ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 62b0acc0-8f34-11dd-a404-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 123, place 66, org 14, work 2
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
1. února 1913. Číslo 31.
4 article
Jakmile bude uvolněno překládání ze služeb- ních příčin, přeruší se tím také presentační právo okresních školních rad. Z těchto důvodů, jakož i n ochranu učitelstva navrhl posl. Trojan k § 38. odst. 7. v ten smysl, že ustanovení § 19. odst. 1., pokud se týká neztenčeného požívání příjmů v případě přeložení vztahuje se i na akt. přídavky: vzrostl-li by přeložením učitele buď okresnímu školnímu fondu, buď zemskému fondu výdaj na služební pla- ty, jest k němu potřebí předchozího souhlasu zem- ského výboru. Tento návrh posl. Trojana zamítnut všemi proti 4 hlasům a přijat byl text referentského ko- mitětu. Posl. dr. Koldinský navrhl. aby z § 38. bylo vynecháno uslanovení, dle něhož drahotní přídavek nebo příbytečné, obcí po- volované učitelstvu, musí býti stejně placen všem učitelským silám na všech školách stejné kategorie. Svůj návrh odůvodnil faktickým dnešním stavem české obce platí drahotní přídavek nebo příbyteč- né všemu učitelstvu, českému i německému, ně- které německé obce však určitou částku na tento účel dají některému německému spolku, kterýji pak rozdělí jenom německému učítelstvu, českému však nedá nie, rekursy českého učitelstva a po- platnictva byly v těchto případech zamítnuty (posl dr. Koldinský chtěl českým obcím vymoci volnost by y případech, o nichž mluvil, mohly české obce jedíati stejně. Pozn. red.). Návrh posl. dra. Koldinského byl zamiſnut 8 hlasy proti 7. Příští schůze plenární je 7. února o 11 hod. dopol. referentský komitét má schůzi 1. úno- ra o 10. hod. dopol.
Trojan Posl doktor Koldinská Koldinský
5 article
Politický přehled Země české. Vývoz mladých Rakušanů na Balkán. „Bohemia“ sděluje svému nadějnému čte- nářstvu, že rakouský Exportverein z „důvo- dů“ hospodářského rozmachu, jaký lze na Bal- káně očekávati, zahájil akci, aby podporova přijímání mladých Rakušanů. („Junge Oester reicher“) do obchodních podniků, kteréž bu- dou v balkánských státech rozšiřovány a no- vě organisovány. Jak bylo Exportvereinu sdě leno z příslušných států, nenastal ještě mo- ment k osobnímu zahájení styků se strany uchazečů na místě samém a Exportverein vy bízí tudíž čekatele, „mladé Rakušany“, aby po- užili času do uzavření konečného míru a k upra- vení politických a hospodářských poměrůa obeznámili se poněkud s jazyky balkánských států, poněvadž je to pro jejich budoucí po- užitelnost nevyhnutelno. Prozatím mohou prý písemné žádosti podávány býti k rakouskému Exportvereinu ve Vídní.
Rakušan Junge Exportverein Balkán Bala Vídeň Bohemia
6 article
Tato zpráva do jisté míry je překvapením Neboť pe všech těch štvanicích, tom neslý- chaném hanobení, po tom vídeňském plván po Srbech a Bulharech a pustém posměchu. kterým se mohli vídeňští šmoci a zvláště „hu- moristé“ „Muskety“ a jiných týdenníků za- lknout, po všech těch „všivých“ karikaturách balkánských králů a národů a denunciacích Čechů pro jich samaritánství, prokazovane raněným bratřím slovanským, zkrátka po všem tom zsinalém záští rakouských Němců slovem i tiskem i pouličními demonstracemi osvědčovaném balkánským národům — hle. klube se na svět docela jiná odrůda rakou- ských Němců — „junge Oesterreicher“ — ochotna zobat, co pánbůh nadělí na tom slo- vanském náspu, zbudovaném napříč německé- mu návalu na Balkán. Jenom ještě chtějí se obeznámíti „poněkud“ se slovanskými jazyky. bez nichž to nepůjde. Naučit se trochu srb- sky a bulharsky a „Prinz Eugenlied“ všemož- ně zapemenout, to Exportverein německým čekatelům balkánské budoucnosti měl ještě doporučit. Sám slavný Exportverein zpíval z ní velmi bouřlivou sloku a nezapomenutel- nou jest Jeho resoluce pro válku se Srbskem, na které pan Duschnitz stál pro ohroženou prý prestiž říše, ať prý při tom trpí obchodní zájmy rakouské. Nyní jest Exportverein k to- mu, čemu se říká v mezinárodní hantýrce. „pacifická penetrace“ Balkánu. Balkánské státy měly by si dát pozor na svůj dosud — čistý kožich.
