ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 61debab0-8fcc-11dd-8c22-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 36, place 42, org 6, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
22. srpna 1913. Číslo 230.
4 article
štvanice tamních českých listů proti sobě? Ná- rodní rada má přece zakročiti, aby nastalo uklid- nění rozvášněných myslí, Národní rada má zjistiti. zda důvody, kterými bojuje se proti Národní jed- notě olomoucké, jsou správné. Opakujeme, co jsme napsali, že proti přestřelkům té neb oné strany v obranné instituci národní dá se — v samé insti- tuci té zakročiti a není třeba rozvraceti pracně vy- budovanou stavbu. Toto stanovisko přece není žádný „nepěkný útok“, nýbrž prostě snaha, aby se docílilo nápravy ve všech směrech. V době, kdy Němci ve všech směrech s napjetím sil proti našim posicím menšinovým jdou, kdy posíleni jsou úřadech a j. germanisačními činy vládními — v té době rozháranost naše a vášnivé potírání obran- ných posic přinese prostě národní škodu a za tu bude zodpovědna i každá strana, která místo pro- spěchu všeobecného národního vlastní zá jmy na zřeteli měla.
Němec
5 article
Ze Slezska.
Slezsko
6 article
(Pro společný postup s Poláky. Anarchie ve slezské justici) Po polské schůzi v Zakopaném, kdež ředitel reálného gymnasia v Orlové p. Piatkowski haran- goval polskou veřejnost k boji proti nám, jakoby slezští Poláci neměli větších a nebezpečnějších od- půrců nad nás, divně vyjímá se v krakovsk „Nové Reformě“ střízlivý článek z Těšína, v němž autor pojednává o německém postupu v zemi, ze- jména v poštovnictví, a o německých snahách do doby nejblíže příští. A vývody jeho jsou v napro- stém rozporu s tím, co polská inteligence slyšela v Zakopaném. Autor článku „Nové Reformy““ správně rozpoznává veliké nebezpečí, jímž by byla ohrožena slovanská věc ve Slezsku, kdyby nadále měly se vyvíjet poměry dosavadními cestami. Přes náš odpor, a dík polské lhostejnosti, dosáhli před několika lety Němci zřízení samostatného poštoví ního ředitelství v Opavě a dnes, jak my, tak Po- láci nevycházíme ze stížností na germanisační rejdy.
Polák Piatkowský Němec Zakopané Orlová Těšín Slezsko Opava
7 article
Kdyby měly býti korunovány úspěchem německé snahy i pokud se týče odluky justiční, železniční. kdyby mělo býti zřízeno v zemi samostatné finanění ředitelství a také samostatná správa církevní, pak zcela určitě podle dosavadních zkušeností by i zde zavládly poměry obdobné oněm, jež se uplatnily v poštovniclví a pak byla by proti Němcům slo- vanská obrana takočka beznadějná. I jest proto nutno, aby čeští i polští poslanci postavili se na odpor proti tomu, aby vláda nadále vycházela vstříe přání slezských Němců a pokud jde o fakti- cký stav poměrů v zemi, tedy aby zakročeno bylo za účelem šetření naprosté objektivity v každém jednotlivém případě. Že bylo velikou taktickou chybou, když nepodařilo se zmařit německé snahy po poštovní odluce Slezska od Moravy, dovozo- vali jsme nejednou. Tato nebyla však spáchána námi, ale Poláky, kteří k německým požadavkům v tomto směru se chovali naprosto nelečně. Dnes, když germanisace ve slezském poštovnictví natro- pila již hotové spousty, přicházejí arciť k rozumu.
Němec Polák Slezsko Morava
8 article
Jest ovšem lépe, že přicházeji dnes, než kdyby k němu nechtěli přijíti nikdy, ale záleží také na tom, pokud polští poslanci budou ochotní ke spo- lečným krokům. Až dosud na jejich straně nikdy mnoho dobré vůle nebylo a hlavně když se jed- nalo o věci, na nichž Poláci nebyli přímo inter- esování. Jinak sluší konstatovati, že článek „Nové Reformy“ jest pozoruhodným projevem pro jiné cesty politického postupu na Slezsku, do jisté míry i na říšské radě, o něž v poslední době na polské straně není právě nouze. Padne ovšem také na vá- hu mínění polských kruhů ve Slezsku. Zde sice poslanci polští vyslovují se pro shodu a pro spo- lečný postup, polská žurnalistika však a konečně i nepolitická inteligence si čas od času zakozačí, jakoby neměli snad Poláci horších protivníků na nás. A to by ovšem musilo také přestat.
