ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 62988ec0-70bc-11dc-8d1d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 208, place 57, org 22, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
5. března 1903.
4 masthead
Číslo 63.
5 article
— nemají žádného vlivu a tu zmůže každý poslanec sám více než celá vláda. Ministr zemské obrany br. Welsersheim praví, že předurčené údaje odevzdal ministarstvu vojenství, jehož opravu sděluje. K houbě na lidi podotýká, že jednalo se o dva výstřely na postra šení z malého revolveru, jež rozbily dvě tabule skla ale nikoho neranily. Střelec, zásobní officiál byl od- souzen disciplinárně na 14 dní do domácího vězení V příčině pěšáka-záložníka Schustera jednal vojenský soud zcela zákonně. Jak došla zpráva o smrti jeho choti, byl mu zbytek trestu prominut. Jeden z javo- rovských důstojníků, již chovali se neslušně ke ku- pecké dcerce, byl odsouzen do vězení na člyři dni a zaplatil dívčině otci za ránu do hlavy 100 K na hrady. Pěšák Schussbaum skončil samovraždou, pro tože neměl chuti k vojančině a na jeho těle ne- shledány stopy žádného zranění. Dopisu nezů stavil. Vyvrátiv Elderschova nařčení, dokazoval správ- nost dodávek chleha. V příčině samovražd v X sboru odvolá se na příslušný výkaz ministerstva vo- jenství a tvrdil, že počet samovražd z mimovojen- ských příčin je větší než ze služebních. Podobným způsobem vyslovil se o datech posl. Rottra stran samomrzačení. Ve dvou ze 13 případů invalidity byli původci její soudně potrestáni. Pokud týká se sběhů, jichž počet posl. Rotter udal na 400, bylov r. 1901 pro deserci odsouzeno jen 52 m. V r. 1902 stal se jediný voják pro týrání invalidou. Pro hlášení slovem »Jeslem« vyšetřováno loni 41, v r. 1901 37 vojáků. Poručík Kouda byl odsouzen pro urážku polského národa na pět neděl do přísného posádko- vého vězení. Převorský případ, že vojácí při požáru zbraňovali lidem nosití vodu k hašení, je prý pravdě nepodobný.
Schuster Schussbaum Elderschův Rotter Kouda
6 article
Sněmovna přechází k pilným návrhům, přede- vším Reichstädirovu stran události o sokolské slav nosti v Mornvské Ostravě. Posl. Reichstädter: Odpověď předsedy ministerstva na moji interpellaci byla takovou, že každý poslanec ji musil zajisté pokládati za útok na práva poslanců. Domníval-li se ministerský předseda, že je ve škole a že s poslanci může jednati jako se žáky, musí se všichní čeští i němečlí poslanci proti temu ohradili. Nemohu za to, že němečtí úřadníci se dopouštěji tolika přestupků proti obyvatelstvu českému. Bylo by pevinností ministerského předsedy, aby německým útadníkům promluvil více do duše a aby jim podobné věci na příště zakázal. (Souhlas na lavicích českých.) Řečník čte pak interpellaci, kterou podal v příčině štvanic proti českému obyvatelstvu Hranicích, v příčině boykotování a kon- fiskací českého tisku a v příčině po- měrů v Hnanicích Posl. Glöckner: Teď je zde čítárna. Posl. Jaroš: Dejte pokoji nekřičte Posl. Reichstädter: Nechcete to slyšet a proto tropite hluk
Posl Glöckner Jaroš Mornvský Ostrava Hnanice
7 article Posl. Kasper: On jest dnes vůči smradlavé pumě
Posl. Kasper: On jest dnes vůči smradlavé pumě beztoho velmi umírněný Posl. Reichstlidler: Zde máme se všeněmeck strany důkaz, že mluvíme o podobném lumpáctví vel- mi umírněně. Posl. Kasper: O svěm lumpáctví mluvíte velmí umírněně. Posl. Choc: Fane předsedo, pošlefe Kaspra na jeho míslo. Posl. Reichstldter: Prohlásil-li ministr president že se vší rozhodností se nusí zasaditi, aby soudcovšt úřadníci se střežili agitační činnosti a veřejných de- monstračních projevů, platí to spíše o panu Elvertovi. který jako soudcovský úřadník vedl Němce do bi- tovle a tamtéž přepadení aranžoval, nežli pro ad- jurkta Mezla z Místku, který se vůbec nezúčastni čemonstrací a také nechodí v sokolském kroji, kdežto ckresní dobytči lékař Dworschak chodí v uniformě turnéřské Prohlásil-li předseda ministerstva při trest- ním případu Ericha Fritze a soudruhů, že státní zá- slupitelstvo od treslního stíhání posluchačů lesnické školy, kteří vytloukli okna, neupustilo na vyšší pokyn aneb z osobních ohledů, nýbrž že k tomu podnětem bylo spíše to, že se nedostávalo všech známek skut- kové povahy zmíněného zločinu, mohu takovo známku ukázati. (Rečník ukazuje kámen.)
Posl Kasper Elvert Němec Erich Fritz Rečník Mezl z Místek
8 article
Polemisuje dále s odpovědí ministerského před- sedy a prohlašuje: Od novináře Hugona Dvořáka ne- dostal jsem nejmenších informací, jest tedy klamným tvrzení, že útoky Dvořákovy našly ohlas v mé in- terpellaci. Tento žurnalista jest právě proto držen ve vazbě, ač jest nemocen lak, že z vazby může mit smrt, aby nemohl pokračovati v úlocích na dvorního radu Krayatsche. Dvorní rada Krayatsch nejedná s německými soudci ovšem mnchem lépe než s če- skými, an vůbec se naučil málo slušnosti v té době, co jest soudcem. České úřadníky však stíhá jen z ná- rodní předpojatost. Žije v přesvědčení, že nikdo z jeho úřadníků se neodváží proti němu pronésti ob- vinění. Tvrzení o hospodářské neodvi- slosti dvor. rady Krayatsehe pů gobiti musí na každého, kdo zná poměry, ko- micky. Jest všeobecně známo, že choť dvorního rady u každého jen trochu zámožnějšího člověka si vypůjčuje peníze. Při jedné žalohě o urážce na cti se ukázalo, že dvorní rada si vypůjčil od okresního soudce v Mor. Ostravě ně- kolik set zlatých. Porotcové nelosují se dle zákona z celého obvodu, nýbrž jednou z východní, podruhé ze západní části. Dvorní rada Krayatsch nazývá sve soudce „blbei“ a prohlásil, že blbei mohou přijíti jen z české universily.
