1
article
Zádosti spolku polských akademiků ve Slezsku
„Znicz“ za podporu nevyhověno, podobně i žádosti
hasičskýchsborův Andělské Hoře a okolí
za podporu ke zřízení telefonického spojení oněc
sdružených sborů a doporučena vládě k uvážení žá-
dost obce Mostů za zřízení četnické stanice.
Žádosti obcí z okolí opavského, které
přívalem ze dne 27. září utrpěly značných škod na
polích, přikázány zemskému výboru, aby jim dle mož-
nosti vyhověl.
Žádost obce Vávrovic za povolení k vybí-
rání mostného mýta přikázána zemskému vý-
boru k prozkoumání a podání návrhu. Vávrovice jsou
pohraniční obcí a musí její povozy při vstupu do Pru-
ska zaplatiti mostné, kdežto Prušáci k nám jezdí volně
Za té příležitosti posl. Hampel navrhuje, aby zem.
výbor vypracoval rámcový zákon, by pak bez sně-
movního usnesení, kde toho reciprocita vyžaduje, po-
volení k vybírání mostního mýta bylo udíleno.
„Macierz szkolna“ v Těšíně zřídila v českých
Michálkovicích mateřskou polskou
školku, na jejíž vydržování povolena roční pod-
pora 120 K.
Hampel
Slezsko
andělský hoře
Most
Vávrovice
Těšín
Michálkovice
Pr
2
article
Zemský výbor byl splnomocněn, aby v zem-
ském blázinci na zkoušku v menších rozměrech
zavedl pro méně choré domácí ošetřování, by
snad tímto způsobem zabráněno bylo stálému rozmno-
žování počtu nemocných v ústavu a tím vynucenému
zřizování nových míst lékařů, opatrovníků a prováděn
nákladných staveb.
Konečně prohlásil sněm, že neuznává potřebu
zvláštního rámcového zákona pro vy-
bírání činžovního haléře v obcích, poně-
vadž panuje v povolování jeho nejrůznější praxe. Zem-
ský president hr. Thun podotkl k tomu, že vláda ne-
žádala něco podobného, nýbrž snažila se jen o ujed-
nání dohody se zemským výborem při sestavovánt
pod. zákonů v budoucnosti. Proč si vybrala právě
Slezsko, místodržitel neví. Snad proto, že se dosavadní
postup ve Slezsku proti jiným zemím nejvíce dopo-
ručoval.
Na konec strhla se ostrá půtka mezi posl. Bar
Sedlnickým, drem. Pohlem a Josephym pro opozděné
předložení důležitých záležitostí z Bílska, poněvadž
zasedání sněmovní bude v sobotu 22. října ukončeno
a řádné projednání je tím stíženo.
Příští schůze ve čtvrtek 20. října o 9. hod. dop.
Thun
Pohl
Josephy
Slezsko
Bílsko
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Říšskou infamií dlužno nazvati včerejší
řeč vládního zástupce před říšským soudemv
záležitosti zřízení českých veřejných škol ve
Vídni, odborného rady v ministerstvu vyučování
dra. Heidelmaira. Všichni právníci v celém tak
zv. císařství rakouském do duše musí se hanbiti
za tohoto rušitele veřejného práva, že jest pří-
slušníkem jich stavu a dokonce doktorem této
„nejvznešenější z věd“. Litujeme
české zástupce, zejmena pana dra. Herolda,
že nucen byl vyvraceti vývody, jimiž vážně se
zabývati znamená potlačiti v sobě aspoň na
ten okamžik vědomí lidské důstojnosti. Slyšme
jen aspoň úryvkem, co možno jest dnes před
nejvyšší soudní stolicí o právech občanských
mluviti pod maskou a průběhem přísného obřadu
přelíčení před státním soudem. Už sama sebou
forma otázek, jež si pan odborný rada Heidel-
mair kladl, sahá člověku po hlavě. Jest český
národní kmen jako takový ve Vídni vedle
Vídeň
4
article
Němců usedlý? Je čeština ve Vídni zemský
obvyklá? Teprve potom, možno-li přisvěd-
čiti k těmto otázkám, bude podán důkaz, že po-
litická práva státních občanů českých ve Vídni
porušena. Milý Heidelmair neměl ani tušení, že
tímto prohlášením už vyřkl nad svým minister-
stvem rozsudek, neboť pochybovati o faktech
jím v potaz vzatých, může toliko blázen. Ne-
pravíme tím, že Heidelmair sám blázen jest
neboť na to možno vzíti zcela bezpečně nej-
prudčí jed, že on sám v první řadě nevěř
ani slabiky z toho všebe co povídal, stejně jako
nevěří v jeho exposé ani jeho ministr, ba ani
portýr v ministerstvu, je-li jinak obdařen nor-
málními chápadly a myslidly a vůbec žádný
člověk a také žádný Němec, má-li čest počítati
se jinak k rozumnému tvorstvu. Tvrditi, že ža-
loba nic jiného nedokázala, leč že se ve Vídni
103.000 osob přihlásilo k obcovacímu jazyku
českému a že 3000 z těchto Čechů žádají pro
své děti vyučování v českém jazyce a týmž de-
chem dovozovati, že Češi ve Vídni vedle Němců
nebydlí a nevypuknouti při tom sám ve smích,
znamená míti svalstvo své tváře v naprosté moci.