Srba Bulhar Čecho Němec Prinz Eugenlied Duschnitz Exportverein Balkán Srbsko
7 article
Podařené rozhodnutí správního soudu o dů- sledcích zákona Perkova. Podle nálezu správního soudu ze dne 10 července 1911 nařídilo ministerstvo vyučová- ní výnosy ze dne 4. srpna 1911, aby z něme- ckých škol třebíčských vyloučeny byly děti. přijaté do těch škol v letech 1908—10, při nichž byla přezkoušením ve smyslu minister- ského nařízení zjištěna neznalost německého jazyka vyučovacího. Tyto rozkazy minister stva byly místní školní radě české doručeny teprve dne 8. září 1911, kdy školní roky 1908—10/11 již dávno byly skončily. Když pak na začátku školního roku 1911—12 česká místní školní rada v Třebíči žádala, aby tyto vyreklamované a nařízením ministerstva vy- učování právoplatně z německých škol podle nařízení k zákonu Perkovu vydaného vylou- čené děti na novo nebyly do téže německé školy příjímány, nebylo této žádosti v instančním postupu vyhověno a ministerstvo vyučován rozhodlo o těchže případech, v nichž vylou- čení vyslovilo, že toto vyloučení mělo plat- nost pouze pro ty školní roky, pro které dětí byly reklamovány, že ale táž rozhodnuti nemají významu pro školní rok 1911—12.
Perkův Třebíč
8 article
Proti tomu vedla česká místní školní radav Třebíčí stížnost ke správnímu soudu, kterýž stížnost zamitl z toho důvodu, a přidal se úplně k důvodům ministerstva vyučováni. že jeho vylučovací nařízení mohou se vzta- hovati právě jenom na onen školní rok, jehož se reklamace týkaly. Rozhodnutí ministerstva neobsahovala prý zjíštění absolutní nesch op- ností reklamovaných dětí, aby v budoucích školních rocích do některé německé školy příjaty býti nemohly, to vyplývá prý ze sku- tačnosti, že jazyková kvalifikace pro přijmut do určité školy jest vlastností, jaká samao sobě změnám podléhá, neboť kvalifikace té později získanou znalostí řeči vyučovací prý lze získati. Na takovém právním stavu věcí nic nemůže prý změniti tu zjištěná skuteč- nost, že vylučovací nařízení byla doručena školní radě teprve po uplynutí školních roků pro které vydána. Ve výkladu, kterým měst- ská rada třebíčská provází tento judikat, pra- ví se: „Vydaný takto judika: odnimá konečně po letech úporných bojů o jeho uplatnění zá- konu Perkovu veškeré ceny vůbec. Nebot mají-li dosud německé místní školní rady mož- nost, aby vyřízení podávaných reklamací celo- ročně protahovaly podáváním rekursů v po- vtupu instančním, kterýmžto rekursům se ke
Perkův Třebíč
9 article
všemu i účinek odkládací přiznává, ministe- rlum vyučování ala lhůtu pro vyřízení ve smy- slu 8 7. a 3. nařízení Stürgkhova nikdy nedo- drží, pak mohou reklamované děti 1 tenkráte když jejich přezkoušením čírá a naprostá ne- znalost jazyka vyučovacího je prokázána, po- drženy býti v německé škole přes ten který celý školní rok, a ať pak rozhodnutí posledn instance jest již jakékoliv, zůstanou reklamace takových dětí v příštím roce již marnýmil Že za takových okolností musí býti jediným z hlavních úkolů nového sněmu moravského. zasaditi se o radikální změnu Perkova zá- kona, jest očividno
Stürgkhův Perkův
10 article
Z Moravy. Dne 29. ledna 1913. [Za starým sněmem do nových vole b.y III. Dne 20. listopadu 1906 volily obce venkovské dne 27. listopadu vykonáno bylo 8 užších voleb Při první volbě zvoleno bylo lhned 16 kato- licko-národních poslanců, 3 lidoví poslanci, 1 po- krokový, 1 samostatný, 1 samostatný agrárník 7 agrárníků, 2 národní. V užších volbách zvítězil 2 samostatní agrárníci, 5 agrárníků a 1 katolicko- národní. Celkem poslanců za venkovské obce je 39 volených v 37 volebních okresích (okresy Brno Olomouc mají po 2 poslancích). Ze zvolených poslanců vývojem věcí přeše národní Rozkošný k agrárníkům, 2 samostatn agrárníci také, 1 pokrokový, 1 samostatný (dr. Hess) a 1 samostalný agr. (Růžička) k lidovým Při doplňovací volbě za zemřelého katolicko- národního Veselého zvolen katolicko-národní dr- Stojan, za odstoupivšího agrárníka Krista, agrár- ník Měchura a za zemřelého agrárníka Munka. katolicko-nár. P. Horák. Při konci sněmovního období (1912) bylo z venkovské obce ze 39 poslunců 18 katolicko- národních, 5 lidovopokrokových, 1 divoký (Růží- čka), 1 národní [Kelbl), 14 agrárních. Většina venkovské kurie byla tedy protiklerikální 20 proti 19 (národní poslanec Kelbl má silný sklon k klerikálům). Při volbách postaveno bylo na 39 mandátů celkem: katolicko - národních 28, lidových 24. agrárních 20, samostatných 12, národních 6, po- krokoví 3. V okresích Litovel (Staroštík). Zábřeh (Karger) Vyškov (Pokorný). Hustopeč (Krčka), Přerov (Roz- kožný) bylo jen po jednom kandidátu.
