3
masthead
1. února 1913. Číslo 31.
4
article
Jakmile bude uvolněno překládání ze služeb-
ních příčin, přeruší se tím také presentační právo
okresních školních rad. Z těchto důvodů, jakož i n
ochranu učitelstva navrhl posl. Trojan k § 38. odst.
7. v ten smysl, že ustanovení § 19. odst. 1., pokud
se týká neztenčeného požívání příjmů v případě
přeložení vztahuje se i na akt. přídavky: vzrostl-li
by přeložením učitele buď okresnímu školnímu
fondu, buď zemskému fondu výdaj na služební pla-
ty, jest k němu potřebí předchozího souhlasu zem-
ského výboru.
Tento návrh posl. Trojana zamítnut všemi
proti 4 hlasům a přijat byl text referentského ko-
mitětu.
Posl. dr. Koldinský
navrhl. aby z § 38. bylo vynecháno uslanovení, dle
něhož drahotní přídavek nebo příbytečné, obcí po-
volované učitelstvu, musí býti stejně placen všem
učitelským silám na všech školách stejné kategorie.
Svůj návrh odůvodnil faktickým dnešním stavem
české obce platí drahotní přídavek nebo příbyteč-
né všemu učitelstvu, českému i německému, ně-
které německé obce však určitou částku na tento
účel dají některému německému spolku, kterýji
pak rozdělí jenom německému učítelstvu, českému
však nedá nie, rekursy českého učitelstva a po-
platnictva byly v těchto případech zamítnuty (posl
dr. Koldinský chtěl českým obcím vymoci volnost
by y případech, o nichž mluvil, mohly české obce
jedíati stejně. Pozn. red.).
Návrh posl. dra. Koldinského byl zamiſnut
8 hlasy proti 7.
Příští schůze plenární je 7. února o 11
hod. dopol. referentský komitét má schůzi 1. úno-
ra o 10. hod. dopol.
Trojan
Posl
doktor
Koldinská
Koldinský
5
article
Politický přehled
Země české.
Vývoz mladých Rakušanů na Balkán.
„Bohemia“ sděluje svému nadějnému čte-
nářstvu, že rakouský Exportverein z „důvo-
dů“ hospodářského rozmachu, jaký lze na Bal-
káně očekávati, zahájil akci, aby podporova
přijímání mladých Rakušanů. („Junge Oester
reicher“) do obchodních podniků, kteréž bu-
dou v balkánských státech rozšiřovány a no-
vě organisovány. Jak bylo Exportvereinu sdě
leno z příslušných států, nenastal ještě mo-
ment k osobnímu zahájení styků se strany
uchazečů na místě samém a Exportverein vy
bízí tudíž čekatele, „mladé Rakušany“, aby po-
užili času do uzavření konečného míru a k upra-
vení politických a hospodářských poměrůa
obeznámili se poněkud s jazyky balkánských
států, poněvadž je to pro jejich budoucí po-
užitelnost nevyhnutelno. Prozatím mohou prý
písemné žádosti podávány býti k rakouskému
Exportvereinu ve Vídní.
Rakušan
Junge
Exportverein
Balkán
Bala
Vídeň
Bohemia
6
article
Tato zpráva do jisté míry je překvapením
Neboť pe všech těch štvanicích, tom neslý-
chaném hanobení, po tom vídeňském plván
po Srbech a Bulharech a pustém posměchu.
kterým se mohli vídeňští šmoci a zvláště „hu-
moristé“ „Muskety“ a jiných týdenníků za-
lknout, po všech těch „všivých“ karikaturách
balkánských králů a národů a denunciacích
Čechů pro jich samaritánství, prokazovane
raněným bratřím slovanským, zkrátka po
všem tom zsinalém záští rakouských Němců
slovem i tiskem i pouličními demonstracemi
osvědčovaném balkánským národům — hle.
klube se na svět docela jiná odrůda rakou-
ských Němců — „junge Oesterreicher“ —
ochotna zobat, co pánbůh nadělí na tom slo-
vanském náspu, zbudovaném napříč německé-
mu návalu na Balkán. Jenom ještě chtějí se
obeznámíti „poněkud“ se slovanskými jazyky.
bez nichž to nepůjde. Naučit se trochu srb-
sky a bulharsky a „Prinz Eugenlied“ všemož-
ně zapemenout, to Exportverein německým
čekatelům balkánské budoucnosti měl ještě
doporučit. Sám slavný Exportverein zpíval
z ní velmi bouřlivou sloku a nezapomenutel-
nou jest Jeho resoluce pro válku se Srbskem,
na které pan Duschnitz stál pro ohroženou
prý prestiž říše, ať prý při tom trpí obchodní
zájmy rakouské. Nyní jest Exportverein k to-
mu, čemu se říká v mezinárodní hantýrce.
„pacifická penetrace“ Balkánu. Balkánské
státy měly by si dát pozor na svůj dosud —
čistý kožich.
Srba
Bulhar
Čecho
Němec
Prinz Eugenlied
Duschnitz
Exportverein
Balkán
Srbsko
7
article
Podařené rozhodnutí správního soudu o dů-
sledcích zákona Perkova.
