ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 62d8c040-8f0a-11dd-8629-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 59, person 49, org 7, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu l. února 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 3l.
4 masthead
atelnle vlasligehoshalíbo zonlk l umnsž
5 masthead
dožula oz lnáni
6 article
Na rannl avečerní listy předpláci se V Praze v administraclr na měsis. . . . . . 2 K — na čtert lata . . . . 6 K —h s dvojí donáškon na měsle. . . . . . 2 K. 54 na čtvrt leta . . . . 7 K 62 h ve fliálkách: na měsic . . . . . 2 K S0n Pošťou: na měsle. . . . . . 3 na čtvrt lota . . . . 9 K 60 slr s dvojí zásllkou na čtort ieta 1 K na měsí
Praha S 0 můj Pošťa
7 article Mezi mírem a válkou.
Mezi mírem a válkou. Pouze již jen tři dni — do večera v pondělí — zbývají do obnovení války bal- kánské, jejíž konečný výsledek nezávisí na velikých slovech nové mladoturecké vlády. ale na vůli velmocí. Nikde v Evropě nepo- chybují o tom, že zbytky armády turecké nebudou s to čeliti vojskům spojeneckým. Rozvrat v turecké armádě pokračuje ne- udržitelně, strannictví politickému v její řa- dách byl jíž obětován spoluúčastníky po- sledního převratu i tripolský renomista
Evropa
8 article
Enver bey, ale pochybuje se, že opatření to přispěje k jejímu scelení. Ani v době pří- měří nebylo vojsko čataldžské náležitě zá- sobováno a opatřeno hmotně, nemluvě o vníterním jeho zdokonalení; vždyť až dosud se odtud dovážejí do nemocnic cařihrad- ských vojáci türečtí s omrzlýma nohama a rukama, a důstojníci, kteří by měli přiči- ňováti se o dobro svých vojáků, po stech přijíždějí do Cařihradu, jedni za zábavou, druzí za politickými piklemi! Armáda, str- žená do politických převratů, pozbývá vše- ho tmele nezbytné kázně, rozpadá se v ne- organisované zlomky, stává se hříčkou po- plašných pověstíi soupeřících o vládní mo — uniformovaných politiků. Z Hademköje sídla hlavního štábu armády čataldžské, přivezeno bylo dne 25. t. m. osmdesátpět raněných důstojníků, dne 27. t. m. dalších 167 důstojníků a vojáků do nemocnic caři- hrádských: i v Cařihradě udály se srážkyv kasárnách. Angličtí dopisovatelé tvrdí, že nemá turecká armáda u Čataldže dosud ani polního telegrafu, ač měla dva měsíce času se jím opatřiti; a přece bez něho není možné vedení, jakmile by chtěla vy- kročiti ven z opevnění. Proto se nevěří, že by vojsko takové mělo ještě čáků na ně- jaký vážnější úspěch, a chtějí-li Mladoturci zachrániti zbytky evropského Turecka. nezbývá jim než nastoupiti upřímnou cestu, vedoucí k obnovení míru. Odpovědní nota mladoturecké vlády velmocem, na radu, udělenou svržené vládě velikého vezíra
Enver bey Cařihrad Turecko
9 article
Kiamila paši, svědčí sice, že již v ranním témdni po převratu spiklenci sílně vystříz- livěli, ale neodčiní fakta, že spojenci bal- kánšti vypověděli příměří dříve, než (ure- cká odpověď byla odevzdána, že tudíž od- pověď byla dána opozděně. Rovněž jest chybou, že odpovědná nota handrkuje aspoň o část Drinopole, když velmoci spo- lečně uznaly, že Bulhaři právem se jí do- máhají. Tím a průtahem pří odevzdání od- povědné noty stížili Mladoturcí zbytečně postavení velmocí, spojencům pak uvolnil ruce, aniž by byli sami s to dáti podmín- kám svým náležitého dürazu řádnou bran- nou mocí. Z této málo záviděníhodné