3
masthead
22. srpna 1913. Číslo 230.
4
article
štvanice tamních českých listů proti sobě? Ná-
rodní rada má přece zakročiti, aby nastalo uklid-
nění rozvášněných myslí, Národní rada má zjistiti.
zda důvody, kterými bojuje se proti Národní jed-
notě olomoucké, jsou správné. Opakujeme, co jsme
napsali, že proti přestřelkům té neb oné strany
v obranné instituci národní dá se — v samé insti-
tuci té zakročiti a není třeba rozvraceti pracně vy-
budovanou stavbu. Toto stanovisko přece není
žádný „nepěkný útok“, nýbrž prostě snaha, aby se
docílilo nápravy ve všech směrech. V době, kdy
Němci ve všech směrech s napjetím sil proti našim
posicím menšinovým jdou, kdy posíleni jsou
úřadech a j. germanisačními činy vládními — v té
době rozháranost naše a vášnivé potírání obran-
ných posic přinese prostě národní škodu a za tu
bude zodpovědna i každá strana, která místo pro-
spěchu všeobecného národního vlastní zá jmy
na zřeteli měla.
Němec
5
article
Ze Slezska.
Slezsko
6
article
(Pro společný postup s Poláky.
Anarchie ve slezské justici)
Po polské schůzi v Zakopaném, kdež ředitel
reálného gymnasia v Orlové p. Piatkowski haran-
goval polskou veřejnost k boji proti nám, jakoby
slezští Poláci neměli větších a nebezpečnějších od-
půrců nad nás, divně vyjímá se v krakovsk
„Nové Reformě“ střízlivý článek z Těšína, v němž
autor pojednává o německém postupu v zemi, ze-
jména v poštovnictví, a o německých snahách do
doby nejblíže příští. A vývody jeho jsou v napro-
stém rozporu s tím, co polská inteligence slyšela
v Zakopaném. Autor článku „Nové Reformy““
správně rozpoznává veliké nebezpečí, jímž by byla
ohrožena slovanská věc ve Slezsku, kdyby nadále
měly se vyvíjet poměry dosavadními cestami. Přes
náš odpor, a dík polské lhostejnosti, dosáhli před
několika lety Němci zřízení samostatného poštoví
ního ředitelství v Opavě a dnes, jak my, tak Po-
láci nevycházíme ze stížností na germanisační rejdy.
Polák
Piatkowský
Němec
Zakopané
Orlová
Těšín
Slezsko
Opava
7
article
Kdyby měly býti korunovány úspěchem německé
snahy i pokud se týče odluky justiční, železniční.
kdyby mělo býti zřízeno v zemi samostatné finanění
ředitelství a také samostatná správa církevní, pak
zcela určitě podle dosavadních zkušeností by i zde
zavládly poměry obdobné oněm, jež se uplatnily
v poštovniclví a pak byla by proti Němcům slo-
vanská obrana takočka beznadějná. I jest proto
nutno, aby čeští i polští poslanci postavili se na
odpor proti tomu, aby vláda nadále vycházela
vstříe přání slezských Němců a pokud jde o fakti-
cký stav poměrů v zemi, tedy aby zakročeno bylo
za účelem šetření naprosté objektivity v každém
jednotlivém případě. Že bylo velikou taktickou
chybou, když nepodařilo se zmařit německé snahy
po poštovní odluce Slezska od Moravy, dovozo-
vali jsme nejednou. Tato nebyla však spáchána
námi, ale Poláky, kteří k německým požadavkům
v tomto směru se chovali naprosto nelečně. Dnes,
když germanisace ve slezském poštovnictví natro-
pila již hotové spousty, přicházejí arciť k rozumu.
Němec
Polák
Slezsko
Morava
8
article
Jest ovšem lépe, že přicházeji dnes, než kdyby
k němu nechtěli přijíti nikdy, ale záleží také na
tom, pokud polští poslanci budou ochotní ke spo-
lečným krokům. Až dosud na jejich straně nikdy
mnoho dobré vůle nebylo a hlavně když se jed-
nalo o věci, na nichž Poláci nebyli přímo inter-
esování. Jinak sluší konstatovati, že článek „Nové
Reformy“ jest pozoruhodným projevem pro jiné
cesty politického postupu na Slezsku, do jisté míry
i na říšské radě, o něž v poslední době na polské
straně není právě nouze. Padne ovšem také na vá-
hu mínění polských kruhů ve Slezsku. Zde sice
poslanci polští vyslovují se pro shodu a pro spo-
lečný postup, polská žurnalistika však a konečně
i nepolitická inteligence si čas od času zakozačí,
jakoby neměli snad Poláci horších protivníků na
nás. A to by ovšem musilo také přestat.
Polák
Slezsko
9
article
Po poštách přichází zase kapitola o soud-
nictví. V poslední době staly se totiž zase v Krnově
a Opavě dva případy, které nasvědčují tomu, že
ještě není konec německému loupení našich jazy-
kových práv. V Krnově najednou prohlášen český
jazyk za „v zemi neobvyklý“ a v Opavě odepřen
Matiční knihtiskárně český výměr, poněvadž prý
vyhotovení jeho v jazyku německém „odpovídá
zákonitým předpisům pro Slezsko platným“.
