2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
15. srpna 1913. Číslo 223.
4
article
přikládá se za vinu, že následkem své zcizelé
a nemužné politiky spolu způsobily nynější ab-
solutistický regiment a vyslovuje se zvláště
německo-radikální straně nejostřejší nedů-
věra.
I může tedy chomutovský německo-dů-
věrnický sněm vypadnouti velice krásně, ško-
da jenom, že se o jeho průběhu tak málo do-
víme.
Rakousko-Uhersko.
Zachmuřené vyhlídky.
Říš, poslanec dr. Stölzel uvažuje v „N
W. Tagbl.“, jaké účinky může míti český ko-
misariát na říšskou radu. Na Čechy a Halič po-
hlíželi prý politikové celý minulý rok s nej-
většími starostmi a tyto starosti nezmizely ani
nyní. Naopak ještě se rozmnožily. To, co se
nyní vyvíjí v Čechách, jest vážné, nejen pro
tuto nejbohatší korunní zemi, nýbrž i pro celý
stát. V poslední době upozorňovali přední po-
litikové ze zemí alpských i českých, co může
z Čech vzejíti pro stát a pro ústavu. Nouzové
právo v Čechách může sploditi nouzové právo
v Haliči, ve Štyrsku, snad i v Horních Ra-
kousích, Tyrolsku atd. a dokonce i v rakou-
ském státě. Pojmenujeme-li věc pravým jmé-
nem, běží tu o ústavu vůbec, Skoro se zdá,
že tato vymoženost XIX. století nemá dnes už
ceny. Mohlo by se zdáti, že ústava je něco, co
se může na čas klidně odstaviti do kouta a po-
dle libosti opět odtud vytáhnouti. Zapomíná
se, kolik námahy stálo, než ústavnost byla
vybojována; zapomíná se, že rozvoj se dnes
neděje jen v uzounkém rámci, nýbrž jako vše-
chno v moderní době v širokých rozměrech.
doktor
Stölzel
W Tagbl
RakouskoUhersko
Čechy
Halič
Štyrsko
Horní Ra
Tyrolsko
5
article
Dr. Stölzel praví dále, že věří Němcůmz
Čech, že věci se musily vyvinouti tak, jak se
vyvinuly a že alpští Němci neporuší svého
souručenství s Němci ze severních zemí. Ale
upozorňuje své krajany z Čech, že v Čechách
běží také o zájmy ostatních rakouských Něm-
ců. Nostra res agitur in Bohemia! volá dr
Stölzel. A proto, mají-li alpští Němci vytrvat
po boku svých krajanů z Čech, musejí tito za-
chovávat souručenství také Němcům alp-
ským . . . Nejlepší radíkalismus je čin; či-
nem, který může nésti ovoce, je však práce
Nechť tedy každý, kdo v Rakousku dělá poli-
tiku, cítí v sobě odpovědnost za práci!
Dr. Stölzel odpovídá těmito závěrečnými
slovy uhlazeně sice, ale velmi srozumitelně
oněm našim německým radikálům, kteří už
pohrozili vládě, že ve Vídni vypřáhnou, ne-
bude-li v Čechách dělati to, co oni jí diktují.
A výstraha Stölzlova není první, která z na-
cionálních německých kruhů z Alp přichází do
Čech. Pro obstrukci na říšské radě nebude
možno alpské Němce získati.
doktor
Stölzel
Němec
Stölzlův
Němcůmz Čechy
Čechy
Německo
Rakousko
Vídeň
6
article
Polský hlas o rakouské diplomacií.
„Slovo polskie“ otiskuje ve vídeňském
dopise ostré odsouzení maďarského vlivu v ra-
kouské diplomacii. Protisrbská politika zahra-
ničního ministerstva, ovládaného nyní Maďary.
spěje k úplnému bankrotu. Chtěla zničiti Srb-
sko, a zatím Srbsku neuškodila, za to způso-
bila diplomatickou a vojenskou pohromu Bul-
harska. Za druhé odpudila od Rakouska Ru-
munsko, které bylo už dávno nespokojeno
protirumunským postupem uherské vlády a
čekalo jen na příležitost, aby mohlo projeviti
svou nespokojenost s Rakouskem, aneb aspoň
svoji neodvislost od sousední velmoci. Ko-
nečně protisrbská politika rakouské diplo-
macie dovedla to tam, že způsobila rozkoli
mezi Vídní a Berlínem, takže císař Vílém se
prohlásil proti jakékoli revisi bukureštského
míru, jejž Rakousko nechce uznati.
Naši diplomaté z povolání byli by ještě
před měsícem prohlásili za blázna každého.
kdo by jim byl předpověděl, že Rumunsko po-
táhne na Bulhary, že Bulhaři budou poražení
od Srbů a Řeků a že císař Vilém se octne po
boku odpůrců té politiky, kterou provádějí
Maďaři v rakouském zahraničním minister-
stvě. Tyto tři fakty dokazují, že naši maďarští
díplomaté mají nad míru mnoho maďarského
patriotismu, ale trpí úplným nedostatkem pro-
zíravosti. Zůstane-li kormidlo naší zahraniční
politiky i nadále v rukou těchto maďarských
pánů, pak jest se obávati katastrofy, která
může nadejít dříve, než se komu zdá.
Maďar
Srb
Bulhar
Srba
Řek
Vilém
Srbsko
Rakousko
ko
Vídeň
Berlín
Rumunsko
7
article
Stíhání pravoslavných v Haličí.
