jihoslovan mluví se jiným tónem, jak nasvědčuje článel pod záhlavím„Die sůdslavische Frage“ (od barona Frant. Mac Nevina O'Kellyho), uveřej- něný včera v „Bohemii“, z níž citovali jsme také „Exportverein“. Po země- a velezrád už tu není stopy a pisatel „přibodřuje se abychom užili německého obratu zde tak tref- ného k našim Srbům a Chorvatům, ale způso- bem tak neslýchaně domýšlivým, jak to do- vedejenom kulturník, který sám sebe necíti.
Jihoslovan František Mac O Kelly Srba Chorvat Dunaj Bohemia
10 article
Aby získal Chorvaty, dovolává se dobrodiní německé kultury, které jim prokazovalav obvodu bývalé Vojenské hranice od Karla V. až do r. 1872, při čemž krutě žaluje nad tím že se germanisace tenkrát nepovedla, nebol najíti dá prý se už pouhá ssedlina německé kultury u dna v království chorvatském, je- nom-50- a 60letí někteří muži s nouzí tam je- ště rozumí německému slovu, mladší generace však už nikoli. V Dalmatsku byl prý to zase jiný kulturní národ, který zemi vtiskl svůj kul- turní ráz. Pobřeží a města jsou prý ještě stále vlašská, avšak vládní špatně poučená polilika která za posledních třicet let Slovanem přebí- jela Vlacha za iredentistu vykřičeného, způ- sobila prý šťastně stav, jaký Stieler v jedné ze svých satir o bavorských poměrech trefně označil slovy bavorského sedláka, vloživ mu do úst slova: „Hloupější pravda to jsme, ale za to je nás více!“ A pan baron k tomu do- kládá: Slovanstvo ať srbské ať chorvatské Dalmatsku nechce než jedno: „Zničení Vlacha a Němcel Pryč se starými kulfurními národy. Totéž platí mutatis mutandis o Istrii a Go- rici.“ Aby navnadil rakouské Srby a Chor- vaty pro němčinu, ujíšťuje je autor, že nikdo dnes nepřekáží Slovanům v Rakousku pěsto- vati svou národnost (Il), jakož dnes žádnému Němci nenapadne chtít Slovana germaniso- vati, a oslovuje dokonce rakouské Jihoslova- ny, ať prý již Slovince či Chorvaty nebo Srby aby se osvobodili ze zakletí fráze a tázali se sami sebe, kde jim co v Rakousku schází kde jsou účelně utiskováni . ..
Chorvat Karel Vlach Němcel Srba Slovan Němec Slovinec Dalmatsko Istria Rakousko
11 article
Ponecháváme odpověď Chorvatům, Srbůn i Slovincům, jimž jsme poctivě ztlumočili ně- mecký dotaz v českém jazyce, který podle „Bohemie“ Němcům sloužiti má za klíč k Ji- hoslovanům a jich měšcům. Ať se dovědí, že jsou od Němců považováni za živel, který re- presentuje v Chorvatsku a Dalma tsku. — většinu hlupáků“ Ať si to zapama tují. až k nim přijdou němečtí chytráci znová na- vazovati a pozdvihovati je na svůj kulturní stupeň, za cenu velmi dobře známou. Pokusy se budou díti patrně ve velkém styluí Předsednictvo strany státoprávně-pokrokové dle vydaného communiqné konalo 4. t. m. schůzi. Jednáno o záležitostech pražskýcha usneseno vyzvat sbor důvěrníků Velké Prahy aby zahájil bez odkladu akci pro zdemío- kratisování volebního řádu do obce pružské i do obcí předměstských. Posl. dr. Sobotk referoval o smířovačkách a o nutnosti bez- odkladné úpravy učitelských platů. Usneseno požádat předsedu finanční komise dra. Pa- zderku, aby svolal schůzi komise, která by učinila konečné usnesení o úhradě. Sdělení spisovatele Dyka o jednání za účelem spo- lečného ohnovení boje proti smiřovačkám bylo přijato se soublasem na vědomí. Posl. K. St. Sokol požádá posl. dra. Stránského o svolání komitétu oposičních stran, které shodly se na boji proti smiřovačkám. Pro- jednány pak čelné záležitosti organisační. břste dlolenne nn vrde Rakousko-Uhersko. pnpe Z konservativního tábora polského.
