ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6383dc00-8fc8-11dd-a19a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 85, place 110, org 14, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISTY.
3 masthead
15. srpna 1913. Číslo 223.
4 article
přikládá se za vinu, že následkem své zcizelé a nemužné politiky spolu způsobily nynější ab- solutistický regiment a vyslovuje se zvláště německo-radikální straně nejostřejší nedů- věra. I může tedy chomutovský německo-dů- věrnický sněm vypadnouti velice krásně, ško- da jenom, že se o jeho průběhu tak málo do- víme. Rakousko-Uhersko. Zachmuřené vyhlídky. Říš, poslanec dr. Stölzel uvažuje v „N W. Tagbl.“, jaké účinky může míti český ko- misariát na říšskou radu. Na Čechy a Halič po- hlíželi prý politikové celý minulý rok s nej- většími starostmi a tyto starosti nezmizely ani nyní. Naopak ještě se rozmnožily. To, co se nyní vyvíjí v Čechách, jest vážné, nejen pro tuto nejbohatší korunní zemi, nýbrž i pro celý stát. V poslední době upozorňovali přední po- litikové ze zemí alpských i českých, co může z Čech vzejíti pro stát a pro ústavu. Nouzové právo v Čechách může sploditi nouzové právo v Haliči, ve Štyrsku, snad i v Horních Ra- kousích, Tyrolsku atd. a dokonce i v rakou- ském státě. Pojmenujeme-li věc pravým jmé- nem, běží tu o ústavu vůbec, Skoro se zdá, že tato vymoženost XIX. století nemá dnes už ceny. Mohlo by se zdáti, že ústava je něco, co se může na čas klidně odstaviti do kouta a po- dle libosti opět odtud vytáhnouti. Zapomíná se, kolik námahy stálo, než ústavnost byla vybojována; zapomíná se, že rozvoj se dnes neděje jen v uzounkém rámci, nýbrž jako vše- chno v moderní době v širokých rozměrech.
doktor Stölzel W Tagbl RakouskoUhersko Čechy Halič Štyrsko Horní Ra Tyrolsko
5 article
Dr. Stölzel praví dále, že věří Němcůmz Čech, že věci se musily vyvinouti tak, jak se vyvinuly a že alpští Němci neporuší svého souručenství s Němci ze severních zemí. Ale upozorňuje své krajany z Čech, že v Čechách běží také o zájmy ostatních rakouských Něm- ců. Nostra res agitur in Bohemia! volá dr Stölzel. A proto, mají-li alpští Němci vytrvat po boku svých krajanů z Čech, musejí tito za- chovávat souručenství také Němcům alp- ským . . . Nejlepší radíkalismus je čin; či- nem, který může nésti ovoce, je však práce Nechť tedy každý, kdo v Rakousku dělá poli- tiku, cítí v sobě odpovědnost za práci! Dr. Stölzel odpovídá těmito závěrečnými slovy uhlazeně sice, ale velmi srozumitelně oněm našim německým radikálům, kteří už pohrozili vládě, že ve Vídni vypřáhnou, ne- bude-li v Čechách dělati to, co oni jí diktují. A výstraha Stölzlova není první, která z na- cionálních německých kruhů z Alp přichází do Čech. Pro obstrukci na říšské radě nebude možno alpské Němce získati.
doktor Stölzel Němec Stölzlův Němcůmz Čechy Čechy Německo Rakousko Vídeň
6 article
Polský hlas o rakouské diplomacií. „Slovo polskie“ otiskuje ve vídeňském dopise ostré odsouzení maďarského vlivu v ra- kouské diplomacii. Protisrbská politika zahra- ničního ministerstva, ovládaného nyní Maďary. spěje k úplnému bankrotu. Chtěla zničiti Srb- sko, a zatím Srbsku neuškodila, za to způso- bila diplomatickou a vojenskou pohromu Bul- harska. Za druhé odpudila od Rakouska Ru- munsko, které bylo už dávno nespokojeno protirumunským postupem uherské vlády a čekalo jen na příležitost, aby mohlo projeviti svou nespokojenost s Rakouskem, aneb aspoň svoji neodvislost od sousední velmoci. Ko- nečně protisrbská politika rakouské diplo- macie dovedla to tam, že způsobila rozkoli mezi Vídní a Berlínem, takže císař Vílém se prohlásil proti jakékoli revisi bukureštského míru, jejž Rakousko nechce uznati. Naši diplomaté z povolání byli by ještě před měsícem prohlásili za blázna každého. kdo by jim byl předpověděl, že Rumunsko po- táhne na Bulhary, že Bulhaři budou poražení od Srbů a Řeků a že císař Vilém se octne po boku odpůrců té politiky, kterou provádějí Maďaři v rakouském zahraničním minister- stvě. Tyto tři fakty dokazují, že naši maďarští díplomaté mají nad míru mnoho maďarského patriotismu, ale trpí úplným nedostatkem pro- zíravosti. Zůstane-li kormidlo naší zahraniční politiky i nadále v rukou těchto maďarských pánů, pak jest se obávati katastrofy, která může nadejít dříve, než se komu zdá.