Hess Růžička Veselý Krist Munk Kelbl Staroštík Karger Pokorná Krčka Morava Brno Litovel Zábřeh Vyškov Hustopeče Přerov Roza národní doktorStojan
11 article
Počel pro jednotlivé strany odevzdaných hlasů byl tento: katolicko-národní. . . . 32.805 lidová . . . . . . . . . 19.012 pokroková . . . . . . . 3.395 nr v adrární, . . . . . . . . 12.426 ledel národní . . . . . . . . 5.286 samostatní . . . . . . . 3.998 Tedy proti 32.805 hlasům katoli cko- národním bylo 44.117 hlasů stran ostat- ních, většinou pokrokových, svobodo- myslných. Volby ty přinesly úplnou téměř porážku sťrany lidové, která do té doby byla vládnoucí na ven- kově i v zemědělských institucích. Měla sice po straně klerikální nejvíce hlasů, ale zanechala na volebním bojišti 11 svých bývalých poslane (Němec, Perek, Pospíšil, Richter. L. Samohyl, B. Kancnýř, J. Helmrich, J. Vychodil, J. Přikryl, A. Hulka, O. Michlovský), mezi nimiž byli někteří opravdu schopní, ba vynikající pracovníci, Mimo ťo i jiní velmi kvalifikovaní kandidáti propadl proti méně schopným kandidátům stran ostatních. Žjev ten ostatně i u strany sgrární se objevil kde padl prof. Koloušek proti méně schopnému samostatnému kandidátu. Strana národní spolu se stranou lidovou pře- staly býti stranamí venkova. Doplňovaci volby za Veselého Krisla Muňka ukázaly následujícíi za Veselého zvolen dr. Stojan (většina klerikální, ač Stojan je kva- lifikovanější, klesla, Veselý 1253, Stojan 1022 protikandidáti 592, event. při Stojanově volbě 815), za Krisla Měchura (zde počet hlasů agrár- ních vstoupl o málo), za Muňku farář Horák (po- čet hlasů klerikálních vzrostl ze 602 na 131e hlasů, ostatních klesl ze 1238 na 1192). Z voleb těchto vysvítá, že moravský venkov velice podléhá vlivu strany katolickonárodní která má dnes rovnocenného soupeře jedině ve straně agrární.
Němec Perek Pospíšil Richter L Samohyl Kancnýř J Helmrich J Vychodil J Přikryl A Hulek Michlovský Koloušek Veselý doktor Stojan Veselá Měchura Stojanův volba 815 pokrokový
12 article
Stávky českých školních dětí ve Slezsku. Z Mor. Ostravy, 30. ledna. Situace, vzniklá zahájením stávky českých dětí v Hrušově a ohlá- šením stávky v Rychvaldě se nemění. V Rychvaldě konaly se včera tři schůze rodičů, vesměs velmí četně navštívené, zejména matkami, které chtějí. aby děti stávkovaly stůj co stůj. Na schůzích těchto bylo usneseno zahájiti zítra 1 v Rychvaldě stávku školních dětí, takže zítra nepůjde do škol celkem přes 1100 dětí. Uanesení toto stalo se přes usilování úřadů, které chtějí stávku znemož- niti pohrůžkami a sliby. Do Rychvaldu přijel včer c. k. okr. inspektor Landsfeld, který upozorňoval rodiče, že mohou býti trestáni, nebudou-fl posí- lati dítek do škol a zároveň sliboval, že se při- pravuje jakési prozatímní opatření. Ale češti rodičové v Rychvaldu nevěří již vládním slibůma nebojí se vyhrůžek a proto stávka zítra zahájena bude.
Landsfeld Slezsko Morava Ostrava Hrušov Rychvald
13 article
Dnes dopoledne byla přijata hrušovským starostou Opplem několikačlenná deputace Čechů hrušovských a odevzdala mu resoluci, přijatou na schůzi českých rodičů. Starosta přijal deputaci celkem odmítavě, slíbil pouze, že resoluci před- loží obecnímu výboru ku projednání. Odpoledne odjela táž deputace na okr. hejtmanství do Frýdku, aby tam odevzdala okr. hejtmanovi resoluci, v niž se žádá, aby česká matiční škola v Hrušově byla zveřejněna. Úřadům jest to ovšem velmi nepříjemné poněvadž nyní příchází i nejširší veřejnost za hranicemi Slezska ku poznání, jak nedostatečně jest postaráno o české školství ve Slezsku. Ale úsilí úřadů, vše ututlati, jest marné a zahájená právě stávka vrhá dívně světlo I na nestrannosí slezských úřadů. Stávka potrvá prozatím do středy 5. února, ale není vyloučeno, že bude trvati i déle. Závisí to pouze od státních úřadů, vzmuží-li se a zakročí u obcí, v nichž jsou české soukromé školy. aby školy tyto byly zveřejněny. Stávka českých dítek ve Slezsku není planou demonstrací, nýbrž projevem zoufalství stále odstrkovaných a utisko- vaných Čechů v této slovanské zemi.
