1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 15. srpna 1913.
Praha
4
article
ranní a večerní listy
předplácí se
v Fraze v admainistrael
aa měsl
na čtvrt leta
kz
s dvojí donáškou
a mésie. . . K
ne čtvrt lsta
ve aliálkách
na měsle . . . . 9 K 30h
Poštou.
na měsle.
na čtertieti . . . S k e
s dvojí zásilkon
na měsíe
n dortieta : kgl
Fraga
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 42 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 42 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v sobotu dne 16, srpna v ob-
vyklou hodinu ranní.
Praha
6
article
Finale?!
Finale?!
Rychlost změn ve scenerii balkánského
jeviště připomíná nejmodernější vymože-
nost divadelní techniky, otáčení jeviště.
Svět sotva stačí sledovati kvapitý let
událostí, v nichž po válkách za několik mě-
síců, anebo i týdnů trvajících a statisíce
životů zhasínajících, předhoní jedna mírová
konference druhou s pronikavými změnami
dohod, sotva ratifikovaných. Bukurešťský
mír věru že si pospíšil, aby zpečetil výsled-
ky polního tažení pěti balkánských států
proti jednomu a shrnul zásluhy jejího ukon-
čení na hlavu panovníka, jehož armáda
mohla jenom vyjíti na pochod za hranice
pod velením svého korunního prince, aby
dosáhla úspěchů, kteréž nejbližšímu souse-
du vyrvány po druhém zdecimování jeho
vítězné armády.
Tragický je osud, jejž Bulharsku do-
váží jeho zástupce z Bukurešti, tragický
podle všech zákonů ethiky a dramaturgie,
tak jakoby jej konstruoval rafinovaný, se
všemi efekty epikrise obeznámený básník.
Bulharsko, válečně vůdčí stát balkánské
koalice, osnovatel polního tažení, vítěz-
stvím slovanských a pravoslavných zbraní
v dějinách válečnictví bezpříkladného,
ovšem jenom na základě mravního zákona
slovansko-náboženské pospolitosti, podlé-
há na konec svým vlastním spojencům, po-
něvadž se provinilo zákonu je spojujícímu.
přes to, že v rozhodný okamžik vyvarová-
no, neposlechlo hlasu Slavie a tasilo meč
proslavený v boji za svobodu všeho Slo-
vanstva proti němu v zaslepené dychtivo-
sti hegemonie a zžíráno hladovostí země
Prvním balkánským státem stává se
na místě jeho Rumunsko, stát v jádře pro-
tislovanský, a to pomocí slovanskou, pře-
devším srbskou, za srbskou krev, aniž by
ztratilo samo jediného muže. Polní taženi
rumunské patří k nejgrotesknějším, jež hi-
storie zaznamená.
Bulharsko
Bukurešť
Rumunsko
Slavia
7
article
Vídeňská „Muskette“, kterou na čas
odnaučila válka ponižovati Slovanstvo
ponořováním do nejhanebnějšího bahna
kulturního, jímž jest vídeňský mluvený a
tištěný humor, zachytila situaci rumunskou
v karikatuře, představující krále Karola,
sedícího při posnídávce s otevřenými ústy,
do nichž letí pečené holoubě, Silistrie.
Královská choť jeho, básnířka Carmen Syl-
va, poznamenává k tomu něco o slavné
epopeji, jíž je hodno polní tažení bulharské.
Se stanoviska rumunského je čin zvět-
šení vlasti o kýžené území bez výstrah, ale
také beze ztráty jediného muže hodný zlaté
sochy pro jeho původce, ale se stanoviska
objektivní historie není ničím jiným než
loupeží na Bulharsku, když leželo na zemi
rdouseno rukama čtyř ostatních balkán-
ských států, z nichž třem proti čtvrtému
pomáhalo před tím k vítězství, jež moudře
užito, mohlo dosavadní peklo Slovanů
Balkán, proměniti v jich ráj ...