Maďar Srb Bulhar Srba Řek Vilém Srbsko Rakousko ko Vídeň Berlín Rumunsko
7 article
Stíhání pravoslavných v Haličí. „Prikarp. Rus“ má zprávu z Gorlic, že maloruské obci Dolgé byl opět zatčen pravo- slavný duchovní, otec Petr Solovij. Četníci sebrali u něho všechno bohoslužebné náčiní, kalich, felon, knihy, ba i hostie, svázali vše- chno do prostěradla, které strhli s postele du- chovního a odvezli spolu se zatčeným do Gor- lic, kde otec Solovii uvržen do vězení. Ve
Solovij Solovie Halič Rus Gorlice chargé Gor
8 article
zprávě se nesděluje, jakou záminku k zatčení pravoslavného duchovního měl nyní polský po- litický úřad.
9 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Černá Hora uvítala bukurešťský mír. Král Nikola, jakmile v neděli obdržel z Bukurešti telegram gen. Vukotiče, že mír je podepsán, hned svolal do dvora ministrya všecky státní hodnosty a oznámil jim radost- nou zprávu. Vyslanci srbský a řecký přišli, aby blahopřáli. Král je objal a opětoval gratu- laci. Málo potom s hlavního chrámu zvony za- hlaholily a děla zahřměla na uvítání míru Lid v zástupech spěchá ke dvoru, v jeho čele jde a hraje vojenská hudba. Král s královnou a rodinou vycházejí na balkon. Lid je po- zdravuje provoláváním. Když jásot utichl, mi- nistr zahraničných věcí Plamenac vyšel před národ a četl telegram gen. Vukotiče z Buku- rešti. Provolávání se opakuje. Král s balkonu děkuje, volaje: „Živela Crna Gora! Živela mo- je pobedonosna (vítězné) vojska!“ Hudba hra- je černohorskou hymnu. Po ní král volá zvuč- ným hlasem: „Živela Srbija! Živeo kralj Petarí Živela junačka srpska vojska!“ Hudba hraje srbskou hymnu. Národ provolává slávu Srb- sku. Když opět nastalo utišení, opakovala se stejná ovace Řecku, načež se král rozloučil s národem zvoláním: „Živeli sví (všichni) Srbi gde god ih ima! (kdekoli jsou). Ohromný dav se zdvihl a kráčel od královského dvora před vyslanectví srbské, kde se opětovaly ovace Srbsku, králi Petru a srbské armádě. Vyslane Gavrilovič se poděkoval. Totéž se událo před vyslanectvím řeck ým.
Nikola Vukotič Gore Srb Petr Vyslane Gavrilovič Černá Hora Bukurešť Řecko Srbsko Lido Živel Srbija
10 article
Mínístr Genadiev o sítuací v Bulharsku. Bulharský min. vnějších věcí Gena- diev pravil v rozmluvě se zpravodajem „Zeitu“ mímo jiné: „Válka s Tureckem zapo- čala původně pro osvobození Makedonie. Makedonii válčili proti Turkům již dlouho sko- ro výhradně Bulhaři, poněvadž Řekové a Srbo- vé potírali v Makedonii společně s Turky bul- harský živel. Také za války balkánského spol- ku proti Turkům připadl bulharské armádě nejtěžší úkol a Bulharsko musilo přinésti nej- větší obětí válce. Nyní místo Bulharska vzro- ste Řecko a Srbsko obdrží více, než se mu kdy zdálo ve snách. Bulharsko vídí se oloupeným o největší část plodů svého vítězství. Kromě těchto ohledů na spravedlnost Bulharsko bylo by ohroženo také ve svém hospodářském vý- voji, kdyby neobdrželo Kavaly s pozadím. Dou- fám, že bukureštský mír, jenž byl přivoděn událostmi, o kterých nechci mluviti, bude zre- vidován z důvodů spravedlnosti i evropských zájmů. Ačkoli za chyby jednotlivých osob mu- sejí často pykati celé národy, jest oprava bu- kureštského traktátu aspoň pokud běží o příšt rozvoj Bulharska nezbytně nutná a neodklad- ná, má-li býti na Balkáně zabezpečen trvalý mír a ustálené poměry ... Mimo to chci vám říci, že se příčiníme dělatí nyní opak toho, co po šest měsíců dělala dřívější vláda. Po celých šest měsíců dělala systematicky jen to, aby Bulharsko ztratilo všechny své přátele a aby se jeho soupeři spojilí v hněvu a nenávist proti Bulharsku. Přičiníme se příště, abychon si získali nových přátel, neboť na vlastním těle jsme pocítili nejhroznějším způsobem, jak jsou nám potřební a užitečni. škoda, že min. Genadiev k těmto svým rozumným slovům nedodal ještě, kde hodlá hledati nové přátele Bulharska.
