ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6295f6b0-70bc-11dc-b647-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 32, org 11, person 51, work 1
1 masthead
Ročník XXXXII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 5. března 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 63.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplání se v Praze v adesicistrae n nas . . . . 6 K — s drojí čenáškeu na niěsíe .. R 50 us čtvit leta ve flislkách: na měsfo . . . . . . 2 K 30h Poštout a měale na čtvre teta . . . . 9 R 00h s dvojí zásilkou na měsde tert lela . . . . k d
Praha Poštout
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách,
Praha
6 article Východní záležitosti ve sně- movnách.
Východní záležitosti ve sně- movnách. Ceny velmi pochybné jsou rady a názory že otázkám zahraničným a politickým má se vě novati, pokud možná, málo pozornosti a místa, ba zdá se nám, že rady podobné prýští z téhož pramene, jenž tajemství v politice vnitřní pokládá za největší moudrost, tak že vlastně občan v konstitučním soustátí našem, zejmena pak v jeho západní polovině dle tohoto návodu velmi záhy se ocitne v postavení svých předků, již za dob absolutistických byli ve všech těchto věcech odkázáni na výsledky činnosti a moudrost té které providentiální vrchnosti, Ale při tom se zapominá, že život souvěkého státního občana jest mnohem více závislým na úspěšné činnosti politiky vnější i vnitřní, než to bylo za dob patrimoniálních, a že zejmena netušen rozvětvené hospodářské styky sou- věké generace nezbytně jsou závislé na jasném a přesném vystižení chystaných událostí. Nebo co jiného znamená nářek tříd pro- duktivních, průmyslového podnikáni, zahranič- ného vývozu, obchodu vnitrozemského — na nejistotu a neustálenost poměrů nežli nedostatek spolehlivých informací o tom, kterými směry se ubírá politika jak domácí, tak zahraničná, k jakým cílům hodlá dospěti na př- doma v otázce národnostní, v Uhrách v otázce vyrovnání, za hranicemi nejen v otázce obnovy obchodních smluv, ale i v otázce zachování míru, zejmena v zemích balkánských, jejichž nejbližší osudy patrně neminou se bez vážných důsledků i pro soustátí rakouskosuherské. Byť i se připustilo, že podrobné odhalování prostředků politiky činné není radno vzhledem na prozíravost odpůrců, jest neméně pravda, že známost cílů konečných náleží k nej- účinnějším zbraním úspěchu, založe- ného na podpoře občanstva a voličstva, bez níž opravdový, moderní život ústavní nedá se takřk ani mysliti.
Uhry
7 article
Tak jest zajisté záhodno, aby veřejnost vě- děla, schyluje-li se ve věcech vnitřních ke ko- nečné hegemonii německé menšiny, zda zjed- nán bude dle úmluv mezi oběma předsedy mini- sterstva pravidelný hospodářský stav mezi Cis- lajtanií a Uhrami, zda se zdarem se vedou pří pravné porady o obnovení obchodních smluv zahraničných a konečně, zda otázka makedonská a vůbec nepořádky na poloostrově balkánském — nejsou vlastně jakýmsi mezinárodním pod- kopem, jenž po několik let již tvoří zálohu diplo- matickou pro případ, kdy by mohilo býti nutno uvésti záminky pro ohrožení míru, aby se zastřel před širokou veřejností vlastní důvod takového případu následků nedohledných. Proto opravdový ústavní, moderní občan stále a stále píditi se musí po informacích všech věcech, jež na jeho vlastní podnikání ne- mohou nikdy zůstati bez účinku, a proto vidíme zejmena v Uhrách, že tam jak vládní, tak oppo- siční strany hledí dodělati se úspěchu věcnou informací a věcnými důvody.
