ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 585d1290-8f16-11dd-afa6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 78, person 48, work 16, org 8
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v pátek 22. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 230.
4 article
mranni a večerní llet předplácí se V Praze v administraci na měsíc. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškou nšsle ns čtvrt leta ve fliálkách na měsío . . . . . 2 K 30h Pošton a měste, na čtvrt fsta ! . . . 9 R 60 s dvoji zásllkou a měslc, na dvrt istá : . . 1 k So Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Pošton Praha R 60
5 article Mírový kongres v Haagu.
Mírový kongres v Haagu. Dvacátý světový kongres míru, který se právě sešel v Haagu, vyžaduje od svých účastníků dojista velkou míru oddanosti. Mají-li vytrvati s nestenčenou důvěrou ve vyhlídky své činnosti a úspěch svých idejí, musejí téměř zavírati oči před nepříznivý- mi událostmi posledních let. Přes všecky jejich theorie a snahy, přes úsudky a pro- roctví národních hospodářů, přes propa- gandu organisovaných mass vyhlídek míru spíše ubývá než přibývá. Že stále ještě do- chází k válkám, s tím hnutí mírové ovšem počítá a to nelze považovati za důvod, aby přátelé světového míru skládali zbra- ně. Horší je, že ani války ani mezinárodní smlouvy nepřinášejí onoho uvolnění a vy- čištění vzduchu, že nejenom nechávají řa- dy otázek nerozřešeny, nýbrž přinášejía posunují do popředí i nové, že naplňují du- še národů trpkostí a hněvem, budí ve vítě- zích trvalou nedůvěru a zanechávají v po- ražených divokou touhu po odvetě. Příliš brzy radoval se svět, že se podařilo rozře- šiti východní problem bez mezinárodní ka- tastrofy: vítězové nad Turky narazili na sebe, k nejisté Albanii přistoupilo pomsty- chtivé Bulharsko, a v Turecku vojenské kruhy použily rozvratu balkánského sva- zu k dobrodružství, které rázem může při- voditi i řešení otázky dalšího trvání asij- ského Turecka. Všecky velké spory mezi velmocemi se pouze odkládají, ale při tom současně i zostřují, soupeřství na zemi i na moři trvá v staré síle, a miliardy, věnova- né ročně na zbrojení, jsou hrozivým svě- dectvím vzájemné nedůvěry, která nuti všecky, aby byli ustavičně připraveni co nejlépe.
Haag Albánie Bulharsko Turecko
6 article
Německo, Anglie, Francie, Italie, Ra- kousko-Uhersko, Rusko, Japonsko a Spo- jené státy vydaly roku 1904 na vojsko 3740 a na loďstvo 2126, dohromady 5866 milionů marek. Roku 1913 činí vydání těchže stá- tů na vojsko už 5034 a na loďstvo 3480 dohromady 8514 milionů marek. Za dese roků stouplo toto ohromné břemeno, které už tehdy prohlašováno za naprosto nesne- sitelné, o celou polovinu! A poněvadž di- plomaté jsou stále při práci, poněvadž ze samé lidské práce rodí se potřeba nových sfér vlivu a s ni možnost nových konfliktů, a poněvadž konečně vynálezci a techniko- vé jsou vždy pohotově vyhověti novým po- třebám armádních správ, je naprosto ne- dohledno, kam vůbec toto hromadné šílen- ství ještě dospěje a jak má jednou skončit. Proti tomu až dosud marně bojuj všichni stoupenci mírového hnutí, a parla- menty nejzatvrzelejší a nejpokrokovějšt konec konců přijímají nová břemena jako železnou nutnost. Naděje, vzbuzené car- ským manifestem z r. 1898, který povolával k dílu míru ne už jednotlivce, nýbrž zod- povědné vlády, zůstaly nesplněny. Haagská konference z roku následujícího záhy se přesvědčila, že v otázce odzbrojení nedo- stane se přes všeobecné přání, a věnovala se tudíž raději zmírnění krutostí války a olázce rozhodčích soudů. Mírové hnutí da- lo se tímto směrem a soustředilo svoje snahy především na otázku rozhodčích soudů, od nichž právem lze očekávati zmenšení možnosti konfliktů. Druhá haag- ská konference z r. 1907 shledala rovněž že je bezbranná proti rostoucímu zbrojení
Německo Anglie Francie Rusko Japonsko spo RakouskýUhersko
7 article
obmezila se v té věci na pouhou resoluci pracovala však za to dále na humanisaai války a pokojném urovnávání mezinárod- ních sporů. Američané a Francouzi navrhli. aby byl zřízen závazný rozhodčí soud pro všecky spory, jež by mohly vzniknouti různým výkladem smluv. Návrh nebyl při- jat, především na zakročení Německa,k němuž připojilo se i Rakousko, neboť jme- nované státy nechtěly se vázati pro všecky případy. Odmítly i návrh sprostředkovací který žádal, aby rozhodčímu soudu byly zá- vazně předkládány jen takové diference. kterých nelze urovnati diplomaticky a při nichž nejde o životní zájmy a čest některé- ho státu. Konečně princip rozhodčího soudu přece jen uznán, a stanoveny jisté případy které se k jeho rozhodování zvláště hodí Smlouva o tom ovšem neuzavřena.
