1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu l. února 1913.
Praha
4
masthead
atelnle vlasligehoshalíbo zonlk l umnsž
5
masthead
dožula oz lnáni
6
article
Na rannl avečerní listy
předpláci se
V Praze v administraclr
na měsis. . . . . . 2 K —
na čtert lata . . . . 6 K —h
s dvojí donáškon
na měsle. . . . . . 2 K. 54
na čtvrt leta . . . . 7 K 62 h
ve fliálkách:
na měsic . . . . . 2 K S0n
Pošťou:
na měsle. . . . . . 3
na čtvrt lota . . . . 9 K 60
slr
s dvojí zásllkou
na čtort ieta 1 K
na měsí
Praha
S 0 můj Pošťa
7
article
Mezi mírem a válkou.
Mezi mírem a válkou.
Pouze již jen tři dni — do večera v
pondělí — zbývají do obnovení války bal-
kánské, jejíž konečný výsledek nezávisí na
velikých slovech nové mladoturecké vlády.
ale na vůli velmocí. Nikde v Evropě nepo-
chybují o tom, že zbytky armády turecké
nebudou s to čeliti vojskům spojeneckým.
Rozvrat v turecké armádě pokračuje ne-
udržitelně, strannictví politickému v její řa-
dách byl jíž obětován spoluúčastníky po-
sledního převratu i tripolský renomista
Evropa
8
article
Enver bey, ale pochybuje se, že opatření to
přispěje k jejímu scelení. Ani v době pří-
měří nebylo vojsko čataldžské náležitě zá-
sobováno a opatřeno hmotně, nemluvě o
vníterním jeho zdokonalení; vždyť až dosud
se odtud dovážejí do nemocnic cařihrad-
ských vojáci türečtí s omrzlýma nohama
a rukama, a důstojníci, kteří by měli přiči-
ňováti se o dobro svých vojáků, po stech
přijíždějí do Cařihradu, jedni za zábavou,
druzí za politickými piklemi! Armáda, str-
žená do politických převratů, pozbývá vše-
ho tmele nezbytné kázně, rozpadá se v ne-
organisované zlomky, stává se hříčkou po-
plašných pověstíi soupeřících o vládní mo
— uniformovaných politiků. Z Hademköje
sídla hlavního štábu armády čataldžské,
přivezeno bylo dne 25. t. m. osmdesátpět
raněných důstojníků, dne 27. t. m. dalších
167 důstojníků a vojáků do nemocnic caři-
hrádských: i v Cařihradě udály se srážkyv
kasárnách. Angličtí dopisovatelé tvrdí, že
nemá turecká armáda u Čataldže dosud
ani polního telegrafu, ač měla dva měsíce
času se jím opatřiti; a přece bez něho
není možné vedení, jakmile by chtěla vy-
kročiti ven z opevnění. Proto se nevěří,
že by vojsko takové mělo ještě čáků na ně-
jaký vážnější úspěch, a chtějí-li Mladoturci
zachrániti zbytky evropského Turecka.
nezbývá jim než nastoupiti upřímnou cestu,
vedoucí k obnovení míru. Odpovědní nota
mladoturecké vlády velmocem, na radu,
udělenou svržené vládě velikého vezíra
Enver bey
Cařihrad
Turecko
9
article
Kiamila paši, svědčí sice, že již v ranním
témdni po převratu spiklenci sílně vystříz-
livěli, ale neodčiní fakta, že spojenci bal-
kánšti vypověděli příměří dříve, než (ure-
cká odpověď byla odevzdána, že tudíž od-
pověď byla dána opozděně. Rovněž
jest chybou, že odpovědná nota handrkuje
aspoň o část Drinopole, když velmoci spo-
lečně uznaly, že Bulhaři právem se jí do-
máhají. Tím a průtahem pří odevzdání od-
povědné noty stížili Mladoturcí zbytečně
postavení velmocí, spojencům pak uvolnil
ruce, aniž by byli sami s to dáti podmín-
kám svým náležitého dürazu řádnou bran-
nou mocí.