Oppl Čecho Frýdek Slezsko český matiční škola v Hrušov
14 article
Rakousko-Uhersko. Petrchradské dojmy prol. Zdziechowského. V krakovském Slovanském klubě refero- val dne 25. ledna prof. Mar. Zdziechowski o své poslední návštěvě v Petrohradě a dojmech, které si odtud odnesl. Tu na prvém místě opra- vil mínění haličských polských publicistů, že jihoslovanská vítězství na Balkáně zmenší rus- ký vliv na Jihoslovany. Naopak vítězství bal- kánského svazu jsou mravním vítězstvím Ruska a náhradou za jeho porážky v Mand- žurii. Státy balkánské budou více zamostat- nější vzhledem k Rusku, ale to jesť věc druhé- ho řádu, poněvadž tyto balkánské státy budou míti společnou s Ruskem politickou orientaci proti Rakousku. Rusko dle domnění prof Zdziechowského pohlíži chtivě na Lvov a Srb- sko s Černou Horou brousí si zuby na jižní kraje habsburské říše. Nejen nacionalisté, ny- Viz N.L« ze dne 1. ledna a 8. ledna. brž i ruští pokrokovci pokládají balkánská vítězství za triumí ruský. Referent citoval pal z „Russké Mysli“ úvahu O. Struve, jenž praví: Po porážkách v japonské válce, jež způ- sobily výbuch národního hněvu, Rusko skrze vítězství balkánského svazu stává se opět vel- mocí. V událostech balkánských vidí osprave- dlnění historické činnosti státu ruského, která čerpala sílu z cítění slovanského. Jediným cí- lem Ruska musí nyní býti vynasnažit se, aby balkánské státy získaly co nejvíce. Absolutní nezištnost jest nyní povinností ruské reálné politiky.
Zdziechowski profesor Jihoslovan Srb N L O Struve RakouskoUhersko Mar Petrohrad Balkán Rusko Manda Rakousko Lvov Russký mysl
15 article
Podobně soudí kn. Eug. Trubeckojv „Utře Rossiji“. Ve vítězstvích na Balkáně vid uskufečnění dávných tužeb Ruska o osvobo- zení Slovanů. V tom směru Rusko musí pokra- čovat, ale v cestě mu stojí Rakousko. Má Rusko proto vypovědít vojnu Rakousku? Nel — odpovídá kn. Trubeckoj — nad Rakouskem musíme zvítězit ne vojnou, ne zbraní, nýbrž heslem, které znemožní anekční plány ra- kouské. Jest to dávné ruské heslo vzkříšení slovanských národů. Jenže, hlásajíce toto heslo, přicházíme do sporu sami s sebou, po- něvadž doma Slovany utiskujeme. Proto každý uvědomělý ruský vlastenec musí jasně poznati že, odčiníme-li svůj historický hřích, spáchaný na Polácích, nepřineseme velikou obět, poně- vadž běží o uskutečnění velikosti a slávy Ruska. Polsko-ruský smír učiní tedy zbytečnou vojnu Ruska s Rakouskem a zmaří zištné plány vídeňských kruhů na Balkáně.
Nela Trubecký Polák Balkán Rusko Rakousko
16 article
Prof. Zdziechowski tvrdí, že podobné mí- nění nabývá půdy také v ruských kruzích ofi- ciálných, v nichž ce vzmáhá přesvědčení, že rusko-polská dohoda znemožní válku rusko- rakouskou a příměje Rakousko ke spolku Ruskem a balkánskými státy. Bylo by to osa- mocením Německa a nejmocnější ranou germa- nismu. „Dohoda s Polskem“ — pravil mu ne- jmenovaný Rus, zaujímající vysoké úřadní po- stavení — „stává se nyní pro Rusko netoliko požadavkem citu a mravnosti, ale objektivnou nutností, od níž závísí budoucnost Ruska.“ Po referátu prof. Zdziechowského roz- předla se debata, v níž jednáno též o poměru haličských Poláků k balkánským Slovanům vyjádřena litost, že polská společnost projevila tak málo sympatií hrdinským bojovníkům z svobodu srbských a bulharských bratří, a žese nezúčastnila činně humánní akce Červéného kříže za války. Jeden z řečníků navrhl, aby se po válce uspořádala hromadná polská vy- jíždka do Bělehradu a Sofije, aby tam navá- zala přátelské styky se srbskou a bulharskou inteligencí. Slovanský klub bude se prý o to starat.
profesor Zdziechowski Polák Rakousko Rusko Německo Polsko Bělehrad
17 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Bulharsko žádá kontribuci, Dobrodějové, kteří by nejraději viděli, kdyby slovanští vítězové neobdrželí od Tu- recka ani pídě země, oznamovalí také, že Bulharsko nečiní nároku na válečnou kon- tribuci. Sofijský »Dnevnik« naproti tomu ozna- muje, že bulharský ministr finane už vypracov podrobný roz- počet kontribuce, jež podle jeho návrhu má obnášeti 1.400,000.000 Ivů. Ale bude-li ve válce pokračováno, Bulharsko svůj požadavek zvýší. Číslice uvedená byla již oznámena do Londýna bulharsltým de- legátům.