Američan Francouz Německo Rakousko
8 article
Takový je dosavadní výsledek mírové- ho hnutí. Možno o něm konstatovati, že ukázalo celou svou slabost, jakmile se po- kusilo jíti dále, nežli nezbytně velí živelné city, neodlučitelné od naší civilisace. Hu- manisování války dospělo až k pevným ustanovením, jichž překročení má ve veřej- ném mínění nemilé následky. Naproti tomu pokud jde o válku samu dosáhlo mírové hnutí jenom tolik, že poněkud obmezilo libovůli, se kterou války druhdy vypovídá- ny, a ještě zbývá otázka, zda nepůsobilo tu spíše neskonale vyšší risiko, které dnes válka přináší. Docela bez úspěchu však zů- stalo v otázce zbrojení. Jeho závratné tempo naráží až dosud jediné o hospodář- skou sílu států, jejíž krajních mezí se stále dotýká. Všecky poukazy na neproduktiv- nost těchto výdajů, na poškozování kultur- ních a sociálních potřeb a na ohrožování státního hospodářství se až dosud míjís účinkem. Mezi Anglií a Německem bylo marně vyjednáváno jak o to, aby jeden rok nestavěly nových lodí, tak o to, aby svoji rivalitu aspoň uvedly do jakýchsi hranic pevnou úmluvou o stavbě lodí. Vyjednávání se rozbilo, a ve všech státech poroste dále ohromná díra rozpočtu, kterou vojenské výdaje znamenají, poroste dále, nechť se veřejnost a parlamenty bouří a do závrat- ných číslic stoupá státní dluh. 9 miliard činí v Rakousko-Uhersku, předstiženémv tom jediným Ruskem s jeho 22.5 miliardy, které ovšem je zaplatí snadněji, protože má z čeho! Přátelé míru v Haagu hleděli ne- odstrašeni na tyto věci. Holanďan Berge- síus prohlásil, že se své propagandy ne- vzdají, stejně jako to neučiní lékaři v boj proti tuberkulose, ačkoliv by se jim také mohlo vyčísti, že přes jejich agitaci nebyla dosud vyhlazena. Mají na tento optimismus právo, protože rozum a život bojují na jejich straně.
Holanďan Berge Hu Anglie Německo RakouskoUhersko Rusko Haag
9 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. Otázka drinopolská. Z Paříže, 21. srpna. Dle souhlasných zpráv ze zdejších diplomatických kruhů pozbyla dri- nopolská otázka příkrosti a další rušení míru pro Drinopol považuje se vyloučeným. Jak „Temps“ oznamuje, uvažuje se ve Vídní o ná- vrhu ve příčině neutralisace a zrušení pevno- sti města Drinopole, které by připadlo Tu- recku. Německo vyslovilo se také pro přímá vyjednávání mezi Cařihradem a Sofijí, která vedena by byla na basi rakouského nároku. Francie se úplně podrobí rozhodnutí Anglie Ruska a poněvadž tyto oba státy stěží pod- niknou ještě nějaké zakročení pro Drinopolv Cařihradě, zaujme také Francie vyčkáv ne stanovisko t. j. vysloví se rovněž pro přímé
Sofija Paříž Drinopol Vídeň Německo Cařihrad Francie Anglie Rusko Drinopolv Cařihrad
10 article
vyjednávání mezi Tureckem a Bulharskem Přirozeně musily by Bulharsku učiněny býti ústupky, kdyby Drinopol zůstal Turecku; po- zůstávaly by v utvoření neutrálního pásma zrušení pevnosti města anebo v odstoupen předměstí, které leží na pravém břehu Marice Srážka turecko-bulharská. Z Cařihradu, 21. srpna. (K. k.) Jak sděluj- časopisy, napadl včera slabý bulharský pra- por turecké přední stráže u Ortakeje, jejž mají ještě obsazený Turci, aby zabezpečili obranu hranic Marice. Bulhaři byli odraženi a měli as 100 mrtvých. Plukovnik, dva setníci, několik poručíků a asi 170 vojínů bylo zajato. Řekové v Ortakejí se usnesli vystěhovati se, obsadí-l Bulhaři opět tuto obec.