Dvořákův Morava Ostrava Krayatsche Krayatsch
9 article
(Slyšte! Slyštel u Čechů.) Rečník jedná pak o poměrech v Mistkua Frýdku a ukazuje, jakým způsobem rada zem. soudu Morawelz hospodaří se sirotčími penězi. nacházejícími se v jeho správě. Proti tomu se musí protestovati. Když notář Kegez zpronevěřil peníze, chlácholil rada zem. soudu Morawetz osoby podve- dené, které k němu přišly o pomoc a teprve za půl roku oznámil machinace Kregczo vy. Dal-li se ministerský předseda strhnouti, že po- slance kantoroval a jim udělil důtku, nechť příště udělí důtku těm, kdo ji zaslouží. Doufám, že na zá kladě důkazů v příčině dvor. rady Krayatsche bude sjednána náprava. Poslanci čeští nemohou jinak jednati, než že přednesou nejintimnější věci, aby vý- konná správa a ministerstvo věděle, jak se jedná s úřadníky českými. Když úřadník tak hanobí svůj úřad, mí býti ihned suspen- dován. Připady zde uvedené nechť jsou vyšetřeny.
Čecho Kegez Frýdek
10 article
Prosím, by pilný návzh můj byl přijat. (Illučná po- chvala na lavicích českých.) Posl. dr. Menger brojí proti tomu, aby prý dobří soudní úřadníci stávali se obětí podlých agitací.. Z takými nájezdy stojí prý často podřízení úřadníci, již podporují štvanici, chtějíce dostali se na místa představených, nebo proto, že pro nějaké provinění byli vzati do kárného vyšetřuvání. Útoky vyskyfnou se nejprve v českých místních novinách a pojetím do interpellací stanou se immunními. Němci nebo- jují takovou zbraní; ať prý se Čechové mají na po- zoru, aby jim to Němci neoplatili. Řečník snaží se učiniti směšným Reichslädtrovo tvrzení, že Čechové měli strach ze 600 najatých a zpitých německých chasníků a byli i týrání. Posl. A. Sehnal: Znáte »Mor. Ostravu? Posl. Menger: Hle! jak opovážlivě jsme pro- vokování. Posl. Stein: Chce, abychom ho zase vyhodili Ja jsem pro mlácení Poní. dr. Šílený: Vždyť jste to již dělal. Posi. Stein: Budetestí si dlouhio zahrávati, může se vám toho dostatí také zde- Posl. Menger dokazuje dále, že v Mor. Ostravě provokovali vlastně Češi a ne Němci. Velehí presi- denta dv. r. Krayatsche a tvrdí, že posl. Reichstädte utrhat mu na cti. Fosl, Reichstädter: Podal jsem důkazy. Vyvraťta je, ale neurážejte! (Hlasy v levo: Mičte l) Poslanec Menger (obrácen k. Reichsťädlerovi) Vy patřite před Krayatsche. (Poshvala a potlesk v levo.) Poslanec Reichstädter protestuje a kvapí k předsedovi, aby mu zjednal satisfakci. Předseda volá Mengra k pořádku pro slovo »zlo- činec«. (Hlučný odpor v levo. Hlasy: Bravo Menger Někteří čeští posianci jdou k lavícím levice. Ne- pokoj.) Poslanec Menger odmítá útoky, podnikané také na jiné soudní úřadníky a končí: Ostravské události byly následkem sběhu tisíců protivníkův
Posl doktor Menger Němec Čecho A Sehnal Mor Ponit Stein Čech Krayatsch Fosl Reichstädter Ostrava Morava
11 article
Difference nebyly poměrně tuze veliké. Němci chtěli aby slavnost byla zakázána oběma stranám; byl možná více uraženi než Čechové a přece nežádal za vyšetřování. Tak žalostné události neměly by se ještě zveličovat a zneužívat k nájezdům na počestné soudce. Kdyby se tak dělo u všech národností, ne bylo by možná zachovati soudcovský stav nestran ným. Toto naučení mělo by se vzíli z projednaných událostí a z dnešní debaty. (Hlučná pochvala a po- tlenk v levo.) Poslanec Reichstädter: Ničeho jste nevy vrátill Rokování uzavírá se. Posl. dr. Šílený: Pan dr. Menger učinil si svo úkol nadmíru snadným. Napadl jednoduše kol Reichstádtra a udělal ze žalobce obžalovaného. (Sou hlas u Čechů.) Posl. Reichstädter: To dělají Němci vždycky. Posl. dr. Šílený: Byl bych rád slyšel, kdyby byl mohl potvrditi, že útoky se nestaly, že tyto útoky byly zadrženy veřejnými orgány, aby každý účastník slavnosti mohl svá občanská, ústavou zaručená práva, volně vykonávati, že purkmistr sám se postavil v čelo. Místo toho dr. Menger domnívá se, že při událostech takových, jako v Mor. Ostravě, jest lépe, nepovolovati konání slavnosti žádné straně. Mohl jíti ještě dále a zapověděti každé shromáždění, neboť přii kazdém dojíti může ke třenicím. To by však bylo zrušeni občanských práv, ústavou zaručených a p. dr. Menger přimlouval se tudiž pro takovou ideu. (Souhlas u Čechů Hlasy: To jest pěkný liberál!) Nejedná se zde o první případ německého násilí. Vzpomeňmne si na velký německý „hunský“ vpád do Litovle, kterého se zúčastnili také poslanci. Tyto zjevy se opakovaly ve Znojmě i v Jihlavě. Také tam klidní účastníci byli insultováni a zraněni do krve. Damám byly strže- ny šaty s těla a polity petrolejem. (Slyštel Slyšte!) Posl. dr. Gross: Kde pak se to stalo?