situace mo- hou je vytrhnouti jedině mírumilovné vel moci a jejich prostředkování v poslední takřka chvíli, a oznamuje se již z Lond, že ministr Grey, jenž opravdově se a vy- trvale dosud pokoušel o zjednání míru, při- pravuje pro nejbližší chvíli nové návrhy Ovšem se podobá, že posavadní „be- sedy“ velevyslanců již se nebudou opěto- vati v nynější volné formě, ale že velevy. slanci se sestoupí ve skutečnou konferenci V konferenci této dle všeho by otázka Dri- nopole-Odrinu nečinila již nijakých obtíží, vždyť pád pevnosti této jest neodvratný za-to otázka egejských ostrovů nabývá vel- mi vážného pozadí, což vytušiti možno iz odpovědní noty turecké. Vždyť ji daleko věcněji a obratněji probírá než odstoupení Drinopole, jež prý podnítilo „v celé zemi takové rozechvění, že přivodilo demisi pře- dešlé vlády“. Všecek svět však ví, že „demise“ byla dílem hrstky spíklenců a že v celé zemi, ani Cařihradu nevyjímaje převládá lhostejnost fatalismu, mon sllaqmya lndoso odal miia hlo Anle
Bulhar Grey Drinopol Cařihrad Odrin
10 article
5 05 pln
11 article
Za to připomínka odpovědně noty tu- recké, že „držení ostrovů, tvořících součást asijské državy Turecka jest nezbytné pro bezpečnost Malé Asie“, chová v sobě velmi dráždivý osten proti společnému po- stupu velmocí. Nejen, že jest známo, že velmoci si vyhradily ve své radě rozhodnutí o ostrovech proto, že mají některé z nich v té příčině zvláštní zájmy a záměry, ale proto, že naprosté zabezpečení turecké držby Málé Asie jest dle projevu, učině- ného v německé čařihradské kolonii v den jmenin císařských — z hlediska německýcl zájmů jakousi netykavkou, k čemuž při- svědčují i hlasy listů berlínských. Podaří-li se ještě v poslední chvílí vel- mocem sproštředkovati mírna bojištio bal- kánském, ušetřeni budou jak spojenci, tak Turci dalšího krveprolévání, jež Turkům nutně připraví těžší- podmínky míru, než byly posavadní, ale vlástní nebezpečí evropského míru převalilo se dle všeho z Balkánu již na turecké území asijské! Urychlená výpověď příměří. Z Londýna, 31. ledna. (Pův. telegr „Národních Listů“.) Že bylo příměří vy- povězeno včera ve čtvrtek, místo v pá- tek, jak se původně zamýšlelo, způsobilo překvapení. Je to příznačno pro smýšle ní bulharské vlády a armády. Praví se. že Danev působil ve smyslu umírněnosti. válečná strana však zvítězíla. V Sofii měli obavy, aby velmoci ještě nezakro- čily vzhledem na odpověď Turecka proto je předešli o 24 hodiny. Coudurler.
Turek Turecko Turec Balkán Londýn Sofie
12 article
Srbsko s Bulharskem. Z Bělehradu, 31. ledna. (K. k.) [Úřadní zprávaj Srbsko vypovědělo v tutéž dobu, jako Bulharsko, příměří jest, pokud jde o opětné zahájení války, v téže situaci, jako Bul- harsko. Fřípravy k válce. Z Caříhradu, 31ledna. (K. k.) Náčelnik generálního štábu Izzed paša který má býti generalissimem, odebar se věera večer ohlavního tá- bora v Čataldži. Dnes budou tam vy- praveny značné zásoby střeliva. Velvezír jenž měla včera večer odjeti do Čataldže cestu luto odložil, Ze Soluna, 31. ledna. Všichni zde pro- dlévající bulharští důstojníci byli vy- zváni, aby byli připraveni, že bude jichjinak použito. U 7. bulharského dělostřeleckého pluku, ležícího před Solunem, byly důstojníkům a vojínům slavnostně roz- dány medaile za statečnost. Vojenská ne- mocnice princezny Heleny byla