2
article
— Německý tisk v Čechách o W olfovi
teprve teď jak náleží rozvazuje. Listy německo-
nacionální a liberální s rozkoši očividnou roztř-
sají špatnou pověsť padlého poloboha německého
lidu v Čechách a skutečně — podle slov posl.
Malika — velikého člověka K. H. Wolfa.
»Šriftlajtři« v uzavřeném území s laskominami
supů z horkých pásem pečují o odstranění po-
litických zbytků Wolfových. »Tetschen-Boden-
bacher Zeitung« příkladně nemůže nad tím uta-
jiti nesmírné své potěšení, kterak Wolf, tento
bohem prý požehnaný zápasník, jest nucen meč
svůj do pochvy náhle zaraziti a z politického
života se odkliditi jako »velkopodvodník, jemuž
hrozí odhalení«. Výmluvné mlčení, jež o důvo-
dech jeho odstoupení zachovávají nejen on, ale
i všichni ostatní účastníci, dosti výmluvně prý
o tom svědčí, že to, co zakryto býtí má, není
o nic lepší než to, co se prozrazuje. Pan Schö-
nerer, který prý v příčině morálky jinak není
tak příliš citlivým, jak nasvědčuje ochranná
ruka, kterou drží nad denunciantem Herzogem,
byl prý při rozsudku svém veden zajisté nikoli
jenom mravním rozhořčením, nýbrž i žárlivostí
proti nepohodlnému svému soku v přízni
davů. Ale muž takového rázu jako Wolf za-
jisté nebyl by dopustil mlčky, aby nad ním
vyslovena byla kletba, kdyby nevěděl, že ml čení
jest nejlepší. List varuje, aby se pádu Wolfovu
přikládal význam tragický, neboť třeba by dů-
vody, pro kteréž nucen jest odebrati se do
soukromí, jsou povahy soukromé, přece Ize prý
i ve tváři politika Wolfa objeviti všechny rysy
muže, jenž je s to, osobního přítele a politi-
ckého spojence podvésti. Na to následuje
povahopisná fotografie Wolfova a to taková, že
se každý poctivý Němec musí stydět podati mu
vody, kdyby i žízní zmíral. Také mistrný
povahopis Schönererův přináší děčínský list.
Malik
Wolf
Šriftlajtr
Wolfův
Schö
Herzog
Němec
Čechy
TetschenBoden
bachry Zeitung
3
article
Praví o něm doslovně: »Schönerer nerovná se
mu zajisté duševní čilostí a mrštností, s jakou
se dovedl Wolf přimknouti ku proudu právě
panujícímu, Schönerer jest surovější a brutál-
nější, i má prý celou řadu vlastností, kteréž
mu neziskají sympatií, jest však poctivcem
a příliš hrdým, než aby užíval malicherných
prostředečků, jimiž současnost dosud nezralá
má býti o vlastních cílech jeho politiky klamána.
Wolf
4
article
Půjde přímo k svému cíli, třeba by si při tom
lebku měl rozbíti.« Vzdor tomu však cítí prý
všeněmecká strana nejen v okresu Wolfově,
nýbrž i v celých Čechách přináležitost svou
spíše k Wolfovi než k Schönererovi. S ohromným
záluskem pouští se do Wolfova špinavého prádla
»Gablonzer Ztg.«, kteráž počíná svůj článek na-
depsaný »Die Moral von der Geschicht« následující
vkusnou větou: »Smrdí to ve všeněmecké
fechtýřské škole tak, že to cití i vlastní přivr-
ženci, jakkoli lidé vůči vlastnímu zápachu jsou
nevnímavi. Již z této počáteční ukázky jde na
jevo, že jablonecké výplody ducha možno poží-
vati jenom velice opatrně, neboť v tomto tónu
jde to dále. Je tu mnoho řeči o smrdutém dud-
kovi, o kukačce, do cizích hnízd snášející
t. p. Zajímavo jest, že do redakce jabloneckého
listu posláno bylo polospálené jedno nedělní
číslo s nadpisem: »Zcela sprostý prasečí chlape !«
a to za článek: »Všeněmecká modla povalena !«
O perversních pocitech všeněmeckých »dame
vůči Wolfovi vypravuje pak »Trauten. Wochen-
blatt« toto: »Tím, že Wolf pěstoval s ženami
a dívkami častý osobní styk, vyvinulo se zbož-
ňování jeho u mnohé ve fanatismus, jenž vy-
rážel nejpodivnější květy. Vypravuje se nám
ženě jednoho z nejnadšenějších přívrženců Wol
fových, že kdysi u vytržení zvolala: »Já bych
byla s to píti i vodu, v níž — se Wolf vy-
koupal !« A kdo nezná ty všeněmecké apoštolky.