Chorvat Němec Dalmo Posl doktor Sobotk Dyk Sokol Stránský Chorvatsko Velká Praha RakouskoUhersko Bohemia Němec
12 article
Dne 2. února byla v Krakově schůze tal zv. Národní pravice, to jest konservativního klubu na sněmě haličském. Referentem byl předseda klubu hr. Zdisl. Tarnowski jen promluyil o dvou nyní aktuálných otázkáchv Haliči: o volební reformě a revolučním hnuti šířeném radikálnými stranami polskými. Mezi- národní situace — pravil hr. Tarnowski se dosud nevyjssnila. Hrozicí nebezpečí války způsobilo finančni a hospodářskou krisi v celé říši, ale nejvíce ji pocítila Halič, kdež, potr- vá-li ještě nějakou dobu, uvedeny budou četn osoby na mizinu. Ještě větší obavy vzbuzuje však duševní nálada obyvatelstva. Kdyby se ukázalo, že rok 1863 nebyl nám ještě dosta- tečným poučenim, musíli bychom se obávati, že můžeme znovu upadnoutí do dávných chyb a národ by stihly nové rány. V otázkách ně- rodních jest nejvyšší instáncí sněmovní Kolo polské. Jeho usnesení mají býti všeobecně zá- vazná. Slyšíme však, že se to neděje, nebot strány, palřící k Národní radě, vstupují také do jiných organisací (Na př. lidovci do tajné revoluční organisace. Pozn. red.) Takové po- měry musí přestati. Je-li už v obyvatelstv bojovná nálada, bylo by třeba, aby v případě války byla svedena do rámce pravidelné ra- kouské armády a pod její vrchní velení. Ne- dojde-li na válku, nutno se všemožně vyva- rovati, aby ruchten nevybuchnul ve formě nebezpečné partizanské války. Hr. T arno v- skimluvil pak o potřebě sněmovní volební opravy a brzké dohodě nejprve mezi jednotli- vými polskými stranami a pak i s Malorusy
Tarnowski Malorus Krakov Halič Hradec
13 article
Shromáždění přijalo pak resoluci, v jejíž prvé části uznává se za vrchní národní in- stanci rakouských Poláků sněmovní Kola pol- ské a nikoli Národní rada; v druhé části zá- stupci konservativné strany ve stálém sně- movním výboru pro volební opravu se vyzý- vají, aby se snažili důležitou tuto otázku brzku rozřešiti, co do podrobností dává se jim plná moc a jen se žádá, aby obhájili tří poža- davků konservativné strany, totiž poměrné neodvislosti panských dvorů od vesnických obcí; zabezpečili nynější zřízení okresních zastupitelstev s převahou šlechtíckou a vy- mohli zřízení nové sněmovní kurie středníc statků.
Polák
14 article
Proti těmto třem požadavkům konserv tivné strany vyslovili se však už nejednou pol- ští lidovci i Malorusové, takže jich hájení ve výboru nebude snadné. Kardinál dr. Frant. Nagl j. Zesnulý ve Vídni dne 4. února kardinál- arcibiskup dr. František Nagl narodil se 26. listopadu 1855 ve Vídni a vystudovav ve sv Hippolytě bohosloví, vysvěcen tam r. 1878 na kněze. R. 1879 dostal se do vídeňského Frintanea, kdež r. 1882 povýšen za doktora bohosloví. Téhož roku stal se kaplanem při německém kostele Sta. Maria dell anima v Římě a dosáhl tami stupně liceňciáta thomi- stické filosofie. R. 1883 povolán za profesora bohoslovi do Sv. Hippolytu. Za dvě leta stal se dvorním kaplanem ve Vídni a po čase ředi- telem Augustinea. R. 1889 jmenován rekto- rem římského kostela Sta. Maria dell anima. kdež pobyl pak 13 let. Dne 26. března 1902 stal se biskupem terstským a koperským a stal se pověstným pronásledováním slovanské bohoslužby ve svých diecesích. Proti Naglovi vedli občané ricmanští mnoholetý boj o práva slovanského jazyka v kostele. Dne 1. ledna byl dr. Nagl jmenován koadjutorem čhorého vídeňského arcibiskupa Gruschy s právem nástupnictva a po Gruschově smrti dne5 srpná 1911 vídeňským arcibiškupem. Dne 27 listopádu téhož roku jmenován kardinálem Zemřel po delší chorobě ledvin.
