ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 62f556e0-8f34-11dd-adaa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 127, place 58, org 14, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
4. února 1913. Číslo 34.
4 title
Politický přehled.
5 article Země české.
Země české. Bída a nouze v Krušných Horách následken balkánské války. „Prag. Tagblatt“ přináší zprávu o hladu. hrozícím Krušnohorsku v Čechách nejen pro neúrodu a časné mrazy, jež zabránily sklizni, ale hlavně následkem balkánské války, zara- zivší všechen obchodní ruch, takže došlok omezování výroby v průmyslových podnicích a k propouštění dělnictva. V něktarých závo- dech byly propuštěny až dvě třetiny dělnictva a zbývající pracují jenom půl dne. Domácký průmysl jest naprosto bez práce a list uvádi řadu obcí postižených, v nichž bída dostoupila takového stupně, že většíně rodin schází nej- nutnější topivo a svítivo; namnoze přicházej zemčata — jediná to strava — pouze v poledne a večer na stůl. Četnými žádostmi a kroky říš- ských poslanců byla prý vláda upozorněna na takový trudný stav Krušnohorska, alo dosud marně. „Následky balkánské války“ — praví ně- mecký list. A to zůstala a doufáme zůstane válka omezena na Balkán sám. Ale což kdyby byl Friedjung. Chlumecký, „Reichspost“ všichni štváči do války od Vídně až po Liberec a Aš, všichni ti čelní i drobní malíři čerta na stěnu podrželi pravdu a konsulu Prochaskov byla se podařila jeho intrika?!
Praga Friedjung Chlumecký Reichspost krušný hora Čechy Balkán Vídeň Liberec Aš
6 article
Německé prostředky a nár. boje v Čechách Ukrutně se na nás rozhorlil „Monta gsblat aus Böhmen“, že, pojednávajíce o výzvě ně- meckého statistika a úřadníka zemské stati- stické kanceláře Winklera k všemožnému ho- spodářskému ničení českých menštn, nazvali jsme nejen tuto, ale všechny německé zbraně v národnostním boji v Čechách užívané „po- dlými“. Nemůžeme si pomoci, a musíme státi při svém tvrzení. Každý den přináší doklady pro ně. Včera na př. sděluje „Právo Lidu“, že žatecký Ortsrat zaslal rolníku Peter- schickovi v Trnovanech u Žatce přípis tohoto
Winkler Petra Čechy Trnovany Žatec
7 article
„Jsme pověřeni Vám sděliti, že musfto během 3 dnů vypověděti rodinu Fischerovu. U Vás jest zaměstnána pouze paní Flscherová a nikoliv pan Flscher, a poněvadž dvě děti navřtěvují českou školu v Žatel, nemůžeme dovolit, aby žila v Trno- vanech čístě česká rodina, jež by mohla připad- nouti za obtíž německé obcl. Budeme ještě čekat do 26. t. m., po této lhůtě musfte do naší pokladny složit pokutu 30 korun. V žatcl, dne 23. ledna 1913 Volksrat pro okres žatecký. Chce snad „Montageblatt nazvat tento způsob německého boje národnostního — — šlechetným?! Něco podlejšího nelze si ani představiti nad tento případ zločinu vy- dírání na německém sedláku pokutou za to, že zaměstnává českou rodinu. Kdyby v Rakousku a zejména v německém území v Čechách pla- til ještě něco zákon, muselo by se žateckým VVolksratem zavedeno býti vyšetřování, třeb že jeho předsedou jest sám přednosta ža- teckého c. k. okresního soudu, jeden z oněch statečných německých soudců, jichž mají Němci tolik zapotřebí v uzavřeném území aby takhle s českýml menšínami zatáčelí. Podlé, co nejpodlejší jsou všechny prostředky německého národnostního boje v Čechách, po- stup německých radnic a německých Orteratů je hanebnou skvrnou kulturních dějin středo- evropských. A nic na tom nezmění, jestliže „Montagsblatt““ za světlejší své chvíle anebo z nedostatku látky se zastyděl nad svým spolu- pracovnictvím anebo aspoň souhlasem s tako- výmto barbarstvím, jímž němečtí národní „drobní pracovníci“ hledí napraviti Němců nepříznivé výsledky statístických číslic o oby- vatelstvu v Čechách.
