ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 637af3b0-8f0a-11dd-9804-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 77, person 43, org 10, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v úterý 4. února 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 34.
4 article
Haranni avečerni listy předplání se v Praze v admlnísteae mě sle a trtretá . 8 k = s dvojl donáško
Praha
5 article
kE k o
6 article
riera: : na měso e fliálkách Poštou: riotá! : dvojí zlollko
8 article
:k e
9 article Obnova války nebo prodloužené příměří?
Obnova války nebo prodloužené příměří? Do 2. hodiny noční nedošly žádné zprávy, jež by určitě oznamovaly, že dle ohlášek dřívějších o 7. hodině večer obnoveno bylo nepřátelství. Nezaručené zvěstí naopak oznamovaly, že příměřív poslední chvíli na radu mocností v Solijí bylo prodlouženo, aby ještě v poslední chvílí dána Turecku možnost přistoupiti na podmínky míru a zabránítí tak nové- mu krveprolití. (Viz „Poslední zprávyl“l.)
Turecko
10 article Dobojovat!
Dobojovat! „Nestihne-li dnes do 7 hodin večer z Cařihradu zpráva, že Turci přijali veškeré podmínky společné noty velmocí, pak pro- pukne válka neprodleně znovu.“ Tak zní úřadní telegrafická depeše bulharská ze dne 3. t. m. a tolikéž náš sofijský zpravo- daj nám zvěstuje současně: Rozhodující o- sobnost vládní mně dnes prohlásila: „Mů- žete býti jistým, že dnes večer válka za- počne znovu.“ Ježto pak do pozdní večerní hodiny odnikud ani slechu, že by Turci byli v poslední chvíli povolili: tož asi tou dobou, co tuto úvahu píšeme — po dvouměsíčním klidu — znovu hřmí děla slovanská jak u jezera Skaderského, tak na březích Marice proti Odrinu, možno i na čáře ča- taldžské a na výspě gallípolské. S myslí hluboce dojatou a srdcem mocněji tepoucím zaznamenáváme historické da- tum dneška, jimž zahájen poslední akt gi- gantického zápasu, osvobozujícího křesťan- ské národy na Balkáně konečně zcela o půltisícileté despocie osmanské. Kéž v nových, posledních těch bojích štěstí válečné zůstane věrno junákům jiho- slovanským i hellenským jako doposud, a vítězně dorazí a dobijou starou lidožernou zaň na Bosporu, ať prapor svobody, lid- skosti a osvěty národní zavlaje nad celým šírým poloostrovem balkánským, vráceným Jeho statečným národům.
Marika Cařihrad Turec Balkán Bospor
11 article
Blahé zaslíbení tohoto žádoucího ví- tězství shledáváme v krásné, bratrské svor- ností všech spolčených států, jevicí se dnes v/stejné účinnosti vzájemné na bojištích, jako se jevila dříve i napotom u stolů kon- krenčních. Srbové chvátají ku pomoci Bul- harům i Černohorcům, a tolikéž Řekové věrně pomáhají na pevnině i na moři. Na- proti tomu neumlkají, přes všechno popí- rání turecké vlády pověsti o vášnivých sporech a různicích v táboře tureckém za sruby čataldžskými, které prý i krvavými vzpourami se vybíjejí. Možno ovšem, že hla- hol polnic a dunění děl utlumí tyto roz- broje, ale že nicméně branná síla Osman- stva není taková, aby mohla s úspěchem podniknouti offensívu a v širém poli vy- hrávati proti bulharské a srbské armádě velké bitvy, možno pokládati za jisté. Ani nejnadšenější turkofilové v německém tisku netroufají projevit víru, že by Turci mohli kdy ještě vše, co během čtvrt roku ztratili, vydobýti mečem zpět. Prapor Mo- hamedův již zázraků nedělá. Početně snad jsou si obapolné válečné síly dnes rovny; ale jaký rozdíl v mravné jich hodnotě. Jaká převaha duševní statečnosti, křepkosti, u- kázněnosti a uvědomělého nadšení vlaste-