zde zrušena a přeložena do Epiru. Vojenská nemocnice korunní princezny Žofie, řízená německými lékaři a ošetřovatelkami, byla zřízena na Levkasu. Finanční tíseň Turecka. Z Frankiurtu, 31. ledna. »F ran k Ztg.oznamuje z Cařihradu: Ve finanční tisni Turecka nenastala žádná změna. Ani jedinou bankou ne- byla poskytnuta záloha stát- nímu pokladu. Změnou ve zdejších po- měrech byla znesnadněna vyjednávání syndí- kátů a jejich společný postup. Správě stát- ního pokladu nabízí ottomanská banka za 3 mil. pokladních poukázek za kursu 94 se 6 proc. úroky a půl proc. komissionářskými poplatky. pei
Helena Žofie Srbsko Bulharsko Bělehrad Epirus Turecko Cařihrad Soluna
13 article
Sir Grey opětně pracuje pro mír? Z Paříže, 31. ledna. Zde se ujišťuje, že záhy dlužno očekávati opětné zakročení sira Edvarda Greye na prospěch míru. Generál Sapunzakis pensionován. Z Athén, 31. ledna. Dosavadní vrchn velitel řeckého vojska v Epiru, generál Sa- punzakis byl pensionován, poněvadž dosáhl zákonného stáří. Koncem příštího týdne vráti se Venizelos, načež sejde se sněmovna k ně- kolíka schůzím, aby vyřídila rozpočet na rok 1913 a povolila mímořádně úvěry. Schůze budou věnovány také posledním politickým událostem, lino Ke zprávám o srážkách u Čataldže. Z Cařihradu, 31. ledna. Zprávy o sráž- kách vojska u Čataldže jsou naprosto vy myšleny. Guverner dementuje dnes pověsti. rozšířené berlínskými listy o srážkách u ča- taldže. Důstojníci a mužstvo, které meškalo na dovolené, bylo povoláno ke plukům do 24 hodin. Vojenšti attachéové nepřípuštění. Ze Solije, 31. ledna. (K. k.) Cirz vojenští attachěové nebudo připuštěni na bojiště,
Grey Sapunzakis Venizelos Paříž Atény Epirus Cařihrad Čataldža
14 article
Řecká pohotovost. Z Athén, 31. ledna. (Ag. d'Ath.) Z dejší tisk a veřejné mínění příjímá možnost obnoveni nepřátelst ví. důvěřujíc v armádu a loďstv klidně. Turecký projev o zodpovědností. b Z Cařibradu, 31. ledna. Minístler sk rada se usuesla prohlásiti v cízině totot Poněvadž balkánský svaz, ne- vyčkav odpovědi Porty, přerušil lon dýnská vyjednávání a vypověděl při- měří, jest ottomanská vláda oucena učinit všechna opatření na obhájení cti a existence ná- roda a svařuje za to vínu na balkánske státy. Otázka budoucnosti Soluna. Z Soluna, 31. ledna. (K. k.) Přibyvší sem vůd- cové bulharských če! Sandanský, Černopejev. Zan- kos a Dačev; orgánové makedonsko-bulharského výboru, měli dvě porady, jichž se zúčastnili různí po delší dobu politicky činní Makedoňané, jako i někteří bulharští poslanci, kteří přibyli sem ze Sofije, aby studovali otázku budoucností Soluna. Na poradách rokovalo se o příštím osudu území obydlených makedonskými Bulhary a obsazených nyní Srby a Řeky, jakož i o stanovisku makedon- ských Bulharů k otázce delinitivního zabrání So-
Bulhar Srba Řek Atény Soluna Sofijá Aga . d ' Ath
15 title
Iuna Řeky.
16 article Husarské kousky „Hemidíje“.
Husarské kousky „Hemidíje“. Z Caříhradu, 31. ledna. (K. k.) „Sabah“ se do- vídá, že křižák „Hamidije“ odplul z průplavu Suez- ského a že u severní části ostrova Astypalie se utkal se čtyřmi řeckými lodmi. Křižák „Hamidije“ prý tři z těchto lodí potop il čtvrtáloď byla prý porouchána a mu- sila k vůli záchraně najeti na břeh.
Sabah Suez
17 title
(Ostatní zprávy víz na straně 4.)
18 title
Říšská rada.
19 article Panská sněmovna.
