ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1213e890-8f16-11dd-9447-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 59, person 56, org 6, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 15. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 223.
4 article
ranní a večerní listy předplácí se v Fraze v admainistrael aa měsl na čtvrt leta kz s dvojí donáškou a mésie. . . K ne čtvrt lsta ve aliálkách na měsle . . . . 9 K 30h Poštou. na měsle. na čtertieti . . . S k e s dvojí zásilkon na měsíe n dortieta : kgl
Fraga
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 42 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 42 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v sobotu dne 16, srpna v ob- vyklou hodinu ranní.
Praha
6 article Finale?!
Finale?! Rychlost změn ve scenerii balkánského jeviště připomíná nejmodernější vymože- nost divadelní techniky, otáčení jeviště. Svět sotva stačí sledovati kvapitý let událostí, v nichž po válkách za několik mě- síců, anebo i týdnů trvajících a statisíce životů zhasínajících, předhoní jedna mírová konference druhou s pronikavými změnami dohod, sotva ratifikovaných. Bukurešťský mír věru že si pospíšil, aby zpečetil výsled- ky polního tažení pěti balkánských států proti jednomu a shrnul zásluhy jejího ukon- čení na hlavu panovníka, jehož armáda mohla jenom vyjíti na pochod za hranice pod velením svého korunního prince, aby dosáhla úspěchů, kteréž nejbližšímu souse- du vyrvány po druhém zdecimování jeho vítězné armády. Tragický je osud, jejž Bulharsku do- váží jeho zástupce z Bukurešti, tragický podle všech zákonů ethiky a dramaturgie, tak jakoby jej konstruoval rafinovaný, se všemi efekty epikrise obeznámený básník. Bulharsko, válečně vůdčí stát balkánské koalice, osnovatel polního tažení, vítěz- stvím slovanských a pravoslavných zbraní v dějinách válečnictví bezpříkladného, ovšem jenom na základě mravního zákona slovansko-náboženské pospolitosti, podlé- há na konec svým vlastním spojencům, po- něvadž se provinilo zákonu je spojujícímu. přes to, že v rozhodný okamžik vyvarová- no, neposlechlo hlasu Slavie a tasilo meč proslavený v boji za svobodu všeho Slo- vanstva proti němu v zaslepené dychtivo- sti hegemonie a zžíráno hladovostí země Prvním balkánským státem stává se na místě jeho Rumunsko, stát v jádře pro- tislovanský, a to pomocí slovanskou, pře- devším srbskou, za srbskou krev, aniž by ztratilo samo jediného muže. Polní taženi rumunské patří k nejgrotesknějším, jež hi- storie zaznamená.
Bulharsko Bukurešť Rumunsko Slavia
7 article
Vídeňská „Muskette“, kterou na čas odnaučila válka ponižovati Slovanstvo ponořováním do nejhanebnějšího bahna kulturního, jímž jest vídeňský mluvený a tištěný humor, zachytila situaci rumunskou v karikatuře, představující krále Karola, sedícího při posnídávce s otevřenými ústy, do nichž letí pečené holoubě, Silistrie. Královská choť jeho, básnířka Carmen Syl- va, poznamenává k tomu něco o slavné epopeji, jíž je hodno polní tažení bulharské. Se stanoviska rumunského je čin zvět- šení vlasti o kýžené území bez výstrah, ale také beze ztráty jediného muže hodný zlaté sochy pro jeho původce, ale se stanoviska objektivní historie není ničím jiným než loupeží na Bulharsku, když leželo na zemi rdouseno rukama čtyř ostatních balkán- ských států, z nichž třem proti čtvrtému pomáhalo před tím k vítězství, jež moudře užito, mohlo dosavadní peklo Slovanů Balkán, proměniti v jich ráj ... Tak končí jeden ze zlatých snů ostat- ního Slovanstva a ony sedíce v kruhu di- váctva balkánské tragedie a my v kruhu diváctva jinak nezúčastněného a hlučně se bavícího, měli bychom vlastně všechny pří- činy k hořkým slzám. Zraky nám přechá- zely nad slavnými činy jižních synů Slávy kteří dokázali, seč sestárlá Evropa nebyla zbaviti ji osmanské potupy a sousedstv moslemského až na nepatrný cíp, rovnající se takřka už jen policejnímu obvodu Caři- hradu, jemuž kynul už jen osud strážnice Dardanel do brzké výpovědi. Náš jásot ne- znal mezí, plní oprávněné pýchy ukazoval jsme světu nejen na přeskvělé, bezpříklad- né válečné činy jihoslovanského elanu, na