Bulhar Řek Srba Bulharsko Turecko Makedonie Řecko Srbsko Balkán
11 article
Bulharští uníversitní profesoří protí řeckým obviněním. Profesoří sofijské university zaslali ci- zím universitám tento telegram: Profesoři sofijské university teprve dnes zvěděli o telegramu, jejž profesoři university athénské zaslali cizím universítám jako pro- test proti domnělým zločinům, jichž prý se dopustilo bulharské vojsko vůči makedon- skému obyvatelstvu. Odloučeno od vnějšího svěla a zbaveno možnosti hájiti se, bylo Bulharsko zahrnuto hroznými obviněními se strany svých vče- rejších spojenců, dnes spojených proti němu s Rumuny a Turky. Profesoři sofijské uni- versity litují upřímně, že jsou nuceni při- řaditi protest svých kolegů athénských k či- nům systematického obviňování, jež zahájil naši odpůrci. Sofijští profesoři jsou povinni poukázati na skutečnost, že po celou dobu balkánské války oběti zločinů v Thrakiia v Makedonii bylo vždy obyvatelstvo bul- harské. Tyto zločiny nemohou tedy býti dílem Bulharů. Důkazem toho jsou mimo jiné ony statisíce uprchlíků, kteří přišli do Bulharska z míst, zaplavených vojskem ře- ckým, srbským a tureckým, i svědectvi
Rumun Turek Bulhar Bulharsko Makedonie
12 article
uprchlíků národnosti nebulharské, jako Kuco- vlachů z Moglenu, kam bulharské vojsko nikdy nevkročilo, kde nebylo žádného boje a kde přes to jsou vsi vypáleny, obyvatelé povražděni, zneuctění a vyhnáni od svých krbů. Dále zprávy mnichů, kteří unikli po- hromě v Kylkyši, kdež řečtí vojácí povra- ždili děti katolického ústavu tohoto města, a řecká vojenská pošta, zachycená v Raz- logu při ústupu řeckého vojska, která obsa- hovala dopisy vojínů příbuzným, v nichž se praví výslovně, že řecká armáda dostala rozkaz vybubiti bulharskou rasu a zničiti všechny bulharské vesnice. Athénští profe- soři mluví o usmrcených biskupech. Pravda jest, že není usmrcených, nýbrž že někteří byli zatčeni a postaveni před soud pro vy- zvědačství a organisování ozbrojených čet. které měly loupiti a hobití Bulhary. Titéž profesoři tvrdí, že cizí konsuláty byly vypáleny. Pravda jest, že v Seresu řečtí vojácí zavraždili bulharskou stráž ra- kousko-uherského konsula v tomto městě, který je národnosti řecké. Athénští profesoři slibují podrobný výklad všeho, co by mohlo sesíliti jejich protest. Jejich sofijští kolegové mohou rovněž postaviti naproti tomu neméně podrobný výklad, jenž ukáže celému světu, že u Řeků je systemem, přisuzovati Bulharům zločiny, které spáchali sami. Ve jménu pravdy vznášejí sofijští pro- fesoři prostřednictvím tisku na své kolegy všech cizích universit prosbu, aby přispěli, pokud jim možno, k uskutečnění mezinárodni ankety, kterou vláda bulharská již navrhla, by byli odbaleni praví vinníci zločinů, spá- chaných v Thrakii a v Makedonii za války a kteréžto anketě se Řecko hledí vyhnouti pod ošemetnými záminkami, při čemž jsou přesvědčeni, že jejich athénští kolegové ne- odmitnou také se k nim připojiti. Za profesory sofijské university rektor Štěpán Kyrov.
Kuca Bulhar Řek Kyrov Moglen Makedonie Řecko
13 article
Krise v Holandsku. Poněvadž holandští socialisté odmítl účastenství v ministerstvu a liberálové ne- chtějí bez nich sami utvořiti kabinet, aby na nich nebyli úplně závislí vůči pravici která se chystá k ostré oposici v parla- mentě, nezbývá za nynějších poměrů, kdy žádná strana nemá většiny, než utvořiii mimoparlamentní, pouze hospodářské mini- sterstvo bez politického programu, Mimoparlamentní kabinel, jejž tvoří bý- valý liberální ministr dr. Cort Vanderlinden, je prý již téměř úplný a bude míti rozhodně liberální ráz. Jen obsazení ministerstva fi- nancí působilo dosud obtíže, Cort Vander- linden však měl ve středu dlouhý rozhovor s bývalým ministrem financí de Meestrem i očekává se, že jej získá. Státní rada prof. Oppenheim z Leidenu má býti ministrem vnitra, dr. Boers z Utre- chtu ministrem spravedlnosti a státní rada Hasselman ministrem osad. Vanderlinden asi převezme také porteleuille zahraničních zále- žitostí. Socialisté budou prý v druhé sněmovně nový kabinet podporovati hlasováním pro vojenský a námořní rozpočet, ježto by jinak musilo dojíti k rozpuštění parlamentu a vy- psání nových voleb, aby se utvořila nějaka jednotná většina, při čemž by se mohli kon- servativci opět dostati k vládě.