Tak končí jeden ze zlatých snů ostat-
ního Slovanstva a ony sedíce v kruhu di-
váctva balkánské tragedie a my v kruhu
diváctva jinak nezúčastněného a hlučně se
bavícího, měli bychom vlastně všechny pří-
činy k hořkým slzám. Zraky nám přechá-
zely nad slavnými činy jižních synů Slávy
kteří dokázali, seč sestárlá Evropa nebyla
zbaviti ji osmanské potupy a sousedstv
moslemského až na nepatrný cíp, rovnající
se takřka už jen policejnímu obvodu Caři-
hradu, jemuž kynul už jen osud strážnice
Dardanel do brzké výpovědi. Náš jásot ne-
znal mezí, plní oprávněné pýchy ukazoval
jsme světu nejen na přeskvělé, bezpříklad-
né válečné činy jihoslovanského elanu, na
Karol
Syl
Sláva
Silistrie
Bulharsko
Evropa
Dardanely
Slovan Balkán
carhrad
8
article
ovoce vysoce vyškoleného státnictví balkán-
ských států, jemuž mlčky a mimo všechnu
pozornost evropské diplomacie podařilo se
složit síly jihoslovanské k dějinnému aktu,
od něhož by se mohla počítati nová epocha
světové historie. A dnes?!
Dnes mluvčí nejotrávenější protislo-
vanské zášti vídeňská „Reichspost“, orgán
excelentního liberála zahraničního minister-
stva státu, který na problém protiturecký
věnoval výkvět svého mužstva po celá sto-
letí, zalyká se štěstím na tím, že vzrůstem
Rumunska i Řecka, států neslovanských.
bylo Slovanstvo na Balkáně poraženo straš-
něji nežli samo Turecko, že panslavismus
na Balkáně zvítězil smrtelně a že západní
Evropa zbavila se nebezpečí, které nejvíce
v prvé řadě ohrožovalo naši monarchii.“
Prožluklé káně „Reichspostu“ vystavilo
tím skvělé svědectví upřímnosti Vídněv
jejích snahách o revisi bukurešťského míru
ve prospěch Bulharska, pustým výsmě-
chem berlínského tisku umlčených, ale po-
dle včerejších zpráv ve večerníku našem
reprodukovaných cpět oficiálně vytrysklých.
Rumunsko
Řecko
Balkán
Turecko
Evropa
Bulharsko
9
article
Nejen srdce, ale i rozum rozhoduje
v českých úvahách o nynější situaci bal-
kánského Slovanstva. Kdyby českému
srdci dána byla výhrada projevu, nejvřeleji
by k němu přivinut byl bratr nejnešťast-
nější. Už proto, že vinu pohromy jeho ne-
nese lid sám, nebo národ či řadový voják,
jejž bylo prý nutno hnáti proti srbskému
pobratimu důstojnickým revolverema
prostředky ještě drastičtějšími. Bulharsko
tak hanebně opuštěno štěstím, od něhož
vyvedeno na vrchol, aby z něho bylo sra-
ženo zmatením mysle rozhodujících stát-
níků a generálů jeho, Bulharsko, kteréž
musí slyšeti nyní nelitostný posměch im-
potentní Evropy, neschopné jiných váleč-
ných vítězství, než v závodech zvyšová-
ním břemen válečných na statcích i mu-
žích až do zakrvácení svých národů su-
chou cestou, a vystaveno jest škodolibosti
zadostiučiněním přesycených nepřátel Slo-
vanstva, nemělo by býti déle vylučováno
ze soucítění Slovanstva, už pro pouhou
velkost svého neštěstí.
Bulharsko
Evropa
10
article
Dosti rekriminací o tom, na čí straně
je vina z toho, že tam, kde měl svět po
kladném zodpovězení otázky balkánským
problémem kladené, počítati s novou vel-
mocí, s druhým slovanským hlasem v kon-
certu evropském, novým evropským zá-
kladem šťastnější budoucnosti slovanské,
vidíme této veliké záruky pouhé trosky.
Na obou stranách byla pravda; na jedné
pravda psaného slova smlouvy, na druhé
pravda zásluhy, domáhající se uznání za
oběť všechny smlouvy převyšující.A
snad právě proto, že stála pravda proti
pravdě, byl konflikt řešen posledním
vkladem sázky národů o lepší štěstí. Co
však není nevyhnutelno toť, aby prohra
Slovanstva nebyla ještě větší, všeho Slo-
vanstva pravíme, nevyjímajíce srbských
vítězů, jedné z pěti front, mezi nimiž v krvi
své Bulharsko z přílišné důvěry ve svou
hvězdu procitalo. Katastrofa, která vznikla
tím, že Slovan na Slovana se dal poštvat,
nedá se ničím jiným napravit, než vystříz-
livěním z tohoto svodu a uznáním, že, jestli
se pobratímství změnilo v krvinu, oba bra-
tří byli při tom nástroji v cizích rukou.