Z této málo záviděníhodné situace mo-
hou je vytrhnouti jedině mírumilovné vel
moci a jejich prostředkování v poslední
takřka chvíli, a oznamuje se již z Lond,
že ministr Grey, jenž opravdově se a vy-
trvale dosud pokoušel o zjednání míru, při-
pravuje pro nejbližší chvíli nové návrhy
Ovšem se podobá, že posavadní „be-
sedy“ velevyslanců již se nebudou opěto-
vati v nynější volné formě, ale že velevy.
slanci se sestoupí ve skutečnou konferenci
V konferenci této dle všeho by otázka Dri-
nopole-Odrinu nečinila již nijakých obtíží,
vždyť pád pevnosti této jest neodvratný
za-to otázka egejských ostrovů nabývá vel-
mi vážného pozadí, což vytušiti možno iz
odpovědní noty turecké. Vždyť ji daleko
věcněji a obratněji probírá než odstoupení
Drinopole, jež prý podnítilo „v celé zemi
takové rozechvění, že přivodilo demisi pře-
dešlé vlády“. Všecek svět však ví, že
„demise“ byla dílem hrstky spíklenců a
že v celé zemi, ani Cařihradu nevyjímaje
převládá lhostejnost fatalismu,
mon sllaqmya lndoso odal
miia
hlo Anle
Bulhar
Grey
Drinopol
Cařihrad
Odrin
11
article
Za to připomínka odpovědně noty tu-
recké, že „držení ostrovů, tvořících součást
asijské državy Turecka jest nezbytné
pro bezpečnost Malé Asie“, chová v sobě
velmi dráždivý osten proti společnému po-
stupu velmocí. Nejen, že jest známo, že
velmoci si vyhradily ve své radě rozhodnutí
o ostrovech proto, že mají některé z nich v
té příčině zvláštní zájmy a záměry, ale
proto, že naprosté zabezpečení turecké
držby Málé Asie jest dle projevu, učině-
ného v německé čařihradské kolonii v den
jmenin císařských — z hlediska německýcl
zájmů jakousi netykavkou, k čemuž při-
svědčují i hlasy listů berlínských.
Podaří-li se ještě v poslední chvílí vel-
mocem sproštředkovati mírna bojištio bal-
kánském, ušetřeni budou jak spojenci, tak
Turci dalšího krveprolévání, jež Turkům
nutně připraví těžší- podmínky míru, než
byly posavadní, ale vlástní nebezpečí
evropského míru převalilo se dle všeho z
Balkánu již na turecké území asijské!
Urychlená výpověď příměří.
Z Londýna, 31. ledna. (Pův. telegr
„Národních Listů“.) Že bylo příměří vy-
povězeno včera ve čtvrtek, místo v pá-
tek, jak se původně zamýšlelo, způsobilo
překvapení. Je to příznačno pro smýšle
ní bulharské vlády a armády. Praví se.
že Danev působil ve smyslu umírněnosti.
válečná strana však zvítězíla. V Sofii
měli obavy, aby velmoci ještě nezakro-
čily vzhledem na odpověď Turecka
proto je předešli o 24 hodiny.
Coudurler.
Turek
Turecko
Turec
Balkán
Londýn
Sofie
12
article
Srbsko s Bulharskem.
Z Bělehradu, 31. ledna. (K. k.) [Úřadní
zprávaj Srbsko vypovědělo v tutéž
dobu, jako Bulharsko, příměří
jest, pokud jde o opětné zahájení
války, v téže situaci, jako Bul-
harsko.
Fřípravy k válce.
Z Caříhradu, 31ledna. (K. k.) Náčelnik
generálního štábu Izzed paša
který má býti generalissimem, odebar
se věera večer ohlavního tá-
bora v Čataldži. Dnes budou tam vy-
praveny značné zásoby střeliva. Velvezír
jenž měla včera večer odjeti do Čataldže
cestu luto odložil,
Ze Soluna, 31. ledna. Všichni zde pro-
dlévající bulharští důstojníci byli vy-
zváni, aby byli připraveni, že bude
jichjinak použito. U 7. bulharského
dělostřeleckého pluku, ležícího před Solunem,
byly důstojníkům a vojínům slavnostně roz-
dány medaile za statečnost. Vojenská ne-
mocnice princezny Heleny byla zde zrušena
a přeložena do Epiru. Vojenská nemocnice
korunní princezny Žofie, řízená německými
lékaři a ošetřovatelkami, byla zřízena na
Levkasu.
Finanční tíseň Turecka.
Z Frankiurtu, 31. ledna. »F ran k
Ztg.oznamuje z Cařihradu: Ve finanční
tisni Turecka nenastala žádná
změna. Ani jedinou bankou ne-
byla poskytnuta záloha stát-
nímu pokladu. Změnou ve zdejších po-
měrech byla znesnadněna vyjednávání syndí-
kátů a jejich společný postup. Správě stát-
ního pokladu nabízí ottomanská banka za
3 mil. pokladních poukázek za kursu 94 se
6 proc. úroky a půl proc. komissionářskými
poplatky.
pei
Helena
Žofie
Srbsko
Bulharsko
Bělehrad
Epirus
Turecko
Cařihrad
Soluna
13
article
Sir Grey opětně pracuje pro mír?