Uhry
8 article
To nám tak tanulo na mysli, když jsme ču obsah odpovědí obou předsedů ministerstva, dra Körbra i Szella — o záležitosti tak zvanýeh oprav makedonských. Ale jaký rozdíl je mezi oběma těmi od- povědmi na dotazy ve sněmovně, podané ve Vídn poslancem dalmatským Vukovičem, v Pešti pak Čavolským. Dr. Körber stručně se obmezil na to, že opětoval, co dosud i jinak veřejnosti je známo totiž, že zásady reform byly smluveny za pobytu ruského zahraničného ministra hraběte Lamz- dorfa ve Vídni, že reformní návrhy byly Ture- ekem přijaty a že obě velmoci budou „přísně“ dbáti o to, aby opravy se provedly. Dodal pak, že křesťanské obyvatelstvo může úplně velmocem důvěřovati, a že nesmí „se dáti strhnouti k ná- silí, jež by Turecko opravňovalo k brannému opatření. Bezděčně se tu tážeme: jsou Makedone sami na sebe odkázáni, vůbec s to, dohnat
Körbr Vukovič Čavolský doktor Körber Lamz Pešť Vídeň Turecko
9 article
Turecko k takovému rozsáhlému zbro- jení, jaké se před zraky celé Evropy koná, není-liž zbrojení to důkazem, že Turecko tuší za ruchem makedonským jiné, silnější ruce? Zmizí tyto za přísného dozoru na pro- vádění reform Stav otázky makedonské zůstane pro veřej nost po odpovědi na dotaz Vukovičův právě tak nejasným, jako byl před ni. Szell, jak obyčejně byl mnohem sdílnější Především vyznačil povahu naší balkánské po- litiky jakožto politiku, věrnou smlouvám mezi- národním, jež směřuje k sesílení volnéh vývoje tamních státův, zachování posavadního stavu politického i území a celistvosti Tu recka, aniž by některá z velmocí dosáhla tam převahy. Takový byl již smysl dohody s Ruskem v r. 1897 učiněné. Pojednav pak o cestě hraběte Lamzdorfa zvláště důrazně poznamenal úsilí ruského za- hraničného ministra, aby slovanské státy balkánské umožnily zachován miru, a dále, že ve Vídni za pobytu jeho s nestaly nijaké zvláštní úmluvy. Vy líčiv pak známý obsah reformních návrhů, do ložil, že podrobné propracování jejich vloženo bylo do rukou velevyslanců ruského a rakousko uherského v Cařihradě a dodal, že obě vel- moci odsuzují všecky snahy a tendence, přicházejí odkudkoliv, kteréž směřují k násil- nému převratu — a kdyby se obyvatelstvo tamn přece dalo k němu strhnouti, že by nikdo, a n Rusko nepřekážel energickým krokům Tu- recka. Szeli doufá, že reformní akce svého eíle dosáhne.
Vukovičův Lamzdorf Turecko Evropa Rusko Vídeň Cařihrad
10 article
Když pak Čavolský prohlásil, že nesdíli na děje Szellovy, naopak, že povstání z jara na jistc propukne, hájil Szell posavadní politiku balkán- skou, ale dodal významně: rokovati o tom, zdal to tak zůstane stále, anebo jak dlouho to potrvá bylo by nejen zbytečné, ale nemožné, protože o politice se dá souditi pouze dle dané sku- tečnosti. Dnes možno mluviti pouze o tom,že Rusko v souhlase s námi sleduje politiku za- chování míru a že v tomto ohledu za kroky, spo- lečně s námi podniknuté i za své vlastní ber na sebe před Evropou slavnostně zodpovědnost. Ani výklad Szellův nerozptýlil sice všecky pochybnosti, ale jest i v tomto našem stručném výňatku mnohem obsažnější, než výklad ve ví- deňské sněmovně učiněný Zvláště dvě otázky i nadále zůstávají ne vyjasněnými: proč Rusko okázalou takřka pro veřejnost akcí upozornilo na nebezpečí ohrože- ného míru, a proč událost tu pokládá za věc i pro slovanské státy balkánské nebezpečnou; vždyť tím vším se přece zároveň naznačuje, že někdo třetí z nadešlých zmatků by měl pro spěch. Dále pak, proč opětně a opětně se zvlášt ním důrazem odmítá jakékoliv přímé zakročení jakoby nebylo na čase, v tomto okamžiku se oslabovati na stranách jiných. Byla by to opravdu pouze otázka mandžurská a vůbec otázka dale- kého asijského Východu, jež nedopouští nijakého drobení branných sil Ruska? Otázky mezinárodní dle všeho budou nyní vyžadovati sbystřené pozornosti všech těch — kdož nedočkavě touží po všeobecném uklidnění a novém rozmachu hospodářských sil. Jen aby se šťastně dočkalil
Čavolský Szellův Rusko Evropa
11 article „Česká spořitelna“.