kteréž dům od domu chodily a žebraly na strí-
brný věnec pro Wolfa ? Ano, málokterý muž
natropil tolik zla v národě německém, jako
Wolfův
Wolf
Schönerer
Ztg
Trauten
Čechy
5
article
Wolf, protož je štěstí pro německý lid, že byl
Wolf přinucen politické jeviště opustiti. «. To
stačí na ukázku, jak těžko Němci tráví všeně-
meckou pečeni na divokol
— K obeoním volbám v Brně. v
včerejší voličské, německo-liberální stranou z
předsednictví Rohrerova svolané schůzi, o níž
v ranním vydání přinášíme telegrafickou zprávu
z Brna, došlo k pamětihodnému karakteristi-
ckému výjevu. Jeden z německo-liberálních
pohlavárů brněnských pověstný germanisáto
dr. Fischl byl v jedné z předešlých schůzí
nazval Všeněmce vlasti- a velezrádci. Ve vče-
rejší schůzi byl nucen — odprositi. Kající
scéna udála se takto: Nejdřív povstal mladý
Rohrer a udělil Fischlovi důtku. Pan dr. pre
se neobratně vyjádril. Jeho obvinění Vse-
němců z vlastizrády nebylo správné a bylo tak
hned na schůzi odmitnuto. Pak povstal. kající
Fischel. Jeho poslední řeč prý vyvolala vážné
nedorozuméní. Lituje toho, poněvadž slovům
jeho dostalo se nesprávného výkladu. Aní prý
mu nenapadlo obviňovat Všeněmce z velezrády.
Wolf
Němec
doktor
Fischl
Fischel
Aní
Brno
6
article
Je prý přesvědčen, že i oni rakousky cítí
smýšli jako ostatní strany německé. Proto prý
ochotně a z pevného přesvědčení prohlašuje, že
neměl v úmyslu stranu všeněmeckou podezřívat
z protirakouských snah. Mladý Rohrer na t
vzal Fischlovo kající prohlášení s uspokojením
na vědomí. K tomu připomínají »Lidové No-
viny«: »Němečti pokrokáři osvědčili tímto
otrockým pokořením se Všeněmcům, že opravdu
jsou zbabělci, jak nedávno byli nazváni, a že
sami ve své mravní a zásadní zchátralosti schopni
jsou vlastizrády. Dr. Fischel svým kajícím pro-
hlášením pak dokázal, že židé v německém tá-
boře libat dovedou i všeněmecký karabáč.«
— Písmenkové vojny, které jeme si my u
dávno odbyli v našem pravopise, jsou ve dne-
šní německé ortografické revoluci na denním po-
řádku. Nedávno podali jsme na tomto místě obštr-
nou zprávu o tom, kterak se usnesly spojenecké
vlády říšskoněmecká a rakouská na tom, zjed-
nati v německém pravopise nový pořádek, ale
zdá se, že oboustranná smlouva o tom umlu-
vená není a nebude tak hned posledním slovem
o tom proneseným. Jak se z Berlina právě
oznamuje, vypukl tam nový spor o písmenka.
Fischlův
doktor
Fischel
Berlín
7
article
Vrchní purkmistři z Kolína n. R. a z Krefeldu
obrátili se k ministerstvu do Berlína se žádosti,
aby nařídilo jednotné psaní jmen jich měst
k zamezení všech nedorozumění písmenem »Ks
— tedy »Köln.« a »Krefeld«. Ministerstvo roz-
hodlo se příznivě ve smyslu žádosti obou obecních
hodnostů, ale dopustilo se náramné chyby, že za-
pomnělo na přísloví, dnes v Německu tak oblíbené:
»Člověk míní, ale císař mění.« Poněvadž, jak
známo, císář německý všechno ví a nejen
všechno, nýbrž i všechno lépe než nejkompe-
tentnější ministerstvo, zrušil i rozhodnutí mini-
sterské o tom, že se »Cöln« a »Crefeld« mají
psáti s »K« i nařídil, že má zůstati při starém
»C«. Vládní presidenti rozhodli, aby se » Měst-
ské v potaz přicházející obce« psaly tedy s »Ce.