Cort Vanderlinden Vander Meestr profesor Oppenheim doktor Boers Holandsko Leiden Utre
14 article
Politický skandál v Americe. Aféra guvernéra státu Nov. Yorku bud velký rozruch a očekávají se vážné konflikty Guvernér Sulzer je prý odhodlán postaviti se proti všem pokusům, aby byl suspendovár z úřadu, dokud vyšetřování proti němu nebude skončeno, i praví se, že použije po případ ke své ochraně státní milice. Vůči těmto zprá- vám prohlásil viceguvernér Glynn, že se ne- pustí do žádného fysického boje se Sulzrem aby ho donutil opustiti kapitol, a že k tomu také nepodnikne žádné vojenské akce. Zpráva sněmovní komise, na jejímž zá- kladě bylo usneseno dátí guvernéra Sulzrav obžalobu, je pro něj přímo zdrcující. Uváda se v ní, že přísežné prohlášení guvernérov o jeho příjmech a vydáních je nepravdivé, že zatajil sebrané volební fondy demokratické strany a že jich použil k nákupu cenných pa- pírů pro bursovní spekulace, že v době, kdy spekuloval s jistými ebligacemi, podal návrh zákona proti akciové burse novoyorské, kte- rýžlo zákon by byl měl účinek na kursy, že zneužil moci svého úřadu v neprospěch státu, a konečně, ačkoli vyšetřování není skončeno, svědectví, která posud byla vydána, jsou ta- kového rázu, že je nutno veřejně zakročiti. Soud, jenž má zkoumati žalobu proti Sulzrovi, je svolán na 18. září. Guvernér
Glynn Amerika demokratický strana
15 article
Sulzer chce před soudem vystoupiti proti po- stupu sněmovny a jeho choť přejímá veške- rou vinu, prohlašujíc, že prý spravovala pe- něžní záležitosti svého manžela i používala cheků ke spekulacím bez jeho vědomí. Hodlá také vystoupiti jako svědkyně před senátem.
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Protestní sjezd zástupců českých okresů a obcí v království Českém konati se bude ve středu dne 20. srpna 1913 o 11. hod. dopol. ve velkém sále ostrova Žofín- ského. O významu posledních politických převratů a jeho účincích na samosprávu pro- mluví J. Exc. JUDr. Josef Fořt, tajný rada, c. k. ministr m. sl. ald., a JUDr. Jos. Uhliř, ředitel městských úřadů v Písku, člen stálého výboru Svazu českých města právního odboru Poradního sboru českých okresů. Sjezd svolán jest pp. drem. Karlem Grošem, Cyrillem Papouškem a drem. Antonínem Štychem jako schůze omezená na pozvané dle § 2. zák. shrom. — Pro nové česko-německé jednání o do- hodu vyslovil se včera večer národně-sociáln denník podmínečně. Vychází ze stanovi- ska, že pod patronancí nynější vlády je smír česko-německý nemožný, poněvadž schází j k tomu hlavní podmínka: důvěra obou stran.
JUDr Fořt Jos Groš Cyrill Štych Žofín Písek městský úřad svaz český město
17 article
Proto jí radí, aby udělala místo vládě novéa vypsala ihned volby do sněmu král. Českého, „aby oba národové měli legitim n zástupce k dalšímu jednání. Be těchto legitimních zástupců není přece žádné právoplatné jednání možno.“ Konsta- tujeme jako malý, přece však jen pokrokv názoru národně-sociálního denníku na obnovu česko-německého vyrovnání. Tímto prohláše- ním se praví, že strana nár.-sociální je zá- sadně pro obnovu česko-německé- ho vyrovnání, když nynější vláda od- stoupí a když oba národové budou míti legí- timní zástupce k dalšímu jednání. Zazname- náváme pro strýčka Příhodu. — Akce o uplatnění zákona Perkova n Moravě bude obnovena. „Pozor“ sděluje z Brna, že v neděli konala se tam školská schůze, svolaná moravským odborem Národní rady české. Na schůzi byly zastoupeny všech- ny kraje české Moravy a jednalo se o tom. kterak prováděti zákon Perkův se zřením na dosavadní rozhodnutí správního soudního dvo- ru ve věci té. Výsledkem schůze bylo usnese- ní, aby bylo vydáno pojednání se všemi návrhy ve schůzi přednesenými a rozesláno všem in- teresentům a aby se akce za uplatnění záko- na Perkova co nejenergičtěji obnovila.
Perkův Perkův můj Morava Brno odbor národní rada český Morava
18 article
— Protest Plzně ohledně vlakových ambulancí. Z Plzně, 14. srpna. (Zvl. tel. »N. L.«) Městská rada plzeňská usnesla se v dnešní své schůzi protestovati proti urážli- vému protičeskému článku v »Ostdeutsehe Rundschau« ohledně vlakových ambulancí zasaditi se rozhodně o rozdělení vlakových ambulanci, dojíždějících z Vidně do Čech. — Pražsko-železářská společnost na Kladně propouští dělníky. Kladenská »Svoboda« sděluje že následkem nadprodukce výroby Pražsko- žele- zářská společnost na Kladně omezuje výrobu, čímž sta rodin dělnických ocitá se ve vý robní ne- jistotě, kdežto jiní dokonce jsou propouštěni. Na Kladně bylo dle tvrzení jmenovaného listu v po- sledních měsících společností propuštěno 700 a 100 dělníků, většinou starých. práce máně »schop- ných«, kteří jsou dáváni do tak zv. »provise«, která prý činí 16—2 0 K měsíčně. List dokládá, že následky propouštění dělníků pociťuje i řemeslni- ctvo a obchodnictvo, čímž jedno zlo plodí druhé.