Podle nálezu správního soudu ze dne 10
července 1911 nařídilo ministerstvo vyučová-
ní výnosy ze dne 4. srpna 1911, aby z něme-
ckých škol třebíčských vyloučeny byly děti.
přijaté do těch škol v letech 1908—10, při
nichž byla přezkoušením ve smyslu minister-
ského nařízení zjištěna neznalost německého
jazyka vyučovacího. Tyto rozkazy minister
stva byly místní školní radě české doručeny
teprve dne 8. září 1911, kdy školní roky
1908—10/11 již dávno byly skončily. Když
pak na začátku školního roku 1911—12 česká
místní školní rada v Třebíči žádala, aby tyto
vyreklamované a nařízením ministerstva vy-
učování právoplatně z německých škol podle
nařízení k zákonu Perkovu vydaného vylou-
čené děti na novo nebyly do téže německé školy
příjímány, nebylo této žádosti v instančním
postupu vyhověno a ministerstvo vyučován
rozhodlo o těchže případech, v nichž vylou-
čení vyslovilo, že toto vyloučení mělo plat-
nost pouze pro ty školní roky, pro které
dětí byly reklamovány, že ale táž rozhodnuti
nemají významu pro školní rok 1911—12.
Perkův
Třebíč
8
article
Proti tomu vedla česká místní školní radav
Třebíčí stížnost ke správnímu soudu, kterýž
stížnost zamitl z toho důvodu, a přidal
se úplně k důvodům ministerstva vyučováni.
že jeho vylučovací nařízení mohou se vzta-
hovati právě jenom na onen školní rok, jehož
se reklamace týkaly. Rozhodnutí ministerstva
neobsahovala prý zjíštění absolutní nesch op-
ností reklamovaných dětí, aby v budoucích
školních rocích do některé německé školy
příjaty býti nemohly, to vyplývá prý ze sku-
tačnosti, že jazyková kvalifikace pro přijmut
do určité školy jest vlastností, jaká samao
sobě změnám podléhá, neboť kvalifikace té
později získanou znalostí řeči vyučovací prý
lze získati. Na takovém právním stavu věcí
nic nemůže prý změniti tu zjištěná skuteč-
nost, že vylučovací nařízení byla doručena
školní radě teprve po uplynutí školních roků
pro které vydána. Ve výkladu, kterým měst-
ská rada třebíčská provází tento judikat, pra-
ví se: „Vydaný takto judika: odnimá konečně
po letech úporných bojů o jeho uplatnění zá-
konu Perkovu veškeré ceny vůbec. Nebot
mají-li dosud německé místní školní rady mož-
nost, aby vyřízení podávaných reklamací celo-
ročně protahovaly podáváním rekursů v po-
vtupu instančním, kterýmžto rekursům se ke
Perkův
Třebíč
9
article
všemu i účinek odkládací přiznává, ministe-
rlum vyučování ala lhůtu pro vyřízení ve smy-
slu 8 7. a 3. nařízení Stürgkhova nikdy nedo-
drží, pak mohou reklamované děti 1 tenkráte
když jejich přezkoušením čírá a naprostá ne-
znalost jazyka vyučovacího je prokázána, po-
drženy býti v německé škole přes ten který
celý školní rok, a ať pak rozhodnutí posledn
instance jest již jakékoliv, zůstanou reklamace
takových dětí v příštím roce již marnýmil
Že za takových okolností musí býti jediným
z hlavních úkolů nového sněmu moravského.
zasaditi se o radikální změnu Perkova zá-
kona, jest očividno
Stürgkhův
Perkův
10
article
Z Moravy.
Dne 29. ledna 1913.
[Za starým sněmem do nových vole b.y
III.
Dne 20. listopadu 1906 volily obce venkovské
dne 27. listopadu vykonáno bylo 8 užších voleb
Při první volbě zvoleno bylo lhned 16 kato-
licko-národních poslanců, 3 lidoví poslanci, 1 po-
krokový, 1 samostatný, 1 samostatný agrárník
7 agrárníků, 2 národní. V užších volbách zvítězil
2 samostatní agrárníci, 5 agrárníků a 1 katolicko-
národní.
Celkem poslanců za venkovské obce je 39
volených v 37 volebních okresích (okresy Brno
Olomouc mají po 2 poslancích).
Ze zvolených poslanců vývojem věcí přeše
národní Rozkošný k agrárníkům, 2 samostatn
agrárníci také, 1 pokrokový, 1 samostatný (dr.
Hess) a 1 samostalný agr. (Růžička) k lidovým
Při doplňovací volbě za zemřelého katolicko-
národního Veselého zvolen katolicko-národní dr-
Stojan, za odstoupivšího agrárníka Krista, agrár-
ník Měchura a za zemřelého agrárníka Munka.
katolicko-nár. P. Horák.
Při konci sněmovního období (1912) bylo z
venkovské obce ze 39 poslunců 18 katolicko-
národních, 5 lidovopokrokových, 1 divoký (Růží-
čka), 1 národní [Kelbl), 14 agrárních. Většina
venkovské kurie byla tedy protiklerikální 20 proti
19 (národní poslanec Kelbl má silný sklon k
klerikálům).
Při volbách postaveno bylo na 39 mandátů
celkem: katolicko - národních 28, lidových 24.
agrárních 20, samostatných 12, národních 6, po-
krokoví 3.
V okresích Litovel (Staroštík). Zábřeh (Karger)
Vyškov (Pokorný). Hustopeč (Krčka), Přerov (Roz-
kožný) bylo jen po jednom kandidátu.