Köln
Krefeld
Kolín
Krefeld
Berlín
Německo
8
article
Avšak oba purkmistři společně s městskými ra-
dami postavili si hlavu na »K«, zaujali tudíž
stanovisko naprosto pokrokové a podali stížnost
k vrchnímu presidentovi, když se ukázala mar-
nou, podala obě města žalobu ke správnímu
soudu. A tu teprve oeftil se spor v nejspráv-
nějších drahách a širokých kolejích. Kdežto
professoři Hanfen a Frank se vyslovili ve smyslu
obou žalujících měst, prohlásil prof. Harles
z Düsseldorfu, že se obě města za žádnou cenu
nemohou a nesmějí jinak psáti leč s »C«, nebot
německá věda jest tak důkladná, že musí vy-
držeti na ruby i na líc. Na to byli slyšáni zá-
stupcové obou žalujících měst i jali se doka-
zovati, že mají právo jména svých měst psáti,
jak se jim 1IbI. Vedle autonomního vyčer-
pali kde jaké jiné ještě důvody a také nebožtík
Jakub Grimm byl citován za svědka, nebot
podle jeho výroku pro způsob psaní měst-
ských jmen rozhoduje zvyk a vůle lidu. Jed-
ním z nejpádnějších důvodů jejich bylo po-
ukázání k novému obchodnímu zákonníku, kte-
rýž píše dokonce »Akcie« a »Kapital« s »Ke.
Leč vše marno, prohrál i slavný Jakub a obě
města, neboť vrchní správní soud vyřkl, že s
stižnost obou měst zamítá. Důvody, jež uve-
deny, zní všelijak krouceně, jeden z nich však
pověděn jasně: »Rozhodnutí o změnách a pro-
půjčování jmen měst zůstavuje se zeměpánu.
čili jinými slovy — »regis suprema voluntas«
Historka tato ukazuje, že velká německá říše
po svém sjednocení jest velká v pedanterii
že se v Německu s hor i »shora« nejen rodí.
ale i uměle pěstí a odehovávají tyže směšné
německé, myši jako za dob, kdy »suprema vo-
luntas« náležela tak zv. »duodečním« moc-
nářům
Hanfen
Frank
Harles
Grimm
Jakub
Düsseldorf
Německo
Kapital « s
9
article
— Hr. Herberstein o moravských v-
rovnávačkách. V dopise, jímž předseda stá-
lého vyrovnavacího výboru hrabě Herberstein
sděluje členům jeho, že členové výboru posl.
dr. Stránský, dr. Perek, dr. Šílený vystoupili,
vyskytuje se následující místo: »Pokládámsi
za čest zpraviti členy odboru o tomto politování
hodném a naši akci k zjednáni míru rušícím
kroku, k němuž stav smiřovacích jednání ne-
zavdal, žádného důvodného podnětu.« Potud
hraběcí anděl moravského smíru, jenž ničeho
o tom nevěděl, když se 12.000 Němců vybralo
do Litovle, majíce v čele předsedu německého
odboru vvrovnaciho bar. J'Elverta a provedl
tu známou velkou demonstrativní manifostaci ve
prospěch moravského národního smíru. Ostatně
nechť se pan hr. Herberstein utiší ve svém žalu
nad třemi lidovými hříšníky, má tam ještě ce-
lou řadu Žáčkových spravedlivých, kteří sice
prohlásíli, že jim ani nenapadne tahati za li-
dovce kaštany z ohně, ale přece jenom čekají
na příležitost — kterak to dokázati
— Opposice budějovických Němoů
proti Smetanově »Vltavě« provedena byla
do všech důsledků. V pondělí konal se koncert
vojenské hudby ve prospěch pensijního fondu
vojenských kapelníků a sice nikoli v sále ně-
meckého domu, jehož propůjčení odepřeno proto,
že na programu nalezala se Smetanova »Vltava«,
nýbrž ve skrovném sále »Budějovické pivnice «.
Herberstein
doktor
Stránský
Perek
Němec
J Elvert
Žáčkův
Smetanův
Hradec
Litovel
Vltava
10
article
Místnost tato jest sice také německou, ale pa-
troni z německého domu nemají v ní co porou-
četi. Němci se však na koncert nodosta-
vili. Přišli pouze důstojnící se svými damami,
z občanstva německého pouze 4 o so by,
pak trochu českého obecenstva. Přítomná hrstka
Němců po vyslechnutí bovkottované Smetanovy
skladby marně ovšem lámala si hlavu, proč
krásně dílo to jest fanatiky odřezanecké kliky
Taschkovy nenáviděno. Jednomyslný úsudek
ovšem byl, že »Vltava« byla nejkrásnějším čí-
slem programu a že násilnický bovkott, prove-
dený selitou« německou proti skladbě tě, zů-
stane nesmazatelnou ostu dou budéjovického Ně-
— Manifestační schůze v Hořicích.
Němec
Smetanův
Vltava
Hořice
11
article
Technická komise pro zřízení českých vysokých
škol na Moravě koná za protektorátu měst-
ské rady v neděli dne 8. prosince t. r. o 2.
hod. odpol. v divadelním sále v Hořicích velkou
manifestační schůzi lidu pro zřízení české uni-
versity na Moravě. Přednášeti bude p. JUDr.
