1
article
prohlašuje ministr, že politika vlády jest zcela jasná
Nic se neutajilo před zemí
Francie a Německo.
Z Paříže, 25. března. (K. k) O řeči říšskéh
kancléře knížete Bülowa a státního tajem-
níka šl. Schoena píše „Figaro“: Blahopřejeme
si ku potěšitelné náhodě, že říšský kancléř a státní
tajemník ujali se slova právě ve chvíli, kdy se fran-
couzská sněmovna chystá projednávati marocké
úvěry. Úřadní berlínští řečníci předem odpověděli
nakvašeným poslancům, kteří jsouce příliš znepo-
kojeni a příliš důvtipní, stále jen opakují, že ma-
rocká politika francouzská nutně po-
vede ke srážce Francie s Německem
Včerejší schůze říšského sněmu dokazuje, že se uzná-
vá poctivost a upřímnost Francie. Nechť se nám ne-
vnucuje úzkoprsý výklad algecirasské smlouvy, vždyt
zůstáváme věrni jejímu duchu; nechť se nám ne-
brání v naší marocké akci, když uznáváme na-
přosto oprávněně hospodářské zájmy
Německa. Obhájíme si všechna svá práva, dba-
jíce při tom přejatých závazků a budeme hodní dů-
věry Evropy.
„Petit Parisien“ píše, že řeč říšského kan-
cléře jest zvláště význačnou svým konciliant-
ním tónem.
„Gaulois“ praví, že řeči říšského kancléře
státního sekretáře svědčí o tom, že Německo háj
svého stanoviska k Marokku. Jeho slušnost nikteral
nevylučuje stálou nedůvěru k úmyslům Francie. Fran-
cie nechť i nadále obětuje v Marokku peníze a životy
Německo ničeho nebude namítati, pokud bude
Francie pracovati „pour roi de Prusse“
Z Paříže, 25. března. (K. k.) Též večerní listy
zabývají se hlavně těmi místy z řečí knížete
Bülova a šl. Schoena, jež se týkají Marokka.
Bülow
Figaro
Petit Parisien
Fran
Pruss
Francie
Německo
Paříž
Evropa
Maroko
Bülov
2
article
„Temps“ shledává, že prohlášení v celku jso
uspokojivá. Jest nyní jisto, že v Berlíně posu-
zují spravedlivě ducha svěďomitosti a poctivosti,
s kterým Francie v Marokku jednala. Na událost
marocké pohlíží se zřejmě nyní v Berlíně s chladnou
myslí, přece však musí se povážiti, že ministr Pichon
učinil všecko, aby city tyto způsobil, ježto nezakrý-
val ani svých úmyslů, ani svého jednání. Kdyby se
bylo vždycky jednalo dle této methody, byla by se
Francie snad vyhnula leckterým nesnázím.
„Journal des Débats“ míní, že řeči kní-
žete Bülowa a šl. Schoena o Marokku ukazují, že
v politice německé vůči Francii nena-
stala v podstatě změna, avšak přece nastalo
jakési zlepšení formy.
„Liberté“ klade zprávu Doumerovu naproti
vývodům knížete Bůlowa a státního tajemníka šl
Schcena a praví: Na francouzské straně určité sku-
tečnosti, jež potvrzují nezištný ráz a zároveň přízni-
vý výsledek, na německé straně plané výklady
o souhlas se smlouvou a zadostučinění, sotva že bylo
dáno, se odvolává.
Situace na Haiti.
Z Port an Prince, 25, března (K. k.) Situace se
patrně zlepšila. 5 důstojníků, kteří byli zatčení jako
spiklenci, bylo opět propuštěno. Stu osobám, uchý-
livším se na německé a francouzské vyslanectví, bylo
vládou dovoleno opustiti svobodně vyslanectva; ne-
používají však tohoto dovolení, poněvadž vládě ne-
věří. 5 cizích křižáků kotví dosud v přístavě.
Pichon
Bülow
Schcen
Berlín
Francie
Maroko
Haiti
3
article
Japonský jazyk na ruských školách.
Z Petrohradu, 25. března. (K. k.) Ministerstve
financi ustanovile ze zástupců ministerstev obchodu.
vojenství, financí, osvěty a zahraničních záležitost
vláda na kobylku, ale shladila si žahu na
učiteli. Počalo hejtmanské chikanování, a když
se prokázalo, ovšem úřadně, že týž oposičně
píše, mluví i jedná, byl svého místa zbavena
přeložen do menšího městečka s nižším platem.