Němec Čecho Reichstädter Posl doktor Menger Mor Gross Ostrava Litovel Znojmo Jihlava Slyštel slyšet
12 article
Posl. dr. Šílený: V Jihlavě. Potom není diva. docházejí-li případy takové následování. Takové udá- lesti jsou svědectvím, že Rakousko vyhlédnute jek pepruštění. Již r. 1809 s nejčelnějších mi s v Německu učiněn byl výrok, že něme- cká říše musí míti cele Labe. (Slyštol Slyšte!) Ministerský předseda přes opětovnou výzvu nepospíšil dáti nám upokojení Tato slova byla vý- zvou všem Němcům rakouským, postarati se o to, aby se připravovala půda k uskutečně- ní tohoto plánu. Přeď několika dny z téhož mísla v Německu slyšeli bylo okřídlené slovo. Panov- níci, kteří jsou hubitelí Slovanů, vyličováni způsobem neslýchaným. Ve stati o božském zjevení bylo tvr- zeno, že bůh projevil se v Karlu Velikém a Vilému Velikém, Ten, kdo takto mluvil, patrně se domníval. že bůh asi se vtělil také v osobu jeho a od něho vydávají se hesla, která zde rozněcují a. stávají se po- hrutkou zjevů, které se opakují v „uzavřeném ně- meckém území“ severních Čech a severní Moravy.
Posl doktor Němec Veliký Jihlava Rakousko Německo Panovo Čechy Morava Slyštol slyšet
13 article
Jakmilo se zde něco učiní k upokojení národů ne- německých a nepodařilo-li se to, musíme o tom se domnívat, že zavinil to pokyr ze severu. Posl. dr. Menger domnívá s6, že kol. Reichstad tera, jenž konal pouze svou povinnost, musí potupili a hanebně napadnouti. (Souhlas na českých lavicích.) Po hříchu, nemůžeme říci, že politický stav na Mo ravě jest nestranný, že ve věcech národních vynáší se rozsudky spravedlivé. Němečti soudcové staví se v čelo agitace proti Čechům. Nepravím, že německý soudce, který v této sněmovně zasedá, účastnil se v Litovli bouřlivých útoků proti českému obyvatelstvu Bylo při jiné příležitosti pověděno, že německý soudce na moravské půdě volal: Sláva Hohenzollerům Sláva Německu!“ (Slyšte!) Nejmenuji nikoho a ne- budu nikoho jmenovati. Stalo se takovým způsobem že sami pruští hosté volali k pořádku tohoto soudce
Posl doktor Menger Čecho Sláva Hohenzoller Sláva Litovel Německo
14 article
(Slyštel) Vzpomeňle si ale, pánové, na afléru v Ri- mově, kde císařští úřadníci účastnli se nejdů proti- rakouských, tak že musili býti přesazeni. Na schůzi severní marky v Jablonkově u Nového Jičína hlučně voláno: „lleil Bismark, Heil Hohenzoller!““ takže účastníci musili býti voláni k pořádku. V Bitkovicích je 1200 Čechů, 3000 Poláků a 3000 Němců. Různými machinacemi a kombinacemi bylo způsobeno, že správa obce a veškerá agenda i pojmenování ulic jest rěmecké. Sousední obec Stříbro pojmenována Oder- burg. Ve veřejných místnostech severní Moravy jes viděti výhradně jen obrazy německého císaře a Bis- marka. V ryze slovanské obci, Polské Ostravě ete- vřena byla, německá škola, v níž sedí však na 95 českých dětí. Průmyslová škola tamější, zřízená z pe- něz, jež sebrány zvláštními sběracími archy z Ně- mecka. Kdybychom my Slované opovážíli se vzít haléř z cizích slovanských peněz jako podpory, byi bychom vyličováni jako zrádc ové. Posl. Novák: Vy byste to nepřijali! (Veselost.) Posl. dr. Šílený: Nesmíme. Právě tyto dny byl germanisování soudu v Kronštatu tim dohončeno, že se tam zbavili jediného českého soudce a na jeho místo dosazen soudce neznající česky. A to se stzlo v místě vělšinou českém! Bylo by věcí vlády, učiniti opatření, aby loto prušáctví dále nepokračovalo. Nejedná seo zájem český, nýbrž o životní zájmy dynastie. Tyto krajiny mají býti připravovány, aby za jisté příleži- tosti byl tam někdo přijat s otevřenou náruči, a aby nebyl obyvatelstvem, které přece zůstalo vlastene ckým, vyhnán ze země.