Slovan
Bulharsko
11
article
Přestat být vykonavatelem cizích poslání
proti sobě samému, uznat přece, že, byla-li
válka dvou slovanských národů proti sobě
vzájemnou sebevraždou, třeba nedokona-
nou, život zplna obnoven býti může jenom
vzájemnou láskou.
Ach, cítíme ovšem, že není-li nemistné
to slovo, přece jest jen předčasné. Dva
cizorodí národové nezapomínají velké
vražedné války ani ve třetí generaci a re-
vanche je stálým heslem poraženého, od-
mítajícího všechny snahy velkomyslného
vítěze o zapomenutí viny. Psychologie
dvou pokrevných národů, kteří stáli proti
sobě na poli válečném — jaká ta bude po
válce, provázené tak zaslepenými proje-
vy zuřivosti, ano ukrutenství?! Bulharsko
a Srbsko již jednou, tenkráte také z cizích
návodů, změřily své síly v bratrovražed-
ném boji a přece spali po desetiletích
v jednom táboře před Drinopolí.
Bulharsko
Srbsko
12
article
Tentokráte nesmějí dát uplynouti de-
setiletím, ba ani rokům, nechtějí-li ospra-
vedlniti diagnosu vídeňského mluvčíhoo
porážce Slovanstva, horší prý než byla
turecká. Rozum musí klestit cestu dohodě
o nejživotnější oboustranný zájem, a pak
se dostaví i obnova bratrství; všemu musí
však předcházeti odpuštění stejně těžkých
vin. Čím bude rychlejší, tím menší bude
trest následků, neboť ještě dnes mají Slo-
vané balkánští svůj osud v rukou —
vezmou-li jej totiž opravdu do rukou. Z
textu bukurešťské smlouvy o mír dal bul-
harský zástupce škrtnouti slovo „harmo-
nie.“ Měl pravdu, neboť v balkánském
kvartetu primu nabudou Slované jenom ve
spojenectví s Bulharskem a jenom potom
nastane v balkánském spolku skutečná a
žádoucí harmonie. To bude ta nejšťastnější
revise bukurešťského míru a všechno
ostatní bude Slovanům k ní přidáno. Dnes
musí si dát líbiti hrdé slovo rumunské o
„primátu“, nastane v brzku doba, kdy
ostatní, ale především slovanští účastnízi
balkánského spolku poznají, že „primát“
byl sice míněn, ale že přišla „hegemonie“
dnes přední moci balkánské, jejíž náčelník
přijímá velmocenské pozdravy evronských
císařů, vyzdvižen jim na rovnost společnou
a nerozdílnou zásluhou srbsko-bulharskou.
Slovan
Bulharsko
rozdílný zásluha srbský
13
article
Nerozední-li se mezi Bulhary a Srby ještě
dříve, nastane ten moment tenkráte jistě.
A snad ta doba není ani tak daleka, nebot
ani láva druhého výbuchu balkánské sopky
nevychladne docela a už snad uvidímeu
jejího jícnu nové předzvěsti příštích udá-
lostí. Neboť všechno jiné vyzírá z míru
bukurešťského, jenom nikoli definitiva bal-
kánských poměrů. Ten není psán ani po-
depsán sub specie aeternitatis a nejbližší
otázka pro nás ostatní Slovanstvo jest,
je-li to už konečně list výučný pro naše
jihoslovanské bratry a dovedou-li tomu
zabrániti, aby o jejich osudu definitivně
nerozhodli nejzavilejší nepřátelé „pansla-
vismu“ ..
Bulhar
Srba
14
title
Po uzavření míru.
15
article
Ruský velvyslanec ši. Gfers u hr. Berchtolda
Ruský velvyslanec ši. Gfers u hr. Berchtolda
Z Vídně, 14. srpna. Včera dostavil se
ruský velvyslanec ve Vídni šl. Giers k mi-
nistru zahraničních záležitostí hr. Berch-
toldovi a měl s ním dlouhou kon-
ferenci, prý o revisi bukurešťské
smlouvy. Nejsou prý pověsti, jakoby
Rusko od revise upustilo — tak se aspoi
ujíšťuje — pravdivy. Petrohradský kabineo
není sice dosud rozhodnut, ale zde doufají.