Srba Řek Turec
12 article TAR
TAR neckého v plucích slovanských, podavších tolik důkazů obdivuhodného hrdinství sebeobětování pro myšlenku, že podobné- ho zápalu svatého snad jen při našich hu- sitských plucích bývalo když nečítali pře- sily nepřátel, ale řítili se na ně za zpěvu písně Žižkovy: „Tenť Pán velí se nebáti zá- hubců tělesných, veliť i život ztratiti pro lásku blížních svých.“ Zdaž ono krásné heslo bratří Tábora „Řetuj druh druhého!“ — nevyznívá nám vstříc i z té nynější slavné epopeje bratří jihoslovanských? Kéž dobojují s ním velký svatý svůj boj šťastně až do plného vítězství, a kéž i po vítězství konečném zůstanou sobě na dále ne- rozlučnými bratry, kteří se v lásce a do- brotě porovnají vespolek o kořist doby- tou, jež slove pospolitá svoboda vlastía národů balkánských. S nevýslovným zadostučiněním zname- náme, kterak i nejzarytější nepřátelé Slo- vanstva a milovníci Turků dnes v žurna- listice své již počítají s nepochybným ne- odvratným pádem půlměsíce a s příští mo- hutností osvobodivších se národů Pobal- kánska. Tak na př. vídeňská „N. Fr. Pr.“ včera (2. února) v úvodním článku snažně touží po přátelství Rakouska s Ruskem. poněvadž není na dále příčin, proč by na sebe žárlily a řevnily k vůli východ- ní otázce. Praví výslovně: „Nechť v pon- dělí znovu zahájená válka jakkoliv do- padne, Balkán již náleží balkán- ským národům. Ti nedají se již velmocemi mistrovat. „Hle, jak proti jejich radě a vůli vypověděli přímě- řil Až pak mezi sebou rozdělí evropské dědictví po Turecku, odpadne veškera pří- čina ku sokovství mezi Rakouskema
Turek Tara Žižkov Tábor Francie Rakousko Rusko Balkán Turecko
13 article
Ruskem, které po století obě ty mocnosti proti sobě jitřilo, poněvadž se mohlo mlu- vit o možném zápasu obou těch císařství nad Orientem. Nyní jest událostmi dvou měsíců tato politika ce- lého století rozkotána.“ — Zajímavo jest, když tato „Neue Freie Presse“ dnes nadhazuje marnou již otázku „jak mohlo vše jinak dopadati“ kdyby za krymské války Rakousko bylo šlo s Ruskem, aneb kdyby ještě bylo přijalo nabídku Ruska o přátelské rozdělení oba- polných svých oborů vlivu na Balkáně? — Vděčí pak hr. Berchtoldoví, že poměr mezi Ruskem a Rakouskem tak štastně uhladil, že dnes odjíždí zeť arcivévody Friedricha prine Gotíried Hohenlohe s vlastním li- stem císaře našeho k caři ruskému. Obsa- hu onoho listu ovšem nezná, ale dohaduje se ho: nepochybně prý se týká hranic bu- doucího Albánska a našeho poměru k Srb- sku, a tlumočí prý asi caru po čem všechno obyvatelstvo rakousko-uherské touží — po trvale přátelských stycích našich s Balká- nem a zejména se Srbskem. — Jiný, ofi- ciosní list vídeňský „Neues W. Tagblatt však opět hádá, že list mocnářův asi ob- sahuje přání, aby bylo lze odvolati vojsko na hranicích rusko-rakouských nahroma- děné a tak sobě navzájem osvědčiti přátel- ství a dobré sousedství, sproštěné všech o- bav minulých dnův. — Nepochybuje, že ta- to tužba bude v Petrohradě vřele vítána. čímž míru evropskému přibude nový pilíř.
