2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
4. února 1913. Číslo 34.
4
title
Politický přehled.
5
article
Země české.
Země české.
Bída a nouze v Krušných Horách následken
balkánské války.
„Prag. Tagblatt“ přináší zprávu o hladu.
hrozícím Krušnohorsku v Čechách nejen pro
neúrodu a časné mrazy, jež zabránily sklizni,
ale hlavně následkem balkánské války, zara-
zivší všechen obchodní ruch, takže došlok
omezování výroby v průmyslových podnicích
a k propouštění dělnictva. V něktarých závo-
dech byly propuštěny až dvě třetiny dělnictva
a zbývající pracují jenom půl dne. Domácký
průmysl jest naprosto bez práce a list uvádi
řadu obcí postižených, v nichž bída dostoupila
takového stupně, že většíně rodin schází nej-
nutnější topivo a svítivo; namnoze přicházej
zemčata — jediná to strava — pouze v poledne
a večer na stůl. Četnými žádostmi a kroky říš-
ských poslanců byla prý vláda upozorněna na
takový trudný stav Krušnohorska, alo dosud
marně.
„Následky balkánské války“ — praví ně-
mecký list. A to zůstala a doufáme zůstane
válka omezena na Balkán sám. Ale což kdyby
byl Friedjung. Chlumecký, „Reichspost“
všichni štváči do války od Vídně až po Liberec
a Aš, všichni ti čelní i drobní malíři čerta na
stěnu podrželi pravdu a konsulu Prochaskov
byla se podařila jeho intrika?!
Praga
Friedjung
Chlumecký
Reichspost
krušný hora
Čechy
Balkán
Vídeň
Liberec
Aš
6
article
Německé prostředky a nár. boje v Čechách
Ukrutně se na nás rozhorlil „Monta gsblat
aus Böhmen“, že, pojednávajíce o výzvě ně-
meckého statistika a úřadníka zemské stati-
stické kanceláře Winklera k všemožnému ho-
spodářskému ničení českých menštn, nazvali
jsme nejen tuto, ale všechny německé zbraně
v národnostním boji v Čechách užívané „po-
dlými“. Nemůžeme si pomoci, a musíme státi
při svém tvrzení. Každý den přináší doklady
pro ně. Včera na př. sděluje „Právo Lidu“, že
žatecký Ortsrat zaslal rolníku Peter-
schickovi v Trnovanech u Žatce přípis tohoto
Winkler
Petra
Čechy
Trnovany
Žatec
7
article
„Jsme pověřeni Vám sděliti, že musfto během
3 dnů vypověděti rodinu Fischerovu. U Vás jest
zaměstnána pouze paní Flscherová a nikoliv pan
Flscher, a poněvadž dvě děti navřtěvují českou
školu v Žatel, nemůžeme dovolit, aby žila v Trno-
vanech čístě česká rodina, jež by mohla připad-
nouti za obtíž německé obcl. Budeme ještě čekat
do 26. t. m., po této lhůtě musfte do naší pokladny
složit pokutu 30 korun. V žatcl, dne 23. ledna 1913
Volksrat pro okres žatecký.
Chce snad „Montageblatt nazvat tento
způsob německého boje národnostního — —
šlechetným?! Něco podlejšího nelze
si ani představiti nad tento případ zločinu vy-
dírání na německém sedláku pokutou za to, že
zaměstnává českou rodinu. Kdyby v Rakousku
a zejména v německém území v Čechách pla-
til ještě něco zákon, muselo by se žateckým
VVolksratem zavedeno býti vyšetřování, třeb
že jeho předsedou jest sám přednosta ža-
teckého c. k. okresního soudu, jeden
z oněch statečných německých soudců, jichž
mají Němci tolik zapotřebí v uzavřeném území
aby takhle s českýml menšínami zatáčelí.
Podlé, co nejpodlejší jsou všechny prostředky
německého národnostního boje v Čechách, po-
stup německých radnic a německých Orteratů
je hanebnou skvrnou kulturních dějin středo-
evropských. A nic na tom nezmění, jestliže
„Montagsblatt““ za světlejší své chvíle anebo
z nedostatku látky se zastyděl nad svým spolu-
pracovnictvím anebo aspoň souhlasem s tako-
výmto barbarstvím, jímž němečtí národní
„drobní pracovníci“ hledí napraviti Němců
nepříznivé výsledky statístických číslic o oby-
vatelstvu v Čechách.
Fischerův
Flscherová
Flscher
Němec
Trna
Rakousko
Čechy
9
article
Drahotní přídavky německým učitelům
od okresů.
Jak německé listy sdělují, usnesla s
okresní zastupitelstva v Chabařovicích a Cho-
mútově podle ústeckého příkladu na drahot-
ních příspěvcích učitelstvu v okresích těchito.
Jan Hus a žížka — Víktor Dyk a dr, Novotny
Na schůzi vinohradské státoprávně-pokro-
kové organisace řekl podle včerejší „Sa-
mostatnosti“ splsovatel Viktor Dyk v pole-
mice proti nymburské řečí dra. Kramáře:
„Náš radikalismus plyne z potřeb lidu, z po-
třeb národa. A tí, kteří tak zle mluví o radikalismu
ať se podívají do dějla, která byla nejslavnější doba
naše? Doba radikalismu. Z doktrin dra. Kramáře
nikdy by nebyl vyrostl Jan Hus, tím méně
žlžka.