Fischerův Flscherová Flscher Němec Trna Rakousko Čechy
9 article
Drahotní přídavky německým učitelům od okresů. Jak německé listy sdělují, usnesla s okresní zastupitelstva v Chabařovicích a Cho- mútově podle ústeckého příkladu na drahot- ních příspěvcích učitelstvu v okresích těchito. Jan Hus a žížka — Víktor Dyk a dr, Novotny Na schůzi vinohradské státoprávně-pokro- kové organisace řekl podle včerejší „Sa- mostatnosti“ splsovatel Viktor Dyk v pole- mice proti nymburské řečí dra. Kramáře: „Náš radikalismus plyne z potřeb lidu, z po- třeb národa. A tí, kteří tak zle mluví o radikalismu ať se podívají do dějla, která byla nejslavnější doba naše? Doba radikalismu. Z doktrin dra. Kramáře nikdy by nebyl vyrostl Jan Hus, tím méně žlžka. Od té doby, co se z Dyka, lyrického flé- tisty, stal státoprávně pokrokový pamíletista. málo kdy podařil se mu tak sebedrtivý vtip. jako tato aplikace husitských dějin na dnešní radikalismus. Víktor Dyk přímo vybízí k srov- návání a protož nemůžeme činití nic jiného. než z gruntu srdcí velebití státoprávně pokro- kový radikalismus, že se tak po husitsku vy- tříbil a daroval národu Viktora Dyka za Huse a krom toho také dra. Novotného, chceme-li hledati Žižkův pendant dnešních Husitů, kteří dovedli táborský komunismus nahraditi tak skvěle státními losy do vínku „Samostatnosti a tombolami u Vejvodů. Pánové pozbyli ve- škeré autokritiky, sami sebe sesměšňují a ne mají ani tušení jak
Hus Víktor Dyk Novotný Dyk Kramář Žižkův Vejvoda Chabařovice cho
10 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Désyovy žaloby na Lukácse. V Pešti započne 18. února přelíčení o ža- lobě ministerského předsedy Lukácse na posl Zoltána Désyho, který ho nařknul z různých nesprávností a zneužití úřadní moci. Dés nečekal na přelíčení, nýbrž odevzdal prostřed- nictvím svého obhájce již 2. února předsedov trestního soudu seznam deliktů, jež chce před soudem dru. Lukácsovi dokázati. Nespráv- nosti ty rozděleny v pět skupin. Do prvé sku- piny spadá obžaloba, že dr. Lukács r. 191 jako finanční ministr prodloužil s určitou ban- kou smlouvu o zolném monopolu s podmínkou, že banka zaplatí za to státu 3 miliony korun, ale peníze ty z nařízení Lukácsova byly ode- vzdány volebnímu fondu vládní strany práce. Ve sporu dvou jiných bank dr. Lu- kács sprostředkoval vyrovnání, dle něhož Uherská banka měla dostati odškodného 1.8 milionů korun, ale musila z nich 800.000 K vě- novatí témuž vládnímu volebnímu fondu.
Désyův Lukács Désy Lukácsův doktor Lu RakouskoUhersko Pešť
11 article
V druhé skupině posl. Désy žaluje a chce do- kázati, že z ministerského presidia na po- ukázky Alex. Jeszenszkého byly vrchním žu- panům zasílány peníze na volební účely. Ve skupině třetí je obžaloba, že dr. Lukács vy- zval „Dopravní společnost“, aby se vzdala dopravy novin, poněvadž vládě na tom záleží. aby určité noviny nebyly dopravovány, nýbrž aby se házely do Dunaje. Když se ředitel ban- ky zdráhal vyhovětí, dal mu Lukács pohroziti a dal proti němu zříditi konkurenční dopravní společnost, s níž uzavřel výhodnou smlouvu až do r. 1920. Ve čtvrté skupině viní Désy Lukácse, že koupil v Zalatně fisku dvě par- cely, na nichž měl své dva domy, po 100 zl. ale jako finanční ministr opět je prodal eráru. jeden za 12.276, druhý za 90.000 K. Konečně v páté skupíně je obžaloba, že dr. Lukács byl členem presidia třídní loterie a ačkoli byl už r. 1910 ministrem financí, dal se v rejstříku protokolovaných fírem škrtnoutí teprve březnu 1911. V kruzích vládě blízkých se však tvrdí že dr. Lukács bez obtíží vyvrátí všechny ob- žaloby, Désym na něho vznesené.
Lukács Désa Lukács doktor Dunaj Alex
12 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Skader.