Svoboda Plzeň Čechy Kladno Ostdeutsehe Rundschau
19 article
—— Námci všude stejní. Před několika dny za- znamenali jsme zprávu o »ušlechtilém« projevu patriotismu německých akademiků-turistů, kteř v jistém případě na Šumávě rozházeli svoje na- vštivenky, plně popsané různými protičeským šťavnatostmi. Zprávu tuto zazpameni vá »Dziennik Cieszynski« a dokládá, že Němci jsou všud stejní: V těchto dnech počmárali zdi nové polske útulny na slezské Ropičce výrony tak sprostými. že je vůbec nelze přetlumočiti. Přijde-li polský neb český člověk v Bezkydech do německé útulny, a nemluví-li německy, může býti jist, že nebude obsloužen a může považovati za zvláštní štěští, jestliže ho nepotká za jeho »smělost« nie jiného. V slovanských útulnách jest domovem jiný mrav. Zdá se však, že některé Němce mrzí a že svým chováním všestranně snaží se o to, aby příslovečná slovanská pohostinnost a snášelivost byla zaměněna německým hrubiáns tvím.
Námec Šumáva Dziennik Cieszynski Němec Bezkydy
20 article
— Další protesty proti dosazení byrokratické komise správní došly nás od obecního zastupitel- stva král. města Českého Brodu. — Ku poměrům na poštách. Městská rada Německém Brodě usnesla se jednomyslně ve schůzi dne 13. srpna t. r. konané zaslat důraz- ný telegrafický protest předsedovi ministerstva hr. Stürgkhovi a ministru obchodu dru. Schustero- vi šl. Bonnotoví proti urážlivému a český národ sni- žujícímu článku poštovního kontrolora Pogatsch- nigga ve Vídni, uveřejněnému v „Ostdeutsche Rund- schau“, zároveň s ohražením proti obsazení vídeš- ských vlakových pošt národně nesnášelivým ně- meckým úřadnictvem a se žádostí za rozdělení do Čech a Moravy dojíždějících poštovních ambu- — Městská rada v Košířích ve schůzi, konané dne 12. t. m., schválila v zásadě prozatímní ujed- nání s majitelem stráně nad „Mlýnkem“ ohledně jejího zalesnění a úpravy. — Na dodání nábytku pro nové místnosti městského úřadu vypíše s ofertní řízení. Učiněny další disposice ve příčině umístění nové obecní půjčky. Technické kanceláři uloženo vypracovati přesné rozpočty na rozšíření cesty ke hřbitovu. Odmítnuto uděliti městským úřadníkům přispěvek k účasti na sjezdu samo- správných úřadníků v Roudnici. — Vzhledem ke hromadným žádostem místních spolků a organisací usneseno vyhláškou apelovati na majitele domů, by nezvyšovali činži o více, než skutečně obnáší 10% přirážka. Návrh p. rad. Hahna, aby do vy- hlášky pojaty byly přesné výpočty, zamítnut. —
Stürgkh Hahn Český Brod německý Brod Vídeň Čechy Morava Košíře Roudnice Pogatsch
21 article
Jednomyslně usneseno protestovati proti suspen- dování zemské ústavy království Českého a zří- zení správní komise zemské. — Ve věci zřízení měšťanských škol v Košířích usneseno domáhati se deputací u správní komise zemské, aby vzhle- dem ke zvýšení zemských příjmů umožnila příznivé vyřízení této naléhavé potřeby města. — Rovněž vyslána deputace k elektrickým podnikům města Prahy za účelem urychlení otázky dobudování ko- šířské trati i zřízení zastávky dle potřeby na hra- nicích smíchovsko-košířských při křižovatce ulice Plzeňské a Erbenovy. — Výprava chovanek hospodyňské školy hr. Zamoyské v Zakopaném do Čech. V letošní sai- soně navštívilo více českých hosti ústav, založený pí. hraběnkou Zamoyskou, vdovou po gen. Vlad. Zamoyském v Kužnicích u Zakopaného, a v roz- mluvách došlo k návrhům, aby chovanky zavítaly do Čech a poznaly naše hospodářské školy a zá- vody. Paní hraběnka ochotně se rozhodla pro návrh ten i přijede její dcera Marja, jež s maškou ústav vede, s chovankami a učitelkami do Čech.