Hess
Růžička
Veselý
Krist
Munk
Kelbl
Staroštík
Karger
Pokorná
Krčka
Morava
Brno
Litovel
Zábřeh
Vyškov
Hustopeče
Přerov
Roza
národní doktorStojan
11
article
Počel pro jednotlivé strany odevzdaných
hlasů byl tento:
katolicko-národní. . . . 32.805
lidová . . . . . . . . . 19.012
pokroková . . . . . . . 3.395 nr
v adrární, . . . . . . . . 12.426 ledel
národní . . . . . . . . 5.286
samostatní . . . . . . . 3.998
Tedy proti 32.805 hlasům katoli cko-
národním bylo 44.117 hlasů stran ostat-
ních, většinou pokrokových, svobodo-
myslných.
Volby ty přinesly úplnou téměř porážku sťrany
lidové, která do té doby byla vládnoucí na ven-
kově i v zemědělských institucích. Měla sice po
straně klerikální nejvíce hlasů, ale zanechala na
volebním bojišti 11 svých bývalých poslane
(Němec, Perek, Pospíšil, Richter. L. Samohyl, B.
Kancnýř, J. Helmrich, J. Vychodil, J. Přikryl, A.
Hulka, O. Michlovský), mezi nimiž byli někteří
opravdu schopní, ba vynikající pracovníci, Mimo
ťo i jiní velmi kvalifikovaní kandidáti propadl
proti méně schopným kandidátům stran ostatních.
Žjev ten ostatně i u strany sgrární se objevil
kde padl prof. Koloušek proti méně schopnému
samostatnému kandidátu.
Strana národní spolu se stranou lidovou pře-
staly býti stranamí venkova.
Doplňovaci volby za Veselého Krisla
Muňka ukázaly následujícíi za Veselého zvolen
dr. Stojan (většina klerikální, ač Stojan je kva-
lifikovanější, klesla, Veselý 1253, Stojan 1022
protikandidáti 592, event. při Stojanově volbě
815), za Krisla Měchura (zde počet hlasů agrár-
ních vstoupl o málo), za Muňku farář Horák (po-
čet hlasů klerikálních vzrostl ze 602 na 131e
hlasů, ostatních klesl ze 1238 na 1192).
Z voleb těchto vysvítá, že moravský venkov
velice podléhá vlivu strany katolickonárodní
která má dnes rovnocenného soupeře jedině ve
straně agrární.
Němec
Perek
Pospíšil
Richter
L Samohyl
Kancnýř
J Helmrich
J Vychodil
J Přikryl
A Hulek
Michlovský
Koloušek
Veselý
doktor
Stojan
Veselá
Měchura
Stojanův volba 815
pokrokový
12
article
Stávky českých školních dětí ve Slezsku.
Z Mor. Ostravy, 30. ledna. Situace, vzniklá
zahájením stávky českých dětí v Hrušově a ohlá-
šením stávky v Rychvaldě se nemění. V Rychvaldě
konaly se včera tři schůze rodičů, vesměs velmí
četně navštívené, zejména matkami, které chtějí.
aby děti stávkovaly stůj co stůj. Na schůzích
těchto bylo usneseno zahájiti zítra 1 v Rychvaldě
stávku školních dětí, takže zítra nepůjde do škol
celkem přes 1100 dětí. Uanesení toto stalo se
přes usilování úřadů, které chtějí stávku znemož-
niti pohrůžkami a sliby. Do Rychvaldu přijel včer
c. k. okr. inspektor Landsfeld, který upozorňoval
rodiče, že mohou býti trestáni, nebudou-fl posí-
lati dítek do škol a zároveň sliboval, že se při-
pravuje jakési prozatímní opatření. Ale češti
rodičové v Rychvaldu nevěří již vládním slibůma
nebojí se vyhrůžek a proto stávka zítra zahájena
bude.
Landsfeld
Slezsko
Morava
Ostrava
Hrušov
Rychvald
13
article
Dnes dopoledne byla přijata hrušovským
starostou Opplem několikačlenná deputace Čechů
hrušovských a odevzdala mu resoluci, přijatou na
schůzi českých rodičů. Starosta přijal deputaci
celkem odmítavě, slíbil pouze, že resoluci před-
loží obecnímu výboru ku projednání. Odpoledne
odjela táž deputace na okr. hejtmanství do Frýdku,
aby tam odevzdala okr. hejtmanovi resoluci, v niž
se žádá, aby česká matiční škola v Hrušově byla
zveřejněna.
Úřadům jest to ovšem velmi nepříjemné
poněvadž nyní příchází i nejširší veřejnost za
hranicemi Slezska ku poznání, jak nedostatečně
jest postaráno o české školství ve Slezsku. Ale
úsilí úřadů, vše ututlati, jest marné a zahájená
právě stávka vrhá dívně světlo I na nestrannosí
slezských úřadů. Stávka potrvá prozatím do středy
5. února, ale není vyloučeno, že bude trvati i déle.
Závisí to pouze od státních úřadů, vzmuží-li se a
zakročí u obcí, v nichž jsou české soukromé školy.
aby školy tyto byly zveřejněny. Stávka českých
dítek ve Slezsku není planou demonstrací, nýbrž
projevem zoufalství stále odstrkovaných a utisko-
vaných Čechů v této slovanské zemi.