13 article
O Skadru po dobu zasedání londýnské konference bylo málo slyšet. Zatím ale, jak pišou ze Zogaje „Srbské Rěči“, černohor- ské boje o Skader vůbec nepře- staly. Jeou to bole lité a krvavé, neboť se tu bijou protivníci, kteří se znají a nenávidí. Bijou se dnem i nocí, překvapujíce jeden dru- hého a chápou se za hrdla, kolí se a nelituj svého života, mohou-li protivné straně uško- diti. Hasan Riza, někdy pohraničný komisar stydí se přiznati bezmocnost Turecka a slo- žiti zbraně. Marně ho hladové a churavé oby- vatelstvo prosí, aby kapituloval; říká: An mně není lépe. Přese všecku přísnost k bdě. lost turečtí vojáci denně prchají k Černohor- cům. Nevěří, že se Skader ubrání. Dnové jeho jsou sečtení. Černohorské vojsko stojí v oko- pech před samou branou hradu. Vojácí obou stran číhají na sebe a noopatrný nebo vše- tečný pyká životem, Okolo celého Skadru trvá neustále pušečná palba a sem tam ji dotvrdí dělo, posílající Černohorcům granát nebo šrapnel. Černohorci se ne- mohou dočkati tureckého výpadu. Turkům se nechce. Kdyby král dovolil, Černohorci by s radostí hradby skaderské stekli. Reptají, že jich nikdo vzhůru nevede, ale rázem tichnou, když jim řeknou: „Ne dozvoljava gospodar To slovo má u nich kouzelnou moc. Říkají pak: „Nedá starý, aby mu hynulí Černohorci Dobude on Skadru i bez útoku.“ Černohorei jsou spokojeni. Mají vojnu, jsou ve svém živlu
Hasan Riza Skadr Černohorec Turek Turecko
14 article
O prodeji Jasné Poljany. Zprávy o prodeji Jasné Poljany byly dlouho nedosti jasné. Nedávno oznamovaly noviny, že Jasnou Poljanu odkoupil státa prodává pozemky sedlákům prostřednictvím pozemkové banky za vysokou cenu. Nyní syn Tolstého, Ija, sděluje toto: Majetek „Jasná Poljana“ zdědil Tolstoj po matce, rozené kn. Volkonské. Když rozděloval před 20 lety svůt majetek, postoupil Jasnou Poljanu nejmladší mu synovi Ivanovi a ženě Sofii Andrejevně. Po smrti Ivanově jeho polovici zdědilo pěe bratrů. Na té části leží dvůr a hrob Tolstého. Podle dohody se syny Sofia Andrejevna ne- chá si 200 desetin země i s dvorem a hrobem. ostatní část, asi 600 desetin, kupuje dcer Aleksandra Lvovna za 300.000 rublů, kterých nabyla z prodeje otcových knih, a postoupí ty pozemky zdarma jasnopoljanským sedlá- kům buď do vlastnictví nebo stálého užívání. Konečná forma postupu není dosud určena. Žádné banky ani nyní ani na příště v této ope- raci nemají účasti. Tak dcera Tolstého Ale- ksandra důstojně uctí památku svého velkého otce.
Poljan Tolstý Tolstoj Ivan Sofie Andrejevna Ivanova Aleksandra Lvovna Ija
15 article
Francouzí a Španělé v Marokku. Resident v Marokku generál Liautey, Jen v Paříži jednal s vládou o organisaci a úkolech francouzského protektorátu, odejel v sobotu přes Bordeaux do Casablanky a před odjezdem příjal zástupce „Tempsu“ i jiných letů, jimž vyložil ny- nější situaci v Marokku a mezi jiným uvedl, že by měl ještě v Paříži co činití v záležitosti orga- nisace marockých úřadů, ale nynější stav v Ma- rokku vyžaduje jeho přítomnosti. Obvod vojenských podniků v Marokku se značně rozšířil, ale vojsko nebylo rozmnoženo. „Cmápu důvody,“ pravil Lysu- tev. „které vládě brání v období evrop- ského napětí odnímati mateřské zem další vojenské síly. Kdybychom měli v Ma- rokku více mužstva, byl by náš úkol zřejmě snad- nější, ale i tak dovedeme překonati obtíže.“ Zvlá- ště poukázal Lyantty na nutnost, opatřiti Maroklu vhodný přístev. Vzhledem k přepadení Ardaru, při čemž by usmrcen jeden důstojník a tř poddůstojníci, soudí „Temps“, že je nutno, aby Francie a Španělskko ujednaly novou dohodu, aby se učinila přítrž řá- dění lupičských tlup v Marokku. Francouzská vlá- da musila by na španělské vládě žádati dvě věcie 1. aby ve svém pásmu pečovala o bezpečnost zří- zením několika oddflů jezdců na velbloudech, 2. aby francouzským i španělským jezdcům na vel- bloudech bylo dovoleno stíhatí lupičské Hlupy bez zřetele na hranice obou dzemí.
Španěl Liautey Maroko Paříž Bordeaux Casablanca Ma Francie
16 article
Zákon proti depopulaci ve Francií Francouzský senát projednává nyní Lannelon- gueův návrh zákona proti depopulaci. Jde přede- vším o opatření proti zločinnému vyhánění plodu a proti propagandě novomalthusovských theorií Ve zprávě komise a v debatě bylo poukázáno na povážlivý zjev, že proti 700.000 dětí, jež se každoročně ve Francii narodí, je jich asi 500.000 zavražděno před narozením v životě matčině. Dle statistiky dra. Dolárise ne počet vyhnání plodů od r. 1898 do r. 1904 ztrojnásobil a v Paříži do- konce převyčuje počet porodů. Opatření zákona mají směřovati zejména proti porodním bablčkám které veřejně ohlašují svou praksi k zapovězené- mu účelu, dále proti propagandě novomalthusovců která je posud beztrestná, jažto kasační soud roz- hodl, že nabádání k vyhnání plodu nespadá pod moc zákona. Knihy, radící k zamezení porodu ae prodávají až ve 45.000 exemplářů a doporučují se prospekty, rozdávanými na ulicí I zasílanými poštou novomanželům, a některé doporučované prostředky byly dokonce vyznamenány medailemi na výstavách. Navrhuje se také, aby vyhnání plo- du bylo prohlášeno za přečin, náležející do kom- petence polleejních soudů, protože nyní, kdyj- zločinem, poroly obvlaěně žesy vělHlnou osyobo- zují. Kromě toho přihlíží osnova zákona také k opatřením proti cellbátu, k usnadnění manželství zvláště mezi mladými lidmí a kaa podpoře četných rodin.