Z Paříže, 31. ledna. Zde se ujišťuje, že
záhy dlužno očekávati opětné
zakročení sira Edvarda Greye na
prospěch míru.
Generál Sapunzakis pensionován.
Z Athén, 31. ledna. Dosavadní vrchn
velitel řeckého vojska v Epiru, generál Sa-
punzakis byl pensionován, poněvadž dosáhl
zákonného stáří. Koncem příštího týdne vráti
se Venizelos, načež sejde se sněmovna k ně-
kolíka schůzím, aby vyřídila rozpočet na
rok 1913 a povolila mímořádně úvěry. Schůze
budou věnovány také posledním politickým
událostem, lino
Ke zprávám o srážkách u Čataldže.
Z Cařihradu, 31. ledna. Zprávy o sráž-
kách vojska u Čataldže jsou naprosto vy
myšleny. Guverner dementuje dnes pověsti.
rozšířené berlínskými listy o srážkách u ča-
taldže. Důstojníci a mužstvo, které meškalo
na dovolené, bylo povoláno ke plukům do
24 hodin.
Vojenšti attachéové nepřípuštění.
Ze Solije, 31. ledna. (K. k.) Cirz
vojenští attachěové nebudo
připuštěni na bojiště,
Grey
Sapunzakis
Venizelos
Paříž
Atény
Epirus
Cařihrad
Čataldža
14
article
Řecká pohotovost.
Z Athén, 31. ledna. (Ag. d'Ath.) Z dejší
tisk a veřejné mínění příjímá
možnost obnoveni nepřátelst ví.
důvěřujíc v armádu a loďstv
klidně.
Turecký projev o zodpovědností. b
Z Cařibradu, 31. ledna. Minístler sk
rada se usuesla prohlásiti v cízině
totot Poněvadž balkánský svaz, ne-
vyčkav odpovědi Porty, přerušil lon
dýnská vyjednávání a vypověděl při-
měří, jest ottomanská vláda oucena učinit
všechna opatření na obhájení cti a existence ná-
roda a svařuje za to vínu na balkánske
státy.
Otázka budoucnosti Soluna.
Z Soluna, 31. ledna. (K. k.) Přibyvší sem vůd-
cové bulharských če! Sandanský, Černopejev. Zan-
kos a Dačev; orgánové makedonsko-bulharského
výboru, měli dvě porady, jichž se zúčastnili různí
po delší dobu politicky činní Makedoňané, jako
i někteří bulharští poslanci, kteří přibyli sem ze
Sofije, aby studovali otázku budoucností Soluna.
Na poradách rokovalo se o příštím osudu území
obydlených makedonskými Bulhary a obsazených
nyní Srby a Řeky, jakož i o stanovisku makedon-
ských Bulharů k otázce delinitivního zabrání So-
Bulhar
Srba
Řek
Atény
Soluna
Sofijá
Aga . d ' Ath
16
article
Husarské kousky „Hemidíje“.
Husarské kousky „Hemidíje“.
Z Caříhradu, 31. ledna. (K. k.) „Sabah“ se do-
vídá, že křižák „Hamidije“ odplul z průplavu Suez-
ského a že u severní části ostrova Astypalie se
utkal se čtyřmi řeckými lodmi. Křižák
„Hamidije“ prý tři z těchto lodí potop il
čtvrtáloď byla prý porouchána a mu-
sila k vůli záchraně najeti na břeh.
Sabah
Suez
17
title
(Ostatní zprávy víz na straně 4.)
19
article
Panská sněmovna.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 31. ledna.
Smuteční projev za arcivévodu Rainera.
Panská sněmovna konala dnes mimořád.
nou schůzi, aby projevila smutek nad úmr-
tím pana arclvévody Rainera
Předseda kn. Windisch-Graetz pravil: Slavná
sněmovnol (Členvé sněmovny povstávají se svých
míst.) Panská sněmovna sešla se dnes k rmuteč-
nimu projevu zvláštního druhu. Jde o to, aby
byla uctěna památka nejstaršího prince z Nej-
vyššího panovnického domu, prince, jenž zesnul
dne 27. ledna t. r. a jehož tělesné pozůstatky
budou dnes pochovány do hrobky u Kapucinů.
Ctihodná postava, všeobecně známá a vše-
obecně etěná historická esobnost ryzího a pev-
ného charakteru, vzácný, zjev ze starého Ra-
kouska, byl nám odňat a s hlubokým žalem
v srdci oplakáváme nenahraditelnou ztrátu.
