1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pátek 22. srpna 1913.
Praha
4
article
mranni a večerní llet
předplácí se
V Praze v administraci
na měsíc. . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvoji donáškou
nšsle
ns čtvrt leta
ve fliálkách
na měsío . . . . . 2 K 30h
Pošton
a měste,
na čtvrt fsta ! . . . 9 R 60
s dvoji zásllkou
a měslc,
na dvrt istá : . . 1 k So
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Pošton
Praha
R 60
5
article
Mírový kongres v Haagu.
Mírový kongres v Haagu.
Dvacátý světový kongres míru, který
se právě sešel v Haagu, vyžaduje od svých
účastníků dojista velkou míru oddanosti.
Mají-li vytrvati s nestenčenou důvěrou ve
vyhlídky své činnosti a úspěch svých idejí,
musejí téměř zavírati oči před nepříznivý-
mi událostmi posledních let. Přes všecky
jejich theorie a snahy, přes úsudky a pro-
roctví národních hospodářů, přes propa-
gandu organisovaných mass vyhlídek míru
spíše ubývá než přibývá. Že stále ještě do-
chází k válkám, s tím hnutí mírové ovšem
počítá a to nelze považovati za důvod,
aby přátelé světového míru skládali zbra-
ně. Horší je, že ani války ani mezinárodní
smlouvy nepřinášejí onoho uvolnění a vy-
čištění vzduchu, že nejenom nechávají řa-
dy otázek nerozřešeny, nýbrž přinášejía
posunují do popředí i nové, že naplňují du-
še národů trpkostí a hněvem, budí ve vítě-
zích trvalou nedůvěru a zanechávají v po-
ražených divokou touhu po odvetě. Příliš
brzy radoval se svět, že se podařilo rozře-
šiti východní problem bez mezinárodní ka-
tastrofy: vítězové nad Turky narazili na
sebe, k nejisté Albanii přistoupilo pomsty-
chtivé Bulharsko, a v Turecku vojenské
kruhy použily rozvratu balkánského sva-
zu k dobrodružství, které rázem může při-
voditi i řešení otázky dalšího trvání asij-
ského Turecka. Všecky velké spory mezi
velmocemi se pouze odkládají, ale při tom
současně i zostřují, soupeřství na zemi i na
moři trvá v staré síle, a miliardy, věnova-
né ročně na zbrojení, jsou hrozivým svě-
dectvím vzájemné nedůvěry, která nuti
všecky, aby byli ustavičně připraveni co
nejlépe.
Haag
Albánie
Bulharsko
Turecko
6
article
Německo, Anglie, Francie, Italie, Ra-
kousko-Uhersko, Rusko, Japonsko a Spo-
jené státy vydaly roku 1904 na vojsko 3740
a na loďstvo 2126, dohromady 5866 milionů
marek. Roku 1913 činí vydání těchže stá-
tů na vojsko už 5034 a na loďstvo 3480
dohromady 8514 milionů marek. Za dese
roků stouplo toto ohromné břemeno, které
už tehdy prohlašováno za naprosto nesne-
sitelné, o celou polovinu! A poněvadž di-
plomaté jsou stále při práci, poněvadž ze
samé lidské práce rodí se potřeba nových
sfér vlivu a s ni možnost nových konfliktů,
a poněvadž konečně vynálezci a techniko-
vé jsou vždy pohotově vyhověti novým po-
třebám armádních správ, je naprosto ne-
dohledno, kam vůbec toto hromadné šílen-
ství ještě dospěje a jak má jednou skončit.
Proti tomu až dosud marně bojuj
všichni stoupenci mírového hnutí, a parla-
menty nejzatvrzelejší a nejpokrokovějšt
konec konců přijímají nová břemena jako
železnou nutnost. Naděje, vzbuzené car-
ským manifestem z r. 1898, který povolával
k dílu míru ne už jednotlivce, nýbrž zod-
povědné vlády, zůstaly nesplněny. Haagská
konference z roku následujícího záhy se
přesvědčila, že v otázce odzbrojení nedo-
stane se přes všeobecné přání, a věnovala
se tudíž raději zmírnění krutostí války a
olázce rozhodčích soudů. Mírové hnutí da-
lo se tímto směrem a soustředilo svoje
snahy především na otázku rozhodčích
soudů, od nichž právem lze očekávati
zmenšení možnosti konfliktů. Druhá haag-
ská konference z r. 1907 shledala rovněž
že je bezbranná proti rostoucímu zbrojení
Německo
Anglie
Francie
Rusko
Japonsko
spo
RakouskýUhersko
7
article
obmezila se v té věci na pouhou resoluci
pracovala však za to dále na humanisaai
války a pokojném urovnávání mezinárod-
ních sporů. Američané a Francouzi navrhli.