Pro dotyčného byl to tím krutější trest,
poněvadž v dosavadním místě měl svůj maje-
tek, šyny na střední škole na studiích, kdežto
v novém vykázaném působišti nebylo ani škol
ani kommunikací. Dověděv se o přihodě insp.
Petrohrad
4
article
Webr, pravil k stíhanému učiteli potěšlivě
»Upokojte se, příteli, zvěděl jsem o tomto pří-
padě 5) teprve nyní, co jsem se vrátil zpět do
Prahy z venkova, kde jsem jezdil delší dobu
po inspekcích. Však od toho jsme my, školní
úřady, abychom soudili vinu nebo nevinu učite-
lovu a ne okresní hejtman . . «
Ujal se věci a svou osvědčenou energií
docílil toho, že trestní nález byl zrušen a do-
tyčný učitel bez všech následků ponechán na
svém místě, kdež pak po 30 letech na to bylo
mu nejvyšším správním úřadem v království za
jeho horlivou činnost vysloveno pochvalné uznání
a jsa nyní na odpočinku, dočkal se toho, jak
v neblahé paměti českého školství a celého ná-
roda utkvěla jména bar. Webra, insp. Hradila
a jak naopak s úctou a vděčností bude vždy
české školství a všechen český lid, pokud blaho
jeho leží mu na srdci, vzpomínat světlé památky
J. Webra rytíře z Pravomilu, pravého to rytíře-
šlechtice ducha i srdee, mužné statečnostia
odvahy.
Kéž má české školství vždy takové ředitele,
inspektory a ministerské referenty, jako byl zvěč-
nělý, celý český číověk v plném slova smyslu,
a pak bude bohdá lépe a důstojněji opatřen
v Praze i ve Vídni než bývál
H. Olšina.
) Případ byl pak přiveden k řečí i na zemském
sněmu.
komisi, která by vypracovala osnovu pro vyučo-
vání japonskému jazyku na obecných
a středních školách, dále návrhy na cestov-
ní stipendia do Japonska pro takové osoby.
které se naučí japonskému jazyku, a na podpo-
rování soukromého učení se japonské-
mu jazyku.
Webr
Weber
J Weber
Praha
Vídeň
Japonsko
Pravomil
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z německého táhora. Tyto dni měl ve
Vídni schůzi výbor, jejž byly počátkem ledna
zvolili zástupcové všech německých tak zvaných
»ochranných spolků« a také okolních výboj-
ných spolků z celé říše za tím účelem, aby
uvážil návrhy na zřízení říšské německé národní
rady a jednotné organisace všech ochranných
spolků říše. Výbor tento usnesl se po delším
rokování za předsednictví moravského poslance
dra. Grossa jednohlasně, aby provedena byla
jednotná organisace německé ochranné prácea
za tím účelem aby zřízena byla »ústře dna
pro veškerou ochrannou práci
celé říší«. Zřízení ústřední čili hlavní ná-
rodní rady německé výbor nedoporučuje, nýbrž
zůstavuje otázku tu národním radám zemským,
kteréž dle jeho koncepce z účastenství v ústředně
vyloučeny nejsou, pokud se také »ochrannou
prací« zabývají. — Včera pak měli zde v Praze
valnou schůzi německoradikální říšští
a zemští poslanci, jakož i předsedové
něm.-radikál. krajských organisací z král. českého.
Přijali zásady taktického svazu všech
německýchzemských poslanců »na
obranu práv a nároků německého lidu ve všech
oborech zemského zákonodárství a zemské sa-
mosprávy.« Dále usnesli se, že budou důrazně
žádat, aby zůstaven byl německo-radikálním po-
slancům jeden mandát v zemském výboru a
jeden ze tří německých mandátů v zemské
školní radě. Na konec prohlásili se německo-
radikální poslanci pro zřízení zvláštní ho
německého zemského ústavu pro
všeobecné pojišťování a to »co možná
v některém německém městě Čech.«
Německo-radikální poslanci trvají tedy na hesle
»Pryč od Prahy«, kdežto německá strana po-
kroková žádá, aby Němci naopak svoje posice
v Praze co možná rozmnožovali a upevňovali.
doktor
Němec
Vídeň
Praha
Čechy
Německo
6
article
— Při veškerém tom justičním znásilnění
národa českého jedna věc jest nápadna, činnost
presídenta vrch. zems. soudu a jeho přispění
k úmoru českého jazyka už i ve vnějším úřa-
dování u soudů v německém území v Čechách.