čemž ostatně nikdo nepochybuje, pokud jde o ně-
mecké strany. Ale pro strany české odpovídá zase
„zákonitým předpisům“ vyřízení v řeči české.
Zkrátka a dobře z postupu německých soudcův
zemi jest patrno, že chtějí česká podání a česká
vyřízení co nejvíce omeziti, aby časem, jakožto
neobvyklá, je vůbec mohli odmítati. A tu jest otáz-
ka, pokud k této německé taktice bude mlčet mi-
nisterstvo justice a pokud bude ignorovat příslušné
kroky českých kruhů poslaneckých, aby skandá-
lům ve slezské justici již jednou učiněn byl konec.
Ostatně nebyla by snad nemístnou společná inter-
vence s Poláky, kteří dosavadním stavem také
velmi trpí. Aspoň by se ukázalo, pokud jest mož-
ným společný s nimi postup za účelem obhájení
obapolných zájmů.
Polák
Krnov
Opava
10
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
11
article
Vládní úmysly v Čechách.
Vládní úmysly v Čechách.
Vídeňský zpravodaj krakovského „Cza-
su“ podává opět některé informace o tom, jak
vláda hodlá řešiti krisi v Čechách. Informace
tyto mají význam proto, že jsou čerpány ze sa-
mých kruhů vládních. Zastavení zemské ústa-
vy v Čechách bylo dle informací „Czasu“ my-
šleno jako přechod k novému vyjednávánío
dohodu. Vyjednávání započne v nejbližší do-
bě a dokud nebude ukončeno, není, zdá se.
řeči o vypsání nových voleb. Poně-
vadž pak dlouhá zkušenost učí, že na sněmě
na nijakou dohodu nedojde, jest pravděpodob-
nou domněnka, že dohoda, o které se snad
usnesou vůdcové vážných stran, bude uve-
dena v život způsobem neústav-
ným, načež teprve ožije ústavaa
provedou se nové volby. Pisatel dále
praví, že otázka česko-německé dohody je
zralejší, než polsko-ruská dohoda, poněvadž
obě strany vědí už přesně, co mohou očekáva-
ti po dohodě a proto obsah dohody je dosti
podrobně vypracován. Vlastně česko-něme-
cká dohoda jest v myslích politiků už hotova
a jen závodění mezi stranami překáží, aby
byla realisována. Neníť dohody, proti níž by se
nevyslovily některé strany, a snad právě tato
okolnost přiměje vládu, aby otázku tuto vyří-
dila cestou neústavní. Nevím — praví dále pi-
satel — je-li úmyslem vlády, provésti oktrol.
Čechy
12
article
ale vídím, že veřejné mínění s touto možností
počítá a předvídá ji. Protestuje sice, ale bez
rozčilení a vášnivosti. Někteří politikové
z Čech, němečtí i čeští, spřátelili se dokonce
s neústavným rozřešením krise, protože po
četných dosavadních marných pokusech jiné
cesty, vedoucí k uklidnění země, nevidí.
Avšak taková cesta sotva přívede k cíli. I nej-
dělnější politikové mezi Čechy a Němci za
dlouholetých sporů, všímajíce si pouze domá-
cích věcí, ztratili všeobecnou orientaci. Če-
chy však nenacházejí se na zvláštním globuse
a proto, jako všude jinde, jest i tam ne-
bezpečno zahrávatí si s ústavní-
mi právy. Snáze se ztratí, než opě
naleznou.
Němec
Čechy
13
article
K záhřebskému atentátu.
Zpravodaj „Pester Lloydu“ byl přijat v ne-
mocnici bar. Skerleczem, který mu řekl
mimo jiné: Pokládám tu věc za příhodu, kte-
rá s nynějšími politickými poměry v Chorvat-
sku nemá nijakého spojení. Už proto ne, po-
něvadž není dnes v Chorvatsku ani ve Slavo-
nii nijakého směru, jemuž by ona příhoda jak-
koliv mohla posloužiti. Tomuto mému názoru
odpovídá také chování všech zdejších časopi-
sů a politiků všech stran, kteří mně projevili
soustrast a zločin co nejostřeji odsoudili
Ačkoli je především výron přirozeného lid-
ského soucitu, jest to přece okolnost význam-
ná pro nynější politické názory v Chorvat-
sku. Mne tato příhoda nikterak nezmýliv
mém dosavadním pojímání zdejších poměrů a
nebude míti vlivu na můj další postup a pro-
to také nijakých mimořádný ch
opatření neučiní m.
Připojujeme k tomuto projevu královské-
ho komisaře hlasy některých předních zá-
hřebských listů. „Obzor“ praví, že Dojčíčův
útok není ve spojení s nynějšími politickými
událostmi v Chorvatsku. Dojčič jednal pod
dojmem zpráv amerických listů o cuvajštině
spletl si tehdejší situaci s nynější. Od té doby.
co bar. Skerlecz nastoupil úřad, smýšlení
v zemi se značně zlepšilo. Výjímečný
stav nemůže ovšem nikoho spokojiti, v Chor-
vatsku však se s důvěrou očekává, že se bar.