„Prikarp. Rus“ má zprávu z Gorlic, že
maloruské obci Dolgé byl opět zatčen pravo-
slavný duchovní, otec Petr Solovij. Četníci
sebrali u něho všechno bohoslužebné náčiní,
kalich, felon, knihy, ba i hostie, svázali vše-
chno do prostěradla, které strhli s postele du-
chovního a odvezli spolu se zatčeným do Gor-
lic, kde otec Solovii uvržen do vězení. Ve
Solovij
Solovie
Halič
Rus
Gorlice
chargé
Gor
8
article
zprávě se nesděluje, jakou záminku k zatčení
pravoslavného duchovního měl nyní polský po-
litický úřad.
9
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Černá Hora uvítala bukurešťský mír.
Král Nikola, jakmile v neděli obdržel
z Bukurešti telegram gen. Vukotiče, že mír
je podepsán, hned svolal do dvora ministrya
všecky státní hodnosty a oznámil jim radost-
nou zprávu. Vyslanci srbský a řecký přišli,
aby blahopřáli. Král je objal a opětoval gratu-
laci. Málo potom s hlavního chrámu zvony za-
hlaholily a děla zahřměla na uvítání míru
Lid v zástupech spěchá ke dvoru, v jeho čele
jde a hraje vojenská hudba. Král s královnou
a rodinou vycházejí na balkon. Lid je po-
zdravuje provoláváním. Když jásot utichl, mi-
nistr zahraničných věcí Plamenac vyšel před
národ a četl telegram gen. Vukotiče z Buku-
rešti. Provolávání se opakuje. Král s balkonu
děkuje, volaje: „Živela Crna Gora! Živela mo-
je pobedonosna (vítězné) vojska!“ Hudba hra-
je černohorskou hymnu. Po ní král volá zvuč-
ným hlasem: „Živela Srbija! Živeo kralj Petarí
Živela junačka srpska vojska!“ Hudba hraje
srbskou hymnu. Národ provolává slávu Srb-
sku. Když opět nastalo utišení, opakovala se
stejná ovace Řecku, načež se král rozloučil
s národem zvoláním: „Živeli sví (všichni) Srbi
gde god ih ima! (kdekoli jsou). Ohromný dav
se zdvihl a kráčel od královského dvora před
vyslanectví srbské, kde se opětovaly ovace
Srbsku, králi Petru a srbské armádě. Vyslane
Gavrilovič se poděkoval. Totéž se událo před
vyslanectvím řeck ým.
Nikola
Vukotič
Gore
Srb
Petr
Vyslane Gavrilovič
Černá Hora
Bukurešť
Řecko
Srbsko
Lido
Živel Srbija
10
article
Mínístr Genadiev o sítuací v Bulharsku.
Bulharský min. vnějších věcí Gena-
diev pravil v rozmluvě se zpravodajem
„Zeitu“ mímo jiné: „Válka s Tureckem zapo-
čala původně pro osvobození Makedonie.
Makedonii válčili proti Turkům již dlouho sko-
ro výhradně Bulhaři, poněvadž Řekové a Srbo-
vé potírali v Makedonii společně s Turky bul-
harský živel. Také za války balkánského spol-
ku proti Turkům připadl bulharské armádě
nejtěžší úkol a Bulharsko musilo přinésti nej-
větší obětí válce. Nyní místo Bulharska vzro-
ste Řecko a Srbsko obdrží více, než se mu kdy
zdálo ve snách. Bulharsko vídí se oloupeným
o největší část plodů svého vítězství. Kromě
těchto ohledů na spravedlnost Bulharsko bylo
by ohroženo také ve svém hospodářském vý-
voji, kdyby neobdrželo Kavaly s pozadím. Dou-
fám, že bukureštský mír, jenž byl přivoděn
událostmi, o kterých nechci mluviti, bude zre-
vidován z důvodů spravedlnosti i evropských
zájmů. Ačkoli za chyby jednotlivých osob mu-
sejí často pykati celé národy, jest oprava bu-
kureštského traktátu aspoň pokud běží o příšt
rozvoj Bulharska nezbytně nutná a neodklad-
ná, má-li býti na Balkáně zabezpečen trvalý
mír a ustálené poměry ... Mimo to chci vám
říci, že se příčiníme dělatí nyní opak toho, co
po šest měsíců dělala dřívější vláda. Po celých
šest měsíců dělala systematicky jen to, aby
Bulharsko ztratilo všechny své přátele a aby
se jeho soupeři spojilí v hněvu a nenávist
proti Bulharsku. Přičiníme se příště, abychon
si získali nových přátel, neboť na vlastním těle
jsme pocítili nejhroznějším způsobem, jak jsou
nám potřební a užitečni.
škoda, že min. Genadiev k těmto svým
rozumným slovům nedodal ještě, kde hodlá
hledati nové přátele Bulharska.
Bulhar
Řek
Srba
Bulharsko
Turecko
Makedonie
Řecko
Srbsko
Balkán
11
article
Bulharští uníversitní profesoří protí řeckým
obviněním.
Profesoří sofijské university zaslali ci-
zím universitám tento telegram:
Profesoři sofijské university teprve dnes
zvěděli o telegramu, jejž profesoři university
athénské zaslali cizím universítám jako pro-
test proti domnělým zločinům, jichž prý se
dopustilo bulharské vojsko vůči makedon-
skému obyvatelstvu.