aby byl zřízen závazný rozhodčí soud pro
všecky spory, jež by mohly vzniknouti
různým výkladem smluv. Návrh nebyl při-
jat, především na zakročení Německa,k
němuž připojilo se i Rakousko, neboť jme-
nované státy nechtěly se vázati pro všecky
případy. Odmítly i návrh sprostředkovací
který žádal, aby rozhodčímu soudu byly zá-
vazně předkládány jen takové diference.
kterých nelze urovnati diplomaticky a při
nichž nejde o životní zájmy a čest některé-
ho státu. Konečně princip rozhodčího soudu
přece jen uznán, a stanoveny jisté případy
které se k jeho rozhodování zvláště hodí
Smlouva o tom ovšem neuzavřena.
Američan
Francouz
Německo
Rakousko
8
article
Takový je dosavadní výsledek mírové-
ho hnutí. Možno o něm konstatovati, že
ukázalo celou svou slabost, jakmile se po-
kusilo jíti dále, nežli nezbytně velí živelné
city, neodlučitelné od naší civilisace. Hu-
manisování války dospělo až k pevným
ustanovením, jichž překročení má ve veřej-
ném mínění nemilé následky. Naproti tomu
pokud jde o válku samu dosáhlo mírové
hnutí jenom tolik, že poněkud obmezilo
libovůli, se kterou války druhdy vypovídá-
ny, a ještě zbývá otázka, zda nepůsobilo
tu spíše neskonale vyšší risiko, které dnes
válka přináší. Docela bez úspěchu však zů-
stalo v otázce zbrojení. Jeho závratné
tempo naráží až dosud jediné o hospodář-
skou sílu států, jejíž krajních mezí se stále
dotýká. Všecky poukazy na neproduktiv-
nost těchto výdajů, na poškozování kultur-
ních a sociálních potřeb a na ohrožování
státního hospodářství se až dosud míjís
účinkem. Mezi Anglií a Německem bylo
marně vyjednáváno jak o to, aby jeden rok
nestavěly nových lodí, tak o to, aby svoji
rivalitu aspoň uvedly do jakýchsi hranic
pevnou úmluvou o stavbě lodí. Vyjednávání
se rozbilo, a ve všech státech poroste dále
ohromná díra rozpočtu, kterou vojenské
výdaje znamenají, poroste dále, nechť se
veřejnost a parlamenty bouří a do závrat-
ných číslic stoupá státní dluh. 9 miliard
činí v Rakousko-Uhersku, předstiženémv
tom jediným Ruskem s jeho 22.5 miliardy,
které ovšem je zaplatí snadněji, protože má
z čeho! Přátelé míru v Haagu hleděli ne-
odstrašeni na tyto věci. Holanďan Berge-
síus prohlásil, že se své propagandy ne-
vzdají, stejně jako to neučiní lékaři v boj
proti tuberkulose, ačkoliv by se jim také
mohlo vyčísti, že přes jejich agitaci nebyla
dosud vyhlazena. Mají na tento optimismus
právo, protože rozum a život bojují na
jejich straně.
Holanďan
Berge
Hu
Anglie
Německo
RakouskoUhersko
Rusko
Haag
9
article
Po uzavření míru.
Po uzavření míru.
Otázka drinopolská.
Z Paříže, 21. srpna. Dle souhlasných zpráv
ze zdejších diplomatických kruhů pozbyla dri-
nopolská otázka příkrosti a další rušení míru
pro Drinopol považuje se vyloučeným. Jak
„Temps“ oznamuje, uvažuje se ve Vídní o ná-
vrhu ve příčině neutralisace a zrušení pevno-
sti města Drinopole, které by připadlo Tu-
recku. Německo vyslovilo se také pro přímá
vyjednávání mezi Cařihradem a Sofijí, která
vedena by byla na basi rakouského nároku.