Čecho Bis Slovan Posl Novák doktor Ri Nový Jičín Stříbro Odra Morava Ostrava Heil Hohenzoller Polák Němec
15 article
Posl. Iro: Taková pokrytecká loyalita! Na chodi bách spíláte císati! (Hlasy na českých lavicích: Te jest denunciace!) Posl. dr. J. Dvořák: Špionážství! Posl. dr. Šílený: Nejsem pro potrestání mladých lidí pro výtržnosti zde zmíněné, ale přál bych si, aby s českými obžalovanými jednalo se v podobných pří- padech stejně mírně, jake s německými. Rečníke za- bývá se případem učitele Lihaříka ve Valašském MMe ziříčí, který v Novém Jičíně, za předsednictví presi- denta Krayatsche, pro přestupek proti veřejné bez- pečnosti byl odsouzen k vězení na 14 dní. Muž tent nevytloukal okna, nikoho neštval, nikomu nevyhro- žoval, jak to činil Pitz v Hranicích, kterýž dostal toliko 8 dní vězení. Lihařík byl četníkem zalčen okamžiku, když měl v kapse dva štěrkové kameny (Posměch na levici: Nač? Snad na sebeobranu? Ať je měl k jakémukoli účelu, nebylo dukázáne, že by někoho byl napadl Posl. Heimrich: Nositi kameny v kapse jest přee dovoleno bez zbrojního lístku. (Veselost.) Posl. dr. Šilený: Muž tento byl odsouzen na- 14 dní. Akt byl postoupen zem. škol. radě, kteráž jej proti znění zákona zbavila úřadu a to z omylu, který se stal referentu v místodržitelství v Brně. Tento totiž měl špatné vydání zákonníka po ruce, ve kterém stálo, že učitel, odsouzený pro přestupek proti veřejné „bezpečnosti“ má býti zbaven úřadu. To však byla tisková chyba, na místě „veřejné bezpečnosti““ mělo státi veřejné „mravnosti“. Za tuto tiskovou chybu musí muž ten trpěti. Vláda však neuznala za dobné si pospíšili, jej rektivovati a učitel onen do dnešního dne jest svého místa zbaven. (Slyšte!) Tu jest skvrna pro vládu, referenta i zem. škol. radu. Tolik mohl p. dr. Menger z akt konstatovati, že Krayatsch není spravedlivý soudce. Zůstalo nepopřeno, že dal shle- dávati důkazy proti svému mladšímu kollegovi
Posl doktor J Dvořák Špionážství Lihařík Šilený Menger Nový Jičín Hranice Brno
16 article
Mézlovi, nejnápadnějším způsobem pomocí četnictva a to přece nečiní představený soudce vůči svému podd- řízenému. Týž užil proti svému mladšímu kollegovi i nadávek. (Slyšte!) Musíme se diviti, že dr. Körber při svém hesle o „vášně prosté vytrvalosti“““ mohl emlouvati soudce z takových činů, jakými se provinil Krayalsch a že jej omlouval, že prý jednal v pocho- pitelném rozčilení. Takový člověk nehodí se za soudce a zvláště ne za předsedu krajského soudu. Ministenský předseda měl obyvatelstvo celého obvedu krajského po té stránce upokojiti. Smí soudce tupiti český jazyk jako to učinil Krayatsch, který ve veřejné vyhlášce v nevinách z jazyka toho si tropil posměch, nazývaje jej sarka- sticky: světovou řečí. Muž takový měl by býti ihned zbaven úřadu soudcovského. V článku, který napsal v úplném klidu ve své pracovně, dopustil se přehá- nění, které není daleko lží. Jazyk český není s ně- meckým jen rovnoprávný, nýbrž též rovnocenný. Řečník poukazuje na vývody Adelungovy a při- pomíná, že teprve za Marie Terezie německý jazyk zaujal místo francouzského a latinského. V téže době též jazyk čský se začal rozvijeti a jazyk český zbav se cizích slov dříve, nežli německý. Namítá se, že máme vždy hromadění souhlasek. mezi jiným se ukazuje na slovo „prst a prosím nyní časujte stovo „stolpern“: ich stolpre, du stolprat, en stolprt (Hlučná veselost), anebe: ieh gurple, du gurulst, er gurolt, anebo píropten: du plroplst, er
Mézl Körber Krayatsch Marie Terezia
17 article
píropi! (Hlučná veselost.). Jednáme tu sice komicky o vážně otázce, ale v tom jest obsažen důkaz, že čeština mnohem lépe hodí se k vědeckým a literárním dílům nežli němčina, a že p. Krayatsch nemá příčiny aby jazyk náš sarkasticky zval: „světovou řečí“ S němčinou nedostane se člověk ani za. Terst, s če- štinou, tedy slovanštinou, vystačí však tam všude Kdyby se p. Krayatsch jako soudce naučil lépe česky byl by si češtiny alespoň více vážil. V něčem však s vámi nejsme rovnocennými. Ne- jsme s vámi rovnocennými v záležitosti, které se velice nerad dotýkám, která se však s druhé strany tak časlo vytýká. Vždy se mluví o českém „eirklu“. Jsm na to dlužni ještě odpověď. Poukazuji na kriminální statistiku naší statistické ústřední komise, ve kterě jest na vlas dokázáno, že mezi trestanci v Rakousku připadá jeden trestanec na 3454 Němce a jeden na 2000 Slovanů. Vy obohacujete se na účet náš, vy- držujete si na příklad svě divadlo z peněz poplatni- ctva a j, a když z našeho jste se obohatili, přijde pak president krajského soudu a tupí náš jazyk. Ba v této sněmovně dokonce najde se ministr-president, který jej bere za to v ochranu. Ministerský předseda ať jedná spravedlivěji nežli president krajského soudu v Nov. Jičíně, ať jest spravedlivější jak ve správě jednotlivostí státního organismu, tak i v jednání velkých olázkách zde ve sněmovně i v říši, pak dc- spějeme k smírnému spolužití. Na tenic způsob však jak to učinil dnes min. předseda, nikdy nedosáhneme klidu. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Krayatsch Němec Terst Rakousko Jičín krajský soud v Nova Slovan
18 article
Posl. Albrecht renguje na poznámku posl. Šele- ného, že Němci přijímají průské peníze pro své ochranné spolky a praví: My to nezapíráme; v tom případě jsme vždy Všeněmci. Ostatně jakými penězi vydržuje se polské gymnasium v Tešíně? Zdráhaj se tam snad přijímati ruské a polské peníze? Mo ravsko-ostravské události, o nichž mluvil posl. Reich städter, souvisejí s událosimi litovelskými. Tam i zde byli Němci provokováni. Vše, co posl. Reichstäidlen uvedl, odporuje pravdě. Polemisuje s Reichstädtro vým a Svozilovým dolazem po litovelských poměrech a lituje, že ministerský předseda dosud nezodpovědě jeho dotaz, podaný k ochraně německých úřadníků v onom okrese. Nesdílí Reichstädtrovo rozhorlení nad min. předsedovou odpovědí, s jejímiž vývody souhlasí. (Hlučná pochvala v levo.) Následují věcné poznámky poslanců Aug. Se- hnala, dra. Grossa, jenž opravuje tvrzení posl Šíleného o sokolské slavnosti jihlavské a odmítá vý- čitku »pruského moru« německým soudcům a úřad- níkům jako podezření a udavačství. Posl. Demel protestoval proti Reichstädlrovu nařčení soudů slezských, zejmena soudcovských funkeionářů německých ve Frýdku a Těšíně. Ve Frýdku vyvěšeny o slavnosti na arciknížecí budově — pokud vi — jen červenobílé a černožluté pra- pory. Ostatně na tom ničeho nesejde, neboť po černo-rudo-zlatou barvou stali se Habsburgové vel- kými a mocnými. (Hlučná pochvala a potlesk v levo.