Odloučeno od vnějšího svěla a zbaveno
možnosti hájiti se, bylo Bulharsko zahrnuto
hroznými obviněními se strany svých vče-
rejších spojenců, dnes spojených proti němu
s Rumuny a Turky. Profesoři sofijské uni-
versity litují upřímně, že jsou nuceni při-
řaditi protest svých kolegů athénských k či-
nům systematického obviňování, jež zahájil
naši odpůrci. Sofijští profesoři jsou povinni
poukázati na skutečnost, že po celou dobu
balkánské války oběti zločinů v Thrakiia
v Makedonii bylo vždy obyvatelstvo bul-
harské. Tyto zločiny nemohou tedy býti
dílem Bulharů. Důkazem toho jsou mimo
jiné ony statisíce uprchlíků, kteří přišli do
Bulharska z míst, zaplavených vojskem ře-
ckým, srbským a tureckým, i svědectvi
Rumun
Turek
Bulhar
Bulharsko
Makedonie
12
article
uprchlíků národnosti nebulharské, jako Kuco-
vlachů z Moglenu, kam bulharské vojsko
nikdy nevkročilo, kde nebylo žádného boje
a kde přes to jsou vsi vypáleny, obyvatelé
povražděni, zneuctění a vyhnáni od svých
krbů. Dále zprávy mnichů, kteří unikli po-
hromě v Kylkyši, kdež řečtí vojácí povra-
ždili děti katolického ústavu tohoto města,
a řecká vojenská pošta, zachycená v Raz-
logu při ústupu řeckého vojska, která obsa-
hovala dopisy vojínů příbuzným, v nichž se
praví výslovně, že řecká armáda dostala
rozkaz vybubiti bulharskou rasu a zničiti
všechny bulharské vesnice. Athénští profe-
soři mluví o usmrcených biskupech. Pravda
jest, že není usmrcených, nýbrž že někteří
byli zatčeni a postaveni před soud pro vy-
zvědačství a organisování ozbrojených čet.
které měly loupiti a hobití Bulhary.
Titéž profesoři tvrdí, že cizí konsuláty
byly vypáleny. Pravda jest, že v Seresu
řečtí vojácí zavraždili bulharskou stráž ra-
kousko-uherského konsula v tomto městě,
který je národnosti řecké. Athénští profesoři
slibují podrobný výklad všeho, co by mohlo
sesíliti jejich protest. Jejich sofijští kolegové
mohou rovněž postaviti naproti tomu neméně
podrobný výklad, jenž ukáže celému světu,
že u Řeků je systemem, přisuzovati Bulharům
zločiny, které spáchali sami.
Ve jménu pravdy vznášejí sofijští pro-
fesoři prostřednictvím tisku na své kolegy
všech cizích universit prosbu, aby přispěli,
pokud jim možno, k uskutečnění mezinárodni
ankety, kterou vláda bulharská již navrhla,
by byli odbaleni praví vinníci zločinů, spá-
chaných v Thrakii a v Makedonii za války
a kteréžto anketě se Řecko hledí vyhnouti
pod ošemetnými záminkami, při čemž jsou
přesvědčeni, že jejich athénští kolegové ne-
odmitnou také se k nim připojiti.
Za profesory sofijské university
rektor Štěpán Kyrov.
Kuca
Bulhar
Řek
Kyrov
Moglen
Makedonie
Řecko
13
article
Krise v Holandsku.
Poněvadž holandští socialisté odmítl
účastenství v ministerstvu a liberálové ne-
chtějí bez nich sami utvořiti kabinet, aby
na nich nebyli úplně závislí vůči pravici
která se chystá k ostré oposici v parla-
mentě, nezbývá za nynějších poměrů, kdy
žádná strana nemá většiny, než utvořiii
mimoparlamentní, pouze hospodářské mini-
sterstvo bez politického programu,
Mimoparlamentní kabinel, jejž tvoří bý-
valý liberální ministr dr. Cort Vanderlinden,
je prý již téměř úplný a bude míti rozhodně
liberální ráz. Jen obsazení ministerstva fi-
nancí působilo dosud obtíže, Cort Vander-
linden však měl ve středu dlouhý rozhovor
s bývalým ministrem financí de Meestrem
i očekává se, že jej získá.
Státní rada prof. Oppenheim z Leidenu
má býti ministrem vnitra, dr. Boers z Utre-
chtu ministrem spravedlnosti a státní rada
Hasselman ministrem osad. Vanderlinden asi
převezme také porteleuille zahraničních zále-
žitostí.
Socialisté budou prý v druhé sněmovně
nový kabinet podporovati hlasováním pro
vojenský a námořní rozpočet, ježto by jinak
musilo dojíti k rozpuštění parlamentu a vy-
psání nových voleb, aby se utvořila nějaka
jednotná většina, při čemž by se mohli kon-
servativci opět dostati k vládě.
Cort Vanderlinden
Vander
Meestr
profesor
Oppenheim
doktor
Boers
Holandsko
Leiden
Utre
14
article
Politický skandál v Americe.
Aféra guvernéra státu Nov. Yorku bud
velký rozruch a očekávají se vážné konflikty
Guvernér Sulzer je prý odhodlán postaviti se
proti všem pokusům, aby byl suspendovár
z úřadu, dokud vyšetřování proti němu nebude
skončeno, i praví se, že použije po případ
ke své ochraně státní milice. Vůči těmto zprá-
vám prohlásil viceguvernér Glynn, že se ne-
pustí do žádného fysického boje se Sulzrem
aby ho donutil opustiti kapitol, a že k tomu
také nepodnikne žádné vojenské akce.
