1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 85. ze dne 26 března 1908.
2
article
Akademie čten. spolku „Svatopluk
Čech“ ve Vídni.
Akademie čten. spolku „Svatopluk
Čech“ ve Vídni.
Z Vídně, 22. března. Čtenářský spolek „Sva-
topluk Čech“ oslavil dne 19. t. m. desítileté jubileum
osvětné svojí práce mezi Čechy vídeňskými slavnost
ní akademií, jejíž průběh byl opravdu kulturnía
uměleckou událostí. Jeden z největších a nejdůleži-
tějších spolků vídeňských představil se tu české ve-
řejnosti skvělým večerem a ukázal opět, že jest po-
volaným tlumočníkem idejí zemřelého národního he-
roa, jehož jméno vepsal si hrdě na svůj štít. Oslav
zahájena byla přednáškou prof. Fr. Drtiny, jenž
vřelými slovy vzpomenui Svatopluka Čecha a jeho
velkého významu v naší literatuře i v našem národ-
ním životě. Přednáška „O významu veřejných kniho-
ven a čítáren“ osvětlila ostře naše kulturní potřeby
a toužení a ukázala, jak obětavá svépomoc pomalým
krokem a chudými prostředky snaží se opatřiti ná-
rodu našemu, co v jiných pokročilých státech samo-
správné korporace i vlády samy ze štědrých darů
jednotlivců a výtěžku veřejných daní poskytují lidu
jáko něco zcela samozřejmého a akutního. Pomocí
skioptických obrázků provedl nás přednášející pro-
stými i nádhernými, velkými i malými, vždy však
účelnými knihovnami států amerických, Anglie a
Čo
profesor
Drtina
Čecho
Vídeň
Čechy
Francie
Anglie
3
article
Francie. Jak právem jsme záviděli těmto namnoze
malým obcím a jak z duše připojili jsme se ku přání
řečníka, aby i u nás práce pro osvětu lidu podmanila
si v brzku srdce i vůli všech! — Program následu-
jící poskytl nám hojně uměleckých požitků, za něž
v prvé řadě vděčíme se slečnám Luise a Ma-
řence Provazníkovým, členu Lidové opery
p. P. Ludikerovi a kvartetu Hrubý-Hobza-
Sedlecký-Janda. Sl. Luisa Provazníkova
představila se posluchačům jako mezzosopranistka
bohatého fondu hlasového s krásným, procítěným
přednesem a vezpívala se čistým svým uměním v
srdce všech, jimž hudba je něčím vyšším, nez toliko
chvilkovou kratochvílí, Interpretovala Saint-Saěnsa,
Luis
Provazníkův
Hobza
Sedlecký
Janda
Francie
Ma
SaintSaěnsa
lidový opera
4
article
Fibicha a Čajkovského s celou vroucností své vní-
mavé duše. — Slečna Mařenka Provazníkov
již delikátním doprovodem klavírním dala nám tušiti
vzácný požitek, jehož pudeme účastni při jejím pro-
vedení Novákova Amorosa a očekávání naše skvěle
bylo potvrzeno. Slečna je absolventkou pražské kon-
servatoře a žačkou profesora Mikše, ale ona je už
nesporně umělkyní a virtuoskou hry klavírní. Její
zdejší výkon ukázal, že slečna ve své hře spojuje
ideálně potence umělce a virtuosa. „Amoroso“ v je-
jím přednesu znělo nám nově, plně a krásně: cítili
jsme všichni, že mluví tu k nám ryzi umění nehle-
danou, přesvědčivou řečí. Znalci věští slečně jako
virtuosce skvělou budoucnost. — Pan Ludikar po
zásluze sklidil bouři potlesku za přednes arie, Gre-
minovy z „Eugena Oněgina“ a Kovařovicovy „Ci-
kánovy píšťaiky“; jeho zvučný bas, ohebný a čistý.
nesl se zvonivými tóny dvoranou a oduševnělý zpěv
jeho posluchače uchvátil. — Dvořákův smyčcový
kvartet, op. 96, zahráli nám čtyři umělci, mající ve
Vídni už jméno; vyrovnaná jejich hra stavi je p
bok nejlepším českým kvartetům. Recitace z Če-
chových básní, přednesené p. Huebnerem, a hou-
slové sólo p. prof. Plačka došly zaslouženého uzná-
ní a doplnily vhodně program tohoto krásného ve-
čera. — Přejeme čilému Čtenářskému spolku „Svato-
pluk Čech“ nnoho zdaru v další úspěšné práci!