Posl Albrecht Němec Reich Svozilův Aug Demel Habsburg Frýdek Těšín Šela
19 article
Posl. Reichstšdter (jako navrhovatel): Jsem po- vznesen nad urážku, kteron mi způsebil posl. Men ger. Tento nevyvrátil nijak mé žaloby a svými útoky na mne ukázal se jen před svými voliči jako oso- čovatel. Že předseda ministerstva p. dr. Körber ne- ujal se v celé debatě slova, dokázal, že jest toliko vykonavatelem všeněmeckých ambicí. Urážka, kte rou spáchal na českém národě dv. rada Krayatsch. byla připravena. Nikdo tak nesnižuje soudcovský stav, jako tento dvorní rada učinil a nelze činito výtku oněm, kteří přehmaty soudců zde uvádějí na přetřes. Nemožno zapomenouti, že za přítomnosti bar. d'Elverta rozbíjeli Němci v českém městě Li- tovli okna Besedy V Moravské Ostravě však Čechové nerozbili n jediného okna, všem osvědčili Němci své pohostinství tím, že házeli po Češích shnilé vejce a kamení. Pan posl. Menger mne apostrofoval slovy »olomoucký zločinec«. Ale jak, pánové, máme souditi o muži. který náleží straně, jež v zákonodárném sboru pod- nikla útok na praesidium, která házela kalamáři po praesidiu, která násilím rušila jednání sněmovny —? Posl. Choc: Vídeňský zločinec — takových jest vícel Posl. Reichstädier: Slyšel jsem odpověď, pan Menger zajisté nedá si ji za rámedek. (Souhlasu Čechů) Rokování přerušuje se. Poslanec Malik nalehů, aby ústavní výbon předložil zprávu o § 14. základních státních zákone a navrhuje, aby se dala výboru opět lhůta do kone duhna, což přijato. Poslanec Stein (v dotazu k předsedoví bran- ného výboru) nalehal na projednání předloh výboru přikázaných. Konec schůze v 5.15 hodin odpoledne; přišu bude z ejtra s dnešním jednacím pořadem.
Posl Reichstšdter Körber Elvert Němec Čecho Čech Menger Malik Stein moravský Ostrava
20 title
K úmrtí dra. Fr. L.. Riegra.
František Riegr
21 article Přípravy k pohřbu.
Přípravy k pohřbu. Pohřeh zvěčnělého dra. Fr. Lad. Ricgra koná se v sobotu o 214 hodině odpolední z pantheonu musea král. českéhe na hřbitov vyšehradský. Komitét pro uspořádání pohřbu dra. F. L. Riegra svolaný presidiem rady městské konal schůzi včera dopoledne na radnici. Zahájil ji vřelým proslovem náměstek p. dr. Groš za přítomnosti po- zvaných zástupců četných korporací a spolků. Schůze zúčastnili se: vrch. stav. rada PhDr. Josef Hlávka. M. Novotný, Fr. Rašín ryt. z Ryzmburgka, Viktor Meissner, za Nár. jednotu pošumavskou Anna Ku- klová-Bezděkova, měst. radní Frant. Hubáček, za Akad. čtenářský spolek Eug. Pštross a G. Hellmuth, H. De- martini za hasič. župu „Karlín“. prof.. dr. A. Bráf. dr. Šolc, za „Národní Listy“ Jos. Vejvara, za „Kato- lické Listy“ Jan rytíř Lhoták, obec. strší Fr. A. Šubert. měst. radní dr. J. Kühn, za Spolek českých žurnalistů Rajmund Cejnek, za výkonný výbor Nár. str. svobodo- myslné dr. L. Pinkas, za redakci „Hlasu Národa“ K Zák, za skor granátníků Václ. Hroděj, za Uměleckou besedu Fr. Herites, za pražský „Hlahol“ prof. A. Adá- mek, za redakci „Pražských Novin“ O. Filip, za praž- ský „Sokol“ a Slovanský klub dr. Scheiner, za „Nár Politiku“ V. Hübner, za Národní divadlo Jan A. Ši- máček, za Ústřední spolek českých žen Joh. Danešová. obec. starší Fr. Sokol, měst. radní Jul. Zikan a dr. Ant. Štych, za Jednotu pražských občanů Ferd. Voitl, měst. radní Jan Seifert, za „Pražský klub“ dr. St. Prachen- ský, za slovinský spolek „Ilirija“ E. Staré, za liter řečnický spolek „Slavia“ C. Trupl, za Českou obec sokolskou dr. Jan Podlipný a red. P. Blažek.
František F L Riegr Groš PhDr Hlávek M Novotná Rašín Meissner Hubáček Pštross Hellmuth profesor doktor A Bráf Šolc Jan rytíř Lhoták A Šubert J Kühn Rajmund Cejnek L Pinkas Václ Herites Scheiner V Hübner Danešová Jula Zikan Antonín Voitl Seifert Prachen E Stará Trupl Podlipná P Blažek Francie Karlín Jos pošumavský Anno KuklovatBezděkov Eug Hlahol Sokol národní divadlo Jan A . š Slavia
22 article
Předem bylo usneseno, aby pohřeb dra. Riegra konal se v sobotu dne 7. března o 2. hod. odpoledne z panlheonu musea království českého, k čemuž zem- ský výbor k zakročení zvláštní deputace pp. dra. Šolce a inž Zvěřiny ochotně dal své svolení; na telefonickou žádost poslanců svobodomyslných na radé říšské poslanců jinuslovanských, zvláště polských, kteří chtějí pohřhu se zúčastniti, ustanovil později p. dr. Srb vzhledem k tomu, že vlak vídeňský teprve po 2. hod odpolední do Prahy přijíždí, aby pohřebkonal se v sobotu 7. t. m. o půl třetí hodině odpo- lední. K pohřbu budou vedle čelných osobností, spolků a společností pozvány radou městskou samosprávní zastupilelstva obecní i okresní v Čechách, na Moravi a ve Slezsku, podobně jako tomu bylo při pohřbu otc národa Fr. Palackého.
