3
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 5. prosince.
Praha
5
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
spříl. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literárni
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K. —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
Literárni Hlidek
Pošton
7
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3.
Předplaceni
a inserátv
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
8
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
10
article
Z Vídně, 5. prosince. Den mizí za
dnem a jeden podobá se na vlas druhému.
Spočívá totiž ustavičná podzimní mlha nad
vnitřní politikou cislajtánskou a nebyla roz
plašena ani dost málo schválením roz
počtového provisoria výborem
Nikdo se neoddává klamu, že bude něco vy-
hráno, přijme-li se také plenem. Jest úmysl
promrskat je tam a možno-li tak rozpravou
o něm již zejtra, jakmile budou pilné návrhy
universitní odbyty, to jest zamítnuty.
Včerejší prohlášení ministerského před-
sedy dra. Körbra pokládá se jen potvrzením
zpráv, že vláda skutečně jest odhodlána
v určitém případě říšskou radu roz-
pustiti.
Důvodně podotýká »Vaterland«, že
třeba dr. Körber úmysl takový dříve nepro-
jevil, včerejší jeho řeč jest důkazem, že úmysl
takový skutečně má.
»Reichswehr« upozorňuje, mluvíc
o zájmech říše, na které narážel ministerský
předseda, že jimi nejsou míněny toliko ho-
spodářské předlohy, celní tarif, rakousko
uherské vyrovnání a smlouvy obchodní s ci
zími státy, nýbrž také předlohy vo-
jenské.
Za včerejší schůze rozpočtového výboru
sešli se vůdcové německých str a
opětně k poradě, která věnována byla vý-
hradně možnosti nových voleb do sněmovny
poslanecké.
Z Vídně, dne 5. prosince. Pravili jsme
v ranním listě, že Slovinci nemohou odsta-
viti svůj pilný návrh v příčině zří
zení jihoslovanské universit
v Lublani vzhledem na smýšlení doma
Tento náš výrok jest potvrzen telegra
mem, jejž dostali jsme ráno ze Štyr
ského Hradce a ve kterém se sděluje
»Zdejší slovinští posluchači na vysokých
školách vyslovili jednomyslně po bouřlivé
schůzi veskerým slovinským poslancům ne-
důvěru za to, že odstavili pilný návrh
v příčině university slovinské.
Pro ruskou universitu.
Körber
Vídeň
Lublaň
Štyr
Hradec
11
article
Ze Lvova, 5. prosince. Universitní
senát se včera usnesl, že přednášky na
právnické, filosofické a lékařské fakultě, jež
byly zastaveny následkem demonstrací ru-
ských studentů, zahájí se opětně v
sobotu.
Valným počtem brali se včera poslu-
chači ruští ke kanceláři universitní, kde
ohlásili kvestorovi, že vystupují z uni-
versity a žádali za vysvědčení na odchod-
nou. Mluvili výhradně rusky a zdráhali se
odpověděti jakkoliv na dotazy jen polsky
učiněné. Ruští posluchači bohoslov
na schůzi své se usnesli, vyzvati své ruské
kollegy bez výminky k solidárnímu účasten-
ství na této secessi a prohlásiti odštěpence
národními zrádci. Solidarita prohlášena zá-
vaznou pro ruské studenty také v tom pří-
padě, že by při nové inskripci na universitě
senát akademický odepřel přijetí některého
rusínského studujícího. Ruští posluchači na
technice konali taktéž schůzi a usnesli
se na solidaritě s ruskými posluchači uni
versitními.
Také na této schůzi bylo praveno, že
ruští studenti, kteří by jinak jednali, stali by
se zrádci na věci národní.
Všech 440 ruských posluchačů univer-
sitních ve Lvově odebralo se do Vídně
k pokračování ve svých studiích. Také 200
řecko-katolických alumnů, kteří jako poslu-
chači bohosloví podepsali prohlášení, že vy
stupují, ohlásili rektorátu řecko-katolického
semináře ve Lvově, že nejen opustí univer
situ, nýbrž také seminář a že vyčkati chtějí
toliko návratu metropolity hr. Šeptyckého
z Říma.