Zpráva sněmovní komise, na jejímž zá-
kladě bylo usneseno dátí guvernéra Sulzrav
obžalobu, je pro něj přímo zdrcující. Uváda
se v ní, že přísežné prohlášení guvernérov
o jeho příjmech a vydáních je nepravdivé, že
zatajil sebrané volební fondy demokratické
strany a že jich použil k nákupu cenných pa-
pírů pro bursovní spekulace, že v době, kdy
spekuloval s jistými ebligacemi, podal návrh
zákona proti akciové burse novoyorské, kte-
rýžlo zákon by byl měl účinek na kursy, že
zneužil moci svého úřadu v neprospěch státu,
a konečně, ačkoli vyšetřování není skončeno,
svědectví, která posud byla vydána, jsou ta-
kového rázu, že je nutno veřejně zakročiti.
Soud, jenž má zkoumati žalobu proti
Sulzrovi, je svolán na 18. září. Guvernér
Glynn
Amerika
demokratický strana
15
article
Sulzer chce před soudem vystoupiti proti po-
stupu sněmovny a jeho choť přejímá veške-
rou vinu, prohlašujíc, že prý spravovala pe-
něžní záležitosti svého manžela i používala
cheků ke spekulacím bez jeho vědomí. Hodlá
také vystoupiti jako svědkyně před senátem.
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Protestní sjezd zástupců českých
okresů a obcí v království Českém konati
se bude ve středu dne 20. srpna 1913 o 11.
hod. dopol. ve velkém sále ostrova Žofín-
ského. O významu posledních politických
převratů a jeho účincích na samosprávu pro-
mluví J. Exc. JUDr. Josef Fořt, tajný
rada, c. k. ministr m. sl. ald., a JUDr. Jos.
Uhliř, ředitel městských úřadů v Písku,
člen stálého výboru Svazu českých města
právního odboru Poradního sboru českých
okresů. Sjezd svolán jest pp. drem. Karlem
Grošem, Cyrillem Papouškem a drem.
Antonínem Štychem jako schůze omezená
na pozvané dle § 2. zák. shrom.
— Pro nové česko-německé jednání o do-
hodu vyslovil se včera večer národně-sociáln
denník podmínečně. Vychází ze stanovi-
ska, že pod patronancí nynější vlády je smír
česko-německý nemožný, poněvadž schází j
k tomu hlavní podmínka: důvěra obou stran.
JUDr
Fořt
Jos
Groš
Cyrill
Štych
Žofín
Písek
městský úřad
svaz český město
17
article
Proto jí radí, aby udělala místo vládě novéa
vypsala ihned volby do sněmu král. Českého,
„aby oba národové měli legitim n
zástupce k dalšímu jednání. Be
těchto legitimních zástupců není přece
žádné právoplatné jednání možno.“ Konsta-
tujeme jako malý, přece však jen pokrokv
názoru národně-sociálního denníku na obnovu
česko-německého vyrovnání. Tímto prohláše-
ním se praví, že strana nár.-sociální je zá-
sadně pro obnovu česko-německé-
ho vyrovnání, když nynější vláda od-
stoupí a když oba národové budou míti legí-
timní zástupce k dalšímu jednání. Zazname-
náváme pro strýčka Příhodu.
— Akce o uplatnění zákona Perkova n
Moravě bude obnovena. „Pozor“ sděluje
z Brna, že v neděli konala se tam školská
schůze, svolaná moravským odborem Národní
rady české. Na schůzi byly zastoupeny všech-
ny kraje české Moravy a jednalo se o tom.
kterak prováděti zákon Perkův se zřením na
dosavadní rozhodnutí správního soudního dvo-
ru ve věci té. Výsledkem schůze bylo usnese-
ní, aby bylo vydáno pojednání se všemi návrhy
ve schůzi přednesenými a rozesláno všem in-
teresentům a aby se akce za uplatnění záko-
na Perkova co nejenergičtěji obnovila.
Perkův
Perkův můj Morava
Brno
odbor národní rada
český Morava
18
article
— Protest Plzně ohledně vlakových
ambulancí. Z Plzně, 14. srpna. (Zvl. tel.
»N. L.«) Městská rada plzeňská usnesla se
v dnešní své schůzi protestovati proti urážli-
vému protičeskému článku v »Ostdeutsehe
Rundschau« ohledně vlakových ambulancí
zasaditi se rozhodně o rozdělení vlakových
ambulanci, dojíždějících z Vidně do Čech.
— Pražsko-železářská společnost na Kladně
propouští dělníky. Kladenská »Svoboda« sděluje
že následkem nadprodukce výroby Pražsko- žele-
zářská společnost na Kladně omezuje výrobu,
čímž sta rodin dělnických ocitá se ve vý robní ne-
jistotě, kdežto jiní dokonce jsou propouštěni. Na
Kladně bylo dle tvrzení jmenovaného listu v po-
sledních měsících společností propuštěno 700 a
100 dělníků, většinou starých. práce máně »schop-
ných«, kteří jsou dáváni do tak zv. »provise«,
která prý činí 16—2 0 K měsíčně. List dokládá, že
následky propouštění dělníků pociťuje i řemeslni-
ctvo a obchodnictvo, čímž jedno zlo plodí druhé.