Láskou k vlasti, šlechetnou dobrotou srdcea
zkoumavým duchem byl prodehnut život vzneše-
ného pána, který, prostý a bez nároků pro svou
Rainer
Windisch
Graetz
Vídeň
Členvá sněmovna
20
article
osobu, měl ve zvyku dle rozsahu svého úřadu
měřiti rozsah svýchpovinností; měřítkem jeho
činnosti bylo, povinnosti tyto dobře a věrně pl-
niti. V císařském patentu ze dne 13. dubna roku
1851, v němž vydán byl statut pro říšskou radu —
jako radu koruny — vyskytuje se věta: »Říšská
rada jest povinna, bez ohledu na chválu nebo
hanu, po svědomité zkoušce a dle mužného pře-
svědčení projeviti pravdivě a otevřeně své do-
brozdání a je zdůvodniti. .« Kdo byl způsobilej-
ším, aby dostál plnou měrou tomuto, jeho císai
ským pánem vytčenému úkolu, než náš nezapo-
menutelný arcivévoda Rainer, který byl povolán
aby po čtyři roky působil v čele tohoto sboru?
Když pak velkodušným rozhodnutim mocnáře
podporován byl ústavní vývoj našeho veřejnéh
života, když byli povolání zodpovědní ministři
aby pracovali se zákonodárnými sbory, převza
arcivévoda Rainer úřad ministerského předsedy
který zastával od r. 1361 až do r. 1865 s onou
svědomitosti a obětavostí, která byla jemu vlastní
Skoro 50 let uplynulo od té doby, ale vděčná
vzpomínka na služby, které ušlechtilý arcivěvod
vykonal vlasti, zůstula živou a přežije zesnulého.
Rainer
21
article
Když byl pověřen vrchním velitelstvím císařsko-
královské zeměbrany, povznesl svou cílevědomoi
neúmornou péčí a svou po dlouhá leta konanou
prací zeměbronu na stupeň, rovnající se úplně
řadověmu vojsku. . Věda a jedna z její nejvzneše-
nějších semenišť našla v arcivévodovi Rainerovi
velkodušného příznivce a ochránce. Pokrokyv
oboru výtvarných umění sledoval s čilým, stále
mladistvým zájmem, který doprovázen byl zralým.
osvíceným vkusem. S blahovůlí pozorovál a vítal
rozkvět rakouské píle průmyslově. Arcivévoda.
kterého tak mnozí oplakávají, pomáhal a těšil,
kde a jak mohl a neviditelně požehnání pravé
lásky k bližnímu mělo svůj původ ve vroucí kře-
sťanské mysli tohoto opravdu lidového císařského
prince, jehož smrt oplakává hluboce celý cisařský
dům, v první řadě náš nejvroucněji milovaný.
nejmilostivější pán a císař, kterýž litu e ztráty
posledního druha z dávno minulé doby.
Rainer
22
article
Dlouhý, bohatě vyplněný lidský život byl do-
vršen a hojné, nejhlubší soustrasti dostává se
vznešené paní, jež radosti a žaly, úspěchy a trp-
kosti tohoto života. sdílela s obětavou láskou ve
více než 60letém šťastném manželství. Nejjasnější
paní byla často sama, poněvadž její manžel sloužil
vlasti, avšak osamocenou mohla se cítiti v dobe
svého mládí, kdy, než ještě svatební věnec spo-
linul na její kadeřích, její velký otec, nesmrtelný
arcivévoda Karel, následoval svou šlechetnou chot
do hrobu, a osamělou stala se vznešená pant
dnem, kdy věrné srdce srcivévody Rainera pře-
stalo bíti. Bůh nechť ji posilni! Může-li kdo, tedy
truchlíci paní arcivévodkyně může nalézti čá
stečnou útěchu ve vědomí, že jeji bolest sdíleji
tisice.
Slavná sněmovno! Na základě svých vývodo
dovolují si učiniti tento návrh: Slavná sněmovno
račiž še úsněsti, aby předsednictvo bylo zmoc-
něno tlumočiti za přísinou úmrtí Jeho císařské
královské Výsosti nejjasnějšího pana arcivévody
Rainera vhodným způsobem nejoddanější proje
nejhluhší soustrasti u stupňů Nejvyššího trůnue
projeviti nejjasnější paní arcivévodkyni-vdově nej
uctivější účast. Povstali jsté, pánové, všichni se
svých míst a mohu prohlásiti, že slavná sněmovnn
schválila takto jednomyslně nejen pilnost, nýbrž
i meritum mélo návrhu. Předsednictvo panské
sněmovny bude si pokládati za čest vyhověti to-
muto právě daněmu příkazu.
Dnešní mimořádná schůze byla věnována jen
tomuto smutečnímu projevů. Končím mimořádnou
schůzi
Dlouhý
Karel
Rainer
panská sněmovna
23
article
Uprava učitelských platů
ve školské komisi sněmovní.