„Česká spořitelna“. Včerejší naše číslo odpolední propadlo kon fiskaci státního návladnictví pro článek, věno- vaný příčinám hromadného vypovídání vkladů českými vkladateli. Málo která z přečetných »zábav« nášeho listu byla na straně protivné uvítána s takovým nelíčeným zadostučiněním. jako včerejší oběť našeho večerníku na usmí- ření rozhněvaným bohům, kteří kvitují své uspo- kojení ve večernicích kasina s kanibalskou rozkoší. »Prager Tagblatt« věnuje ve své kro- nice, neštěstí »České spořitelny« se týkajících, této události dokonce zvláštní odstavec s tučným titulem: »Národní Listy« — konfiskovány. Do- vídáme se tu odůvodnění, pro kleré prý vče- rejší náš odpoledník propadl stínům Orku Podle »Prager Tagblattu« stalo prý se to proto že prý pokračujeme »v pobuřujíeí, zášti plné štvanici proti »České spoři telně«nejnižšími prostředky a také diagnosa »Bohemie« zní téměř doslovně jako dobré zdání jejího soudruha v přízni » Česk spořitelny«: »pro neustálou utrhačnou štvanici«.
Orca Prager Český spořitelna Bohemia Česk spořitelna
12 article
Vůči télo tklivé konformitě obou našich přáte ve spořitelním táboře, jsme dosti dychtivi na konfiskační nález a jeho důvody. Prozatím tě šíme se z toho, že touto událostí tak zjevn uleveno bylo oběma andělům msty, stojícím po boku »České spořitelny«, bude-li míti i pro tut nějský konejšivý účinek v její strázni tím lépe ale pochybujeme . .. Že bychom proti »České spořitelně« štvali jest omyl. To nepovídáme na obranu naší kon- fiskace, ale proti její odůvodnění tiskem » České spořitelny«. Naši čtenáři, kteří sledují úvahy
Český spořitelna
13 article
»Nár. Listů« o »České spořitelně« vědi, že ve deny jsou tendencí reformy, nápravy její, zlepšení, odstranění jejích vad a na tyto dlužno poukazovati, jedná-li se o jich odstra- nění, neboť jsou zároveň příčinami strašné krise. v níž se octla. Tyto vady jsou kardinální mohou vzdor všem nedobraným fondům a ne- obmezeným úvěrům přiněsti tomuto ústavu i zhoubu. Varujeme-li »Českou spořitelnu« před hrozicím nebezpečím, tož proli ní přece ne- štveme! Kdyby nával věřitelů nakrásně dnea přestal, nemohla by »Česká spořitelna« trvat na dále s tímto svým nynějším statutem, který jí přinesl takové olřesení a přivedl ji na pokra ne-li záhuby, tedy přece jen už na pokraj je jích »mobilních reserv«, neníli tento kra už dávno překročen! Pochybujeme do konce, že se run zastaví dříve, než bude z »Če ské spořitelny« vybrán poslední český million neučiníli vláda a »Česká spořitelna« všechny kroky, aby starý regime byl shozen a nahražen novým statutem, poskytujícím českým vkladatelům všechny záruky bez pečnosti jich vkladů — nikoli jen slovné, ale realné, dále zastoupení ře- diteli z českých důvěrníků-vkla- datelů povolané a konečně zavedení sp.- lehlivé, bezůhonné kontroly a revise, odstranění nynějšího stávu, mocí kteréhož si »Česká spoři- telna« vlastně sama uděluje absolutorium. T kový poměr nesmí a nepanuje ani v nejposle nějším spolku, který spoří na štědrovečerní hody anebo na masopustní zabijačku.