Jos. Lukáš, docent české vysoké školy technické
v Praze: »O sociální politice kommunální« a
referent techn. komise promluví: »O potřebě
české university na Moravě. Na schůzi pozváni
jsou pp. poslanci.
Národní Jednota pro východní Mo-
ravu v Olomouci svolává mimořádnou
valnou hromadu na neděli dne 8. pro-
since o 2. hod. odpol. do záloženského hostince
v Horní Rudě u Šumberka. »O významu
úkolech Národní Jednoty« promluví místopřed-
seda její pan JUDr. J. Ošťádal z Olomouce.
Zprávu o dosavadní činnosti N. J. podá jednatel
p. JUDr. R. Fischer z Olomouce. Zprávy o čin-
nosti místních odborů. Volná podání. — Po
valné hromadě uspořádána bude beseda se zá-
bavným programem. — Jelikož Horní Ruda je
germanisací velice ohrožena, je žádoueno, aby
všickni národní pracovníci a přátelé ohroženého
severu moravského k této schůzi se dostavili,
by mravní posilu mu přinesli a z vlastních ná-
zorů o poměrech jeho a potřebách se přesvěd-
čili. Stanou se pak jistě horlivými apoštoly akce
pro národní záchranu jeho.
JUDr
Jos
Lukáš
J Ošťádal
R Fischer
Hořice
Morava
Olomouc
český vysoký škola na Morava
český vysoký škola technický v Praga
český univerzita na Morava
národní Jednota pro východní molybden
13
article
— Promoce. Pan MUDr. Alois J o uz a z Kou-
řimi byl v pondělí dne 2. prosince 1901 na české
universitě Karlo-Ferdinandové v Praze na doktora
veškerého lékařství veřejně povýšen.
— Umrti. V Kutné Hoře zemřel ve středu dne
4. t. m. pan Emil Grossmann, býv. obchodník a
měšťan kutnohorský, v požehnaném věku 83 let.
Pochován bude v pátek dne 6. t. m. odpoledne na
kutnohorském hřbitově Všech Svatých. — V Plzni
zemřel dne 4. t. m. v 63. roce věku svého pan in-
ženýr Karel Čermák, inspektor a přednosta od-
boru stavebního rakouských státních drah. Pohřeb
konati se bude v pátek dne 6. t. m. o 1/123. hodině
odpol. z domu smutku, Tylova ulice č. 22 na hřbitov
u Všech Svatých v Plzní. — Ve Vysokém Mýtě
zemřela dne 4. t. m. ve 45. roce věku svého šle-
chetná paní Bohumila Korábová, soukromnice.
Velkým odkazem na zřízení hospodyňské školy
ve Vys. Mýtě pojistila si pro vždy vděčnost a neby-
noucí pamatku celého města i okolí. Pohřeb konati
se bude z domu smutku v pátek dne 6. t. m. o 1/123.
hod. odpol.
MUDr
Grossmann
Čermák
Bohumil korábový
Kou
Praha
Kutná hoře
Plzeň
Tylův ulice
Vysoký Mýto
Mýto
český univerzita KarlaFerdinand
14
article
— Jubileum slepce. Píše se nám z Klárova
ústavu slepců: V neděli, dne 1. prosince t. r. slavil
nejstarší mužský chovanec Tomaš Serchen z Praby,
jenž požívá nadace pro slepce města Prahy, jubileum
svého 40letého pobytu v našem ústavě. Jubilárovi,
starci 75letému, uspořádali chovanci v předvečer za-
staveníčko. V neděli o 12. hodině polední shromáž-
dili se v jídelně, kdež oslavenci ředitelem ústavu
vyslovena byla blahopřání a podán mu malý jubi-
lejní dar. Vzorné chování, zejmena ale skromnost,
spokojenost, věrnost, přítuinost i snášelivost zmíně-
ného chovance byly řediteli pohnutkou, aby oslavenci
vzdal pochvalu co největší. Po zapění české a ně-
mecké písně děkoval oslavenec, bluboce dojat, ředi-
telstvu i svým soudruhům za poctu jemu prokázanou.
Mimo Tomáše Serchena slavily jubileum svého 40le-
tého pobytu v ústavu ještě 3 chovanky: Alžběta
Groušlova z Roudnice roku 1892, Terezie Vávrova
z Chotovin (okres táborský) roku 1896 a Terezie.
Stormová ze Zimoře (okr. úštecký) r. 1897.
— Dobročinnost. Vánoční podělování zchu-
dlých mistrů obuvnických, vdov a sirotků po čle-
nech společenstva obuvníků v Praze konati se bude
Tomaš Serchen
Serchen
Groušlův
Vávrův
Terezia
Stormová
Klárov
Praba
Praha
Roudnice
Chotoviny
Zimoř