Uprava učitelských platů
ve školské komisi sněmovní.
(Dle zprávy Pražské sněmovní korespondence.)
Permanentní komíse školská sněmu království
Českého
konala dne 31. ledna dopoledne svou další schůz
plenární za přítomnosti zásťupců vlády a zemské-
ho výboru. Předseda posl. cis. rada Legler za-
hájil schůzí sdělením, že svoji nepřítomnost omlu-
vili poslanci: Ingrisch, Keller, princ dr. Lobkovic
hr. Wallis a bar. Hrubý z Geleni.
Na programu bylo jednání o druhém odstav
§ 38. návrhu zákona o zařadění některých
obeí do vyšší třídy aktivitního při-
davku.
Spoluzpravodní posl. Kafk
podal obšírnou zprávu o motivech, směrodatných
pro zařadění některých obci v král. Českém do
vyšších tříd aklivitního přídavku, pravil, že roz-
hodujícími důvody pro toto zařadění byl jednal
počet obyvatelů jednak zásadní usnesení pléna
sněmovní komise školské, jadnak výnos celého mi-
nisterstva z měsíce listopadu, 19125ob son
Posl. Kloláč mol0 nole
upozornií znova, že pro města je nejsprávnější od-
had ministerstva železničního, které neřídilo se jen
počtem obyvatelstva nýbrž skutečnými poměry
skutečnou drahotou. Chceme-li dbáti aktivitníe
přídavků pro úřadnictvo, nesmíme zapomenouti, ž
Ingrisch
Keller
doktor
Lobkovic
Posl
Wallis
24
article
V drobném prodeji
canní číslo o sobi
večerní
. . . . . za lh
Ve ňllálkách na venkovš
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerni
. . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., .
Tam nachánejí se těž
rodakce, tiskárna a expedine
„Národních Listů“.
Rukopisy se nevraceii
25
article
o jejich změnu právě se jedná. Plzeň, jež má 81.165
obyvatelů, musí býti v jedné řadě s pražským
předměstími, a to i pokud jde o příbytečné. V oko-
lí Prahy musíme míti na zřeteli místa, která budou
při dělnosli sněmu pojata do oboru Velké Prahy
v okruh nové potravní čáry. Tyto obce musejí býti
v jedné třídě, pokud možno v druhé.
Do III. třídy navrhl posl. Klofáč Českou Tre-
bovou, Ústí n. Orl., Vysoké Mýto, Skuteč, Hlinsko
Strakonice a Sušice, protože průmyslový a jiný
ruch tam zdražuje potřeby životní. Zároveň žádal
aby se otázkou výjimek při určování aktivitních
přídavků zabýval nejdřive subkomitét, který by s
skládal z referentského komitétu a ze tří zvole-
ných členů z komise.
aoni Posl. dr. Zimmer
navrhl, aby počet tříd aktivitních přídavků bylu-
praven.
Spoluzpravodaj. Kalka
sdělil, že městské rady v Ústí n. Orl. a ve Skalici
předložily petici pro zařadění do vyšší třídy aktí-
vity.
Posl. Vina
navrhl, aby zásadní měřítko pro zařadění obcí do
aktivitních přídavků stanoveno bylo stejně jako pro
státní úřadníky
Poslancí. Vinař, Novák, Trojan, probošt dr
Burian a Peters navrhli celou řadu obcí do vyšše
třídy přídavku aktivitního.
Posl. Novák
navrhl, aby obce Český Brod a Ouvaly zařaděny
bylý do III. třídy akt. přídavku.
Klofáč
Posl
doktor
Zimmer
Novák
Trojan
Burian
Peters
Plzeň
Orlický
Vysoký Mýto
Skuteč
Hlinsko
Strakonice
Sušice
Kalka
Skalica
Velká Praha
obec Český Brod
Český tre
26
article
Posl. Trojan
vyslovil souhlas s návrhem posl. Vinaře, aby při
zařazování obcí do tříd akt. přídavků přihlíženo
kylo k tomu, ve kterých třídách akt. přídavků se
nalézá tamní státní úřadnictvo, ale navrhl doda-
tek, aby tam, kde státního úřadnictva není, přihlí-
ženo bylo ke skutečným drahotním poměrům míst-
ním, a žádal, aby obce Nové Benátky, Staré Be-
nátky, Čachovíce, Milovice, Vrutice Benátecká.
Stará Lysá. Předměřice n. Jiz., Lysá n. L., Stratov
Vlkava, Straky, Struhy, ležící v obvodu vojenské-
ho tábora u Mladě, dále obce Božkov. Doudlevce
Bolevec a Škvrňany u Plzně; Hronov, Kralupy, Ná-
chod, Kyšperk, Něm. Brod. Písek a Ústí n. Orl. za-
řaděny byly do vyšších tříd akt. přídavků.