Oppl
Čecho
Frýdek
Slezsko
český matiční škola v Hrušov
14
article
Rakousko-Uhersko.
Petrchradské dojmy prol. Zdziechowského.
V krakovském Slovanském klubě refero-
val dne 25. ledna prof. Mar. Zdziechowski o
své poslední návštěvě v Petrohradě a dojmech,
které si odtud odnesl. Tu na prvém místě opra-
vil mínění haličských polských publicistů, že
jihoslovanská vítězství na Balkáně zmenší rus-
ký vliv na Jihoslovany. Naopak vítězství bal-
kánského svazu jsou mravním vítězstvím
Ruska a náhradou za jeho porážky v Mand-
žurii. Státy balkánské budou více zamostat-
nější vzhledem k Rusku, ale to jesť věc druhé-
ho řádu, poněvadž tyto balkánské státy budou
míti společnou s Ruskem politickou orientaci
proti Rakousku. Rusko dle domnění prof
Zdziechowského pohlíži chtivě na Lvov a Srb-
sko s Černou Horou brousí si zuby na jižní
kraje habsburské říše. Nejen nacionalisté, ny-
Viz N.L« ze dne 1. ledna a 8. ledna.
brž i ruští pokrokovci pokládají balkánská
vítězství za triumí ruský. Referent citoval pal
z „Russké Mysli“ úvahu O. Struve, jenž
praví: Po porážkách v japonské válce, jež způ-
sobily výbuch národního hněvu, Rusko skrze
vítězství balkánského svazu stává se opět vel-
mocí. V událostech balkánských vidí osprave-
dlnění historické činnosti státu ruského, která
čerpala sílu z cítění slovanského. Jediným cí-
lem Ruska musí nyní býti vynasnažit se, aby
balkánské státy získaly co nejvíce. Absolutní
nezištnost jest nyní povinností ruské reálné
politiky.
Zdziechowski
profesor
Jihoslovan
Srb
N L
O Struve
RakouskoUhersko
Mar
Petrohrad
Balkán
Rusko
Manda
Rakousko
Lvov
Russký mysl
15
article
Podobně soudí kn. Eug. Trubeckojv
„Utře Rossiji“. Ve vítězstvích na Balkáně vid
uskufečnění dávných tužeb Ruska o osvobo-
zení Slovanů. V tom směru Rusko musí pokra-
čovat, ale v cestě mu stojí Rakousko. Má
Rusko proto vypovědít vojnu Rakousku? Nel
— odpovídá kn. Trubeckoj — nad Rakouskem
musíme zvítězit ne vojnou, ne zbraní, nýbrž
heslem, které znemožní anekční plány ra-
kouské. Jest to dávné ruské heslo vzkříšení
slovanských národů. Jenže, hlásajíce toto
heslo, přicházíme do sporu sami s sebou, po-
něvadž doma Slovany utiskujeme. Proto každý
uvědomělý ruský vlastenec musí jasně poznati
že, odčiníme-li svůj historický hřích, spáchaný
na Polácích, nepřineseme velikou obět, poně-
vadž běží o uskutečnění velikosti a slávy
Ruska. Polsko-ruský smír učiní tedy zbytečnou
vojnu Ruska s Rakouskem a zmaří zištné plány
vídeňských kruhů na Balkáně.
Nela
Trubecký
Polák
Balkán
Rusko
Rakousko
16
article
Prof. Zdziechowski tvrdí, že podobné mí-
nění nabývá půdy také v ruských kruzích ofi-
ciálných, v nichž ce vzmáhá přesvědčení, že
rusko-polská dohoda znemožní válku rusko-
rakouskou a příměje Rakousko ke spolku
Ruskem a balkánskými státy. Bylo by to osa-
mocením Německa a nejmocnější ranou germa-
nismu. „Dohoda s Polskem“ — pravil mu ne-
jmenovaný Rus, zaujímající vysoké úřadní po-
stavení — „stává se nyní pro Rusko netoliko
požadavkem citu a mravnosti, ale objektivnou
nutností, od níž závísí budoucnost Ruska.“
Po referátu prof. Zdziechowského roz-
předla se debata, v níž jednáno též o poměru
haličských Poláků k balkánským Slovanům
vyjádřena litost, že polská společnost projevila
tak málo sympatií hrdinským bojovníkům z
svobodu srbských a bulharských bratří, a žese
nezúčastnila činně humánní akce Červéného
kříže za války. Jeden z řečníků navrhl, aby
se po válce uspořádala hromadná polská vy-
jíždka do Bělehradu a Sofije, aby tam navá-
zala přátelské styky se srbskou a bulharskou
inteligencí. Slovanský klub bude se prý o to
starat.
profesor
Zdziechowski
Polák
Rakousko
Rusko
Německo
Polsko
Bělehrad
17
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Bulharsko žádá kontribuci,
Dobrodějové, kteří by nejraději viděli,
kdyby slovanští vítězové neobdrželí od Tu-
recka ani pídě země, oznamovalí také, že
Bulharsko nečiní nároku na válečnou kon-
tribuci.
Sofijský »Dnevnik« naproti tomu ozna-
muje, že bulharský ministr finane
už vypracov podrobný roz-
počet kontribuce, jež podle jeho
návrhu má obnášeti 1.400,000.000 Ivů. Ale
bude-li ve válce pokračováno, Bulharsko
svůj požadavek zvýší. Číslice uvedená byla
již oznámena do Londýna bulharsltým de-
legátům.