Polák Slezsko
9 article
Po poštách přichází zase kapitola o soud- nictví. V poslední době staly se totiž zase v Krnově a Opavě dva případy, které nasvědčují tomu, že ještě není konec německému loupení našich jazy- kových práv. V Krnově najednou prohlášen český jazyk za „v zemi neobvyklý“ a v Opavě odepřen Matiční knihtiskárně český výměr, poněvadž prý vyhotovení jeho v jazyku německém „odpovídá zákonitým předpisům pro Slezsko platným“. čemž ostatně nikdo nepochybuje, pokud jde o ně- mecké strany. Ale pro strany české odpovídá zase „zákonitým předpisům“ vyřízení v řeči české. Zkrátka a dobře z postupu německých soudcův zemi jest patrno, že chtějí česká podání a česká vyřízení co nejvíce omeziti, aby časem, jakožto neobvyklá, je vůbec mohli odmítati. A tu jest otáz- ka, pokud k této německé taktice bude mlčet mi- nisterstvo justice a pokud bude ignorovat příslušné kroky českých kruhů poslaneckých, aby skandá- lům ve slezské justici již jednou učiněn byl konec. Ostatně nebyla by snad nemístnou společná inter- vence s Poláky, kteří dosavadním stavem také velmi trpí. Aspoň by se ukázalo, pokud jest mož- ným společný s nimi postup za účelem obhájení obapolných zájmů.
Polák Krnov Opava
10 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
11 article Vládní úmysly v Čechách.
Vládní úmysly v Čechách. Vídeňský zpravodaj krakovského „Cza- su“ podává opět některé informace o tom, jak vláda hodlá řešiti krisi v Čechách. Informace tyto mají význam proto, že jsou čerpány ze sa- mých kruhů vládních. Zastavení zemské ústa- vy v Čechách bylo dle informací „Czasu“ my- šleno jako přechod k novému vyjednávánío dohodu. Vyjednávání započne v nejbližší do- bě a dokud nebude ukončeno, není, zdá se. řeči o vypsání nových voleb. Poně- vadž pak dlouhá zkušenost učí, že na sněmě na nijakou dohodu nedojde, jest pravděpodob- nou domněnka, že dohoda, o které se snad usnesou vůdcové vážných stran, bude uve- dena v život způsobem neústav- ným, načež teprve ožije ústavaa provedou se nové volby. Pisatel dále praví, že otázka česko-německé dohody je zralejší, než polsko-ruská dohoda, poněvadž obě strany vědí už přesně, co mohou očekáva- ti po dohodě a proto obsah dohody je dosti podrobně vypracován. Vlastně česko-něme- cká dohoda jest v myslích politiků už hotova a jen závodění mezi stranami překáží, aby byla realisována. Neníť dohody, proti níž by se nevyslovily některé strany, a snad právě tato okolnost přiměje vládu, aby otázku tuto vyří- dila cestou neústavní. Nevím — praví dále pi- satel — je-li úmyslem vlády, provésti oktrol.
Čechy
12 article
ale vídím, že veřejné mínění s touto možností počítá a předvídá ji. Protestuje sice, ale bez rozčilení a vášnivosti. Někteří politikové z Čech, němečtí i čeští, spřátelili se dokonce s neústavným rozřešením krise, protože po četných dosavadních marných pokusech jiné cesty, vedoucí k uklidnění země, nevidí. Avšak taková cesta sotva přívede k cíli. I nej- dělnější politikové mezi Čechy a Němci za dlouholetých sporů, všímajíce si pouze domá- cích věcí, ztratili všeobecnou orientaci. Če- chy však nenacházejí se na zvláštním globuse a proto, jako všude jinde, jest i tam ne- bezpečno zahrávatí si s ústavní- mi právy. Snáze se ztratí, než opě naleznou.
Němec Čechy
13 article
K záhřebskému atentátu. Zpravodaj „Pester Lloydu“ byl přijat v ne- mocnici bar. Skerleczem, který mu řekl mimo jiné: Pokládám tu věc za příhodu, kte- rá s nynějšími politickými poměry v Chorvat- sku nemá nijakého spojení. Už proto ne, po- něvadž není dnes v Chorvatsku ani ve Slavo- nii nijakého směru, jemuž by ona příhoda jak- koliv mohla posloužiti. Tomuto mému názoru odpovídá také chování všech zdejších časopi- sů a politiků všech stran, kteří mně projevili soustrast a zločin co nejostřeji odsoudili Ačkoli je především výron přirozeného lid- ského soucitu, jest to přece okolnost význam- ná pro nynější politické názory v Chorvat- sku. Mne tato příhoda nikterak nezmýliv mém dosavadním pojímání zdejších poměrů a nebude míti vlivu na můj další postup a pro- to také nijakých mimořádný ch opatření neučiní m. Připojujeme k tomuto projevu královské- ho komisaře hlasy některých předních zá- hřebských listů. „Obzor“ praví, že Dojčíčův útok není ve spojení s nynějšími politickými událostmi v Chorvatsku. Dojčič jednal pod dojmem zpráv amerických listů o cuvajštině spletl si tehdejší situaci s nynější. Od té doby. co bar. Skerlecz nastoupil úřad, smýšlení v zemi se značně zlepšilo. Výjímečný stav nemůže ovšem nikoho spokojiti, v Chor- vatsku však se s důvěrou očekává, že se bar.