Karol Syl Sláva Silistrie Bulharsko Evropa Dardanely Slovan Balkán carhrad
8 article
ovoce vysoce vyškoleného státnictví balkán- ských států, jemuž mlčky a mimo všechnu pozornost evropské diplomacie podařilo se složit síly jihoslovanské k dějinnému aktu, od něhož by se mohla počítati nová epocha světové historie. A dnes?! Dnes mluvčí nejotrávenější protislo- vanské zášti vídeňská „Reichspost“, orgán excelentního liberála zahraničního minister- stva státu, který na problém protiturecký věnoval výkvět svého mužstva po celá sto- letí, zalyká se štěstím na tím, že vzrůstem Rumunska i Řecka, států neslovanských. bylo Slovanstvo na Balkáně poraženo straš- něji nežli samo Turecko, že panslavismus na Balkáně zvítězil smrtelně a že západní Evropa zbavila se nebezpečí, které nejvíce v prvé řadě ohrožovalo naši monarchii.“ Prožluklé káně „Reichspostu“ vystavilo tím skvělé svědectví upřímnosti Vídněv jejích snahách o revisi bukurešťského míru ve prospěch Bulharska, pustým výsmě- chem berlínského tisku umlčených, ale po- dle včerejších zpráv ve večerníku našem reprodukovaných cpět oficiálně vytrysklých.
Rumunsko Řecko Balkán Turecko Evropa Bulharsko
9 article
Nejen srdce, ale i rozum rozhoduje v českých úvahách o nynější situaci bal- kánského Slovanstva. Kdyby českému srdci dána byla výhrada projevu, nejvřeleji by k němu přivinut byl bratr nejnešťast- nější. Už proto, že vinu pohromy jeho ne- nese lid sám, nebo národ či řadový voják, jejž bylo prý nutno hnáti proti srbskému pobratimu důstojnickým revolverema prostředky ještě drastičtějšími. Bulharsko tak hanebně opuštěno štěstím, od něhož vyvedeno na vrchol, aby z něho bylo sra- ženo zmatením mysle rozhodujících stát- níků a generálů jeho, Bulharsko, kteréž musí slyšeti nyní nelitostný posměch im- potentní Evropy, neschopné jiných váleč- ných vítězství, než v závodech zvyšová- ním břemen válečných na statcích i mu- žích až do zakrvácení svých národů su- chou cestou, a vystaveno jest škodolibosti zadostiučiněním přesycených nepřátel Slo- vanstva, nemělo by býti déle vylučováno ze soucítění Slovanstva, už pro pouhou velkost svého neštěstí.
Bulharsko Evropa
10 article
Dosti rekriminací o tom, na čí straně je vina z toho, že tam, kde měl svět po kladném zodpovězení otázky balkánským problémem kladené, počítati s novou vel- mocí, s druhým slovanským hlasem v kon- certu evropském, novým evropským zá- kladem šťastnější budoucnosti slovanské, vidíme této veliké záruky pouhé trosky. Na obou stranách byla pravda; na jedné pravda psaného slova smlouvy, na druhé pravda zásluhy, domáhající se uznání za oběť všechny smlouvy převyšující.A snad právě proto, že stála pravda proti pravdě, byl konflikt řešen posledním vkladem sázky národů o lepší štěstí. Co však není nevyhnutelno toť, aby prohra Slovanstva nebyla ještě větší, všeho Slo- vanstva pravíme, nevyjímajíce srbských vítězů, jedné z pěti front, mezi nimiž v krvi své Bulharsko z přílišné důvěry ve svou hvězdu procitalo. Katastrofa, která vznikla tím, že Slovan na Slovana se dal poštvat, nedá se ničím jiným napravit, než vystříz- livěním z tohoto svodu a uznáním, že, jestli se pobratímství změnilo v krvinu, oba bra- tří byli při tom nástroji v cizích rukou.