Marika Turek Bulhar Řek Turecko Bulharsko Drinopol Cařihrad
11 article
Odložené vyklizení měst Xanti, Gimildžinua Dedeagače. Z Athén, 21. srpna. (K. k.) („Agenca d'Athénes.“) Bulharsko požádalo prostředni ctvím ruského vyslanectví v Athénách, aby řecké vojsko mělo obsazeno Xanti Gimildžinu a Dedeagač až do t doby, kdy přibude tam pravidelné bulhar ské vojsko a bulharští úřadníci. Této žádost Bulharska bylo vyhověno a vyklizení zmíně- ných míst, které podle míru bukurešťského mělo býti provedeno do 22. t. m., bylo od- loženo. Vystěhování obyvatelstva z Melníku. Ze Soluna, 21. srpna. (K, k.) „Agene d'Athénes“ uveřejňují zprávu o událostech Melniku: Když obyvatelé v tomto městě s dozvěděli, že zůstane pod panstvím bulhar- ským, usnesli se, že opustí místo po úplném zničení. Nejdříve opustily město ženy a děti Na to mužové odebrali se do kostela a sňal obrazy, aby je uchránili před profanováním Potom se rozdělili ve čtyry skupiny a zapá- lili město. Teprve když plameny všechno po- hltily, odešli. Pohled na tisíce osob, kteréo- pouštěly svá rodiště, byl srdcervoucí. Stejný osud postihl vesnici Cacevo. Musulmané číni všude totéž. Poštovní unie balkánských států? Z Vídně, 21. srpna. Dle depeše »Frankí Ztg.« vyjednává se mezi zástupcí Řecka. Srbska, Rumunska a Černé Hory o poštovnt unii dle vzoru unie Rakouska s Německem Myšlenka tato byla v zásadě všemi účast- níky již přijata. Protí eventualnímu pozděj- šímu přistoupení Bulharska k této unii ne- bylo by ze žádné strany námitek.
Gimildžinu Dedeagač Dedeagač Melnik Xanti Atény Bulharsko Soluna Vídeň Řecko Srbsko Rumunsko Rakousko Německo Agenca d ' Athéne Agen d ' Athéne
12 article
Různá opatření srbské vlády. Z Bělehradu, 21. srpna. (K. k.) Úřadní lis uveřejňuje královský ukaz ve příčině pro- dloužení moratoria až včetně do 10. listopadu t. r. Poštovní a telegrafní censura byla dnes zrušena. Annexe dobytých území bude v nejbližších dnech královským ukazem provedena. Presidium skup- šžiny stanovilo v dohodě s vládou příšt schůzi na den 8. října t.r. Rumunská armáda a cholera. Z Bukurešti, 21. srpna. (K. k.) Ministr ve- řejných prací, pověřený agendami ministerstva vnitra, rozvíjí horlivou činnost, aby choler nebyla vracejícím se vojskem do Rumunska zavlečena. Jádro vojska jest už blízko Dunaje. který překročilo u Corabie, Zimnice a Ma- gurella. Vojenské sbory, ve kterých byla kon- statována cholera, budou podrobeny při Du- naji pětidenní karanteně, nežli se odeberou do svých stálých posádek. Dle úřadních zpráv zemřelo dosud v armádě cholerou 6 důstoj- níků a 867 mužů. Turecká půjčka ve Francii. Z Cařihradu, 21. srpna. [K. k.) Proslých se, že Porta vyjednává s pařížskou Rouviero- vou bankou o poskytnutí zálohy 10 milionů franků. Tončev do Rumunska Z Paříže, 21. srpna. Bulharský ministr fi nancí Tončev odjel prý do Bukurešti za dů ležitým díplomatickým posláním.