Malorus doktor František Nagl svatý Hippolyta bohosloví Marius Hippolytos koadjutor Gruscha Vídeň Řím
15 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Proslov císaře Viléma v Královci. Z Královce, 5. února. (K. k.) Počátkem slavno- stí, pořádaných ke stému výročí povstání provin- cie východopruské proti cizímu panství, byly slav- nostní schůze městských úřadů. V 10 hod. dopo- ledne byl za přitomnosti korunního prince slav. fiostně odhalen na náměstí Waltera Símona pomník Yorkův, zřízený důstojnickým okresním velitel- stvím. U příležitosti slavnosti propůjčíl císař Vilém knížeti Dohnovi-Schlobittenovi řád Černého orla Z Královce, 5. února. (K. k) Císař Vilém při- byl sem po 12. hodině polední s korunní princeznou a družinami. Z Královce, 5. úhora. (K. k.) Krátce před 12. hodinou přijel korunní prino a brzy na to císa Vilém s koruaní princeznou v automobilu před dómský chrám. Ve 12 hod. 30 min. započaly slav- nostní bohoslužby. Slavnoslní kázání pronesl ge- nerální superintendent Schötiler, Po skončených bohoslužbách odjelo vzaežené panstvo do zámku. kde konala se hostina Z Královce, 5. února. (K. k.) Císař Vilém zahájil provinciální zemský sněm proslovem v němž pravil: „Jest mi obzvláštn radostí, mohu-li vyhověti vašemu přání a zahájiti sněm mé věrné provincie východopruské. Dříve ne zahájíte své práce a porady ve prospěch provincie vzpomeňme činu, jenž vyžel ze shromáždění sta- vovských poslanců provincie, jež sešlo se přávě před sto lety zde v Královci. Čin tento byl prvním krokém k obrození a osvobození hynoucí vlasti
Vilém Símon Yorkův Královec Dohn
16 article
Jost nám těžko uvésti sina paměť celý dosah ne- štěstí a zmatků oné dobí Tu těinila božská Pro- zřetelnost náhlou přitrž výtězné dráze sm- lého Konsičana. Těžká, na Evropu doléhající zkouška, chýlila se, jak se zdálo, ke konci. Nyní. anebo nikdy, mohla se splnit touha každého Prusa, mohla býti odvrženu pouta dlouholeté poroby. Tak smýšlel York, když zvitězilo v něm rozhodnutí odloučiti sbor jemu svěřený, od osudu zbytku velk armády a podříditi jej opět vrchnímu velení krá- lovu. Tak smýšlelí chrabří mužové, kteří sešlí se zde jako zástupci šlechty, města a rolnictva sve provincie. Byli prvními v zemi, kteří od myšlenky přikročili k činu, rozhodnuvše se jednomyslně vy- zbrojili vlastním náklademlid a poskytnouti milo- vanému králi zeměbranu k sesílení aktivního v l- A když pak brzy na to domníval se král, že příšel dlouho želaný okamžik, aby učiněn byl vel- mi dobře připravený krok pro záchranu vlasti povolal národ do boje za čest a svobodu, tu shro- máždili se kolem něho staří a mladí, vznsšeníi prostí, všichní naplněni cílevědomým rozhodnutím že položí radostně všechen majetek i krev na ol- táž vlasti. Dnes píšeme cpětně zok 13. Jak šťastno změnil se obraz doby. Před námi stojí pev- ně náše německá říše, vážená v radě národů a znamenitě vyzbrojená proti každému útoku. Na místo válečných činů vstoupilo požehnané dílo míru.