Od té doby, co se z Dyka, lyrického flé-
tisty, stal státoprávně pokrokový pamíletista.
málo kdy podařil se mu tak sebedrtivý vtip.
jako tato aplikace husitských dějin na dnešní
radikalismus. Víktor Dyk přímo vybízí k srov-
návání a protož nemůžeme činití nic jiného.
než z gruntu srdcí velebití státoprávně pokro-
kový radikalismus, že se tak po husitsku vy-
tříbil a daroval národu Viktora Dyka za Huse
a krom toho také dra. Novotného, chceme-li
hledati Žižkův pendant dnešních Husitů, kteří
dovedli táborský komunismus nahraditi tak
skvěle státními losy do vínku „Samostatnosti
a tombolami u Vejvodů. Pánové pozbyli ve-
škeré autokritiky, sami sebe sesměšňují a ne
mají ani tušení jak
Hus
Víktor Dyk
Novotný
Dyk
Kramář
Žižkův
Vejvoda
Chabařovice
cho
10
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Désyovy žaloby na Lukácse.
V Pešti započne 18. února přelíčení o ža-
lobě ministerského předsedy Lukácse na posl
Zoltána Désyho, který ho nařknul z různých
nesprávností a zneužití úřadní moci. Dés
nečekal na přelíčení, nýbrž odevzdal prostřed-
nictvím svého obhájce již 2. února předsedov
trestního soudu seznam deliktů, jež chce před
soudem dru. Lukácsovi dokázati. Nespráv-
nosti ty rozděleny v pět skupin. Do prvé sku-
piny spadá obžaloba, že dr. Lukács r. 191
jako finanční ministr prodloužil s určitou ban-
kou smlouvu o zolném monopolu s podmínkou,
že banka zaplatí za to státu 3 miliony korun,
ale peníze ty z nařízení Lukácsova byly ode-
vzdány volebnímu fondu vládní strany
práce. Ve sporu dvou jiných bank dr. Lu-
kács sprostředkoval vyrovnání, dle něhož
Uherská banka měla dostati odškodného 1.8
milionů korun, ale musila z nich 800.000 K vě-
novatí témuž vládnímu volebnímu fondu.
Désyův
Lukács
Désy
Lukácsův
doktor
Lu
RakouskoUhersko
Pešť
11
article
V druhé skupině posl. Désy žaluje a chce do-
kázati, že z ministerského presidia na po-
ukázky Alex. Jeszenszkého byly vrchním žu-
panům zasílány peníze na volební účely. Ve
skupině třetí je obžaloba, že dr. Lukács vy-
zval „Dopravní společnost“, aby se vzdala
dopravy novin, poněvadž vládě na tom záleží.
aby určité noviny nebyly dopravovány, nýbrž
aby se házely do Dunaje. Když se ředitel ban-
ky zdráhal vyhovětí, dal mu Lukács pohroziti
a dal proti němu zříditi konkurenční dopravní
společnost, s níž uzavřel výhodnou smlouvu
až do r. 1920. Ve čtvrté skupině viní Désy
Lukácse, že koupil v Zalatně fisku dvě par-
cely, na nichž měl své dva domy, po 100 zl.
ale jako finanční ministr opět je prodal eráru.
jeden za 12.276, druhý za 90.000 K. Konečně
v páté skupíně je obžaloba, že dr. Lukács byl
členem presidia třídní loterie a ačkoli byl už
r. 1910 ministrem financí, dal se v rejstříku
protokolovaných fírem škrtnoutí teprve
březnu 1911.
V kruzích vládě blízkých se však tvrdí
že dr. Lukács bez obtíží vyvrátí všechny ob-
žaloby, Désym na něho vznesené.
Lukács
Désa Lukács
doktor
Dunaj
Alex
12
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Skader.
13
article
O Skadru po dobu zasedání londýnské
konference bylo málo slyšet. Zatím ale, jak
pišou ze Zogaje „Srbské Rěči“, černohor-
ské boje o Skader vůbec nepře-
staly. Jeou to bole lité a krvavé, neboť se
tu bijou protivníci, kteří se znají a nenávidí.
Bijou se dnem i nocí, překvapujíce jeden dru-
hého a chápou se za hrdla, kolí se a nelituj
svého života, mohou-li protivné straně uško-
diti. Hasan Riza, někdy pohraničný komisar
stydí se přiznati bezmocnost Turecka a slo-
žiti zbraně. Marně ho hladové a churavé oby-
vatelstvo prosí, aby kapituloval; říká: An
mně není lépe. Přese všecku přísnost k bdě.
lost turečtí vojáci denně prchají k Černohor-
cům. Nevěří, že se Skader ubrání. Dnové jeho
jsou sečtení. Černohorské vojsko stojí v oko-
pech před samou branou hradu. Vojácí obou
stran číhají na sebe a noopatrný nebo vše-
tečný pyká životem, Okolo celého Skadru
trvá neustále pušečná palba a sem tam
ji dotvrdí dělo, posílající Černohorcům
granát nebo šrapnel. Černohorci se ne-
mohou dočkati tureckého výpadu. Turkům
se nechce. Kdyby král dovolil, Černohorci by
s radostí hradby skaderské stekli. Reptají, že
jich nikdo vzhůru nevede, ale rázem tichnou,
když jim řeknou: „Ne dozvoljava gospodar
To slovo má u nich kouzelnou moc. Říkají
pak: „Nedá starý, aby mu hynulí Černohorci
Dobude on Skadru i bez útoku.“ Černohorei
jsou spokojeni. Mají vojnu, jsou ve svém živlu
Hasan Riza
Skadr
Černohorec
Turek
Turecko
14
article
O prodeji Jasné Poljany.