Riegr Šolc Zvěřina Srb Palacký Praha Čechy Slezsko Francie
23 article
Zároveň zvolen užší komitét k uspořádání po- hřbu, jehož předsedou je p. starosta dr. Srb, místo- předsedou náměstek dr. Groš, členy pp. dr. Kühn, cís r. Voitl, řed. F. A. Šubert, m. radní Zikan a Hlubáčel a ob. starší Sokol, dále pp. dr. Šolc, dr. Alfr. Slavík dr. Pinkas, dr. Scheiner, red. Kamper, arch. Balšánek prof. Adámek a JUC. Pštross a který ihned konal svou schůzi. V této usneseno požádati zvláštní deputací pp Hubáčka a Šuberta arcib. konsistoř, aby některý z bi- skupů kondukt při pohřbu vedl a zádušní mši sloužil Telefonicky došla presidium rady městské odpověd že kardinál kníže arcibiskup Skrbenský v pantheonu mupea sám výkrop vykoná; kondukt pohřební poved a zádušní mši sloužili bude světící biskup dr. Krásl V den pohřbu bude hodinu vyzváněno všemi zvo- ny patronálních chrámů pražských. Slavná zádušní mše uspořádána Bude péčí společ- nosti Národního divadla v Praze, jež deputací komitét pp. cís. r. Voitlem a Heberlem požádána, ochotně k to- mu svolila, v úterý dne 10. března o 10. hod. dopo- lední ve hl. farním chrámu týnském a bude při ní pro vedeno solisty, sborem a orchestrem Národního di vadla Mozartovo Requicm.
doktor Srb Groš Kühn Voitl Šubert Zikan Hlubáčel Sokol Šolc Alfr Slavík Pinkas Scheiner Kamper Balšánek Adámek Pštross Hubáček Skrbenský Krásl Heberl Mozartův Praha národní divadlo
24 article
Péči o uspořádání průvodu pohřebníhe, kter dle dosavadních disposic ubírati se bude Václavským náměstím, Ovocnou ulicí, na náměstí Karlavo až ke kostelu sv. Ignáce, dále pak k české technice a dále náměstím Karlovým, Vyšehradskou a Vratislavovou třídou na posvátný Vyšehrad, převzal p. dr. Jos. Schei- ner a bude pořádek při něm udržován členy jednot sokolských, sdružených v Čes. obec sokolskou, stu- dentstvem a dobrovelnými hasičskými sbory. Veškeré spolky, které průvodu pohřebního zúčast niti se míní, nechť určitě dne 5. března na rad- nici stareměstské vč. 14. v I. patře eznámí. zdali a kolika asi členy průvodu zúčastniti se míní Květinovou dekoraci pantheonu obstará obec pražská. Vzhledem k obmezeněmu místu Bude nutno pří- stup do musea obmeziti jen na nejčelnější osobnost a hosty smuteční i budou vydávány k tomu cíli zvlást- ní vstupenky. Zpěvy pohřební v paniheonu provede k žádosti komitétu zpěv. spolek „Hlahol““ v Praze, který též na hřbitově u hrobu zazpívá; jeť místo jak v pantheonu tak i na hřbitově obmezené, takže vělší počet zpěváků nebude moci býli umístěn. Jednota zpěv. spolků českoslovan- skýcha spolky v ní sdružené žádají se aby při průvodu pohřebním připojíly se k „Hlaholu“ a společně s ním Vašáko- vo „Milosrdný Bože po cestě při prův - du zpíva ly. Čestnou stráž při rakvi v paniheonu obstará Sc- kolstvo společně se studenistvem. Upozorňuje se zvláště, že se spolky dostaví Ben hudeb.
svatý . Ignác Karlův Vratislavův doktor Jos Bož ben ovocný Schei Praha
25 article
Ku přání zesnulého i jeho rodinya dle jednomyslného usnesení komitétu nedoporučuje se věnování nádherných věnců; dotyčné obnosy měly by spíše zasílány býti presidiu rady městskék utvořenífondu. jímž se má trvale uctiti památka dra Riegra Dle usnesení komitétu bude rakev s tělesnými ostatky dra. Riegra přístupna širšímu obecenstvu v so- botu, dne 7. t. m., od 8 do 11 hod. dopoledne; o po- řádek při tom pečovati budou Sokolové, studentstvo členové práv. spolku „Všehrdu“, před budovou musejní pak městská stráž hasičská. K pohřbu budou do pantheonu a do Fudovy mu- sejní vůbec vydávány presidhem rady městské, jak již uvedeno, zvláštní vstupenky; za tím účelem hude však třeba učiniti příslušné přihlášky v kanceláři č. 14 I. patře na radnici staroměstské nejdéle do pátku dne 6. t. m. do 12. hod polední. Mrtvola dra. Rieyra byla v noci na dnešek bal samována. Z Místního odboru Ústřední Malice školskév Praze—VII. Všichni členové zúčastněle se pohřbu nezapomenutelného dra. Frant. Lad. bar. Riegra. Spolkové odznaky má pan Alois Zíta, pokladník ve Skaleckého ul., čís. 352. Členové sejdětež se hodinu před pohřbem v hostinci »u Havránků«. Ze spolku výtvarných umělců »Manesa. Členové spolku zúčastní se korporativně pohřbu JUDra. Fr. Lad. Riegra. Schůzka na místě a v hodinu pohřbu. Slovanský kluh v Praze opětně vyzývá zástupee slovanských studujících, kteří zúčastní se pohěbu bar. dr. F. L. Riegra, aby se u klubového sekretáře přihlásili v hodinách odpoldeních od 2. hod. odp. do 6. hod. več., kde obdrží bližší sdělení o sta novišti.