Panská sněmovna. Z Vídně, 31. ledna. Smuteční projev za arcivévodu Rainera. Panská sněmovna konala dnes mimořád. nou schůzi, aby projevila smutek nad úmr- tím pana arclvévody Rainera Předseda kn. Windisch-Graetz pravil: Slavná sněmovnol (Členvé sněmovny povstávají se svých míst.) Panská sněmovna sešla se dnes k rmuteč- nimu projevu zvláštního druhu. Jde o to, aby byla uctěna památka nejstaršího prince z Nej- vyššího panovnického domu, prince, jenž zesnul dne 27. ledna t. r. a jehož tělesné pozůstatky budou dnes pochovány do hrobky u Kapucinů. Ctihodná postava, všeobecně známá a vše- obecně etěná historická esobnost ryzího a pev- ného charakteru, vzácný, zjev ze starého Ra- kouska, byl nám odňat a s hlubokým žalem v srdci oplakáváme nenahraditelnou ztrátu. Láskou k vlasti, šlechetnou dobrotou srdcea zkoumavým duchem byl prodehnut život vzneše- ného pána, který, prostý a bez nároků pro svou
Rainer Windisch Graetz Vídeň Členvá sněmovna
20 article
osobu, měl ve zvyku dle rozsahu svého úřadu měřiti rozsah svýchpovinností; měřítkem jeho činnosti bylo, povinnosti tyto dobře a věrně pl- niti. V císařském patentu ze dne 13. dubna roku 1851, v němž vydán byl statut pro říšskou radu — jako radu koruny — vyskytuje se věta: »Říšská rada jest povinna, bez ohledu na chválu nebo hanu, po svědomité zkoušce a dle mužného pře- svědčení projeviti pravdivě a otevřeně své do- brozdání a je zdůvodniti. .« Kdo byl způsobilej- ším, aby dostál plnou měrou tomuto, jeho císai ským pánem vytčenému úkolu, než náš nezapo- menutelný arcivévoda Rainer, který byl povolán aby po čtyři roky působil v čele tohoto sboru? Když pak velkodušným rozhodnutim mocnáře podporován byl ústavní vývoj našeho veřejnéh života, když byli povolání zodpovědní ministři aby pracovali se zákonodárnými sbory, převza arcivévoda Rainer úřad ministerského předsedy který zastával od r. 1361 až do r. 1865 s onou svědomitosti a obětavostí, která byla jemu vlastní Skoro 50 let uplynulo od té doby, ale vděčná vzpomínka na služby, které ušlechtilý arcivěvod vykonal vlasti, zůstula živou a přežije zesnulého.
Rainer
21 article
Když byl pověřen vrchním velitelstvím císařsko- královské zeměbrany, povznesl svou cílevědomoi neúmornou péčí a svou po dlouhá leta konanou prací zeměbronu na stupeň, rovnající se úplně řadověmu vojsku. . Věda a jedna z její nejvzneše- nějších semenišť našla v arcivévodovi Rainerovi velkodušného příznivce a ochránce. Pokrokyv oboru výtvarných umění sledoval s čilým, stále mladistvým zájmem, který doprovázen byl zralým. osvíceným vkusem. S blahovůlí pozorovál a vítal rozkvět rakouské píle průmyslově. Arcivévoda. kterého tak mnozí oplakávají, pomáhal a těšil, kde a jak mohl a neviditelně požehnání pravé lásky k bližnímu mělo svůj původ ve vroucí kře- sťanské mysli tohoto opravdu lidového císařského prince, jehož smrt oplakává hluboce celý cisařský dům, v první řadě náš nejvroucněji milovaný. nejmilostivější pán a císař, kterýž litu e ztráty posledního druha z dávno minulé doby.
Rainer
22 article
Dlouhý, bohatě vyplněný lidský život byl do- vršen a hojné, nejhlubší soustrasti dostává se vznešené paní, jež radosti a žaly, úspěchy a trp- kosti tohoto života. sdílela s obětavou láskou ve více než 60letém šťastném manželství. Nejjasnější paní byla často sama, poněvadž její manžel sloužil vlasti, avšak osamocenou mohla se cítiti v dobe svého mládí, kdy, než ještě svatební věnec spo- linul na její kadeřích, její velký otec, nesmrtelný arcivévoda Karel, následoval svou šlechetnou chot do hrobu, a osamělou stala se vznešená pant dnem, kdy věrné srdce srcivévody Rainera pře- stalo bíti. Bůh nechť ji posilni! Může-li kdo, tedy truchlíci paní arcivévodkyně může nalézti čá stečnou útěchu ve vědomí, že jeji bolest sdíleji tisice. Slavná sněmovno! Na základě svých vývodo dovolují si učiniti tento návrh: Slavná sněmovno račiž še úsněsti, aby předsednictvo bylo zmoc- něno tlumočiti za přísinou úmrtí Jeho císařské královské Výsosti nejjasnějšího pana arcivévody Rainera vhodným způsobem nejoddanější proje nejhluhší soustrasti u stupňů Nejvyššího trůnue projeviti nejjasnější paní arcivévodkyni-vdově nej uctivější účast. Povstali jsté, pánové, všichni se svých míst a mohu prohlásiti, že slavná sněmovnn schválila takto jednomyslně nejen pilnost, nýbrž i meritum mélo návrhu. Předsednictvo panské sněmovny bude si pokládati za čest vyhověti to- muto právě daněmu příkazu. Dnešní mimořádná schůze byla věnována jen tomuto smutečnímu projevů. Končím mimořádnou schůzi
Dlouhý Karel Rainer panská sněmovna
23 article Uprava učitelských platů ve školské komisi sněmovní.
