1
masthead
Ročník XXXXII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 5. března 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplání se
v Praze v adesicistrae
n nas . . . . 6 K —
s drojí čenáškeu
na niěsíe
.. R 50
us čtvit leta
ve flislkách:
na měsfo . . . . . . 2 K 30h
Poštout
a měale
na čtvre teta . . . . 9 R 00h
s dvojí zásilkou
na měsde
tert lela . . . . k d
Praha
Poštout
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách,
Praha
6
article
Východní záležitosti ve sně-
movnách.
Východní záležitosti ve sně-
movnách.
Ceny velmi pochybné jsou rady a názory
že otázkám zahraničným a politickým má se vě
novati, pokud možná, málo pozornosti a místa,
ba zdá se nám, že rady podobné prýští z téhož
pramene, jenž tajemství v politice vnitřní
pokládá za největší moudrost, tak že vlastně
občan v konstitučním soustátí našem, zejmena
pak v jeho západní polovině dle tohoto návodu
velmi záhy se ocitne v postavení svých předků,
již za dob absolutistických byli ve všech těchto
věcech odkázáni na výsledky činnosti a moudrost
té které providentiální vrchnosti, Ale při tom se
zapominá, že život souvěkého státního občana
jest mnohem více závislým na úspěšné činnosti
politiky vnější i vnitřní, než to bylo za dob
patrimoniálních, a že zejmena netušen
rozvětvené hospodářské styky sou-
věké generace nezbytně jsou závislé na jasném
a přesném vystižení chystaných událostí.
Nebo co jiného znamená nářek tříd pro-
duktivních, průmyslového podnikáni, zahranič-
ného vývozu, obchodu vnitrozemského — na
nejistotu a neustálenost poměrů
nežli nedostatek spolehlivých informací o tom,
kterými směry se ubírá politika jak domácí, tak
zahraničná, k jakým cílům hodlá dospěti na př-
doma v otázce národnostní, v Uhrách v otázce
vyrovnání, za hranicemi nejen v otázce obnovy
obchodních smluv, ale i v otázce zachování
míru, zejmena v zemích balkánských, jejichž
nejbližší osudy patrně neminou se bez vážných
důsledků i pro soustátí rakouskosuherské.
Byť i se připustilo, že podrobné odhalování
prostředků politiky činné není radno vzhledem
na prozíravost odpůrců, jest neméně
pravda, že známost cílů konečných náleží k nej-
účinnějším zbraním úspěchu, založe-
ného na podpoře občanstva a voličstva, bez níž
opravdový, moderní život ústavní nedá se takřk
ani mysliti.
Uhry
7
article
Tak jest zajisté záhodno, aby veřejnost vě-
děla, schyluje-li se ve věcech vnitřních ke ko-
nečné hegemonii německé menšiny, zda zjed-
nán bude dle úmluv mezi oběma předsedy mini-
sterstva pravidelný hospodářský stav mezi Cis-
lajtanií a Uhrami, zda se zdarem se vedou pří
pravné porady o obnovení obchodních smluv
zahraničných a konečně, zda otázka makedonská
a vůbec nepořádky na poloostrově balkánském
— nejsou vlastně jakýmsi mezinárodním pod-
kopem, jenž po několik let již tvoří zálohu diplo-
matickou pro případ, kdy by mohilo býti nutno
uvésti záminky pro ohrožení míru, aby se zastřel
před širokou veřejností vlastní důvod takového
případu následků nedohledných.
Proto opravdový ústavní, moderní občan
stále a stále píditi se musí po informacích
všech věcech, jež na jeho vlastní podnikání ne-
mohou nikdy zůstati bez účinku, a proto vidíme
zejmena v Uhrách, že tam jak vládní, tak oppo-
siční strany hledí dodělati se úspěchu věcnou
informací a věcnými důvody.
Uhry
8
article
To nám tak tanulo na mysli, když jsme ču
obsah odpovědí obou předsedů ministerstva, dra
Körbra i Szella — o záležitosti tak zvanýeh
oprav makedonských.
Ale jaký rozdíl je mezi oběma těmi od-
povědmi na dotazy ve sněmovně, podané ve Vídn
poslancem dalmatským Vukovičem, v Pešti pak
Čavolským.