Při tomto zardoušení rovného práva českého
v severních Čechách táhl za jeden konec
pruský plnomocník a náčelník vedlejší německé
vlády v Čechách, předseda německého Volks-
ratu, třebenický dr. Wenzeslaus Tutta a za
druhý konec J. Ex. ryt. Wesselly, nejvyšši pří-
sežný strážce neporušitelnosti všech zakonů
této zemi. Nelze si ani mysliti, že by tito dva
muži nebyli pracovali bez dorozumění nebo
aspoň bez spoječného vědomí o soustavném
plánu k vystrnadění češtiny od soudů, jež
Němci prohlašují za německé, k násilné
mu připravení češtiny o její
povahu zemské obvyklostiv
třetině země. Německý Volksrat nebyl by
mohl vystoupiti se svým vítězným ediktem, na-
řizujícím odmítání českých podání a limine, něme-
ckých soudů, kdyby nebyl býval jist spolupra-
covnictví a souhry c. k. presidia vrch. zem.
soudu. Němečtí soudcové nebyli by nikdy při-
kročili k provádění Tittových jazykových naří-
zení, kdyby jim nebyla bývala zaručena všeck
bezpečnost disciplinární a kdyby jim nebylo
známo bývalo, že se nemusí obávati žádných
následků ani oné moci, ve vládě personalii, ji-
miž presidium dovede zkrotiti i nejsamostatnější
a nejneodvislejší soudcovské hlavy a pomocí
jichž justice stává se svolnou vykonavatelkou
všech vrehních i nejvyšších, třeba i politických
intencí. Takovým způsobem jest J. Ex. c. a k.
skutečný tajný rada, rytíř řádu Leopoldova, pre-
sident vrchního zemského soudu Viktor rytír
doktor
Tutt
Němec
Tittový
Viktor
Čechy
Leopoldov
7
article
Wesselly spoluvinníkem předsedy české exposi-
tury berlínského Deutschbundu dra. Titty při
degradaci českého národa na bezprávnou naci
v království českém kdesi kolem Prahy bydlicí,
při oloupení českého národa o jeho právní vztah
k celě jeho vlasti až k politickým jejím hrani-
cím, o poslední stopu státního práva českého,
o karakter prvního a historického národa v tomto
království, o nejpřirozenější lidské právo, o právo
ve vlastním jazyku dojiti spravedlnosti, kdekoli
v zemi národem obydlené. Ryt. Wesselly stal se
politickým vykonavatelem politiky bud
bídy anebo nouze bar. Becka a proti své úřadní
přisaze propůjčil se ku porušení zákona, na
jakéž nejvyšší soud kvalifikoval jednání cheb-
ského rady Freyera a jeho sledovníků. Jednání
presidenta vrch. zem. soudu zvláště jeho provo-
kativní odmítnutí dozoru nad podřízenými instan-
cemi, dopadenými při flagrantním porušení práva,
jasném i každému právnickému laikovi, není
ničím jiným, než vrchním zemským
presidiálním placetem, k činu,
jejž sám president při intimováni
nálezu nejv. soudu přinucenozna-
čiti jakožto porušení práv a. Jednání
takové jest neslýcháno v dějinách práva i jest
možno jenom v říši, jejíž správa jest frivolní
negací jejich vlastních spravedlivých zákonů.