Francie se úplně podrobí rozhodnutí Anglie
Ruska a poněvadž tyto oba státy stěží pod-
niknou ještě nějaké zakročení pro Drinopolv
Cařihradě, zaujme také Francie vyčkáv ne
stanovisko t. j. vysloví se rovněž pro přímé
Sofija
Paříž
Drinopol
Vídeň
Německo
Cařihrad
Francie
Anglie
Rusko
Drinopolv Cařihrad
10
article
vyjednávání mezi Tureckem a Bulharskem
Přirozeně musily by Bulharsku učiněny býti
ústupky, kdyby Drinopol zůstal Turecku; po-
zůstávaly by v utvoření neutrálního pásma
zrušení pevnosti města anebo v odstoupen
předměstí, které leží na pravém břehu Marice
Srážka turecko-bulharská.
Z Cařihradu, 21. srpna. (K. k.) Jak sděluj-
časopisy, napadl včera slabý bulharský pra-
por turecké přední stráže u Ortakeje, jejž mají
ještě obsazený Turci, aby zabezpečili obranu
hranic Marice. Bulhaři byli odraženi a měli as
100 mrtvých. Plukovnik, dva setníci, několik
poručíků a asi 170 vojínů bylo zajato. Řekové
v Ortakejí se usnesli vystěhovati se, obsadí-l
Bulhaři opět tuto obec.
Marika
Turek
Bulhar
Řek
Turecko
Bulharsko
Drinopol
Cařihrad
11
article
Odložené vyklizení měst Xanti, Gimildžinua
Dedeagače.
Z Athén, 21. srpna. (K. k.) („Agenca
d'Athénes.“) Bulharsko požádalo prostředni
ctvím ruského vyslanectví v Athénách, aby
řecké vojsko mělo obsazeno Xanti
Gimildžinu a Dedeagač až do t
doby, kdy přibude tam pravidelné bulhar
ské vojsko a bulharští úřadníci. Této žádost
Bulharska bylo vyhověno a vyklizení zmíně-
ných míst, které podle míru bukurešťského
mělo býti provedeno do 22. t. m., bylo od-
loženo.
Vystěhování obyvatelstva z Melníku.
Ze Soluna, 21. srpna. (K, k.) „Agene
d'Athénes“ uveřejňují zprávu o událostech
Melniku: Když obyvatelé v tomto městě s
dozvěděli, že zůstane pod panstvím bulhar-
ským, usnesli se, že opustí místo po úplném
zničení. Nejdříve opustily město ženy a děti
Na to mužové odebrali se do kostela a sňal
obrazy, aby je uchránili před profanováním
Potom se rozdělili ve čtyry skupiny a zapá-
lili město. Teprve když plameny všechno po-
hltily, odešli. Pohled na tisíce osob, kteréo-
pouštěly svá rodiště, byl srdcervoucí. Stejný
osud postihl vesnici Cacevo. Musulmané číni
všude totéž.
Poštovní unie balkánských států?
Z Vídně, 21. srpna. Dle depeše »Frankí
Ztg.« vyjednává se mezi zástupcí Řecka.
Srbska, Rumunska a Černé Hory o poštovnt
unii dle vzoru unie Rakouska s Německem
Myšlenka tato byla v zásadě všemi účast-
níky již přijata. Protí eventualnímu pozděj-
šímu přistoupení Bulharska k této unii ne-
bylo by ze žádné strany námitek.
Gimildžinu Dedeagač
Dedeagač
Melnik
Xanti
Atény
Bulharsko
Soluna
Vídeň
Řecko
Srbsko
Rumunsko
Rakousko
Německo
Agenca d ' Athéne
Agen d ' Athéne
12
article
Různá opatření srbské vlády.
Z Bělehradu, 21. srpna. (K. k.) Úřadní lis
uveřejňuje královský ukaz ve příčině pro-
dloužení moratoria až včetně do 10.
listopadu t. r. Poštovní a telegrafní censura
byla dnes zrušena. Annexe dobytých
území bude v nejbližších dnech královským
ukazem provedena. Presidium skup-
šžiny stanovilo v dohodě s vládou příšt
schůzi na den 8. října t.r.
Rumunská armáda a cholera.
Z Bukurešti, 21. srpna. (K. k.) Ministr ve-
řejných prací, pověřený agendami ministerstva
vnitra, rozvíjí horlivou činnost, aby choler
nebyla vracejícím se vojskem do Rumunska
zavlečena. Jádro vojska jest už blízko Dunaje.
který překročilo u Corabie, Zimnice a Ma-
gurella. Vojenské sbory, ve kterých byla kon-
statována cholera, budou podrobeny při Du-
naji pětidenní karanteně, nežli se odeberou
do svých stálých posádek. Dle úřadních zpráv
zemřelo dosud v armádě cholerou 6 důstoj-
níků a 867 mužů.