Český spořitelna
14 article
Správa České spořitelny přece sama na hlédne, že po takovém projevu nedůvěry, který doložen již číslicí 26 vydraných miilionů korun, nevystačí fikci »nejvýbornějšího a nejvznešeněj šího úvěrního ústavu«, neboť tento lep pozby lepkavosti. Na čestné slovo pánů ředitelů, kteř v nejhorším případě mohou říci: »Pánové. pojďme domů, kde nic neni, ani smrt nebere !e jak to předvčírem posl. Březnovský trefně po- dotkl, přece nikdo nenechá své peníze v ústavu. tak šťastně zařízeném, že správa její jest zá- stupcem téměř výhradně jen dlužníků »Spoři- telny« a přirozeným nepřitelem vkladatelů, aspor vkladatelů českých, poněvadž ředitelstvo toto jest sborem mužů, oduševněných nejnenávist nějším národním fanatismem. Že vkladatelé češt pak tvoří zdreující většinu všeho věřitelstva České spořitelny a že aspoň po této stránce jeso českou, o tom nepochybuje dnes nikdo, kdo sleduje číslice každodenně vybraných vkladů vidí, že proud vkladatelů jest vlastně regulo- vaným výtokem z obrovského českého jezera, kteréž aby hráze nestrhlo, má vykázané řečiště potoku, »veřejnou bezpečností« dobře betonované A to jest právě tím nejimposantnějším zjevem na celé této ojedinělé, v českém smyslu úchvatně povznášející události, klid a tichá. neseslabující stejnoměrnost tohoto proudu. Nemáme ani času ani místa, abychom oti- skovali výběr ze strašné spousty bahna a bláta, řinoucí se jako hora zvláště z německého kra- jinského tisku na tento statečný český lid. Ji nak se mluvívalo o českých vkladatelích do České spořitelny před dávnými a dávnými lety
Český spořitelna
15 article
Máme před sebou švabachem tištěné »Predne senj Geho Exeellence Pána Neywyssjho Purkra bjho, Přednosty cýs. král. zemského gubernyum. Rytjře král. sardjinských řádů sw. Maurieya a Lazara (S. C. Č. K.) Wrchnjho poručnjka české sehranownj pokladnjce, Karla Chotk hraběte z Chotkowy a Wagnjna, we shromážden welikého weyboru české schranowaj pokladnice dne 12. vnora 1827. (Wytisstěno v Synů Bo- humila Háze!!) V tomto » přednešení« v němž klade se neustále důraz na dobročinný ráz ústavu »české schranovní pokladnice«, prav se ke konci: »Přiložené saučlování a poukazy od prozatimního řízení české sehranovní poklad- nice vydávají ze sebe potěšitelné následky, po- dle nichž a podle v znešené srdečno st šlechetných Čechů a nápomocníků ka ždému vůbec prospěšnému podniknutí jest tedy čeho nejlepšího doufate. Dnes tito potomci šlechetných praděd vznešené srdečnosti stojí dny a noci před schra- novní českou pokladnou — bez doufání všeh nejlepšího, a jak se podobá, nehodlají u doufat! Ukazuje se to každým dnem přesvědči věji a přesvědčivěji. Včerejškem dosáhl úhrn vkladů z Česk spořitelny vybraných výše: 26,067.601 K
Rytjra král Lazar S C Chotk Háze Čecho Chotkowa Neywyssj Purkra Bo
16 article
Nával vkladatelů u »České« spořitelny včere v poledne poněkud přestal. Venkovským vkladalelům kteří už několik dnů před spořitelnou se tísnili, ania se do dvorany dostali, byly včera v poledne roz dány policejní lístky s postupnými čísly. Vydáno jich bylo 150. Majitelům těchto IIstků bude dnen ráno o 8. hod. bez tlačenice zjednán přístup do dvorany spořitelny. V noci na dnešek bylo podobných lístků rozdáno ještě 50. Když manipulace s knižkam těchto 200 vkladatelů bude brzo vyřizena, povolis vstup do dvorany dalším vkladatelům, jinak opěí budou lístky s čísly rozdávány pro zejtřek. — Včera na 1002 knížky vkladní bylo vyplaceno 1,683.107 K 32 h, ode dne 20. února vyplacen v »České« spořitelně úhrnem 26,067.601k. Jak se z pramene úplně věrohodného dovídáme bylo včera zvláštním oběžníkem pražského pošťovníh ředitelství zakázáno poštovním sluhům a zřízencům aby chodili vybírati vklady z České spořitelny své služební uniformě.