Dr. Körber stručně se obmezil na to, že
opětoval, co dosud i jinak veřejnosti je známo
totiž, že zásady reform byly smluveny za pobytu
ruského zahraničného ministra hraběte Lamz-
dorfa ve Vídni, že reformní návrhy byly Ture-
ekem přijaty a že obě velmoci budou „přísně“
dbáti o to, aby opravy se provedly. Dodal pak, že
křesťanské obyvatelstvo může úplně velmocem
důvěřovati, a že nesmí „se dáti strhnouti k ná-
silí, jež by Turecko opravňovalo k brannému
opatření.
Bezděčně se tu tážeme: jsou Makedone
sami na sebe odkázáni, vůbec s to, dohnat
Körbr
Vukovič
Čavolský
doktor
Körber
Lamz
Pešť
Vídeň
Turecko
9
article
Turecko k takovému rozsáhlému zbro-
jení, jaké se před zraky celé Evropy koná,
není-liž zbrojení to důkazem, že Turecko tuší
za ruchem makedonským jiné, silnější
ruce? Zmizí tyto za přísného dozoru na pro-
vádění reform
Stav otázky makedonské zůstane pro veřej
nost po odpovědi na dotaz Vukovičův právě tak
nejasným, jako byl před ni.
Szell, jak obyčejně byl mnohem sdílnější
Především vyznačil povahu naší balkánské po-
litiky jakožto politiku, věrnou smlouvám mezi-
národním, jež směřuje k sesílení volnéh
vývoje tamních státův, zachování posavadního
stavu politického i území a celistvosti Tu
recka, aniž by některá z velmocí dosáhla tam
převahy. Takový byl již smysl dohody s Ruskem
v r. 1897 učiněné.
Pojednav pak o cestě hraběte Lamzdorfa
zvláště důrazně poznamenal úsilí ruského za-
hraničného ministra, aby slovanské státy
balkánské umožnily zachován
miru, a dále, že ve Vídni za pobytu jeho s
nestaly nijaké zvláštní úmluvy. Vy
líčiv pak známý obsah reformních návrhů, do
ložil, že podrobné propracování jejich vloženo
bylo do rukou velevyslanců ruského a rakousko
uherského v Cařihradě a dodal, že obě vel-
moci odsuzují všecky snahy a tendence,
přicházejí odkudkoliv, kteréž směřují k násil-
nému převratu — a kdyby se obyvatelstvo tamn
přece dalo k němu strhnouti, že by nikdo, a n
Rusko nepřekážel energickým krokům Tu-
recka. Szeli doufá, že reformní akce svého eíle
dosáhne.
Vukovičův
Lamzdorf
Turecko
Evropa
Rusko
Vídeň
Cařihrad
10
article
Když pak Čavolský prohlásil, že nesdíli na
děje Szellovy, naopak, že povstání z jara na jistc
propukne, hájil Szell posavadní politiku balkán-
skou, ale dodal významně: rokovati o tom, zdal
to tak zůstane stále, anebo jak dlouho to potrvá
bylo by nejen zbytečné, ale nemožné, protože
o politice se dá souditi pouze dle dané sku-
tečnosti. Dnes možno mluviti pouze o tom,že
Rusko v souhlase s námi sleduje politiku za-
chování míru a že v tomto ohledu za kroky, spo-
lečně s námi podniknuté i za své vlastní ber
na sebe před Evropou slavnostně zodpovědnost.
Ani výklad Szellův nerozptýlil sice všecky
pochybnosti, ale jest i v tomto našem stručném
výňatku mnohem obsažnější, než výklad ve ví-
deňské sněmovně učiněný
Zvláště dvě otázky i nadále zůstávají ne
vyjasněnými: proč Rusko okázalou takřka pro
veřejnost akcí upozornilo na nebezpečí ohrože-
ného míru, a proč událost tu pokládá za věc
i pro slovanské státy balkánské nebezpečnou;
vždyť tím vším se přece zároveň naznačuje, že
někdo třetí z nadešlých zmatků by měl pro
spěch.
Dále pak, proč opětně a opětně se zvlášt
ním důrazem odmítá jakékoliv přímé zakročení
jakoby nebylo na čase, v tomto okamžiku se
oslabovati na stranách jiných. Byla by to opravdu
pouze otázka mandžurská a vůbec otázka dale-
kého asijského Východu, jež nedopouští nijakého
drobení branných sil Ruska?
Otázky mezinárodní dle všeho budou nyní
vyžadovati sbystřené pozornosti všech těch —
kdož nedočkavě touží po všeobecném uklidnění
a novém rozmachu hospodářských sil. Jen aby
se šťastně dočkalil
Čavolský
Szellův
Rusko
Evropa
11
article
„Česká spořitelna“.
