1
article
o nález, že kostelu sv. Václava jím žádaná třetina
pozůstalosti nepřísluší, nýbrž že přísluší zákonným
dědicům.
Při líčení, které se tyto dny konalo u zemského
soudu za předsednictví vrchního s. rady Dewore-
ckého, vyšlo na jevo, že žalobcové s poukazem na
chudobu svou podali žádost, by jim aspoň část oné
třetiny cestou smíru byla postoupena, že však místo-
držitelství ve shodě s konsistoří žádost tu zamítlo.
Zástupce finanční prokuratury předložil dekre
kardinála Skrbenského z 19. srpna 1904, jimž P. Lo
sídelním kanovníkem při kapitole staroboleslavské
ustanoven a do beneficia slavnostně uveden byl. —
Naproti tomu poukazoval zástupce žalobců dr. Vil.
Schleissner k tomu, že dekret ten sice mluví
ustanovení a investici P. Lóra při kapitole, ale ni-
koli při kostele; dřívější dekret kardinála ze dne 7.
března 1904, jímž se P. Lórovi kanovnictví uděluj-
praví výslovně, že se uděluje při kostele sv. Kosmy
a Damiana a jelikož se kostelem vyrozumívá budova.
v které se duchovní služby beneficiata dle jmenova-
cího dekretu konati mají, jest přihláška kostela sv.
Václava k dědictví neodůvodněnou, byť i oba kostely
náležely kapitole, při níž P. Lór jako kanovník
působil.
Za příčinou vyšetření této okolnosti a možného
mimosoudního vyrovnání záležitosti bylo líčení o
loženo.
svatý . Václav
Skrbenský
doktor
Damian
Deworecký
2
article
Revolver a aýmka.
(Před čtyřčlenným senátem.)
Dne 10. října minulého roku odsouzen byl pro
zločin veřejného násilí trestním senátem zemského
soudu v Praze důlní naddozorce z Příbrami Václav
Skoupý do žaláře na dobu jednoho měsíce.
Obhájce jeho dr. Emanuel Zítek ohlásil zmateční
stížnost, která sice byla nejvyšším soudem zamít-
nuta, ale vzhledem k některým okolnostem, jež při
líčení nebyly dostatečně objasněny, nařízeno nové
líčení.
To konalo se včera za předsednictví rady z.s.
p. Kleinera a případ poznovu projednáván.
Předmětem jeho byla tato udalost: Dne 11. srpna
setkal se důlní naddozorce Václav Skoupý kdest
v polich u Březových Hor s horníkem Josefem Ko-
vářem, který se ženou a dítětem šel na pro
cházku.
Oba mužové dostali se do hádky — pro slepice,
které dělaly škodu v ovsu Skoupého. Dle líčení nad
dozorce zdvihl proti němu Kovář dýmku a chtěl
ho udeřit; Skoupý na to vytáhl z kapsy revolv en
a namiřiv na něho, řekl: »Nebýt tvé ženy a dítěte,
zastřelil bych tě jako psa.« Pro tuto vyhrůžku, která
prý v Kováři vzbudila strach, poněvadž Skoupý je
člověk prchlý, byl naddozorce odsouzen.
Při přelíčení včerejším však průběh hádky líčen
byl poněkud jinak. Kovář, jenž snažil se chování své
vylíčiti co nejnevinněji, k dotazu, proč napřáhl prvý
proti Skoupému dýmku, uchýlil se k víře nepodobné
výmluvě, že prý chtěl o porculán kulku
z revolveru zara ziti!
Poněvadž i výpověď jeho ženy, která výjevu
byla přítomna a mezi hádající se muže vstoupila,
valně se lišila od výpovědi Kovářovy, nenaby
soud přesvědčení, že by pobrůžka revol
verem byla toho rázu, aby jí byl Kovář uveden
v nepokoj, zejména když sám bez dota zu
problasil, že každé chvíle, kdyby by
chtěl, mohl Skoupému revolver z ruky
odejmouti.
Skoupá
doktor
Zítek
Kleiner
Březův
ko
Kovář
Praha
Příbram
Kovářov
3
article
V důsledcích toho po obhajovací řeči dra.