Ryt
Beck
Freyer
Praha
8
article
Jest možno jenom v zemích historického bez-
práví, říší páchaného, na českoslovanském kmeni
české koruny, krvavého aneb nekrvavého katan-
ství na českém lidu provozovaného od počátku
sedmnáctého věku až do počátku XX. stol. —
v dalším bezohledným pokračováním. Ano, zne-
hodnocení, utracení jazykových práv v třetině
vlasti, toť ten jubilejní dar, jehož se dostalo
národu za šedesátileti bezmezné jeho oddanosti
koruně, po jejích lonských projevech. Hned na
počátku kostnického výročí vystavena tvář ná-
roda českého nestoudným poličkům těch, kdož
nešeptají, ale již zřejmé hlásají legendu
o »očích, kteréž se jednou zavro ue
a zatím co z rozsudku nejv. soudu kleté ruce
dělají bláznovské čepice, ve svém tisku pro-
jednávají nevyhnutelnost katastrofy říše habs-
burské (serie článků krajansko - ministerské
»Reichenb. deut. Volksztg.«). V této vřavě, ja-
kožto doblížitel nad sumární popravou národních
práv českých nezlomně stojí postava elegantního
byrokrata dra. Wessellého, který mohla
může zabrániti celé té spoustě bezpráví kou el-
nou formulí a kterou provedení nejv. nálezů
prostě nařizuje. Leč nikoh. Nynějšímu presi-
dentu vrchn. zem soudu, který byl do Prahy
kdysi uveden jakožto úžasná vymoženost česká,
jakožto prototyp všemi zvony oficiální reklamy
vyzváněné přisné spravedlnosti k oběma národ-
nostem, bylo zůstaveno provedení nejv ět-
šího bezpráví, kteréž na národu
provedeno od r. 1620, největší po-
koření, jehož jsme se dožiliv
strašném spádu od Badenových
jazykových nařízení, nařizu jí-
cich dvojjazyčnost každému c. k.
úřadníku až po vyloučení češiti ny
ze soudů německé části Čech.
Wessellý
Badenův
Praha
Čechy
9
article
K této generální zkoušce k roz-
tržení země ve všech oborech
státní i zemské správy
— Z Libochovic. (Filip Drha mrtev.) Vče-
ra zemřel náhle v Libochovicích pan Filip Drha
(pseudonym dr. Puškvorec), známý bojovník za práva
českého národa v tak zv. uzavřeném území, redaktor
„Českého Severu“ a účetní okresní hospodářské zá-
ložny v Libochovicích. Týž narodil se dne 26. května
1851 ve Velkém Ježově v okrese mlado-vožickém
Ve svých mladých letech přišel nejdříve do Lovosic,
pak do Čižkovic, kde byl účetním tamějšího pivo-
varu. V této době seznámil se s vůdcem Čechů tře-
benických drem. Václavem Paříkem a na jeho pří-
mluvu odebral se do Třebenic, kde byl v r. 1879 účet-
ním Občanské záložny. Tehdy hrozilo Třebenicku
právě nejvyšší nebezpečí poněmčení a tu zesnuly
pracoval s drem. Paříkem a ještě s několika horlivý-
mi přáteli ve prospěch ohrožené věci české na Tře-
benicku a stal se známým a osvědčeným menšino-
vým pracovníkem. V r. 1899 přišel do blízkých Libo-
chovic, kde založil menšinový časopis „Český Sever“
který má veliký význam pro české menšiny, zvláště
na ohroženém severu. Kromě toho byl Drha též lite-
rárně činným a básně jeho vyznamenávají se vřelou
láskou k vlasti, českému národu a k pravdě. Vydal
knihu svých básní s názvem „Na sporné půdě“ ve
prospěch Národní jednoty severočeské, věnovanou
Čechům třebenickým, jimž byl vždy záštitou a věr-
ným obrancem. Zesnulému bude zachována vždy
vděčná pamětl
Drha
Čecho
Pařík
Libochovice
Velký Ježov
Lovosice
Čižkovice
Třebenice
Třebenicko
blízký Liba
český národ
Český sever
10
article
— Výbor pro volební právo žen má dne s ve
čtvrtek schůzi o 1/28 hod. v Žen. klubu.
— Velká národní slavnost Českých foriálních
osad. Zápis do cvičení národním a rokokovým tan
cům bude se konati ještě v sobotu dne 28. března
ve 2 hod. a v 124. hod. na Střeleckém ostro
vě, Dosud přihlášeno jest málo hochů. Po přání
„Osvětového svazu“ bude dle možnosti přihlíženo
k volbě pravých národních krojů. Poplatek
za cvičení na uhražení výloh za sál, pianistu atd.
2 K za dítě. Za tak nepatrnou oběť lze se opravdu
ušlechtile pobaviti, způsoby zjemniti — a chudým
dětem prospěti. Slavné okresní školní rady daly ke
cvičením povolení.
Katalog veškerého českého časopisectva na
zeměkouli, který loni u příležitosti výstavy téhož
časopisectva uspořáda! J Kahlig, ředitel Pöttingea
v Olomouci, vyjde v druhém vydání. České časopisy
všech odstínů, směrů a odborů se zdvořile žádají,
aby eventuální změny neb doplňky zaslaly na adresu:
Olomouc
osvětový svaz
Pöttingea
J Kahlig