O věci té mluvíli posl. hr. Waldsteín, Heiser
dr. Zímmer, probošt dr. Burian a Klofáč, který zno-
va hájil svůj návrh.
navrhl, aby v zájmu ukončení prací ve sněmovn
komisi školské přijatbyl návrh komitétu referentu
beze změny protože vzal zřetel na všecky důvody
pro které aktivitní přídavky poskytovati se mají
Po polemice posl. Klofáče s posl. drem. Zim-
merem přikročeno ke hlasování o návrhu posl.
hr. Waldsteina, aby původní usnesení komise
školské bylo revotováno. Návrh ten zamíl-
nut.
Na to přijala komise 11 hlasy návrh posl
dra. Zimmra, aby schválen byl návrh ko-
mitétu referentů na výminečné zařadění jed-
notlivých obci do vyšších tříd aktivitního při-
Posl
Trojan
Čachovit
Straka
doktor
Zímmer
Burian
Klofáč
Waldstein
Nová Benátky
Milovice
Vrutice
Lysá
Jizera
Stratov Vlkava
Struhy
Božkov
Doudlevce
Bolevec
Škvrňany u Plzeň
Hronov
Kralupy
Ná
Kyšperk
Německo
Brod
Písek
Orlický
Stará Be
27
article
Posl. dr. Zimame
Posl
doktor
Zimame
28
article
davku.
Po poznámkách posl. Heisera
posl. Troja
při jednání o odst. 7. § 38. poukázal na to, že dle
§ 16. dosud platného zákona z 19. prosince 1875
č. 86 z, z. každý, kdo v službě učitelské ustanoven
jest, musí se podrobití přeložení, které z příčin
služebních od okresní nebo zemské škol. rady se
nařídí, ač nebudou-li tim příjmy jeho ztenčeny, že
tedy dosud nesmějí se učitelům ze služebních pří-
čin přeloženým ztenčovati jejich příjmy, dostali-l
se přeložením do obce, vřaděné do nižší třídy pla-
tů, což se udrželo i při úpravě platů učitelských r
1903, byl-li tedy učitel přeložen na př. z městas
vyšším akt. přídavkem do mista s nižším přídav-
kem, nebo bez přídavkusaktivního, podržel pro svou
osobu přídavek neztenčený. Praxe tato potvrzena
též nálezem c. k. správního soudního dvora ze dne
22. února 1906 č. 2058. Proto bránil se zem. výbor
překládání učitelů těch a vymohl, že školní úřady
uznaly ho jen v případech opravdu nezbytných
Trója
29
article
velmi řídkých. Navrhovaným nyní zákonem mění
se poměry dosavadní na neprospěch učitelstvaa
vlivu autonomních činitelů. Učitel, bude-li moci
býti „z příčin služebních“ přeložen na místo
menším aktivním přídavkem, bude zkrácen na
svých příjmech, přijiti může i na místo, kde bude
postrádati též jiných výhod, které dřívější působiště
mu poskytovalo. Návrh referentského komitětu o-
hrožuje učitelstvo v jeho právním postavení a od-
poruje dokonce i zákonu ze 2. listopadu 1899o
právních svazcích učitelstva, kdež „přeložení na
jiné místo týmiž přijmy nadaně“ jest již třetím
a „přeložení na místo menšími příjmy nadané“ jest
dokonce čtvrtým stupněm trestu, po němž ve
stupnici trestů následuje již jen propuštění. Tyto
tresty mohou býti dnes učitelovi uloženy po řád-
ném dísciplinárním šetření, budoucně by mohly
býti ukládány přijetím návrhu nyní projednávaněho
i učitelským osobám nevinným, snad i pro osobne
nechuť, neoblíbenost u představených různých ka-
tegorij atd.
30
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Sny.) Míliony lidí celé zeměkoule, noc
jak noc, poslušny nevyhnutelného zákona při-
rodniho, po řadě hodin prožitých v práci,v
požitku, přemýšlení, ve vášnivých vzrušenícl
nebo lhostejné apathii, upadají v bezvědomi.