Lvov
Vídeň
Řím
lékařský fakulta
12
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 5. prosince. (C.-B.) Ministn
spravedlnosti jmenoval ve srozumění s před-
sedou ministerstva jako správcem minister-
stva vnitra místo dosavadního rady vrchního
zemského soudu hr. Františka Montecu-
coli-Laderchi, který byl jmenován
dvorním radou nejvyššího soudu, radu vrch-
ního zemského soudu Jindřicha ryt. z Fö-
dranspergu předsedou rozhodčího soudu
dělnické úrazové pojišťovny ve Vídni a roz-
hodčího soudu odborové úrazové pojišťovny
rakouských dráh ve Vídni.
Z Vídně, 5. prosince. (C.-B.) Ministr
obchodu jmenoval poštovní kontrolory Vá-
clava Zvolského, Karla Schulze, Ma-
tváše Charváta, Josefa Karáska,
Karla Svobodu a Edvarda Mayerav
Praze vrchními poštovními kontrolory.
Z Londýna, 4. prosince. (C.-B.) Pře-
líčení proti dru. Krausovi bylo odročeno
na 12. t. m., poněvadž výpovědi svědků ne-
podaly nic podstatného.
Z Pekina, dne 3. prosince. (C.-B.) Ve
výnosu, kterým se dědic trůnu zbavuje jeho
hodnosti, praví se: Dědic trůnu požádal
v uvážení okolnosti, že by následkem činů
jeho otce nebylo správným, aby ve své hod-
nosti dále setrval, aby byl místa svého spro-
štěn. Dopisovatel »Reuterovy kanceláře« po-
znamenává k tomu, že forma tato byla ne-
pochybně zvolena, aby se chránila jeho pýcha.
Čínští úřadníci praví, že jmenování nového
následníka bude potud odročeno, až císa-
řovna-vdova se o otázce té poradí s vůdčími
muži říše. Výnos ten pokládá se za nejsil-
nější důkaz, že císařovna zamýšlí upřímně
provésti reformy.
Yuanšikaj přibyl do Pekina. Hodlá
v první radě navštíviti cizí zástupce a pora-
diti se s nimi o situaci. Prine Čin dosud
od svého návratu z Kajfenu ruského vy-
slance neviděl. V rozmluvě se zástupci dvou
mocností prohlásil princ, že se Cína opře
ruskému panství v Mandžursku,
bude-li jí zaručena některou mocností pod-
pora.
Montecu
Jindřich rýt
Schulz
Charvát
Karásek
Svoboda
Kraus
Yuanšikaj
Cína
Vídeň
Fö
Ma
Londýn
Pekina
vysoký soud , rada vrch
Edvard Mayerav Praga
Reuterův
15
article
Pomluva.
Pohádka. Vypravuje M. -M ilošo va.
Za dávných a dávných časů, kdy ješt
sama zosobněná Lež chodila světem, zabloudila
jednou v hlubokém lese.
A poněvadž nastávala noc, hledala vhodné
místečko ve vonném vřesu, aby ustlala si lůžko
a dopřála odpočinku starým kostem.
Byla to babice již hezky při letech, žluté
vrásčité tváře a bezzubých úst. Při pohybech
nepokojné hlavy vyčuhoval jí pod šátkem malý
stočený cůpek.
Ulehla a jak bylo zvykem jejím, mluvila
před usnutím sama k sobě.
»To ví čerchmant, k čemu jsem na světě
Stárnu den za dnem i závrať už pociťuji často
jak zde dlouho ještě mohu býti? Kdybych aspoř
byla děti měla, aby měl mne kdo oplakati a o
zatlačiti, přec bych umírala lehčeji. A kdo ví.