Svoboda
Plzeň
Čechy
Kladno
Ostdeutsehe Rundschau
19
article
—— Námci všude stejní. Před několika dny za-
znamenali jsme zprávu o »ušlechtilém« projevu
patriotismu německých akademiků-turistů, kteř
v jistém případě na Šumávě rozházeli svoje na-
vštivenky, plně popsané různými protičeským
šťavnatostmi. Zprávu tuto zazpameni vá »Dziennik
Cieszynski« a dokládá, že Němci jsou všud
stejní: V těchto dnech počmárali zdi nové polske
útulny na slezské Ropičce výrony tak sprostými.
že je vůbec nelze přetlumočiti. Přijde-li polský
neb český člověk v Bezkydech do německé
útulny, a nemluví-li německy, může býti jist, že
nebude obsloužen a může považovati za zvláštní
štěští, jestliže ho nepotká za jeho »smělost« nie
jiného. V slovanských útulnách jest domovem jiný
mrav. Zdá se však, že některé Němce mrzí a že
svým chováním všestranně snaží se o to, aby
příslovečná slovanská pohostinnost a snášelivost
byla zaměněna německým hrubiáns tvím.
Námec
Šumáva
Dziennik Cieszynski
Němec
Bezkydy
20
article
— Další protesty proti dosazení byrokratické
komise správní došly nás od obecního zastupitel-
stva král. města Českého Brodu.
— Ku poměrům na poštách. Městská rada
Německém Brodě usnesla se jednomyslně
ve schůzi dne 13. srpna t. r. konané zaslat důraz-
ný telegrafický protest předsedovi ministerstva
hr. Stürgkhovi a ministru obchodu dru. Schustero-
vi šl. Bonnotoví proti urážlivému a český národ sni-
žujícímu článku poštovního kontrolora Pogatsch-
nigga ve Vídni, uveřejněnému v „Ostdeutsche Rund-
schau“, zároveň s ohražením proti obsazení vídeš-
ských vlakových pošt národně nesnášelivým ně-
meckým úřadnictvem a se žádostí za rozdělení do
Čech a Moravy dojíždějících poštovních ambu-
— Městská rada v Košířích ve schůzi, konané
dne 12. t. m., schválila v zásadě prozatímní ujed-
nání s majitelem stráně nad „Mlýnkem“ ohledně
jejího zalesnění a úpravy. — Na dodání nábytku
pro nové místnosti městského úřadu vypíše s
ofertní řízení. Učiněny další disposice ve příčině
umístění nové obecní půjčky. Technické kanceláři
uloženo vypracovati přesné rozpočty na rozšíření
cesty ke hřbitovu. Odmítnuto uděliti městským
úřadníkům přispěvek k účasti na sjezdu samo-
správných úřadníků v Roudnici. — Vzhledem ke
hromadným žádostem místních spolků a organisací
usneseno vyhláškou apelovati na majitele domů,
by nezvyšovali činži o více, než skutečně obnáší
10% přirážka. Návrh p. rad. Hahna, aby do vy-
hlášky pojaty byly přesné výpočty, zamítnut. —
Stürgkh
Hahn
Český Brod
německý Brod
Vídeň
Čechy
Morava
Košíře
Roudnice
Pogatsch
21
article
Jednomyslně usneseno protestovati proti suspen-
dování zemské ústavy království Českého a zří-
zení správní komise zemské. — Ve věci zřízení
měšťanských škol v Košířích usneseno domáhati
se deputací u správní komise zemské, aby vzhle-
dem ke zvýšení zemských příjmů umožnila příznivé
vyřízení této naléhavé potřeby města. — Rovněž
vyslána deputace k elektrickým podnikům města
Prahy za účelem urychlení otázky dobudování ko-
šířské trati i zřízení zastávky dle potřeby na hra-
nicích smíchovsko-košířských při křižovatce ulice
Plzeňské a Erbenovy.
— Výprava chovanek hospodyňské školy hr.
Zamoyské v Zakopaném do Čech. V letošní sai-
soně navštívilo více českých hosti ústav, založený
pí. hraběnkou Zamoyskou, vdovou po gen. Vlad.
Zamoyském v Kužnicích u Zakopaného, a v roz-
mluvách došlo k návrhům, aby chovanky zavítaly
do Čech a poznaly naše hospodářské školy a zá-
vody. Paní hraběnka ochotně se rozhodla pro
návrh ten i přijede její dcera Marja, jež s maškou
ústav vede, s chovankami a učitelkami do Čech.
Erbenův
Zamoyska
Vlad
Marja
Košíře
Praha
Zakopané
Čechy
Kužnik
22
article
Vyjedou z Krakova dne 23. t. m. ráno a přibudou
do Pardubic o 3 hod. 34 min. odpol. a odtud do
Král. Hradce v 5 hod. 27 min. a z Král. Hradce
hodlají navštíviti hospodářské školy ve Stěžerách
a dne 24. v Chrudimi. Z Chrudímě odeberou se do
Prahy, kdež pobudou tři dny, aby si prohlédly
pražské závody i památnosti a vráti se pak přes
Olomouc a Přerov do Krakova, odkud po většině
se odeberou do svých domovin ve všech částech
Polsky.