Němec
Heidelmair
Čecho
Čech
Vídeň
5
article
Dr. Herold ovšem několika mistrnými větami
vyložil Heidelmairovi jeho nonsens, z něhož
vysvítá, že ministerstvo klade asi takový poža-
davek, jako aby Češi bydleli jako národní kmen
ve Vídni, to jest, aby jich vůbec nikde jinde
nebylo kromě Vídně, potom že mají nárok na
školy... Či snad chtěl p. Heidelmair svým ná-
zorem o vídeňských Čechoslovanech prý „ein-
gestreut“ promíšeně ve Vídni žijících, říci, že
se musí těsně k sobě nastěhovat, aby měli právo
na školy? Zajisté, vždyť mluví o nesouvi-
slém bydlení tisíců individuí jednoho ja-
zyka uprostřed cizojazyčného obyvatelstva. Je-li
tomu tak, a jestliže vskutku takové nesouvislé
bydlení zbavuje politických práv, kde nabere
důvodů pro politická práva němockých Vídeňianů,
doktor
Herold
Čech
Čechoslovan
Vídeň
6
article
neboť prostupují-li se dvě národnosti v určitém
bydle, tak jako Češi s Němci ve Vídni, najdou
se v ní zajisté i místa nesouvislého bydlení
Němců, kteří takto podle mudrce z ministerstva
vyučování pozbývají místy svých politických
práv. Neuvádíme na tomto místě ani příklad
horrendně nesouvislého bydlení Němců praž-
ských a jež dedukt Heidlmairův pozbavuje přece
všech politických práv načisto! Či snad tu bydlí
němečtí židé jako německý „Volksstamm“? A
bydli vlastně vídeňští Němci jako „Volksstamm“
ve Vídni? A bydli vůbec v celé „říši“ jakožto
celistvý „Volksstamm“ Heidelmairovy definice?
Zajisté, že nikoli, a podle toho pozbývají poli-
tických práv, kteráž přísluší plnou měrou nám
Čechům, kteří jsme tu všichni, leda že by nějaký
Heidelmair dovozoval, že — američtí Čechové
pozbavují nás těchto práv, ježto bez nich nejsme
celým „Volksstammem“. Vzdávám se dalších
potulek v labyrintu příšerných směšností, vylo-
ženém křivými zrcadly Heidelmairovské logiky
o „Stammesniederlassungu“, o způsobu nastěho-
vání se Čechů do Vídně, z něhož vychází na
jevo, že podle Heidelmairova názoru musili by
Češi v minulosti Vídeň brannou rukou
v zíti (do slova! Viz jeho příklad o Maďarech
v Uhrách!), aby nabyli v ní politických práv
Čech
Němec
Heidelmairův
Čecho
Maďar
Vídeň
Uhry
7
article
Toliko ještě zmínku o vrcholu ministersko-radov-
ské vrtohlavosti v odstavci, věnovaném pojmu
„jazyka v zemi obvyklého“. Zástupce ministe-
stva, kteréž upírá politická práva a právo na ve-
řejné školy Čechům vídeňským, čtyřikráte čet-
nějším než vararlberský německý Volksstamm.