Zprávy o prodeji Jasné Poljany byly
dlouho nedosti jasné. Nedávno oznamovaly
noviny, že Jasnou Poljanu odkoupil státa
prodává pozemky sedlákům prostřednictvím
pozemkové banky za vysokou cenu. Nyní syn
Tolstého, Ija, sděluje toto: Majetek „Jasná
Poljana“ zdědil Tolstoj po matce, rozené kn.
Volkonské. Když rozděloval před 20 lety svůt
majetek, postoupil Jasnou Poljanu nejmladší
mu synovi Ivanovi a ženě Sofii Andrejevně.
Po smrti Ivanově jeho polovici zdědilo pěe
bratrů. Na té části leží dvůr a hrob Tolstého.
Podle dohody se syny Sofia Andrejevna ne-
chá si 200 desetin země i s dvorem a hrobem.
ostatní část, asi 600 desetin, kupuje dcer
Aleksandra Lvovna za 300.000 rublů, kterých
nabyla z prodeje otcových knih, a postoupí
ty pozemky zdarma jasnopoljanským sedlá-
kům buď do vlastnictví nebo stálého užívání.
Konečná forma postupu není dosud určena.
Žádné banky ani nyní ani na příště v této ope-
raci nemají účasti. Tak dcera Tolstého Ale-
ksandra důstojně uctí památku svého velkého
otce.
Poljan
Tolstý
Tolstoj
Ivan
Sofie Andrejevna
Ivanova
Aleksandra Lvovna
Ija
15
article
Francouzí a Španělé v Marokku.
Resident v Marokku generál Liautey, Jen
v Paříži jednal s vládou o organisaci a úkolech
francouzského protektorátu, odejel v sobotu přes
Bordeaux do Casablanky a před odjezdem příjal
zástupce „Tempsu“ i jiných letů, jimž vyložil ny-
nější situaci v Marokku a mezi jiným uvedl, že
by měl ještě v Paříži co činití v záležitosti orga-
nisace marockých úřadů, ale nynější stav v Ma-
rokku vyžaduje jeho přítomnosti. Obvod vojenských
podniků v Marokku se značně rozšířil, ale vojsko
nebylo rozmnoženo. „Cmápu důvody,“ pravil Lysu-
tev. „které vládě brání v období evrop-
ského napětí odnímati mateřské zem
další vojenské síly. Kdybychom měli v Ma-
rokku více mužstva, byl by náš úkol zřejmě snad-
nější, ale i tak dovedeme překonati obtíže.“ Zvlá-
ště poukázal Lyantty na nutnost, opatřiti Maroklu
vhodný přístev.
Vzhledem k přepadení Ardaru, při čemž by
usmrcen jeden důstojník a tř poddůstojníci, soudí
„Temps“, že je nutno, aby Francie a Španělskko
ujednaly novou dohodu, aby se učinila přítrž řá-
dění lupičských tlup v Marokku. Francouzská vlá-
da musila by na španělské vládě žádati dvě věcie
1. aby ve svém pásmu pečovala o bezpečnost zří-
zením několika oddflů jezdců na velbloudech, 2.
aby francouzským i španělským jezdcům na vel-
bloudech bylo dovoleno stíhatí lupičské Hlupy bez
zřetele na hranice obou dzemí.
Španěl
Liautey
Maroko
Paříž
Bordeaux
Casablanca
Ma
Francie
16
article
Zákon proti depopulaci ve Francií
Francouzský senát projednává nyní Lannelon-
gueův návrh zákona proti depopulaci. Jde přede-
vším o opatření proti zločinnému vyhánění plodu
a proti propagandě novomalthusovských theorií
Ve zprávě komise a v debatě bylo poukázáno
na povážlivý zjev, že proti 700.000 dětí, jež se
každoročně ve Francii narodí, je jich asi 500.000
zavražděno před narozením v životě matčině. Dle
statistiky dra. Dolárise ne počet vyhnání plodů
od r. 1898 do r. 1904 ztrojnásobil a v Paříži do-
konce převyčuje počet porodů. Opatření zákona
mají směřovati zejména proti porodním bablčkám
které veřejně ohlašují svou praksi k zapovězené-
mu účelu, dále proti propagandě novomalthusovců
která je posud beztrestná, jažto kasační soud roz-
hodl, že nabádání k vyhnání plodu nespadá pod
moc zákona. Knihy, radící k zamezení porodu ae
prodávají až ve 45.000 exemplářů a doporučují
se prospekty, rozdávanými na ulicí I zasílanými
poštou novomanželům, a některé doporučované
prostředky byly dokonce vyznamenány medailemi
na výstavách. Navrhuje se také, aby vyhnání plo-
du bylo prohlášeno za přečin, náležející do kom-
petence polleejních soudů, protože nyní, kdyj-
zločinem, poroly obvlaěně žesy vělHlnou osyobo-
zují.