— žádosti za místa v zemské službě. Zem-
ské správní komise dochází množství žádostí, jež
většinou musejí býti vráceny, poněvadž nejsou řád-
ně deloženy. V žádostech za místa mužských si
nutno výslovně uvěstí, zda žadatel uchází seo
místo ve službě účetní, či kancelářské, zda je vo-
jenské služby prost, či zda je ve svazku vojska neb
zemské obrany a zdali je s některým ze zemských
úřadníků neb sluhů spřízněn nebo sešvagřen. K
žádostem musí se přiložiti křestní (rodný) list, do-
movský list, vysvědčení zachovalosti, lékařské vy-
svědčení, všechna vysvědčení školní, vysvědčent
o dosavadním zaměstnání, pak listinný průkaz
znalosti druhého zemského jazyka, nejlépe vysvěd-
čení semestrální. Žádosti, které nejsou takto do-
loženy, musí býti vráceny k doplnění.
Král
Krakov
Pardubice
Hradec
Stěžery
Chrudim
Praha
Olomouc
Přerov
Polsko
23
article
— Z českých feriálních osad. Dne 15. srpna
odjíždějí 4 středoškolští studenti dle návrhů slav.
sborů profesorských na 4 neděle do krásných
lázní luhačovických. Ředitelství těchto lázní zdar-
ma opatří pobyt i stravu těmto 4 nadaným studen-
tům, jakž záslužně činí již po četnou řadu let. Vý-
bor spolku vzdává za lento velkodušný dar slav.
ředitelství luhačovických lázní, jakož i tamějším
pp. lékařům upřímný dík.
— Menšinové museum v Praze II. (Vladisla-
vova ul. 13). ústav, soustřeďující všechen materiál
o menšinách. prosí sl. správy škol z území ohro-
ženého o laskavé zaslání výročních zpráv nových
i starých, jakož i jiného materiálu tištěného i psa-
ného, důležitého pro život menšiny a školy, pro
archiv a knihovnu.
— Dary. Ve prospěch České dětské nemocnice
věnovali: k uctění památky zemř. pí. Rosalie Hrbo-
vé, vdovy po štábním lékaři, pp. Petr a Marie
Hrbovi, t. č. D. Břežany, 20 K, Jaroslav Valenta,
kr. zem. účelní rada, k uctění památky zemř. p.
Al. Valenty, soukromníka v Jindř. Hradci, 10 K
p. A. R., k uctění památky své zesnulé choti 500 K,
cís. rada p. Schmied. Holešovice, k uctění památky
pí. M. Vendulákové, 50 K.
Hrba
Petr
Hrb
Valent
Jindřichův
A R
Schmied
M Venduláková
Břežany
Hradec
Holešovice
50
menšinový muzeum v Praga II
24
article
— Nehoda vídeňského rychliku. Včera ránoo
3. hodině vyjely na trati severozápadní dráhy ve
stanici kolinské tři vagony rychlíku z kolejí. Štalo
se tak při přejezdu poslední výhybky. Nežlí rychlík
zastavil, vlečeny byly vozy ještě asi 300 kroků, k
značnému zděšení cestujících, jež nárazy kol o
pražce a štěrk značně poděsily. Štěstím možno na-
zvati, že vozy vyjely na rovné trati. Rychlík utrpěl
tím ovšem zpoždění.
— Vzrušující scény pří pohřbu. Před několika
dny oběsil se v Chomutově z lítosti nad nevěrou
své ženy jistý Albert Kraus. Při pohřbu jeho došl
ke vzrušujícím scénám na hřbitově. Když pode-
zřívaná jeho vdova přijela ke hřbitovu v kočáře,
uvítána byla voláním „fuj“ a nejhrubšími nadáv-
kami. Za intervence stráže byla doprovozena ke
hrobu, kde rozlícené ženy, v počtu několika sel,
chtěly ji po spuštění rakve shoditi do hrobu. Kněz
musil obřady přerušiti a teprve, když byla vdova
odvedena, je skončiti.
— Pohyb obyvatelstva v Nuslích. V týdnu o
3. do 9. srpna se narodilo dítek 13, a to: 6 pohlaví
mužského, 7 pohlaví ženského. Zemřelo 5 osab,
3 pohlaví mužského, 2 pohlaví ženského.
— Zřízenec elektrických podniků a antomobil.
V Plzeňské třídě na Smíchově nedaleko hostince
„U zlatého anděla“ udál se včera odpoledne vzru-
šující výjev. Zřízenec elektrických podníků, 22letý
Karel Mester z Nového Smíchova č. 25 stál na
krok od chodníku a mluvil se svým známým. Náhle
Nehoda
Rychlík
Kraus
Mester
Chomutov
Nusle
Smíchov
Nový Smíchov
zlatý anděl
26
article
vdova bez groše, s malými dětmi. Opuštěné rodiny
ujal se bratr zesnulého, August Bebel, rovněž bý-
valý voják, který však krční chorobou přišelo
hlas, pročež musil se vzdáti vojenské služby. Jako
invalida dostával měsíčně dva tolary a dostalo se
mu místa dozorce vězňů. Aby se mohl lépe starati
o sirotky, oženil se s jejich matkou. Ale choroba
rychle pokračovala, za dva roky jej sklátila do
hrobu a rodina osiřela po druhé. Matka se pře-
stěhovala s dětmi do Wetzlaru k rodičům.