Český spořitelna
17 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 208. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Z Víd ně, dne 4. března. Dnešní den náležel Moravě. Stálý vými nečný stav, ve kterém se nalezá tato korunn země, za kterého pomocí vládního a státního apparátu vykonává tam německá jedna čtvrtina všeho obyvatelstva pravou hrůzovládu do po- slední krajnosti a ve všech také nejdrobnějších odvětvích veřejného života, byl ukázán posl. Reichstädtrem a drem. Šíleným v celé nahotě a v celé své bezohledné sla bosti. Vnějším podnětem ke smutnému obrazu tomu byla rozprava o pilném návrhu v příčine násili, spáchaného loni 7. září na Sokoie ch v Moravské Ostravě. Žaloby, které vznesli oba mluvčí moravšt na režim v markrabství, režim vedlejší vlády německé a režim prováděný z Vídně, byly tak vážnými a pronikavými, že k nim odpověděli čtyři poslanci němečtí z téže korunn země: pp. dr. Menger, Albrecht, dr. Grossa dr. Demel. Dr. Menger byl, jak známo, německýmá nacionály vypuzen z věvodství slezského, kde zastupoval Krňov, do Moravy. Od té doby hraje si, zvláště po odehodu posl. dra. Fuxa na ja- kéhosi obhájce Němců ex offo. Nepřekážel bychom mu v tom a nezáviděli bychom mu nevděčné role té, dnes však pozbyl všeho roz- umu a vší odvahy. Radu Kraya tsche hájil způsobem v pravdě směšným. Pan Krayatsch, jak povědomo, vyslovil se o jazyku českém pohrdavě, pravě, že jeho deera ne-
doktor Menger Albrecht Demel Krňov Němec Krayatsch Morava moravský Ostrava Vídeň poslanecký sněmovna
18 article
V drobuém prodejit ranní číslo o sobě . . . za 8h odpoledni . . . . . . . za 2h Ve flialkách na venkoně- ranní čílo. . . . . . . . 10h cépolední . . . . . . . . 3h Inserá t plati ze kotově rupřei Předplacení a inetvty přijímá dnini strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházají sa též rodak tiskárna n expedize .Národních Lista“ Rakopiiy ze novrsos l
List Rakopiia
19 article
učí se tomu jazyku »svělovému«. Na omluvu takového jednání, které odsuzuje se u člověka každého, neřku-li u člověka, nalezajícího se v tak čelné funkci, konstatoval poslanec za Nový Jičin, že choť p. Krayatsche trpí hysterií a že následkem toho snáší její manžel pravá muka. Nejsme zajisté prosti citu lidskosti máme plné porozumění pro to, co snáší manžel, má-li manželku těžce nemocnou, ale proto ještě nebyl p. Krayatsch oprávněn, ještě méně pak jest omluvitelným, že v takovém duševním stavu vůči českému národu, mezi kterým žije a který má souditi, zachoval se způsobem tak nešetr- ným. Myslíme naopak: právě utrpení, ve kterém se nalezá p. Krayatsch, mělo mu býti pohnut- kou, by nezpůsoboval utrpení duševní jiným. Jeho jednání není omluvitelné a o spra- vedlnitelné před žádným forem. Tu nezpomůže nic, ani plaidoyer na polehčujíee okolnosti, který měl na prospěch jeho m.p dr. Körber, ani plaidoyer, který měl pan dr. Menger. K takovému úřadu byl dr. Menger tím méně povolán, že posl. Reichstädtrovi, člověku zajisté, který nikomu ve sněmovně neubližil, vrhl v tvář urážku, že jest olomouckým zlo- čincem. Bylo úmyslem poslanců českých pana dra, Mengra pohnati před soud sněmovny na základě dosazení čestného výboru. Protože však hr. Vetter ihned pokáral toto počínání si dra.