Lloyd Skerlecz Chorvat Dojčíčův Dojčič Chorvatsko Chor
14 article
Skerleczovi podaří krisí rozřešiti a provésti své poslání, to jest obnoviti normální poměr mezi Uhrami a Chorvatskem. Bar. Skerlecz počínal si dosud korektně a nestranně: není tedy příčiny ho odsuzovatí, nebo dokonce ruku na něho vkládati.. Dle „Srbobrana“ útok na bar. Skerlecze působil po celém Chorvatsku trapně, poně- vadž nový komisař příšel do země, aby obno- vil normální poměry a úkol ten dosud svědo- mitě plnil. Proto také možno očekávati, že atentát nebude miti nijakých nepříznivých ná- sledků a nezmaří konečné rozřešení chorvat- ské krise. „Pokret“ píše, že příchod bar. Skerlecz do Záhřeba znamená obrat v chorvatské kris a celá chorvatská veřejnost vyšla úkolu krá- lovského komisaře ochotně vstříc. Rána, kte- rá byla na král. komisaře vypálena, nesouhla- sí s náladou v zemi ani vzhledem k osobě ko- misařově, ani vzhledem k tomu, jak své po- slání provádí. Naopak naše veřejnost chová vřelé přání, aby bar. Skerlecz co nejúspěšněji provedl úkol, který byl na něho vznesen vlast- noručním listem královým.
Rán Uhry Chorvatsko Záhřeb
15 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Přechod bulharských učitelů do srbské služby. Srbská vláda vyzvala bývalé bulharské učitele v krajich nově nabytých, aby přešl do srbských služeb. Ohromná většina učitelu a úřadníků býv. exarchátské organisace uči- nila tak, jen 42 učitelů a exarchátních úřad- níků raději se vystěhovalo i s rodinami do Bulharska. Všichni býv. bulharští duchovní zůstali na svých místech. Obyvatestvo v no- vých krajích jest úplně klidno a všude vládne pořádek. Srbové ve své Makedonií. Srbové v té části Makedonie, které vál- kou nabyli, rychle zavádějí své pořádky a dař se jim to bez komitů. Jako v Botolii, iv Tikveši sešlo se občanstvo na tábor lidu, n němž přijalo následující resoluci: Poznavše za války tváří v tvář osvobo- ditelské vojsko srbské, přesvědčili jsme se, že mezi námi a nimi není žádného rozdílu ani v ja- zyku, ani ve víře, ani v obyčejích. A proto. vyslechnuvše řečí svých národních vůdců. usnesli jsme se prohlásiti před bohem i lidmi z celého srdce i duše: 1. že jsme nevýslovně vděční srbskému vojsku, jež po tolikém sebeobětování učinil konec tureckému otroctví a nám dalo svo- bodu, nejvyšší statek lidský; 2. že od nynějška vystupujeme z bulhar- ské exarchie a přistupujeme k srbské státn pravoslavné církvi, a že jen ji uznávati bu- deme: 3. že jsme ve všem úplně za jedno se svý- mi bratry a osvoboditeli Srby, s nimiž jsme jeden národ a s nimiž chceme společně pra- covati o velikosti a slávě naši srbské državy. Podobné tábory lidu konají se ve všech makedonských městech, k Srbsku připoje- ných. Děje se to z podnětu samého obyvatel- stva, jež tím podává důkaz, že má v srbský stát důvěru a očekává od něho v nejbližš budoucnosti vše, čím stát jest obyvatelstvu povinen.
Srba Bulharsko východ kraj Makedonie Srbsko
16 article
Evropa ve zbrani. U příležitosti 20. mírového sjezduv Haagu přinášejí »Times« přehled vojenské situace velmocí. Chování velmocí za poslední krise je dle tohoto článku nejlepším důka- zem, že všechny si upřímně přejí udržení míru a žádná z nich nehodlá se lehkomyslně pustiti do konfliktu. Ale vlády nesmějí si činiti illusí, jestliže tentokráte bylo možno vyhnouti se válce, neznamená to, že to bude možno vždycky. Vlády, praví »Times«, vědí, jak velké bylo nebezpéčí a s jakou obtíží bylo zaže- hnáno, i jak četné jsou též příčiny, které by je mohly obnoviti. Vědí, jak prudká a zhoubná by byla moderní válka a jak nenapravitelné by mohly býti následky. Proto soudí, že není přiliš těžká žádná oběť, která by mohla zdržeti jejich odpůrce, aby je nenapadli, nebo, kdyby bylo nutno tasiti meč, mohla by jim zabezpečiti vítězství. Připomínajíce pak důvody, pro něž se pokládalo v Německu a ve Francii za nutné rozmnožiti značně aktivní stav armády, pro- hlašují »Tímes«, že není pochybnosti, že první podnět byl dán Německem. Výsledkem opatření, navržených německým generálním štábem a přijatých říšským sněmem, bude, že stav aktivní armády v míru se zvýší ze 723.000 na 870.000 mužů koncem roku 1915. Roku 1917, až učiněná opatření budou miti plný účinek, bude Německo disponovati kromě své aktivní armády ohromnou zálohou 1,400.000 mužů; leč v tom není hlavní ne- bezpečí. Nebezpečí spočívá v tom, že gene- rální štáb německý bude míti možnost vrh- nouti na západní hranici ohromné síly o prvního dne mobilisace.