Francie Paříž
17 article Ze strany.
Ze strany. Odbor 5eněžních úřadníků konal 3. t. m. řád- nou schůzi výboru za předsodnictví p. Jos. Jiřího Nováka. Usneseno vydati přednášku »O třídní loterii« postupně v týdennůku »Národě« a po ukončení tutéž vydatí brožurou, Odbor uspořádá v několika dnech veřejnou akcl, směřující k vy- budování vysoké školy obchodní v Praze. Zpráva pokladníka p. Sýkory vzata na vědomí a budou v nejbližší době rozeslány pp. členům legitimace a započato bude s Inkasováním příspěvků. Po- dána zpráva o ustavení se sdružení odborů úřad- nických i odboru učitelského při straně, v němž předseda a jednatel odboru zvolení byli funkclo- náři. Na výzvu organisace vršovické uspořádá předseda odboru p. Jos. Jiří Novák v téže dne 12. února přednášku s thematem: Živnostník ve styku s peněžním ústavem.
Novák Sýkora Praha odbor úřad
18 article
Samosprávný odbor konal 30. ledna velmi četně navštívenou schůzi za předsednictví staveb. rady ing. A. Matějovského. Zaplsovatelem zvolen byl zemský asistent Gross. Na pořadu bylo nej- prve jednání o služební pragmatice pro zemské úřadníky, při čemž účastaila se debaty většina přítomných a učiněna příslušná taktická usnesení. této otázky se týkajíci. Jednatel dr. Bébr refero- val pak o žádosti některých kategorií magistrát- ních úřadníků ohledně dpravy jejich siužebních poměrů, načež jednomyslně učíněna usnesení ohledně dalšího zásadního projednání této záleži- tosti. Dále podal jednatel správu o průběhu schůze, konané ze živnostenským odborem strany v záležitosti konsumu, jež byla vzata se schvále- ním na vědomí. Mimo to byla učiněna řada usne- sení, stavovských záležitostí se týkající. Nově přistoupivší členové odboru se upozorňují, že v těchto dnech bylo započato s rozesíláním legi- timací a že do příští schůze plenární budou věichni členové v čas pozvénl. Z Prahy—VII. Mladá genorace nár, st. svob má členskou schůzi v pátek 7. února o 8, hodlně več. v rest. »u Volavky« (Rudolfova tř.). Promluv kol. IngC. J. Šafář 40 poměrech ve Slezsku.e Účast členů nutna.
Ing A Matějovský Zaplsovatel Gross doktor Bébr Rudolfův J Šafář Praha Slezsko
19 article Denni zprávy.
Denni zprávy. Akční výbor národní strany svobodo- myslné konal včera schůzi za předsednictvi dra. J. J. Vejvara. Dr. Kramář referoval o aktuelních otázkách politických a o inter- vencích, které byly učiněny Českým klubem ve prospěch různých českých požadavků ná- rodních, kulturních a hospodářských. Dr. Al. Rašín podal podrobnou zprávu o finančním plánu a o pracích ve finanční komisi. Zpráv vzaty na vědomí. — K dotazu předsedy učí- telského odboru odb. učitele F. V. Moravce v příčíně jednotného aktivního přídavku pro Velkou Prahu, dále o překládání učitelů po- dle § 38. odst. 7. dáno vysvětlení a sjednán pokyny pro příští postup v těchto věcech. To- likéž doporučeno znovu, aby členové školské komise, příslušníci strany, vyhověli požadav- kům učitelského odboru při straně, zejméne pak aby hlasovali pro celý aktivní přídavel učitelských osob řídících.