Uprava učitelských platů ve školské komisi sněmovní. (Dle zprávy Pražské sněmovní korespondence.) Permanentní komíse školská sněmu království Českého konala dne 31. ledna dopoledne svou další schůz plenární za přítomnosti zásťupců vlády a zemské- ho výboru. Předseda posl. cis. rada Legler za- hájil schůzí sdělením, že svoji nepřítomnost omlu- vili poslanci: Ingrisch, Keller, princ dr. Lobkovic hr. Wallis a bar. Hrubý z Geleni. Na programu bylo jednání o druhém odstav § 38. návrhu zákona o zařadění některých obeí do vyšší třídy aktivitního při- davku. Spoluzpravodní posl. Kafk podal obšírnou zprávu o motivech, směrodatných pro zařadění některých obci v král. Českém do vyšších tříd aklivitního přídavku, pravil, že roz- hodujícími důvody pro toto zařadění byl jednal počet obyvatelů jednak zásadní usnesení pléna sněmovní komise školské, jadnak výnos celého mi- nisterstva z měsíce listopadu, 19125ob son Posl. Kloláč mol0 nole upozornií znova, že pro města je nejsprávnější od- had ministerstva železničního, které neřídilo se jen počtem obyvatelstva nýbrž skutečnými poměry skutečnou drahotou. Chceme-li dbáti aktivitníe přídavků pro úřadnictvo, nesmíme zapomenouti, ž
Ingrisch Keller doktor Lobkovic Posl Wallis
24 article
V drobném prodeji canní číslo o sobi večerní . . . . . za lh Ve ňllálkách na venkovš ranní čislo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., . Tam nachánejí se těž rodakce, tiskárna a expedine „Národních Listů“. Rukopisy se nevraceii
25 article
o jejich změnu právě se jedná. Plzeň, jež má 81.165 obyvatelů, musí býti v jedné řadě s pražským předměstími, a to i pokud jde o příbytečné. V oko- lí Prahy musíme míti na zřeteli místa, která budou při dělnosli sněmu pojata do oboru Velké Prahy v okruh nové potravní čáry. Tyto obce musejí býti v jedné třídě, pokud možno v druhé. Do III. třídy navrhl posl. Klofáč Českou Tre- bovou, Ústí n. Orl., Vysoké Mýto, Skuteč, Hlinsko Strakonice a Sušice, protože průmyslový a jiný ruch tam zdražuje potřeby životní. Zároveň žádal aby se otázkou výjimek při určování aktivitních přídavků zabýval nejdřive subkomitét, který by s skládal z referentského komitétu a ze tří zvole- ných členů z komise. aoni Posl. dr. Zimmer navrhl, aby počet tříd aktivitních přídavků bylu- praven. Spoluzpravodaj. Kalka sdělil, že městské rady v Ústí n. Orl. a ve Skalici předložily petici pro zařadění do vyšší třídy aktí- vity. Posl. Vina navrhl, aby zásadní měřítko pro zařadění obcí do aktivitních přídavků stanoveno bylo stejně jako pro státní úřadníky Poslancí. Vinař, Novák, Trojan, probošt dr Burian a Peters navrhli celou řadu obcí do vyšše třídy přídavku aktivitního. Posl. Novák navrhl, aby obce Český Brod a Ouvaly zařaděny bylý do III. třídy akt. přídavku.
