1
masthead
V Praze, v úterý dne 24. března.
Praha
2
masthead
K číslu 83.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2. K —
ve filiálkách
na měsíc 2 k 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakc
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Po prvním dnu rozprav o vysokých školách
v rozpočtovém výboru.
Z Vídně, 24. března. »Pěkně ten týden
začíná« mohl by ministerský předseda bar. Beck
jako onen odsouzenec, vedený v pondělí naši
benici, dnes říci po včerejším prvém dn
rozpravy o vysokých školách. Dva
řečníci toliko promluvili: zpravodaj dr. Biliň-
ski a kněz Walcher. Však bar. Beckovi
bylo by zajisté těžko pověděti, který z obou
jemu nepříjemněji, jakkoli dr. Biliňski zajisté
snažil se jednati a mluviti v jeho intencích
Výrok zpravodaje dra, ryt. Biliňského, že ak-
tuální tou dobou jest toliko vlaš-
ská fakulta právnická a univer-
sita ruská, podle kterého tedy česká uni-
versita moravská není aktuální, ještě viee
pak názor jím zastávaný, že česká universita
moravská nemůže vyjíti z boje, nýbrž
jenom z dohody s Němci, to jest s jejich vrch-
nostenským souhlasem, pobouřila i Čechy nej-
trpělivější, také dra. Kramáře.
Pan dr. Biliňski dovolával se resoluce
české universitě moravské. O této resoluci mluv
a píše se v listech německých a vládních, my
sami byli jsme požádáni českými poslanci, aby-
chom konstatovali, co v resoluci té není;
vždyť pracuje se teprve o resoluci té, která jest
dosud obsahem neznáma a proto předseda če-
ského klubu na radě říšské dr. Kramář vytýká,
jak dnešní ranní listy vídeňské oznamují, v te-
legramu pražském dru. Biliňskému, že tuto
resoluci ne četl.
Beck
doktor
Biliň
Walcher
Biliňski
Němec
Čecho
Kramář
Vídeň
český univerzita moravský
7
article
Předpokládá se, že dnes do debaty, ke
které zapsáno jest ještě přes 20
řečníků, zasáhnou poslancové čeští a že ne-
jen dají odpověď dru. Biliňskému,
odpověď mužnou, ale že také vyloží svoje sta-
novisko v otázce české university moravské.
Dr. Walcher, mluvčí křesťan-
sko-sociální strany, recte německých
klerikálů, vykládal celé tři hodiny o rov-
noprávnosti studentů klerikálních s ostatními
studenty na vysokých školách, kteréžto rovno-
právnosti dlužno rozuměti tak, aby buršác i
klerikální směli nositi čapky, stu-
hy a kordy jako buršáci německo-
nacionální, aby vůbec buršáci klerikáln
byli postaveni na roveň buršákům ostatním.
Podle »N. Fr. Pr.« klerikálové ně-
mečti po té stránce uzavřeli »ta jnou
allianci« s klerikály národů neně-
meckých a jmenovaný list bouří jak proti
rovnoprávnosti jazyka českého a národa českého,
tak proti rovnoprávnosti klerikálních buršáků.
Ti prý chtějí odznaky německo-národních a svo-
bodomyslných spolků universitních, které jsou
zděděnou tradici, usurpovati a jest prý »samo-
zřejmo«, že dr. Marchet nemůže dáti prohlá-
šení žádané křesťanskými sociály — rozuměj
klerikály — ve smyslu rovnoprávnosti, protože
za ním stojí hrozivě svobodom-
slní poslanei němečtí.
doktor
Walcher
Marchet
Francie
8
article
Nuže, pan dr. Marchet v této věci vy
sloví se pro rovnoprávnost — tak
ohlašuje souhlasně »N. Wr. Tgbl.« a »Zeit«.