Vejvar doktor Kramář Al Rašín F V Moravec Praha výbor národní strana svoboda
20 article
— Německá politika v Moravské musejní společností. „Vědecký klub“ brněnský vydal tento protest: „Ve schůzí kuratoria Morav- ského zemského musea zvolen byl dne 20. ledná 1913 německou kurií presidentem Mo- zavské musejní společnosti JUDr. Alfréd Fischel. Čeští vědečtí pracovníci moravšt všech oborů vědních pozorují s lítostí již delší dobu, že kuratorium Moravského zemského musea dostává se vždy více do rukou neod- borníků, což má za následek, že při správě tohoto ústavu rozhodují vždy více a více jiné důvody než čístě věcné. Vrcholu dostoupily tyto snahy volbou JUDra. Alf, Físchela, vše- obecně známého germanisátora českého Brna a okolí, za presidenta kuratoria a tím za re- presentanta prvního našeho zemského věde- ckého ústavu na Moravě. Podepsaní protestují proti této volbě. Dr. Flschel po léta činil činí kuratorium prvního našeho zemského vě- deckého ústavu kolbištěm nacionální německé politiky, a jest oprávněná obava, že úřadu presidenta kuratoria bude politicky hleděti všemožně využíti. Žádáme proto důtklivě zem- ský výbor a sněm markrabství Moravského. aby již nebylo déle otáleno s pronikavou re- organlsacl zemského musea, galerle a knih vny, a aby ústavy tyto po rozumu resoluce veřejné schůze, dne 24. listopadu 1912 konané. byly sezemštěny. V Brně, dne 31. ledna 1913,
JUDr Fischel doktor Flschel Morava Brno Alfa Físchel český Brno cký ústav na Morava
21 article
Za volné odružení „Vědecký klub“ dvorn rada J. J. Jahn, profesor české techniky. profesor dr. St. Souček, docent dr. Macků. — Přednáška dra. Jaroslava Prelsseo »Národohospodářské potřeby české«, jíž pokračuje cyklus veřejných přednášek o české politice, pořádaný Klu- bem, Stud. organisací a Ústředním výborem mládeže národní strany svobodomyslné, koná se v sobotu dne 8. února o 8. hod. večerní v české technice (sál č. IV.) — Vzpomínka na Josefa Baráka. K osmdesás tým narozeninám Josefa Buráka, jež mínuly kon- cem ledna t. r., napsal jeho vrstevník a druh nejs bližší, spisovatel a redaktor p. Karel Tůma, několik vzpomínek, jež uveřejněny byly v poučných a zá- bavných přílohách krajinských listů svobodomysl- ných. Osobní, dlouholetý přítel Barákův vystihl tu v stručnosti a přece zajímavě dobu, v níž mladý publicista působil, éru Mecseryovu a Pšumannovu, za které pronásledován jako „obávaný svůdce““ studentstva a posléze policejní dohlídkou hnán místa na místo. „Chudý spísovatel,“ píše Karel Tůma, „byl by musil zahynouti hlady, kdyby mu nebyl šlechotný Jindřích Fügner, potomní zaklada- tel „Sokola“, včas nebyl poskytl pomoci, Konečně po půlletém vyhnanství dovolen Barákovi návrat do vlasti, leč nikoliv do Prahy, nýbrž do Hradce
Jahn doktor Stanislav Souček Macek Prelsseo Barák Burák Tůma Barákův Mecseryův Fügner Praha Hradec Sokol
22 article
Králové, kdež opět chován pod přísnou policejní dohlídkou až do vánoc 1860, kdy nastoupil nový místodržitel Forgáč, u něhož dr. Brauner s pro- spěchem za Baráka zakročil.“ Zajímavé jsou Tů- movy vzpomínky na Baráka „censora“. „Za války prusko-rakouské, když po bitvě králuhradecké voje Pruské obsadily Prahu a velitel jich chtěl veškere české časopisy potlačit, přinesl Barák ohrožené žurnalistice české obět neocenitelnou. Nabídl se, že chce osobou svou ručiti velitelstvu pruskému za obsah českého tisku, že týž nebude proti Prusům naprosto brojit. Rukojemství to příjato a tak nát Barák ustanoven za censora českého tisku i dl- vadia. Jaké choulostivé, ano nebezpečné úlohy se řím podjal, zkusil hned příštího dne. Přes největší bedlivost přihodila se „Národním Listům“ ukrutna nehoda. V sazárně zbyla stará sazba, ještě z doby před válkou, a mezi ní také dávný dopis z Chicaga, na jehož obsah již nikdo v redakcí nevzpomněl. v domnění, že týká se věcí pouze amerických, nedo- čtěn ani kartáčový otisk jeho, i dovoleno metteuro- vi doplnit jím číslo. Ale toho zděšení v redake příštího jitral Americký ten dopis v závěrku svém tlumočil krajní rozhořčení Čechů amerických protl
Forgáč Brauner Barák Prus Králové Vánoce Praha Chicago
23 article
Prušákům výrazy nejsilnějšími! Tenkrát šlo vskutkk o hlavu Barákovuj ale on tehda osvědčil se býtl vpravdě mužem hrdinným. Nezabavil osudného čísla, aby nevzbudll pomstu Prušákův, ale zataji jim prostě celou věc, jakoby onoho dopisu byl pře- hlédl. S klidem stoika očekával osud svůj, nechtěje prchnoutí z Čech a radě k tomu spíše majiteli „Ná- rodních Listů“ i ostatním kolegům. Však setrvali všíckni děj se již co děj a případ zůstal šťastně Prue žákům utajen pro vždy . . . Též divadlo české bylo by bývalo po čas okupace pruské zavřeno, kdyby Barák nebyl převzal plnou zodpovědnost z provozovuné hryj a mezi těmi hrami Barák přede všemi vybral a provozovati dal Tylova „Jana Husa“ a „Žižkovu smrt“, jež byly od r. 1848 rakouskou censurou zapovězeny.“ Vzpomínaje zápasů politi- ckých, charakterisuje Tůma povahu Barákovu tě- míto závěrečnými slovy: „Barák přírozeně náležel od počátku tělem duší ke straně svobodomyslnéí i vstoupil nyní do redakce „Národních Listů“, je- jichž odpovědným redaktorem zůstal od r. 1874 az do smrtí své, snášeje všechny strasti i slasti s niml a se stranou národně svobodomiyslnou, v níž brzy vyniknul svou horlivou organisatorskou činností.
