ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 217db9b0-7693-11dc-8cbf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 20 celkem · entity: person 96, work 13, place 13, org 13
1 article
o nález, že kostelu sv. Václava jím žádaná třetina pozůstalosti nepřísluší, nýbrž že přísluší zákonným dědicům. Při líčení, které se tyto dny konalo u zemského soudu za předsednictví vrchního s. rady Dewore- ckého, vyšlo na jevo, že žalobcové s poukazem na chudobu svou podali žádost, by jim aspoň část oné třetiny cestou smíru byla postoupena, že však místo- držitelství ve shodě s konsistoří žádost tu zamítlo. Zástupce finanční prokuratury předložil dekre kardinála Skrbenského z 19. srpna 1904, jimž P. Lo sídelním kanovníkem při kapitole staroboleslavské ustanoven a do beneficia slavnostně uveden byl. — Naproti tomu poukazoval zástupce žalobců dr. Vil. Schleissner k tomu, že dekret ten sice mluví ustanovení a investici P. Lóra při kapitole, ale ni- koli při kostele; dřívější dekret kardinála ze dne 7. března 1904, jímž se P. Lórovi kanovnictví uděluj- praví výslovně, že se uděluje při kostele sv. Kosmy a Damiana a jelikož se kostelem vyrozumívá budova. v které se duchovní služby beneficiata dle jmenova- cího dekretu konati mají, jest přihláška kostela sv. Václava k dědictví neodůvodněnou, byť i oba kostely náležely kapitole, při níž P. Lór jako kanovník působil. Za příčinou vyšetření této okolnosti a možného mimosoudního vyrovnání záležitosti bylo líčení o loženo.
svatý . Václav Skrbenský doktor Damian Deworecký
2 article
Revolver a aýmka. (Před čtyřčlenným senátem.) Dne 10. října minulého roku odsouzen byl pro zločin veřejného násilí trestním senátem zemského soudu v Praze důlní naddozorce z Příbrami Václav Skoupý do žaláře na dobu jednoho měsíce. Obhájce jeho dr. Emanuel Zítek ohlásil zmateční stížnost, která sice byla nejvyšším soudem zamít- nuta, ale vzhledem k některým okolnostem, jež při líčení nebyly dostatečně objasněny, nařízeno nové líčení. To konalo se včera za předsednictví rady z.s. p. Kleinera a případ poznovu projednáván. Předmětem jeho byla tato udalost: Dne 11. srpna setkal se důlní naddozorce Václav Skoupý kdest v polich u Březových Hor s horníkem Josefem Ko- vářem, který se ženou a dítětem šel na pro cházku. Oba mužové dostali se do hádky — pro slepice, které dělaly škodu v ovsu Skoupého. Dle líčení nad dozorce zdvihl proti němu Kovář dýmku a chtěl ho udeřit; Skoupý na to vytáhl z kapsy revolv en a namiřiv na něho, řekl: »Nebýt tvé ženy a dítěte, zastřelil bych tě jako psa.« Pro tuto vyhrůžku, která prý v Kováři vzbudila strach, poněvadž Skoupý je člověk prchlý, byl naddozorce odsouzen. Při přelíčení včerejším však průběh hádky líčen byl poněkud jinak. Kovář, jenž snažil se chování své vylíčiti co nejnevinněji, k dotazu, proč napřáhl prvý proti Skoupému dýmku, uchýlil se k víře nepodobné výmluvě, že prý chtěl o porculán kulku z revolveru zara ziti! Poněvadž i výpověď jeho ženy, která výjevu byla přítomna a mezi hádající se muže vstoupila, valně se lišila od výpovědi Kovářovy, nenaby soud přesvědčení, že by pobrůžka revol verem byla toho rázu, aby jí byl Kovář uveden v nepokoj, zejména když sám bez dota zu problasil, že každé chvíle, kdyby by chtěl, mohl Skoupému revolver z ruky odejmouti.