Pro tuto rovnoprávnost dr. Marchet jest, a le
pro rovnoprávnost národa če
ského není. Dnes dopoledne koná se ve
věci té ještě konference v ministerstvu vyučo-
vání a nejspíše dnes již dr. Marchet ve výboru
rozpočtovém prohlásí jménem vlády, že t a to
uznává rovné právo klerikálních
buršáků s buršáky německo-nacio-
nálními a že v zájmu pokoje a pořádku na
vysokých školách musí býti stejniě na-
kládáno na akademické půdě se všemi kon
fessemi. Ministr Marchet vysloví, že katolické
spolky buršácké jsou rovnoprávny s ostatním
spolky, pokud jde o nošení bareva
koridů a pokud jde o t. zv. buml a univer-
sitní slavnosti oficiální. Ovšem zůstavujese
rektorům, aby našli vhodné prostředky, kterými
by se tato rovnoprávnost provedla se zvláštním
zřetelem na jednotlivé university.
Wahrmundova aféra.
Z Vídně, 24. března. Z Inšpruku se te-
legrafuje: Prof. Wahrmund odjel do Vídně,
aby přítomen byl 26. t. m. líčení o ná-
mitkách, které podal proti kon-
fiskaci brožury s vé.
doktor
Marchet
N Wr
Wahrmundův
Wahrmund
Vídeň
9
article
tato jest podmínkou stavu, který také v Před-
litavsku umožňuje život ústavní. — Pěti stu-
dentům srbským odňato bylo bá-
nem Rauchem stipendium, poněvadž
prý se chování jejich nesnáší s podmínkami, za
kterých jim bylo uděleno.
Košut k císaři
Z Vídně, 24. března. Uherský ministr ob-
chodu František Košut strojí se do
Vídně, kde bude přijat císařem v audienci
velmi důležité. Z Pešti telegrafují, že se
rozhodne na slyšení tom vývoj po-
litické situace v Uhrách. Ministr ob-
chodu bude panovníkovi referovati o všech otáz-
kách aktuálních, zvláště pak o vojen-
ských. Dodává se, že strana neodvislosti jest
odhodlána nepo vo lovati zvýšení platů
důstojníkům bez rozřešení celé ho
souboru vojensko-národních otá-
zek.
Velký dar na poněmčovací účely.
Z Vídně, 24. března. Slezský statkál
Rohrmann věnoval 300.000 K německému
»Schulvereinu« s podmínkou, že peněz
těch užito bude ve východním Slez
sku, to jest k poněmčení tamějších
Čechů a Poláku.
Rauch
Košut
Čecho
Polák
Vídeň
Pešť
Uhry
10
article
Pro týrání mužstva.
11
article
Ze Lvova, 24. března. Zdejší „Glos“ ozna-
muje: 26. ledna zastřelil se v Přemy-
šlu pěšák Michael Jakimiec od 18.
zeměbraneckého pěšího pluku, protože byl
nelidským způsobem týrán od pod-
důstojníka Vojtěcha Darasa. Na zá-
kladě vojenského rozsudku ze dne 14. t. m. byl
Daras, který jmenovaného pěšáka dohnal
k sebevraždě a týral nelidsky ostatní vojíny, de-
gradován na vždy a kromě toho od-
souzen k těžkému žaláři na 7 mě-
síců, zostřenému postem, tvrdým lůžkema
samovazbou.
Glos
Michael Jakimiec
Darasa
Daras
Lvov
Přema
12
article
Chorvatská krise.
Ze Záhřeba, 24. března. V Koprivnici mlu-
vil Štépán Radič na lidové schůzi, ve které
vykládal, že rakouský parlament jest také po-
vinen chrániti ústavu chorvatskou, poněvadz
Štépán Radič
Záhřeb
Koprivnica
13
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadnílio věstníku.
Z Vídně, 24. března. (K. k.) „Wr. Ztg.“ ozna-
muje: Ministerstvo vnitra schválilo na základě cí-
sařského zmocnění v dohodě s ministerstvem želez-
nic a ministerstvem financí změnu stano
akciové společnosti Brüx-Loljositzer Vert
Vídeň
BrüxLoljositzer
14
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Tajné kulty na Haiti.