Slovan Bulharsko
11 article
Přestat být vykonavatelem cizích poslání proti sobě samému, uznat přece, že, byla-li válka dvou slovanských národů proti sobě vzájemnou sebevraždou, třeba nedokona- nou, život zplna obnoven býti může jenom vzájemnou láskou. Ach, cítíme ovšem, že není-li nemistné to slovo, přece jest jen předčasné. Dva cizorodí národové nezapomínají velké vražedné války ani ve třetí generaci a re- vanche je stálým heslem poraženého, od- mítajícího všechny snahy velkomyslného vítěze o zapomenutí viny. Psychologie dvou pokrevných národů, kteří stáli proti sobě na poli válečném — jaká ta bude po válce, provázené tak zaslepenými proje- vy zuřivosti, ano ukrutenství?! Bulharsko a Srbsko již jednou, tenkráte také z cizích návodů, změřily své síly v bratrovražed- ném boji a přece spali po desetiletích v jednom táboře před Drinopolí.
Bulharsko Srbsko
12 article
Tentokráte nesmějí dát uplynouti de- setiletím, ba ani rokům, nechtějí-li ospra- vedlniti diagnosu vídeňského mluvčíhoo porážce Slovanstva, horší prý než byla turecká. Rozum musí klestit cestu dohodě o nejživotnější oboustranný zájem, a pak se dostaví i obnova bratrství; všemu musí však předcházeti odpuštění stejně těžkých vin. Čím bude rychlejší, tím menší bude trest následků, neboť ještě dnes mají Slo- vané balkánští svůj osud v rukou — vezmou-li jej totiž opravdu do rukou. Z textu bukurešťské smlouvy o mír dal bul- harský zástupce škrtnouti slovo „harmo- nie.“ Měl pravdu, neboť v balkánském kvartetu primu nabudou Slované jenom ve spojenectví s Bulharskem a jenom potom nastane v balkánském spolku skutečná a žádoucí harmonie. To bude ta nejšťastnější revise bukurešťského míru a všechno ostatní bude Slovanům k ní přidáno. Dnes musí si dát líbiti hrdé slovo rumunské o „primátu“, nastane v brzku doba, kdy ostatní, ale především slovanští účastnízi balkánského spolku poznají, že „primát“ byl sice míněn, ale že přišla „hegemonie“ dnes přední moci balkánské, jejíž náčelník přijímá velmocenské pozdravy evronských císařů, vyzdvižen jim na rovnost společnou a nerozdílnou zásluhou srbsko-bulharskou.
Slovan Bulharsko rozdílný zásluha srbský
13 article
Nerozední-li se mezi Bulhary a Srby ještě dříve, nastane ten moment tenkráte jistě. A snad ta doba není ani tak daleka, nebot ani láva druhého výbuchu balkánské sopky nevychladne docela a už snad uvidímeu jejího jícnu nové předzvěsti příštích udá- lostí. Neboť všechno jiné vyzírá z míru bukurešťského, jenom nikoli definitiva bal- kánských poměrů. Ten není psán ani po- depsán sub specie aeternitatis a nejbližší otázka pro nás ostatní Slovanstvo jest, je-li to už konečně list výučný pro naše jihoslovanské bratry a dovedou-li tomu zabrániti, aby o jejich osudu definitivně nerozhodli nejzavilejší nepřátelé „pansla- vismu“ ..
Bulhar Srba
14 title
Po uzavření míru.