Skoupá doktor Zítek Kleiner Březův ko Kovář Praha Příbram Kovářov
3 article
V důsledcích toho po obhajovací řeči dra. Zitka sprostil soud úplně Skoupého obžaloby. Intermezem, trochu úsměvu do přelíčení vnáše- jícím, bylo origmnální chování svědka Kováře, jenž při obhajovací řeči dra. Zítka živě s ním gesti- kulací polemisoval a na konec, přihlásiv se o slovo, prohlásil: »Slavný soude, to, co tady ten tlustý pán (dlužno zmírniti slůvkem korpulentnější) povídal, je moc hezky řečeno, ale pravda to není« . ..
Zitka
4 article Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze. Dne 15. března 1908: Studecká Marie, manž maj. domu, 76 roků, 814-I. Plunder František, řeme- nář, 55 roků, 1746-II. Schillerweinová Emilie, vdova po železnič. úřadníku, 78 roků, 1781-II. Schmidt Jo- sef, soukromník, 78 roků, 1705-II. Pechova Emilie, dcera kamnáře, 4 roku, 267-III. Burianova Emilie, dcera řezníka, 11/2 roku, 17-VI. Marková Anna, manž. mlynáře, 61 rok, 594-VII. Hellerova Růžena, dcera dělnice, 3 měs., 828-VIII. Heřmánek Matěj, dělník. 69 roků, 451-VIII. Hubáčková Marie, vdova, 62 roky. 802-VIII. Šebova Antonie, dcera dělníka, 5 měs. 722- VIII. Wolmannova Anna, dcera dělníka, 2 měs. 660-VIII. — V židovské nemocnici: Bondy- ová Barbora, manž. posluhy, 55 roků. — Ve vše- obecné nemocnici: Adamcova Marie, služka, 20 roků. Muková Otilie, manž dlaždíče, 23 roky. Dne 16. března 1908: Karásek Jan, vdovec 79 roků, 639—I. Šulc Josef, knihař, 48 roků, 197— Barhoňová Marie, vdova po kočím, 64 roky, 1047—II. Chott Jan, býv. mlynářský pomocník, 79 roků, 1361—II. Pollaková Františka, manželka rabína, 87 roků, 1184—II. Rákosníková Juliana, manželka ob- chodníka, 59 roků, 1152—II. Budínský Antonín, pe- kař, 31 rok, 623—VIII. Porketová Marie, švadlena, 21 rok, 359—VIII. Vaněčková Marie, soukromnice, 69 roků, 235—VIII. — U Milosrdných sester: Müller Jan, mechanik, 23 roky. Vávra František, vdovec, 80 roků. — Ve všeobecné nemoc- nici: Kapsa František, 47 roků. Kraftova Marie, švadlena, 20 roků.
František Schmidt Pechův Emilie Burianův Marková Anna Hellerův Růžena Heřmánek Hubáčková Marie Šebův Wolmannův Bond Barbora Muková I Šulc Josef Barhoňová Chott Jan Pollaková Antonín Vaněčková Vávra Kraftův Praha Schillerweinová Emilie Karásek Jan Porketová Marie Studecká Marie Antonia Adamcův Marie Müller Jan
5 article
Dne 17. března 1908: Málková Marie, man- želka řezníka, 33 roky, 519—I. Bartákova Marie, dcera truhláře, 13 měs., 697—II. Engelmüller Fran- tišek, majitel fiakrů, 53 roky, 960—II. Fleischer Karel, býv. obchodník, 78 roků, 1391—II. Pískač Jan, obuv- ník, 661/ roku, 182—II. Řehoř Karel, syn knihaře. 7 neděl, 390—II. Mejstřík Josef, syn obuvníka, 11 dní, 579—VIII. Němeček Jan, syn dělnice, 7 m., 49—VIIi. — U Alžbětinek: Hošková Anna, vdova po te- saři, 82 roky. — U Milosrdných sester: Pro- cházka Antonín, truhlář, 23 roky. Šárková Marie, vdova po zedníku, 65 roků. — V městském chu- dobinci: Košík Jan, vdovec, 69 roků. — V měst- ském chorobinci: Bernardová Anna, 74 roky. Vobořil Ladislav, býv. číšník, 54 roky. — Ve vše- obecné nemocnici: Holešová Anna, manželka dělníka, 34 roky. Jasanová Anna, 23 roky. Kolařík Jan, býv. pokrývač, 63 roky. Řehořová Marie, vdova po truhláři, 60 roků. Sehnalová Marie, manželka děl- níka, 31 rok. Zimmermannova Marie, šička, 20 roků
Marie Engelmüller Fran Fleischer Karel Jan Řehoř Karel Mejstřík Josef Němeček Antonín Šárková Vobořil Ladislav Kolařík Řehořová Sehnalová Zimmermannův Málková Marie U Alžbětinka Hošková Anno Košík Jan Bernardová Anno Holešová Anno jasanový Anno