Lloyd
Skerlecz
Chorvat
Dojčíčův
Dojčič
Chorvatsko
Chor
14
article
Skerleczovi podaří krisí rozřešiti a provésti
své poslání, to jest obnoviti normální poměr
mezi Uhrami a Chorvatskem. Bar. Skerlecz
počínal si dosud korektně a nestranně: není
tedy příčiny ho odsuzovatí, nebo dokonce
ruku na něho vkládati..
Dle „Srbobrana“ útok na bar. Skerlecze
působil po celém Chorvatsku trapně, poně-
vadž nový komisař příšel do země, aby obno-
vil normální poměry a úkol ten dosud svědo-
mitě plnil. Proto také možno očekávati, že
atentát nebude miti nijakých nepříznivých ná-
sledků a nezmaří konečné rozřešení chorvat-
ské krise.
„Pokret“ píše, že příchod bar. Skerlecz
do Záhřeba znamená obrat v chorvatské kris
a celá chorvatská veřejnost vyšla úkolu krá-
lovského komisaře ochotně vstříc. Rána, kte-
rá byla na král. komisaře vypálena, nesouhla-
sí s náladou v zemi ani vzhledem k osobě ko-
misařově, ani vzhledem k tomu, jak své po-
slání provádí. Naopak naše veřejnost chová
vřelé přání, aby bar. Skerlecz co nejúspěšněji
provedl úkol, který byl na něho vznesen vlast-
noručním listem královým.
Rán
Uhry
Chorvatsko
Záhřeb
15
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Přechod bulharských učitelů do srbské služby.
Srbská vláda vyzvala bývalé bulharské
učitele v krajich nově nabytých, aby přešl
do srbských služeb. Ohromná většina učitelu
a úřadníků býv. exarchátské organisace uči-
nila tak, jen 42 učitelů a exarchátních úřad-
níků raději se vystěhovalo i s rodinami do
Bulharska. Všichni býv. bulharští duchovní
zůstali na svých místech. Obyvatestvo v no-
vých krajích jest úplně klidno a všude vládne
pořádek.
Srbové ve své Makedonií.
Srbové v té části Makedonie, které vál-
kou nabyli, rychle zavádějí své pořádky a dař
se jim to bez komitů. Jako v Botolii, iv
Tikveši sešlo se občanstvo na tábor lidu, n
němž přijalo následující resoluci:
Poznavše za války tváří v tvář osvobo-
ditelské vojsko srbské, přesvědčili jsme se, že
mezi námi a nimi není žádného rozdílu ani v ja-
zyku, ani ve víře, ani v obyčejích. A proto.
vyslechnuvše řečí svých národních vůdců.
usnesli jsme se prohlásiti před bohem i lidmi
z celého srdce i duše:
1. že jsme nevýslovně vděční srbskému
vojsku, jež po tolikém sebeobětování učinil
konec tureckému otroctví a nám dalo svo-
bodu, nejvyšší statek lidský;
2. že od nynějška vystupujeme z bulhar-
ské exarchie a přistupujeme k srbské státn
pravoslavné církvi, a že jen ji uznávati bu-
deme:
3. že jsme ve všem úplně za jedno se svý-
mi bratry a osvoboditeli Srby, s nimiž jsme
jeden národ a s nimiž chceme společně pra-
covati o velikosti a slávě naši srbské državy.
Podobné tábory lidu konají se ve všech
makedonských městech, k Srbsku připoje-
ných. Děje se to z podnětu samého obyvatel-
stva, jež tím podává důkaz, že má v srbský
stát důvěru a očekává od něho v nejbližš
budoucnosti vše, čím stát jest obyvatelstvu
povinen.
Srba
Bulharsko
východ kraj
Makedonie
Srbsko
16
article
Evropa ve zbrani.
U příležitosti 20. mírového sjezduv
Haagu přinášejí »Times« přehled vojenské
situace velmocí. Chování velmocí za poslední
krise je dle tohoto článku nejlepším důka-
zem, že všechny si upřímně přejí udržení
míru a žádná z nich nehodlá se lehkomyslně
pustiti do konfliktu. Ale vlády nesmějí si
činiti illusí, jestliže tentokráte bylo možno
vyhnouti se válce, neznamená to, že to bude
možno vždycky.
Vlády, praví »Times«, vědí, jak velké
bylo nebezpéčí a s jakou obtíží bylo zaže-
hnáno, i jak četné jsou též příčiny, které by
je mohly obnoviti. Vědí, jak prudká a zhoubná
by byla moderní válka a jak nenapravitelné
by mohly býti následky. Proto soudí, že není
přiliš těžká žádná oběť, která by mohla
zdržeti jejich odpůrce, aby je nenapadli,
nebo, kdyby bylo nutno tasiti meč, mohla by
jim zabezpečiti vítězství.
Připomínajíce pak důvody, pro něž se
pokládalo v Německu a ve Francii za nutné
rozmnožiti značně aktivní stav armády, pro-
hlašují »Tímes«, že není pochybnosti, že
první podnět byl dán Německem. Výsledkem
opatření, navržených německým generálním
štábem a přijatých říšským sněmem, bude,
že stav aktivní armády v míru se zvýší ze
723.000 na 870.000 mužů koncem roku 1915.