Jost Evropa York
17 article
Obchod a průmysl kvete, věda a technika pokraču- jl. Města i země těší se blahobytu, avšak adálosti před slo lety připominaji nám nalébavě, že ko- nec konců nezajišťují osud a budou- cnostnároda válečné vavříny aní bla- hobýt, animoc, anivážnosti—nýb?ž je- dině mrávní síla, která jest v ně m. šno bKéřsny těto šily nalézaly še v bázní boží, v věrhém konání povinností a v lásce ke králi a vla- sti. Společné neštěstí spoutalo knížete a národ si. ným svazkem obětavé věrností a vzájemně důvěry Právě obyvatelé východního Pruska viděli z bez prostřední blízkosti v předcházejřeích letech nej- hlubžího ponížení veliké utrpení krále a jeho věr. ných. Srdce milované královny puklo bolestí nad pofupou vlasti. Ona však žije sťále jako dobrý je- nins Pruska ve svém národě. Nemůžeme dnešni památný den krásněji oslaviti, než když obnovím slib, že vždycky budenie se ukazovati hodnými na- ší minulosti a naších oteů, že budeme pěstovati ideály a náboženské city, převzatě jako nejdra- hocennější dědictví a že budeme je chrániti v obě- tavé radostné službě pro drahou vlast. Ta budiž dnešním usnesením vašeho zemského sněmu. Pal provincie východní Prasko bude stejně jako pře sto lety tské v budoucnosti příkladem pro její se- stry a dodá muže činu, kdyby — čemu Bůh zabraniž — král byl opětně jed- nou nucen zavolatl je do boje pro čest a svobode vlastkonjote sa valsvol ska.
Prusek bůh
18 article
běrnok vooltl lot
19 article
Odsouzená »Norddeutsché Allgemelnee. Při příležitosti návštěvy rakouského ná- slednika trůnu v Berlíně přinesla tamni »Nene Gesellschaftliche Korrespondenz« 25 listopadu min. roku několik poplašných zpráv, ve kterých se tvrdilo, že ministr Sa- zonov změnil před čtyřmi dny svoje stano- visko v záležitosti srbského přístavu, že Rakousko mobilisovalo pět armádních sborů a že žamýšlí v několika dnech podati v Běle- hradě ultimatum. V zápětí uveřejnil však orgán říšského kancléře »Nordd. Allg. Zei- tung« proti těmto zprávám neobyčejně pádné dementí, které doprovodil následujícím do- datkem: »Je zvláště nezodpovědné znepoko- jovati takovými nekalými (unlauter) zprá- vami veřejnost v okamžiku, kdy se všecky vlády snaží obtížné otázky smírně rozřešiti. Tato věta stala se předmětem žaloby pr prážku na cti, kterou vydavatel korrespon- dence podal proti chefovi officiosního žur- nálu. Tento dal svým zástupcem prohlásiti. že celé dementi pochází z péra zemřelého státního sekretáře Kiderlena Waechtra.
Kiderlen Waechtra Berlín Rakousko Norddeutschý Allgemelnea Nene Gesellschaftliche
20 article
Žalobce obmezil se potomlo na požadavek, aby žalovaný chef výraz»nekalý« s polito- váním odvolal, to však obžalovaný odmítl z politických důvodů, poněvadž prý by tím kritisoval výrok, který státní sekretář tehdy s rozmyslem označil jako vhodný a také ho užil, když byl ještě zvláště dotazován re- dakcí. Poněvadž však je státní sekretář už mrtev, odsoudil soud redaktora jako jeho spoluvinníka k 50 markám poku ty anebo pěti dnům vazby a nařidil zníč en všech zbývajících exemplářů dotyčného čísla »N. A. Ztg- Vojenská konvence rakousko-švýcarská? noV italském tisku objevují se již delšt dobu zprávy o tajné vojenské konvenci mezi Rakouskem a švýcarskem, kterou prý se švýcarsko zavázalo, že v případé rakousko- talské války nechá svou armádu operovati společně s rakouskou a že italské vpadne do levého boku. Podnět k fomu dal prý nynější chef rakouského generálního štábu v kritickém létě 1911 a Švýcarsko prý tebdy slibilo, že se třemi armádními sbory od Sím- plonu a Gothardu údolím Divedra, Dossoly a Tessinu vytáhne na Ivren a Turin, kdežto Rakousko přes Stilfské sedlo na Bresciu, Bergamo a Milan. Zprávy byly z po- volané švýcarské strany rozhodně popřeny italské lísty však na nich trvají a sice pravděpodobně proto, aby jaksí odůvodnily horečnou stavbu opevnění, které Italie pro- vádí na švýcarské hranici, kde se mezi Sim- plonem a Stilíským sedlem na čtrnácli mí- stech pracuje.