Ivo
jítlegát
Bulharsko
Londýn
18
article
Jak Rusové oslavují jubilej svého panujícího
rodu.
Jak Rusové oslavují jubilej svého panujícího
rodu.
Dále zaznamenáváme: Město Kostroma,
odkudž Romanovi pocházejí, věnovalo 140.000
na zřízení veřejné nemocnice. — Město
Saratov odpouští svým nezámožným
spoluobčanům 300.000 rublů daňových ne-
doplatků a na zřízení učitelského ústavu
věnuje 250.000 rublů. Kromě toho zřídí dvě
veřejné bibliotéky s přednáškovými sály.
Rus
Romanus
Kostroma
Saratov
19
article
Aféra du Paty de Clam.
Aféra du Paty de Clam.
Poslanec Violette ohlásil, že v páteční schůzi
francouzské sněmovny bude interpelovati vládu
v záležitosti zařazení plukovníka du Paty de Clam
do zeměbrany.
Dle oliciosní zprávy vyslovila se ministerské
rada o věci v tom smyslu, že dekret, jímž byl du
Paty de Clam opět ustanoven, nemůže býti od-
volán. Plukovník dostane služební list, ale jen
v případě mobilisace mu bude svěřeno nějak
místo.
Dřívější ministr vojenství Millerand, jenž pro
tuto aféru byl nucen odstoupiti, vyložíl na schůzi
skupiny republíkánských socialistů, k níž náleží
důvody, které ho příměly, ze dal plukovníka opě
zařadili, odvolávaje se zejmena na to, že byl vázán
ormálním slibem svého předchůdce Messímyho.
Messímy však vysvětlil skupině radikálně-
socialístické, že jeho ordonanění důstojník setník
Plgust bez jeho vědomí zaslal plukovníku du Paty
de Clam list, v aěmž mu sdělíl, že byl dán rozkaz.
aby jeho žádost byla příznivě vyřízena, Messímy
sám pak na základě výroku vojenské právnické
komise zamítl žádost plukovníkovu, což mu bylo
oznámeno přípisem chefa civilního kabinetu. Te-
nota, v němž mu jen dána vyhlidka, že by mohl
býti povolán pouze v případě mobilisa ce,
Z Paříže, 31. ledna. (K. k.) (Sněmovna
poslanecká.) Posl. Violefte táže se mini-
stra vojenství ve příčině opětného
ustanovení podplukovníka du
Paty de Clam a připomíná roli,
kterou tento podplukovník hrál v aféře Drey-
fussově. Posl. Milleraníd prohlašuje za
všeobecné pozornosti, že ministr vojen-
ství sitál před čestnou otázkou.
Pat
Violleta
Millerand
Messíma
Posl
Paříž
20
article
Millerand podává hiatorické vylíčení opětné-
ho ustanovení du Paty de Clam ode dne 27.
července 1911, kdy v kritickém okamžíku
podplukovník žádal, aby byl opětně vřadě
do armády. Řečník vyličuje, že šlo o to, aby
vůči tomuto důstojníkovi byl dodržen záva-
zek obě strany vížící, kterýž důstojník už
dříve splnil. Opětné ustanovení bylo prove-
deno obvyklou cestou, a příslušný dekret byi
podepsán a uveřejněn předepsaného dne, to-
tiž 6. ledna. Millerand pojednával pak o po-
drobnostech aféry Dreyfussovy a o tom, jaká
opatření učinil solidárně se všemi členy kabl-
netu Waldeck-Rousseauova, zvláště proti Pa-
tyovi. Jeho osobní sympatie neměly všal
s řešením čestné otázky nic co činiti. Podal
demisi, protože byl učiněn pokus k účelům
strannickým, jeho nevyhnutelné rozhodnutí
proměniti ve zbraň proti jeho kolegům, se
kterými od roku šel ruku v ruce. (Živá po-
chvala ve středu a na pravici, vřava na le-
vici.)
Messimy, předchůdce Millerandůvv
ministerstvu vojenství, prohlašuje, že lituje,
že Millerand s ním před rokem v otázce du
Paty de Clam nemluvil. První žádost du Paty
de Clam o opětné ustanovení zakládala se
výhradně na stavu příkrého napětí s Něme-
ckem. Tázali jsme se, zdali Francie o něko-
lika dní pozdějí nebude musit žádati ode
všech svých synů nejvyšší oběť pro hájení
své cti. Messimy přejímá zodpovědnost jedině
a pouze za list, kterým bylo du Paty de Clam
sděleno, že v dobách míru nemůže býti
opět ustanoven. Messimy k tomu dodává: Ml-
nulost tohoto muže jest zvlášť zatěžující (po-
chvala na levici). Nynější vláda odpírá du
Millerand
Pat
Rousseauův
Waldeck
Francie
21
article
Paty de Clam jeho služební dekret a staví
ho takto do situace, do které jej Messimy
sám chtěl postavíti. (Pochvala.)
Posl. Jaurěa blahopřeje dřívější vlá dž
že přijavší demisi Millerandovu se vyhnula
své zodpovědnosti. Sněmovna stejným způso-
bem zbaví se své zodpovědnosti. (živá po-
chvala na levici a na krajní levicl.)