„Česká spořitelna“.
Včerejší naše číslo odpolední propadlo kon
fiskaci státního návladnictví pro článek, věno-
vaný příčinám hromadného vypovídání vkladů
českými vkladateli. Málo která z přečetných
»zábav« nášeho listu byla na straně protivné
uvítána s takovým nelíčeným zadostučiněním.
jako včerejší oběť našeho večerníku na usmí-
ření rozhněvaným bohům, kteří kvitují své uspo-
kojení ve večernicích kasina s kanibalskou
rozkoší. »Prager Tagblatt« věnuje ve své kro-
nice, neštěstí »České spořitelny« se týkajících, této
události dokonce zvláštní odstavec s tučným
titulem: »Národní Listy« — konfiskovány. Do-
vídáme se tu odůvodnění, pro kleré prý vče-
rejší náš odpoledník propadl stínům Orku
Podle »Prager Tagblattu« stalo prý se to proto
že prý pokračujeme »v pobuřujíeí, zášti
plné štvanici proti »České spoři
telně«nejnižšími prostředky a také
diagnosa »Bohemie« zní téměř doslovně jako
dobré zdání jejího soudruha v přízni » Česk
spořitelny«: »pro neustálou utrhačnou štvanici«.
Orca
Prager
Český spořitelna
Bohemia
Česk spořitelna
12
article
Vůči télo tklivé konformitě obou našich přáte
ve spořitelním táboře, jsme dosti dychtivi na
konfiskační nález a jeho důvody. Prozatím tě
šíme se z toho, že touto událostí tak zjevn
uleveno bylo oběma andělům msty, stojícím po
boku »České spořitelny«, bude-li míti i pro tut
nějský konejšivý účinek v její strázni tím lépe
ale pochybujeme . ..
Že bychom proti »České spořitelně« štvali
jest omyl. To nepovídáme na obranu naší kon-
fiskace, ale proti její odůvodnění tiskem » České
spořitelny«. Naši čtenáři, kteří sledují úvahy
Český spořitelna
13
article
»Nár. Listů« o »České spořitelně« vědi, že ve
deny jsou tendencí reformy, nápravy
její, zlepšení, odstranění jejích vad a na tyto
dlužno poukazovati, jedná-li se o jich odstra-
nění, neboť jsou zároveň příčinami strašné krise.
v níž se octla. Tyto vady jsou kardinální
mohou vzdor všem nedobraným fondům a ne-
obmezeným úvěrům přiněsti tomuto ústavu
i zhoubu. Varujeme-li »Českou spořitelnu« před
hrozicím nebezpečím, tož proli ní přece ne-
štveme! Kdyby nával věřitelů nakrásně dnea
přestal, nemohla by »Česká spořitelna« trvat
na dále s tímto svým nynějším statutem, který
jí přinesl takové olřesení a přivedl ji na pokra
ne-li záhuby, tedy přece jen už na pokraj je
jích »mobilních reserv«, neníli tento kra
už dávno překročen! Pochybujeme do
konce, že se run zastaví dříve, než bude z »Če
ské spořitelny« vybrán poslední český million
neučiníli vláda a »Česká spořitelna« všechny
kroky, aby starý regime byl shozen a nahražen
novým statutem, poskytujícím českým
vkladatelům všechny záruky bez
pečnosti jich vkladů — nikoli jen
slovné, ale realné, dále zastoupení ře-
diteli z českých důvěrníků-vkla-
datelů povolané a konečně zavedení sp.-
lehlivé, bezůhonné kontroly a revise, odstranění
nynějšího stávu, mocí kteréhož si »Česká spoři-
telna« vlastně sama uděluje absolutorium. T
kový poměr nesmí a nepanuje ani v nejposle
nějším spolku, který spoří na štědrovečerní hody
anebo na masopustní zabijačku.