Evropa Haag Německo Francie Times
17 article
Kvalita vojska a jeho výcvik budou zlepšeny, mobilisace bude zkrácena o dva dny a ochranné vojsko, jehož úkolem jest zabezpečiti soustředění armády, bude přive- deno na takový stupeň dokonalosti, že bude moci udeřiti na hranice ve třech dnech po zahájení nepřátelství. Mnohé sbory budou připraveny zahájiti tažení ve 24 hodinácha některé prý budou pohotově v šesti nebo čtyř hodinách. Na obou stranách hranic vědí všichni dobře, že úmyslem generálního štábu německého pro případ války je vrhnouti se na hranice a zdrtiti Francii neodolatelným útokem dříve než by těžkopádné ruské massy měly čas překročiti výhodní hranice. Nový zákon poskytuje Německu armádu úplně způsobilou ku provedení tohoto plánu. Starost o sebezachování ukládala Francii nutnost připraviti se na odražení rány. Nový vojenský zákon, který byl nedávno odhlasován, v odpověď na vojenský zákon německý, je replikou, která, jak podotýká vojenský spolupracovník »Timesů« plukovník Repington, není úplně rovnocenná, ale je nejlepší, jaká mohla býti učiněna. Uvažujíce pak o situaci Anglie, konči »Times«: Nemůžeme si nadále činiti illusí a věřiti, že Anglie bude moci udržeti své zbrojení v téže míře jako druhdy, kdežto ostatní mocnosti zdokonalily své zbrojení na lakový stupeň. Jestliže rovnováha mocnost má býti zachována, musíme v ní udržeti své místo. Ale abychom toto místo udrželi, le nutno, aby poměr naších sil vzhledem k ostatním velmocem byl stále asi stejný. Všichni litují vzrůstajících výloh, jež vyža- duje národní obrana, ale je to cena naší svobody a naší bezpečnosti. Nutno tedy platiti a platiti velmi rychle. Naše bezpeč- nost vyžaduje, aby vláda učinila nutná opa- tření v tomto směru a aby je učinila dřive. než bude pozdě.
Repington Francie Německo Anglie Timesy Times
18 article
Spojené státy a Mexiko. V napětí, jež panuje mezi Spojenými stály a Mexikem, způsobily sensaci a po- plach nepravdivé zprávy o úplné roztržee. rozšířené nejspíše za účelem bursovních ma- névrů. Zatím co depeše z Mexika oznamo- valy, že president Huerta dal Spojeným státům ultimatum, aby uznaly jeho vládu, měl John Lind, osobní vyslanec presidenta Wilsona s Huertou na vlastní jeho žádost rozhovor, jenž trval dvé hodiny, a Lind sdě- luje, že generál Huerta byl velmi srdečný Dopisovatel »New York Heraldu« sdě- luje, že Lind použil této příležitosti, aby Huertu upozornil na vážnost siťuace, která by nastala, kdyby Mexiko odmítlo washing- tonský návrh na prostřednictví ke sjednání příměří mezi mexickými stranami a poža- davek, aby se vykonaly ústavní volby, aby Huerta nebyl kandidátem presidentství a aby byla zabezpečena ochrana cizinců v Mexiku. V Bílém domě ve Washingtonu se zdr- žují zatím všech úsudků o výsledku tohoto rozhovoru, z něhož posud nelze seznati úmysly presidenta Huerty. Wasbington byl překvapen depešemi z Mexika, oznamujícími, že Huerta dal ullimatum, že prostřednictví washingtonské vlády bylo zamítnuto a ko- nečně že byly vráceny pověřovaci listiny diplomafickému jednatelí Spojených státův Mexiku Snaughnessymu, oficiální zprávy, pu- zději došlé však způsobily uklidnění.
John Linda Wilson Linda Huerta Wasbington spojený stát Mexiko Huerta Washington Huerta New York Herald bílý dům
19 article
Sděluje se, že Snanghnessy, když četl tyto zprávy v novinách, navštívil mexického ministra zahraničních záležitostí, jenž po úradě s presidentem Huertou prohlásil, že zprávy ony jsou bezpodstatny. President Huerta nařídil vyšetřování, aby zjistil jejich původ. Politický skandál v Novém Yorku. Dle zpráv z Albany nepodrobí se v obžalob daný guvernér Sulzer oficiálně projevenému míně- ní generálního attorneye státu Nového Yorku, dle něhož má viceguverner Glyna vykonávati funkee guvernera, dokud nedojde k soudnímu rozhodnuti o obžalobě. Zatím co Sulzer stále vzdoruje svým odpůr- cům, chystají se stoupenci Glynnovi, posíleni vý- rokem generálního attorneye, zabrániti Sulzrov další vykonávání guvernérského úřadu. Projev Spolku českých advokátů v království Českém o vládních opatřeních z 26. července 1913.