Kromě toho přihlíží osnova zákona také k
opatřením proti cellbátu, k usnadnění manželství
zvláště mezi mladými lidmí a kaa podpoře četných
rodin.
Francie
Paříž
17
article
Ze strany.
Ze strany.
Odbor 5eněžních úřadníků konal 3. t. m. řád-
nou schůzi výboru za předsodnictví p. Jos. Jiřího
Nováka. Usneseno vydati přednášku »O třídní
loterii« postupně v týdennůku »Národě« a po
ukončení tutéž vydatí brožurou, Odbor uspořádá
v několika dnech veřejnou akcl, směřující k vy-
budování vysoké školy obchodní v Praze. Zpráva
pokladníka p. Sýkory vzata na vědomí a budou
v nejbližší době rozeslány pp. členům legitimace
a započato bude s Inkasováním příspěvků. Po-
dána zpráva o ustavení se sdružení odborů úřad-
nických i odboru učitelského při straně, v němž
předseda a jednatel odboru zvolení byli funkclo-
náři. Na výzvu organisace vršovické uspořádá
předseda odboru p. Jos. Jiří Novák v téže dne
12. února přednášku s thematem: Živnostník ve
styku s peněžním ústavem.
Novák
Sýkora
Praha
odbor úřad
18
article
Samosprávný odbor konal 30. ledna velmi
četně navštívenou schůzi za předsednictví staveb.
rady ing. A. Matějovského. Zaplsovatelem zvolen
byl zemský asistent Gross. Na pořadu bylo nej-
prve jednání o služební pragmatice pro zemské
úřadníky, při čemž účastaila se debaty většina
přítomných a učiněna příslušná taktická usnesení.
této otázky se týkajíci. Jednatel dr. Bébr refero-
val pak o žádosti některých kategorií magistrát-
ních úřadníků ohledně dpravy jejich siužebních
poměrů, načež jednomyslně učíněna usnesení
ohledně dalšího zásadního projednání této záleži-
tosti. Dále podal jednatel správu o průběhu
schůze, konané ze živnostenským odborem strany
v záležitosti konsumu, jež byla vzata se schvále-
ním na vědomí. Mimo to byla učiněna řada usne-
sení, stavovských záležitostí se týkající. Nově
přistoupivší členové odboru se upozorňují, že
v těchto dnech bylo započato s rozesíláním legi-
timací a že do příští schůze plenární budou
věichni členové v čas pozvénl.
Z Prahy—VII. Mladá genorace nár, st. svob
má členskou schůzi v pátek 7. února o 8, hodlně
več. v rest. »u Volavky« (Rudolfova tř.). Promluv
kol. IngC. J. Šafář 40 poměrech ve Slezsku.e
Účast členů nutna.
Ing
A Matějovský
Zaplsovatel
Gross
doktor
Bébr
Rudolfův
J Šafář
Praha
Slezsko
19
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
Akční výbor národní strany svobodo-
myslné konal včera schůzi za předsednictvi
dra. J. J. Vejvara. Dr. Kramář referoval
o aktuelních otázkách politických a o inter-
vencích, které byly učiněny Českým klubem
ve prospěch různých českých požadavků ná-
rodních, kulturních a hospodářských. Dr. Al.
Rašín podal podrobnou zprávu o finančním
plánu a o pracích ve finanční komisi. Zpráv
vzaty na vědomí. — K dotazu předsedy učí-
telského odboru odb. učitele F. V. Moravce
v příčíně jednotného aktivního přídavku pro
Velkou Prahu, dále o překládání učitelů po-
dle § 38. odst. 7. dáno vysvětlení a sjednán
pokyny pro příští postup v těchto věcech. To-
likéž doporučeno znovu, aby členové školské
komise, příslušníci strany, vyhověli požadav-
kům učitelského odboru při straně, zejméne
pak aby hlasovali pro celý aktivní přídavel
učitelských osob řídících.
Vejvar
doktor
Kramář
Al
Rašín
F V Moravec
Praha
výbor národní strana svoboda
20
article
— Německá politika v Moravské musejní
společností. „Vědecký klub“ brněnský vydal
tento protest: „Ve schůzí kuratoria Morav-
ského zemského musea zvolen byl dne 20.
ledná 1913 německou kurií presidentem Mo-
zavské musejní společnosti JUDr. Alfréd
Fischel. Čeští vědečtí pracovníci moravšt
všech oborů vědních pozorují s lítostí již delší
dobu, že kuratorium Moravského zemského
musea dostává se vždy více do rukou neod-
borníků, což má za následek, že při správě
tohoto ústavu rozhodují vždy více a více jiné
důvody než čístě věcné. Vrcholu dostoupily
tyto snahy volbou JUDra. Alf, Físchela, vše-
obecně známého germanisátora českého Brna
a okolí, za presidenta kuratoria a tím za re-
presentanta prvního našeho zemského věde-
ckého ústavu na Moravě. Podepsaní protestují
proti této volbě. Dr. Flschel po léta činil
činí kuratorium prvního našeho zemského vě-
deckého ústavu kolbištěm nacionální německé
politiky, a jest oprávněná obava, že úřadu
presidenta kuratoria bude politicky hleděti
všemožně využíti. Žádáme proto důtklivě zem-
ský výbor a sněm markrabství Moravského.
aby již nebylo déle otáleno s pronikavou re-
organlsacl zemského musea, galerle a knih
vny, a aby ústavy tyto po rozumu resoluce
veřejné schůze, dne 24. listopadu 1912 konané.
byly sezemštěny. V Brně, dne 31. ledna 1913,
JUDr
Fischel
doktor
Flschel
Morava
Brno
Alfa
Físchel
český Brno
cký ústav na Morava
21
article
Za volné odružení „Vědecký klub“ dvorn
rada J. J. Jahn, profesor české techniky.
profesor dr. St. Souček, docent dr.