Riegr Sokol Všehrda František Zít Havránek doktor F L Riegr Praha ústřední Malice spolek výtvarný umělec
26 article
Výbor spolku českých právníků »Všehzde usnesl se zúčastnilí korpotativně pohřbu svého dlouholetého čestného člena, nezapomenutelného dra. Frant. Lad Riegra, i vyzývá své členy, by se všichni dostavili vzdáti hold světlé památce zesnulého. Zemská ústřední jednola hasičská král. českého vybízí veškeré župy a sbory co nejdůtklivěji, by počtem nejhojnějším zúčastnily se pohřhu dra. Fr. Riegra. Účastníci použijtež slavnostního kroje a plné výzbroje. Úkol pořadatelský vzala na se br. žup »Praha«. Bližší zprávy ohledně shromáždiště uveřej- něny budou příště. Občanská hesadu na král.. Vyšehradě zúčastní se korporativně pohřbu dra. Fr. Lad. Riegra. Páni členové se žádají, aby hodinu před pohiřbem shro- máždili se ve spolkové místnosti. Pražské dělnictvo strany národně-sociální zú- častní se hromadně pohřbu zesnulého buditele če- ského národa dra. Frant. Lad. Riegra, Hodina schůze a místo její oznámeny budou zejtra. Sbor důvěrníků strany národně sociátní. Z Národní Basndy. Za příčinou zúčastnění se pohřbu zemřelého našeho protektora, barona dr Frant. Lad. Riegra, žádá výbor Närodní Besedy všechny p. t. členy, by se sešli půl hodiny pře začátkem pohěbu u restaurantu Choděrově. Projevy soustrasti. Ve včerejši schůzi zemského výboru krá- lovství českého hned po jejím zahájení ujal se slova nejvyšší maršálek zemský kníže Jiří z Lob- kovic a pronesl vzpomínkovou řeč, věnovanou památce dra. Fr. L. Riegra. Všichni členové zemského výboru vyslechli ji stojíce. Jednohlasně bylo pak usneseno, aby projev nejvyššího mar- šálka zapsán byl v jednacím protokole. Na to provedena byla hned porada o způsobu, jakým se zemský výbor súčastní pohřební slavnosti.
Všehzde František Riegr Närodní Choděrův Jiří L Riegr Praha národní Basnda spolek český právník
27 article
Nejvyšší maršálek kníže Lobkovie sdělil, že byl presidiem rady král. hlav. města Prahy po- žádán, aby zemský výbor svolil k tomu, aby rakev s tělesnými ostatky dra. Riegra byla v so- botu, v den pohřbu, vyslavena v Pantheonu musea král. českého, odkud pohřební průvod vyjde. Člen z. v. Adámek navrhl, aby v uznání zásluh zesnulého dra. Fr. L. Riegra o českou vlast, o český národ, jakož i o museum byla v Pantheonu musejním postavena socha Rie- grova a o provedení její aby požádán byl mistr Myslbek. Člen z. v. dr. Václav Škarda navrhl, aby zesnulému dru. Fr. L. Riegrovi byly jako bývalému členu zemského výboru vzdány všecky pocty, jež se činí členům zem. výboru, kteř zemřeli v době svého úřadování. Dále sdělil dr Škarda přípis Společnosti Národního divadla, jež žádala intendanci, aby doporučila zemskému vý- boru, by svolil, aby v den pohřbu dra. Riegra se v Národním divadle nehrálo. Všechny tyto návrhy byly jednohlasně schváleny. Klub národní strany svobodomyslné ve schůzi výboru, konaně za předsednictví dra. M Krajníka projevil hluboký zármufek nad úmrtím šlechetného a velkého Čecha dra. Fr.
Lobkovie Riegr Adámek František L Riegr Myslbek doktor Škarda Krajník Čecho Praha muzeum král národní divadlo
28 article
Lad. Riegra a usnesl se deputací vysloviti soustrasť pozůstalé rodině. Jménem kluhu ode- brali se proto místopředseda klubu pan dr. M Krajník a jednatel klubu p. dr. J. Matys k prof. dru. Boh. Riegrovi a pozůstalým a před- nesli jim projev soustrasti a úcty k památce velikého zesnulého. Z Vídně, 4. března. »Kolo polské- zaslalo dru. Pacákovi jako přeďsedovi klubu svobodomyslných poslanců českých tento přípis Jasný, velmožný pane! Zvěst o smrti pana dr. Frant. Lad. bar. Riegra, jednoho z nejčelnějších vlastenců českých naplnila bolestí nejen rodinu nebožtíkovu, ale i celý nároď český a vzbudíla smutek a hlubekou sdilnost veškerých členů kola polského ve vídeňském parlamentu. Všichni zachovají v živé paměti politickou činnost dra. Riegra, našeho mnohaletého politického spojence. Projevujíce tedy za příčinou smrti tohoto veli- kána hluboký žal prosíme, aby pání přijali vý- raz naší dokonalé úety. — Jménem Kola pol- ského Apolinář ryt. Jaworski. Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy k uctění pamálky dra. Fr. Lad. Riegra. Důstojný projev památce dra. Riegra stal sev
Riegr doktor M Krajník J Matys profesor Pacák František Jaworský Vídeň Praha
29 article
včerejší mimořádné schůzi sboru obecních starších. Úřadující náměstek p. inž. E. Neu- berť po zahájení schůze promluvil takto: (Přilomní obecní starší povstali ze svých míst.) »Pod dojmem zdreujíci, neblahé, přežalostné zprávy sešel se dnes sl. sbor ke schůzi; zemřelť dne včerejšího po krátké chorobě slo- vutný p. dr. Fr. Lad. Rieger, čestný měšťan král. hlav. města Prahy a bývalý dlouholetý člen sboru obecních starších. Veškeren lid český, který Inul vřelou láskou a oddaností ke sta- řičkému a populárnímu politikovi, jehož postava v dějinách našeho zápasu jest jednou z nej- významnějších, se slzou v oku stojí dnes nad otevřenou rakví šlechetného viastence a pocituje bez rozdílu stran a politického smýšlaní holustně tuto krutou ránu osudu. Nechei zde uvažovati zevrubně a šiřiti se o politické činnosti zesnu- lého, která zajisté všeobecně je známa a povo- lanými ústy i péry byla nejednou již vyličena, rovněž jako byla ode všech vrstev nároďa našeho uznávána a ceněna. Tato čínnost zesnulého velikého státníka získala mu uznání i tehdy, když snad ideje a názory jednotlivých zápasícíeh stran se rozcházely a zabezpečila jemu neobne- zenou a trvalou úctu i u politiekých odpůrců.