že na konec rozhodne se pro revisi. Dále
se dovídáme, že ruský velvyslanec jednal
s hr. Berchtoldem také o stanovisku Rak.-
Uherska v záležitosti thracké a drinopolské.
Hrabě Berchtold nedal určité odpovědi
ale praví se, že Rakousko-Uhersko bylo by
prý ochotno podporovati Rusko v záleži-
tosti, týkající se Thrakie, kdyby Rusko pod-
porovalo Rakousko v otázce makedonské.
Dopisy a telegramy císaře Víléma.
M. Z Kolína n. R., 14. srpna. (Zvláštní
telegram »Národ. Listů«.) Sdělení »Tempsu«.
dle kterého německý cisař písemně sděli!
řeckému králi Konstantinovi, že s veškerým
úsilím zasadí se o řecká práva, jest dle in-
formací berlínského zpravodaje »Köln. Ztg.e
výmyslem. Dopis takový nebyl nikdy napsán.
Totéž platí o domnělém listu cí-
saře Viléma císaříFrantišku Jo-
sefovi ohledně zlepšení poměru
mezi Rakouskem a Srbskem pří-
slušnou změnou Berchtoldovy po-
litiky. Rovněž reprodukce telegramu králi
Karolovi, v německých vídeňských listech
uveřejněná, neodpovídá plně původnímu texlu.
Gfers
Berchtold
Víléma
Temps
Konstantinos
Köln
Vilém císaříFrantiška
Berchtoldův
Karol
Vídeň
Rusko
Uhersko
RakouskoUhersko
Rakousko
Kolín
Srbsko
16
article
Vídeň a Berlín.
Z Berlína, 14. srpna. Dle zpráv, došlých
sem z Vídně, nejsou ve Vídní stále ještě
spokojeni s bukurešťským mírem, a tváří se
tam, jakoby uveřejněním telegramů mezi
císařem Vilémem a králem Karolem a jejich
obsahem byli překvapeni. V Berlíně však
upozornili vídeňský kabinet již před mnoha
týdny, že žádným způsobem vídeř-
skou politiku neschvalují a ne-
mohou podporovati. Na zdejšího
rak.-uherského vyslance hr. Szögyényho půso-
beno bylo velmi zřejmě, aby o rozladění
tomto referoval ve Vídni. Zda to velvyslanec
učinil a naprostou otevřeností, nelze arci
posouditi. Jak se praví na zdejším rak.-uh.
velvyslanectví, nejsou diference veliké a jde
pouze o povrchní různost názorů mezi Vídní
a Berlínem. Rozhodně se v Berlíně odhodlal
jen neradi k uveřejnění dotyčných telegramů
a učinili to teprve potom, když pozorovali,
že ve Vídni nechtějí sejíti z bludné cesty.
kterou nastoupili. Že aspoň zevně je poměr
poněkud zkalen, ukazuje okolnost, že ra-
kousko-uherský velvyslanec bude přištiho
pondělka slaviti, jak obvykle, s císařem
Vilémem narozeniny císaře Františka Josefa,
ale ne ve Wilhemshöhe, nýbrž v Homburku.
K differencím ohledně revise bukureštského
míru.
Z Kolína, 14. srpna. (K. k.) »Köln. Ztg.
oznamuje z Berlína: Diferenci k vůli revisi
bukureštského míru projednávají některé
německé časopisy způsobem, který vnáší do
věcného výkladu zcela zbylečnou a nežá-
doucí ostrost. Při tom vynořuje se dávn
odbytá legenda o návštěvě arcivévody ná-
sledníka trůnu na honech ve Springe. Vše
to není pravdou, jak musí býti ještě jednou
konstafováno. Návštěva ve Springe mínula
v plné harmonii. Dlužno litovati, že ohřívají
se takové věci, kde by se doporučovala ob-
zvláštní zdrželivost následkem přechodné a
vedlejší dilference ve věcných názorech
spolkových spojenců.
Vilém
Karol
František Josef
Köln
Vídeň
Berlín
Homburk
Kolín
17
article
O Egejské ostrovy.