neostýchal se poukazovati na to, že čeština nen
ve Vídni „landesüblich“, poněvadž nejsou ve-
řejné instituce ve Vídni ani do jisté míry zařízeny
na češtinu, tak že české individuum ve Vídni a
v Dolních Rakousích svého práva po česku
nejen najíti, ale také ani vyhledá-
vati nemůže. Tento způsob vedení důkazu
znamená bezpráví omývati křivdou! Zkrátka ne-
bylo dosud v žádném německém řečnickém výko-
nu, neřku právnickém před říšskou stolicí soudní!
natěsnáno tolik brutálních činů na křišťálové
pravdě, jako v řeči tohoto representanta sprave-
dlnosti v ministerstvu vyučování obvyklé! Při-
jme-li říšský soud jeho argumenty za své, potom
ihned lze přikročiti ke zrušení všech německých
škol v Praze, v Karlíně, na Smíchově, na Král.
Vinohradech, na Kladně, v Plzni atd. atd., všude
kde Němci, vlastně židé, „eingestreut“ bydlí. —
Však víme, oč běží! Spravedlnost má býti zase
znásilněna, a byla před tím, jako obvykle, zpo-
ličkována. Dosud však nikdy nebyl akt tento
zakryt tak potrhaným a nečistým cárem, jako
je řeč Heidlmairova. Možno-li na takových mí-
stech, jako je říšský soud, vésti ministerstvu ta-
kové právnické vývody, potom se nedivíme, že
se odměřuje trvání této říše už jen na létal
Však bylo také ve Vídni, kde vrchní zemský soud
prohlásil Schönererův program o připojení býv.
buntovních zemí rakouských k říši německé za
oprávněný!
Král
Němec
Schönererův
Vídeň
Dolní Rakousy
Praha
Karlín
Smíchov
Kladno
Plzeň
8
article
— Ve včerejší schůzi zemského výbor
král. českého bylo mimo jiné usneseno uspo-
řádati oznámenou již anketu v otázce zemského
pojišťování v polovici listopadu. Předsednictvím
v anketě té pověřen byl člen z. v. dr. Werun-
sky, referentem bude rada z. v. dr. Krejčí. —
Člen z. v. Adámek učinil ke hr. Vojt. Schön-
bornovi, který zastupuje nyní churavého člena
z. v. dvor. adv. dra. Pražáka, dotaz, jsou-li
pravdivy novinářské zprávy, dle nichž byl zem-
ským výborem vysloven souhlas s dovolenou
říšského posl. Jos. Černého za jiných podmínek
— s podmínkou totiž, že bude sám platiti
svého substituta — nežli se stalo vzhledem
k německým poslancům Schreinerovi a Kaspe-
rovi, kteří rovněž jsou učiteli a jimž podmínka
vlastního vydržování substituta dána nebyla.
Posl. Adámek žádal za vyšetření těchto zále-
žitostí.
doktor
Werun
Krejčí
Adámek
Schön
Černý
Schreiner
Posl
9
article
— Osobní. Pan Otakar Scholle z Chrudimi
byl v pátek dne 14. října t. r. o 5. hodině odpolední
na českém vysokém učení Karlo Ferdinandově v Praze
magistrem pharmacie veřejně prohlášen.
— Úmrtí. Včera zemřela v Rakovníku pí. Leopol-
dina Balíková, vdova po c. k. soudním adjunktu.
Pohřeb její se koná zejtra v pátek o 4. hodině odpol.
— Elaborát soudních znalců o bilanci sv.-vá-
clavské záložny byl dnes odevzdán radovi p. Mülle-
rovi v konkursním oddělení zemského soudu. Čí-
slice znalci zjištěné jsou velice nepříznivé, ale proto
přece vyhlášení konkursu nelze očekávat, neboť kon-
kursnímu soudu dáno bylo ujištění, že nejnovější sa-
nační akce povede k cíli.