Zitka sprostil soud úplně Skoupého obžaloby.
Intermezem, trochu úsměvu do přelíčení vnáše-
jícím, bylo origmnální chování svědka Kováře, jenž
při obhajovací řeči dra. Zítka živě s ním gesti-
kulací polemisoval a na konec, přihlásiv se o slovo,
prohlásil:
»Slavný soude, to, co tady ten tlustý pán
(dlužno zmírniti slůvkem korpulentnější) povídal, je
moc hezky řečeno, ale pravda to není« . ..
Zitka
4
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 15. března 1908: Studecká Marie, manž
maj. domu, 76 roků, 814-I. Plunder František, řeme-
nář, 55 roků, 1746-II. Schillerweinová Emilie, vdova
po železnič. úřadníku, 78 roků, 1781-II. Schmidt Jo-
sef, soukromník, 78 roků, 1705-II. Pechova Emilie,
dcera kamnáře, 4 roku, 267-III. Burianova Emilie,
dcera řezníka, 11/2 roku, 17-VI. Marková Anna, manž.
mlynáře, 61 rok, 594-VII. Hellerova Růžena, dcera
dělnice, 3 měs., 828-VIII. Heřmánek Matěj, dělník.
69 roků, 451-VIII. Hubáčková Marie, vdova, 62 roky.
802-VIII. Šebova Antonie, dcera dělníka, 5 měs.
722- VIII. Wolmannova Anna, dcera dělníka, 2 měs.
660-VIII. — V židovské nemocnici: Bondy-
ová Barbora, manž. posluhy, 55 roků. — Ve vše-
obecné nemocnici: Adamcova Marie, služka,
20 roků. Muková Otilie, manž dlaždíče, 23 roky.
Dne 16. března 1908: Karásek Jan, vdovec
79 roků, 639—I. Šulc Josef, knihař, 48 roků, 197—
Barhoňová Marie, vdova po kočím, 64 roky, 1047—II.
Chott Jan, býv. mlynářský pomocník, 79 roků,
1361—II. Pollaková Františka, manželka rabína, 87
roků, 1184—II. Rákosníková Juliana, manželka ob-
chodníka, 59 roků, 1152—II. Budínský Antonín, pe-
kař, 31 rok, 623—VIII. Porketová Marie, švadlena,
21 rok, 359—VIII. Vaněčková Marie, soukromnice,
69 roků, 235—VIII. — U Milosrdných sester:
Müller Jan, mechanik, 23 roky. Vávra František,
vdovec, 80 roků. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Kapsa František, 47 roků. Kraftova Marie,
švadlena, 20 roků.
František
Schmidt
Pechův
Emilie
Burianův
Marková
Anna
Hellerův
Růžena
Heřmánek
Hubáčková
Marie
Šebův
Wolmannův
Bond
Barbora
Muková
I Šulc
Josef
Barhoňová
Chott
Jan
Pollaková
Antonín
Vaněčková
Vávra
Kraftův
Praha
Schillerweinová Emilie
Karásek Jan
Porketová Marie
Studecká Marie
Antonia
Adamcův Marie
Müller Jan
5
article
Dne 17. března 1908: Málková Marie, man-
želka řezníka, 33 roky, 519—I. Bartákova Marie,
dcera truhláře, 13 měs., 697—II. Engelmüller Fran-
tišek, majitel fiakrů, 53 roky, 960—II. Fleischer Karel,
býv. obchodník, 78 roků, 1391—II. Pískač Jan, obuv-
ník, 661/ roku, 182—II. Řehoř Karel, syn knihaře.
7 neděl, 390—II. Mejstřík Josef, syn obuvníka, 11 dní,
579—VIII. Němeček Jan, syn dělnice, 7 m., 49—VIIi.
— U Alžbětinek: Hošková Anna, vdova po te-
saři, 82 roky. — U Milosrdných sester: Pro-
cházka Antonín, truhlář, 23 roky. Šárková Marie,
vdova po zedníku, 65 roků. — V městském chu-
dobinci: Košík Jan, vdovec, 69 roků. — V měst-
ském chorobinci: Bernardová Anna, 74 roky.