Ing E Neu Rieger Praha
30 article
Bylť zesnulý vykonavatelem idejí Fr. Palackého a jako takový vždy neohroženě hojoval za samostatnost a svobodu našeho národa. Stál na místě neposledním v zářící řadě nadšených těch mužů, kteří získali sí o probuzení a znovu- zrození národa našeho po těžkých dobách před- cházejících století největších zásluh jak na poli politickém, tak i na poli kulturním a dočkal se, doživ požehnaného stáří, šťastnějších dob, svíta- jících nad národem našim, třebas v chledu politickém boj náš musil se až dosud za nedo- bojovaný, za nedokončený pokládati. Vzácné zdraví a čilost opravdu podivuhodná dovolovaly slovutnému zesnulému vlastenci, aby nejen mohl až do sklonku dnů svých s ne- utuchajlcím zájmem sledovati politickou a osvě- tovou práci našeho národa, ale umožňovaly mu, že stále ještě nemusil oddávatí se nečinnosti, nýbrž dle sil svých národu svému takměř do posledních dnů, do posledního takřka dechu oddaně sloužil. Vzpomínám tu zejmena jeho péče o druhé stálé divadlo v Praze; v záležitosti této ješté před 14 dny dlel na staroměstské radnici na poradách. Bylať to vůbec vedle činnosti poli- tické zvláště jeho neúnavná a neochabující práce kulturní, kterou si nehynoucích zásluh o národ náš a jeho vývin získal.
Palacký Francie Praha
31 article
Od let čtyřicátých, dosáhnuv mužného věku, stál dr. Rieger v popředí hnutí národního a povzbuzoval horlivým přikladem svým k vy- trvalosti, obětavosti a pevnému sebevědomi v ohledu národním, vychovav nám timlo způ- sobem generaci uvědomělou. Byltě zesnulý bo- hem nadaným řečníkem, jehož slova uchvacovala a vlévala nadšení do srdcí a myslí jeho poslu- chačů, byl řečníkem a zápasníkem, jakého právě pohnutá doba vychovala a jakého v dob takové bylo zapotřebí. Sám pevnou chovaje víru v bezpečnou budoucnost našeho národa, dovedl i jiným, v hoji snad umdlévajícím, víru tuto vnuknouti; sám maje nezlomnou lásku k svému národu a své vlasti, šlechetným projevováním lásky té byl povždy a bude zajisté po léta zá- řivým vzorem a přikladem vlastence. Jeho čin- nost spolková — zakládalť on první naše jed- noty národní — činnost literární a vědecká na poli národohospodářském zasluhují zde vděčné vzpominky. Dr. Rieger řídě se ušlechtilým he- slem »V práci a vědění jest naše spaseni« pra- coval neúnavně na půdě našeho školství a měl v záležitostech zřízení techniky a universily naší (abych jen nejdůležitější věci se dotkl) zajisté lví podíl. On vybojoval též rovnopráv- nost našeho národa ve školstvím obecnéma středním. Dr. Rieger byl zakladatelem a dlouho- letým předsedou Ústřední Matice školské, jeho přičiněním došlo ke zřízení nového, nádherného stánku musea království českého, on byl zakla- datelem a druhým dlouholetým předsedou spolku »Svatobor«, on byl konečně předsedou sboru pro zřízení Národního divadla, v kterémžto úřadě získal si nehynoucích zástuh nejen o naše všem nám drahé Národní divadlo, nýbrž io divadelnietví naše vůbee.
Rieger doktor spolek » Svatobor národní divadlo
32 article
I jednání v těchto starobylých síních rad- nice staroměstské byl zesnulý dr. Rieger dlouho- letým účastníkem. Již v pohnutých dobách roku 1848 (dne 15. října 1848) byl jmenován čest- ným měšťanem král. hlav. města Prahy spolu s Fr. Palackým a P. J. Šafaříkem. Zasedaje od r. 1861 ve sboru obecníeh starších, pomáhal a činně se přičiňoval k tomu, aby zastupitelstvo obce naší bylo smýšlení ryze českého, smýšlení národního, tak aby odpoví- dalo skutečným poměrům obyvatelstva král. hl. města, jež zde zastupuje. Předlouhá byla doba plodné a neúnavné činnosti dra. Riegra na naši radnici, ve sl. sboru obecních starších, nebot byl dr. Rieger členem jeho až do r. 1891, tudíž více než 30 let. Uznávajíc nespočetné a neocenitelné zá- sluhy, jichž si slovutný zemřelý vlastenec získal jak o král, hl. město Prahu, tak i o celý náro vůbec, uchystala naše obec společně s jinými korporacemi u přiležitosti osmdesátých narozenin dra. Riegra v této síni významný hold stařiě- kému vůdci národa, při kteréž příležitostí ob- zvláštní uznání vysloveno bylo dru. Riegrovi tím, že mu tehdejším starostou p. drem. Janem Podlipným odevzdána byla zlatá medaille král. hlav. města Prahy, sborem obec. starších jemu věnovaná.
Rieger Palacká P J Šafařík Riegr doktor Podlipná Praha Francie obec
33 article
Slavný sbore! Šlechetného, vzáeného muže tohoto, k němuž jsme všichni s úctou nesko- nalou pohlíželi, jejž jsme všichni milovali — není více. Dovořte mně, abych s tohoto míst projevil nejhlubší zármutek obecního zastupitel- stva král. hlav. města Prahy nad zdreující touto ranou osudu a aby projev tento byl zazname- nán v zápisu dnešní schůze. Zároveň račiž slavný sbore splnomocnit radu městskou a její presidíum, aby provedlo všechna opatření, navržená zvláštním k tomu cílí sestaveným komitétem za příčinou vypravení pohřhu dra. Riegra na náklad obce pražské (Souhlas.) Národní divadlo na paměť dra. Fr. Laď. Riegn Slavná památka zakladatele Nároďního divadla uetěna byla včera o polednách důstojným způsobem ve lo- yeru Národního divadla, kdež v háji květin stálo na podstavci černě zastřeném poprsí F. L. Riegra, dílo to sochaře p. Amorta. Krátce před 12. hodinou shro-
Riegr František F L Riegr Amort Praha národní divadlo