Snanghnessy Huerta Glynn Nový York Alban
20 article
Výbor Spolku českých advokátů v království Českém, pojednav o právní povaze vládních opa- tření z 26. července 1913, usnesl se ve schůzích. konaných dne 1. a 12. srpna 1913, takto: Ježto jest účelem spolku našeho, spolupůso- biti při vývoji práva soukromého i veřejného posuzovati vliv platných zákonů (§ 1. odst. c) sta- nov), a ježto členové spolku jako advokáti složili Jeho Milosti králi a Veličenstvu císaři přísahu věrnosti a poslušnosti, slíbivše při tom, že zacho- vávati budou neochvějně základní zákony státní a ostatní zákony, nemůžeme mlčky přihlížeti ku porušování jejich. Vyslovujeme proto veřejně práv- ní přesvědčení, že císařský paten ze dne 26. července 1913, jimž byl roz- puštěn zemský sněm království Če- ského, aniž by byly aové volby sou- časně vypsány a císařský patentz téhož dne, týkající se dalšiho veden zemské správy království Českého odporuji nynějží ústavě zemské ústavnímu zřízení naší říše, utvrze- nému neodvolatelnými základním zákony. Porušení zákona spočívá v tom 1. že vláda nenařídila ihned nových voleb d zemského sněmu království Českého; 2. že vláda zřídila libovolnou zemskou správnt komisi, odňala zemskému výboru jeho ústavní agendu a přikázala oné komisi úkony, náležejíeí výhradně zemskému výboru a po případě sněmu království Českého; 3. že vláda nejen opomenula provésti ústavní kroky k zavedení pořádku v našem království nýbrž sama spolupůsobila k tomu, aby nastal do- mnělý stav nouze, kterého použila k opatřením jichž ani nynější zemské zřízení království Českého ani ostatní veřejné právo naší říše naprosto ne- znají.
spolek český advokát
21 article K odstavci 1.
K odstavci 1. Základními zákony říže naší (cís. diplom z 20 října 1860 ř. z. 226, patent z 26. února 1861 ř. z. 20 s připojenými k němu ústavami zemskými, státní základní zákony z 21. prosince 1867) zavedena byla ústavnost pro všecky obory zákonodárství I správy a nezrušitelně zaručena sněmům zem- ským, zvoleným jako zastupitelstvo národů, tuto říši obývajících, součinnost v obou těchto smě- rech (odst. Vl. patentu z 26. února 1861 ř. z. 20). Jedinými ústavními orgány národů ke spolu- vládě povolaných jsou sněmy zemské a jimi zvo- lené zemské výbory (8§ 1. a 11. zemského zřízení pro království České z 26. února 1861 a totožné předpisy ostatních ústav zemských). Panovník má sice neobmezené právo rozpustit sněm zemský, ale § 10. našeho zemského zřízení totožné předpisy všech ostatních ústav zemských nařizují výslovně, že sněm rozpuštěn býti může jen za současného vypsání nových voleb [„unter gleichzeitiger Anordnung neuer Wahlen“. Tento předpis jest základní zárukou ústavno- sti, neboť jím má býti zajištěna nepřetržitost spolu- působení národů při zákonodárství i správě.
22 article
Za zachování ústavnosti a všech předpisů zří- zení zemských, z nichž každému zaručil cís. patent z 26. února 1861 povahu státního základního záko- na dotyčné země, odpovědno jest výlučně minister- stvo, jemuž články 2., 8. a 9. státního základního zákona z 21. prosince 1867 ř. z. 145 o moci vládní a výkonné ukládají povinnost, zachovávati ne- ochvějně základní zákony království a zemí na radě říšské zastoupených a vládnouti jen ve shodě s nimi a s ostatními zákony. Bylo tedy ústavní povinností vlády, vypsati ihned nové volby do zemského sněmu král. Če- ského, jakmile panovník sněm rozpustil. Od po- čátku ústavnosti až dosud vždy bylo s rozpuštěním sněmů nařízeno, aby nové volby ihned byly vy- psány. Nyní však vláda ponechala provedení vo- leb volnému svému uvážení, čímž král. České proti zákonu postrádatí bude po dobu neurčitou a snad nedohlednou ústavního zastupitelstva. Dochází tak ku porušení nepřetržitosti ústav- ního života v král. Českém v odporu se zákl. zákony tohoto království i celé říše a ničeho na tomto po- rušení práva nemění, že vláda projevila přání, aby tento nezákonný stav co nejdříve minul.