Fibich
Čajkovský
Provazníkov
Novákův
Mikš
Ludikar
Oněgin
Kovařovicův
Dvořákův
Huebner
profesor
Plaček
Vídeň
Čechy
5
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Automobilism.
Pražský salon automobilový.
Včerejší sváteční den byl opakováním zname-
nitého úspěchu nedělního. Návštěva byla tak četná,
že v poledne, kdy očekáváni ve výstavě účastníci závodu,
a v hodinách odpoledních chvílemi byla chůze zne-
možněna. Jakož přírozeno, byla veliká sháňka po
výsledcích závodu, které však oficiálně byly ozná-
meny teprve po 5. hodině. — Dnešek je dnem lou-
čení s výstavou, která byla z dosavadních nejkrás-
nější. Važný pokyn opozdilcům, kteří dosud snad
výstavy nenavštívili, neboť výstavní dnešek nemá
zítřka.
Výsledky závodu, pokud se týká tovarů v nich
zastoupených, sotva mohou někoho překvapiti. V tom
však také nespočívala hlavní jejich zajímavost. Vý-
znam závodu vidíme v tom, že různé druhy auto-
mobilních vozidel v něm ukázaly svou zdatnost na
klassickém zkušebním poli, kterým jest pravě závod
do vrchu. Nejlepšího výkonu docilil — jak očeká-
váno — Oplův vůz typu Grand Prix. Jeho hodi-
nový průměr, který nám byl udán na 90 km., jest
ohromující. Racer postavený pro hladký, rovinatý
okruh dtepský, osvědčil včera znamenité schopnostn
horolezecké.
V rukou výborného řidiče rüsselsheimského
domu Joernse se vymrštil tygřím skokem od startu,
takže vše, co nebylo připevněno na palubě, okamžité
ji opustilo a jedním dechem vylétl na výšinu.
Oplův
Grand Prix
km
6
article
Zbraslav—Jíloviště jest naším Semmeringem. Zjev
tam téměř rok za rokem se opakující, že motocykl
plnokrevného závodního typu se umisťuje těsně za
nějrychlejším vozem a celou řadu jiných čtyřkolo-
vých obrů nechává za sebou, se opakoval i včera.
Obě zavodní motorky Laurin K lement se
řadí svými času hned za Opelova grand prix racera.
Jeho čas jest pro trať 5.6 km dlouhou 3 min. 553
vteř. První motorka Laurin Klement potřebovala
4:243/%, druhá 4: 413/s. Eliška prolétl rychlostí 76
km trať, ktera má stoupání 3—9 proc. Výkony tím
úctyhodnější, že motorky ty byly postaveny pro zá-
vod o mezinárodní pohár M. C. F. 1905, který také
šťastně přivezly do Čech, kdežto Opelův krásný vůz
jest »poslední novinkou« automobilní konstrukceo
tři léta starší zase a pokročilejší.
Zůstaňme u motorek! V třídě cestovních
strojů obsahu válců do 0.6 litru sklízí ovoce své ne-
únavné práce a skutečné lásky k motorové dvou-
kolce smíchovský konstruktér Jos. Wa!ter, kde
jeho stroj. řízený obratným vyučencem Waltrovým
Látem, nejen dobývá vítězství kategorie, nýbrž doci-
luje i nejlepšího času cestovních motorek vůbec.
V třídě motorek nad 0.6 litru obsahu vidíme v čele
jiný stroj Lanrin Klement. Houžvička na něm ví-
tězí v nejsilnější kategorii závodů. I v motorkách
s přívěsem vítězství zůstává věrno mladoboleslav
skému domu, jehož mistr Picek vyvádí nejlidovější
automobil na vysočinu jilovišťskou v pěkném čase
Laurin
Klement
Eliška
M C
Opelův
Waltrův Lát
Picek
Zbraslav
Čechy
Jos
Wa
km
7
article
7 min. 163/%. Kategorie zajímavá i vnějšími okol-
nostmi! Známý amatér p. Storch (Walter) zůstává
jen 26 vteřin za výborným Pickem. Jen 15 vteřín
pak za p. Storchem končí neméně známý amatér
pražský p. Král (Laurin Klement), kterého v ko-
čárku provází sličná jeho choť; manžel Král asi
mnohde vypnul motor tam, kde závodník-Král by
byl jel plnou rychlostí. Nad to neměl p. Král začátek
závodu zvláště šťastným, o čemž vypravujeme níže.