čím to je, že mne lidé už z daleka poznávají
nevěří mi jediného slova. To je mi nejvíce líto
že nezanechám po sobě ani památky.« A s oč
jejích skanuly dvě skutečné slzy.
Rozjímala ještě chvíli o marnosti svého
žití a bůžek snu, jenž tudy letěl, snesl se na
její přivřené oči.
Odpočívala klidně, až náhle probudil ji
skřek ptáka. Protřela si oči a víděla, jak dravec
nějaký plížil se ve větvích k ukrytému hnízdu.
16
article
Samička litala se stromu na strom, bojíe
se vrátiti ke svým mladým a smutným, uděše-
ným hlasem snažila se přivolati pomoc.
Stařena marně volala: »Jdeš — půjdeš!«
Dravec, opatrně vyčkávaje, blížil se k cíl
svému.
To ji rozzlobilo. I zdvihla kámen aze
všech svých sil, mrštila jím do větví.
Lupič skočil dolů a Lež potěšena viděla
že ublížila mu na noze, neboť dravec, kulhaje
zalezl do blízkého křoví. A počal naříkati : »Ne
ubližuj mi už, prosím tě, dám ti, co budeš chtít
jen mě už nepronásleďuj.«
»Co bys mi ty mohl dát?« ušklíbla s
babka.
»Dám ti, co mám nejlepšího sám: lest
úskok. Vytrhni si chlup ze hřbetu a účinek
uvidíš, až přijdeš mezi lidi, « odpověděl.
»Dobře, když to nebude pravda, však já
tě poznám.« n
Drayec těšil se tím, že draze život svů
neprodal, neboť babce se chlup přetrhl a tak
jemu něco z darovaného zbylo.
Promluvil pták: »I mne jsi zachránila pře
neštěstím, nechci být nevděčnější svého škůdce
Mám jen rychlost letu a můžeš-li ho potřebo
vati, rád ti polovičku dám.«
Babka neodmítla. A chystala se již na dalš
cestu, když uslyšela jiný hlas, volající, aby od
valila kámen, na němž seděla. Učinila tak a po-
lekahá uskočila.
Z díry vylezla veliká zmije a pravila
»Neboj se; mně jsi pomohla, tak ti též něco
dám. Slyšela jsem, jak jsi včera naříkala na
17
article
bídný život svůj. Změní se od dnešního dne.
Jakmile si tento zub nasadíš,« při tom vyplila
malý zoubek, »uvidíš, jak promluvíš, že lidé,
sestrkujíce hlavy dohromady, k tobě se po-
hrnou a rychlostí, již darem jsi dostala, řeč tvá
se roznese. Však dobré služby ti prokáže i chlup,
neboť budeš míti pak zapotřebí úskoku i lsti.«
A mrštně zmizela.
Babka sebrala zoubek a potěšena vydala
se do nejbližšího města.
Postavila se na náměstí a nasadila si zou-
bek. Pak volně přiblížila se k hloučku lidu a
vmísila se v hovor.
Jako divem, rychle rozšířila se sdělená
zpráva. Někteří se ušklebovali, jiní s rozvahou
hlavami kroutili, zastavovali se a zase se roz-
cházeli.
Neboť toho dne světlo boží spatřila — po-
mluva. A hle! Lež neumřela bez památky,
učení její rázem pochopeno (a pěstováno do-
dnes, s porozuměním obdivuhodným, zvláště
v menších městech) a slina jedovatá, jež zů-
stala lpěti na zoubku zmije, stříká i ze rtů lid-
ských (i z tak zvaných rtů korálových) a otra-
vuje štěstí i těžce vydobytý klid nic netušícího
člověka.
Dodatek: Od té doby dodnes u lidí roz-
šafných udrželo se ještě rčení: »Není na tom
ani za chlup pravdy.«
Proto též pomluva za praydou tolik kulhá,
však, bohužel, otrávená slina vždy poskvrňuj
a zanechává navždy stopu svoji na dobré po
věsti lidí.
Babka