Turecká půjčka ve Francii.
Z Cařihradu, 21. srpna. [K. k.) Proslých
se, že Porta vyjednává s pařížskou Rouviero-
vou bankou o poskytnutí zálohy 10 milionů
franků.
Tončev do Rumunska
Z Paříže, 21. srpna. Bulharský ministr fi
nancí Tončev odjel prý do Bukurešti za dů
ležitým díplomatickým posláním.
Proslý
Port
Tončev
Bělehrad
Bukurešť
Rumunsko
Ma
Francie
Cařihrad
Paříž
královský ukaz
13
title
Politický přehled.
14
article
Země české.
Země české.
Všeněmecké názory o chomutovském sjezdu
Důvěrníci zemského volebního okresu
Žlutice-Bochov nedostavili se na chomutovský
sjezd vlivem býv. zemského poslance svéh
Ira a místo sebe poslali přípis, v němž prohlá-
sili, že se nemohou spřáteliti s myšlenkou
bývalými zemskými poslanci v Praze usnese-
nou, aby zřízena byla nová důvěrnická orga-
nisace německá v Čechách, nýbrž považuji
jedině Volksrat za povolanou důvěrnickou
organisaci německého lidu v Čechách. Tékc
organisaci musí prý býti zachováno plné prá-
vo, aby ve všech nacionálně-politických, ně-
meckého lidu v Čechách se týkajících otáz-
kách co nejdůkladněji se ozýval a sice ofici
álně jménem německého lidu v Čechách. Irov
důvěrníci protestují tedy co nejrozhodněj
proti zamýšlenému odstavení osvědčeného ně-
meckého Volksratu k ledu a jsou také prot
pokračování politiky papírových resolucí n
schůzích a sjezdech bývalých zemských po-
slanců.
„Odpor Němců proti české správě
zemi, projevený německou obstrukei
a boj Němců proti jich nejmenším požadav-
kům, uloženým v tak zvaném Frenglově ná-
vrhu, byl slavisující (!!) vládou zlomen pre-
judičním dosazením zemské správní komise
Němcům zabráněn každý budoue
úspěch na tomto válečném územi
žádáme tudíž, aby se německý Volksrat ihned
ujal úkolu, předložiti Němcům v zemi nov
návrhy pro jiné, ostřejší pokračo-
vání v boji za požadavky Němců v Čechách
oznámené druhdy Frenglovým návrhem a na
těto základně aby se konaly nové volby zem-
ských poslanců. Nechť se soustředí veškeren
zájem Němců v Čechách na tuto hla vn
věc: Jakým způsobem povedeme přes hlavy
této anebo budoucí zemské správní komise
s výsledkem na úspěch zápas za naše nejmenš
nacionálně-politické požadavky? Vše ostatní
je nyní vedlejší věcí.“
Ir
Němec
Frenglův
Žlutice
Bochov
Praha
Čechy
15
article
Chebští Všeněmci, jak již sděleno, pořá-
dají svůj vlastní sjezd pro příslušníky strany
na Chebsku a v provolání k němu dí se vý-
slovně, že obstrukční zbraň byla Němcůmv
Čechách z rukou vyražena zaviněním za-
stupců německého lidu a situace jich
je dnes zoufalejši, než kdy jindy. Všeněmci
nesmějí dnes mlčeti — protož tedy ven, Vše-
němci Chebska.“ Na sjezdu budou řečniti říš-
ský poslanec Jäger a býv. zemský poslane
dr. Bernardin.
„Kníže Thun zůstanel
O čem zikdo ani okamžik nepochyboval
to sděluje včerejší večerní „Bohemia“ Něm-
cům v Čechách tučným tiskem, poučena ve-
černí „N. Fr. Presse“, z jejíhož sensačního
článku o tom, kterak nelze čekati pro nej-
bližší čas ve správě místodržitelství če-
ského žádnou změnu, jsme také zařadili te-
lefonický výňatek. Chomutovská resoluce, tak
naléhavě žádající o jiného místodržitele, tedy
pohořela a s ní celá ta systematická výprav
proti knížeti Thunovi, v níž „N. Fr. Presse“
hrála tak vřískavý prim, uveřejňujíc náruživé
útoky proti místodržiteli, k nimž nebylov
Praze náležité odvahy. Je jistě pro ni sotva
velkým zadostučiněním, dověděla-li se z „do-
bře zpravených kruhů“, že všechny nabídky
Jäger
doktor
Bernardin
Thun
Chebsko
Německo
Čechy
Praha
Bohemia
16
article
V drobném prodejl
ranní číslo o sobě . . za s
vačerní
. . . . . za d
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . .
. . . Sb
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplacenl a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejl se tai
redakce, tiskárna a expedle
„Národních Listů“
Eukopisy se nevracsii
17
article
demise, jež učinil v poslední době kn. Thun
sám o své újmě, byly právě vzhledem na ny-
nější poměry odmítány a kn. Thun vždy p-
hnut, aby zůstal na svém místě, a jestliže
všechny útoky na místodržitele, jež s tako-
vým zápalem otiskovala, jeho postavení a
osobní důvěru rozhodujících činitelů v knížele
Thuna upevnily, může být na svůj vliv hrda.
Naděje, jimiž se při tom těší, buďtež jí přány.
faktum prozalím jest, že Chomutov Thuna
neporazil.
Nebezpečí krise pro Hochenburgera.
Podle vídeňské „Zeit“ podnikne ministr
spravedlnosti Hochenburger ještě před druhým
důvěrnickým sjezdem informační cestu do
Chomutova, aby se tu s německými poslanci
poradil a zaujal potom stanovisko k chomu-
tovským usnesením. Podle všeho hnětou pana
ministra zmínky na chomutovském sjezduo
něm učiněné dosti značně, zvláště pohrůžka,
že oposice německá nebude ani s ním činiti
výjimek, ježto prý nebyl do kabinetu povolán
ani jako ministr strany, ani jako důvěrník
Němců, což ovšem nesrovnává se s pravdeu
Jestiť dobre známo, že jakmile se stala jenom
zmínka o možnostech či nutnostech propu-
štění tohoto největšího škůdce vyrovnánív
Čechách, německé souručenství ohlásilo tutéž
nejhroznější oposici na říšské radě, jakouž
nyní podle chomutovských prohlášení nehodlá
ušetřit ani Hochenburgera. Buď jak buď, oo-
dle „Zeit“ dotýkají prý se chomutovsk
ýtoky na vládu obzvláště tohoto
ministi a, poněvadž byl jmenován jakožto
bývalý vynikající německý parlamentárník.
Thun
Chomutov Thun
Hochenburger
Němec
Chomutov
Čechy
18
article
Nebezpečí krise je prý tudíž v mi-
nisterstvu spravedlnosti obzvlá-
5tě hrozivé. Jinak prý jest však ministr
Hochenburger zvlášť uschopněn svou parla-
mentární minulostí za prostředníka mezi vlá-
dou a Němci. Tomu účelu slouží prý také jebo
cesta do Chomutova, kdež shromáždí se dne
7. září německý Nationalverband. Poto n
rozhodne také dr. von Hochenbur-
er o svém případném odstoupení
z rady korunní.
Z ničehož nic taková zprával Kdož by e
toho byl nadál, že na resoluci, žádající hlavu
knížete Thuna, zakolísá dr. Hochenburger,a
že se vydá na cestu do Chomutova zachránit
své místo v radě koruny pomocí Nalional-
verbandu, jehož stanovisko dne 7. září bu je
prý míti „rozhodující význam pro
jeho další setrvání v kabinetu“...
Že Nationalverband bude míti ještě do té doby
schůzi ve Vídni, aby vyhověl vyzvání chonu-
fovského sjezdu, je známo. Dr. Gross svolává
luto valnou schůzi na den 29. t. m.
Hochenburger
Němec
Hochenbur
Thun
doktor
Gross
Chomutov
Vídeň
Nationalverband
19
article
Z Moravy.
Dne 19. srpna 1913.
Morava
20
article
(Ještě k boji proti obranným insti-
tucím národním.)