15 article Ruský velvyslanec ši. Gfers u hr. Berchtolda
Ruský velvyslanec ši. Gfers u hr. Berchtolda Z Vídně, 14. srpna. Včera dostavil se ruský velvyslanec ve Vídni šl. Giers k mi- nistru zahraničních záležitostí hr. Berch- toldovi a měl s ním dlouhou kon- ferenci, prý o revisi bukurešťské smlouvy. Nejsou prý pověsti, jakoby Rusko od revise upustilo — tak se aspoi ujíšťuje — pravdivy. Petrohradský kabineo není sice dosud rozhodnut, ale zde doufají. že na konec rozhodne se pro revisi. Dále se dovídáme, že ruský velvyslanec jednal s hr. Berchtoldem také o stanovisku Rak.- Uherska v záležitosti thracké a drinopolské. Hrabě Berchtold nedal určité odpovědi ale praví se, že Rakousko-Uhersko bylo by prý ochotno podporovati Rusko v záleži- tosti, týkající se Thrakie, kdyby Rusko pod- porovalo Rakousko v otázce makedonské. Dopisy a telegramy císaře Víléma. M. Z Kolína n. R., 14. srpna. (Zvláštní telegram »Národ. Listů«.) Sdělení »Tempsu«. dle kterého německý cisař písemně sděli! řeckému králi Konstantinovi, že s veškerým úsilím zasadí se o řecká práva, jest dle in- formací berlínského zpravodaje »Köln. Ztg.e výmyslem. Dopis takový nebyl nikdy napsán. Totéž platí o domnělém listu cí- saře Viléma císaříFrantišku Jo- sefovi ohledně zlepšení poměru mezi Rakouskem a Srbskem pří- slušnou změnou Berchtoldovy po- litiky. Rovněž reprodukce telegramu králi Karolovi, v německých vídeňských listech uveřejněná, neodpovídá plně původnímu texlu.
Gfers Berchtold Víléma Temps Konstantinos Köln Vilém císaříFrantiška Berchtoldův Karol Vídeň Rusko Uhersko RakouskoUhersko Rakousko Kolín Srbsko
16 article
Vídeň a Berlín. Z Berlína, 14. srpna. Dle zpráv, došlých sem z Vídně, nejsou ve Vídní stále ještě spokojeni s bukurešťským mírem, a tváří se tam, jakoby uveřejněním telegramů mezi císařem Vilémem a králem Karolem a jejich obsahem byli překvapeni. V Berlíně však upozornili vídeňský kabinet již před mnoha týdny, že žádným způsobem vídeř- skou politiku neschvalují a ne- mohou podporovati. Na zdejšího rak.-uherského vyslance hr. Szögyényho půso- beno bylo velmi zřejmě, aby o rozladění tomto referoval ve Vídni. Zda to velvyslanec učinil a naprostou otevřeností, nelze arci posouditi. Jak se praví na zdejším rak.-uh. velvyslanectví, nejsou diference veliké a jde pouze o povrchní různost názorů mezi Vídní a Berlínem. Rozhodně se v Berlíně odhodlal jen neradi k uveřejnění dotyčných telegramů a učinili to teprve potom, když pozorovali, že ve Vídni nechtějí sejíti z bludné cesty. kterou nastoupili. Že aspoň zevně je poměr poněkud zkalen, ukazuje okolnost, že ra- kousko-uherský velvyslanec bude přištiho pondělka slaviti, jak obvykle, s císařem Vilémem narozeniny císaře Františka Josefa, ale ne ve Wilhemshöhe, nýbrž v Homburku. K differencím ohledně revise bukureštského míru. Z Kolína, 14. srpna. (K. k.) »Köln. Ztg. oznamuje z Berlína: Diferenci k vůli revisi bukureštského míru projednávají některé německé časopisy způsobem, který vnáší do věcného výkladu zcela zbylečnou a nežá- doucí ostrost. Při tom vynořuje se dávn odbytá legenda o návštěvě arcivévody ná- sledníka trůnu na honech ve Springe. Vše to není pravdou, jak musí býti ještě jednou konstafováno. Návštěva ve Springe mínula v plné harmonii. Dlužno litovati, že ohřívají se takové věci, kde by se doporučovala ob- zvláštní zdrželivost následkem přechodné a vedlejší dilference ve věcných názorech spolkových spojenců.