23 article
K odstavcí 2.
24 article
Jedinými zákonnými zástupci král. Českého jsou zemský sněm a výbor zemský, z něho zvo- lený, jako správní a výkonný orgán zastupitelstva zemského. (§§ 1., 16. až 25. a 11., 26. až 32. zřízení zemského.) § 14. zem. zříz. výslovně stanovi, že působ- nost zemského výboru trvá i po rozpuštění sněmu tak dlouho, až sněm nově zvolený zvolí výbor nový. Zemský výbor zodpověden je jedině sněmu (8 26. zem. zříz.) a má také právo, zkoumati plat- nost nových voleb a podati o tom zprávu novému sněmu. (§ 31. zem. zříz-) Uprázdněné místo nejvyššího maršálka zem- ského má v duchu zemského zřízení neprodleně býti znovu obsazeno, ježto funkce ta jest organí- ckou součástí nynější ústavy zemské, tvoříc vý- hradu Jeho Milostí královské, jejíž nepřetržité pro- vádění také z tohoto důvodu nestrpí odkladu. Opatřovati prostředky k úhradě potřeb zem- ských přísluší výhradně sněmu zemskému a zem- skému výboru království Českého jako jeho orgánu výkonnému (§§ 22., 2. a 26. zem. zříz.). Vládní opatření z 26. července 1913 porušila veškeré tyto předpisy zemského zřízení, odňala zemskému výboru jeho ústavní agendu a přikázala ji libovolně sestavené t. zv. zemské správní ko- misi, složené z c. k. státních úřadníků. Že byla zemská ústava porušena, uznává vláda sama doprovodem, uveřejněným v časopisu „Wie- ner Zeitung“ z 27. července 1913, přiznávajíc, že nastoupila cestu, jejíž opatření leží mimo ústavu.
Wie ner Zeitung
25 article
Politické důvody tohoto opatření jsou národu našemu obecně známy i není třeba tuto jich opa- kovati a rozebírati. Po stránce právní, kterou se výhradně zabývati chceme, není pochybnosti, že porušení neb i jen pouhé nešetření zákona omlou- vati nelze žádnými důvody ani politickými ani ne- politickými. Každý i nejméně důležitý zákon jest příkazem imperativním, jehož platnost za všech okolnosti tak dlouho trvá, dokud nebyl zákonnou t. j. ústavní cestou změněn. Přední ústavní povin- ností vlády jest, aby sama zachovávala zákonya bděla nad tím, by je i jiní, zvláště veřejné orgány státní i zemské zachovávaly. Každě nešetře- ní zákona jest porušením právního řádu, zvláště však tehdy, nešetří-li vláda zá- konů a jmenovitě neodvolatelných předpisů stát- ních základních zákonů. Za jednání taková zodpo- vídá dle nynější ústavy jedině vláda t. i. vládnoucí minisťerstvo, nikoli panovník (čl. 1., 2. a 9. stát. základního zákona z 21. prosince 1867 ř. z. 145) Vláda sama jest původcem těchto opatření, nebot je v ministerské radě usnesla a panovníkovi ke schválení doporučila. K odslavci 3. Vláda snaží se omluviti počin svůj tím, že prý sněm království Českého po léta není s to, aby plnil úkoly zákonem mu přikázané a že prý nyní též zemský výbor nemůže dostáti ani finančním povinnostem zemské správy, aniž prý může vůbec zákonným způsobem dále zastávati funkce jemu náležející. Důvody ty však neobstojí při zkoumání práv- ním. Dle § 8. zem. zříz. má býti sněm královstvi Českého svoláván zpravidla jednou za rok. Této ústavní povinnosti vláda nedostála již po více let a neučinila zejména před rozpuštěním sněmu ani pokus o jeho svolání aniž jemu projevila ústavním způsobem své úmysly, k čemuž § 37 zem. zřízení zaručuje vládě vždy možnost.