Ve Wetzlaru vychodil Bebel obecnou školua
tam také ztrávil vlastní mládí. Byl výborným žá-
kem. Když ředitel hledal, koho by měl vyzname-
nati, celá škola volala Beblovo jméno. Vyzname-
nání však nedostal, protože měl vroubek. Hřebí-
kem a kamenem vytesal své jméno na zeď chrámu
a když se věc v neděli prozradila, dostal pár po-
hlavků a byl třikrát po škole. Tak vstoupil de
života bez vyznamenání.
Roku 1853 zemřela Beblovi a jeho bratru
matka. Ubohá zažila málo dobrých chvil v životě
manželském a vdovském. Trpěla sedm let soucho-
tinami. Bebel o ní sám praví, že více strastí a sta-
rostí sotva kdy které matce bylo údělem. Po smri
matčině ujala se Bebla teta, jež měla ve Welzlaru
vodní mlýn. Bratra jeho vzala si druhá teta, jeií
muž byl pekařem. Ve mlýně měl Bebel na starost
pěči o drůbež, sbírání vajec a číštění chlévů. Tak
žil až do velikonoc r. 1854, kdy byl propuštěn ze
školy.
Byl by rád dále chodil do školy a pak se vě-
noval hornictví, ale nebylo peněz na studia a fal
se učil soustružnictví. Fysické jeho výkonnost
Bebel
Beblův
Wetzlar
27
article
vadila značně tělesná slabost. Byl neobyčejně sla-
bým hochem a nedostatečná výživa tomu podstat-
ně přispívala. Večeře jeho po dlouhá léta spočí-
vala z kusu chleba s máslem a ovoce. Mistr a mi-
strová byli pořádní a vážení lidé. Jídlo bylo dobré
sle bylo ho málo. Učení bylo přísné, pracovní dob
dlouhá. Ráno počala o 5. hodině a trvala do 7 hod.
večer bez přestávky. Od soustruhu šlo se k obědu
a od oběda k soustruhu. Když Bebel jako učedník
ráno vstal, musil nanosit mistrové dvě konve vody
ze studně, vzdálené pět minut. Za tuto práci do-
stával týdně 14 feniků (t. j. 16 hal.). Právě v ten
den, kdy se vyučil, zemřel jeho mistr. Bebel stal
se téhož dne, což je řídkým případem, současně
tovaryšem a obchodvedoucím. V lednu r. 1858 však
vdova po místrovi závod rozpustila a Bebel vydal
se na cesty.
Odebral se nejprve do Frankfurtu nad Moha-
nem. V té době bylo zvykem, že tovaryší přijímání
byli na byt a na stravu, což obojí bylo velmi ubohé.
Mzda byla také nízká, činila dvě marky týdně.
Bebel procestoval krajiny kolem Rýna, až přišel
do Freiburku, kde ztrávil léto. Styků s kolegy
z odboru neměl. Cechy byly zrušeny, odborových
organisací nebylo. Politické spolky, do nichž děl-
níci mohli vstoupit, nebyly rovněž žádné. V Ně-
mecku panovala ještě reakce.
Tehdy deslechl se Bebel o existenci katoli-
ckého spolku tovaryšů a když se přesvědčil, že
i jinověrci, zejména protestanti se v něm přijímají
stal se jeho členem. Na jaře r. 1858 chtěl odce-
slevati do Švýcar, nedosřal však povolení, protože
Bebel
Rýn
Frankfurt nad Moha
Freiburk
Švýcary
28
article
Svýcarsko známo bylo republikánskými ideamí
Svýcarsko známo bylo republikánskými ideamí
tovaryšům v zájmu státního pořádku musilo býti
zabráněno, aby republikánstvím nenasákli. Proce-
stovav ještě mnohá jiná města, přišel Bebel kon-
cem února r. 1860 do Solnohrad, které tehdy pa-
třily ještě k Německu. I tam stal se členem katoli-
ckého spolku tovaryšů. Mzdy byly v Solnohrad
bídné, proto koncem února r. 1860 vrátil se Bebel
zpět do Wetzlaru a pak šel do Lipska.
Do té doby spadají počátky jeho politického
života, o kterém bylo psáno již na jiném místě.
Postavení Bebela v dělnickém hnutí nutilo h
k tomu, aby se trvale usídlil v Lipsku. Na podzim
r. 1864 se tam zasnoubil. Jeho nevěstou byla děl-
nice z lipského závodu a modním zbožím. Bebeh
o ní praví, že nikdy nelitoval sňatku s ní, poněvadž
nebyl by nikdy nalezl ženy oddanější a obětavéjší.
Pro muže činného ve veřejném životě nebylo lho-
stejno, jakého ducha žena je, má-li pochopení pro
jeho snahy, nebo je-li mu přítěží. Bebelova žena
chápala jeho snahy v hnutí dělnickém. Byla mu
útěchou v těžkých dobách persekuce a radostí
v dobách činnosti nerušené.
= Čestné doktoráty university londýnské. Z
Haagu, 14. srpna. (K. k.) U příležitosti otevření
mírového paláce propůjčí universita v Leydenu
profesorovi Renaultovi z Paříže, vídeňskému pa-
cifisťovi Friedovi a severoamerickému státnímu ta-
jemníkovi Rootovi ve slavnostní schůzi dne
27. srpna čestný doktorát university leydenské.