Roku 1917, až učiněná opatření budou miti
plný účinek, bude Německo disponovati
kromě své aktivní armády ohromnou zálohou
1,400.000 mužů; leč v tom není hlavní ne-
bezpečí. Nebezpečí spočívá v tom, že gene-
rální štáb německý bude míti možnost vrh-
nouti na západní hranici ohromné síly o
prvního dne mobilisace.
Evropa
Haag
Německo
Francie
Times
17
article
Kvalita vojska a jeho výcvik budou
zlepšeny, mobilisace bude zkrácena o dva
dny a ochranné vojsko, jehož úkolem jest
zabezpečiti soustředění armády, bude přive-
deno na takový stupeň dokonalosti, že bude
moci udeřiti na hranice ve třech dnech po
zahájení nepřátelství. Mnohé sbory budou
připraveny zahájiti tažení ve 24 hodinácha
některé prý budou pohotově v šesti nebo
čtyř hodinách. Na obou stranách hranic vědí
všichni dobře, že úmyslem generálního štábu
německého pro případ války je vrhnouti se
na hranice a zdrtiti Francii neodolatelným
útokem dříve než by těžkopádné ruské
massy měly čas překročiti výhodní hranice.
Nový zákon poskytuje Německu armádu
úplně způsobilou ku provedení tohoto plánu.
Starost o sebezachování ukládala Francii
nutnost připraviti se na odražení rány.
Nový vojenský zákon, který byl nedávno
odhlasován, v odpověď na vojenský zákon
německý, je replikou, která, jak podotýká
vojenský spolupracovník »Timesů« plukovník
Repington, není úplně rovnocenná, ale je
nejlepší, jaká mohla býti učiněna.
Uvažujíce pak o situaci Anglie, konči
»Times«: Nemůžeme si nadále činiti illusí a
věřiti, že Anglie bude moci udržeti své
zbrojení v téže míře jako druhdy, kdežto
ostatní mocnosti zdokonalily své zbrojení na
lakový stupeň. Jestliže rovnováha mocnost
má býti zachována, musíme v ní udržeti
své místo. Ale abychom toto místo udrželi,
le nutno, aby poměr naších sil vzhledem
k ostatním velmocem byl stále asi stejný.
Všichni litují vzrůstajících výloh, jež vyža-
duje národní obrana, ale je to cena naší
svobody a naší bezpečnosti. Nutno tedy
platiti a platiti velmi rychle. Naše bezpeč-
nost vyžaduje, aby vláda učinila nutná opa-
tření v tomto směru a aby je učinila dřive.
než bude pozdě.
Repington
Francie
Německo
Anglie
Timesy
Times
18
article
Spojené státy a Mexiko.
V napětí, jež panuje mezi Spojenými
stály a Mexikem, způsobily sensaci a po-
plach nepravdivé zprávy o úplné roztržee.
rozšířené nejspíše za účelem bursovních ma-
névrů. Zatím co depeše z Mexika oznamo-
valy, že president Huerta dal Spojeným
státům ultimatum, aby uznaly jeho vládu,
měl John Lind, osobní vyslanec presidenta
Wilsona s Huertou na vlastní jeho žádost
rozhovor, jenž trval dvé hodiny, a Lind sdě-
luje, že generál Huerta byl velmi srdečný
Dopisovatel »New York Heraldu« sdě-
luje, že Lind použil této příležitosti, aby
Huertu upozornil na vážnost siťuace, která
by nastala, kdyby Mexiko odmítlo washing-
tonský návrh na prostřednictví ke sjednání
příměří mezi mexickými stranami a poža-
davek, aby se vykonaly ústavní volby, aby
Huerta nebyl kandidátem presidentství a
aby byla zabezpečena ochrana cizinců
v Mexiku.
V Bílém domě ve Washingtonu se zdr-
žují zatím všech úsudků o výsledku tohoto
rozhovoru, z něhož posud nelze seznati
úmysly presidenta Huerty. Wasbington byl
překvapen depešemi z Mexika, oznamujícími,
že Huerta dal ullimatum, že prostřednictví
washingtonské vlády bylo zamítnuto a ko-
nečně že byly vráceny pověřovaci listiny
diplomafickému jednatelí Spojených státův
Mexiku Snaughnessymu, oficiální zprávy, pu-
zději došlé však způsobily uklidnění.
John Linda
Wilson
Linda
Huerta
Wasbington
spojený stát
Mexiko
Huerta
Washington
Huerta
New York Herald
bílý dům
19
article
Sděluje se, že Snanghnessy, když četl
tyto zprávy v novinách, navštívil mexického
ministra zahraničních záležitostí, jenž po
úradě s presidentem Huertou prohlásil, že
zprávy ony jsou bezpodstatny. President
Huerta nařídil vyšetřování, aby zjistil jejich
původ.
Politický skandál v Novém Yorku.