Erbenův Zamoyska Vlad Marja Košíře Praha Zakopané Čechy Kužnik
22 article
Vyjedou z Krakova dne 23. t. m. ráno a přibudou do Pardubic o 3 hod. 34 min. odpol. a odtud do Král. Hradce v 5 hod. 27 min. a z Král. Hradce hodlají navštíviti hospodářské školy ve Stěžerách a dne 24. v Chrudimi. Z Chrudímě odeberou se do Prahy, kdež pobudou tři dny, aby si prohlédly pražské závody i památnosti a vráti se pak přes Olomouc a Přerov do Krakova, odkud po většině se odeberou do svých domovin ve všech částech Polsky. — žádosti za místa v zemské službě. Zem- ské správní komise dochází množství žádostí, jež většinou musejí býti vráceny, poněvadž nejsou řád- ně deloženy. V žádostech za místa mužských si nutno výslovně uvěstí, zda žadatel uchází seo místo ve službě účetní, či kancelářské, zda je vo- jenské služby prost, či zda je ve svazku vojska neb zemské obrany a zdali je s některým ze zemských úřadníků neb sluhů spřízněn nebo sešvagřen. K žádostem musí se přiložiti křestní (rodný) list, do- movský list, vysvědčení zachovalosti, lékařské vy- svědčení, všechna vysvědčení školní, vysvědčent o dosavadním zaměstnání, pak listinný průkaz znalosti druhého zemského jazyka, nejlépe vysvěd- čení semestrální. Žádosti, které nejsou takto do- loženy, musí býti vráceny k doplnění.
Král Krakov Pardubice Hradec Stěžery Chrudim Praha Olomouc Přerov Polsko
23 article
— Z českých feriálních osad. Dne 15. srpna odjíždějí 4 středoškolští studenti dle návrhů slav. sborů profesorských na 4 neděle do krásných lázní luhačovických. Ředitelství těchto lázní zdar- ma opatří pobyt i stravu těmto 4 nadaným studen- tům, jakž záslužně činí již po četnou řadu let. Vý- bor spolku vzdává za lento velkodušný dar slav. ředitelství luhačovických lázní, jakož i tamějším pp. lékařům upřímný dík. — Menšinové museum v Praze II. (Vladisla- vova ul. 13). ústav, soustřeďující všechen materiál o menšinách. prosí sl. správy škol z území ohro- ženého o laskavé zaslání výročních zpráv nových i starých, jakož i jiného materiálu tištěného i psa- ného, důležitého pro život menšiny a školy, pro archiv a knihovnu. — Dary. Ve prospěch České dětské nemocnice věnovali: k uctění památky zemř. pí. Rosalie Hrbo- vé, vdovy po štábním lékaři, pp. Petr a Marie Hrbovi, t. č. D. Břežany, 20 K, Jaroslav Valenta, kr. zem. účelní rada, k uctění památky zemř. p. Al. Valenty, soukromníka v Jindř. Hradci, 10 K p. A. R., k uctění památky své zesnulé choti 500 K, cís. rada p. Schmied. Holešovice, k uctění památky pí. M. Vendulákové, 50 K.
Hrba Petr Hrb Valent Jindřichův A R Schmied M Venduláková Břežany Hradec Holešovice 50 menšinový muzeum v Praga II
24 article
— Nehoda vídeňského rychliku. Včera ránoo 3. hodině vyjely na trati severozápadní dráhy ve stanici kolinské tři vagony rychlíku z kolejí. Štalo se tak při přejezdu poslední výhybky. Nežlí rychlík zastavil, vlečeny byly vozy ještě asi 300 kroků, k značnému zděšení cestujících, jež nárazy kol o pražce a štěrk značně poděsily. Štěstím možno na- zvati, že vozy vyjely na rovné trati. Rychlík utrpěl tím ovšem zpoždění. — Vzrušující scény pří pohřbu. Před několika dny oběsil se v Chomutově z lítosti nad nevěrou své ženy jistý Albert Kraus. Při pohřbu jeho došl ke vzrušujícím scénám na hřbitově. Když pode- zřívaná jeho vdova přijela ke hřbitovu v kočáře, uvítána byla voláním „fuj“ a nejhrubšími nadáv- kami. Za intervence stráže byla doprovozena ke hrobu, kde rozlícené ženy, v počtu několika sel, chtěly ji po spuštění rakve shoditi do hrobu. Kněz musil obřady přerušiti a teprve, když byla vdova odvedena, je skončiti. — Pohyb obyvatelstva v Nuslích. V týdnu o 3. do 9. srpna se narodilo dítek 13, a to: 6 pohlaví mužského, 7 pohlaví ženského. Zemřelo 5 osab, 3 pohlaví mužského, 2 pohlaví ženského. — Zřízenec elektrických podniků a antomobil. V Plzeňské třídě na Smíchově nedaleko hostince „U zlatého anděla“ udál se včera odpoledne vzru- šující výjev. Zřízenec elektrických podníků, 22letý Karel Mester z Nového Smíchova č. 25 stál na krok od chodníku a mluvil se svým známým. Náhle
Nehoda Rychlík Kraus Mester Chomutov Nusle Smíchov Nový Smíchov zlatý anděl
26 article
vdova bez groše, s malými dětmi. Opuštěné rodiny ujal se bratr zesnulého, August Bebel, rovněž bý- valý voják, který však krční chorobou přišelo hlas, pročež musil se vzdáti vojenské služby. Jako invalida dostával měsíčně dva tolary a dostalo se mu místa dozorce vězňů. Aby se mohl lépe starati o sirotky, oženil se s jejich matkou. Ale choroba rychle pokračovala, za dva roky jej sklátila do hrobu a rodina osiřela po druhé. Matka se pře- stěhovala s dětmi do Wetzlaru k rodičům. Ve Wetzlaru vychodil Bebel obecnou školua tam také ztrávil vlastní mládí. Byl výborným žá- kem. Když ředitel hledal, koho by měl vyzname- nati, celá škola volala Beblovo jméno. Vyzname- nání však nedostal, protože měl vroubek. Hřebí- kem a kamenem vytesal své jméno na zeď chrámu a když se věc v neděli prozradila, dostal pár po- hlavků a byl třikrát po škole. Tak vstoupil de života bez vyznamenání. Roku 1853 zemřela Beblovi a jeho bratru matka. Ubohá zažila málo dobrých chvil v životě manželském a vdovském. Trpěla sedm let soucho- tinami. Bebel o ní sám praví, že více strastí a sta- rostí sotva kdy které matce bylo údělem. Po smri matčině ujala se Bebla teta, jež měla ve Welzlaru vodní mlýn. Bratra jeho vzala si druhá teta, jeií muž byl pekařem. Ve mlýně měl Bebel na starost pěči o drůbež, sbírání vajec a číštění chlévů. Tak žil až do velikonoc r. 1854, kdy byl propuštěn ze školy. Byl by rád dále chodil do školy a pak se vě- noval hornictví, ale nebylo peněz na studia a fal se učil soustružnictví. Fysické jeho výkonnost