kdy srdce tluče, plíce dýchají, ale mozek obe-
stírá se mlhou spánku, vůle, sebevědomí ustu-
půjí, a jen kdesi v nitru člověka z hlubokých
temnot jako duhové, kalně bubliny vyštupují
tiše snové představy, plynoucí v podivných
pásmech, zvlněných pocity strašných úzko-
stí, sladkých řozkoší, lbezných nálad, odpor-
ných otřesů. Jako prales neznámých květů
pučí sny v rychlém rythmu, rozkvétají v nej-
bizarrnější útvary, nepostižítelně lidským
smysly a přece barevné, tvárné, někdy i hluč-
ně, vonné, chutné — jen dotyku nesnesou a
rozplývají se v kalnou směs při každém zá-
chvěvu vědomí a vůle. Unikají jakémukoliv
pokusu ovládnout je, reagovat na ně, a přece
hluboce vzrušují mysl, rozechvívají až do ko-
řen lidské nitro, utajené podvědomí. Jakoby
unikaly z onoho mocného pramene živé síly.
jejž tuší člověk pod povrchem své vůlea
svého vědomí, jakoby byly skutečnými odle-
sky jakéhosi neznámého, skvělého a mocného
života v nás. A přece, kdykoliv se jich zmoc-
ní lidská paměť, lidské vědomí a vůle, zbývají
jen rozplihlé cáry barevných stínů, jimiž
prosvitají hasnoucí odlesky neviděného, ni-
kdy nepostřehnutého světla.
Miliony lidí po tisíce let prospávají polo-
vinu svého života s nejasným vědomím, ze
zalím co pro ně zmizel tenfo svět, zmizelo
31
article
vědomí vlastního já, toto já, neznámá pod-
stata žití, bloudí kdesi ve snových říších, do-
týká se Neznáma, povznáší se nad prostor
čas, nad všechen zákon skutečnostio volné
svobodné a noří se hluboko pod povrch vě-
domi k tajemným pramenům, k nimž si pal
člověk v bdění s naivní touhou promítá stejně
zárodky svých snů, jako podstatu svého ži-
vota. Den za dnem opakují se pro každého
jedince, pro celé lidstvo tyto tajemné obřady
přírody, naprosto lhostejné k lidské vůli,
přece — oč jsme dnes blíž fomuto taje mství,
než člověk, jejž před řadou tisíců let ve skal-
ních slujích Dordogny děsily vv noci přízraky.
tančící ve spícím mozku? Máme ovšem slo-
žité theoretické výklady o původu spánku-
theorii o odkrvení a překrvení mozku,o
změnách v oběhu krevním, theorie biochemi-
cké o periodických otravách mozku o auto-
narkose kyselinou uhličitou, theörie biologi-
cké, jež se spokojují pro spánek a názvem
„jisté positivní funkce organismu, nebo s vý-
kladem o instinktivním původu spánku; máme
spoustu pečlivých psychofysiologických zkou-
mání a experimentů o všech zjevech spánel
provázejících. Dovedeme vyvolat spánek umě-
lý vlivem narkotik i vlivem suggesce — pro-
studovali jsme spánek, dovedeme ovládat
spánek, ale po vší té úmorné a duchaplné
práci opět se vrací prostá otázka, po tisíci-
letí trvající: proč naše já po celou tu dobu
kdy vyšlo ze tmy minulostí a než zajde do
tmy budoucnosti, mizí neustále v určitých ob-
dobích do tmy přítomnosti, a prbč z této tmy
vystupují pocity, nálady, útvary snové, jež do-
znívají ještě ve vědomí po probuzení?
32
article
Otázka věčná, jež sbližuje lidi všech dob
Otázka věčná, jež sbližuje lidi všech dob
všech plemen a všech zemí. Všichni, znepoko
jeni těmi neznámými projevy ve svém nitru.
jež zdají se zatlačovati vědomí a vůli a pra-
menit z cizí, neznámé síly, jsou ochotni při-
kládat jim tajemný původ a tajemnou moc
Ve starých říších sny panovníků rozhodovalý
o osudech národů, a nadpřirozená, vševládná
moc vstupovala ve snech do styku s vyvole-
nými, projevovala jim symbolickými obrazy
svoji vůli a zasahovala do lidských dějů.
Všichní primítivní národové mluví ve svých
snech se svými mrtvými, dotýkají se hmatavě
Neznáma, spoléhají, že tam, v té snové říši-
mimo prostor a čas mohou prolétat rychle
jako myšlenka skutečným světem, meškat na
vzdálených místech, zatím co tělo odpočívá
a spět do budoucích dějů, z nichž se vraceji
do bdění s nejasnými vzpomínkami, odhalují-
cími jim budoucí jejich osudy. Středověc
visionáři nořili se do svých snů jako do ne-
známých krajů, daleko za břehy skutečnosti
pozemské, veházeli „zavřenou branou ben
návratu“ do končin onoho světa, hořících ne-
svítivým ohněm pekel, plných rozžhavenýcl
kovů a páchnoucí síry, rozbouřených ledový-
mi vichry a ohnivými mraky sopek, v nichž
úpěly miliony duší, očisťujících se od pozem-
ských hříchů? A z temných krajů muk přechá-
zeli do libezných Juhů rajského věčného svěfla
za zdmi ze zlata a drahokamů, kde v hedváb-
ných stanech na lučinách plných Hialek, lilií
orlíčků pěly hymny světlé sbory blažených
33
article
Vášnívá, všelidská touha po Neznámu
upjala se na sen, tušíc v něm bratra smrti,
bránu do života věčného, kde je klid duše v
přímém poznání všech věcí, zázračná jistota
prámene všehomíra. Tisíciletá tradice vytvá-
řela nádherné obrazy onoho snového světa
jež rozžehnaly se a hasly v lidských myslích.