Český spořitelna
14
article
Správa České spořitelny přece sama na
hlédne, že po takovém projevu nedůvěry, který
doložen již číslicí 26 vydraných miilionů korun,
nevystačí fikci »nejvýbornějšího a nejvznešeněj
šího úvěrního ústavu«, neboť tento lep pozby
lepkavosti. Na čestné slovo pánů ředitelů, kteř
v nejhorším případě mohou říci: »Pánové.
pojďme domů, kde nic neni, ani smrt nebere !e
jak to předvčírem posl. Březnovský trefně po-
dotkl, přece nikdo nenechá své peníze v ústavu.
tak šťastně zařízeném, že správa její jest zá-
stupcem téměř výhradně jen dlužníků »Spoři-
telny« a přirozeným nepřitelem vkladatelů, aspor
vkladatelů českých, poněvadž ředitelstvo toto
jest sborem mužů, oduševněných nejnenávist
nějším národním fanatismem. Že vkladatelé češt
pak tvoří zdreující většinu všeho věřitelstva
České spořitelny a že aspoň po této stránce jeso
českou, o tom nepochybuje dnes nikdo, kdo
sleduje číslice každodenně vybraných vkladů
vidí, že proud vkladatelů jest vlastně regulo-
vaným výtokem z obrovského českého jezera,
kteréž aby hráze nestrhlo, má vykázané řečiště
potoku, »veřejnou bezpečností« dobře betonované
A to jest právě tím nejimposantnějším zjevem
na celé této ojedinělé, v českém smyslu
úchvatně povznášející události, klid a tichá.
neseslabující stejnoměrnost tohoto proudu.
Nemáme ani času ani místa, abychom oti-
skovali výběr ze strašné spousty bahna a bláta,
řinoucí se jako hora zvláště z německého kra-
jinského tisku na tento statečný český lid. Ji
nak se mluvívalo o českých vkladatelích do
České spořitelny před dávnými a dávnými lety
Český spořitelna
15
article
Máme před sebou švabachem tištěné »Predne
senj Geho Exeellence Pána Neywyssjho Purkra
bjho, Přednosty cýs. král. zemského gubernyum.
Rytjře král. sardjinských řádů sw. Maurieya a
Lazara (S. C. Č. K.) Wrchnjho poručnjka
české sehranownj pokladnjce, Karla Chotk
hraběte z Chotkowy a Wagnjna, we shromážden
welikého weyboru české schranowaj pokladnice
dne 12. vnora 1827. (Wytisstěno v Synů Bo-
humila Háze!!) V tomto » přednešení«
v němž klade se neustále důraz na dobročinný
ráz ústavu »české schranovní pokladnice«, prav
se ke konci: »Přiložené saučlování a poukazy
od prozatimního řízení české sehranovní poklad-
nice vydávají ze sebe potěšitelné následky, po-
dle nichž a podle v znešené srdečno st
šlechetných Čechů a nápomocníků ka
ždému vůbec prospěšnému podniknutí jest tedy
čeho nejlepšího doufate.
Dnes tito potomci šlechetných praděd
vznešené srdečnosti stojí dny a noci před schra-
novní českou pokladnou — bez doufání všeh
nejlepšího, a jak se podobá, nehodlají u
doufat! Ukazuje se to každým dnem přesvědči
věji a přesvědčivěji.
Včerejškem dosáhl úhrn vkladů z Česk
spořitelny vybraných výše: 26,067.601 K
Rytjra král
Lazar
S C
Chotk
Háze
Čecho
Chotkowa
Neywyssj Purkra
Bo
16
article
Nával vkladatelů u »České« spořitelny včere
v poledne poněkud přestal. Venkovským vkladalelům
kteří už několik dnů před spořitelnou se tísnili, ania
se do dvorany dostali, byly včera v poledne roz
dány policejní lístky s postupnými čísly. Vydáno
jich bylo 150. Majitelům těchto IIstků bude dnen
ráno o 8. hod. bez tlačenice zjednán přístup do
dvorany spořitelny. V noci na dnešek bylo podobných
lístků rozdáno ještě 50. Když manipulace s knižkam
těchto 200 vkladatelů bude brzo vyřizena, povolis
vstup do dvorany dalším vkladatelům, jinak opěí
budou lístky s čísly rozdávány pro zejtřek. —
Včera na 1002 knížky vkladní bylo vyplaceno
1,683.107 K 32 h, ode dne 20. února vyplacen
v »České« spořitelně úhrnem 26,067.601k.
Jak se z pramene úplně věrohodného dovídáme
bylo včera zvláštním oběžníkem pražského pošťovníh
ředitelství zakázáno poštovním sluhům a zřízencům
aby chodili vybírati vklady z České spořitelny
své služební uniformě.
Český spořitelna
17
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 208.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Víd ně, dne 4. března.