Dle zpráv z Albany nepodrobí se v obžalob
daný guvernér Sulzer oficiálně projevenému míně-
ní generálního attorneye státu Nového Yorku, dle
něhož má viceguverner Glyna vykonávati funkee
guvernera, dokud nedojde k soudnímu rozhodnuti
o obžalobě.
Zatím co Sulzer stále vzdoruje svým odpůr-
cům, chystají se stoupenci Glynnovi, posíleni vý-
rokem generálního attorneye, zabrániti Sulzrov
další vykonávání guvernérského úřadu.
Projev
Spolku českých advokátů v království
Českém o vládních opatřeních z 26.
července 1913.
Snanghnessy
Huerta
Glynn
Nový York
Alban
20
article
Výbor Spolku českých advokátů v království
Českém, pojednav o právní povaze vládních opa-
tření z 26. července 1913, usnesl se ve schůzích.
konaných dne 1. a 12. srpna 1913, takto:
Ježto jest účelem spolku našeho, spolupůso-
biti při vývoji práva soukromého i veřejného
posuzovati vliv platných zákonů (§ 1. odst. c) sta-
nov), a ježto členové spolku jako advokáti složili
Jeho Milosti králi a Veličenstvu císaři přísahu
věrnosti a poslušnosti, slíbivše při tom, že zacho-
vávati budou neochvějně základní zákony státní
a ostatní zákony, nemůžeme mlčky přihlížeti ku
porušování jejich.
Vyslovujeme proto veřejně práv-
ní přesvědčení, že císařský paten
ze dne 26. července 1913, jimž byl roz-
puštěn zemský sněm království Če-
ského, aniž by byly aové volby sou-
časně vypsány a císařský patentz
téhož dne, týkající se dalšiho veden
zemské správy království Českého
odporuji nynějží ústavě zemské
ústavnímu zřízení naší říše, utvrze-
nému neodvolatelnými základním
zákony.
Porušení zákona spočívá v tom
1. že vláda nenařídila ihned nových voleb d
zemského sněmu království Českého;
2. že vláda zřídila libovolnou zemskou správnt
komisi, odňala zemskému výboru jeho ústavní
agendu a přikázala oné komisi úkony, náležejíeí
výhradně zemskému výboru a po případě sněmu
království Českého;
3. že vláda nejen opomenula provésti ústavní
kroky k zavedení pořádku v našem království
nýbrž sama spolupůsobila k tomu, aby nastal do-
mnělý stav nouze, kterého použila k opatřením
jichž ani nynější zemské zřízení království Českého
ani ostatní veřejné právo naší říše naprosto ne-
znají.
spolek český advokát
21
article
K odstavci 1.
K odstavci 1.
Základními zákony říže naší (cís. diplom z 20
října 1860 ř. z. 226, patent z 26. února 1861 ř. z. 20
s připojenými k němu ústavami zemskými, státní
základní zákony z 21. prosince 1867) zavedena
byla ústavnost pro všecky obory zákonodárství
I správy a nezrušitelně zaručena sněmům zem-
ským, zvoleným jako zastupitelstvo národů, tuto
říši obývajících, součinnost v obou těchto smě-
rech (odst. Vl. patentu z 26. února 1861 ř. z. 20).
Jedinými ústavními orgány národů ke spolu-
vládě povolaných jsou sněmy zemské a jimi zvo-
lené zemské výbory (8§ 1. a 11. zemského zřízení
pro království České z 26. února 1861 a totožné
předpisy ostatních ústav zemských).
Panovník má sice neobmezené právo rozpustit
sněm zemský, ale § 10. našeho zemského zřízení
totožné předpisy všech ostatních ústav zemských
nařizují výslovně, že sněm rozpuštěn býti může
jen za současného vypsání nových voleb [„unter
gleichzeitiger Anordnung neuer Wahlen“.
Tento předpis jest základní zárukou ústavno-
sti, neboť jím má býti zajištěna nepřetržitost spolu-
působení národů při zákonodárství i správě.
22
article
Za zachování ústavnosti a všech předpisů zří-
zení zemských, z nichž každému zaručil cís. patent
z 26. února 1861 povahu státního základního záko-
na dotyčné země, odpovědno jest výlučně minister-
stvo, jemuž články 2., 8. a 9. státního základního
zákona z 21. prosince 1867 ř. z. 145 o moci vládní
a výkonné ukládají povinnost, zachovávati ne-
ochvějně základní zákony království a zemí na
radě říšské zastoupených a vládnouti jen ve shodě
s nimi a s ostatními zákony.
Bylo tedy ústavní povinností vlády, vypsati
ihned nové volby do zemského sněmu král. Če-
ského, jakmile panovník sněm rozpustil. Od po-
čátku ústavnosti až dosud vždy bylo s rozpuštěním
sněmů nařízeno, aby nové volby ihned byly vy-
psány. Nyní však vláda ponechala provedení vo-
leb volnému svému uvážení, čímž král. České proti
zákonu postrádatí bude po dobu neurčitou a snad
nedohlednou ústavního zastupitelstva.