26 article
Nelze právem tvrditi, že zemský výbor ne- může dostáti ani finančním povinnostem zemské správy, neboť zemský výbor usnesl se o vy- bírání takových dávek zemských, jichž výnos byl by zabezpečil další vedení hospodářství zem- ského, kdyby byla vláda neodepřela ústavního schválení, k tomu dožadovaného. Zvláště však postrádá právní pravdivosti dů- vod, že výbor zemský nemohl vůbec zákonným způsobem dále zastávati funkce jemu přináležející ježto má zemský výbor dosud dostatečný počeí členů, způsobilých ku platnému usnášení. § 42. zem. zříz. totiž stanoví, že ku platnému usnesení jest třeba přítomnosti nejméně pěti pří- sedících zemského výboru, kterýž počet tu dosu jest, ježto 6 přísedících funkcí svých se nevzdalo. Dle § 11. zem. zříz. předsedá nejvyšši zemský maršálek sezením zemského výboru a má právo ustanoviti si zástupcem některého z přísedicích. kdyby sám předsedati nemohl, Nejvyšší maršálek zemský ovšem se vzdal svého úřadu, ale nehledě k tomu, že se tak zajisté nestalo bez dohody s vládou, měla ona a dosu má možnost, navrhnouti panovníkovi jmenování nového zemského maršálka. Vláda sama nemůže se tedy po právu omlou- vati tím, že zemské orgány nejsou způsobilé k u- snášení, když sama nepostarala se o to, aby úřa nejvyššího zemského maršálka byl znovu obsazen, což jest nejen jejím právem, nýbrž zároveň její dů- ležitou povinností ústavní. Právo z nouze není právem zákonným, nýbrž pouhou moci, jejíž použití může býti jen tehdy omluveno, nebylo-li naprosto jiného východu. Toho však o situaci v království Českém tvrditi nelze Vláda nesvolala zemský sněm. nejmenovala nej- vyššího zemského maršálka a odepřela schváliti návrhy zemského výboru, směřující na sanaci fi- nancí zemských v témž rozsahu, jak je vláda sama zemské správní komisi rozkázala.
27 article
Co mohlo býti provedeno orgánem ústavním totiž zemským výborem, nemělo býti zaváděno nově utvořeným orgánem neústavním Zvláště ale odporuje ústavě zemské a zájmům země, aby členové zemské správní komise, vládou jmenovaní a mocí do zemské správy zavedení. byli odměňováni z prostředků zemských. Vláda nechtěla zemskému výboru povoliti vy- bírání vyšších přírážek, než které povolil sněm. prohlašujíc to za neústavní, sama však uložila zemi povinnost, platiti c. k. úřadníky za funkce, které z nařízení vlády proti ústavě zemské zastávati mají. Také v tom jest porušení práva zemského. že vláda dala zastaviti příjmy oněch přísedícíeh zemského výboru, kteří se úřadů svých nevzdali. zvláště když se uváží, že dle § 15. zem. zříz. je- dině sněm má právo ustanovovati odměnu přísedí- cích zemského výboru. Zjištěno budiž dále, že zemské zřízení nepö- skytuje vládě možnost, zbavovati přísedící úřadu a že tito nemohli svých ústavních oprávnění anl nároků na odměnu z prostředků zemských, sněmem povolenou, tím pozbýti, že jim jest zabráněno ko- nati úřad, k němuž byli ochotní a povinni. Nebylo tedy právních důvodů k nevypsání voleb, k ustavení zemské správní komise a k vy- psání a vybírání zemských dávek cestou neústavní. Naopak měla vláda dle ústavy zemské jme- novati nového nejvyš. zem. maršálka, svolati sněm k doplňovacím volbám do zemského výboru vyčkati jeho usnesení, nebo sněm rozpustiti a vy- psati zároveň nové volby.
29 article
Dovozena jest tedy nezákonnost vládního po- stupu dle nynějšího rakouského práva veřejného. Zemská ústava nemá podobného ustanovení. jako ústava říšská ve známém článku 14. základ- ního zákona státního z 21. prosince 1867 ř. z. 141. Může tedy císařský patent z 26. července 1913, jímž se nařizuje vybírati zvýšené přírážky zemské a pivní dávku, míti toliko povahu nařízenía nikoli zákona, zvláště když i dle nynější ústavy zemské (S 22. zem. zříz.) nestanoví se rozpočet a zemské dávky zákonem, nýbrž pouhým usnesením sněmu, pro něž jest vyhrazeno schválení panov- níkem, převyšují-li přírážky zemské výši 10%% daní státních neb jedná-li se o jiné dávky zemské. Ji- nak jest tomu v ústavě říšské, kde rozpočet i po- volení vybírati daně děje se ve formě zákona (§ 11. lit. c) stát. zákl. zák. z 21. prosince 1867 ř. z. 141 a § 11. zák. z 12. května 1873 ř. z. 944). Poněvadž má císařský patent z 26. července 1913 jen povahu pouhého na- řízení a nikoli zákona, podroben jest co do otázky platnosti přezkoumání povolanými stolicemi soudními (správ- ní dvůr soudní, říšský soud), po případěi řádnými soudy, zvláště pokud ideo vymáhání zemských dávek exekucí soudní, při sporech, vedených jmé- nem král. Českého a vůbec ve všech případech, kdy řádné soudy císař- ských patentů z 26. července 1913 po- užíti mají. (čl. 7. zákl. zák. o moci soudcovské z 21. prosince 1867 ř. z. 144.) Vedle nynějšího zákonodárství zemského a říšského jsou ale prame- nem práv království Českého a živým zřidlem, z něhož práva království na- šeho neustále a nezrušitelně plynou, ještě ony důležité státní akty panov- nické, které na vždy zališťují král.