Klofáč Posl doktor Zimmer Novák Trojan Burian Peters Plzeň Orlický Vysoký Mýto Skuteč Hlinsko Strakonice Sušice Kalka Skalica Velká Praha obec Český Brod Český tre
26 article
Posl. Trojan vyslovil souhlas s návrhem posl. Vinaře, aby při zařazování obcí do tříd akt. přídavků přihlíženo kylo k tomu, ve kterých třídách akt. přídavků se nalézá tamní státní úřadnictvo, ale navrhl doda- tek, aby tam, kde státního úřadnictva není, přihlí- ženo bylo ke skutečným drahotním poměrům míst- ním, a žádal, aby obce Nové Benátky, Staré Be- nátky, Čachovíce, Milovice, Vrutice Benátecká. Stará Lysá. Předměřice n. Jiz., Lysá n. L., Stratov Vlkava, Straky, Struhy, ležící v obvodu vojenské- ho tábora u Mladě, dále obce Božkov. Doudlevce Bolevec a Škvrňany u Plzně; Hronov, Kralupy, Ná- chod, Kyšperk, Něm. Brod. Písek a Ústí n. Orl. za- řaděny byly do vyšších tříd akt. přídavků. O věci té mluvíli posl. hr. Waldsteín, Heiser dr. Zímmer, probošt dr. Burian a Klofáč, který zno- va hájil svůj návrh. navrhl, aby v zájmu ukončení prací ve sněmovn komisi školské přijatbyl návrh komitétu referentu beze změny protože vzal zřetel na všecky důvody pro které aktivitní přídavky poskytovati se mají Po polemice posl. Klofáče s posl. drem. Zim- merem přikročeno ke hlasování o návrhu posl. hr. Waldsteina, aby původní usnesení komise školské bylo revotováno. Návrh ten zamíl- nut. Na to přijala komise 11 hlasy návrh posl dra. Zimmra, aby schválen byl návrh ko- mitétu referentů na výminečné zařadění jed- notlivých obci do vyšších tříd aktivitního při-
Posl Trojan Čachovit Straka doktor Zímmer Burian Klofáč Waldstein Nová Benátky Milovice Vrutice Lysá Jizera Stratov Vlkava Struhy Božkov Doudlevce Bolevec Škvrňany u Plzeň Hronov Kralupy Ná Kyšperk Německo Brod Písek Orlický Stará Be
27 article
Posl. dr. Zimame
Posl doktor Zimame
28 article
davku. Po poznámkách posl. Heisera posl. Troja při jednání o odst. 7. § 38. poukázal na to, že dle § 16. dosud platného zákona z 19. prosince 1875 č. 86 z, z. každý, kdo v službě učitelské ustanoven jest, musí se podrobití přeložení, které z příčin služebních od okresní nebo zemské škol. rady se nařídí, ač nebudou-li tim příjmy jeho ztenčeny, že tedy dosud nesmějí se učitelům ze služebních pří- čin přeloženým ztenčovati jejich příjmy, dostali-l se přeložením do obce, vřaděné do nižší třídy pla- tů, což se udrželo i při úpravě platů učitelských r 1903, byl-li tedy učitel přeložen na př. z městas vyšším akt. přídavkem do mista s nižším přídav- kem, nebo bez přídavkusaktivního, podržel pro svou osobu přídavek neztenčený. Praxe tato potvrzena též nálezem c. k. správního soudního dvora ze dne 22. února 1906 č. 2058. Proto bránil se zem. výbor překládání učitelů těch a vymohl, že školní úřady uznaly ho jen v případech opravdu nezbytných
Trója
29 article
velmi řídkých. Navrhovaným nyní zákonem mění se poměry dosavadní na neprospěch učitelstvaa vlivu autonomních činitelů. Učitel, bude-li moci býti „z příčin služebních“ přeložen na místo menším aktivním přídavkem, bude zkrácen na svých příjmech, přijiti může i na místo, kde bude postrádati též jiných výhod, které dřívější působiště mu poskytovalo. Návrh referentského komitětu o- hrožuje učitelstvo v jeho právním postavení a od- poruje dokonce i zákonu ze 2. listopadu 1899o právních svazcích učitelstva, kdež „přeložení na jiné místo týmiž přijmy nadaně“ jest již třetím a „přeložení na místo menšími příjmy nadané“ jest dokonce čtvrtým stupněm trestu, po němž ve stupnici trestů následuje již jen propuštění. Tyto tresty mohou býti dnes učitelovi uloženy po řád- ném dísciplinárním šetření, budoucně by mohly býti ukládány přijetím návrhu nyní projednávaněho i učitelským osobám nevinným, snad i pro osobne nechuť, neoblíbenost u představených různých ka- tegorij atd.