Ivo jítlegát Bulharsko Londýn
18 article Jak Rusové oslavují jubilej svého panujícího rodu.
Jak Rusové oslavují jubilej svého panujícího rodu. Dále zaznamenáváme: Město Kostroma, odkudž Romanovi pocházejí, věnovalo 140.000 na zřízení veřejné nemocnice. — Město Saratov odpouští svým nezámožným spoluobčanům 300.000 rublů daňových ne- doplatků a na zřízení učitelského ústavu věnuje 250.000 rublů. Kromě toho zřídí dvě veřejné bibliotéky s přednáškovými sály.
Rus Romanus Kostroma Saratov
19 article Aféra du Paty de Clam.
Aféra du Paty de Clam. Poslanec Violette ohlásil, že v páteční schůzi francouzské sněmovny bude interpelovati vládu v záležitosti zařazení plukovníka du Paty de Clam do zeměbrany. Dle oliciosní zprávy vyslovila se ministerské rada o věci v tom smyslu, že dekret, jímž byl du Paty de Clam opět ustanoven, nemůže býti od- volán. Plukovník dostane služební list, ale jen v případě mobilisace mu bude svěřeno nějak místo. Dřívější ministr vojenství Millerand, jenž pro tuto aféru byl nucen odstoupiti, vyložíl na schůzi skupiny republíkánských socialistů, k níž náleží důvody, které ho příměly, ze dal plukovníka opě zařadili, odvolávaje se zejmena na to, že byl vázán ormálním slibem svého předchůdce Messímyho. Messímy však vysvětlil skupině radikálně- socialístické, že jeho ordonanění důstojník setník Plgust bez jeho vědomí zaslal plukovníku du Paty de Clam list, v aěmž mu sdělíl, že byl dán rozkaz. aby jeho žádost byla příznivě vyřízena, Messímy sám pak na základě výroku vojenské právnické komise zamítl žádost plukovníkovu, což mu bylo oznámeno přípisem chefa civilního kabinetu. Te- nota, v němž mu jen dána vyhlidka, že by mohl býti povolán pouze v případě mobilisa ce, Z Paříže, 31. ledna. (K. k.) (Sněmovna poslanecká.) Posl. Violefte táže se mini- stra vojenství ve příčině opětného ustanovení podplukovníka du Paty de Clam a připomíná roli, kterou tento podplukovník hrál v aféře Drey- fussově. Posl. Milleraníd prohlašuje za všeobecné pozornosti, že ministr vojen- ství sitál před čestnou otázkou.
Pat Violleta Millerand Messíma Posl Paříž
20 article
Millerand podává hiatorické vylíčení opětné- ho ustanovení du Paty de Clam ode dne 27. července 1911, kdy v kritickém okamžíku podplukovník žádal, aby byl opětně vřadě do armády. Řečník vyličuje, že šlo o to, aby vůči tomuto důstojníkovi byl dodržen záva- zek obě strany vížící, kterýž důstojník už dříve splnil. Opětné ustanovení bylo prove- deno obvyklou cestou, a příslušný dekret byi podepsán a uveřejněn předepsaného dne, to- tiž 6. ledna. Millerand pojednával pak o po- drobnostech aféry Dreyfussovy a o tom, jaká opatření učinil solidárně se všemi členy kabl- netu Waldeck-Rousseauova, zvláště proti Pa- tyovi. Jeho osobní sympatie neměly všal s řešením čestné otázky nic co činiti. Podal demisi, protože byl učiněn pokus k účelům strannickým, jeho nevyhnutelné rozhodnutí proměniti ve zbraň proti jeho kolegům, se kterými od roku šel ruku v ruce. (Živá po- chvala ve středu a na pravici, vřava na le- vici.) Messimy, předchůdce Millerandůvv ministerstvu vojenství, prohlašuje, že lituje, že Millerand s ním před rokem v otázce du Paty de Clam nemluvil. První žádost du Paty de Clam o opětné ustanovení zakládala se výhradně na stavu příkrého napětí s Něme- ckem. Tázali jsme se, zdali Francie o něko- lika dní pozdějí nebude musit žádati ode všech svých synů nejvyšší oběť pro hájení své cti. Messimy přejímá zodpovědnost jedině a pouze za list, kterým bylo du Paty de Clam sděleno, že v dobách míru nemůže býti opět ustanoven. Messimy k tomu dodává: Ml- nulost tohoto muže jest zvlášť zatěžující (po- chvala na levici). Nynější vláda odpírá du
Millerand Pat Rousseauův Waldeck Francie
21 article
Paty de Clam jeho služební dekret a staví ho takto do situace, do které jej Messimy sám chtěl postavíti. (Pochvala.) Posl. Jaurěa blahopřeje dřívější vlá dž že přijavší demisi Millerandovu se vyhnula své zodpovědnosti. Sněmovna stejným způso- bem zbaví se své zodpovědnosti. (živá po- chvala na levici a na krajní levicl.) Ministr vojenství Etlenne odpovídá stručně za živé pochvaly levice a krajní le- vice. Ministr prohlašuje, že pronese úsudel pouze o chování štábního důstojníka, který. stav se účastným výjimečné výhody, se neostý- chal příštího dne užíti urážlivých výroků proti náčelníku armády. Ani on — Etienne — nevá- hal k vůli cti armády francouzské se rozhod- nouti, aby tento zločín byl potrestán. (Po- chvala.) Ministr vojenství pokračuje: Nikdo zde se neodváží žádati, aby tomuto důstojníku byl vydán služební dekret. (Dlouhotrvající po- chvala na levici a krajní levíci.) Ministerský předseda Briand prohla- šuje, že vláda odmítá navržený jednoduchý jednací pořad, a že přijme toliko jednací pořad jenž schvaluje její prohlášení. Poslanecká sněmovna zamítla jednoduchý jednací pořad 466 prot 61 hlasům a schválila 533 hlasy prot 3 jednací pořad, v němž se schva- lují vládní prohlášení. (Pochvala na levicí.)