— Kluby občanské. Občanský klubv
Libni (v Praze, VIII.) pořádá v pátek dne 21. října
1904 večer o 8. hodině v sále hotelu »U Deutschů-
důležítou členskou schůzi, v níž zástupci VIII. část
podají zprávu za minulé tříletí a kdež zároveň bude
prohlášena kandidátní listina pro volbu letošní. Je-
diná oficiální a národní kandidátní listina po úradě
se všemi důležitými korporacemi místními zní: II.
sbor p. Al. Pinz, obecní starší, úřadník; III. sbor
p. Fr. Filip, zemský poslanec a měst.
rada, restauratér a p. Vítě z. Vondřich, maj.
domu. Pp. voličové se žádají, aby svorně dle na-
značené listiny volili, neboť čím jednotnější bude
průběh voleb, čím početnější množství hlasů pro jed-
notlivé kandidáty, tím i podepřenější bude působení
jich na radnici pražské. Každá odchylka je oslabením
váhy požadavků libeňských. V posledních schůzích
přihlásilo se do klubu 5 členů nových. Upozorňuje
se, že k přijetí nutno předem vlastnoručně vyplniti
členskou přihlášku, již spolkový sluha novým pp.
členům doručí.
Scholl
Deutsch
Pinz
Vondřich
Chrudim
Praha
Rakovník
Libeň
Karla Ferdinandov
10
article
K procesům operního pěvce Buriana v Dráž-
ďanech. Pěvec dvorního divadla drážďanského, pan
Karel Burian, odsouzen byl loňského roku peštským
soudem ku placení konvenční pokuty 50.000 korun
z té příčiny, že přijetím engagementu v Sasku porušil
uherský kontrakt. Ředitelství královské opery peštské
hodlalo později rozsudek maďarský v Sasku exekvo-
vati, nicméně zemský soud drážďanský, jakož i vrchní
instance rozhodly, že vykonavatelnost ná-
lezu maďarského v Sasku jest nepří-
pustnou. Rozsudek tento potvrzen byl včera i třetím
civilním senátem říšského soudu v Lipsku.
— Buršácký atak. V noci na dnešek k jedné ho-
dině vyvolali dva buršáci opět nemalou výtržnost.
Stačí dnes již i jen drzost dvou takých holobrádkův,
aby vybouřili celou takou prostoru rozsáhlou i s uli-
cemi sousedními, aniž by si stráž troufala zakročiti.
Nevoláme nikdy po policii, ale vytýkáme křiklavý
dvojí loket, když policejní stráž hned jest na nohou
a zhusta se osopuje na každého, kdo by si zapěl půl
sloky nevinné české písničky, kdežto hulákání bur-
šáků, trhání plakátů a bušení do krámů holemi, jak
pisatel těchto řádků opětně byl svědkem, nejen klidně
trpí, ale ještě na hluk taký obyčejně hledí zmizeti za
nejbližším rohem, aby se jí nikdo z obecenstva dovolati
nemohl. I v noci na dnešek dva studující čeští na
Burian
Sasko
Lipsko
11
article
Václavském náměstí byli předmětem pošklebků dvou
buršáků, jež na konec jali se titulovati podle ho-
spodské kultury německé »českými trotly«. Když stu-
dující, zvláště právník P., žádali na nároží Václavského
náměstí a Vodičkovy ulice, aby byla jmena buršáků
zjištěna, oba nachomýtnuvší se tu konečně policejní
strážníci svůj hněv obraceli proti — uraženým, vy-
zývajíce je zhurta, aby se raději vzdálili. Konečně
dosáhli studující čeští přece, že se jim němečtí bur-
šáci jakž takž legitimovali, jeden dokonce jen ja-
kýmsi vojenským průkazem — a to na ulici pod
lucernou. Jest známo, že u českého studenta ne-
jednou nebyla uznána dostatečnou ani řádně vysta-
vená legitimace vysokých škol a že musil si dáti lí-
biti »předvedení« na strážnici. Stalo se v případě
podobném v těchže místech před dvěma léty i pi-
sateli těchto řádek, že zcela řádná legitimace nebyla
uznána po vůli mržutého policisty dostatečnoua
že ve dvě hodiny v noci musil se odebrati na poli-
cejní strážnici. Všeliké zalhávání, vykrucovánía
opravování vůči naší výtce křiklavého dvojího lokte
u pražské policie nemůže tedy na nás a veřejnost
zanechati už pražádného dojmu. Dlužno dodati ještě,
že veliký zástup český přihlížel k scéně — s rukama
založenýma.