30 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Sny.) Míliony lidí celé zeměkoule, noc jak noc, poslušny nevyhnutelného zákona při- rodniho, po řadě hodin prožitých v práci,v požitku, přemýšlení, ve vášnivých vzrušenícl nebo lhostejné apathii, upadají v bezvědomi. kdy srdce tluče, plíce dýchají, ale mozek obe- stírá se mlhou spánku, vůle, sebevědomí ustu- půjí, a jen kdesi v nitru člověka z hlubokých temnot jako duhové, kalně bubliny vyštupují tiše snové představy, plynoucí v podivných pásmech, zvlněných pocity strašných úzko- stí, sladkých řozkoší, lbezných nálad, odpor- ných otřesů. Jako prales neznámých květů pučí sny v rychlém rythmu, rozkvétají v nej- bizarrnější útvary, nepostižítelně lidským smysly a přece barevné, tvárné, někdy i hluč- ně, vonné, chutné — jen dotyku nesnesou a rozplývají se v kalnou směs při každém zá- chvěvu vědomí a vůle. Unikají jakémukoliv pokusu ovládnout je, reagovat na ně, a přece hluboce vzrušují mysl, rozechvívají až do ko- řen lidské nitro, utajené podvědomí. Jakoby unikaly z onoho mocného pramene živé síly. jejž tuší člověk pod povrchem své vůlea svého vědomí, jakoby byly skutečnými odle- sky jakéhosi neznámého, skvělého a mocného života v nás. A přece, kdykoliv se jich zmoc- ní lidská paměť, lidské vědomí a vůle, zbývají jen rozplihlé cáry barevných stínů, jimiž prosvitají hasnoucí odlesky neviděného, ni- kdy nepostřehnutého světla. Miliony lidí po tisíce let prospávají polo- vinu svého života s nejasným vědomím, ze zalím co pro ně zmizel tenfo svět, zmizelo
31 article
vědomí vlastního já, toto já, neznámá pod- stata žití, bloudí kdesi ve snových říších, do- týká se Neznáma, povznáší se nad prostor čas, nad všechen zákon skutečnostio volné svobodné a noří se hluboko pod povrch vě- domi k tajemným pramenům, k nimž si pal člověk v bdění s naivní touhou promítá stejně zárodky svých snů, jako podstatu svého ži- vota. Den za dnem opakují se pro každého jedince, pro celé lidstvo tyto tajemné obřady přírody, naprosto lhostejné k lidské vůli, přece — oč jsme dnes blíž fomuto taje mství, než člověk, jejž před řadou tisíců let ve skal- ních slujích Dordogny děsily vv noci přízraky. tančící ve spícím mozku? Máme ovšem slo- žité theoretické výklady o původu spánku- theorii o odkrvení a překrvení mozku,o změnách v oběhu krevním, theorie biochemi- cké o periodických otravách mozku o auto- narkose kyselinou uhličitou, theörie biologi- cké, jež se spokojují pro spánek a názvem „jisté positivní funkce organismu, nebo s vý- kladem o instinktivním původu spánku; máme spoustu pečlivých psychofysiologických zkou- mání a experimentů o všech zjevech spánel provázejících. Dovedeme vyvolat spánek umě- lý vlivem narkotik i vlivem suggesce — pro- studovali jsme spánek, dovedeme ovládat spánek, ale po vší té úmorné a duchaplné práci opět se vrací prostá otázka, po tisíci- letí trvající: proč naše já po celou tu dobu kdy vyšlo ze tmy minulostí a než zajde do tmy budoucnosti, mizí neustále v určitých ob- dobích do tmy přítomnosti, a prbč z této tmy vystupují pocity, nálady, útvary snové, jež do- znívají ještě ve vědomí po probuzení?
32 article Otázka věčná, jež sbližuje lidi všech dob
Otázka věčná, jež sbližuje lidi všech dob všech plemen a všech zemí. Všichni, znepoko jeni těmi neznámými projevy ve svém nitru. jež zdají se zatlačovati vědomí a vůli a pra- menit z cizí, neznámé síly, jsou ochotni při- kládat jim tajemný původ a tajemnou moc Ve starých říších sny panovníků rozhodovalý o osudech národů, a nadpřirozená, vševládná moc vstupovala ve snech do styku s vyvole- nými, projevovala jim symbolickými obrazy svoji vůli a zasahovala do lidských dějů. Všichní primítivní národové mluví ve svých snech se svými mrtvými, dotýkají se hmatavě Neznáma, spoléhají, že tam, v té snové říši- mimo prostor a čas mohou prolétat rychle jako myšlenka skutečným světem, meškat na vzdálených místech, zatím co tělo odpočívá a spět do budoucích dějů, z nichž se vraceji do bdění s nejasnými vzpomínkami, odhalují- cími jim budoucí jejich osudy. Středověc visionáři nořili se do svých snů jako do ne- známých krajů, daleko za břehy skutečnosti pozemské, veházeli „zavřenou branou ben návratu“ do končin onoho světa, hořících ne- svítivým ohněm pekel, plných rozžhavenýcl kovů a páchnoucí síry, rozbouřených ledový- mi vichry a ohnivými mraky sopek, v nichž úpěly miliony duší, očisťujících se od pozem- ských hříchů? A z temných krajů muk přechá- zeli do libezných Juhů rajského věčného svěfla za zdmi ze zlata a drahokamů, kde v hedváb- ných stanech na lučinách plných Hialek, lilií orlíčků pěly hymny světlé sbory blažených