Zmínivše se o vítězství Joernsově, můžeme hned
přejíti k druhému, třídy závodních vozů, p. Halphe-
novi na jeho Mercedes. V rozdílu časů, Joernsovaa
Halphenova, se vyjadřuje jasně rozdíl mezi jezdcem
z povolání a gentleman chauffeurem nejen v umění,
nýbrž zvláště v odvážlivosti. Řidič z povolání má
vážný důvod odvážiti se v závodě třebas za meze
opatrnosti. Odvážlivost korunovaná úspěchem zvy-
šuje jeho cenu, odvážlivost ztroskotavší mu jí ko-
nečně neubírá; úraz — pokud ovšem není zvláště
vážný — nemá následků povážlivých pro jeho povo-
lání. Jinak gentleman-rider! Pro něho úraz by zna-
menal nejen bolest, nýbrž i újmu v povolání. Ne-
hledíc ani k tomu momentu psychologickému, jest
tu jiný hmotný, jenž sám stačí vysvětliti rozdíl obou
výkonů. Na jedné straně vůz typu Grand Prix 1908,
na druhé racer z r. 1904. Není divu, že vůz, který
pod Hieronymem vyhrál r. 1905 Kesselberg a 1904
pod Braunem Semmering, nevyhrál r. 1908 Zbraslav —
Jíloviště.
V třídě 75 l. zvítězil Max na Benzu v čase,
který jej staví vůbec na druhé místo vozů. Vítězství,
které vzbudilo zasloužené sympatie, byvši dobyto
v odměnu výborné práce stroje i odvážného řízení
páně Maxova, jehož zatáčky ohromovaly odvahou.
Storch
Walter
Picek
Král
Laurin
Klement
Joernsovaa Halphenův
Hieronymus
Braun
Max
Zbraslav
pán Maxov
Grand Prix 1908
8
article
Pouhopouhé dvě pětiny vteř. Hůře je! Züst, jenž
velmi pěkně vstupuje na pražský trh tímto úspěchem,
obratně uveden sympatickým ředitelem Ruprechtem.
V třidě 5litrových vozů v krásném slohu zvítězila
Minerva, mistrně řízená vtělenou chladnokrevností,
jež vane z profesorsky vážného obličeje inženýra
Kienla. Pp. Kejře a Rob. Exnera pasovalo přesné
změření válců na výhradní zastupce třídy 3 litrů.
Souboj dvou »Laurinek« s velkou převahou vyhrál
Kejř jockeyské postavy.
V třídě dvoulitrové sklidil vavříny hrabě
Kolowrat, jenž lehký čtyřválcový vůz Laurin Kle-
ment vedi k vítězství v pěkném čase 5 : 583/%. Vůz
tohoto typu — jak nedávno uspořádaná anketa pa-
řížského Auta ukázala — se asi nejvíce přibližuje
přáním obecenstva. Jest povolán vytvořiti »střední
stav« automobilismu a přirozeně poutá nejvíce zá-
jem. Vůz, který vyběhne trať půlšesta kilometru, jejíž
stoupání kolisá mezi 3—9 procenty, za 6 minut, věru
opravňuje naděje, které naň skládá průmysl i zákaz-
nictvo! Laurm Klement zvítězili i v třídě voituret
do 1.5 1. Pozoruhodna a pěkným vysvědčením pra-
videlnosti těchto strojů jest okolnost, že amater Götz
dojíždí jen 2 vteřiny za továrním inženýrem Rezie-
rem. Třetí za nimi se umisťuje čtyřválcová voitureta
Hansa, ovšem teprve s rozdílem 11/4 minuty.
Zprávu o závodech doplňujeme tímto: V závod-
ním výboru mimo pány jmenované zasedal p. inž.