Vilém Karol František Josef Köln Vídeň Berlín Homburk Kolín
17 article
O Egejské ostrovy. Z Říma, 14. srpna. Proslýchá se, že Egejské ostrovy budou Turecku vráceny jen, bude-li jisto, že zůstanou tu- reckou državou. Ale i v tomto pří- padě má býti ve smlouvě klausule, dle které Italie vyhražuje si zvláštní práva na těchto ostrovech a na maloasijském pobřeží, aby stále byla v dostatečné převaze proti Řecku a v případě všeobecné likvidace i proti Francii v asijském Turecku. Otázka Drinopole a zakročení velmocí. M. Z Kolína n. R., 14. srpna. (Zvlášíní telegram »Národních Listů«.) Ohledně Drino- pole sděluje »Köln. Zig.«, že velmoci až na další nevybočí nikterak z mezí pouhého di- plomatického vyjednávání s Tureckem. Z Petrohradu, 14. srpna. (K. k.) Jak sdě- luje „Rěč“, bylo dáno váženým zá- stupcům finaněniho světa, kteří se informovali u zástupců vlády o novinářské zprávě, dle níž Rusko slíbilo Bulharsku, že mu vrátí Drinopol, doslovně toto vysvětlení- Obdrží-li Rusko jednomyslný man- dát Evropy, aby vytlačilo turecké vojsko z Drinopole a Thracie, př čemž se Rusku zaručí, že neutrp žádné škody, Rusko jistě vystou- pí. Nebude-li však v Evropě v této otázce docíleno jednomyslnosti, Rusko samo ne- zakročí, aby zabránilo meziná- rodním zápletkám. Řecký kál v Solunu. Ze Soluna, 14. srpna. (Ag. d' Athénes.) Král Konstantin, který včera večer odjel z Kavaly křížníkem »Averov« dopro- vázen celým loďstvem, přibyl sem dnes o 9. hod. ranní. Město bylo bohatě a slav- nostně vyzdobeno. Obchody jsou na oslavu dnes zavřeny. Dávno před příjezdem králo- vým obsadilo obecenstvo nábřeží. Chovanci škol všech národnosti a spolky dostavili se na nábřeží, aby uvitali krále, jehož příjezd oznámil 101 výstřel z děl. V přístavu král
Konstantin Averov Řím Řecko Francie Turecko Drinopol Kolín Drina Köln Petrohrad Rusko Bulharsko Evropa Thracie Soluna Soluna Aga . d ' Athéne
18 article
V drobném prodejle ranní číslo a sobě . . zat večorni nal Ve fliálkách na venkově ranní číslo. večerní . . . . . Bh Inaeráty plati se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijíma sdministraca v Marianské ul., B. Tam nacházejí se téš redakce, tiskárna a axpedice „Národních Listů“ Rukopisy se novraceji
Inaerát
19 article
vstoupil na bobatě vyzdobený člun, který ho dovezl ke břehu. Ku přístavnímu můstku dostavil se generální guvernér. Draguněv. prefekt Argiropulos, starosta Osman Said bej a důstojníci královského hlavního stanu, Za výstřelů z děl vstoupil král na břeh. Starosta uvítal vladaře holdovací řeči, ve které tlumočil díky veškerého obyvatelstva, že král je uchránil před invasí barbarů. Pro- hlásil jménem obyvatelstva, že přeje štěstí králi a jeho rodině. Král děkoval za prone- sená slova, načež vsedl do automobilu a odjel na bohoslužby ve chrámu svaté Žofie. V tomto okamžiku ozvalo se nadšené pro- volávání slávy a za ustavičných ovací oby- vatelstva, které na cestu sypalo vavříny. odjel král přes nábřeži do chrámu. U Ví- tězné brány, zřízené židovskou obcí, očeká- vali krále všichni členové rabinátního ko- legia, kteří při příjezdu krále pronášelí modlitby za jeho štěstí a dlouhý život. Za ustavičných akklamací obyvatelstva přibyl král ke chrámu sv. Žofie.