Krayatsch doktor Körber Menger Mengr Vetter
20 article
Mengra a protože kromě toho posl. Choc vrhl mu zpět urážku, pravě, že jest Menger zločin- cem vídeňským, nemohl býti tento úmysl usku- tečněn. Bylo by snad p. dru. Mengrovi na pro- spěch a ke schlazení pro časy budouci, kdyby mu sněmovna vyslovila nelibost. Nepotřebujeme dodávati, že pilnost návrhu českého byla za- mítnuta. Hlasovali pro ni kromě všech če- ských poslanců také Slovinci a Chorvatě. Nejen litujeme, ale přímo vytýkáme, že ministerský předseda dr. Körber ani je di- ným slovem nezasáhl do rozpravy, která týkala se obou jeho ressortů, jež za- stává, jak ressortu vnitra tak i justice. Pan dr. Körber jest ministrem, který dovede mluviti s patra, který také mluví někdy více, nežli jest třeba, často více nežli jest mu na prospěch a který také mohl několika větami říci, buď ž příhody moravsko-ostravské byly již vyšetřeny, nebo se vyšetřují, nebo jsou vyšetřovány. Právě dnes jeho zamlklost byla tím křiklavější, jelikož o přemyšlském sborovém veliteli, zbrojmistru Galgoczym mluvil a sice nejen on, nýbrž také hr. Welsersheim. Tento neobyčejně dlouho bez effektu. Nesmyli vinu tohoto generála, kterému podařilo se zemi tak vojenskou, jakou jest Halič, učiniti zemi protivojenskou. Panu dru. Körbrovi patrně jediný polní zbrojmistr Galgoczy jest více nežli tříčtvrtinová většina česká na Moravě.
Choc Menger Slovinec doktor Körber Halič Morava Galgocza
21 article
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod. 15 min. dopol. Mezi došlými spisy jsou dolazy poslanců Fresla a spol. po trestním řízení proti Ant. Fer dinandoví v Králové Dvoře: — Maštálky a spol po státní podpoře pro okres českodubský; — Scho- nereta a spol. po domnělém pronásledování Němců v Ukrách, po odkolkování konvertovaných dluhopisů jednotného státního dluhu berními úřady — Hofera a spol. po poměrech na chebské pošte a zřízení hlavní pošty v Chebu: — Bengeraa spol. po jednání c. k. finančního ředitelství v Ji- Nově zvolený poslanec bar. Offer m a n skládá slib. Posl. Walz nalehá na projednání zákona o zrušení služebních kaucí berním výborem. M.p. dr. Körber odpovídá na včerejší Breiterův dotaz ohledně zbrojmistra Galgocze, že jeho do- savadní mlčelivost naproti útokům, jež se na něho podnikaly, srovnává se s jeho vojenským postave- ním. Proto setrvává také naproti poslednímu Per- nerstorferovu prohlášení na svém odmítavém posta vení a ministr vojenství s ním úplně a právem sou hlasí. Odmítá výčitku nepředloženosti, učiněnou mi nistrovi vojenství, neboť předseda sněmovny pokáral osobní poznámky o Galgoczovi K otázkám v dolazu učiněným odpovídá, že ministr zemské obrany podá sněmovně zevrubnou zprávu o stescích na Galgocze, na ostatní, že on i jeho kollegové zastanou se vždy vážnosti parla- mentu, avšak pokud jde o události v samé sněmovně
Vetter Fresl Antonín Maštálek Němec Hofer Posl doktor Körber Králové Dvůr Cheb
23 article FEUILLETON
FEUILLETON Posol jara. Podává V. Čapek. okřivani tu! Zvěsť jako Vesny vítězná fan fára zvučí přírodou, jež probírá se z mrákot zim- ních. V době únorového tání ukázali se první jako zvědové. Další tah ovšem zastavily nastalé studené větry. Avšak i ty ustoupí mírnější po- hodě, skřivani dohoní, co zmeškali. Jarose Jak poetické byly názory našich předků po hanských o životě přírody! Nevlidná, vše umrtvu- jící Morana skládá dle nich svoji vládu a prchá před mocí mladistvé Vesny v mlhavou půlnoe. A s Vesnou vítězí naděje, život, ruch! Radostně vítá mysl ty známky příchodu jara! Vděčna z každou minutu, jež prodlužuje den, za teplejší úsměvy slunce, za svěží z leň osení, za