Vobořil Ladislav, býv. číšník, 54 roky. — Ve vše-
obecné nemocnici: Holešová Anna, manželka
dělníka, 34 roky. Jasanová Anna, 23 roky. Kolařík
Jan, býv. pokrývač, 63 roky. Řehořová Marie, vdova
po truhláři, 60 roků. Sehnalová Marie, manželka děl-
níka, 31 rok. Zimmermannova Marie, šička, 20 roků
Marie
Engelmüller Fran
Fleischer
Karel
Jan
Řehoř Karel
Mejstřík
Josef
Němeček
Antonín
Šárková
Vobořil
Ladislav
Kolařík
Řehořová
Sehnalová
Zimmermannův
Málková Marie
U Alžbětinka
Hošková Anno
Košík Jan
Bernardová Anno
Holešová Anno
jasanový Anno
6
title
3. Tšnov. Režisér J. Počepický.
J Počepický
7
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
V úterý 24. března
Čistý lístek.
Veselohra o 3 jedn. od A. z Wolzo genů; přeložií
Wolzo
Praha
lidový divadlo
8
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V úterý 24. března.
148. hra v předpl.
(4. čtvrtka.
Pohostinsku vystoupí Mira Korošcova od Městského
divadla v Opavě.
AIDÁ.
Opera o čtyrech dějstvích. Složil Giuseppe Verdi.
S textem Chislanzoního, překladem V. J. Novotného.
Dirigent Frant. Jílek. Režisér Robert Polák.
Začátek o 7. hod
Konec po 10. hod
Král
Korošcův
Verdi
V J Novotný
František
Jílek
Robert Polák
Praha
národní divadlo
městský divadlo v Opava
9
article
Městské divadlo Kr. Vinohradů.
Městské divadlo Kr. Vinohradů.
V úterý 24. března.
92. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
městský divadlo Králové . vinohrad
10
article
Po třetí: Jarní vánek.
Opereta o 3 jednáních. Dle francouzské látky napsali
K. Lindau a Jul. Vilhelm. Přeložil V. Táborský.
Hudbu podle motivů Jos. Strausse složil A. Reiterer.
Vystavil režisér R. Branald. Řídí L. V. Čelanský.
Konec o 10. hod.
Začátek o 7. hod.
Lindau
Jula
Vilhelm
V Táborský
Strauss
A Reiterer
R Branald
L V Čelanský
11
article
Svandovo divadlo na Smíchově.
Svandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 1/,8. hod.
V úterý 24. března
Novinka: Král Konfusius IX
Komická opera o 3 jedn. Napsali Ad. Jaine a Pb.
Giile. Hudba od L. Delibesa. Dirigent Jos. Jelínek.
5407
Režisér Vlad. Housa.
na Král.
Jos
Jelínek
Vlad
Housa
Král
Smíchov
Svandovo divadlo
Král Konfusius IX komický opera
12
article
Pištěkovo lidové divadlo vasrieoh.
Pištěkovo lidové divadlo vasrieoh.
Začátek o 7. hod.
V úterý 24. března
5369
Nevěsta za milion.
Fraška se zpěvy o 3 jedn. Napsal O. Schäfer. Hudba
od V. Štětky. Režisér K. Šot
Fraško
O Schäfer
V Štětka
Pištěkův lidový divadlo
13
article
Divadlo Marie Zieglerové v Praze VIll.
Divadlo Marie Zieglerové v Praze VIll.
5406
Reditel Jan Kubík.
Kubík
divadlo Marie Ziegler v Praga Villa
14
article
Začátek o 7. hod.
V úterý 24. března.
Novinka. Po 5.: Povedená holka.
Komická opereta o třech jedn. Text dle Kraatzea
Stobitzera napsal W. Sterk. Přeložil Fr. Lier Hudbu
složil C. M Ziehrer. Nastudoval a řídí kapelník Jar.
Vilkonski. Vystavil vrchní režisér Josef Kubík.