Osman Said svatý . Žofie svatá Žofie
20 article
Před branou chrámu shromáždilo se du- chovenstvo s metropolitou solunským a všemi ostatními biskupy v čele. Po uvítání krále po- čala poděkovací bohoslužba. Celý konsulární sbor, vysocí vojenští a civilní hodnostáři, ra- dové moslemínské, israelitské a rumunské obce byli přítomni bohoslužbám. Ke konci bo- hoslužeb pronesl metropolita proslov, v němž velebil dnešní den a jenž došel nadšené ozvě- ny. Pak odebral se král, v jehož průvodu byli korunní princ, princ Alexander a princ Miku- láš, do královské residence, pozdravován po celou cestu nevylíčitelným jásotem obyvatel- stva. S hustě obsazených oken a balkonů do- mů bylo králi ustavíčně sypáno na cestu kvítí. Návrat sořijské divise. Ze Sofije, 14. srpna. Zejtra vtáhne slav- nostně do Sofije vojsko sofijské divise, která byla mimo hlavní město podrobena třídenní karanténě. Pro uvítání vojska obvatelstvem, spolky a školní mládeží byl vypracován pro- gram. Král Ferdinand vejde sám do města se svojí družinou v čele vojska a vykoná pak na hlavním náměstí přehlídku vojska.
Alexander Mika Ferdinand Sofijá
21 title
Politický přehled.
22 article Země české.
Země české. Němečtí radikálové proti Volksratu. Německo-radikální listy v Čechách při- nášejí prudké projevy proti Volksratu a jeho úternímu usnesení, jemuž vytýkají nápadnou nesrozumitelnost požadavku, aby chomutov- ský sjezd byl pouze prozatímné povahy. Jest- liže chomutovský sjezd nemá míti jiného úče- lu, než aby vyslechl zprávy poslanců a odhla- soval jim dík a důvěru, bylo by lépe bývalo, kdyby ani nebyl svolán. Ostatně jest prý ieště otázkou, dá-li se chomutov- ský sjezd tak degradovati. Pokus snižovati význam chomutovské schůze bude prý přijat v kruzích německého voličstva s nelibostí, a má se za to, že tako- vým způsobem učiněn pokus o vyhnutí se ašské resoluci (o volební abstinenci Němců). která by v Chomutově jinak doznala většiny. Všichni Němci očekávají, že se v Chomutově stanou dalekosáhlá rozhodující a závazná usne- sení o směrnicích německé politiky v Čechách, ale všechen čas od dosazení správní komise promarněn poradami a organisačními otáz- kami. Potud němečtí radikálové, proti nimž u- snesení Volksratu přímo a co nejostřeji čelí, jako proti straně, jejíž převaha stává se něme- ckému lidu nebezpečím. Naproti tomu není nedostatek obrněných projevů proti německým radikálům, vrcholících v nezahalené útoky na celý Verband. Jablo- necký německo-pokrokový Verein usnesl se na resoluci, kterouž žádá ihned vypsání zem- ských voleb na základě všeobecného hlaso- vacího práva a národnostního rozdělení. Jinak prý použije německý lid svého nouzového prá- va proti nouzovému právu státu. Německým stranám, sjednoceným v Nationalverbandu.
Němec Čechy Chomutov
23 article Dramatické umění.
Dramatické umění. Plzeň v Praze. II. Henry Kistemaeekers: Plukovnik Felt. (La Flambée.) Hra o 3 dějstvích. Přeložil Fr. Vidimský. Druhá pohostinská hra plzeňské čino- hry v „Uranii“; za režie Miloše Nového, 13. srpna. Při druhém svém večeru se představili plzeň- ští hosté pražskému divadelnímu obecenstvu, které- ho se dostavilo hojně, opět ve francouzské hře. Ale tentokrát v dramatě t. zv. moderním, to jest efekt- ním, a páchnoucím trochu sensací, trochu aktuali- tou. Příchuti skoro pikantní dodala příběhu, který Henry Kistemaeckers vrhl s nepopiratelnou vervou na scénu, bezděčně nedávná aféra „našeho“ plu- kovníka Rédla. Francouzský plukovník Felt, pravý románový a scénický hrdina, jest opakem Rédlo- vým. Plnokrevný voják, vášnivý nacionalista, má svoje veliké ambice a dalekosáhlé cíle životní. Aspiruje na portefeuille ministra vojenství, má rozhodujících kruzích vojenských, jak se dovídáme z exposice kusu, svoje stoupence i odpůrce, je zkrátka muž plný významu. Ale dramatu o Feltovi dodává pravé divadelní krve jeho vlastní drama osobní, jeho poměr k ženě, s kterou plukovník již několik měsíců žije v disharmonii kvapně se při- ostřující, takže katastrofa rodinného štěstí se zdá neodvratná. Jeho žena, ušlechtilá a dosud po- čestná, milovala sic s počátku svého muže, ale jeho občasná brutálnost ji uráží a snížuje, takže jest odhodlána k rozvodu. Plukovník Felt je chud, ač- koli má bohaté přibuzné, a jeho krásná žena sama