30 article
Českému jeho starobylá práva. Těm poslední vládní opatření rovněž na- prosto odporují V Praze, dne 14. srpna 1913. Z řeči říš. poslance dvor. rady prof. Hráského v Nymburce. Na veřejné schůzi politické, v Nymburce dn 17. srpna pořádané, promluvil říšský poslanec, dv. rada a prof. J. V. Hráský obšírnou, důkladnou řeč politickou, ve které pojednal o dosazení zem- ské správní komise v Čechách čís. II. Z vývodů řečníkových vyjímáme obšírněji jeho výklad o této komisi a o cestách, po nichž jest české politice jíti, aby co nejdříve nastaly v našem království opět ústavní poměry. Posl. Hráský, dovodiv ze statutu zemské správní komise, že červencové patenty jsou po- rušením ústavy, pravil: Bylo-li možno z moci panovnické dáti komisi z úřadníků státních tuto právomoc, tím snadněji ji možno bylo dáti zem- skému výboru — kontinnita samosprávy mohla býti udržena a finance zemské mohly býti při tom též opatřeny, a jistě nebylo by způsobilo toto do- časné rozšíření moci výboru zemského takový správní a ústavní chaos, takovou krisi státní, jak nyní se v důsledku červencových nařízení vyvíjí.
profesor Hráský Hráská Posl Praha Nymburk Čechy
31 article
Vláda se k prostému východisku tomu neodhodlala. jelikož nechtěla prý porušiti princip svrchovanosti moci státní, jež by takto na orgán samosprávný přenešena byla, a zejména konsekvence i u jiných zemských sněmů vyvoditi mohla. Proto rozhodla se vláda navrhnouti panovníkovi rozpuštění sně- mu, odstranění zemského výboru a jmenování ko- mise, záležející však z bývalých zemských přísedí- cích za předsednictví nejv. zemského maršálka. Toto obejití zemské ústavy bylo na tolik snesitelné, že by bývala byla zachována kontinuita zemského výboru a tendence správy zemské — o čemž za nynější modality velice pochybovati možno — úřadování zůstane obdobné, ale duch jeho bude jiný. S touto prvou modalitou mohl se konečně český politický svět dobře smířiti a přijmouti názor dra. Kra- máře, ze dvojího zla voliti zlo menie Jakmile Němcí o úmyslu vládním zvěděli, ihne protestovali u ministerského předsedy, přímo mu vypovídajíce podporu svazu něm. národního, jeliko by opatřením takovým byli prý vydáni absolutí- stické moci býv, českých zemských přísedících. Hrabě Stürgkh kapituloval před Němci a navrhl panovníkovi komisi zemskou ze státních úřadníků. Tím dopomohl německé obstrukci ke značnému taktickému úspěchu, splnilo se, co od počátku ob- strukce hlásali, že nemůže skončiti jinak, bud uznáním německých požadavků či státním komi- sařem. V druhé části řečí pojednal posl. Hráskýo tom, jak přivoditi, aby mimoústavní stav v král.
Stürgkh Němec
32 article
Českém nepotrval dlouho. O této věci pravil ze- jména: „Mnozí, seriosní politikové naši jsou toho názoru, že se tak státi má jedině cestou ústaví a sice vymáhati na vládě svolání sněmu zemského na základě starého volebního řádu jedině k tomu, aby se usnesl na novém volebním řádu a pak no- vému sněmu z toho vzešlému přenechati jednání vyrovnací. Zajisté byl by to správný postup nikdo by si ho nepřál tak, jako nár. strana svobo- domyslná, jež myšlenku všeobecného, rovného práva volebního s poměrným zastoupením stran od dob Sladkovského stále fedrovala, v r. 1905 návrh Podlipného, v roce 1908 návrh Koernerův sněmu předložila. Kdyby i nový sněm dle starého řádu volebního zvolen byl a podle dohody předvolební i všechny české strany v něm zastoupeny byly — přece jen jest velice pochybno, zda jakého jednání schopen bude. Němci ve svém nyní povzneseném velikáž- ství ho co nejúsilovněji mařiti budou. Musil by se státi neobyčejný převrat názorů buď u Němců, neb u vlády, aneb musila by se přiostřit krise státní tou měrou, že by Rakousko nuceno bylo samo v sobě opory hledati. Vláda sama hodlá sice vyrovnávací konference ve Vídni v době co nejbližší obnoviti — avšak jiz předem jest v rozpacích, koho k nim přizvati — těch, již by měli ústavní legitamce, není, a po- chybno jest, zda jiní k úkolu tomu se uváží, zá- stupcové politických stran nemohou zaručiti, ž příšti sněm dojednání ža schválí. To jest jasno vládě i německým stranám, proto nelze úmysl vlá- dy jinak vykládati, nežli, aby si zjednala ko- nečnou výměnu názorů všech inter- esovaných politických stran pro
Sladkovský Podlipný Koernerův Němec Musil Rakousko Vídeň