Friedrich Srb Rusko Rakousko Balkán Obsa Srbsko Petrohrad Orient Neue Frei Presse Neue W
14 article
recka za nezvratně rozhodnutý a prohlašují, že prý na válku Turkům žádných milio- nův nepůjčili a nepůjčí, čemuž však vzhledem ku posavadním pruským podporám Turecka (německými strategy. plány, instruktory a — děly) málo kdo uvěří. Za to lze důvěřovat ujištění vlády francouzské republiky, že před uzavřením míru Turecku nebude půjčen ani frank. Bz této zlaté pomoci z ciziny však — dlou- ho-liž vydrží Turecko válčit? Chvástají se sice Mladoturci, že prý vydupou za nedlouho sta milionů z půdy asijské, ale znalci poměrů malousijských nad podobnými kejkly jen krčí rameny. Již také z této příčiny ja doufati, že obnovená válka nepotrvá dlouho, že padne za krátko již Odrin a snad i Skadar, čímž konečně bude zlomen poslední turecký vzdor a do- jde na bojíšti k uzavření definitivního míru Před rozhodnou hodinou. čm. Ze Sofije, 3. února. (Zvl. telegr. „Nár. Listů“.) Budeme se bíti? S touto otázkou se dnes setkávám na všech mí- stech, na ulicích, v kavárnách i při sou- kromých návštěvách. Přes noc utvářil se jakýsi optimistický proud, neví se na čem založený, snad na nesprávných in- formacích zdejších listů, dle nichž prý Turci odstupujínepouze Odrin, ale celou čáru Midia-Enos. Zástupci velmocí vyhledali včera Gešova v budově ministerské rady; vy- konávají prý na vládu poslední tlak. Nic z těchto doslechů a kombinací není správným, naopak, dle informací vlády v Cařihradě nepozorují se ani příznaky smířlivější nálady a vyslanci vyhledal Gešova k vůlí informacím. Situace zůstá- vá nezměněna a táž jakou jsem vám te- legrafoval včera. Rozhodující osobnost vlády mně dnes prohlásila: „Můžete býti jistým, že dnes večer válka započne znovuí“
Turek Turecko Skadar Sofijá Turec Cařihrad
15 article V Sofiji se čeká.
V Sofiji se čeká. Ze Sofije, 3. února. (K. k.) Nebu- de-li vláda až do 7. hodiny ve- černí vyrozuměna, že Ture- cko přijímá nezměněně kol- lektivní notu mocností, bu- dou neprodleně zahájeny opět bo- je u Drinopole. Zakročení Nemecka v Sofiji? Z Londýna, 3. února. Berlinský kore- spondent „Daily Express“ oznamuje svému li- stu, že císař Vílém pověřil německého vy- slance v Soliji, aby u krále Ferdinanda činil vážné námitky proti pokračování ve válcea radil mu, aby zanechal nepovolné politiky. Z Mnichova, 3. února. („N. W. T.“) Ofi- ciosně se prohlašuje proti tvrzení zahranič- ního tísku, že Německo u balkánských vlád podníklo pouze přátelské kroky, aby vyšly vstříc Turecku, nečínílo však žádný nátlak. Bulharská ochota k náboženským ústupkům v Drinopoli. Z Londýna, 3. února. (K. k.) Reuterova kancelář jest zmocněna prohlásiti, že bul- harská vláda jest ochotna dáti souhlas k ná- vrhu mocností, aby v Drinopolí po jejím odstoupení spojencům byl jmenován a na- stolen zástupce kalifův.
Ferdinand Sofijá Drinopol Londýn Mnichov Německo Turecko Daily Express
16 article
Této záležitosti týkají se také zprávy edělující: Z Paříže, 3. února. Očekává se zde nejbližších hodinách depeše francouzského vy- slance v Sofiji, kterému jako ostatním vele- vyslancům bylo nařízeno, aby předložil bul- harskému ministerskému předsedovi tuto otázku jako závazný dokument: Byla by bul- harská vláda ochotna příznati tak zv. nahí- boví jako zástupcí kalifovu veškera nábožen- ská svrchovanostní práva nad musulmanský- mí posvátnými místy v Drinopolí, jestlíže oto- manská vláda by se odhodlala vydati Drino- pol beze všech podmínek? Naděje až do poslední chvíle. Z Londýna, 3. února. (K. k.) Reuterova kancelář oznamuje z Cařihradu: Ačko- liv příměří vyprší dnes o 7. hodině večerní, přecese ještě oficiální kruhy nevzdaly vš naděje, ženedojde k obnovení nepřátelství. K této naději oprav- ňují rozklady, jež učinily v Sofiji ně- mecký a anglický vyslanec. Vý- sledek těto akce očekává se zde s vel- kým zálmem. Německé rozklady jdou dále než anglické a zdůrazňují, že ture- cké návrhy znamenají dostatečnoul ochotu.