Kistemaeekers Plukovnik Felt Vidimský Miloš Kistemaeckers Rédl Felt Plzeň Praha Francie Uranie Le Flambée
24 article
ho považuje za muže výtečně situovaného. Poně- vadž svou ženu vášnivě miluje, a poněvadž toho vyžaduje i jeho kariéra, žije nákladně a zabřidá do ohromných dluhů. Záhadný bankéř Glogau, který si vymohl přístup do nejvýlučnějších aristokrati- ckých kruhů, obstarává a reguluje dlouho jeho finance, a soustředí na konec ve svých rukou všecky jeho směnky. V efektním závěru prvního aktu se ukáže, že je to agent cizího státu, který není jmenován, ale prstem se ukazuje do soused- ství, neboť kus hraje na hranicích francouzsko- elsaských — a jeho přátelská ochota byla lapákem na vojenskou čest plukovníkovu: má v rukou dů- ležitá tajemství, neboť vede dozor nad stavbou pohraniční pevnosti. Nemůže-li do tří dnů sehnati 170 tisíc franků na krytí svých směnek, stačila by malá indiskretnost, aby vyvázl z nesnází. Plukovník, jehož krev je horká dlouholetým pobytem v koloniích, uražen v nejsvětějších citech. zaškrtí chlapa, který mu učinil nabídku tak podlou. A pak jde k ženě, aby se s ní dohodl o situaci která nastala. Jest odhodlán udati se úřadům. avšak vyznav ženě svůj čin a všecko, co předchá- zelo, skládá zároveň generální vyznání svého po- měru k ní, celého života, a láska ženina, již již vyprchlá, se vrací a znova milující choť sama za noci snaží se zahladiti a zmásti stopy vyšetřování a zapřísahá muže, aby zachoval se pro ni i pro svého syna. Veliké duetto manželů, vyplňující až na drobnou vstupní scénu celý druhý akt kusu, jest nepopíratelně obratně a effektně stavěno, dává příležitost k parádnímu hereckému výkonu.
Glogau
25 article
který v provedení paní Otilie Boniškové a p. Mi- loše Nového stojí vskutku za podívansou. Třetí akt hry je už ku podivu slabý, a div že nezabřídá v banálnost. Jako deus ex machina zasahuje do ře- šení vlivný poslanec či dokonce ministr, který s po- čátku byl ochoten podati ruku k rozvodu a k no- vému manželství paní plukovníkové, svým bystro- zrakem uhodne, že pächatelem noční vraždy je její muž a chce ho vydati soudu. Když plukovaik hrdě předejde příšného Catona a jeho choť mu vyčte, že ani ne tak cit spravedlnosti, jako žárlivosti ho vede, a když sezná vlastní motiv činu Feltova, zám dá pokyn vyšetřujícímu soudlci, že jde o vysoký státní zájem, aby celá záležitost byla utajena, raději než za vrahem, aby vyšetřování šlo za pa- píry a po spojencích zabítého záhadného bankéře. Byl nejvyšší čas, že spadla opona nad záplavou šlechetnosti a vlasteneckých výlevů, které již již chrožovaly dojem silně a působivě stavěných prvních dvou dějství. Drama hraje na venkovském sídle šlechtických přátel manželů Feltových, a celé to prostředí je dobře oživeno a zároveň slušně karakterisováno řadou vedlejších postav, hostů domácích pánů. Souhra byla tak dobrá, ba vzorná, že se měli plzeňští hosté věru čím pochlubit. Jsme v Praze málokdy zvyklí viděti v tomto vzhledě něco lep- šího. Vedle obou hlavních hrdin dramatu, již zmí- něných, i několik jiných herců na sebe upozornilo velmi výhodně, tak představitelka mladé, roz- dychtěné vdovy mezi zámeckými hosty a pán, jeni Ka. hrál vikáře Jusseye.