Dnešní den náležel Moravě. Stálý vými
nečný stav, ve kterém se nalezá tato korunn
země, za kterého pomocí vládního a státního
apparátu vykonává tam německá jedna čtvrtina
všeho obyvatelstva pravou hrůzovládu do po-
slední krajnosti a ve všech také nejdrobnějších
odvětvích veřejného života, byl ukázán posl.
Reichstädtrem a drem. Šíleným v celé
nahotě a v celé své bezohledné sla
bosti. Vnějším podnětem ke smutnému obrazu
tomu byla rozprava o pilném návrhu v příčine
násili, spáchaného loni 7. září na Sokoie ch
v Moravské Ostravě.
Žaloby, které vznesli oba mluvčí moravšt
na režim v markrabství, režim vedlejší vlády
německé a režim prováděný z Vídně, byly tak
vážnými a pronikavými, že k nim
odpověděli čtyři poslanci němečtí z téže korunn
země: pp. dr. Menger, Albrecht, dr. Grossa
dr. Demel.
Dr. Menger byl, jak známo, německýmá
nacionály vypuzen z věvodství slezského, kde
zastupoval Krňov, do Moravy. Od té doby hraje
si, zvláště po odehodu posl. dra. Fuxa na ja-
kéhosi obhájce Němců ex offo. Nepřekážel
bychom mu v tom a nezáviděli bychom mu
nevděčné role té, dnes však pozbyl všeho roz-
umu a vší odvahy. Radu Kraya tsche
hájil způsobem v pravdě směšným. Pan
Krayatsch, jak povědomo, vyslovil se o jazyku
českém pohrdavě, pravě, že jeho deera ne-
doktor
Menger
Albrecht
Demel
Krňov
Němec
Krayatsch
Morava
moravský Ostrava
Vídeň
poslanecký sněmovna
18
article
V drobuém prodejit
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpoledni . . . . . . . za 2h
Ve flialkách na venkoně-
ranní čílo. . . . . . . . 10h
cépolední . . . . . . . . 3h
Inserá t
plati ze kotově rupřei
Předplacení a inetvty přijímá dnini
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházají sa též rodak
tiskárna n expedize .Národních Lista“
Rakopiiy ze novrsos l
List
Rakopiia
19
article
učí se tomu jazyku »svělovému«. Na omluvu
takového jednání, které odsuzuje se u člověka
každého, neřku-li u člověka, nalezajícího se
v tak čelné funkci, konstatoval poslanec za
Nový Jičin, že choť p. Krayatsche trpí hysterií
a že následkem toho snáší její manžel pravá
muka. Nejsme zajisté prosti citu lidskosti
máme plné porozumění pro to, co snáší manžel,
má-li manželku těžce nemocnou, ale proto ještě
nebyl p. Krayatsch oprávněn, ještě méně pak
jest omluvitelným, že v takovém duševním stavu
vůči českému národu, mezi kterým žije a který
má souditi, zachoval se způsobem tak nešetr-
ným. Myslíme naopak: právě utrpení, ve kterém
se nalezá p. Krayatsch, mělo mu býti pohnut-
kou, by nezpůsoboval utrpení duševní jiným.
Jeho jednání není omluvitelné a o spra-
vedlnitelné před žádným forem.
Tu nezpomůže nic, ani plaidoyer na polehčujíee
okolnosti, který měl na prospěch jeho m.p
dr. Körber, ani plaidoyer, který měl pan dr.
Menger.
K takovému úřadu byl dr. Menger tím
méně povolán, že posl. Reichstädtrovi, člověku
zajisté, který nikomu ve sněmovně neubližil,
vrhl v tvář urážku, že jest olomouckým zlo-
čincem. Bylo úmyslem poslanců českých pana
dra, Mengra pohnati před soud sněmovny na
základě dosazení čestného výboru. Protože však
hr. Vetter ihned pokáral toto počínání si dra.
Krayatsch
doktor
Körber
Menger
Mengr
Vetter
20
article
Mengra a protože kromě toho posl. Choc vrhl
mu zpět urážku, pravě, že jest Menger zločin-
cem vídeňským, nemohl býti tento úmysl usku-
tečněn. Bylo by snad p. dru. Mengrovi na pro-
spěch a ke schlazení pro časy budouci, kdyby
mu sněmovna vyslovila nelibost. Nepotřebujeme
dodávati, že pilnost návrhu českého byla za-
mítnuta. Hlasovali pro ni kromě všech če-
ských poslanců také Slovinci a Chorvatě.