Z Říma, 14. srpna. Proslýchá se, že
Egejské ostrovy budou Turecku vráceny
jen, bude-li jisto, že zůstanou tu-
reckou državou. Ale i v tomto pří-
padě má býti ve smlouvě klausule, dle které
Italie vyhražuje si zvláštní práva na těchto
ostrovech a na maloasijském pobřeží, aby
stále byla v dostatečné převaze proti Řecku
a v případě všeobecné likvidace i proti
Francii v asijském Turecku.
Otázka Drinopole a zakročení velmocí.
M. Z Kolína n. R., 14. srpna. (Zvlášíní
telegram »Národních Listů«.) Ohledně Drino-
pole sděluje »Köln. Zig.«, že velmoci až na
další nevybočí nikterak z mezí pouhého di-
plomatického vyjednávání s Tureckem.
Z Petrohradu, 14. srpna. (K. k.) Jak sdě-
luje „Rěč“, bylo dáno váženým zá-
stupcům finaněniho světa, kteří se
informovali u zástupců vlády o novinářské
zprávě, dle níž Rusko slíbilo Bulharsku, že
mu vrátí Drinopol, doslovně toto vysvětlení-
Obdrží-li Rusko jednomyslný man-
dát Evropy, aby vytlačilo turecké
vojsko z Drinopole a Thracie, př
čemž se Rusku zaručí, že neutrp
žádné škody, Rusko jistě vystou-
pí. Nebude-li však v Evropě v této otázce
docíleno jednomyslnosti, Rusko samo ne-
zakročí, aby zabránilo meziná-
rodním zápletkám.
Řecký kál v Solunu.
Ze Soluna, 14. srpna. (Ag. d' Athénes.)
Král Konstantin, který včera večer
odjel z Kavaly křížníkem »Averov« dopro-
vázen celým loďstvem, přibyl sem dnes
o 9. hod. ranní. Město bylo bohatě a slav-
nostně vyzdobeno. Obchody jsou na oslavu
dnes zavřeny. Dávno před příjezdem králo-
vým obsadilo obecenstvo nábřeží. Chovanci
škol všech národnosti a spolky dostavili se
na nábřeží, aby uvitali krále, jehož příjezd
oznámil 101 výstřel z děl. V přístavu král
Konstantin
Averov
Řím
Řecko
Francie
Turecko
Drinopol
Kolín
Drina
Köln
Petrohrad
Rusko
Bulharsko
Evropa
Thracie
Soluna
Soluna
Aga . d ' Athéne
18
article
V drobném prodejle
ranní číslo a sobě . . zat
večorni
nal
Ve fliálkách na venkově
ranní číslo.
večerní
. . . . . Bh
Inaeráty
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijíma
sdministraca v Marianské ul., B.
Tam nacházejí se téš
redakce, tiskárna a axpedice
„Národních Listů“
Rukopisy se novraceji
Inaerát
19
article
vstoupil na bobatě vyzdobený člun, který
ho dovezl ke břehu. Ku přístavnímu můstku
dostavil se generální guvernér. Draguněv.
prefekt Argiropulos, starosta Osman Said
bej a důstojníci královského hlavního stanu,
Za výstřelů z děl vstoupil král na břeh.
Starosta uvítal vladaře holdovací řeči, ve
které tlumočil díky veškerého obyvatelstva,
že král je uchránil před invasí barbarů. Pro-
hlásil jménem obyvatelstva, že přeje štěstí
králi a jeho rodině. Král děkoval za prone-
sená slova, načež vsedl do automobilu a
odjel na bohoslužby ve chrámu svaté Žofie.
V tomto okamžiku ozvalo se nadšené pro-
volávání slávy a za ustavičných ovací oby-
vatelstva, které na cestu sypalo vavříny.
odjel král přes nábřeži do chrámu. U Ví-
tězné brány, zřízené židovskou obcí, očeká-
vali krále všichni členové rabinátního ko-
legia, kteří při příjezdu krále pronášelí
modlitby za jeho štěstí a dlouhý život. Za
ustavičných akklamací obyvatelstva přibyl
král ke chrámu sv. Žofie.