Macků.
— Přednáška dra. Jaroslava Prelsseo
»Národohospodářské potřeby
české«, jíž pokračuje cyklus veřejných
přednášek o české politice, pořádaný Klu-
bem, Stud. organisací a Ústředním výborem
mládeže národní strany svobodomyslné, koná
se v sobotu dne 8. února o 8. hod.
večerní v české technice (sál č. IV.)
— Vzpomínka na Josefa Baráka. K osmdesás
tým narozeninám Josefa Buráka, jež mínuly kon-
cem ledna t. r., napsal jeho vrstevník a druh nejs
bližší, spisovatel a redaktor p. Karel Tůma, několik
vzpomínek, jež uveřejněny byly v poučných a zá-
bavných přílohách krajinských listů svobodomysl-
ných. Osobní, dlouholetý přítel Barákův vystihl tu
v stručnosti a přece zajímavě dobu, v níž mladý
publicista působil, éru Mecseryovu a Pšumannovu,
za které pronásledován jako „obávaný svůdce““
studentstva a posléze policejní dohlídkou hnán
místa na místo. „Chudý spísovatel,“ píše Karel
Tůma, „byl by musil zahynouti hlady, kdyby mu
nebyl šlechotný Jindřích Fügner, potomní zaklada-
tel „Sokola“, včas nebyl poskytl pomoci, Konečně
po půlletém vyhnanství dovolen Barákovi návrat
do vlasti, leč nikoliv do Prahy, nýbrž do Hradce
Jahn
doktor
Stanislav
Souček
Macek
Prelsseo
Barák
Burák
Tůma
Barákův
Mecseryův
Fügner
Praha
Hradec
Sokol
22
article
Králové, kdež opět chován pod přísnou policejní
dohlídkou až do vánoc 1860, kdy nastoupil nový
místodržitel Forgáč, u něhož dr. Brauner s pro-
spěchem za Baráka zakročil.“ Zajímavé jsou Tů-
movy vzpomínky na Baráka „censora“. „Za války
prusko-rakouské, když po bitvě králuhradecké voje
Pruské obsadily Prahu a velitel jich chtěl veškere
české časopisy potlačit, přinesl Barák ohrožené
žurnalistice české obět neocenitelnou. Nabídl se,
že chce osobou svou ručiti velitelstvu pruskému za
obsah českého tisku, že týž nebude proti Prusům
naprosto brojit. Rukojemství to příjato a tak nát
Barák ustanoven za censora českého tisku i dl-
vadia. Jaké choulostivé, ano nebezpečné úlohy se
řím podjal, zkusil hned příštího dne. Přes největší
bedlivost přihodila se „Národním Listům“ ukrutna
nehoda. V sazárně zbyla stará sazba, ještě z doby
před válkou, a mezi ní také dávný dopis z Chicaga,
na jehož obsah již nikdo v redakcí nevzpomněl. v
domnění, že týká se věcí pouze amerických, nedo-
čtěn ani kartáčový otisk jeho, i dovoleno metteuro-
vi doplnit jím číslo. Ale toho zděšení v redake
příštího jitral Americký ten dopis v závěrku svém
tlumočil krajní rozhořčení Čechů amerických protl
Forgáč
Brauner
Barák
Prus
Králové
Vánoce
Praha
Chicago
23
article
Prušákům výrazy nejsilnějšími! Tenkrát šlo vskutkk
o hlavu Barákovuj ale on tehda osvědčil se býtl
vpravdě mužem hrdinným. Nezabavil osudného
čísla, aby nevzbudll pomstu Prušákův, ale zataji
jim prostě celou věc, jakoby onoho dopisu byl pře-
hlédl. S klidem stoika očekával osud svůj, nechtěje
prchnoutí z Čech a radě k tomu spíše majiteli „Ná-
rodních Listů“ i ostatním kolegům. Však setrvali
všíckni děj se již co děj a případ zůstal šťastně Prue
žákům utajen pro vždy . . . Též divadlo české
bylo by bývalo po čas okupace pruské zavřeno,
kdyby Barák nebyl převzal plnou zodpovědnost z
provozovuné hryj a mezi těmi hrami Barák přede
všemi vybral a provozovati dal Tylova „Jana Husa“
a „Žižkovu smrt“, jež byly od r. 1848 rakouskou
censurou zapovězeny.“ Vzpomínaje zápasů politi-
ckých, charakterisuje Tůma povahu Barákovu tě-
míto závěrečnými slovy: „Barák přírozeně náležel
od počátku tělem duší ke straně svobodomyslnéí
i vstoupil nyní do redakce „Národních Listů“, je-
jichž odpovědným redaktorem zůstal od r. 1874 az
do smrtí své, snášeje všechny strasti i slasti s niml
a se stranou národně svobodomiyslnou, v níž brzy
vyniknul svou horlivou organisatorskou činností.