Reuterův Paříž Drinopolit Drina Londýn Cařihrad Ačko
17 article
Zatím konány jsou zde roz- sáhlé přípravy, aby vše bylo hotovo pro všechny možné eventuality. Z Caříhradu, 3. února. »Tanin« píše: Dnes večer chvěti se bude okolí Čataldže Galipoli a Drinopole dělovými ranami. Obě- tujme statky a životy za náboženství. Jinak běda nám. Jiný list komitétu píše: »Politika, která se neopírá o bodáky, je nesmyslná.« V hlavním městě je klid. Z Berlína, 3. února. Dnes na konci bursy byly rozšiřeny zprávy, že přece dojde k míru. Také v Pařiži a Londýně přispěly podobné zprávy kupev- nění nálady. Z Bělehradu, 3. února. Srbské veřejno- sti nebylo ještě večer známo, zda válka opět propukne. V politických kruzích převládá názor, že Turecko posledním okamžikem odhodlá se k ústupkům. Uzavření přístavů ve Varně a Burgasu. Ze Sofije, 3. února. (K. k.) Přístavy ve Varně a Burgasu byly prohlášeny za uza- vřené pro plavbu obchodních lodí, poněvadž poblíže obou přístavů byly položeny plo- eepssn voucí mniny. Domnělé srbské posily k Drinopoli. Sl Z Bělehradu, 3. února. (Pův. tel. »N. L.«] Zpráva zdejšího listu »Pravda«, že další dvě srbské— divise byly poslány na pomoc Bulharům, není pravdivou. Ve vojen- ských kruzích vládne přesvědčení, že za- tim by Drinopol padla dříve než by stihly na bojiště.
Galipoli Bulhar Drinopol Berlín Pařiž Londýn Bělehrad Turecko Burgas Sofijá
19 article
Sl-k. Z Bělehradu, 3. února. (Zvl. teleg. „Nár. L.“) Všechny příznaky v mezinárodn situaci svědčí o tom, že bojiště u Drinopole jest už jen episodou či doslovem epochy otřesu a všeevropského znepokojení, z ně- hož bohda Evropa včetně Balkánu vyjde jako z osvěžující lázně. Diplomatické sféry proniknuty jsou nebývalým optimismem ve příčině všech sporů. Vlastnoruční list ra- kouského císaře ruskému caru cení se tu
Bělehrad Drinopol Evropa Balkán
20 article
V drobném prodeji, vednro 1. . . a li ní čisjakách na venkov Feenrni Inaeráty platí se hotově 2apřed Předplacení a Insert sdminlstraco v Mariansk Tam nach ázejí sa t redákce Hskárna a skpedroi „Národních Listů- Bukoplny se nievr race
21 article
jako dalekosáhlá záruka všeevropského míru. Srbsko nijak není znepokojeno timto aktem. Celá řada okolností svědčí, že sta- řičký mocnář také ve sporu rakousko-srb- ském promluví spravedlivé slovo. Perspektiva obnovené války. Kc. Z Bělehradu, 3. února. Obnova nepřá- telství mezí balkánskýmí spojenci a Tureckem se přijímá zdejším tiskem jako toužebné vy- svobození z tísnívé nejistoty. „Politika“ píše, že nový boj nebude pouze pokračováním do- savadních válečných operací, nýbrž že na- stává nejvíce komplikovaný oddíl balkánské války. Boje o Cařihrad se nepovedou pouze na čataldžské linii, povedou se též na Darda- nelách, po souši i na moři, a možno též, že i na březích. Malé Asle. Dle pravděpodobného odhadu mají Turci u Galipole k ochraně Dardanel 60.000 mužů, spojencí v Rodostu proti nim 80.000 mužů. Hlavní turecká síla na linií čataldžské nepře- sahuje jistě počet 160.000 a proti nim stojí 160.000 Bulharů, 20.000 Řeků a na 40.000 Srbů. Srbská armáda se pak v nejbližší době značně doplní. U Drinopole jest proti posádce 40.000 Turků 100.000 spojenců.