Osman Said
svatý . Žofie
svatá Žofie
20
article
Před branou chrámu shromáždilo se du-
chovenstvo s metropolitou solunským a všemi
ostatními biskupy v čele. Po uvítání krále po-
čala poděkovací bohoslužba. Celý konsulární
sbor, vysocí vojenští a civilní hodnostáři, ra-
dové moslemínské, israelitské a rumunské
obce byli přítomni bohoslužbám. Ke konci bo-
hoslužeb pronesl metropolita proslov, v němž
velebil dnešní den a jenž došel nadšené ozvě-
ny. Pak odebral se král, v jehož průvodu byli
korunní princ, princ Alexander a princ Miku-
láš, do královské residence, pozdravován po
celou cestu nevylíčitelným jásotem obyvatel-
stva. S hustě obsazených oken a balkonů do-
mů bylo králi ustavíčně sypáno na cestu kvítí.
Návrat sořijské divise.
Ze Sofije, 14. srpna. Zejtra vtáhne slav-
nostně do Sofije vojsko sofijské divise, která
byla mimo hlavní město podrobena třídenní
karanténě. Pro uvítání vojska obvatelstvem,
spolky a školní mládeží byl vypracován pro-
gram. Král Ferdinand vejde sám do města
se svojí družinou v čele vojska a vykoná
pak na hlavním náměstí přehlídku vojska.
Alexander
Mika
Ferdinand
Sofijá
21
title
Politický přehled.
22
article
Země české.
Země české.
Němečtí radikálové proti Volksratu.
Německo-radikální listy v Čechách při-
nášejí prudké projevy proti Volksratu a jeho
úternímu usnesení, jemuž vytýkají nápadnou
nesrozumitelnost požadavku, aby chomutov-
ský sjezd byl pouze prozatímné povahy. Jest-
liže chomutovský sjezd nemá míti jiného úče-
lu, než aby vyslechl zprávy poslanců a odhla-
soval jim dík a důvěru, bylo by lépe bývalo,
kdyby ani nebyl svolán. Ostatně jest prý
ieště otázkou, dá-li se chomutov-
ský sjezd tak degradovati.
Pokus snižovati význam chomutovské
schůze bude prý přijat v kruzích německého
voličstva s nelibostí, a má se za to, že tako-
vým způsobem učiněn pokus o vyhnutí se
ašské resoluci (o volební abstinenci Němců).
která by v Chomutově jinak doznala většiny.
Všichni Němci očekávají, že se v Chomutově
stanou dalekosáhlá rozhodující a závazná usne-
sení o směrnicích německé politiky v Čechách,
ale všechen čas od dosazení správní komise
promarněn poradami a organisačními otáz-
kami.
Potud němečtí radikálové, proti nimž u-
snesení Volksratu přímo a co nejostřeji čelí,
jako proti straně, jejíž převaha stává se něme-
ckému lidu nebezpečím.
Naproti tomu není nedostatek obrněných
projevů proti německým radikálům, vrcholících
v nezahalené útoky na celý Verband. Jablo-
necký německo-pokrokový Verein usnesl se
na resoluci, kterouž žádá ihned vypsání zem-
ských voleb na základě všeobecného hlaso-
vacího práva a národnostního rozdělení. Jinak
prý použije německý lid svého nouzového prá-
va proti nouzovému právu státu. Německým
stranám, sjednoceným v Nationalverbandu.
Němec
Čechy
Chomutov
23
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
Plzeň v Praze.
II. Henry Kistemaeekers: Plukovnik
Felt. (La Flambée.) Hra o 3 dějstvích. Přeložil Fr.
Vidimský. Druhá pohostinská hra plzeňské čino-
hry v „Uranii“; za režie Miloše Nového, 13. srpna.
Při druhém svém večeru se představili plzeň-
ští hosté pražskému divadelnímu obecenstvu, které-
ho se dostavilo hojně, opět ve francouzské hře. Ale
tentokrát v dramatě t. zv. moderním, to jest efekt-
ním, a páchnoucím trochu sensací, trochu aktuali-
tou. Příchuti skoro pikantní dodala příběhu, který
Henry Kistemaeckers vrhl s nepopiratelnou vervou
na scénu, bezděčně nedávná aféra „našeho“ plu-
kovníka Rédla. Francouzský plukovník Felt, pravý
románový a scénický hrdina, jest opakem Rédlo-
vým. Plnokrevný voják, vášnivý nacionalista, má
svoje veliké ambice a dalekosáhlé cíle životní.