ze všech z nich zbylo množství kalných pře-
žitků, bezbarvých, zvetšelých cárů, jež se
ploužily lídskými myslemi, zatím co v silnýcl
duších rostlý nové zárodky nových snů.A
byť sebe víc se rozzářil lidský intellekt, byt
bychom sebe skvělejí pronikali rozumem zá-
hady Neznáma ve stínu podvědomí, v tichých
hodinách spánku, v nestřežených okamžícíeh
bezděčných hnutí znovu a znovu klíčí ta-
jemné hovští snů, rozkvětající v nádherné
květy i v ubohé myšlenkové zrůdy.
Nejjasnější intellektualní poznatky nevy-
hubí zcela i v nejsilnější duši ony zárodiy
snu, z nichž rozžehují se v nitru geniů skvělá
vidění, vtělená v básnické výtvory, a v srde
chudých duchem blikají ubohé tuchy Nezná-
ma, končící pověrečnou věrou v tajemn
význam stínových mátoh, zjevujících se v
spánku.
Moderní věda zmocníla se snových zjevů
jako objektu chladného, soustavného zkou-
mání. Lhostejná ke skvělé kráse genialnich
vidin stejně jako k omezené pověrečnosti sno-
vých vykladačů, oddala se studiu těch bezděč-
ných projevů lidského nitra ve spánku, hleda-
jíc v nich výklad jak tvořivé činnosti lidské
duše, tak duševních poruch.
Francouzský metafysik Henri Bergson
proniká svými pracemi o hmotě a paměti,
tvořivém vývoji, k základům tvůrčí činnosti
lidské duše; H. Vachide, ředitel laboratoře
pathologické psychologie na 1'Ecole des Hau-
tes-Etudes, vydává psychofysiologické studie
o spánku a snu. V poslední jeho knízeje
úhrn a rozbor. theorií: o vzniku spánku ao
Bergson
H Vachide
Ecol desátník hau
34
article
vytváření snů. Němečtí lékaří Sigmund Frend
a žák jeho dr. Sterzel užívají svých studii
povaze snů ku praktickým účelům pro lékař-
skou vědu, a hledaji methody, jak by mohl
pomocí rozboru snů svých pacientů proniknou
k základu jejich duševních poruch
Staré věštecké umění, jež těžilo z víry
v nadpřirozenou moc snových vidín a učinilo
se prostředníkem mezi tajemnou mocí, pro-
jevující člověku ve spánku svou vůli, a bez-
radnými lidskými tvory, znepokojenými pod-
vědomými projevy vlastního nitra, ustupovalo
během času jasnému, rozumovému poznávání.
až skleslo v žalostné vykladačství, v šarlatán-
ství, jež pomocí snářů konejší zvědavosť ne-
vědomých ubožáků, toužících bezděčně po
styku s domnělou mocí, projevující se jim ve
spaní. Ale záhada zůstala: a tatáž věda, která
odklidila pověrečnou víru v nadpřirozen
pramen snových vidin, vrátila se sama ke sta-
rému problemu a se vším úsilím snaží se roz-
luštiti jej všemi prostředky, jež nastřádala bě-
hem let neúnavnou prací. Podaří se dnes de-
finitivně její dílo? Podaří se ji tím dokázati.
že jedině jasný, chladný rozum je spolehlivým
světlem, svítícím ve tmách? Či vytryskne na
konec přece jen skutečné světlo z onoho pod-
vědomí lidské duše, z něhož unikají dnes jen
v hodinách spánku klamné přízraky, a z ně-
hož občas zazáří nesmrtelné dílo velkého bás-
níka? A rozžehne se vůbec kdy v lidském
nitru takové nadpřirozené světlo z Neznáma,
jež osvítí naše tápání ve tmách, v němž po-
hasnou všechny ty odlesky čehosí neznámého,
o nichž dnes nevíme, jsou-li zásvity, věštíe
příští jitro, či pouhé blesky v temnotách?
Frend
Sterzel