Ztg Divedra Dossola Tessin Milan Sim Stilíský Rakousko Švýcarsko Brescia Bergamo Ivr Turin
21 article
Hrozící revoluce v Japonsku. Z Tokia se telegraluje, že japonský parla- ment, jenž se včera opět sestoupil, odhlasoval projev nedůvěry k vládě a byl pak na 5 dní od- ročen. Bylo předem jisto, že parlament odmitne pro- jev důvěry kabinetu Kacurovu a očekává se, ž bude záhy rozpuštěn, načež by se konaly nov volby v dubnu. Dle zpráv, došlých do Paříže, pa nuje v Japonsku velké jitření a vane vítr revo- luce. Dojde prý k rozhodnému zápasu mezi po- sledními stoupenci byrokratického režimu klanů stoupenci demokrafického režimu ústavního
Kacurův Japonsko Tokio Paříž
22 article Ze strany.
Ze strany. Organisace mládeže na Král. Vinohradech mí schůzí důvěrnického sboru zejtra v pátek o 8. ho- dině večerní v restauraci »u Friedländrů«. Z Karlina. Širší důvěrnický sbor místní orga- nisace sejde se v pátek 7. t. m. o 8. hod. večer v restauraci »U koruny« (Vinohřadská třída). Na pořadus 1. Přednáška pana Julia Brabce, úřad- níka Zemské banky a člena výboru Odboru pe- něžních úřadníků národní strany svobodomyslné »O příčinách nynější finanční krise.« 2. Věcí orga- nisační, Přítomnost pánů členů nutna.
Král Karlin Brabec odbor pe
23 article Denní zprávy
Denní zprávy K jubileu knížete Czetwertyňského manifestaci českopoiské ve Varšavě sděluje nám osvědčený přítel českého národa pan Ant. Žwan ještě tyto podrobnosti: V salo- nech »Resoursy Kupieckiej« shromáždilo se přes 100 osob, aby uctili zásluhy vzácného 75letého kmeta, jako předsedy Resoursy. spolku dobročinnosti, zemského hypotečního ústavu a jiných institucí. Když vyznačena jeho záslužná činnost, podali delegáti Klubn česko-polského v Praze, předseda Fr. Ho- vorka a člen výboru A. Zazvorka oslavenei adresu ve skvostné vazbě se znaky českými, polskými a města Prahy. Po přečtení adresy zavzněla bouře potlesku, všichni žádali če- skou hymnu a vyslechli ji stojíce, při čten podpisů na adrese a četných telegramů vřele aklamována jména dra. Groše, dra. Matuše (za Akademii), dra. Podlipného (za Národní radu), dra. Kramáře, Křižika, cís. rady Jahna, profesorů universitních, obchodníků a prů- myslníků, městských rad a různých korpo- rací. Hostiny se zúčastnili členové, páni a dámy v drahocenných toaletách s přeboha- tými rodinnými šperky nejstarších rodů aristokratických, zástupci spolků a růz- ných institucí, měšťané, obchodníci a prů- myslníci, spisovatelé i umělci, mezi nim slavný malíř polský Vojtěch Kossak virtuos Stanislav Barcenies, z Čechů pan Valenta, ředitel česko-polské banky. Ju- bilant s hlubokým pohnutím děkoval všem, zejména českým delegátům pp. Zazvorkovi Hovorkovi. Slavnost potom vyzněla v oprav- dovou maniíestaci českorpolského sbratření.