Proslý Port Tončev Bělehrad Bukurešť Rumunsko Ma Francie Cařihrad Paříž královský ukaz
13 title
Politický přehled.
14 article Země české.
Země české. Všeněmecké názory o chomutovském sjezdu Důvěrníci zemského volebního okresu Žlutice-Bochov nedostavili se na chomutovský sjezd vlivem býv. zemského poslance svéh Ira a místo sebe poslali přípis, v němž prohlá- sili, že se nemohou spřáteliti s myšlenkou bývalými zemskými poslanci v Praze usnese- nou, aby zřízena byla nová důvěrnická orga- nisace německá v Čechách, nýbrž považuji jedině Volksrat za povolanou důvěrnickou organisaci německého lidu v Čechách. Tékc organisaci musí prý býti zachováno plné prá- vo, aby ve všech nacionálně-politických, ně- meckého lidu v Čechách se týkajících otáz- kách co nejdůkladněji se ozýval a sice ofici álně jménem německého lidu v Čechách. Irov důvěrníci protestují tedy co nejrozhodněj proti zamýšlenému odstavení osvědčeného ně- meckého Volksratu k ledu a jsou také prot pokračování politiky papírových resolucí n schůzích a sjezdech bývalých zemských po- slanců. „Odpor Němců proti české správě zemi, projevený německou obstrukei a boj Němců proti jich nejmenším požadav- kům, uloženým v tak zvaném Frenglově ná- vrhu, byl slavisující (!!) vládou zlomen pre- judičním dosazením zemské správní komise Němcům zabráněn každý budoue úspěch na tomto válečném územi žádáme tudíž, aby se německý Volksrat ihned ujal úkolu, předložiti Němcům v zemi nov návrhy pro jiné, ostřejší pokračo- vání v boji za požadavky Němců v Čechách oznámené druhdy Frenglovým návrhem a na těto základně aby se konaly nové volby zem- ských poslanců. Nechť se soustředí veškeren zájem Němců v Čechách na tuto hla vn věc: Jakým způsobem povedeme přes hlavy této anebo budoucí zemské správní komise s výsledkem na úspěch zápas za naše nejmenš nacionálně-politické požadavky? Vše ostatní je nyní vedlejší věcí.“
Ir Němec Frenglův Žlutice Bochov Praha Čechy
15 article
Chebští Všeněmci, jak již sděleno, pořá- dají svůj vlastní sjezd pro příslušníky strany na Chebsku a v provolání k němu dí se vý- slovně, že obstrukční zbraň byla Němcůmv Čechách z rukou vyražena zaviněním za- stupců německého lidu a situace jich je dnes zoufalejši, než kdy jindy. Všeněmci nesmějí dnes mlčeti — protož tedy ven, Vše- němci Chebska.“ Na sjezdu budou řečniti říš- ský poslanec Jäger a býv. zemský poslane dr. Bernardin. „Kníže Thun zůstanel O čem zikdo ani okamžik nepochyboval to sděluje včerejší večerní „Bohemia“ Něm- cům v Čechách tučným tiskem, poučena ve- černí „N. Fr. Presse“, z jejíhož sensačního článku o tom, kterak nelze čekati pro nej- bližší čas ve správě místodržitelství če- ského žádnou změnu, jsme také zařadili te- lefonický výňatek. Chomutovská resoluce, tak naléhavě žádající o jiného místodržitele, tedy pohořela a s ní celá ta systematická výprav proti knížeti Thunovi, v níž „N. Fr. Presse“ hrála tak vřískavý prim, uveřejňujíc náruživé útoky proti místodržiteli, k nimž nebylov Praze náležité odvahy. Je jistě pro ni sotva velkým zadostučiněním, dověděla-li se z „do- bře zpravených kruhů“, že všechny nabídky
Jäger doktor Bernardin Thun Chebsko Německo Čechy Praha Bohemia
16 article
V drobném prodejl ranní číslo o sobě . . za s vačerní . . . . . za d Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . . . Sb Inseráty plati se hotově napřed. Předplacenl a inserty přijíma administrace v Marianské ul., a Tam nacházejl se tai redakce, tiskárna a expedle „Národních Listů“ Eukopisy se nevracsii