Ministr vojenství Etlenne odpovídá
stručně za živé pochvaly levice a krajní le-
vice. Ministr prohlašuje, že pronese úsudel
pouze o chování štábního důstojníka, který.
stav se účastným výjimečné výhody, se neostý-
chal příštího dne užíti urážlivých výroků proti
náčelníku armády. Ani on — Etienne — nevá-
hal k vůli cti armády francouzské se rozhod-
nouti, aby tento zločín byl potrestán. (Po-
chvala.) Ministr vojenství pokračuje: Nikdo
zde se neodváží žádati, aby tomuto důstojníku
byl vydán služební dekret. (Dlouhotrvající po-
chvala na levici a krajní levíci.)
Ministerský předseda Briand prohla-
šuje, že vláda odmítá navržený jednoduchý
jednací pořad, a že přijme toliko jednací pořad
jenž schvaluje její prohlášení.
Poslanecká sněmovna zamítla
jednoduchý jednací pořad 466 prot
61 hlasům a schválila 533 hlasy prot
3 jednací pořad, v němž se schva-
lují vládní prohlášení. (Pochvala na
levicí.)
Pat
Posl
Millerandův
Etienne
Briand
poslanecký sněmovna
22
article
Pohřeb arcivévody Rainera.
Pohřeb arcivévody Rainera.
Z Vídně, 31. ledna. (K. k.)
Dnes ráno byly široké vrstvy obecenstva při
puštěny k vystavení zesnulého pana arcivévody
Rainera.
Před 8. hod. vykropil dvorní bradní farář dr
Seidl ještě jednou mrtvolu, načež bylo vpuštěno
obecenstvo. Od 8—12 hod. byly u oltářů čteny
zádušní měc. V 10 hodin dostavil se dvorní
pěvecký sbor a zpíval dojímavě Miserere. V po-
ledne byl obecenstvu přístup zamezen. Od 12 do
1 hodiny se vyzvánělo na všech věžích v celé
Vídni.
Odpoledne ve 4 hodiny byla mrtvola pana
arcivévody Rainera uložena v Habsbursk
rodinné hrobce u Kapucínů. Tisíce lidí
projevilo zesnulému panu arcivévodovi Rainerov
poslední úclu, a vše, co má hodnost a jméno
dostavilo se na slavný pohřeb. Když během do-
poledne prohlédly si četné tisíce lidí ve dvorni
hradní kaplí nádherný katafalk, byla rakev ve
3/44. hod. odpol. vyzdvižena komorníky za pomoci
osobních lokajů a po opětném výkropu dvorním
a hradním farářem drem. Seidlem snesena do
pohřebního vozu. Dva dvorní komisaři, duchovní
s křížem, sluhové z dvorní kaple s Incensem
aspergilem, pak dva asistující dvorní kaplani
dvorní a hradní farář dr. Seidl a konečné vrchní
dvorní komisař zaujali místo před pohřebním
vozem. Nejvyšší hofmistr zesnulého generál jizdy
hr. Orsini-Rosenberg a oba komoří následovali
za rakví. Osm pažat s voskovými svícemi a
harcířských a 6 uherských tělesných gardistů.
8 členů tělesné gardy trabantů a 8 členů jízdní
tělesné gardy s představenými žli po obou stra-
nách rakve,
Rakev byla snesena do nádherného pohřeb-
ního vozu a pohřební průvod dal se do pohybu
za vyzvánění zvonů ve všech kostelích a kaplích.
Rainer
Seidl
Rainerov
aspergil
doktor
Orsini
Rosenberg
Vídeň
23
article
Průvod zahájil oddíl jízdy. Na to jel jízdní dvorní
štolba, dvouspřežný dvorní kočár s vrchním dvor-
ním komisařem, dvouspřežný dvorní kočár s ko-
morníky, jízdní dvorní štolba, škadrona jízdy,
jízdní dvorní komisař, šestispřežný dvorní kočár
s oběma komořími, s osobními lokaji po obou
stranách kočáru, šestispřežný dvorní kočár s nej-
vyšším hofmistrem a dvěma osobními lokaji po
obou stranách kočáru, dvojice osobních lokajů,
dva dvorní komisaři a konečně pohřební vůz
s rakví, v němž zapřaženo bylo 6 běloušů. Na
každé straně kráčeli 4 osobní fokajové a 4 pážata
s hořícími voskovými pochodněmi. Druhé pohyb-
livé řady tvořilo na každé straně 6 tělesných
gardistů arciérů, po pravé straně a 6 uherských
tělesných gardistů po levé straně, a třetí pohyb-
livou řadu konečně 8 tělesných gardistů-trabantů
na pravo a 8 jízdních tělesných gardistů na levo.
Setnina pěchoty a eskadra jízdy uzavíraly průvod.
Hustým špalírem obecenstva ubíral se průvo
přes Josefské náměstí, Augustinianskou a Tegett-
hofovou ulicí ke kostelu Kapucínskému v Neu-
marktu. Dříve než přibyl průvod, shromáždil se
městský magistrát, duchovenstvo a chovanci
chudobinců v Augustianském dvorním kostele
odtud šli v čele průvodu.
josefský náměstí
24
article
Kapucínský kostel byl černě vyzdoben, lavíc
a křesla potaženy černým suknem, podlaha po-
kryta černými koberci. Na zprávu, že se průvod
blíží, odebrali se smuteční hosté, shromáždění
klášteře, do kostela a zaujali určená jim místa.