Prušákův Barák Tylův Hus Žižkův Tůma Barákův Čechy
24 article
nedbaje ústrkův v těžkém a vášnivém bratroboji, pohříchu tak častých jako bolestných. Však poctiví protivníci nemohli mu odepříti anl za těch dob ne- vražívosti úcty osobní, neboť charakter Barákův byl bezúhonně ryzí, ušlechtilý a neoblomný. Člověk zlatého srdce a Čech skálopevný, jenž žil a zemřel chud. nebaživ nikdy po získu a slávě, ba ani po ženě, nýbrž vždy jen po svobodě, blahu a roz- květu svého zbožňovaného národa — to byl Josel Barák, a proto bylo v lidu českém všeobecné a ne- obyčejné hoře, když zákeřná nemoc předčasně, v plném mužném věku nám jej odňalal Tisícové tisícové lidu českého jej v zármutku dojemném dos provodili naposled —“.
Barákův Čo Josel Barák
25 article
— Strana agrární na Královéhradecku a posl Prášek. (Pův. dopis „N. L.“) V sobotu 1. února konal se v Hradci Králově sjezd důvěrníků strany agrární ze severovýchodních Čech. Přitomni byll poslanci strany dr. Švehla, Hybě, Srdínko, Kot- lant, Vinař, Holanec a j. Vedle organisačních zále- žitostí jednáno také zevrubně o poměru Irakce Práškovy ke straně. Je pozoruhodno, že všichnl řečníci a hlavně rolníci z Královéhradecka nepří- znivě posuzovali činnost frakce Práškovy. Stano- vísko toto je pozoruhodnější tím, že posl. Prášek předpokládá, že proti straně agrární, resp, jejímu vedení získá uvědomělé a pokročilé stoupencea Hradecka, o nichž je známo, že vždy v záležitoa stech strany dovedli říci otevřeně své mínění. Po průběhu tohoto sjezdu naděje Práškovy se ovšem rozplynuly. Dle průběhu rokování lze souditi, že ve- dení strany má v severovýchodních Čechách a hlav- ně na Hradecku silnou a bezpečnou oporu, a to tím spíšo, že v čele rolnictva stojí jednotlivci, o nichž se může právem mluviti jako o selské inte- — IV. třída České Akademie konala dne 28. ledna 1913 schůzi, ve které zvoleny poroty pro ceny výroční, cenu Havelkovu, Schmidlovu, Kaň- kovu a cenu Klementy Kalašové, jakož komise pro udělení cestovních stipendií a podpor pro rok
doktor Švehla Hyba Srdínko Kot Práškův Stano Prášek Havelkův Schmidlův Kalaš Královéhradecko Hradec Čechy Hradecko Český akademie
26 article
1913. Zvoleni též referent a juroři pro nadání Jo- sefa, Marle a Zdeňky Hlávkových na r. 1913 a vyslání zástupcové Akademie do poroty pro ceny Tuzkovy. Pro místnosti třídní pořízeny další pora tréty zemřelých členů třídy a bude v tom pokra- čováno, 8 potěšením příjat prof. dru. Jos. Zubstás mu pro Českou Akademii zaslaný autorem otisk časopisu „Studl dí Filologia Moderna“, obsahujíí posmrtnou vzpomínku, věnovanou památce Jarosl, Vrchlického z péra vynikajícího učence. Cíardl Dupréa, prof. universtty padovské. Konkurs. na ceny, stipendla a podpory, jež IV. třída pro rok 1913 má k disposici, byl veřejně vypsán; znění od- stavce, týkajícího se ceny Schmidtovy, budiž blíže objasněno v tom smyslu, že vypsaná cena letožní určena je na práce z oboru drobné plastikyl me- daile, plakety a pod. — K úmrti arciknižete Rainera. Česká Akade- mie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnosí a umění zaslala za příčinou úmrtí vysoce zaslouži- lého podporovatele věd a umění arciknížete Ral-
Jo Hlávkův Tuzkův profesor doktor Vrchlický Schmidtův František Josef Zvolen Marle Český akademie arcikníže ral
27 article
Seina žlutá a trávník zelený; stromy maj sotva listí, začínají s jarem čas radostí a lá- sek. V mém srdci však není už jara, jako n cestě, kde sluneční úpal unavuje očl, kde prach se zvedá v kotoučích. — Vzpomínáš? Jest to z „Listopadu“. Bylo mi devatenáct let, když jsem to psal, bude tomu brzy šest let. Je to zvláštní, že jsem se narodil s tak malou vírou ve štěstí. Mál jsem, jaa docela mlád, úplnou předtuchu života. Bylo to Jako odporná vůně kuchyně, která uníká skulinou.