Prušákův
Barák
Tylův
Hus
Žižkův
Tůma
Barákův
Čechy
24
article
nedbaje ústrkův v těžkém a vášnivém bratroboji,
pohříchu tak častých jako bolestných. Však poctiví
protivníci nemohli mu odepříti anl za těch dob ne-
vražívosti úcty osobní, neboť charakter Barákův
byl bezúhonně ryzí, ušlechtilý a neoblomný. Člověk
zlatého srdce a Čech skálopevný, jenž žil a zemřel
chud. nebaživ nikdy po získu a slávě, ba ani po
ženě, nýbrž vždy jen po svobodě, blahu a roz-
květu svého zbožňovaného národa — to byl Josel
Barák, a proto bylo v lidu českém všeobecné a ne-
obyčejné hoře, když zákeřná nemoc předčasně, v
plném mužném věku nám jej odňalal Tisícové
tisícové lidu českého jej v zármutku dojemném dos
provodili naposled —“.
Barákův
Čo
Josel Barák
25
article
— Strana agrární na Královéhradecku a posl
Prášek. (Pův. dopis „N. L.“) V sobotu 1. února
konal se v Hradci Králově sjezd důvěrníků strany
agrární ze severovýchodních Čech. Přitomni byll
poslanci strany dr. Švehla, Hybě, Srdínko, Kot-
lant, Vinař, Holanec a j. Vedle organisačních zále-
žitostí jednáno také zevrubně o poměru Irakce
Práškovy ke straně. Je pozoruhodno, že všichnl
řečníci a hlavně rolníci z Královéhradecka nepří-
znivě posuzovali činnost frakce Práškovy. Stano-
vísko toto je pozoruhodnější tím, že posl. Prášek
předpokládá, že proti straně agrární, resp, jejímu
vedení získá uvědomělé a pokročilé stoupencea
Hradecka, o nichž je známo, že vždy v záležitoa
stech strany dovedli říci otevřeně své mínění. Po
průběhu tohoto sjezdu naděje Práškovy se ovšem
rozplynuly. Dle průběhu rokování lze souditi, že ve-
dení strany má v severovýchodních Čechách a hlav-
ně na Hradecku silnou a bezpečnou oporu, a to
tím spíšo, že v čele rolnictva stojí jednotlivci, o
nichž se může právem mluviti jako o selské inte-
— IV. třída České Akademie konala dne 28.
ledna 1913 schůzi, ve které zvoleny poroty pro
ceny výroční, cenu Havelkovu, Schmidlovu, Kaň-
kovu a cenu Klementy Kalašové, jakož komise
pro udělení cestovních stipendií a podpor pro rok
doktor
Švehla
Hyba
Srdínko
Kot
Práškův
Stano
Prášek
Havelkův
Schmidlův
Kalaš
Královéhradecko
Hradec
Čechy
Hradecko
Český akademie
26
article
1913. Zvoleni též referent a juroři pro nadání Jo-
sefa, Marle a Zdeňky Hlávkových na r. 1913 a
vyslání zástupcové Akademie do poroty pro ceny
Tuzkovy. Pro místnosti třídní pořízeny další pora
tréty zemřelých členů třídy a bude v tom pokra-
čováno, 8 potěšením příjat prof. dru. Jos. Zubstás
mu pro Českou Akademii zaslaný autorem otisk
časopisu „Studl dí Filologia Moderna“, obsahujíí
posmrtnou vzpomínku, věnovanou památce Jarosl,
Vrchlického z péra vynikajícího učence. Cíardl
Dupréa, prof. universtty padovské. Konkurs. na
ceny, stipendla a podpory, jež IV. třída pro rok
1913 má k disposici, byl veřejně vypsán; znění od-
stavce, týkajícího se ceny Schmidtovy, budiž blíže
objasněno v tom smyslu, že vypsaná cena letožní
určena je na práce z oboru drobné plastikyl me-
daile, plakety a pod.
— K úmrti arciknižete Rainera. Česká Akade-
mie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnosí
a umění zaslala za příčinou úmrtí vysoce zaslouži-
lého podporovatele věd a umění arciknížete Ral-
Jo
Hlávkův
Tuzkův
profesor
doktor
Vrchlický
Schmidtův
František Josef
Zvolen
Marle
Český akademie
arcikníže ral
27
article
Seina žlutá a trávník zelený; stromy maj
sotva listí, začínají s jarem čas radostí a lá-
sek. V mém srdci však není už jara, jako n
cestě, kde sluneční úpal unavuje očl, kde
prach se zvedá v kotoučích. — Vzpomínáš?
Jest to z „Listopadu“. Bylo mi devatenáct
let, když jsem to psal, bude tomu brzy šest
let. Je to zvláštní, že jsem se narodil s tak
malou vírou ve štěstí. Mál jsem, jaa docela
mlád, úplnou předtuchu života. Bylo to Jako
odporná vůně kuchyně, která uníká skulinou.