Rosenberg. Zdravotnickou službu, které na štěstí ne-
bylo třeba, zorganisoval pečlivě dr. Bečka ze Zbra-
slavi, jenž na trati rozestaveny měl 3 ochranné
— 396
Züst
Ruprecht
Minerva
Kejř
Rob
Exner
Kolovrat
Klement
Götz
Ing
Rosenberg
Bečka
Zbro
Hansa
Laurin Kle
9
article
Jordison prudce vyskočil;
»Lžete!« zvolni hlasem chvějícím se. »Jste Richard
Behag a zabil jste Artura Steriousa.«
Artur Holme neodpověděl a sklonil hlavu.
Vilém Jordison však opakoval k němu vášnivěa
zoufale zároven:
»Ano, jste skutečně Richard Behag a byla to
mrtvola Artura Steriousa, kteráž vyplavena byla na břeh
na severu od Valparaisa.«
Artur Holme mlčel však nadále a sklonil jen hlavu
ještě níž, takže mu nebylo viděti téměř ani do tváře.
Vilém Jordison vyňal hodinky a pravil k mladému
muži na pohled chladně:
»Za hodinu budete mrtev. Povíte-li mi pravdu, pro-
pustím lady Anežku na svobodu. Odepřete-li ale všechno
miříei, zahalte-li se opět v mlčení, usmrtím i ji.«
A příkře skorem dodal nemilosrdný muž ten:
»Dvě minuty dávám vám na rozmyšlenou.«
Artur Holme konečně promluvil, ale vyhnul se
určité odpovědi sám otázkou jinou. Nezvednuv hlavy, děl:
»Co však vám vlastně záleží na smrti Steriousa
nebo Behaga? A rcete nejprv, kdo vlastně jste vy ?«
Vilém Jordison odmíti otázku tu s celou obvyklou
brutálností svojí:
»Kdo jsem já, po tom vám nic není. Učinil jsem
vám návrh a můžete ho buď přijmouti neb odmítnouti,
avšak máte málo času na rozmyšlenou i radim vám,
abyste ho nemařil zbytečnými hádkami a marnými otáz-
kamni.«
Vilém Jordison mluvil na pohled hlasem klidným a
chladným, avšak veškeré nitky nervů jeho chvěly se úz-
kostí nesmírnou. A srdce jeho krvácelo přimo nad tím,
Behag
Sterious
Holm
Jordison
Anežka
Valparaiso
10
article
Sluha vida rozhodnou vůli svého pána, kterýž do-
vedl též vůli své bezohledně průchod zjednati, skutečně
též nelenil.
A tak po celou noc oba mužové činili se kolem
nemocného, či vlastně vysíleného muže, poskytujíce mu
pomoci všeho způsobu i všech možných vzpruh tělesných,
pokrmů, vody teplé, likerů i studených pokrývek.
Sluha Lipp, kterýž i nyní ještě nebyl s to pocho-
piti, co se stalo v chodbě podzemní a co se děje s pánem,
jejž znal z káznice již jako člověka chladného, ba bez-
citného, mínil skutečně, že se pánu jeho rozum náhle
pomáll i nechal splývati se rtů svých každé chvile kletby
na důkaz své prabídné nálady, avšak podivav se potom
na hrozivou, ano straslivou tvář Jordisonovu, zmlkl.
Na konec, k šesté hodině ranní, když byli oba
spoluviníci v mladém muži přece znovu vzbudili jiskřičku
života, Artur Holme usnul spánkem hlubokým a osvě-
zujícím.
Zatím co spal spánkem spravedlivých, Vilém Jordi-
son jal se přemítati o nové situaci, řka sobě, že chce-li
on, pán jeho osudu, zvěděti pravdu celou a že chce-li zá-
roveň udržeti vlastní své tajemství, musí hráti na venek
na dále roli vymahatele až po konečné rozřešení. I spou-
tal tudíž Vilém Jordison spícího na rukou i nohou, ale
lehounce, hledě a doufaje všemožně, že pouta tato nebu-
dou mu přilišnou obtíží.
A brzy projevilo se, že plány Jordisonovy jsou dosti
dobré
Přes tato pouta Artur Holme cítil se býti opět zcela
jiným člověkem, když po dvanácti hodinách tvrdého
spánku olevřel opět oči své.
„Cerný automobl-.
Lipp
Holm
Vilém Jordi
Jordison