Turek Bulhar Řek Srba Srbsko Bělehrad Turecko Cařihrad Dardanely Drinopol
22 article
Tímes“ o sítuaci. Z Londýna, 3. února. (K. k.) „Times“ praví o situaci: Situace má, i kdyby válka znovu vypukla, dvě nadějné stránky. Za prvé: že válka bude asi krátká, a za druhé, že moc- nosti, jak se zdá, jsou absolutně jednotného názoru. Po této stránce zasluhuje řeč něme- ckého velevyslance, v sobotu pronesená, zvláštního povšimnutí. Kníže Lichnowsky mlu- vil ve výrazích, které rádi srdečně opětujeme, o přátelských stycích, které jsou nyní mezi Německem a Anglií a o jejich součinnosti ve věci míru. List poukazuje na článek „Nord- deutsche Allg. Ztg.“, který dokazuje nutnost semknutí mocností slovy, které „Times“ často samy užily. Nejzájímavější zpráva však, oprav- ňující k největším nadějím, jest, že Jeho Veli- čenstvo císař František Josef zaslal carovl vlastnoruční list.
Lichnowský František Josef Londýn Německo Anglie Nord Times
23 article Mezinárodní sltuace.
Mezinárodní sltuace. Požadavky Rumunska. Z Londýna, 3. února. Rumunské poža- davky vůči Bulharsku jsou tyfo: 1. Bulhar- sko vzdává se veškerých práv v Dobrudží, 2. Bulharsko zaručuje Kucovlachům veške- rá práva v dobytých zemích. 3. Bulharský exarchát potvrdí zřízení kucovlašského biskupství. 4. Veškeré tvrze kolem Silistrie budou zrušeny. 5. Východně od Silistrie upraveny budou hranice tak, že rumunské hranice na Černém moři o 2 anglické míle se rozšíří a Rumunsko bude s to, aby zřídilo si válečný přístav. Anglické uspokojení nad chováním Německa Z Londýna, 3. února. (K. k.) List „Daily News“ píše: Dosáhli-li jsme dohody s Něme- ckem, jež uspokojuje nejen nyní, nýbrž oprav- ňuje též k velkým nadějím do budoucnosti, znamená to poněkud více než ovoce dobře smýšlejícího pacifismu. — „Daily Tele- graph“ praví: Ačkoliv nedávné ohrožení evropského míru přispělo znáčně ke sblížení „Downing Streetu“ a Wilhelmstrasse, doufá- me přece určitě, že, až pomine toto společné nebezpečí, seznají oba národy a jich vlády z toho, jak nutným a přirozeným jest pro ně. pěstovati na trvalém základě styky nejužší důvěry
Bulhar Rumunsko Londýn Bulharsko Dobrudža Silistrie Německo Nout Daily Tela Downing Street Wilhelmstrass
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z Flaubertových dopisů.