Dochází tak ku porušení nepřetržitosti ústav-
ního života v král. Českém v odporu se zákl. zákony
tohoto království i celé říše a ničeho na tomto po-
rušení práva nemění, že vláda projevila přání, aby
tento nezákonný stav co nejdříve minul.
24
article
Jedinými zákonnými zástupci král. Českého
jsou zemský sněm a výbor zemský, z něho zvo-
lený, jako správní a výkonný orgán zastupitelstva
zemského. (§§ 1., 16. až 25. a 11., 26. až 32. zřízení
zemského.)
§ 14. zem. zříz. výslovně stanovi, že působ-
nost zemského výboru trvá i po rozpuštění sněmu
tak dlouho, až sněm nově zvolený zvolí výbor
nový. Zemský výbor zodpověden je jedině sněmu
(8 26. zem. zříz.) a má také právo, zkoumati plat-
nost nových voleb a podati o tom zprávu novému
sněmu. (§ 31. zem. zříz-)
Uprázdněné místo nejvyššího maršálka zem-
ského má v duchu zemského zřízení neprodleně
býti znovu obsazeno, ježto funkce ta jest organí-
ckou součástí nynější ústavy zemské, tvoříc vý-
hradu Jeho Milostí královské, jejíž nepřetržité pro-
vádění také z tohoto důvodu nestrpí odkladu.
Opatřovati prostředky k úhradě potřeb zem-
ských přísluší výhradně sněmu zemskému a zem-
skému výboru království Českého jako jeho orgánu
výkonnému (§§ 22., 2. a 26. zem. zříz.).
Vládní opatření z 26. července 1913 porušila
veškeré tyto předpisy zemského zřízení, odňala
zemskému výboru jeho ústavní agendu a přikázala
ji libovolně sestavené t. zv. zemské správní ko-
misi, složené z c. k. státních úřadníků.
Že byla zemská ústava porušena, uznává vláda
sama doprovodem, uveřejněným v časopisu „Wie-
ner Zeitung“ z 27. července 1913, přiznávajíc, že
nastoupila cestu, jejíž opatření leží mimo ústavu.
Wie
ner Zeitung
25
article
Politické důvody tohoto opatření jsou národu
našemu obecně známy i není třeba tuto jich opa-
kovati a rozebírati. Po stránce právní, kterou se
výhradně zabývati chceme, není pochybnosti, že
porušení neb i jen pouhé nešetření zákona omlou-
vati nelze žádnými důvody ani politickými ani ne-
politickými. Každý i nejméně důležitý zákon jest
příkazem imperativním, jehož platnost za všech
okolnosti tak dlouho trvá, dokud nebyl zákonnou
t. j. ústavní cestou změněn. Přední ústavní povin-
ností vlády jest, aby sama zachovávala zákonya
bděla nad tím, by je i jiní, zvláště veřejné orgány
státní i zemské zachovávaly. Každě nešetře-
ní zákona jest porušením právního
řádu, zvláště však tehdy, nešetří-li vláda zá-
konů a jmenovitě neodvolatelných předpisů stát-
ních základních zákonů. Za jednání taková zodpo-
vídá dle nynější ústavy jedině vláda t. i. vládnoucí
minisťerstvo, nikoli panovník (čl. 1., 2. a 9. stát.
základního zákona z 21. prosince 1867 ř. z. 145)
Vláda sama jest původcem těchto opatření, nebot
je v ministerské radě usnesla a panovníkovi ke
schválení doporučila.
K odslavci 3.
Vláda snaží se omluviti počin svůj tím, že prý
sněm království Českého po léta není s to, aby
plnil úkoly zákonem mu přikázané a že prý nyní
též zemský výbor nemůže dostáti ani finančním
povinnostem zemské správy, aniž prý může vůbec
zákonným způsobem dále zastávati funkce jemu
náležející.
Důvody ty však neobstojí při zkoumání práv-
ním. Dle § 8. zem. zříz. má býti sněm královstvi
Českého svoláván zpravidla jednou za rok. Této
ústavní povinnosti vláda nedostála již po více let
a neučinila zejména před rozpuštěním sněmu ani
pokus o jeho svolání aniž jemu projevila ústavním
způsobem své úmysly, k čemuž § 37 zem. zřízení
zaručuje vládě vždy možnost.
26
article
Nelze právem tvrditi, že zemský výbor ne-
může dostáti ani finančním povinnostem zemské
správy, neboť zemský výbor usnesl se o vy-
bírání takových dávek zemských, jichž výnos
byl by zabezpečil další vedení hospodářství zem-
ského, kdyby byla vláda neodepřela ústavního
schválení, k tomu dožadovaného.
Zvláště však postrádá právní pravdivosti dů-
vod, že výbor zemský nemohl vůbec zákonným
způsobem dále zastávati funkce jemu přináležející
ježto má zemský výbor dosud dostatečný počeí
členů, způsobilých ku platnému usnášení.
§ 42. zem. zříz. totiž stanoví, že ku platnému
usnesení jest třeba přítomnosti nejméně pěti pří-
sedících zemského výboru, kterýž počet tu dosu
jest, ježto 6 přísedících funkcí svých se nevzdalo.