28 article
Nepotřebujeme z ni jísti, abychom věděli, že bychom dávili. Jinak se nad tím nermoutím. má poslední neštěstí mne zarmoutila, ale ne- udivila. Aniž bych ubíral na působivosti, ana- lysoval jsem je jako umělec. Toto zaměstnání oživilo melancholicky mou bolest. Kdybych byl od života očekával nejlepší věci, byl bych mu zlořečil; a to jest, co jsem neučinil. Díval by ses snad na mne jako na člověka bez ardce, kdybych ti řekl, že to není přítomnost, kterou považuji za nejžalostnější všeho. V době, kdy si nemáme nač naříkat, mám se za politování nejhodnějšího. Ostatně záleží to enad od ovi- ku. Když se konečně duše rozšíří pro utrpení nabývá zázračných schopnostíi co ji dříve na- plnilo k rozpuknutí, pokrývá nyní sotva její dno. Mám alespoň nesmírnou útěchu, základ. o nějž se opírám, tento: nevidím už, co se mi může přihodit nepříjemného. Jest to smrt mě matky, kterou předvídám dříve čí později, ale kdybych byl menším egolstou, musil bychji pro ni volati. Je-li humanní pomáhati zoufal- cům? Přemýšlel jsi, jak jsme ustrojeni pro ne- štěstí. Omdléváme rozkoší, nikdy zármutkem slzy jsou našim srdcím, čím je voda rybám Jsem na ně připraven, ke všemu odhodlán stáhl jsem své plachty a očekávám příval, zá- da ohnutá po větru a hlavu schýlenu ke hrudi. Říká se, že lidé věřící snášejí lépe než my strasti tohoto světa; ale člověk přesvědčený o veliké harmonii, ten, který očekává zničení svého těla zároveň co jeho duše vrátí se spo- činout v lůně vesmíru, aby oživila těla pan- thérů nebo svítila ve hvězdách, tento člověl také není zarmoucen. Někteří velebí přílišně mystickou blaženost. Kleopatra zemřela tal
29 article
klidně jako svatý František. Myslím, že dogma o posmrtném životě bylo vymyšleno ze stra- chu před smrtí nebo z touhy nějak ji ošiditi Včera křtili mou neteř. Dítě, přítomní, já a sám farář, který příšel k obědu a byl zarudlý. nerozuměli jeden více než druhý tomu, co či- nili. Pozoruje všechny tyto symboly pro nás bezvýznamné, měl jsem dojem, že jsem přítomen nějakému obřadu cizího nábo- ženství, vykopaného z prachu. Jest to velmi známé a jednoduché a přece jsem nevycházel z údivu. Kněz odříkával spěšně latinu, které nerozuměli my ostat- ní jsme neposlouchali; dítě drželo hlavi- čku pod vodou, kterou na ni vylévali; vosko- více hořely a kostelník odpovídal: Amen! Co bylo jistě při tom nejinteligentnějšího, byly kameny, které dříve všemu rozuměly a snad si z toho něco zachovaly. Konečně se dám do práce! Konečně! Tou- žím a doufám pilně pracovati, mnoho a dlou- ho. Jest to dotknouti se prstem marnosti nás samých, našich plánů, našeho štěstí, krásy. dobroty, všeho? Zdá se mi však, že jsem hloupý a velmi prostřední. Stávám se uměle- ckou nemožností: skončím, aniž bych napsal jediné řádky. Věřím, že bych mohl vykonat něco dobrého, ale ptám se vždy, k čemu to?
svatá František
30 article
Jest to tím podivnější, že se necítím zmalomy- slněným; naopak, více naž dříve, vnikám do čisté myšlenky, do nekonečna. Vssávámse tam, přitahuje mne, stávám se brahmanem nebo spíže trochu bláhovým. Velmi pochybuji. napíši-li něco tohoto léta. Když ano, bude to divadloj má orientálská povídka jest odlo- žena na příští rok, snad na následující, možná navždy. Zemře-li má matka, naplním svůj plán prodám vše a půjdu do Říma, Syrakus, do Neapole. Půjdeš se mnou? Kéž nebe dá, abych byl klidnější. Trochu klidu, velíký bože! Tro- chu pokoje: nic více; netoužím po štěstí. Zdáš se mi šťastným, to je smutné. Blaženost jest červený pláštík s rozedranou podšívkou; chce- me-li se jím příkrýti, odletí po větru a zůsta- neme zapletení do jeho studených cárů, které jsme měli za hřející. M. K Moskevský Herostrat a ruská kultura. Úžas vzbudil v celém Rusku vandalaký čin Balašova, který mínulou středu v moskevské Tre- ťakovské galeril rozřezal slavný obraz Rěplnův „Ivan Hrozný a jeho syn“ chloubu této velkólep sbírky ruského výtvarného umění. Noviny rnské jsou plny zpráv o rozhořčení, které zachvátilo ruské obecenstvo. Rěpinův obraz patří k těm, které jsou duševním majetkem všeho národa. Kdo jednou byl v Trefakovské galerii a vlděl tuto, gentálním štětcem vtělenou tragiku šílenství na trůně, kdo viděl ty strašné oči Ivana Hrozného, kdo' viděl něžnou zkrvavenou tvář oareviče Ivana, ten nikdy nezapomene na Rěpinovo dílo. Nechci říci, že je to nejlepší dílo tohoto potomka kozáckého, ale je to jistě jeho dílo nejsilnější, nejpůsobivější, dío jímž vrcholí ruský realisnua.