Bonišková Nový Feltův Drama Praha
26 article Hudba.
Hudba. + (OperaNárodníhodivadla.) V nové saisoně pokračuje pan Ot. Mařák ve svých poho- stinských hrách, před divadelními prázdninami za- hájených. Po „Prodané nevěstě“ a „Hoffmannových povídkách“ opětně s panem Mařákem dávaných. došlo na „Carmen“, v níž pěvec již delší dobuu nás nezpíval. Don José dokumenluje skvěle jeho pěveckou vyspělost a dramalickou tvořivost. Pan Mařák zpívá i hraje tuto roli s velkou umírněností v prostředeích a tím uznání hodnější je vysoká účinnost, které zde dosahuje. Zvláště zdařil se pěvci výstup s Carmen v druhém dějství, kde triumšoval v arii z Des-dur, krásně rozěleněné a neodolatelně vřelým citovým zanicením předná- žené. Tento don José, rozmyslně propracovaný dramaticky velmi působivý výbuchy svojí vášni- vosli, byl nejsvětlejším bodem celého představení.
Otakar Mařák Hoffmannův Carmen OperaNárodníhodivadl
27 article
O sl. Ungrové nemůže býti pochybnosti, že má všechnu způsobilost zazpivati zdařile partií Micae- linu, ale tentokrát hlas její zdál se nějak zastřen na celém výkonu jejím jako by ležela jakási tíseň. takže role nepřišla plně k platnosti. Pan Beníško od městského divadla plzeňského, který zaskočíl ochotně za ochuravělé naše domácí barytonisty. je s to hlasově vyhověti jen menší scéně a pěvecky jen menším požadavkům, než jaké na první opern scénu musíme vždy klásti. Vedle p. Mařáka jediná pí. Horvátová v titulní roli nenechala nás zapo- menouti, že Bizetova opera je dílo vášně a krve. hudba zrozená pod jižním nebem. Jinak bylo před- stavení „Carmen“ k uzívání ospalě, jedno z těch, při nichž není na scéně života, při nichž v rylmice panuje všestranná volnost a soulad mezi scénoua prkestrem a na scéně jednota ve sborech co chvíi klopýtá. aš. + Koncert v Rakovníku. Na pátek dne 15. t. m. v Rakovníku hlášený koncert Karla Buriána se nekoná. + Z Rapic. (Koncert.) Mařenka Kohliková, mladistvá vírtuoska na housle, koncertuje 18. srpna v Rapicích ve dvoraně „Cechu“ při slavnosti na- rozenin panovníkových. Laskavě spoluúčinkuje sl. Marta Křečanová, dceruška pana c. k. správce z Buštěhradu.
Ungr Beníško Mařák Horvátová Bizetův Carmen Burián Kohliková Mars Křečanová Rakovník Cecha Buštěhrad
28 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Ze života Augusta Bebela. Velký stařec německých sociálních demokratů, který bude v příštích dnech pohřben ohněm v Cu- rychu, dopracoval se svého vynikajícího posta- vení vlastní silou a příčiněním. Narodil se dne 22. února 1840 v Deutzu u Kolína nad Rýnem, jako synek chudého poddůstojníka, v kasematách a pláč jeho mísil se s čepobitím, které bylo právě od- trubováno. Později přibyli k němu ještě dva bratři. V kasárnech bylo hochům dobře. Matka ob- starávala kantinu a hoši byli miláčky důstojníků, zvláště August, který napodoboval s dětskou hra- vostí cvičení vojáků a velení důstojníků tak přes- ně, že ho žertem dávali důstojníci nováčkům za vzor. Po čase se stal Beblův otec pohraničním strážníkem. Přivodiv si při namáhavé službě ne- moc, zemřel po dlouhém utrpení a zůstala po něn
Augusta Bebel Beblův Deutz Kolín nad Rýn