Antonín Žwan Resoursa Kupieckiej A Zazvorka Groš Matuš Podlipný Křižik Jahn Kossak Barcenies Čecho Valent Zazvork Hovorka Varšava Praha Francie Resoursa
24 article
— Dík knížete Czetwertyňského. Česko- polský klub v Praze obdržel tento dopis- »V můj jubilejní den dostalo se mi z bratr- ské země české tolik vroucích projevů přízně a vřelého přátelství, že jsem byl do hloub duše vzrušen a nevím, jak bych poděkoval všem těm dobrým přátelům, kteří na mě vzpomněli a projevili nejen mně, ale celé mé rodině lásku a oddanost způsobem tak vynikajícím. Necitím se uznání tak zvláštního hoden, pracoval jsem jako každý syn svého národa a přijímám ony výrazy jako důkaz rostoucí shody obou našich bratrských ná- rodů. Kéž láska našich nejbližších si národů zkvétá a mohutní. Do skonu života s vděč- ností budu vzpomínati všech, kdož mue projevem svým vyznamenali a posílám všem staropolské Bóg zaplac! Vladimír kníže Svatopluk Czetwertyňs ki.« — Veřejná přednáška dra. Jarosl. Preisse Národohospodářské potřeby če- ské koná se v sobotu 8. t. m. o 8. hod. več v hlavní budově české techniky (sál č. IV.). — Pohřeb prof. Frant. Tilšra konáse v pátek dne 7. února o 3. hod. odpoledn z chrámu sy. Ludmily na Král. Vinohradech na hřbitov vinohradský. — Pohřeb. Z kostela sv. Rocha na olšanskýc hřbitovech konal se včera o 3. hod. odpoledn pohřeb zasloužilé odborn učitelky měšťaoských škol v Libní slč. Marie M üllerovy. Kostelík i prostranství před ním byly přeplněny smuteč- nimi hosty. K rakvi, spočívající na katafalku bo- haté ozdobeném exotickými květinami, bylo po- loženo množství drahocenných věnců. Pohřební obřady vykonal farář P. Stibinger a sbor pěvci zapěl při nich dojemné skladby. Zesnulou slečn učiteku doprovodili ke hrobu náměstek starostv měst pražských p. cís. r. J. Schrötter, městský radní užitel p. Bolina, ředitelé škol pp. Buli.
Vladimíra kníže Czetwertyňs Preiss profesor František Ludmila Král P Stibinger J Schrötter Libeň polský klub v Praga kostel svatý . Roch
25 article
Moudrý, Kramata, Novolný. Jarý, dr. Rouler Rychtařík, Splíchal, řenitelka sl. Kramatová, dil . dv rada Pavliček, tékárník Müldner, katecheli P. Vávra, P. Železný. P. Bayerle, učitelé pp. l- nota, Fasati, Müher. Moravcová, Bulí ová, ši- pánová, pí. Bechyňpvš, četní členové učitelskýd sborů pražských škol, žákyně měšťanské a mo distské školy a přebojné množství obecenstva. zpěvu smutečních písní byly tělesné ostatkyn snulé slečny učitelky pochovány do rodinnéh hrobu. — Z obecniho hospodářství v Českých Bui jovicích. V Českých Budějovicích ustavilo se s doby němeché družstvo pro zbudováni velkéholh telu. Pro stavbu hotelu získalo místo vedle don zv. Wendlerova, který je majetkem obce. Ob českobudějovická svolila