6 title
3. Tšnov. Režisér J. Počepický.
J Počepický
7 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod. V úterý 24. března Čistý lístek. Veselohra o 3 jedn. od A. z Wolzo genů; přeložií
Wolzo Praha lidový divadlo
8 article
Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. V úterý 24. března. 148. hra v předpl. (4. čtvrtka. Pohostinsku vystoupí Mira Korošcova od Městského divadla v Opavě. AIDÁ. Opera o čtyrech dějstvích. Složil Giuseppe Verdi. S textem Chislanzoního, překladem V. J. Novotného. Dirigent Frant. Jílek. Režisér Robert Polák. Začátek o 7. hod Konec po 10. hod
Král Korošcův Verdi V J Novotný František Jílek Robert Polák Praha národní divadlo městský divadlo v Opava
9 article Městské divadlo Kr. Vinohradů.
Městské divadlo Kr. Vinohradů. V úterý 24. března. 92. hra v předpl. (4. čtvrtka.)
městský divadlo Králové . vinohrad
10 article
Po třetí: Jarní vánek. Opereta o 3 jednáních. Dle francouzské látky napsali K. Lindau a Jul. Vilhelm. Přeložil V. Táborský. Hudbu podle motivů Jos. Strausse složil A. Reiterer. Vystavil režisér R. Branald. Řídí L. V. Čelanský. Konec o 10. hod. Začátek o 7. hod.
Lindau Jula Vilhelm V Táborský Strauss A Reiterer R Branald L V Čelanský
11 article Svandovo divadlo na Smíchově.
Svandovo divadlo na Smíchově. Začátek o 1/,8. hod. V úterý 24. března Novinka: Král Konfusius IX Komická opera o 3 jedn. Napsali Ad. Jaine a Pb. Giile. Hudba od L. Delibesa. Dirigent Jos. Jelínek. 5407 Režisér Vlad. Housa. na Král.
Jos Jelínek Vlad Housa Král Smíchov Svandovo divadlo Král Konfusius IX komický opera
12 article Pištěkovo lidové divadlo vasrieoh.
Pištěkovo lidové divadlo vasrieoh. Začátek o 7. hod. V úterý 24. března 5369 Nevěsta za milion. Fraška se zpěvy o 3 jedn. Napsal O. Schäfer. Hudba od V. Štětky. Režisér K. Šot
Fraško O Schäfer V Štětka Pištěkův lidový divadlo
13 article Divadlo Marie Zieglerové v Praze VIll.
Divadlo Marie Zieglerové v Praze VIll. 5406 Reditel Jan Kubík.
Kubík divadlo Marie Ziegler v Praga Villa
14 article
Začátek o 7. hod. V úterý 24. března. Novinka. Po 5.: Povedená holka. Komická opereta o třech jedn. Text dle Kraatzea Stobitzera napsal W. Sterk. Přeložil Fr. Lier Hudbu složil C. M Ziehrer. Nastudoval a řídí kapelník Jar. Vilkonski. Vystavil vrchní režisér Josef Kubík.