Haiti
15
article
Hrůzovláda a revoluce na Haiti obrátila opět po-
zernost k tamním černochům, kteří před sto lety
krvavých bojích setřásli panství bělochů a dovedli
odolati vojákům Napoleonovým. Zřízení samostatné
černošské republiky mělo ovšem za následek hospo-
dářský i kulturní úpadek země.
Ačkoliv se katolicismus uznává jako státní ná-
boženství, holduje lid posud fetišismu jako jeho před-
kové v Africe a zvláště tajné bohoslužbě Voduově
o které se před Evropany zachovává přísné mlčení
Základem této bohoslužby jest pevná víra v dobré
duchy, kteří mohou škoditi a zahubiti. Představa do-
brých duchů není sice haitským černochům cizí, ale
poněvadž neškodí, nevzbuzují strachu a není třeba
se jimi mncho zabývati. Zlí duchové však musejí býti
usmířeni a o to pečují papaloi, kněži a mamaloi,
kněžky, kteří také přinášejí nutné oběti. Obětují se
kohouti a bílé kozy, jichž krev se vypije, nebo sejí
postříkají věřící a při slavnostních příležitostech při-
kročí se i k oběti „kozy bez rohu“, jak se zove obět
lidská, obyčejně dítěte.
Napoleonův
Evropan
Haiti
Afrika
16
article
Po celé zemi jsou roztroušeny chrámy, v nichž
se konají tyto hrozné obřady. Hlavní slavnosti, jež
se konají kolem Vánoc a Velikonoc, dělí se ve tři
oddíly. Počínají vzýváním zlých duchů před chrámem
nebo na jiném volném místě, načež následuje tanec
ženy. Zvláštním zpěvem kněží povzbuzována, tančí
z počátku pomalu, načež pohyby přecházejí v kon-
vutsivní škubání a konečně padne v trance k zemi.
Přítomní počnou kolem ní divoký tanec, papaloi pak
vykoná oběť a utrženou hlavou zvířete pokropí vě-
řící krví. Na to zvednou tanečnici a kněz používájí
jako media k hovoru s duchy. Slavnost končí novými
tanci a hody, při nichž hraje rum velkou úlohu.
Často již vzniklo z takové slavnosti krvavé povstání.
Vláda, která tyto slavnosti oficiálně odsuzuje.
přihlíží k ním se založenýma rukama a střeží se
Vánoce
Velikonoce
17
article
něco proti nim podníknouti, neboť kněžstvo ovládá
lid, má velký politický vliv a držitelé moci mají nej
větší zájem, aby v něm nalezli spojence, nikoli od
půrce. Proto stará se vláda jen o to, aby těmto slav
nostem nebyli přítomni běloši a nezvěděli ničeho
jejich průběhu. Ještě před několika lety nemohla po
příti, že se při Voduově bohoslužbě konají lidské
oběti, ale ostatně halí se rovněž v mlčení a nehne
ani prstem.
Moc kněžstva má silnou oporu v jeho tajném
léčení, o němz se vypravují úžasné věci. W. P. Li-
vingstone sděluje, že i běloši na Haiti usedlí věří
zázračnou moc papaloiů a zdá se skutečně, že kněži
mají tajné léky, o nichž věda posud neví. Velkou
úlohu hraje při tom asi hypnosa, kterou působí
domnění zázraků. Od intelligentního černošského lé-
kaře, jenž vystudoval v Evropě, slyšel Livingstone o
dívce, s níž věda nemohla již ničeho svésti, zanesli
ji však k papalotovi a uzdravila se. Mnoho známých
případů dokazuje, že kněží znají prostředek, jímž
mohou lidi a zvířata učiniti bezcitnými a zdánlivě
mrtvými, načež je opět přivádějí k životu.