Celá dvorní družina chromáždila se již dříve v ko-
stele. Když pohřební vůz přijel k hlavní kostelní
bráně, byla rakev snesena, přijata pontifikantem
v čele duchovenstva, nesena v průvodu duchoven-
stva do kostela a položena na katafalk, postavení
v prostřed kostela a obklopený světly. Pak násle-
doval slavnostní výkrop dvorním a hradním fará-
řem drem. Seydlem za četné asistence, načež dvor-
ní pěvci zapěli „Libera“. Za smutečních modlitel
byla rakev sňata s katafalku a v pochodňovém
průvodu snesena do hrobky. V čele kráčel ponti-
fikant s asistujícím duchovenstvem. Nejvyšší hof-
mistr kníže Montenuovo, nejvyšší hofmistr zesnu-
lého hrabě Orsini-Rosenberg a oba komoří násle-
dovali za rakví. Ve hrobce byla mrtvola opět vy-
kropena. Po smutečních modlitbách odevzďal nej-
vyšší hofmistr kníže Montenuovo guardianoví
mrtvolu a odevzdal mu, když ji doporučil jeho
ochaně, klíč od rakve. Na to vrátil se průvod do
kosfela, z něhož zatím smuteční hosté odešli. Tí
byly pohřební obřady skončeny.
Seydl
Orsini
Rosenberg
Montenuovo
25
article
Pohřbu rúčastnili se: v zastoupení císaře ná-
sledník a arcivévoda Franlišek Ferdlaand
dále všichni arcivévodové a arcivévodkyně, vévod-
kyně Žolie z Hohenbergu, vévoda a vévodkyne
Cumberlandu, princezna velkobritská Olga, Isa-
bela hraběnka Girgenti, vévoda z Calabrie, prine
Eliáš z Parmy, zaský princ Jan Jiří, saská prin-
cezna Marie fmmaculata, vévodkyně virtemberská
Marie Terezle, vévoda Alhrecht Robert a vévoda
Oldřich virtemberský, vévodkyně Marle Rainerla,
princové saskokoburšti August a Leopold, sasko-
koburská princezna Cardlna, princové Bedřich
Albrechi ze Schadmburg-Lippe, kníže k kněžn
z Campofranco, společní ministří hr. Berchtold, rvl.
Bilifski a ryt. Krobatín, ministerský předseda hr,
Stürgkh se všemi ministry, ministerský předseda
dr. šl. Lukacs a ministrem honvédů Hazayem v za
stoupení uherské vlády, diplomatický sbor, mez
ním velvyslanec 31. Tschirchky, velvyslanec vévod
z Avarny, švédský vyslanec syob. p. Beck-Friis.
nizozemský vyslanec Weede, bavorský vyslanee
baron Tucher, místodržitel kníže Thun, nejvyšší
maršálek prine Lobkovíc a sbor. velitel šl. Giessl,
předsednictva panské a poslanecké sněmovny, sta-
rosta dr. Weiskírchner a místostarosty, veškerá
generalita, dvorní a státní hodnostové, deputace
pluků a deputace spolků, jejichž protektorem byl
zesnulý arcivévoda
Franlišek Ferdlaand
Olga
Eliáš
Jan Jiří
Marie
Terezle
Alhrecht
Robert
virtemberský
August
Leopold
Albrechi
Berchtold
Stürgkh
doktor
Beck
Friis
Tucher
Thun
Weiskírchner
Hohenberg
Cumberland
Isa
Girgenti
Calabrie
Parma
Avarna
Weed
Marle Rainerla
SchadmburgLippe
poslanecký sněmovna
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Akční výbor národní strany svobodo-
myslné konal praesidiální schůzi za před-
sednictví dra. K. Kramáře v pátek 3í.
ledna. Na podnět dra. F. Fiedlera uči-
něna usnesení v příčině parlamentární akce.
týkající se staveb pro přeplněné a nedosta-
tečně umístěné střední školy v Prazea
předměstích. — Podány zprávy o činnosti
dělnických a zřízeneckých organisací strany
a s potěšením konstatován jejich rozvoj.
— Furor teutonicus v německé okresní
školní radě pražské. Když proces očišťování
českých měst od nepřirozené německé nad-
vlády živelní silou proklestil si cestu, posta-
rala se, jak známo, vláda všude o pevné za-
bezpečení německých menšin způsobem zcela
výminečným. Tak zejména také v Praze po-
starala se vláda o zvláštní německou okresní
školní radu pro těch několik škol německých,
jichž umělé udržování jest v křiklavém po-
měru ke stálému klesání počtu jich žacíva
následkem postupného úbytku dítek české
národnosti. Přes to Němci stále ještě rozhla-
šují do světa, jak jest německé školství praž-
ské utiskováno, kdežto zatím německá okres-
ní školní rada pod ochranou německé sekce.