Dle § 11. zem. zříz. předsedá nejvyšši zemský
maršálek sezením zemského výboru a má právo
ustanoviti si zástupcem některého z přísedicích.
kdyby sám předsedati nemohl,
Nejvyšší maršálek zemský ovšem se vzdal
svého úřadu, ale nehledě k tomu, že se tak zajisté
nestalo bez dohody s vládou, měla ona a dosu
má možnost, navrhnouti panovníkovi jmenování
nového zemského maršálka.
Vláda sama nemůže se tedy po právu omlou-
vati tím, že zemské orgány nejsou způsobilé k u-
snášení, když sama nepostarala se o to, aby úřa
nejvyššího zemského maršálka byl znovu obsazen,
což jest nejen jejím právem, nýbrž zároveň její dů-
ležitou povinností ústavní.
Právo z nouze není právem zákonným, nýbrž
pouhou moci, jejíž použití může býti jen tehdy
omluveno, nebylo-li naprosto jiného východu. Toho
však o situaci v království Českém tvrditi nelze
Vláda nesvolala zemský sněm. nejmenovala nej-
vyššího zemského maršálka a odepřela schváliti
návrhy zemského výboru, směřující na sanaci fi-
nancí zemských v témž rozsahu, jak je vláda sama
zemské správní komisi rozkázala.
27
article
Co mohlo býti provedeno orgánem ústavním
totiž zemským výborem, nemělo býti zaváděno
nově utvořeným orgánem neústavním
Zvláště ale odporuje ústavě zemské a zájmům
země, aby členové zemské správní komise, vládou
jmenovaní a mocí do zemské správy zavedení.
byli odměňováni z prostředků zemských.
Vláda nechtěla zemskému výboru povoliti vy-
bírání vyšších přírážek, než které povolil sněm.
prohlašujíc to za neústavní, sama však uložila zemi
povinnost, platiti c. k. úřadníky za funkce, které
z nařízení vlády proti ústavě zemské zastávati
mají. Také v tom jest porušení práva zemského.
že vláda dala zastaviti příjmy oněch přísedícíeh
zemského výboru, kteří se úřadů svých nevzdali.
zvláště když se uváží, že dle § 15. zem. zříz. je-
dině sněm má právo ustanovovati odměnu přísedí-
cích zemského výboru.
Zjištěno budiž dále, že zemské zřízení nepö-
skytuje vládě možnost, zbavovati přísedící úřadu
a že tito nemohli svých ústavních oprávnění anl
nároků na odměnu z prostředků zemských, sněmem
povolenou, tím pozbýti, že jim jest zabráněno ko-
nati úřad, k němuž byli ochotní a povinni.
Nebylo tedy právních důvodů k nevypsání
voleb, k ustavení zemské správní komise a k vy-
psání a vybírání zemských dávek cestou neústavní.
Naopak měla vláda dle ústavy zemské jme-
novati nového nejvyš. zem. maršálka, svolati sněm
k doplňovacím volbám do zemského výboru
vyčkati jeho usnesení, nebo sněm rozpustiti a vy-
psati zároveň nové volby.
29
article
Dovozena jest tedy nezákonnost vládního po-
stupu dle nynějšího rakouského práva veřejného.
Zemská ústava nemá podobného ustanovení.
jako ústava říšská ve známém článku 14. základ-
ního zákona státního z 21. prosince 1867 ř. z. 141.
Může tedy císařský patent z 26. července 1913,
jímž se nařizuje vybírati zvýšené přírážky zemské
a pivní dávku, míti toliko povahu nařízenía
nikoli zákona, zvláště když i dle nynější ústavy
zemské (S 22. zem. zříz.) nestanoví se rozpočet a
zemské dávky zákonem, nýbrž pouhým usnesením
sněmu, pro něž jest vyhrazeno schválení panov-
níkem, převyšují-li přírážky zemské výši 10%% daní
státních neb jedná-li se o jiné dávky zemské. Ji-
nak jest tomu v ústavě říšské, kde rozpočet i po-
volení vybírati daně děje se ve formě zákona (§ 11.
lit. c) stát. zákl. zák. z 21. prosince 1867 ř. z. 141
a § 11. zák. z 12. května 1873 ř. z. 944).
Poněvadž má císařský patent z 26.
července 1913 jen povahu pouhého na-
řízení a nikoli zákona, podroben jest
co do otázky platnosti přezkoumání
povolanými stolicemi soudními (správ-
ní dvůr soudní, říšský soud), po případěi
řádnými soudy, zvláště pokud ideo
vymáhání zemských dávek exekucí
soudní, při sporech, vedených jmé-
nem král. Českého a vůbec ve všech
případech, kdy řádné soudy císař-
ských patentů z 26. července 1913 po-
užíti mají. (čl. 7. zákl. zák. o moci soudcovské
z 21. prosince 1867 ř. z. 144.)
Vedle nynějšího zákonodárství
zemského a říšského jsou ale prame-
nem práv království Českého a živým
zřidlem, z něhož práva království na-
šeho neustále a nezrušitelně plynou,
ještě ony důležité státní akty panov-
nické, které na vždy zališťují král.