Nejen litujeme, ale přímo vytýkáme, že
ministerský předseda dr. Körber ani je di-
ným slovem nezasáhl do rozpravy, která
týkala se obou jeho ressortů, jež za-
stává, jak ressortu vnitra tak i justice. Pan dr.
Körber jest ministrem, který dovede mluviti
s patra, který také mluví někdy více, nežli jest
třeba, často více nežli jest mu na prospěch a
který také mohl několika větami říci, buď ž
příhody moravsko-ostravské byly již vyšetřeny,
nebo se vyšetřují, nebo jsou vyšetřovány. Právě
dnes jeho zamlklost byla tím křiklavější, jelikož
o přemyšlském sborovém veliteli, zbrojmistru
Galgoczym mluvil a sice nejen on, nýbrž také
hr. Welsersheim. Tento neobyčejně dlouho bez
effektu. Nesmyli vinu tohoto generála, kterému
podařilo se zemi tak vojenskou, jakou jest
Halič, učiniti zemi protivojenskou. Panu dru.
Körbrovi patrně jediný polní zbrojmistr Galgoczy
jest více nežli tříčtvrtinová většina česká na
Moravě.
Choc
Menger
Slovinec
doktor
Körber
Halič
Morava
Galgocza
21
article
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod.
15 min. dopol.
Mezi došlými spisy jsou dolazy poslanců
Fresla a spol. po trestním řízení proti Ant. Fer
dinandoví v Králové Dvoře: — Maštálky a spol
po státní podpoře pro okres českodubský; — Scho-
nereta a spol. po domnělém pronásledování
Němců v Ukrách, po odkolkování konvertovaných
dluhopisů jednotného státního dluhu berními úřady
— Hofera a spol. po poměrech na chebské pošte
a zřízení hlavní pošty v Chebu: — Bengeraa
spol. po jednání c. k. finančního ředitelství v Ji-
Nově zvolený poslanec bar. Offer m a n
skládá slib.
Posl. Walz nalehá na projednání zákona o
zrušení služebních kaucí berním výborem.
M.p. dr. Körber odpovídá na včerejší Breiterův
dotaz ohledně zbrojmistra Galgocze, že jeho do-
savadní mlčelivost naproti útokům, jež se na něho
podnikaly, srovnává se s jeho vojenským postave-
ním. Proto setrvává také naproti poslednímu Per-
nerstorferovu prohlášení na svém odmítavém posta
vení a ministr vojenství s ním úplně a právem sou
hlasí. Odmítá výčitku nepředloženosti, učiněnou mi
nistrovi vojenství, neboť předseda sněmovny pokáral
osobní poznámky o Galgoczovi
K otázkám v dolazu učiněným odpovídá, že
ministr zemské obrany podá sněmovně zevrubnou
zprávu o stescích na Galgocze, na ostatní, že on
i jeho kollegové zastanou se vždy vážnosti parla-
mentu, avšak pokud jde o události v samé sněmovně
Vetter
Fresl
Antonín
Maštálek
Němec
Hofer
Posl
doktor
Körber
Králové Dvůr
Cheb
23
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Posol jara.
Podává V. Čapek.
okřivani tu! Zvěsť jako Vesny vítězná fan
fára zvučí přírodou, jež probírá se z mrákot zim-
ních. V době únorového tání ukázali se první
jako zvědové. Další tah ovšem zastavily nastalé
studené větry. Avšak i ty ustoupí mírnější po-
hodě, skřivani dohoní, co zmeškali. Jarose
Jak poetické byly názory našich předků po
hanských o životě přírody! Nevlidná, vše umrtvu-
jící Morana skládá dle nich svoji vládu a prchá
před mocí mladistvé Vesny v mlhavou půlnoe.
A s Vesnou vítězí naděje, život, ruch! Radostně
vítá mysl ty známky příchodu jara! Vděčna z
každou minutu, jež prodlužuje den, za teplejší
úsměvy slunce, za svěží z leň osení, za první
dárky oživené přírody. Větévka lísková, ověšena
třásní jehněd, bělostná sněženka, žlutý podběl,
blankytná podléštka, větev jívová, ozdobena
„kočičkami“ jako řadou perel — ty prosté prvo-
tiny Vesniny uvítáš radostněji, než všechnu květ-
nou nádheru pozdější. Avšak nejprvnějším po-
zlem Vesniným je skřivan, miláček lidu, tak
často volaný v písních, pověrách a příslovích!