Brněnský „Hlas“ reagoval na naši výzvu, že se
hledá Národní rada, aby zakročila v otázce našich
menšinových institucí, které jsou dnes vydányv
šanc štvanicím časopisectva strany katolicko-
národní. Učinili prý jsme nepěkný útok na stranu
katolicko-národní. Tvrzení to není správné a ma
snad za účel sypati písek do očí. „Hlas“ může
býti přesvědčen, že nám nejde o útoky. Chceme
prostě, aby v otázce našich obranných organisací
menšinových nastala jiná melhoda než dosud, kdy
každému je volno pošpiniti je, diskreditovati je —
ale při tom nekonati nic lepšího, nic prospěšněj-
šiho. Kdo pak má býti povolán k tomu, aby zame-
zil další boj v našich českých řadách proti obran-
ným institucím národním, ne-li Národní rada, kde
sedí všechny politické strany a kde se musí nalézti
modus vivendi a východiště ze situací, které ná-
rodu škodi? Či není povinnosti Národní rady,
aby konec učinila onomu nezbytnému, pro Němee
— viz německé časopisy znojemské — nanejvýš ra-
dostnému boji novinářskému a tím bojiv
českém táboře ve Znojmě? Myslíte, že
prospívá české věci ve Znojmě ta odsouzení hodná
Hlas
Znojmo
katolickýnárodní
národní rada
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ze středu Asie.
REGISTAN.
Srdcem Samarkandu je jeho náměstí
zvané Registan.
Tam stojí jeho hlavní svatyně, tam je jeho
sláva, jeho učenost i bohatství. Na tom císař-
ském náměstí byla předčítána lidu vůle emí-
rova, tam konaly se popravy i dávaly milosti.
vyhlašovaly války i verbovali vojíní. I dodnes
zachovalo si toto náměstí význam národní tri-
buny, neboť zde řečníci-samoukové, bohoslov-
ci, učenci i politikové nepřestávají poučovat
národ, stékající se sem ze všech končin Turke-
stanu.
Registan má podobu čtverce, jehož tř
strany ohraničeny jsou třemi mečetami: Tillja-
Kori, Ulug-Bek-a a Šir-Dor-a. Uprostřed ná-
městí — před mečetou Šir-Dor vystavěna je
mohyla nad práchem chodži Machammeda-Ka-
tanga, známá po celé centrální Asii pod na-
zváním „Mazara-Kabz“. Tato mohyla potomk
svatého Achmeda-Jassavi (Turkestanského)
má prý zázračnou moc vyléčiti všecky nemoci
močových orgánů jak u lidí, tak u zvířat. Stač
jenom třikráte obejíti mohylu a nemoc prý
ihned pomíne. Nad mohylou vztýčeny dva bun-
čuky a hole, obvěšené pestrobarevnými hadří-
ky, dárky to domorodců za vyléčení.
Mečeta Tillia-Kori, což značí „pozlacená“
obdržela své jméno podle velikého množství
zde se nalézajících zlatých ozdob. Vystavěna
byla r. 1618 emírem Jalang-tušem-bij-Ataly
kem-Bogadurem z uzbeckého rodu Alčín.
Achmed
Asie
Samarkand
Registan
ský náměstí
Šira
Mazara
Mečet Tillia
Jalang
Bogadur
TilljaKori
UlugBek
ŠiraDoraa
MachammedKa
Jassav
Alčín
22
article
Hlavní její facada vyniká svým čtverhran-
ným portálem, na němž vidny jsou sledy bý-
valého bohatého okrášlení. Po obou stranách
portálu táhnou se dlouhé stěny, zakončené
válcovitými vysokými minarety. Stěny i je-
jich minarety okrášleny jsou modrými pásya
pestrými trojúhelníky. Za levým minaretem
stojí vysoká, massivní budova bez kopale (při
zemětřesení se shroutila), v níž nalézá se hlav-
ní svatyně. Stěny její vyzdobeny kachlovou
mosaikou velmi jemné práce. Třemi nevyso-
kými bránami hlavního portálu vchází se do
dvora, obehnaného 25 chudžrami (cely pro
učené mully a jich žáky) a mečetou s vysokou
okrouhlou kopulí. Vehod i hlavní sál této me-
čety vyzdoben silně pozlacenými okrasami
podobě arabesek a květů.
Mečetě Tillja-Kori velmi podobá se me-
četa i medressa (domorodá universita) Ulug-
Beka, vystavěná roku 1434 vnukem Timuro-
vým Ulug-Bekem. Stavení nezachovalo sobě
ani jedné kopule. Tyto zvetšelé ruiny sestá-
vají z grandiosní klenby, po jejichž stranách
zdvihají se dva vysoké, úplně zachované mi-
narety, stavěné po témž duchaplném systému,
jako známá „Pisánská padající věž“.