= D. světový kongres esperantistů koná se o
24. do 30. srpna t. r. v Bernu. Předehrou k němu
jest řada národních sjezdů právě pořádaných: bel-
gický v Gentu, německý ve štuttgartě, ruskýv
Bebel
Bebelův
Renault
Fried
Solnohrad
Německo
Wetzlar
Lipsko
Haag
Leyden
Paříž
Bern
Gent
mírový palác
29
article
Kyjevě, maďarský v Aradu, italský v Miláně, kato-
lických esperantistů v Římě, anglický v Eastbourne.
skotský v Greenocku a šest okresních sjezdů ve
Franeii. Podle zpráv přípravaého výboru jest vidno
že tento světový sjezd předčí svým uspořádáním
všechny předešlé, neboť dostává se mu všestranné
podpory se strany města Bernu i vlády švýcarské.
jež daly mimo jiné k disposicí kasino a universitní
budovu k pořádání slavnostních a odborných schů-
zí. Počet účastníků bude nepochybně větší než na
kongresech dosavadních, neboť přihlásilo se již
na 1000 hostí. Zábavní část programu obsahuje též
dvě esp. divadelní hry, které provedou herci di-
vadla antverpského a řadu výletů do Alp. [Infor-
mace: Praha II., Vodičkova ulice 38. Esperanto-
Olicejo.)
= Pohřeb peštského starosty. Z Peštl, 14.
srpna. (K. k.) Dnes odpoledne konal se za nadmíru
četného účastenství všech vrstev obecenstva po-
hřeb zesnulého starosty dra. Heltate.
Kyjev
Arad
Milán
Řím
Eastbourne
Greenock
Bern
Alpy
Vodičkův ulice
Peštl
Praha II
Olicejo
30
article
= Průtrž mračen u Segedína. Z * Sege dína.
14. srpna. Dnes dopoledne zaplavila zde silná prů-
trž mračen níže položené části města a způsobile
velikou škodu též na úrodě. Tisa stoupá ustavičně
= „Zlatý klub“. Z Petrohradu, 14. srpna. Po-
licie dnes v poledne objevila po dlouhém, marném
pátrání herau, zvanou „Zlatý klub“, kde se hrálo
makao jen o zlaté mince. Klub byl v domě býva-
lého kurátora petrohradského učitelského okresu,
hraběte Morsin-Puškina, a to v elegantním bytě
jisté Bezcujevové, vdovy po důstojníku. Policie
zatkla 30 osob, mezi nimi elegantní dámy a pány
z nejlepší petrohradské společnosti. Ale přístup
měly také světačky a dámy z polosvěta. Hráči byli
právě pohříženi do hry, když policle vstoupila.
Množství peněz bylo zabaveno. Ve vedlejším po-
kojí byl zřízen bohatý bufet, plný nejjemnějších zá-
kusků a nápojů. Zavření herny je sensací petro-
hradskou, protože členy klubu byli příslušníci nej-
lepší petrohradské společnosti. Bylo zahájeno vy-
šetřování. Paní Bezcujevová byla již pro podobné
delikty několikráte trestána
= V Chorvatsku není cholery. Píše se nám
ze Záhřeba: Některé německé a také české časo-
pisy přinesly poplašné zprávy, že v Chorvatsku
řádí cholera a v samém Záhřebě že vyskytlo se ně-
kolik případů cholery. Na zprávách těch není ani
zbla pravdy a tendence jich směřovala k tomu, aby
odvrácení byli turisté i čeští interesenti od výsta-
vy, která se právě v Záhřebě pořádá. Do Záhřeb
přijelo ijž několik Čechů, aby uspořádali na výsta-
vě exposici svých firem. Za „Vývozní spolek“ je tu
zástupce pan Bič iště z Král. Vinohradů, který
poskytne každému informace přímo na výstavě.
Morsin
Puškin
Bezcujevová
Čecho
Bič
Král
Segedín
Tisa
Petrohrad
Chorvatsko
Záhřeb
zlatý klub
31
article
= Rozvody ve světle statistiky. Vždy se my-
slelo, že nejvíe rozvodů je ve Francii a Americe,
ale statistika nyní dokazuje, že nejvíc rozvodů je
ve Švýcarsku, kde na 100.000 obyvatelů přijdou
43 rozvody. Amerika přes rychlejší vyřizování roz-
vodů přivedla to jen na 42 rozvody na 100.000.
Francie vedle nich vypadá se svými 33 rozvody
opravdu šosácky. O Rakousku se ovšem nedá ani
mluviti. To s 8 rozvody na 100.000 je skutečně
hodně nemoderní.
= Nová atéra náhrdelníková. Z Paříže, 14.
srpna. Ve vznešených francouzských mořských láz-
ních Deauville mají nyní také historii ztraceného
perlového náhrdelníku. Včera odpoledne objevila
se ve filiálce pařížského klenotníka Paula Lienarda
asi 34letá elegantní dáma a žádala, aby jí bylo
předloženo několik perlových náhrdelníků na vy-
branou. Neznámá dlouho prohlížela klenoty a ko-
nečně odešla, nekoupivši ničeho. Ale sotva se za
ní zavřely dvéře, srovnával klenotník sperky, a t
k svému ustrnutí konstaťoval, že mu schází perlo-
vý náhrdelník v ceně 33.000 fr. Veškero pátrání
po neznámé zůstalo bezvýsledným. Policie rozeslala
její popís na všecky strany.
Lienard
Francie
Amerika
Švýcarsko
Rakousko
Paříž