Flaubertův
25 article Téže
Téže V pátek, 22. října 1846, o půlnocl. Nikoliv, nepohrdám slávou, nepohrdá me tím, čeho nemůžeme dosíci. Mé srdce více než jiné bušilo při tomto slově. Dříve trávi jsem dlouhé hodiny ve snění o svých omam- ných triumfech, jejich vřava mne rozechvívala, jako bych ji už slyšel, ale, nevím proč, jed- noho krásného rána probudil jsem se opro- štěn této touhy a úplněji než kdyby se byla naplnila; nalezl jsem se tehdy menším a vše- chen rozum obrátil jsem ku pozorování své přirozenosti, svého základu a hlavně svých mezí; básnící, které jsem obdivoval, zdáli se mi tím větší, vzdálenější než dříve a z upřím- ného srdce těšil jsem se tomuto ponížení, které by jiného udusilo hněvem. Máme-li ja- kou cenu, vyhledávati úspěch, jest kaziti si radost a vyhledávati slávu snad zní- čiti se úplně, neboť jsou dvě třídy básníků, největší, vzácní, praví místři shrnující lidství; nejsou zaujati sebou samými, ani svými váš- němi, odkládajíce svou osobnost, pohružují ze do cízí, předvádějí vesmír, který se pbrazí v jejich dílech, zářící, proměnlivý, zná- sobený jako celé nebe, které se zrcadlí v moři ze všemi svými hvězdami a se vším azuřem,a jsou jiní, kteří tvoří, jen aby byli harmonický- mi, pláčí, aby dojmuli a zaměstnávají se sebou zamými, aby se stali věčnými; nemohli by snad jíti dále, kdyby dělali něco jiného, ale z nedostatku plnosti mají zanícení a nadšení, lakže kdyby se narodili s jinými temperamen- ty, neměli by snad genia. Byron byl z tohoto rodu, Shakespeare z onoho; což mně sku- žečně říká, co Shakespeare miloval, co zapí- ral, co cífll. Jest to obr, který poděsí, sotva svěříme, že je člověkem, nuže, slávu chceme ) Vis číalo »Nár. Listů« ze dne 28. ledna.
Byron Shakespeare
26 article
Tolikéž v Berlině již uznávají osud Tu-
Berlín
27 article
čistou, pravdivou, pevnou jako jest sláva těch- to polobohů; překrucujeme se a šroubujeme, abychom jich dostihli, oklesťujeme svůj talent od rozmarných naivností a poučných fantasií, aby se vešel do konvenčního typu, do úplně hotové formy, nebo jindy pošetile jsme věřili. že stačí, jako Montaigne a Byron, říci, co si myslíme a co cítíme, abychom vytvořili do- brou věc, toto poslední rozhodnutí je snad nej rozumnější pro lidi původní, poněvadž bychom měli často více vlastností, kdybychom jich ne- hledali, a první člověk, umějící správně psáti. udělal by nádhernou knihu, skládaje své me- moiry, kdyby je psal upřímně a úplně. Te- dy, abychom se vrátili ke mně, neviděl jsem se ani dosti velikým, abych stvořil opravdová umělecká díla, ani dosti zvláštním, abych jimi naplnil sama sebe a nemaje zručnosti opatřiti si úspěch, ani genia, abych si dobyl slávy, od- soudil jsem se psáti sám pro sebe, pro své osobní uspokojení tak, jako kouříme nebo je- zdíme na koni. Jest skoro jistě, že nedám vy- tisknouti ani řádky, hle jednou pro vždy zá- klad mého smyšlení o tomto předmětě a mně samém; jest to tedy tobě, na tebe, kam vše přenáším; pracuj, hlavně přemýšlej, zhušťuj svou myšlenku, víš, že krásné zlomky nejsou ničím; jednota, jednota, v ní jest vše. Celek.