k tomu, že vi ( případe bourání domu tato posioupí část místa bouránín získaného řečenému družstvu. Nyní se městská rada českobudějovická ušnesla dům wendlerovsk sbourati, část plochy domu postoupiti asi za 17.00 korun hotel. družstvu a ostatek věnovati na ree šiření ulice, takže by hotel se stal rohovýmo do niem. Ježto obec českobudějovická zaplatila e Wendlerův dům asi 60.000 K a dům ten skýtá a 1200 K užilku, bylo by poplatnicivo poškozea kdyby dům byl zbořen k vůli stavbě nového e muckého hotelu. Z té příčiny podal dr. Aug. Zatk v Českých Budějovicích stižnpst proti usheset městské rady českobudějovické o zbouřání dom Wendlerova a použiti jeho plochy. Zemský výbu- vyhověl včera stížnosti dra. Zátky. Relerát m úře n. přís. dr. Pinkasc5 iřanísžs — Živnostenské pojíšíování zemské. Po návrh přís. Adámku byly ve včerejší schůzí zemskéh výboru království Českého zvýšeny renty čiyn živnostníků, pojištěné u zemského pojistovacíh fondu císaře Františka Josefa; zvýšeny byly po- mocí bonilikačního fendu. ab
Moudrá Kramata Novolný Jarý doktor Rouler Rychtařík Splíchal Pavliček Müldner P Vávra P Železná P Bayerle Moravcová Wendlerův Aug Pinkasc Adámek František Josef Český Budějovice
26 article
— Zemědělské školství v zemském výbor království Českého. Po návrhu přis. Adámk byly ve včerejší schuzi zemského výboru vyřízen žádosti o remuneraci za kočovné přednášky p hospodářských školách v Benešové, Lounech, Jin- dřichově Hradci. Jičíně, Hlinsku, Žatci, Slaném Kuklenách a Táboře — Humanitní péče zemského výboru králov- ství Českého. Zemský výbor včera na základě re- ferátu přís. Adámka schválil zásadně zřízen chorobince v Nepomuku. Dále povolena výplata podpory spolku „Vlastě“ v Mladé Boleslaví na ošetřování osiřelých a opuštěných dítek. — Ze zemského fondu sirotčího povoleny podpory 27 s- rotkům. — Vyřízeno 8 sporů chudinských. — N zřízení výchovny v Chotěboří povolena bezúroční zápůjčka ze sirotčího fondu. — Závěrka zemského fondu sirotčího za rok 1912 byla vzata na vědomi. — Zpráva zemského výboru království České- ho o navržené nouzové akci. Před lety, kdy sněm český ještě zasedal, podal posl. Švehla společně se zástupci všech českých stran návrh, vyzývající zemský výbor, aby uvažoval o činnosti země pa úlevu nouze v zemi, a aby sněmu o tom ponal zprávu a návrhy. Zemský výbor se potom něko- likráte radil o provedení tohoto návrhu, a v včerejší schůzi zemského výboru předložil zpra- vodaj hr. Schönborn obšírnou zprávu pro sněm pomückách na úlevu nouze. Zemský výbor schralil tuto zprávu, jež však bude sněmu předložena be určitých návrhů zemského výboru, bude opatřen jen poznámkou, že zemský výbor se zřetelem n tíseň zemských financí nemůže sněmu předloži konkretní návchy.