W Sterk Lier Ziehrer Kubík Francie
16 article Káva pražena.
Káva pražena. Pařížnká směs „Louvre“ . . . 1/2 kg. K 2.60 Vídeňšká původní směs . . .. 1.60 Vídeňská kavárenská směs „ 1.40 Terstská rodinná směe
Louvre kg terstský rodinný
17 title
ALOISPELZ,
18 article —Praha, Platý z.
—Praha, Platý z. 390 —
Praha
19 article
Vilém Jordison byl na ráz rozhodnut: uchvátil tuto ruku a mrštil jí brutálně nazpět do temnot chodby. V tomtéž okamžiku slyšel již temnou ránu, jakoby způsobenou pádem těla jakéhosi na zemi. V podzemních prostorách zavládlo opět ticho, avšak nikoliv na dlouho. Po několika okamžicích počal hlas tentýž mumlati opět slova přerývaná a na pohled nesouvislá: »Pět milionů frankůl Taškáři! žít životem velikého pána, hej, zmýlil jsi se tentokrát Ach, jsme nyní ve stejných poměrech, podmínky jsou stejné! Dohodu nějakou? .. .« A hlas se rozkřikl: »Že nikoli? nuže ... zde máš . . . jednou .. ještě jednou . . . a ještě jednou ! . .. Můj bože, usmrtil jsem ho!...« A nyní hlas v temnotách jal se nařikati: »Pro lásku boží ... mluv .. . ó, mluv, Arture ! . . probůh promluv, Steriouse! . ..« A hlas, ozývající se z chodby, oslábl poznovu, až přešel v mumlání nesrozumitelné, kteréž znělo jak bzukot po několik okamžiků a náhle přešlo v úpěnlivý vzlykot. Vilém Jordison byl té chvíle jakoby zasažen ranou navždy ohromující. Opíral se o dveře, chvěje se od hlavy k patě a studený pot mu vystoupil na čele. Umírající byl volal Artura Steriousa, nuže .. Avšak neblahý otec nemohl se domysliti. Neboť již pronikala v sluch jeho slova strašlivá i dojemná zároveň, kteráž rozrývala otrlé, zlosynné srdce toto až do hlubin jeho.
Jordison boží Artur Sterious
20 article
A hlaa ten v temnotách stále slaběí a slabši pravil »Richard je unaven . .. proč se maminka k nám nenavrací? ... kam odešla, pověz, tatíčku, kam odešla? Co chtějí u tebe tito dva hrubí lidé, co chtějí, tatíčku? ...« Hlas v podzemí nabyl nyní dětského téměř zvuku, přítulného, mazlivého a naivního zároveň, když tázal se v blouznění duše, kamsi do dálek minulosti se vracející: »Jakže dělají slepičky, tatínku? Koko, koko, ko- kodá!... O, ach, jak to žblunklo .. S bohem, Steriouse, sám jsi tomu chtěl . . . Kokodá, kokodá!... O bože můj, vodu!... vodu, pro milosr- denství boží!. ..« A hlas ztrácel se poznovu v úpění a v stonech agonie. Dříve však ještě nežli sténání toto ustalo, Vilém Jordison, bez sebe vzrušením i zděšením, byl již otevřel veškeré závory, otočil klič v zámku, vyrazil lomozně dveře masivní a vskočil jak poštvaná zvěř do chodby. S lampičkou v ruce, nakvap prve rozžatou, sklonil se prudce nad tělem mladého muže zmírajícího. Nyní na ráz byl tento zlosyn změněn, nyní na ráz byl zcela jiným člověkem, plným bolesti, soucitu a lásky! Oči jeho upřely se nad mladým trpícím tělem s úzkostí nevýslovnou, s bolestí bezejmennou . .. Ale muž tak energický nespokojil se pouze žalová- ním nad strašnou ranou osudu, horší nežli všecky, jež ho dosud stihly!. Čin at ne žal odpovídal lépe také povaze tohot muža l
Richard Koko Jordison denství boží