Montaigne Byron
28 article
hle, to jest, co chybí všem dnešním, velkým malým. Tisíc krásných míst, žádné dílo. Zhu- šťuj svňj styl, učiň ho tkaní poddajnou jako hedvábí a silnou jako pancíř. Promiň mi tyto rady, ale chtěl bych ti dáti vše, cosi přeji pro sebe. Zpracovávati předmět jest mně jako žena, kterou milují; když se vám vzdává, třesete se a strachujete hrůzou rozkoše a neodvažujete se dotknouti své touhy. Pročítal jsem tohoto večera velledskou episodu z Mučenníků. Jak krásná věc a jaká poesiel Ale kdybych byl Eudorem a ty drui- dou, byl bych rychleji podlehl. Nemohu se ubrániti citu měšťáckého rozhorlení, vídím-li v knize muže, kteří odolávají ženám; myslii vždy, že autor mluví za sebe a nalézám to nevhodným, protože především je to asi ne- pravdivé. Vyprávíš mi o kritikách; k čemu znepokojovati se tím. co kosi štěbetají? Udr- žuji se v mínění, že není dobré kritiky odté doby, co ji provozují, že slouží jen k nudění ostatních a ohlupování obecenstva; dělají kri- tiku, když nemohou dělat umění tak, jako se stávají vyzvědači, kteří nemohou býti vojínya chtěl bych věděti, co básníci všech časů měli ve svých dílech společného s těmi, kteří je analysovali! Smál by se Plautus Ariostovi. kdyby ho byl znal? Corneille se pod ní vzpí- ral; Voltaíre přes ní byl sevřen Boileanemí Bez Schleglů bylo by v moderním dramatě za- chováno mnoho špatných jmen; a až bude hotov překlad Hegela, bůh ví, kde budeme. A přičtěme žurnalisty ty, kteří neumějí ani skrývati své žárlivé malomocenství.
Eudor Plautus Ariosto Corneille Voltaíre Boileanemí Schlegl Hegel bůh vědět
29 article Téže
Téže V pátek 11. listopadu 184 ve 4 hodiny večer. Zavrhovati existenci smutných citů pro- to, že jsou smutné, jest zavrhovati slunce. pokud není na vrcholuj pravda je v polotónu právě jako v plné barvě. Měl jsem v mládí upřímného přítele, který mně byl oddán, který dal za mne život i peníze; ale nebyl by vstal ani o půl hodiny dříve než bylo jeho zvykem. aby se mně zalibil, neurychlil by jediného ze svých pohybů. Pozorujeme-li život pozorněji vídíme cedry nížší a třtiny větší. Nicméně nemilují zvyk některých lidí, kteří snižují ve- liké nadšení a umenšují neobyčejné vznešeno- sti. Tak kniha Vignyho, Vojenské otro- ctví a sláva, mne hned na po- čátku poněkud zarazila systematickým zleh- čováním slepé oddanosti (na příklad kultu císaře), fanatismu člověká pro člověka na prospěch abstrakcí a suché ideje povinnosti, ideje, jíž nikdy nepochopím a která se mi nezdá být ulpělou na lidské podstatě. Co jest krásného v císařství, jest obdiv pro císaře, láska výlučná, podivná, vznešená, čistě lid- ská, hle, proč rozumím tak málo, čím je nám dnes Vlast. Chápu dobře, čím byla Řekovi, který měl jen své město, Římanu, který měl jen Řím, divochovi, kterého obklíčili v jeho lese, Arabovi, kterého pronásledovalí až pod jeho stan. Ale my, necítíme-li se v základě
Vigny Řek Říman Řím
30 article
stejně Číňany nebo Angličany jako Francouzí, není-liž to cízína, kam zalétají všechny naše sny? Jako děti toužíme žít v zemi papoušků a sladkých datlí, ulétáme s Byronem nebo s Virgilem v deštivých dnech, toužíme po Orientě, přejeme si jít zbohatnout do Indie nebo v Americe pěstovat cukrovou třtinu. Naší Vlastí jest země, Vesmír, hvězdy, vzduch, sama myšlenka, to jest nekonečno v naši hru- di, ale půtky národa s národem o rozšíření krajů, člověka s člověkem málo mne zajímaji a baví jen, když tvoří veliké obrazy s červe- nými základy. Maximoví du Cámp.