30
article
Českému jeho starobylá práva. Těm
poslední vládní opatření rovněž na-
prosto odporují
V Praze, dne 14. srpna 1913.
Z řeči říš. poslance dvor. rady
prof. Hráského v Nymburce.
Na veřejné schůzi politické, v Nymburce dn
17. srpna pořádané, promluvil říšský poslanec, dv.
rada a prof. J. V. Hráský obšírnou, důkladnou
řeč politickou, ve které pojednal o dosazení zem-
ské správní komise v Čechách čís. II. Z vývodů
řečníkových vyjímáme obšírněji jeho výklad o této
komisi a o cestách, po nichž jest české politice
jíti, aby co nejdříve nastaly v našem království
opět ústavní poměry.
Posl. Hráský, dovodiv ze statutu zemské
správní komise, že červencové patenty jsou po-
rušením ústavy, pravil: Bylo-li možno z moci
panovnické dáti komisi z úřadníků státních tuto
právomoc, tím snadněji ji možno bylo dáti zem-
skému výboru — kontinnita samosprávy mohla
býti udržena a finance zemské mohly býti při tom
též opatřeny, a jistě nebylo by způsobilo toto do-
časné rozšíření moci výboru zemského takový
správní a ústavní chaos, takovou krisi státní, jak
nyní se v důsledku červencových nařízení vyvíjí.
profesor
Hráský
Hráská
Posl
Praha
Nymburk
Čechy
31
article
Vláda se k prostému východisku tomu neodhodlala.
jelikož nechtěla prý porušiti princip svrchovanosti
moci státní, jež by takto na orgán samosprávný
přenešena byla, a zejména konsekvence i u jiných
zemských sněmů vyvoditi mohla. Proto rozhodla
se vláda navrhnouti panovníkovi rozpuštění sně-
mu, odstranění zemského výboru a jmenování ko-
mise, záležející však z bývalých zemských přísedí-
cích za předsednictví nejv. zemského maršálka.
Toto obejití zemské ústavy bylo na tolik snesitelné,
že by bývala byla zachována kontinuita zemského
výboru a tendence správy zemské — o čemž za
nynější modality velice pochybovati možno —
úřadování zůstane obdobné, ale duch jeho bude
jiný. S touto prvou modalitou mohl se
konečně český politický svět dobře
smířiti a přijmouti názor dra. Kra-
máře, ze dvojího zla voliti zlo menie
Jakmile Němcí o úmyslu vládním zvěděli, ihne
protestovali u ministerského předsedy, přímo mu
vypovídajíce podporu svazu něm. národního, jeliko
by opatřením takovým byli prý vydáni absolutí-
stické moci býv, českých zemských přísedících.
Hrabě Stürgkh kapituloval před Němci a navrhl
panovníkovi komisi zemskou ze státních úřadníků.
Tím dopomohl německé obstrukci ke značnému
taktickému úspěchu, splnilo se, co od počátku ob-
strukce hlásali, že nemůže skončiti jinak, bud
uznáním německých požadavků či státním komi-
sařem.
V druhé části řečí pojednal posl. Hráskýo
tom, jak přivoditi, aby mimoústavní stav v král.
Stürgkh
Němec
32
article
Českém nepotrval dlouho. O této věci pravil ze-
jména: „Mnozí, seriosní politikové naši jsou toho
názoru, že se tak státi má jedině cestou ústaví
a sice vymáhati na vládě svolání sněmu zemského
na základě starého volebního řádu jedině k tomu,
aby se usnesl na novém volebním řádu a pak no-
vému sněmu z toho vzešlému přenechati jednání
vyrovnací. Zajisté byl by to správný postup
nikdo by si ho nepřál tak, jako nár. strana svobo-
domyslná, jež myšlenku všeobecného, rovného
práva volebního s poměrným zastoupením stran
od dob Sladkovského stále fedrovala, v r. 1905
návrh Podlipného, v roce 1908 návrh Koernerův
sněmu předložila.
Kdyby i nový sněm dle starého řádu volebního
zvolen byl a podle dohody předvolební i všechny
české strany v něm zastoupeny byly — přece jen
jest velice pochybno, zda jakého jednání schopen
bude. Němci ve svém nyní povzneseném velikáž-
ství ho co nejúsilovněji mařiti budou. Musil by se
státi neobyčejný převrat názorů buď u Němců, neb
u vlády, aneb musila by se přiostřit krise státní
tou měrou, že by Rakousko nuceno bylo samo v
sobě opory hledati.
Vláda sama hodlá sice vyrovnávací konference
ve Vídni v době co nejbližší obnoviti — avšak jiz
předem jest v rozpacích, koho k nim přizvati —
těch, již by měli ústavní legitamce, není, a po-
chybno jest, zda jiní k úkolu tomu se uváží, zá-
stupcové politických stran nemohou zaručiti, ž
příšti sněm dojednání ža schválí. To jest jasno
vládě i německým stranám, proto nelze úmysl vlá-
dy jinak vykládati, nežli, aby si zjednala ko-
nečnou výměnu názorů všech inter-
esovaných politických stran pro
Sladkovský
Podlipný
Koernerův
Němec
Musil
Rakousko
Vídeň