K Kramář
F Fiedler
Němec
Prazea předměstí
Praha
akční výbor národní strana svoboda
27
article
zemského školního úřadu provádí libovůli ne-
slýchanou. Tak zřídila si při staroměstské ně-
mecké škole měšťanské bez souhlasu měst-
ského zastupitelstva zvláštni pobočku, ač na
německých školách pražských jest přes tucet
poboček zcela zbytečných, čímž hřeší se těžce
zejména za nynější všeobecné hospodářské
tísně na pražském poplatnictvu, dále udržuje
na německé škole josefovské dvě třídy nesy-
slemisované, vynucuje hotovým ferrorem nej-
rychlejší zřízení zbytečné veřejné školy něme-
cké pro dítky české národnosti v Libni, přes
protesty městské rady udržuje celou řadu od-
dělení při vyučování různých náboženství až
o 2 žácích, důsledně odmítá všecky návrhy
aspoň na provisorní zrušení zbytečných po-
boček a nyní konečně o podobných návrzích
rady městské vůbec odpírá jednati. Za zámin-
ku k tomu vzala si v posledních svých schů-
zích to, že dotyčné přípisy rady městské jsou
české!! Tedy revolta německých obcí i sou-
dů zavlečena jako morová nákaza jižo i do
Prahy. Tato rostoucí drzost německá vynikne
zvláště, uváží-li se, že Praha domáhá se prá-
vem české jednojazyčnosti pro pražské ve-
řejné úřady, kdežto Němci stojí v theorii na
stanovisku dvojjazyčnosti pro Prahu a zatím
v praxi dokonce vynucují si jednojazyčnost
německou, jak to demonstrováno nyní v ně-
mecké okresní školní radě, žádající překlad
českého podání. A přece ani tato německtá
okresní školní rada není úřadem ryze něme-
ckým, ježto v ní zasedají zástupcové města,
kteří nejsou povinni jazyk německý ovládati.
Strůjcem těchto nových provokací jest prý ve
shodě s c. k. okresním inspektorem Quaissrem
německý fanatik, evangelický advokát dr.
Němec
Libeň
Praha
všeobecný hospodářský tíseň
28
article
Krleg, známý jíž ze schůzí německé sekee
zemské školní rady svými útoky proti městské
správě. Prapodivné to přípravy k národnost-
nímu smíru, o který nechť prý se stará místo-
držitel kníže Thun.
— Universítní profesor Ivovský dr. A. ryt.
Halban, říšský a zemský poslanec, přijel včera
večer rychlíkem společnosti státní dráhy do
Prahy. Na nádraží byl uvítán jménem Českého
učení pro vědy politické posh drem. Tobol-
kou a jménem Česko-polského klubu advo-
kátem drem. Fuhrichem. Dr. Halban uby-
toval se v hotelu de Saxe.
— Z Národního klubu. Dnes o 8. hod.
večerní uspořádá České učení pro vědy po-
litické v místnostech klubu přednášku pro-
fesora lvovské uníversity posl. A. Hal-
bana »O politických a hospodář-
ských poměrech v Haliči.« — D-
mácí rada žádá p. t. členy, aby se této
přednášky hojně účastnili.
— Přednášky prolesora dra. Alfréda Halban
konati se budou v sobotu o 8. hod. a v ne-
děl! o 7. hod. večer v Národním klub
(Louvre). Program první přednáškyi
1. Halič r. 1772 od Polska odtržena a vyloučena
z účasti na posledních snahách polských po roz-
machu. Zásadní různost polské a české národnosti
ku problémům rakouským s ohledem na přechod
k reální politice až do r. 1848. — Příprava ke kom-
promisu mezi nacionální a státní politikou. Rozdíl
mezi polskými a českými snahami aufonomistický-
mi. 2. Charakter polského života ve stranách a jeho
sociální zásady zemědělci, měšťanstvo, velkosta-
tek, duchovenstvo, židé. 3. Rusíni. Historické zá-
klady vztahů polsko-rusinských. Politické nutnosti.
Thun
doktor
Halban
Fuhrich
Sax
A Hal
Rusín
Praha
Tobol
Halič
Louvre
Polsko
národní klub
Český učený pro věda
Universítní profesor Ivovský
29
article
Příčiny napětí. Státní politika rusínská a její ná-
sledky. Nacionální hnutí rusínské. Sociálně-poli-
tické odůvodnění neuspokojivých poměrů mezi obě-
ma národnostmi. — Program přednášky
druhé: Povšechný význam hospodářských otázek
pro národ bez vlasiního státu. 1. Hospodářský vý-
voj Haličeod doby připojení k Rakousku — hlavně
vývoj zemědělský — zanedbanost země — rozmach
její za éry sutonomní. 2. Stav orby — její úkoly
průmysi — jeho počátky racionální základy země-
dělství a hornictví — oproti tomu nedostatečná
organisace kapitálu a obchodu; řemesla; srovnání
s Kongresovkou a a Uhraml. 3. Souvíslost hospo-
dářských a politíckých otázek ze stanoviska naší
nacionální politiky; aktuální úkoly nacionální po-
litiky — doplnění činnosti státu, vliví soc.-hosp.
pokroku na politické stranictvi.
—Přednáška dra. Ed. Koernerá „O jazykové
otázce«, jež ze měla dnes konsti v cyklu veřej-
ných přednášek »O české politice«, byla odložena
na některou z příštích sobot.
— Z městské rady pražské. (Schůze dne
ledna 1913. Předsedal starosta dr. K. Groš.) Se
schválením vzata na vědomí volba obecního star-
šího Selferta předsedou a MUDra. A. Štycha míste-
předsedou dozorstva Obecního domu. Zemský vý-
doktor
K Groš
Mudra
A Štych
Rakousko
obecní star