Balašův Hrozná Rěpinův Hrozný Ivan Řím Syrakusy Neapol Tro Rusko tre Trefakovský galerie
31 article
Obraz Rěpínův vzníkl v osmdesátých letech Sám Rěpin vypravuje, že r. 1881 pod dojmem „Msty“ Rimského-Korsakova v něm zrodila se touha tuto hudební náladu přenésti na plátno Tehdy si vzpomněl na historii Ivana Hrozného, který v r. 1552, rozčilený domluvami svého syna Ivana, proč bíje jeho těhotnou ženu, udeřil Ivana tak prudce, že za tři dní zemřel. Zavraždění Aleksandra H. 1881 ještě sesdilo v něm snabu zobrazit tento námět. Modslem k earevičovi Ivanovl byl mu spisovatel Garšia, jmenovitě pohled obrat hlavy, ve které rysy přenesl 1 s umělce Men- ka, dosud lijícího v Kyjevě. Ivana Hrozného ma- loval podle několika osob, které si vyhledal menl dělníky. „Pracoval jsem jako učarovaný. Chvílemi mně samému bylo hrůza. Odvracel jsem se od obrazu a schovával ho. Na mé přátele činil podobný dojem. Ale cosl pudilo mne obraz dokončít““ — vypráví Rěpln.
Rimskij Korsakův Hrozný Ivan Ivanovl Garšius Mena Kyjev Rěpínův vzníkl
32 article
Hlstorie obrazu i potom byla pestrá. Když byl poprvé r. 1885 vystaven v Petrohradě na výstavě „peredvižníků“, obecenstvo se hrnulo na výstav a mlvilo jen o tom obraze. Výstavu navštívílo 40.000 osob, počet tehdy nebývalý. Později na za- kročení Pobědonosceva bylo zakázáno obraz vy- stavovat na venkově. Treťakovský koupli obra pro svou galerií za 15.000 rublů, ale musil jej scho- xávat, až toprve r. 1888 zdažilo se umělci Boso- ljubovu získat od cara Aleksandra III. svolení, aby obraz mohl být opět veřejně vystaven. Asi před měsícem stal se Rěplnův „Ivan Hrozný“ politickou zlobou dne, když v moskevském zemstvu byl podán návrh, aby obraz byl odstraněn a galerie, poněvadž vzbuzuje hrůzu v mladých návštěvnících. Politický atentát tehdy se nepodařil, za to větří úspěch měl herostratovský krok Balašova, který jednal zřejmě jako choromyslný. Balašov pochází z pra- vověrně staroobřadecké rodiny a mezi jeho bratry I sestrami bylo několik choromyslných. Tím od- padá výklad, že Balašov jednal ve smyslu ideí kubístů a futuristů, kteří velmi hlomozně prohlá- sili, že je třeba zničit všechna díla starého umění
Pobědonoscev Aleksandra III Ivan Balašův Balašov Petrohrad
33 article
Ruský tisk zadpěl pod dojmem zločinu z Tre- takovské galerie. J. Bělajev v „Rěčí“ dokonce za- čal ojedinělý případ sevěeobocňovat a chtěl doká- zat, oč níže stojí Rusko proti Francii, kde neničí umělecká díla, ale kradou. Zapomněl ovšem, že před nedávnem stal se podobný případ s Rem- brandtovou „Noční stráží“, a žé ani v Louvru av londýnské národní galerii obrazy nezůstaly něpo- škozeny. Jiní žurnalisté začali naříkat nad šířícím se „chuligánským“ duchem vůbec, nad úpadkem veřejné mravnosti. Ale to už je ruská deduktiv í metoda z jednotlivého případu dělat všeobecný zákon a dívat se vůbec černě na svět. V pozadí však přece jest krásná a charakte- ristická vlastnost ruská, vřelá láska k rodnému umění. Rus rád sebe kárá a zpovídá se z nejhor- Hích hříchů, mluví o nenávistí k sobě a blouzní clslně a cízotě, ale v podstatě i ten nejkrajnějš západník je především a naposled jen Rus a vše ruské má nade vže rád. Přiznejme, že ruská lifera- tura a ruské umění stojí výše než naže, ale i naše umění slovesné i výtvarné dalo nám díla, která by se měla stát naší hrdostí a obecným majetkem zatím — v životě, v literatuře, v žurnalistice zřídka setkáte se s obratem, vzatým s české knihy. Naže Hteratura pro náž život jakoby byla mrtva, kdežto Rus nemůže napsat politického dvodníku, aby v něm několikráte nenarazil na obrazy z ruské lifera- tury. A představme sl, že by podobná katastrolu jako Rěplnův obraz ztihla některé dílo Brožíkovo. Alešovo nebo švabinskéhos bylo by to belesinou ranou pro naži řirokou veřejaost? B. P.
J Bělajev Rěčit Rus Rěplnův Brožíkův Alešův Rusko Francie Louvre Rus Rema londýnský národní galerie obraz tretakovský