Číňan Angličan Byron Cámp Orient Indie Amerika
31 article
V dubnu 1846. Nuda nemá příčiny: chtít o ní přemý- šlet a přemoci ji rozumem jest tolik jako ne- rozuměti jí. Byl čas, kdy jsem oplýval pod- mínkami štěstí a kdy jsem byl opravdu velmí politováníhodný; největší smutky nejsou ty. které nosíme na klobouku. Vím, co je to prázdnota; ale kdo ví? Snad je v ní velikost; budoucnost v ní klíčí. Střez se snění: jest to velmí hnusná obluda, která vábí a mnoho mi už pohltila. Jest to siréna duší: zpívá, volá; jdeme k ní a už se nevrátíme. Mám velkou touhu nebo spíše velkou potřebu viděti tě. Řeknu ti fisíc věcí a smutných! Zdá se mi, že jsem ve stavu, který se nemění; neproměn- ném, jest to bezpochyby iluse, ale nemám než té. Myslím-li o tom, co se může státi, nevi- dím, co by mne mohlo změniti; chápu základ. život, obyčejný běh dní a potom začínám při- vykati práci, za niž děkuji nebesům. Píši nebo čtu pravidelně osm až deset hodin denněa jsem všecek nemocný, vyruší-li mne při tom. Mnoho dní přejde a nevyjdu ani na terasu: člun není ani na vodě. Žízním po dlouhých studiích a obtižné práci. Možná že v tom všem poesie ztrácí, chci říci inspiraci, vášeň, in- stinktivní pohyb. Bojím se, že věda mne otupí a přece zase jsem tak nevědomý, že se rdím sám před sebou. Zvláštní jest, že od smrti otce a sestry ztratil jsem všechnu lásku ke slávě. Okamžiky, kdy myslím na úspěchy svého budoucího uměleckého života, jsoui vý-
Píš
32 article
(Další zprávy víz na str. 40).
33 article
jimečné. Často pochybuji, vytisknu-li jedínou řádku. Víš-li, že by to byla krásná myšlenka, ona starého taškáře, který do padesáti let níčeho nepublikoval a náhle jednoho krásného dne vydal svá sebraná díla a zůstal při tom? Běda, sním také, sním jako ty o velikých ce- stách a ptám se, nebylo-li by moudřejší v de- seti, patnácti letech zůstati v Paříži dělat spl- sovatele, číhati před comité des Francais, zdraviti pány kritíky, hádati se s nakladateli a platiti lidem, aby vepsali můj životopis mezi současníky. Umělec, který by jím byl skutečně a sám pro sebe, bez zaujetí, to by bylo krásné, takový by snad pociťoval nesmírnou radost. Jest pravděpodobno, že zábava z procházky v pralese nebo lovu tygra jest pokažena po- myšlením, že by z ní bylo možno učinit pěkné líčení, které by se libilo největšímu množství měšťáků. žiji sám, velmi sám, víc a více sám.
Paříž
34 article
Moji příbuzní zemřeli; přátelé mne opustili nebo se změnili. Ten, praví Sakia Mouni, kte- rý pochopil, že bolest pochází z náklonnosti, uchýlí se do samoty jako rhinoceros. Ano, jak pravím, kraj je krásný, stromy jsou plnéa bezy v květu, ale z toho, jako z ostatního tě- ším se jen oknem. Připoutávám se k tomu, co mi zbývá, jako Claude Frollo zavěšený nad propastí. Píšeš mi o scenáři; pošli mi ten, kte- rý mi chceš ukázati: Alfred Le Poittevin za- bývá se něčím docela jiným, jest to podivný člověk. Pročítal jsem Histoire Romaine od Micheleta; ne, z antiky mám závrať. žil jsem v Římě za časů Césara nebo Nerona. Přemý- šlel jsi někdy o triumfálním večeru, kdy legie se vracely a vůně hořely kolem vozu vítěze, za nímž šli přemožení králové? A cir- kus! Vidíš, tam je třeba žíti, jen tam je dosti vzduchu, jen tam jest hruď plna poetického ovzduší, jako na vysoké hoře, až se srdce rozbuší! Ah, některý den pobesedují se Si- cilií a Řeckem. Prozatím mám píchání v no- hách a ležím v posteli.
Mouni Claud Frollo Michelet César Neron Řím Přemý Řecko Alfréd Le Poittevinsko
36 article
Duben r. 1846. Vzal jsem veliký papír s úmyslem, že ti napíši dlouhé psaní; možná, že ti nepošlu ani tři řádkyj jak to příjde. Jesti šedivý den,
Dubno