Adámek Švehla Louny Jin Hradec Jičín Hlinsko Žatec Tábor Nepomuk Mladá Boleslav Chotěboř p hospodářský škola v Beneš Slaný Kukleny zemský výbor království Český
27 article
— Schválená parcelace v Libní. U saméholi- beňského nádraží jsou pozemky, náležející z části firmě Bruckner a synové, z části dru. Lad. Špačko- vi a hrabětí Art. Aichelburgovi. Majitelé parcelo- vali r. 1911 pozemky ty, a parcely firmy Bruckne- rovy dostaly čísla 428/I., 429., 434., 435. a 434 parcela dra. Špačka a hr. Aichelburga má číslo 425. Parcelace ty byly povoleny, poněvadž parce- lované pozemky svou výhodnou polohou hodí e na stavební místa. Proti povolení parcelace te podalo stížnost ředitelství c. k. státních drah toho výslovného důvodu, že pozemků těch bude třeba na eventuelní rozšíření libeňského nádra státních drah. Přes to však byla parcelace ta po- volena, a stížnost proti tomu ředitelstvím státnícl drah podaná byla včera na základě referátu přís. presidenta V. Němce zemským výborem za- mítnuta, a to z těch důvodů: ředitelství státníc drah nepředložilo projekt na rozšíření libeňskéh nádraží, ač o něj bylo několikráte žádáno, a dosn není s to, by určilo pozemky, jichž bude na roz žíření nádraží třeba: ostatně provedení parcelae pozemků, o něž se jedná, neznemožní rozšířen libeňského nádraží, poněvadž železniční správ jest oprávněna vyvlastňovati pozemky, jichžn rozšíření nádraží bude třeba — Námitky proti obecnímu rozpočtu pražsk mu zamítnuty. Je známo, že proti rozpočtu král hlav. města Prahy na letošní rok podali realiste společně se sociálními demokraty zemskému vý- boru námitky. O námitkách těch jednal včera zem- ský výbor a po referátě úř. n. přís. dra. Pinka- sa je zamítl.
Libeň Praha Bruckner Brucknoutrov
28 article
— Pražské dražby surových koží prosty po- platku. Je dosud známo, jaký spor a agitační ror- ruch vyvolala výtka, že z pražských dražeb suro- vých koží nevybírá se chudinský poplatek; oba pražské bylo vytýkáno, že tím způsobem poškodil chudinský fond pražský o statisíce peněz. Cestoe stížnostní dostala se záležitost tato do zemskéh výboru, který ji včera rozhodl; po referátě zpra- vodaje úř. n. přís. dra. Pinkasa uznal zemsk výbor, že pražské t. zv. dražby koží nejsou dražb v právnickém smyslu slova toho, nýbrž tolil zvláštním způsobem prodeje, že tedy se na ně ne- vztahuje předpis o chudinském poplatku z dražei — Schůze II. třídy české akademie koná se pátek dne 7. února o 51/4 hod. odpol. Prograz 1. Čtení zápisu o zasedání dne 24. ledna 1913, Podání posudku o pracích dříve předložených. Prof. Švambera zaslal práci: „Šumavská jezera.
Švambera
29 article
Malé Javorské jezero.“ Dr. Perner předloží pric prof. C. Kloučka: „O geologickém horizontu rudníh ložiska na Karýzku“. 4. Vyřízení běžných záleš- tostí. n la— Týdenní schůze Spolku českých lékařův Praze koná se v pondělí dne 10. sinora o 6. bl več. v posluchárně p. prof. dvor. rady Janovskébo Pořad: Prof. Chalupecký: O učinku paprsků Roent- genových a záření radiového na ústrojí oční. o— Z české lékařské misie v Bulharsku. Prár opustil Sofiji dr. Karel Štěpán, chef české lékal- ské misie, pracující v Sofiji od prvních dnů války. zaměněn novou silou lékařskou, drem. Burla- nem, jenž tu s drem. Slavingrem zůstane ni dále pro případ, že obnovení války vyžádá si no- vých obětí. Současně s drem. Štěpánem odiela is. Josefa Plačková, obětavá instrumentářka ošetřovatelka. Den před tím byli členové misie přijati v hodinové audienci králem a vyznamenání řády, kterých siv opravdu zasloužili. K rozloučení na nádraží dostavila se celá česká kolonie, dobro- volné sestry, mnoho lékařů a pí. Karavelová, vdov po ministru, jež řídí nemocnici, v níž česká mlsie pracuje. Zájezd českých tecbníků do Pardubic. Spo- lek posluchačů kulturního inženýrství pořádá v dnech 12. a 13. února vědeckou exkursi pod ve- dením prof dra. Em. Thomy a prof. Inž. J. Záhor- ského do Pardubic. Programi Prohlídka jezu tvpn prof. Záhorského, regulace Chrudimky, městské
doktor Perner profesor Chalupecký Prár Karel Štěpán odiel Plačková Thoma Ing Záhorský Praha Bulharsko Zájezd Pardubice spo Záhor spolek český lékařův