Bebel Beblův Wetzlar
27 article
vadila značně tělesná slabost. Byl neobyčejně sla- bým hochem a nedostatečná výživa tomu podstat- ně přispívala. Večeře jeho po dlouhá léta spočí- vala z kusu chleba s máslem a ovoce. Mistr a mi- strová byli pořádní a vážení lidé. Jídlo bylo dobré sle bylo ho málo. Učení bylo přísné, pracovní dob dlouhá. Ráno počala o 5. hodině a trvala do 7 hod. večer bez přestávky. Od soustruhu šlo se k obědu a od oběda k soustruhu. Když Bebel jako učedník ráno vstal, musil nanosit mistrové dvě konve vody ze studně, vzdálené pět minut. Za tuto práci do- stával týdně 14 feniků (t. j. 16 hal.). Právě v ten den, kdy se vyučil, zemřel jeho mistr. Bebel stal se téhož dne, což je řídkým případem, současně tovaryšem a obchodvedoucím. V lednu r. 1858 však vdova po místrovi závod rozpustila a Bebel vydal se na cesty. Odebral se nejprve do Frankfurtu nad Moha- nem. V té době bylo zvykem, že tovaryší přijímání byli na byt a na stravu, což obojí bylo velmi ubohé. Mzda byla také nízká, činila dvě marky týdně. Bebel procestoval krajiny kolem Rýna, až přišel do Freiburku, kde ztrávil léto. Styků s kolegy z odboru neměl. Cechy byly zrušeny, odborových organisací nebylo. Politické spolky, do nichž děl- níci mohli vstoupit, nebyly rovněž žádné. V Ně- mecku panovala ještě reakce. Tehdy deslechl se Bebel o existenci katoli- ckého spolku tovaryšů a když se přesvědčil, že i jinověrci, zejména protestanti se v něm přijímají stal se jeho členem. Na jaře r. 1858 chtěl odce- slevati do Švýcar, nedosřal však povolení, protože
Bebel Rýn Frankfurt nad Moha Freiburk Švýcary
28 article Svýcarsko známo bylo republikánskými ideamí
Svýcarsko známo bylo republikánskými ideamí tovaryšům v zájmu státního pořádku musilo býti zabráněno, aby republikánstvím nenasákli. Proce- stovav ještě mnohá jiná města, přišel Bebel kon- cem února r. 1860 do Solnohrad, které tehdy pa- třily ještě k Německu. I tam stal se členem katoli- ckého spolku tovaryšů. Mzdy byly v Solnohrad bídné, proto koncem února r. 1860 vrátil se Bebel zpět do Wetzlaru a pak šel do Lipska. Do té doby spadají počátky jeho politického života, o kterém bylo psáno již na jiném místě. Postavení Bebela v dělnickém hnutí nutilo h k tomu, aby se trvale usídlil v Lipsku. Na podzim r. 1864 se tam zasnoubil. Jeho nevěstou byla děl- nice z lipského závodu a modním zbožím. Bebeh o ní praví, že nikdy nelitoval sňatku s ní, poněvadž nebyl by nikdy nalezl ženy oddanější a obětavéjší. Pro muže činného ve veřejném životě nebylo lho- stejno, jakého ducha žena je, má-li pochopení pro jeho snahy, nebo je-li mu přítěží. Bebelova žena chápala jeho snahy v hnutí dělnickém. Byla mu útěchou v těžkých dobách persekuce a radostí v dobách činnosti nerušené. = Čestné doktoráty university londýnské. Z Haagu, 14. srpna. (K. k.) U příležitosti otevření mírového paláce propůjčí universita v Leydenu profesorovi Renaultovi z Paříže, vídeňskému pa- cifisťovi Friedovi a severoamerickému státnímu ta- jemníkovi Rootovi ve slavnostní schůzi dne 27. srpna čestný doktorát university leydenské. = D. světový kongres esperantistů koná se o 24. do 30. srpna t. r. v Bernu. Předehrou k němu jest řada národních sjezdů právě pořádaných: bel- gický v Gentu, německý ve štuttgartě, ruskýv
Bebel Bebelův Renault Fried Solnohrad Německo Wetzlar Lipsko Haag Leyden Paříž Bern Gent mírový palác
29 article
Kyjevě, maďarský v Aradu, italský v Miláně, kato- lických esperantistů v Římě, anglický v Eastbourne. skotský v Greenocku a šest okresních sjezdů ve Franeii. Podle zpráv přípravaého výboru jest vidno že tento světový sjezd předčí svým uspořádáním všechny předešlé, neboť dostává se mu všestranné podpory se strany města Bernu i vlády švýcarské. jež daly mimo jiné k disposicí kasino a universitní budovu k pořádání slavnostních a odborných schů- zí. Počet účastníků bude nepochybně větší než na kongresech dosavadních, neboť přihlásilo se již na 1000 hostí. Zábavní část programu obsahuje též dvě esp. divadelní hry, které provedou herci di- vadla antverpského a řadu výletů do Alp. [Infor- mace: Praha II., Vodičkova ulice 38. Esperanto- Olicejo.) = Pohřeb peštského starosty. Z Peštl, 14. srpna. (K. k.) Dnes odpoledne konal se za nadmíru četného účastenství všech vrstev obecenstva po- hřeb zesnulého starosty dra. Heltate.