28
article
Nepotřebujeme z ni jísti, abychom věděli, že
bychom dávili. Jinak se nad tím nermoutím.
má poslední neštěstí mne zarmoutila, ale ne-
udivila. Aniž bych ubíral na působivosti, ana-
lysoval jsem je jako umělec. Toto zaměstnání
oživilo melancholicky mou bolest. Kdybych
byl od života očekával nejlepší věci, byl bych
mu zlořečil; a to jest, co jsem neučinil. Díval
by ses snad na mne jako na člověka bez ardce,
kdybych ti řekl, že to není přítomnost, kterou
považuji za nejžalostnější všeho. V době, kdy
si nemáme nač naříkat, mám se za politování
nejhodnějšího. Ostatně záleží to enad od ovi-
ku. Když se konečně duše rozšíří pro utrpení
nabývá zázračných schopnostíi co ji dříve na-
plnilo k rozpuknutí, pokrývá nyní sotva její
dno. Mám alespoň nesmírnou útěchu, základ.
o nějž se opírám, tento: nevidím už, co se mi
může přihodit nepříjemného. Jest to smrt mě
matky, kterou předvídám dříve čí později, ale
kdybych byl menším egolstou, musil bychji
pro ni volati. Je-li humanní pomáhati zoufal-
cům? Přemýšlel jsi, jak jsme ustrojeni pro ne-
štěstí. Omdléváme rozkoší, nikdy zármutkem
slzy jsou našim srdcím, čím je voda rybám
Jsem na ně připraven, ke všemu odhodlán
stáhl jsem své plachty a očekávám příval, zá-
da ohnutá po větru a hlavu schýlenu ke hrudi.
Říká se, že lidé věřící snášejí lépe než my
strasti tohoto světa; ale člověk přesvědčený
o veliké harmonii, ten, který očekává zničení
svého těla zároveň co jeho duše vrátí se spo-
činout v lůně vesmíru, aby oživila těla pan-
thérů nebo svítila ve hvězdách, tento člověl
také není zarmoucen. Někteří velebí přílišně
mystickou blaženost. Kleopatra zemřela tal
29
article
klidně jako svatý František. Myslím, že dogma
o posmrtném životě bylo vymyšleno ze stra-
chu před smrtí nebo z touhy nějak ji ošiditi
Včera křtili mou neteř. Dítě, přítomní, já a
sám farář, který příšel k obědu a byl zarudlý.
nerozuměli jeden více než druhý tomu, co či-
nili. Pozoruje všechny tyto symboly pro nás
bezvýznamné, měl jsem dojem, že jsem
přítomen nějakému obřadu cizího nábo-
ženství, vykopaného z prachu. Jest to
velmi známé a jednoduché a přece jsem
nevycházel z údivu. Kněz odříkával
spěšně latinu, které nerozuměli my ostat-
ní jsme neposlouchali; dítě drželo hlavi-
čku pod vodou, kterou na ni vylévali; vosko-
více hořely a kostelník odpovídal: Amen! Co
bylo jistě při tom nejinteligentnějšího, byly
kameny, které dříve všemu rozuměly a snad
si z toho něco zachovaly.
Konečně se dám do práce! Konečně! Tou-
žím a doufám pilně pracovati, mnoho a dlou-
ho. Jest to dotknouti se prstem marnosti nás
samých, našich plánů, našeho štěstí, krásy.
dobroty, všeho? Zdá se mi však, že jsem
hloupý a velmi prostřední. Stávám se uměle-
ckou nemožností: skončím, aniž bych napsal
jediné řádky. Věřím, že bych mohl vykonat
něco dobrého, ale ptám se vždy, k čemu to?
svatá František
30
article
Jest to tím podivnější, že se necítím zmalomy-
slněným; naopak, více naž dříve, vnikám do
čisté myšlenky, do nekonečna. Vssávámse
tam, přitahuje mne, stávám se brahmanem
nebo spíže trochu bláhovým. Velmi pochybuji.
napíši-li něco tohoto léta. Když ano, bude to
divadloj má orientálská povídka jest odlo-
žena na příští rok, snad na následující, možná
navždy. Zemře-li má matka, naplním svůj plán
prodám vše a půjdu do Říma, Syrakus, do
Neapole. Půjdeš se mnou? Kéž nebe dá, abych
byl klidnější. Trochu klidu, velíký bože! Tro-
chu pokoje: nic více; netoužím po štěstí. Zdáš
se mi šťastným, to je smutné. Blaženost jest
červený pláštík s rozedranou podšívkou; chce-
me-li se jím příkrýti, odletí po větru a zůsta-
neme zapletení do jeho studených cárů, které
jsme měli za hřející.
M. K
Moskevský Herostrat a ruská kultura.
Úžas vzbudil v celém Rusku vandalaký čin
Balašova, který mínulou středu v moskevské Tre-
ťakovské galeril rozřezal slavný obraz Rěplnův
„Ivan Hrozný a jeho syn“ chloubu této velkólep
sbírky ruského výtvarného umění. Noviny rnské
jsou plny zpráv o rozhořčení, které zachvátilo ruské
obecenstvo. Rěpinův obraz patří k těm, které jsou
duševním majetkem všeho národa. Kdo jednou
byl v Trefakovské galerii a vlděl tuto, gentálním
štětcem vtělenou tragiku šílenství na trůně, kdo
viděl ty strašné oči Ivana Hrozného, kdo' viděl
něžnou zkrvavenou tvář oareviče Ivana, ten nikdy
nezapomene na Rěpinovo dílo. Nechci říci, že je
to nejlepší dílo tohoto potomka kozáckého, ale je
to jistě jeho dílo nejsilnější, nejpůsobivější, dío
jímž vrcholí ruský realisnua.