Víte něco o původu skřivánkově? Vypravuje
o tom tklivá legenda. Šel Pán se stálým prů-
vodcem svým, apoštolem Petrem. Kráčeli za
úpalu slunečního širým polem, kde nebylo strom-
ku, nebylo změny, oku lahodící. Oráč tam konal
únavnou a jednotvárnou práci svoji. I sželelo se
ho Petrovi, a on pravil: „Nemáš, Mistře, čím
V Čapek
Petro
24
article
blíží.
bys útěchy dodal tomuto člověku?“ A Pán sta-
nul, zvedl hrstku země, potem okropené, vztýčil
ruku a zašeptal vroucně několik mocných slov.
A hle, hrudka půdy nabývá života, jako skřivánek
vznáší se nad oráčem, a z hrdélka ptáčete linou
se zvuky jásavého chvalozpěvu! A oráč pohlíž
vděčně k novému druhu svému, radost vstupuje
v jeho srdce, a on pokračuje trpělivě
práci své.
Kdož nemiloval by našeho skřivánka? Kdo
nezastavil se na jarní vycházce do pole, když
z osení vznesl se třepetavě do výše a zanoti
svoji píseň? Bez přestávky plynou lahodné ty
trylky, v závitech krouží ptáče výš a výše, již
pouhým bodem zdá se pod modrem oblohy.
avšak hymnus jeho stále zřetelně zaznívá. Te-
prve po chvíli snáší se pěvec níže, až konečně
šipkou vrhá se šikmo na rodnou nivu.
Co bylo by pole bez skřivánka! Jak prosai-
ckou byla by žírná niva bez jeho třepotu! Jak
oživí několik o závod pějících skřivanů celou
Vracejí se právě ze zimních pobytů na
vlhká pole naše. Jsou prvním předvojem velk
armády ptačí, jež po celé následující tři měsíce
bude postupovati k nám na sever. Jen špaček,
husa divoká, výminkou holub řivnáč sou-
peří někdy co do prvního příchodu. Po nieh
konipasové, skřivani lesní, doupňáci, čejky,
drozdi a jiní následují.
Známé přísloví sice praví: „Na Hromnice
musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Míněn však nepochybně chocholouš (na Moravě
„trpělka“), nejbližší příbuzný skřivana polního.
Chocholouš zůstává s námi po celou zimu a
třeba o Hromnicích si na zemi, na střeše nebo
trat!
Morava
25
article
i ve výši zazpívá. Skřivan průměrně toprve v po-
lovici února se dostavuje. Pro častou nepohodu
z počátku ani mu často nebývá valně do zpěvu.
Tah a příchod skřivanů je zajímavo po-
zorovati. Vyjdeš si v těch dnech za slunečna
nebo bozvětří do přírody, ba stačí jen před do-
mem déle postáti v hodinách dopoledních
snadno podaří se uvítati poutníky z dáli. Oby
čejně uchem dříve je postihneš, nežli zrakem
S výše ozve se prostě vábení jako „tiulik“ nebo
„gír“, jež v přestávkách se opakuje. Pozorně-li
ve směru zvuků pátráš, zahlédneš ptáka neb i ně
kolik jich, snad i celé hejno, napříč roztažené,
jak u výši 40 až 100 metrů volným letem spěje
k severu, někdy s malou úchylkou k východu
nebo západu. Mnohého dne bývá tah tak silný, že
skřivani neustále celým širým krajem se stě-
hují; tu a tam některý se snese na pole, druzí
však táhnou dále. Výminkou i za tiché noei
táhnou skřivánkové. Za odpoledne odpočívají,
popásají se po polích, kdež seménka plevelová.
lupínky osení a první hmyzové jim skýtají po-
silu po namáhavé pouti. Je-li počasí pěkné,
skřivan již blízko cíle, rád i za tahu v letus
zazpívá, jakoby se domova nemohl dočkati. Tak
obsadí skřivani napřed polohy nižší, postupně
i vyšší. Druhové jich severní táhnou o něco po-
zději přes naše kraje. U nás ovšem nejpozději
dostaví se do hor. I na travnatých lukách hřbetů
krkonošských ve výši 1400 m. pozoroval jsem
zpívající a tedy i hnízdící skřivánky. Přišlým
skřivanům nedaří se vždycky dobře; bývat
v kraji mnohdy ještě velmi nehostinno. Příkro-
vem sněhovým prohlédá jen tu a tam tmavé pole,
nebožáčkům příchozím hrozí hlad a mráz. Tuje
bývá vídati ve sražených hejnech, ani se po
travinách, holinách nebo u vod potloukají
Skřivan
východ
západ
Příkro
26
article
teskným „tík“ se vábíce a utišujíce. Napadne-
znova více sněhu, dávají se na tah zpáteční
k jihu, ovšem jen tak daleko, pokud nenaleznou
mírnějšího kraje beze sněhu. Letos na př. táhla
na Oslavansku na Moravě dvě větší hejna skři
vanů před polednem dne 14. února. Za následu
jících dnů se studenými větry severozápadním
však jich tu nebylo.