33 article
Vášnívá, všelidská touha po Neznámu upjala se na sen, tušíc v něm bratra smrti, bránu do života věčného, kde je klid duše v přímém poznání všech věcí, zázračná jistota prámene všehomíra. Tisíciletá tradice vytvá- řela nádherné obrazy onoho snového světa jež rozžehnaly se a hasly v lidských myslích. ze všech z nich zbylo množství kalných pře- žitků, bezbarvých, zvetšelých cárů, jež se ploužily lídskými myslemi, zatím co v silnýcl duších rostlý nové zárodky nových snů.A byť sebe víc se rozzářil lidský intellekt, byt bychom sebe skvělejí pronikali rozumem zá- hady Neznáma ve stínu podvědomí, v tichých hodinách spánku, v nestřežených okamžícíeh bezděčných hnutí znovu a znovu klíčí ta- jemné hovští snů, rozkvětající v nádherné květy i v ubohé myšlenkové zrůdy. Nejjasnější intellektualní poznatky nevy- hubí zcela i v nejsilnější duši ony zárodiy snu, z nichž rozžehují se v nitru geniů skvělá vidění, vtělená v básnické výtvory, a v srde chudých duchem blikají ubohé tuchy Nezná- ma, končící pověrečnou věrou v tajemn význam stínových mátoh, zjevujících se v spánku. Moderní věda zmocníla se snových zjevů jako objektu chladného, soustavného zkou- mání. Lhostejná ke skvělé kráse genialnich vidin stejně jako k omezené pověrečnosti sno- vých vykladačů, oddala se studiu těch bezděč- ných projevů lidského nitra ve spánku, hleda- jíc v nich výklad jak tvořivé činnosti lidské duše, tak duševních poruch. Francouzský metafysik Henri Bergson proniká svými pracemi o hmotě a paměti, tvořivém vývoji, k základům tvůrčí činnosti lidské duše; H. Vachide, ředitel laboratoře pathologické psychologie na 1'Ecole des Hau- tes-Etudes, vydává psychofysiologické studie o spánku a snu. V poslední jeho knízeje úhrn a rozbor. theorií: o vzniku spánku ao
Bergson H Vachide Ecol desátník hau
34 article
vytváření snů. Němečtí lékaří Sigmund Frend a žák jeho dr. Sterzel užívají svých studii povaze snů ku praktickým účelům pro lékař- skou vědu, a hledaji methody, jak by mohl pomocí rozboru snů svých pacientů proniknou k základu jejich duševních poruch Staré věštecké umění, jež těžilo z víry v nadpřirozenou moc snových vidín a učinilo se prostředníkem mezi tajemnou mocí, pro- jevující člověku ve spánku svou vůli, a bez- radnými lidskými tvory, znepokojenými pod- vědomými projevy vlastního nitra, ustupovalo během času jasnému, rozumovému poznávání. až skleslo v žalostné vykladačství, v šarlatán- ství, jež pomocí snářů konejší zvědavosť ne- vědomých ubožáků, toužících bezděčně po styku s domnělou mocí, projevující se jim ve spaní. Ale záhada zůstala: a tatáž věda, která odklidila pověrečnou víru v nadpřirozen pramen snových vidin, vrátila se sama ke sta- rému problemu a se vším úsilím snaží se roz- luštiti jej všemi prostředky, jež nastřádala bě- hem let neúnavnou prací. Podaří se dnes de- finitivně její dílo? Podaří se ji tím dokázati. že jedině jasný, chladný rozum je spolehlivým světlem, svítícím ve tmách? Či vytryskne na konec přece jen skutečné světlo z onoho pod- vědomí lidské duše, z něhož unikají dnes jen v hodinách spánku klamné přízraky, a z ně- hož občas zazáří nesmrtelné dílo velkého bás- níka? A rozžehne se vůbec kdy v lidském nitru takové nadpřirozené světlo z Neznáma, jež osvítí naše tápání ve tmách, v němž po- hasnou všechny ty odlesky čehosí neznámého, o nichž dnes nevíme, jsou-li zásvity, věštíe příští jitro, či pouhé blesky v temnotách?
Frend Sterzel