Balašův
Hrozná
Rěpinův
Hrozný
Ivan
Řím
Syrakusy
Neapol
Tro
Rusko
tre
Trefakovský galerie
31
article
Obraz Rěpínův vzníkl v osmdesátých letech
Sám Rěpin vypravuje, že r. 1881 pod dojmem
„Msty“ Rimského-Korsakova v něm zrodila se
touha tuto hudební náladu přenésti na plátno
Tehdy si vzpomněl na historii Ivana Hrozného,
který v r. 1552, rozčilený domluvami svého syna
Ivana, proč bíje jeho těhotnou ženu, udeřil Ivana
tak prudce, že za tři dní zemřel. Zavraždění
Aleksandra H. 1881 ještě sesdilo v něm snabu
zobrazit tento námět. Modslem k earevičovi Ivanovl
byl mu spisovatel Garšia, jmenovitě pohled
obrat hlavy, ve které rysy přenesl 1 s umělce Men-
ka, dosud lijícího v Kyjevě. Ivana Hrozného ma-
loval podle několika osob, které si vyhledal menl
dělníky. „Pracoval jsem jako učarovaný. Chvílemi
mně samému bylo hrůza. Odvracel jsem se od
obrazu a schovával ho. Na mé přátele činil podobný
dojem. Ale cosl pudilo mne obraz dokončít““ —
vypráví Rěpln.
Rimskij
Korsakův
Hrozný
Ivan
Ivanovl
Garšius
Mena
Kyjev
Rěpínův vzníkl
32
article
Hlstorie obrazu i potom byla pestrá. Když byl
poprvé r. 1885 vystaven v Petrohradě na výstavě
„peredvižníků“, obecenstvo se hrnulo na výstav
a mlvilo jen o tom obraze. Výstavu navštívílo
40.000 osob, počet tehdy nebývalý. Později na za-
kročení Pobědonosceva bylo zakázáno obraz vy-
stavovat na venkově. Treťakovský koupli obra
pro svou galerií za 15.000 rublů, ale musil jej scho-
xávat, až toprve r. 1888 zdažilo se umělci Boso-
ljubovu získat od cara Aleksandra III. svolení, aby
obraz mohl být opět veřejně vystaven. Asi před
měsícem stal se Rěplnův „Ivan Hrozný“ politickou
zlobou dne, když v moskevském zemstvu byl podán
návrh, aby obraz byl odstraněn a galerie, poněvadž
vzbuzuje hrůzu v mladých návštěvnících. Politický
atentát tehdy se nepodařil, za to větří úspěch
měl herostratovský krok Balašova, který jednal
zřejmě jako choromyslný. Balašov pochází z pra-
vověrně staroobřadecké rodiny a mezi jeho bratry
I sestrami bylo několik choromyslných. Tím od-
padá výklad, že Balašov jednal ve smyslu ideí
kubístů a futuristů, kteří velmi hlomozně prohlá-
sili, že je třeba zničit všechna díla starého umění
Pobědonoscev
Aleksandra III
Ivan
Balašův
Balašov
Petrohrad
33
article
Ruský tisk zadpěl pod dojmem zločinu z Tre-
takovské galerie. J. Bělajev v „Rěčí“ dokonce za-
čal ojedinělý případ sevěeobocňovat a chtěl doká-
zat, oč níže stojí Rusko proti Francii, kde neničí
umělecká díla, ale kradou. Zapomněl ovšem, že
před nedávnem stal se podobný případ s Rem-
brandtovou „Noční stráží“, a žé ani v Louvru av
londýnské národní galerii obrazy nezůstaly něpo-
škozeny. Jiní žurnalisté začali naříkat nad šířícím
se „chuligánským“ duchem vůbec, nad úpadkem
veřejné mravnosti. Ale to už je ruská deduktiv í
metoda z jednotlivého případu dělat všeobecný
zákon a dívat se vůbec černě na svět.
V pozadí však přece jest krásná a charakte-
ristická vlastnost ruská, vřelá láska k rodnému
umění. Rus rád sebe kárá a zpovídá se z nejhor-
Hích hříchů, mluví o nenávistí k sobě a blouzní
clslně a cízotě, ale v podstatě i ten nejkrajnějš
západník je především a naposled jen Rus a vše
ruské má nade vže rád. Přiznejme, že ruská lifera-
tura a ruské umění stojí výše než naže, ale i naše
umění slovesné i výtvarné dalo nám díla, která by
se měla stát naší hrdostí a obecným majetkem
zatím — v životě, v literatuře, v žurnalistice zřídka
setkáte se s obratem, vzatým s české knihy. Naže
Hteratura pro náž život jakoby byla mrtva, kdežto
Rus nemůže napsat politického dvodníku, aby v
něm několikráte nenarazil na obrazy z ruské lifera-
tury. A představme sl, že by podobná katastrolu
jako Rěplnův obraz ztihla některé dílo Brožíkovo.
Alešovo nebo švabinskéhos bylo by to belesinou
ranou pro naži řirokou veřejaost?
B. P.
J Bělajev
Rěčit
Rus
Rěplnův
Brožíkův
Alešův
Rusko
Francie
Louvre
Rus
Rema
londýnský národní galerie obraz
tretakovský