Pat Posl Millerandův Etienne Briand poslanecký sněmovna
22 article Pohřeb arcivévody Rainera.
Pohřeb arcivévody Rainera. Z Vídně, 31. ledna. (K. k.) Dnes ráno byly široké vrstvy obecenstva při puštěny k vystavení zesnulého pana arcivévody Rainera. Před 8. hod. vykropil dvorní bradní farář dr Seidl ještě jednou mrtvolu, načež bylo vpuštěno obecenstvo. Od 8—12 hod. byly u oltářů čteny zádušní měc. V 10 hodin dostavil se dvorní pěvecký sbor a zpíval dojímavě Miserere. V po- ledne byl obecenstvu přístup zamezen. Od 12 do 1 hodiny se vyzvánělo na všech věžích v celé Vídni. Odpoledne ve 4 hodiny byla mrtvola pana arcivévody Rainera uložena v Habsbursk rodinné hrobce u Kapucínů. Tisíce lidí projevilo zesnulému panu arcivévodovi Rainerov poslední úclu, a vše, co má hodnost a jméno dostavilo se na slavný pohřeb. Když během do- poledne prohlédly si četné tisíce lidí ve dvorni hradní kaplí nádherný katafalk, byla rakev ve 3/44. hod. odpol. vyzdvižena komorníky za pomoci osobních lokajů a po opětném výkropu dvorním a hradním farářem drem. Seidlem snesena do pohřebního vozu. Dva dvorní komisaři, duchovní s křížem, sluhové z dvorní kaple s Incensem aspergilem, pak dva asistující dvorní kaplani dvorní a hradní farář dr. Seidl a konečné vrchní dvorní komisař zaujali místo před pohřebním vozem. Nejvyšší hofmistr zesnulého generál jizdy hr. Orsini-Rosenberg a oba komoří následovali za rakví. Osm pažat s voskovými svícemi a harcířských a 6 uherských tělesných gardistů. 8 členů tělesné gardy trabantů a 8 členů jízdní tělesné gardy s představenými žli po obou stra- nách rakve, Rakev byla snesena do nádherného pohřeb- ního vozu a pohřební průvod dal se do pohybu za vyzvánění zvonů ve všech kostelích a kaplích.
Rainer Seidl Rainerov aspergil doktor Orsini Rosenberg Vídeň
23 article
Průvod zahájil oddíl jízdy. Na to jel jízdní dvorní štolba, dvouspřežný dvorní kočár s vrchním dvor- ním komisařem, dvouspřežný dvorní kočár s ko- morníky, jízdní dvorní štolba, škadrona jízdy, jízdní dvorní komisař, šestispřežný dvorní kočár s oběma komořími, s osobními lokaji po obou stranách kočáru, šestispřežný dvorní kočár s nej- vyšším hofmistrem a dvěma osobními lokaji po obou stranách kočáru, dvojice osobních lokajů, dva dvorní komisaři a konečně pohřební vůz s rakví, v němž zapřaženo bylo 6 běloušů. Na každé straně kráčeli 4 osobní fokajové a 4 pážata s hořícími voskovými pochodněmi. Druhé pohyb- livé řady tvořilo na každé straně 6 tělesných gardistů arciérů, po pravé straně a 6 uherských tělesných gardistů po levé straně, a třetí pohyb- livou řadu konečně 8 tělesných gardistů-trabantů na pravo a 8 jízdních tělesných gardistů na levo. Setnina pěchoty a eskadra jízdy uzavíraly průvod. Hustým špalírem obecenstva ubíral se průvo přes Josefské náměstí, Augustinianskou a Tegett- hofovou ulicí ke kostelu Kapucínskému v Neu- marktu. Dříve než přibyl průvod, shromáždil se městský magistrát, duchovenstvo a chovanci chudobinců v Augustianském dvorním kostele odtud šli v čele průvodu.