Bek
Timuro
Mečeta Tillja
23
article
Ačkoliv někteří Rusové vysvětlují jejich
naklonění zemětřesením, může se každý pře-
svědčiti o pravém opaku. Již ta okolnost, že
úhly odklonění pravého i levého minaretu od
středu budovy jsou sobě rovny, dokazuje, že
naklonění jejich není věcí náhody, ale naopak.
resultátem přesného mathematického výpočtu
i umění středoasijských stavitelů; také v celém
Samarkandě ani jeden minaret není přímý.
Hledíte-li na takovou věž, zdá se vám,
jakoby již již padala a vás za několik okamžiků
zadávila. Postavíte-li se pod ni, neubráníte
se aspoň na okamžik nevolného pocitu strachu.
A na takový dojem starý orientální staviteli
počítal, znaje velmi dobře, že na smysly Asiatů
dlužno působiti jenom silnými dojmy, buďto
kolosálností, která ohromuje duši velikostí
svých rozměrů, anebo něčím neobyčejným. Ko-
losálností bylo v Samarkandě mnoho. Tak na
př. podle vypravování sultána Babera, na por-
tále Medžidži-Šach (cfsařské mečetyl. vystavě-
ném v Samarkandě týmž „barbarem“ Pamer-
lánem, nalézal se mosaikový nápis (výňatel
z koranu), napsaný tak velikými písmeny, že
ho možno bylo klidně přečísti ze vzdálenost
dvou mil. Padající věže byly čímsi novýma
jistě překvapujícím pro prostodušného Středo-
asiata.
Rus
Asiat
Středa
ko
Medžidžišach
24
article
Nad hlavní branou mečety Ulug-Bekovy
okrášlenou pestrou mosaikou, blýská ze ná-
pis, jehož modrá a bílá písmena v písmě
„sulli“ hlásají:
— „O tomto domě možno říci: on je mno-
hostranným ozářením pro lidi, přímou cestou
milosti pro lidi, mající pravdivý úsudek. Úcty-
hodný sultán, syn sultánův, zakladatel této
budovy nauky a umění, vyvolenec světa i víry
— Ulug-Bek-Kuragan. Kéž ochrání Pán dvore
jeho vladaření a upevní základy jeho do konce
bytí země jeho. Velmi dobře žíti v této veliko-
lepé medrese. Pokoj vám! Vy jste byli dobrými
a proto vejděte v ni a ostaňte v ní na věky
Rok 320. Kéž ie známo světu: toto stavení jes
nejprvnějším a nejvyšším místem světa, nej-
dokonalejší ze všech stavebí co se týče umě-
losti práce, ono ukazuje osnovy nauky a vede
k spasení; žijí v něm lidé šaritu a fatvy: prot
nazváno toto veliké učiliště — „žijí v něm
učení.““ Na téže bráně poznamenáno: Stavba
dokončena v roce 823.
Vrata hlavního portálu vedou ve čtver-
hranný dvůr, obklopený se všech stran vyso-
kými stěnami s 28 chudžrami. Na levé straně
dvora stojí nevysoký minaret, s něhož prý sha-
zovány byly na dlažbu městskou ženštiny, pro-
vinivší se manželskou nevěrnosti.
Nejpěknější ozdobou Registana je mečeta
Šir-Dor, vystavěná jako Tillja-Kori emíren
Jalan-tu-šem-bij-Atalykem v roce 1616. Prů-
čelí, sestávající z velikolepého portálu a po-
bočných minaretů, okrášleno je obrazem slun-
ce a souhvězdím Lva. Na vrcholu klenby sy
metricky vyobrazení jsou dva obrovští žluti
Bekův
Ulug Bek
Kuragan
Lev
25
article
lvi s otevřenými tlamami a velikýma očima.
lapající po srně a paprsku slunce, který je po-
ráží do tmy. Odtud i nazvání mečety „Šir-
Dor“, což značí „lvy okrášlená“ (šir = lev).