první dárky oživené přírody. Větévka lísková, ověšena třásní jehněd, bělostná sněženka, žlutý podběl, blankytná podléštka, větev jívová, ozdobena „kočičkami“ jako řadou perel — ty prosté prvo- tiny Vesniny uvítáš radostněji, než všechnu květ- nou nádheru pozdější. Avšak nejprvnějším po- zlem Vesniným je skřivan, miláček lidu, tak často volaný v písních, pověrách a příslovích! Víte něco o původu skřivánkově? Vypravuje o tom tklivá legenda. Šel Pán se stálým prů- vodcem svým, apoštolem Petrem. Kráčeli za úpalu slunečního širým polem, kde nebylo strom- ku, nebylo změny, oku lahodící. Oráč tam konal únavnou a jednotvárnou práci svoji. I sželelo se ho Petrovi, a on pravil: „Nemáš, Mistře, čím
V Čapek Petro
24 article
blíží. bys útěchy dodal tomuto člověku?“ A Pán sta- nul, zvedl hrstku země, potem okropené, vztýčil ruku a zašeptal vroucně několik mocných slov. A hle, hrudka půdy nabývá života, jako skřivánek vznáší se nad oráčem, a z hrdélka ptáčete linou se zvuky jásavého chvalozpěvu! A oráč pohlíž vděčně k novému druhu svému, radost vstupuje v jeho srdce, a on pokračuje trpělivě práci své. Kdož nemiloval by našeho skřivánka? Kdo nezastavil se na jarní vycházce do pole, když z osení vznesl se třepetavě do výše a zanoti svoji píseň? Bez přestávky plynou lahodné ty trylky, v závitech krouží ptáče výš a výše, již pouhým bodem zdá se pod modrem oblohy. avšak hymnus jeho stále zřetelně zaznívá. Te- prve po chvíli snáší se pěvec níže, až konečně šipkou vrhá se šikmo na rodnou nivu. Co bylo by pole bez skřivánka! Jak prosai- ckou byla by žírná niva bez jeho třepotu! Jak oživí několik o závod pějících skřivanů celou Vracejí se právě ze zimních pobytů na vlhká pole naše. Jsou prvním předvojem velk armády ptačí, jež po celé následující tři měsíce bude postupovati k nám na sever. Jen špaček, husa divoká, výminkou holub řivnáč sou- peří někdy co do prvního příchodu. Po nieh konipasové, skřivani lesní, doupňáci, čejky, drozdi a jiní následují. Známé přísloví sice praví: „Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout. Míněn však nepochybně chocholouš (na Moravě „trpělka“), nejbližší příbuzný skřivana polního. Chocholouš zůstává s námi po celou zimu a třeba o Hromnicích si na zemi, na střeše nebo trat!
Morava
25 article
i ve výši zazpívá. Skřivan průměrně toprve v po- lovici února se dostavuje. Pro častou nepohodu z počátku ani mu často nebývá valně do zpěvu. Tah a příchod skřivanů je zajímavo po- zorovati. Vyjdeš si v těch dnech za slunečna nebo bozvětří do přírody, ba stačí jen před do- mem déle postáti v hodinách dopoledních snadno podaří se uvítati poutníky z dáli. Oby čejně uchem dříve je postihneš, nežli zrakem S výše ozve se prostě vábení jako „tiulik“ nebo „gír“, jež v přestávkách se opakuje. Pozorně-li ve směru zvuků pátráš, zahlédneš ptáka neb i ně kolik jich, snad i celé hejno, napříč roztažené, jak u výši 40 až 100 metrů volným letem spěje k severu, někdy s malou úchylkou k východu nebo západu. Mnohého dne bývá tah tak silný, že skřivani neustále celým širým krajem se stě- hují; tu a tam některý se snese na pole, druzí však táhnou dále. Výminkou i za tiché noei táhnou skřivánkové. Za odpoledne odpočívají, popásají se po polích, kdež seménka plevelová. lupínky osení a první hmyzové jim skýtají po- silu po namáhavé pouti. Je-li počasí pěkné, skřivan již blízko cíle, rád i za tahu v letus zazpívá, jakoby se domova nemohl dočkati. Tak obsadí skřivani napřed polohy nižší, postupně i vyšší. Druhové jich severní táhnou o něco po- zději přes naše kraje. U nás ovšem nejpozději dostaví se do hor. I na travnatých lukách hřbetů krkonošských ve výši 1400 m. pozoroval jsem zpívající a tedy i hnízdící skřivánky. Přišlým skřivanům nedaří se vždycky dobře; bývat v kraji mnohdy ještě velmi nehostinno. Příkro- vem sněhovým prohlédá jen tu a tam tmavé pole, nebožáčkům příchozím hrozí hlad a mráz. Tuje bývá vídati ve sražených hejnech, ani se po travinách, holinách nebo u vod potloukají