josefský náměstí
24 article
Kapucínský kostel byl černě vyzdoben, lavíc a křesla potaženy černým suknem, podlaha po- kryta černými koberci. Na zprávu, že se průvod blíží, odebrali se smuteční hosté, shromáždění klášteře, do kostela a zaujali určená jim místa. Celá dvorní družina chromáždila se již dříve v ko- stele. Když pohřební vůz přijel k hlavní kostelní bráně, byla rakev snesena, přijata pontifikantem v čele duchovenstva, nesena v průvodu duchoven- stva do kostela a položena na katafalk, postavení v prostřed kostela a obklopený světly. Pak násle- doval slavnostní výkrop dvorním a hradním fará- řem drem. Seydlem za četné asistence, načež dvor- ní pěvci zapěli „Libera“. Za smutečních modlitel byla rakev sňata s katafalku a v pochodňovém průvodu snesena do hrobky. V čele kráčel ponti- fikant s asistujícím duchovenstvem. Nejvyšší hof- mistr kníže Montenuovo, nejvyšší hofmistr zesnu- lého hrabě Orsini-Rosenberg a oba komoří násle- dovali za rakví. Ve hrobce byla mrtvola opět vy- kropena. Po smutečních modlitbách odevzďal nej- vyšší hofmistr kníže Montenuovo guardianoví mrtvolu a odevzdal mu, když ji doporučil jeho ochaně, klíč od rakve. Na to vrátil se průvod do kosfela, z něhož zatím smuteční hosté odešli. Tí byly pohřební obřady skončeny.
Seydl Orsini Rosenberg Montenuovo
25 article
Pohřbu rúčastnili se: v zastoupení císaře ná- sledník a arcivévoda Franlišek Ferdlaand dále všichni arcivévodové a arcivévodkyně, vévod- kyně Žolie z Hohenbergu, vévoda a vévodkyne Cumberlandu, princezna velkobritská Olga, Isa- bela hraběnka Girgenti, vévoda z Calabrie, prine Eliáš z Parmy, zaský princ Jan Jiří, saská prin- cezna Marie fmmaculata, vévodkyně virtemberská Marie Terezle, vévoda Alhrecht Robert a vévoda Oldřich virtemberský, vévodkyně Marle Rainerla, princové saskokoburšti August a Leopold, sasko- koburská princezna Cardlna, princové Bedřich Albrechi ze Schadmburg-Lippe, kníže k kněžn z Campofranco, společní ministří hr. Berchtold, rvl. Bilifski a ryt. Krobatín, ministerský předseda hr, Stürgkh se všemi ministry, ministerský předseda dr. šl. Lukacs a ministrem honvédů Hazayem v za stoupení uherské vlády, diplomatický sbor, mez ním velvyslanec 31. Tschirchky, velvyslanec vévod z Avarny, švédský vyslanec syob. p. Beck-Friis. nizozemský vyslanec Weede, bavorský vyslanee baron Tucher, místodržitel kníže Thun, nejvyšší maršálek prine Lobkovíc a sbor. velitel šl. Giessl, předsednictva panské a poslanecké sněmovny, sta- rosta dr. Weiskírchner a místostarosty, veškerá generalita, dvorní a státní hodnostové, deputace pluků a deputace spolků, jejichž protektorem byl zesnulý arcivévoda
Franlišek Ferdlaand Olga Eliáš Jan Jiří Marie Terezle Alhrecht Robert virtemberský August Leopold Albrechi Berchtold Stürgkh doktor Beck Friis Tucher Thun Weiskírchner Hohenberg Cumberland Isa Girgenti Calabrie Parma Avarna Weed Marle Rainerla SchadmburgLippe poslanecký sněmovna
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Akční výbor národní strany svobodo- myslné konal praesidiální schůzi za před- sednictví dra. K. Kramáře v pátek 3í. ledna. Na podnět dra. F. Fiedlera uči- něna usnesení v příčině parlamentární akce. týkající se staveb pro přeplněné a nedosta- tečně umístěné střední školy v Prazea předměstích. — Podány zprávy o činnosti dělnických a zřízeneckých organisací strany a s potěšením konstatován jejich rozvoj. — Furor teutonicus v německé okresní školní radě pražské. Když proces očišťování českých měst od nepřirozené německé nad- vlády živelní silou proklestil si cestu, posta- rala se, jak známo, vláda všude o pevné za- bezpečení německých menšin způsobem zcela výminečným. Tak zejména také v Praze po- starala se vláda o zvláštní německou okresní školní radu pro těch několik škol německých, jichž umělé udržování jest v křiklavém po- měru ke stálému klesání počtu jich žacíva následkem postupného úbytku dítek české národnosti. Přes to Němci stále ještě rozhla- šují do světa, jak jest německé školství praž- ské utiskováno, kdežto zatím německá okres- ní školní rada pod ochranou německé sekce.