Celkem pravdu dí pořekadlo: „Lepší jedna
kukačka, než tři sta skřivanů“, avšak počne-l
skřivánek svůj zpěv, přece jaro přijíti musíl
Když „škrobánek škrobe (skřivánek zpívá)
preca to vesno budě“, říkají na Valašsku. Trochu
zimy skřivánkovi neuškodí; již ranný jich pří-
chod to dokazuje. Tu a tam v nižších polohách
mnohý u nás i celou zimu přečká, nacházeje n
travinách, ze sněhu trčících neb u stohů skromn
obživy. Bývá to však vždy jen výjimka.
Daleká cesta pláků stěhováků na jih a zpě
jest plna nebezpečí, a skřivánkové by mnoho
mohli vypravovati. Dravé ptactvo sleduje tahy
jejich, a bystroletý ostříž mnohého z hejna
uchvátí. Ve smavé Italii a v krajích při moři
Středozemním číhá na ně sterá záhuba od úhlav
ního nepřítele tvorstva — člověka. Tou dobou
v Italii kde kdo, od líného lazarona až do sličné
signoriny, vydává se na lov, bez rozdílu druhův
A právě ptactvo u nás nejvíce oblíbené, drobní
zpěváčkové, od sýkorky po drozda, stávají se
pro bídný ždibec masa kořistí Italů, jimž
„uccelli“ (ptáčkové) s polentou nebo rýží jsou
v době tahu takřka chlebem vezdejším. Milliony
zpěváčků takto v Italii hynou, a naši skříván-
kové jsou v hekatombách těch zastoupeni znač-
ným procentem.
Očitý svědek vypravuje: „Od rovnodennost
podzimní po celý měsíc přicházejí skřivánkové
Italos
Morava
Valašsko
27
article
v hejnech o 20—50 kusech, letí nízko nad
mořem a zapadají na pobřeží zálivu u Palerma
v Italii. V době silného tahu přijde jich od se-
veru asi million denně. Tou dobou několik set
lovců rozptýlí se na pobřeží, ano, někdy až sto
člunů se střelci pluje jim naproti. Nastává střelba
jako ve válce, jež však skřivany nijak neodpu-
zuje, neboť přiletují stále unavená hejna.“ A co
děje se u Palerma, děje se po Italii všude.
Množství ptactva hyne též vinou modního
vkusu či nevkusu, jenž ptačími mrtvolami nebo
utrženými údy káže „zdobiti“ nesčislné — dam-
ské klobouky ?. —
V zemích středomořských, hlavně v severnt
Africe, potloukají se prořídlá hejna skřivano
skoro pět měsícův. Tam na jihu žádný náš vy-
stěhovalec ke hnízdění se neusadí. A třeba tam
žijí v dostatku a stálé pohodě, přece touží opět
k nám, do drsné domoviny severní. Pud nej-
mocnější je k tomu nutí, láska, která se u ptáků
v rouše tak poetickém projevuje. Obyčejně roz-
toužení samečkové první se vracejí na rodné
nivy, kdež zpěvem svatebním přivábují a upou-
távají své družky. V březnu odbývají se libánky.
Zpěv dosahuje tu vrcholu. Sameček žárlivě za-
hání skřivánka vetřelce. A když někde v osení
neb jetelině zbudována už něžná kolébka ro-
diny, sameček zpívá, jakoby osladiti chtě
družce vysilující sedění na hnízdě. Teprve, když
nastala starost o cěkolik hladových zobáčků,
umikne horlivý pěvec, aby se rozepěl až zase ke
hnízdění druhému. —
Vítej, pěvče s výšin! Měj dík za každý zá-
blesk radosti, jejž probouzíš ve stísněné lidské
hrudi!
Palermo
Italia
Afrika