Aspiruje na portefeuille ministra vojenství, má
rozhodujících kruzích vojenských, jak se dovídáme
z exposice kusu, svoje stoupence i odpůrce, je
zkrátka muž plný významu. Ale dramatu o Feltovi
dodává pravé divadelní krve jeho vlastní drama
osobní, jeho poměr k ženě, s kterou plukovník již
několik měsíců žije v disharmonii kvapně se při-
ostřující, takže katastrofa rodinného štěstí se
zdá neodvratná. Jeho žena, ušlechtilá a dosud po-
čestná, milovala sic s počátku svého muže, ale jeho
občasná brutálnost ji uráží a snížuje, takže jest
odhodlána k rozvodu. Plukovník Felt je chud, ač-
koli má bohaté přibuzné, a jeho krásná žena sama
Kistemaeekers
Plukovnik Felt
Vidimský
Miloš
Kistemaeckers
Rédl
Felt
Plzeň
Praha
Francie
Uranie
Le Flambée
24
article
ho považuje za muže výtečně situovaného. Poně-
vadž svou ženu vášnivě miluje, a poněvadž toho
vyžaduje i jeho kariéra, žije nákladně a zabřidá do
ohromných dluhů. Záhadný bankéř Glogau, který
si vymohl přístup do nejvýlučnějších aristokrati-
ckých kruhů, obstarává a reguluje dlouho jeho
finance, a soustředí na konec ve svých rukou
všecky jeho směnky. V efektním závěru prvního
aktu se ukáže, že je to agent cizího státu, který
není jmenován, ale prstem se ukazuje do soused-
ství, neboť kus hraje na hranicích francouzsko-
elsaských — a jeho přátelská ochota byla lapákem
na vojenskou čest plukovníkovu: má v rukou dů-
ležitá tajemství, neboť vede dozor nad stavbou
pohraniční pevnosti. Nemůže-li do tří dnů sehnati
170 tisíc franků na krytí svých směnek, stačila
by malá indiskretnost, aby vyvázl z nesnází.
Plukovník, jehož krev je horká dlouholetým
pobytem v koloniích, uražen v nejsvětějších citech.
zaškrtí chlapa, který mu učinil nabídku tak podlou.
A pak jde k ženě, aby se s ní dohodl o situaci
která nastala. Jest odhodlán udati se úřadům.
avšak vyznav ženě svůj čin a všecko, co předchá-
zelo, skládá zároveň generální vyznání svého po-
měru k ní, celého života, a láska ženina, již již
vyprchlá, se vrací a znova milující choť sama za
noci snaží se zahladiti a zmásti stopy vyšetřování
a zapřísahá muže, aby zachoval se pro ni i pro
svého syna. Veliké duetto manželů, vyplňující až
na drobnou vstupní scénu celý druhý akt kusu,
jest nepopíratelně obratně a effektně stavěno,
dává příležitost k parádnímu hereckému výkonu.
Glogau
25
article
který v provedení paní Otilie Boniškové a p. Mi-
loše Nového stojí vskutku za podívansou. Třetí akt
hry je už ku podivu slabý, a div že nezabřídá v
banálnost. Jako deus ex machina zasahuje do ře-
šení vlivný poslanec či dokonce ministr, který s po-
čátku byl ochoten podati ruku k rozvodu a k no-
vému manželství paní plukovníkové, svým bystro-
zrakem uhodne, že pächatelem noční vraždy je její
muž a chce ho vydati soudu. Když plukovaik hrdě
předejde příšného Catona a jeho choť mu vyčte, že
ani ne tak cit spravedlnosti, jako žárlivosti ho
vede, a když sezná vlastní motiv činu Feltova, zám
dá pokyn vyšetřujícímu soudlci, že jde o vysoký
státní zájem, aby celá záležitost byla utajena,
raději než za vrahem, aby vyšetřování šlo za pa-
píry a po spojencích zabítého záhadného bankéře.
Byl nejvyšší čas, že spadla opona nad záplavou
šlechetnosti a vlasteneckých výlevů, které již již
chrožovaly dojem silně a působivě stavěných
prvních dvou dějství.
Drama hraje na venkovském sídle šlechtických
přátel manželů Feltových, a celé to prostředí je
dobře oživeno a zároveň slušně karakterisováno
řadou vedlejších postav, hostů domácích pánů.