K Kramář F Fiedler Němec Prazea předměstí Praha akční výbor národní strana svoboda
27 article
zemského školního úřadu provádí libovůli ne- slýchanou. Tak zřídila si při staroměstské ně- mecké škole měšťanské bez souhlasu měst- ského zastupitelstva zvláštni pobočku, ač na německých školách pražských jest přes tucet poboček zcela zbytečných, čímž hřeší se těžce zejména za nynější všeobecné hospodářské tísně na pražském poplatnictvu, dále udržuje na německé škole josefovské dvě třídy nesy- slemisované, vynucuje hotovým ferrorem nej- rychlejší zřízení zbytečné veřejné školy něme- cké pro dítky české národnosti v Libni, přes protesty městské rady udržuje celou řadu od- dělení při vyučování různých náboženství až o 2 žácích, důsledně odmítá všecky návrhy aspoň na provisorní zrušení zbytečných po- boček a nyní konečně o podobných návrzích rady městské vůbec odpírá jednati. Za zámin- ku k tomu vzala si v posledních svých schů- zích to, že dotyčné přípisy rady městské jsou české!! Tedy revolta německých obcí i sou- dů zavlečena jako morová nákaza jižo i do Prahy. Tato rostoucí drzost německá vynikne zvláště, uváží-li se, že Praha domáhá se prá- vem české jednojazyčnosti pro pražské ve- řejné úřady, kdežto Němci stojí v theorii na stanovisku dvojjazyčnosti pro Prahu a zatím v praxi dokonce vynucují si jednojazyčnost německou, jak to demonstrováno nyní v ně- mecké okresní školní radě, žádající překlad českého podání. A přece ani tato německtá okresní školní rada není úřadem ryze něme- ckým, ježto v ní zasedají zástupcové města, kteří nejsou povinni jazyk německý ovládati. Strůjcem těchto nových provokací jest prý ve shodě s c. k. okresním inspektorem Quaissrem německý fanatik, evangelický advokát dr.
Němec Libeň Praha všeobecný hospodářský tíseň
28 article
Krleg, známý jíž ze schůzí německé sekee zemské školní rady svými útoky proti městské správě. Prapodivné to přípravy k národnost- nímu smíru, o který nechť prý se stará místo- držitel kníže Thun. — Universítní profesor Ivovský dr. A. ryt. Halban, říšský a zemský poslanec, přijel včera večer rychlíkem společnosti státní dráhy do Prahy. Na nádraží byl uvítán jménem Českého učení pro vědy politické posh drem. Tobol- kou a jménem Česko-polského klubu advo- kátem drem. Fuhrichem. Dr. Halban uby- toval se v hotelu de Saxe. — Z Národního klubu. Dnes o 8. hod. večerní uspořádá České učení pro vědy po- litické v místnostech klubu přednášku pro- fesora lvovské uníversity posl. A. Hal- bana »O politických a hospodář- ských poměrech v Haliči.« — D- mácí rada žádá p. t. členy, aby se této přednášky hojně účastnili. — Přednášky prolesora dra. Alfréda Halban konati se budou v sobotu o 8. hod. a v ne- děl! o 7. hod. večer v Národním klub (Louvre). Program první přednáškyi 1. Halič r. 1772 od Polska odtržena a vyloučena z účasti na posledních snahách polských po roz- machu. Zásadní různost polské a české národnosti ku problémům rakouským s ohledem na přechod k reální politice až do r. 1848. — Příprava ke kom- promisu mezi nacionální a státní politikou. Rozdíl mezi polskými a českými snahami aufonomistický- mi. 2. Charakter polského života ve stranách a jeho sociální zásady zemědělci, měšťanstvo, velkosta- tek, duchovenstvo, židé. 3. Rusíni. Historické zá- klady vztahů polsko-rusinských. Politické nutnosti.
Thun doktor Halban Fuhrich Sax A Hal Rusín Praha Tobol Halič Louvre Polsko národní klub Český učený pro věda Universítní profesor Ivovský
29 article
Příčiny napětí. Státní politika rusínská a její ná- sledky. Nacionální hnutí rusínské. Sociálně-poli- tické odůvodnění neuspokojivých poměrů mezi obě- ma národnostmi. — Program přednášky druhé: Povšechný význam hospodářských otázek pro národ bez vlasiního státu. 1. Hospodářský vý- voj Haličeod doby připojení k Rakousku — hlavně vývoj zemědělský — zanedbanost země — rozmach její za éry sutonomní. 2. Stav orby — její úkoly průmysi — jeho počátky racionální základy země- dělství a hornictví — oproti tomu nedostatečná organisace kapitálu a obchodu; řemesla; srovnání s Kongresovkou a a Uhraml. 3. Souvíslost hospo- dářských a politíckých otázek ze stanoviska naší nacionální politiky; aktuální úkoly nacionální po- litiky — doplnění činnosti státu, vliví soc.-hosp. pokroku na politické stranictvi. —Přednáška dra. Ed. Koernerá „O jazykové otázce«, jež ze měla dnes konsti v cyklu veřej- ných přednášek »O české politice«, byla odložena na některou z příštích sobot. — Z městské rady pražské. (Schůze dne ledna 1913. Předsedal starosta dr. K. Groš.) Se schválením vzata na vědomí volba obecního star- šího Selferta předsedou a MUDra. A. Štycha míste- předsedou dozorstva Obecního domu. Zemský vý-
doktor K Groš Mudra A Štych Rakousko obecní star