Skřivan východ západ Příkro
26 article
teskným „tík“ se vábíce a utišujíce. Napadne- znova více sněhu, dávají se na tah zpáteční k jihu, ovšem jen tak daleko, pokud nenaleznou mírnějšího kraje beze sněhu. Letos na př. táhla na Oslavansku na Moravě dvě větší hejna skři vanů před polednem dne 14. února. Za následu jících dnů se studenými větry severozápadním však jich tu nebylo. Celkem pravdu dí pořekadlo: „Lepší jedna kukačka, než tři sta skřivanů“, avšak počne-l skřivánek svůj zpěv, přece jaro přijíti musíl Když „škrobánek škrobe (skřivánek zpívá) preca to vesno budě“, říkají na Valašsku. Trochu zimy skřivánkovi neuškodí; již ranný jich pří- chod to dokazuje. Tu a tam v nižších polohách mnohý u nás i celou zimu přečká, nacházeje n travinách, ze sněhu trčících neb u stohů skromn obživy. Bývá to však vždy jen výjimka. Daleká cesta pláků stěhováků na jih a zpě jest plna nebezpečí, a skřivánkové by mnoho mohli vypravovati. Dravé ptactvo sleduje tahy jejich, a bystroletý ostříž mnohého z hejna uchvátí. Ve smavé Italii a v krajích při moři Středozemním číhá na ně sterá záhuba od úhlav ního nepřítele tvorstva — člověka. Tou dobou v Italii kde kdo, od líného lazarona až do sličné signoriny, vydává se na lov, bez rozdílu druhův A právě ptactvo u nás nejvíce oblíbené, drobní zpěváčkové, od sýkorky po drozda, stávají se pro bídný ždibec masa kořistí Italů, jimž „uccelli“ (ptáčkové) s polentou nebo rýží jsou v době tahu takřka chlebem vezdejším. Milliony zpěváčků takto v Italii hynou, a naši skříván- kové jsou v hekatombách těch zastoupeni znač- ným procentem. Očitý svědek vypravuje: „Od rovnodennost podzimní po celý měsíc přicházejí skřivánkové
Italos Morava Valašsko
27 article
v hejnech o 20—50 kusech, letí nízko nad mořem a zapadají na pobřeží zálivu u Palerma v Italii. V době silného tahu přijde jich od se- veru asi million denně. Tou dobou několik set lovců rozptýlí se na pobřeží, ano, někdy až sto člunů se střelci pluje jim naproti. Nastává střelba jako ve válce, jež však skřivany nijak neodpu- zuje, neboť přiletují stále unavená hejna.“ A co děje se u Palerma, děje se po Italii všude. Množství ptactva hyne též vinou modního vkusu či nevkusu, jenž ptačími mrtvolami nebo utrženými údy káže „zdobiti“ nesčislné — dam- ské klobouky ?. — V zemích středomořských, hlavně v severnt Africe, potloukají se prořídlá hejna skřivano skoro pět měsícův. Tam na jihu žádný náš vy- stěhovalec ke hnízdění se neusadí. A třeba tam žijí v dostatku a stálé pohodě, přece touží opět k nám, do drsné domoviny severní. Pud nej- mocnější je k tomu nutí, láska, která se u ptáků v rouše tak poetickém projevuje. Obyčejně roz- toužení samečkové první se vracejí na rodné nivy, kdež zpěvem svatebním přivábují a upou- távají své družky. V březnu odbývají se libánky. Zpěv dosahuje tu vrcholu. Sameček žárlivě za- hání skřivánka vetřelce. A když někde v osení neb jetelině zbudována už něžná kolébka ro- diny, sameček zpívá, jakoby osladiti chtě družce vysilující sedění na hnízdě. Teprve, když nastala starost o cěkolik hladových zobáčků, umikne horlivý pěvec, aby se rozepěl až zase ke hnízdění druhému. — Vítej, pěvče s výšin! Měj dík za každý zá- blesk radosti, jejž probouzíš ve stísněné lidské hrudi!
Palermo Italia Afrika