Václavský náměstí
Vodičkův ulice
12
article
— Defraudant V. Štefan zatčen. Zatykačem kraj-
ského soudu v Novém Jičíně stíhaný úřadník vítko-
vických železáren V. Štefan, který směnkami a pod-
podnými manipulacemi zpronevěřil 60.000 K a po-
škodil tím zvláště peněžní ústav v Litoměřicích,
zatčen byl v úterý v Opavě a dopraven byl do věz-
nice krajského soudu novojičínského.
— Z životní praze mezínárodního dareby. Ve vaz-
bě krajského soudu v Chebu držán jest již po několik
dní záhadný delinkvent. Jest to 58letý Jan Müller, jenž
udává, že rodištěm jeho jest Pešť. Následkem dotazu,
učiněného chebským soudem na příslušných místech
hlavního města Uher, pátrá správa vrchního městského
hejtmanství v Pešti po minulosti Müllerově. Dle pra-
menů maďarských zjištěno, že se již po léta zabýval
koupí a prodejem starožitností. Otec Müllerův míval
kdysi v Pešti kramářský závod a v roce 1860 vystě-
hoval se s rodinou na ostrov Kubu, kde za deset roků
zemřel. Syna jeho Jana, jemuž tehda bylo 14 roků,
ujal se polský emigrant, kterému náležela veliká farma
v Mielebě. Hochovi dostalo se pečlivého vychování.
Hravě osvojil si mladík dokonale několik řečí, naučiv
se zejmena plynně mluviti španělsky, francouzsky
a vlašsky. V roce 1901 dostal se Müller do Evropy
a usadil se v Marseillu, založiv si tam drobný závod
umělecký, kdež zvláště prodával různé starožitnosti.
Pro všelijaké přehmaty dostal se do styku s úřady,
až konečně podezříván z jakéhosi podvodného jednání,
byl vypovězen. Müller přesídlil do Pešti, kdež znova
začal obchodovati s předměty starožitnými. Brzy však
nařčen ze značné krádeže a stíhán policií i soudem.
Müller
Müllerův
Jan
Nový Jičín
Litoměřice
Opava
Pešť
Uhry
Kuba
Evropa
Marseille
krajský soud v Cheb
13
article
Nežli však mu doručena býti mohla úřadní obsíika,
zmizel z Pešti a objevil se ve Štokholmě, odkudž záhy
přenesl působnost do jiných větších měst evropskýcn.
Před nedávným časem vystupoval i v Praze, kdež
byl znovu zatčen a čtyřčlenným senátem pak odsouzen
pro krádež cenných starožitností. Po přestálém trestu
odebral se Müller do Chebu a protože byl bez pro-
středků, potloukal se o hladu a bez přístřeší městem.
Nedávno zadržán byl v kterémsi chebském hostinci
při krádeži svrchníku a zatčen. Při této příležitosti
zjištěna celá řada krádeží, jichž se Müller dopustil pri
světoběžném působení, ba že jest jedním z nejodváž-
nějších mezinárodních zlodějů. Prokázáno dále, že
si přikládal různá smýšlená jména, jako Vittorio Lévi,
inženýr z Benátek a Gadies Armando ze Španěl. Vy-
slovuje se domněnka, že Müller byl ve spojení
a styku se známými šejdíři tak zvaných
španělských pokladů a že jest darebou vy-
sokého slohu. Proto také zažádal krajský soud cheb-
ský o bližší podrobnosti záhadné osoby Müllerovy se
týkající policii peštskou
— Obrnický útočník zemřel. Pro vražedný útok
na ředitele cihelny v Obrnicích p. Wernera zatčený
a u krajského soudu v Mostě vězněný cihlářský
dělník Adolf Schwarz v úterý dne 18. t. m. náhle
Müller
Lév
Armanda
Španěl
Müllerův
Werner
Schwarz
Pešť
Štokholma
Praha
Cheb
Benátky
Obrnice
Most