W Sterk
Lier
Ziehrer
Kubík
Francie
16
article
Káva pražena.
Káva pražena.
Pařížnká směs „Louvre“ . . . 1/2 kg. K 2.60
Vídeňšká původní směs . . ..
1.60
Vídeňská kavárenská směs
„ 1.40
Terstská rodinná směe
Louvre
kg
terstský rodinný
18
article
—Praha, Platý z.
—Praha, Platý z.
390 —
Praha
19
article
Vilém Jordison byl na ráz rozhodnut: uchvátil tuto
ruku a mrštil jí brutálně nazpět do temnot chodby.
V tomtéž okamžiku slyšel již temnou ránu, jakoby
způsobenou pádem těla jakéhosi na zemi.
V podzemních prostorách zavládlo opět ticho, avšak
nikoliv na dlouho.
Po několika okamžicích počal hlas tentýž mumlati
opět slova přerývaná a na pohled nesouvislá:
»Pět milionů frankůl
Taškáři! žít životem velikého pána, hej, zmýlil jsi
se tentokrát
Ach, jsme nyní ve stejných poměrech, podmínky
jsou stejné!
Dohodu nějakou? .. .«
A hlas se rozkřikl:
»Že nikoli? nuže ... zde máš . . . jednou ..
ještě jednou . . . a ještě jednou ! . ..
Můj bože, usmrtil jsem ho!...«
A nyní hlas v temnotách jal se nařikati:
»Pro lásku boží ... mluv .. . ó, mluv, Arture ! . .
probůh promluv, Steriouse! . ..«
A hlas, ozývající se z chodby, oslábl poznovu, až
přešel v mumlání nesrozumitelné, kteréž znělo jak bzukot
po několik okamžiků a náhle přešlo v úpěnlivý vzlykot.
Vilém Jordison byl té chvíle jakoby zasažen ranou
navždy ohromující. Opíral se o dveře, chvěje se od hlavy
k patě a studený pot mu vystoupil na čele.
Umírající byl volal Artura Steriousa, nuže ..
Avšak neblahý otec nemohl se domysliti. Neboť již
pronikala v sluch jeho slova strašlivá i dojemná zároveň,
kteráž rozrývala otrlé, zlosynné srdce toto až do hlubin
jeho.
Jordison
boží
Artur
Sterious
20
article
A hlaa ten v temnotách stále slaběí a slabši
pravil
»Richard je unaven . .. proč se maminka k nám
nenavrací? ... kam odešla, pověz, tatíčku, kam odešla?
Co chtějí u tebe tito dva hrubí lidé, co chtějí,
tatíčku? ...«
Hlas v podzemí nabyl nyní dětského téměř zvuku,
přítulného, mazlivého a naivního zároveň, když tázal se
v blouznění duše, kamsi do dálek minulosti se vracející:
»Jakže dělají slepičky, tatínku? Koko, koko, ko-
kodá!... O, ach, jak to žblunklo ..
S bohem, Steriouse, sám jsi tomu chtěl . . . Kokodá,
kokodá!... O bože můj, vodu!... vodu, pro milosr-
denství boží!. ..«
A hlas ztrácel se poznovu v úpění a v stonech
agonie.
Dříve však ještě nežli sténání toto ustalo, Vilém
Jordison, bez sebe vzrušením i zděšením, byl již otevřel
veškeré závory, otočil klič v zámku, vyrazil lomozně dveře
masivní a vskočil jak poštvaná zvěř do chodby.
S lampičkou v ruce, nakvap prve rozžatou, sklonil
se prudce nad tělem mladého muže zmírajícího.
Nyní na ráz byl tento zlosyn změněn, nyní na ráz
byl zcela jiným člověkem, plným bolesti, soucitu a lásky!
Oči jeho upřely se nad mladým trpícím tělem
s úzkostí nevýslovnou, s bolestí bezejmennou . ..
Ale muž tak energický nespokojil se pouze žalová-
ním nad strašnou ranou osudu, horší nežli všecky, jež ho
dosud stihly!.
Čin at ne žal odpovídal lépe také povaze tohot
muža l
Richard
Koko
Jordison
denství boží