Souhra byla tak dobrá, ba vzorná, že se měli
plzeňští hosté věru čím pochlubit. Jsme v Praze
málokdy zvyklí viděti v tomto vzhledě něco lep-
šího. Vedle obou hlavních hrdin dramatu, již zmí-
něných, i několik jiných herců na sebe upozornilo
velmi výhodně, tak představitelka mladé, roz-
dychtěné vdovy mezi zámeckými hosty a pán, jeni
Ka.
hrál vikáře Jusseye.
Bonišková
Nový
Feltův
Drama
Praha
26
article
Hudba.
Hudba.
+ (OperaNárodníhodivadla.) V nové
saisoně pokračuje pan Ot. Mařák ve svých poho-
stinských hrách, před divadelními prázdninami za-
hájených. Po „Prodané nevěstě“ a „Hoffmannových
povídkách“ opětně s panem Mařákem dávaných.
došlo na „Carmen“, v níž pěvec již delší dobuu
nás nezpíval. Don José dokumenluje skvěle jeho
pěveckou vyspělost a dramalickou tvořivost. Pan
Mařák zpívá i hraje tuto roli s velkou umírněností
v prostředeích a tím uznání hodnější je vysoká
účinnost, které zde dosahuje. Zvláště zdařil se
pěvci výstup s Carmen v druhém dějství, kde
triumšoval v arii z Des-dur, krásně rozěleněné a
neodolatelně vřelým citovým zanicením předná-
žené. Tento don José, rozmyslně propracovaný
dramaticky velmi působivý výbuchy svojí vášni-
vosli, byl nejsvětlejším bodem celého představení.
Otakar
Mařák
Hoffmannův
Carmen
OperaNárodníhodivadl
27
article
O sl. Ungrové nemůže býti pochybnosti, že má
všechnu způsobilost zazpivati zdařile partií Micae-
linu, ale tentokrát hlas její zdál se nějak zastřen
na celém výkonu jejím jako by ležela jakási tíseň.
takže role nepřišla plně k platnosti. Pan Beníško
od městského divadla plzeňského, který zaskočíl
ochotně za ochuravělé naše domácí barytonisty.
je s to hlasově vyhověti jen menší scéně a pěvecky
jen menším požadavkům, než jaké na první opern
scénu musíme vždy klásti. Vedle p. Mařáka jediná
pí. Horvátová v titulní roli nenechala nás zapo-
menouti, že Bizetova opera je dílo vášně a krve.
hudba zrozená pod jižním nebem. Jinak bylo před-
stavení „Carmen“ k uzívání ospalě, jedno z těch,
při nichž není na scéně života, při nichž v rylmice
panuje všestranná volnost a soulad mezi scénoua
prkestrem a na scéně jednota ve sborech co chvíi
klopýtá.
aš.
+ Koncert v Rakovníku. Na pátek dne 15. t. m.
v Rakovníku hlášený koncert Karla Buriána se
nekoná.
+ Z Rapic. (Koncert.) Mařenka Kohliková,
mladistvá vírtuoska na housle, koncertuje 18. srpna
v Rapicích ve dvoraně „Cechu“ při slavnosti na-
rozenin panovníkových. Laskavě spoluúčinkuje sl.
Marta Křečanová, dceruška pana c. k. správce z
Buštěhradu.
Ungr
Beníško
Mařák
Horvátová
Bizetův
Carmen
Burián
Kohliková
Mars Křečanová
Rakovník
Cecha
Buštěhrad
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Ze života Augusta Bebela.
Velký stařec německých sociálních demokratů,
který bude v příštích dnech pohřben ohněm v Cu-
rychu, dopracoval se svého vynikajícího posta-
vení vlastní silou a příčiněním. Narodil se dne
22. února 1840 v Deutzu u Kolína nad Rýnem, jako
synek chudého poddůstojníka, v kasematách a pláč
jeho mísil se s čepobitím, které bylo právě od-
trubováno. Později přibyli k němu ještě dva bratři.
V kasárnech bylo hochům dobře. Matka ob-
starávala kantinu a hoši byli miláčky důstojníků,
zvláště August, který napodoboval s dětskou hra-
vostí cvičení vojáků a velení důstojníků tak přes-
ně, že ho žertem dávali důstojníci nováčkům za
vzor. Po čase se stal Beblův otec pohraničním
strážníkem. Přivodiv si při namáhavé službě ne-
moc, zemřel po dlouhém utrpení a zůstala po něn
Augusta Bebel
Beblův
Deutz
Kolín nad Rýn