Kyjev Arad Milán Řím Eastbourne Greenock Bern Alpy Vodičkův ulice Peštl Praha II Olicejo
30 article
= Průtrž mračen u Segedína. Z * Sege dína. 14. srpna. Dnes dopoledne zaplavila zde silná prů- trž mračen níže položené části města a způsobile velikou škodu též na úrodě. Tisa stoupá ustavičně = „Zlatý klub“. Z Petrohradu, 14. srpna. Po- licie dnes v poledne objevila po dlouhém, marném pátrání herau, zvanou „Zlatý klub“, kde se hrálo makao jen o zlaté mince. Klub byl v domě býva- lého kurátora petrohradského učitelského okresu, hraběte Morsin-Puškina, a to v elegantním bytě jisté Bezcujevové, vdovy po důstojníku. Policie zatkla 30 osob, mezi nimi elegantní dámy a pány z nejlepší petrohradské společnosti. Ale přístup měly také světačky a dámy z polosvěta. Hráči byli právě pohříženi do hry, když policle vstoupila. Množství peněz bylo zabaveno. Ve vedlejším po- kojí byl zřízen bohatý bufet, plný nejjemnějších zá- kusků a nápojů. Zavření herny je sensací petro- hradskou, protože členy klubu byli příslušníci nej- lepší petrohradské společnosti. Bylo zahájeno vy- šetřování. Paní Bezcujevová byla již pro podobné delikty několikráte trestána = V Chorvatsku není cholery. Píše se nám ze Záhřeba: Některé německé a také české časo- pisy přinesly poplašné zprávy, že v Chorvatsku řádí cholera a v samém Záhřebě že vyskytlo se ně- kolik případů cholery. Na zprávách těch není ani zbla pravdy a tendence jich směřovala k tomu, aby odvrácení byli turisté i čeští interesenti od výsta- vy, která se právě v Záhřebě pořádá. Do Záhřeb přijelo ijž několik Čechů, aby uspořádali na výsta- vě exposici svých firem. Za „Vývozní spolek“ je tu zástupce pan Bič iště z Král. Vinohradů, který poskytne každému informace přímo na výstavě.
Morsin Puškin Bezcujevová Čecho Bič Král Segedín Tisa Petrohrad Chorvatsko Záhřeb zlatý klub
31 article
= Rozvody ve světle statistiky. Vždy se my- slelo, že nejvíe rozvodů je ve Francii a Americe, ale statistika nyní dokazuje, že nejvíc rozvodů je ve Švýcarsku, kde na 100.000 obyvatelů přijdou 43 rozvody. Amerika přes rychlejší vyřizování roz- vodů přivedla to jen na 42 rozvody na 100.000. Francie vedle nich vypadá se svými 33 rozvody opravdu šosácky. O Rakousku se ovšem nedá ani mluviti. To s 8 rozvody na 100.000 je skutečně hodně nemoderní. = Nová atéra náhrdelníková. Z Paříže, 14. srpna. Ve vznešených francouzských mořských láz- ních Deauville mají nyní také historii ztraceného perlového náhrdelníku. Včera odpoledne objevila se ve filiálce pařížského klenotníka Paula Lienarda asi 34letá elegantní dáma a žádala, aby jí bylo předloženo několik perlových náhrdelníků na vy- branou. Neznámá dlouho prohlížela klenoty a ko- nečně odešla, nekoupivši ničeho. Ale sotva se za ní zavřely dvéře, srovnával klenotník sperky, a t k svému ustrnutí konstaťoval, že mu schází perlo- vý náhrdelník v ceně 33.000 fr. Veškero pátrání po neznámé zůstalo bezvýsledným. Policie rozeslala její popís na všecky strany.
Lienard Francie Amerika Švýcarsko Rakousko Paříž