Voduův
Livingston
Haiti
Evropa
18
article
Obtížnější jest vysvětliti případy, jež dokazují
schopnost, utlumit vědomí osobnosti a vzpomínky
na minulost, později pak je medikamenty libovolné
opět probuditi. Přihodilo se častěji, že černoši zmi-
zeli z města, později pak byli nalezeni na venkově,
nevědouce mičeho o dřívějším životě. Obdrželi lék
odebrali se klidně domů, jakoby se zatím bylo pra-
nic nepřihodilo. Evropan, žijící na Haiti mnoho let,
vyprávěl případ, který sam zažil. Jistá žena domněle
zemřela a byla řádně pohřbena. Za několik let na-
lezli ji při polní práci. Byla poznána a pamatovala
se také nejasně, že byla kdysi pohřbena, pak opět
vykopána a unesena. Mamaloi dala ji jakousi sůl a
vzpomínky na minulost se vrátily. Kněži dovedou
zachovati své tajemství a Evropané stojí tu před ne-
rozřešenou záhadou.
= Esperantská republika? Jak se sděluje z Pa-
říže, zabývá se profesor jazyků Gustav R o y, jenž
jest nadšen pro novou „universální řeč“, velkolepým
plánem, zříditi osperantskou republiku. Moresnet, ne-
utrální územíčko na hranicích belgicko-pruských
v rozloze 550 hektarů, jež bylo zřízeno r. 1816 a a
do r. 1841 spravováno společně Belgií a Pruskem,
načež dostalo samostatnou správu, která se skládá
ze starosty a z rady 10 členů, má se státi republikou,
v níž by vládli Esperantisté a esperanto by bylo
„mateřskou řečí“. Nynějších obyvatelů, z polovice
Němců, z polovice Belgičanů, jest celkem 3000. Nový
stát má se jmenovati Amikejo, což znamená „přá-
telství“. Daně se v něm platiti nebudou, poněvadž
výlohy budou uhraženy subskripcemi Esperantistů
z celého světa a z kasina, jež tam má býti zřízeno.
Evropan
Němec
Belgičan
Amikejo
Haiti
Kněž
esperantský republika
Moresnet
Belgie
Prusko
ha
19
article
Bude tam esperantská kolej, kancelář pro hájení espe-
rantských zájmů a esperantský časopis. Presidentem
má býti ředitel mezinárodní esperantské koleje, jímž
se stane nejspíše prof. Roy sám.
= Výrobce „starých vojáků“. V Paříži bude
v nejbližší době zbourán dům na nároží rue Mont-
martre a boulevardu Foissonnire, jenž hrál podivnou
úlohu v dějinách staré Paříže. Bydlel zde totiž lékař,
jenž provozoval neobvyklou praxi a býval vyhle-
dáván zvláštními „nemocnými“. Pana doktora na-
zývali všeobecně výrobcem starých vojáků a věc
měla se následovně: K lékaři přicházeli ti, kdož byli
pro těžký zločin odsouzeni k nucené práci a jimž
se podařilo z Guyany uprchnouti. Pouhý útěk byl
by těmto individuím nepomohl, poněvadž byli v ne-
bezpečí, že budou poznáni dle písmen T. F. (tra
vaille forcée), vypálených na rameně. Ochotný doktor
odstraňoval tyto fatální známky nebo je malou
chirurgickou operací přeměňoval tak, že potupné zna-
mení vypadalo jako jizva po střelné ráně. Aby pod-
vod byl účinnější, udělal lékař uprchlíkům na druhém
rameně též „zranění“, jež vypadažo jako jízva po sečné
ráně. Takto mohli býti trestanci pokládáni za staré
vojáky, kteří udatně bojovali v mnohých bitvách.
Policie byla několikrát upozorněna na tohoto podiv-
ného lékaře a chirurga, ale nikdy se nepodařila
dopadnouti ho při činu.
Roa
Foissonnire
Paříž
Guyana
Mont