Po obou stranách portálu stojí vysoké
stěny, zakončené dvěma minarety, jako oby-
čejně nemnoho nakloněnými. Po stranách bu-
dovy zachovaly se ještě kopule. Vnějšel
okrášlen jako u druhých mečet mosaikou, vy-
nikající svou čistotou a pestrostí barev. Troje
dvéře vedtou ve vlastní mečetu a čtverhranný
dvůr, obstavěný vysokými stěnami s hlubo-
kými „chudžrami“. Zde též stojí mohyla imama
Haftuma, jako obyčejně obvěšena různobarev
nými hadříky, bunčuky a lebkami divokýc
kozlů.
Všecky stěny mečety i dvora pokryty
jsou mosaikovými nápisy, mezi nimiž nejzají-
mavější je jeden, psaný na stěnách medressy
Šir-Dor a hlásající:
„štědrostí hlavy vládce Jalang-tušovy
dostalo se této budově zakončení
Ona jest tak vysoká, že Plejada učinivši krok
— zastavila se na prvém stupni jejím.
čtyři jeho brány jsou jako čtyři strany světa
a svou vznešeností udržují trvání vesmíru.
Tato vznešená, vysoce cenná budova
jest sarajem (obydlím) lidí Slova (učenců
Z milosti Chigretla-ikana
úplného Seidal). svatého Chodži-Chašima?.
tak mocného, že jeho blažeností
celý svět oplývá z prvých svých dnů.
i tak libou vůni vydávajícího (7)
že muskus milosti mění se v ambru (7).
z milosti téhož, stejnou pro všechny.
Muchammeda-Valina3) dosáhla zvěst
„Postav kámen křivý, jako brvu mílenky
nad bránou výšky Immama
I našel on kámen podobný duze
a postavíl klenbu výšky Immama
Země stop psa dagbucevského )
osamělého Chasana-Samarkandského.
Druhý nápis, ještě chvástavější, zní takto
„Emr-vojevůdce, spravedlivý Jalang-tuš.
jehož dokonalost mohl by vychváliti jenom jazyl
jenž jest perlou,
Dora
Haftuma
Emr
Šira
Dora
svatý Chodži
26
article
zbudoval takovou mečetu na zemi
že její výškou zhrdla země nad nebem
Za několik let nedoletí na vrchol její brány
při veliké námaze křidel orel rozumu
Za několik „kirnu“ (36 let) nedoběře se na vrchol
její věže
dovedný „charif) po „kamandu“9) rozumu.
Když stavitel znázornil klenbu její brány.
nebe s údivem kouslo do měsíce jako do palce.
Jelikož Jalang-tuš Bochadur byl jejím zakladatelem,
proto rok stavby její nazván byl „Jalang-tuš-
Bochadur.“
Poslední řádek je čistě východní hádankou:
Dle musulmanského výkladu „Jalang-tuš-Bocha-
dur“ pozůstává z písmen, majících, jako dle
církevně-slovanského obyčeje, následující či-
selný význam: J = 10, 1 = 30, n = 50, g = 20.
= 400, u = 6, š = 300, b = 2, ch = 5,
a = 1, d = 4, r = 200. Složením všech těchto
čísel obdržíme — 1028, rok to dostavění me-
Nejvíce bývá živo na Registanu v bazárn
dny (v pátek, ve středu a v neděli), kdy celé
náměstí zastavěno je krámky s dýněmi, me-
louny, granátovými jablky a naplněno křikem
prodavačů i domorodých medresních (univer-
sitních) profesorů, kteří, usadivše se na zemi.
poučují kolem se kupící národ
V jiné dni bývá tu hrobové ticho, rušené
jenom vrkáním „egyptských holubů“, oplaká-
vajících bývalou krásu kouzelných rozvalin.
Samarkand, v lednu 1913
čety. — — —
Samarkand
Bochdur
J = 10 , 1
Ilouna
27
article
Jaroslav Malý.
Malá
28
article
1) Said znamená potomka prorokova. Úplný
Seid — jest potomek prorokův po otci i po matce.
Chodža-Chašim jest prorok, pohřbený v mečelě
Šir-Dor. 3) Jméno stavitele. 3) t. j. vystav bránu
tak vysokou jako svatý Imam. Podle toho musil
být ten svatý tak vysoký jako náš třípatrový dům
Dagbid jest vesnice nedaleko Samarkandu.
Jméno autora nápisu, který podle východního
zvyku unížovati se, nazývá sebe „psem“. ) Akro-
bat. 3) Provaz s kotvou, sloužící k házení na stěnu
) Kousání palce jest znakem obdivu a závisti.
svatá Imam
Šira
Samarkand
Akrabat