17 article
demise, jež učinil v poslední době kn. Thun sám o své újmě, byly právě vzhledem na ny- nější poměry odmítány a kn. Thun vždy p- hnut, aby zůstal na svém místě, a jestliže všechny útoky na místodržitele, jež s tako- vým zápalem otiskovala, jeho postavení a osobní důvěru rozhodujících činitelů v knížele Thuna upevnily, může být na svůj vliv hrda. Naděje, jimiž se při tom těší, buďtež jí přány. faktum prozalím jest, že Chomutov Thuna neporazil. Nebezpečí krise pro Hochenburgera. Podle vídeňské „Zeit“ podnikne ministr spravedlnosti Hochenburger ještě před druhým důvěrnickým sjezdem informační cestu do Chomutova, aby se tu s německými poslanci poradil a zaujal potom stanovisko k chomu- tovským usnesením. Podle všeho hnětou pana ministra zmínky na chomutovském sjezduo něm učiněné dosti značně, zvláště pohrůžka, že oposice německá nebude ani s ním činiti výjimek, ježto prý nebyl do kabinetu povolán ani jako ministr strany, ani jako důvěrník Němců, což ovšem nesrovnává se s pravdeu Jestiť dobre známo, že jakmile se stala jenom zmínka o možnostech či nutnostech propu- štění tohoto největšího škůdce vyrovnánív Čechách, německé souručenství ohlásilo tutéž nejhroznější oposici na říšské radě, jakouž nyní podle chomutovských prohlášení nehodlá ušetřit ani Hochenburgera. Buď jak buď, oo- dle „Zeit“ dotýkají prý se chomutovsk ýtoky na vládu obzvláště tohoto ministi a, poněvadž byl jmenován jakožto bývalý vynikající německý parlamentárník.
Thun Chomutov Thun Hochenburger Němec Chomutov Čechy
18 article
Nebezpečí krise je prý tudíž v mi- nisterstvu spravedlnosti obzvlá- 5tě hrozivé. Jinak prý jest však ministr Hochenburger zvlášť uschopněn svou parla- mentární minulostí za prostředníka mezi vlá- dou a Němci. Tomu účelu slouží prý také jebo cesta do Chomutova, kdež shromáždí se dne 7. září německý Nationalverband. Poto n rozhodne také dr. von Hochenbur- er o svém případném odstoupení z rady korunní. Z ničehož nic taková zprával Kdož by e toho byl nadál, že na resoluci, žádající hlavu knížete Thuna, zakolísá dr. Hochenburger,a že se vydá na cestu do Chomutova zachránit své místo v radě koruny pomocí Nalional- verbandu, jehož stanovisko dne 7. září bu je prý míti „rozhodující význam pro jeho další setrvání v kabinetu“... Že Nationalverband bude míti ještě do té doby schůzi ve Vídni, aby vyhověl vyzvání chonu- fovského sjezdu, je známo. Dr. Gross svolává luto valnou schůzi na den 29. t. m.
Hochenburger Němec Hochenbur Thun doktor Gross Chomutov Vídeň Nationalverband
19 article
Z Moravy. Dne 19. srpna 1913.
Morava
20 article
(Ještě k boji proti obranným insti- tucím národním.) Brněnský „Hlas“ reagoval na naši výzvu, že se hledá Národní rada, aby zakročila v otázce našich menšinových institucí, které jsou dnes vydányv šanc štvanicím časopisectva strany katolicko- národní. Učinili prý jsme nepěkný útok na stranu katolicko-národní. Tvrzení to není správné a ma snad za účel sypati písek do očí. „Hlas“ může býti přesvědčen, že nám nejde o útoky. Chceme prostě, aby v otázce našich obranných organisací menšinových nastala jiná melhoda než dosud, kdy každému je volno pošpiniti je, diskreditovati je — ale při tom nekonati nic lepšího, nic prospěšněj- šiho. Kdo pak má býti povolán k tomu, aby zame- zil další boj v našich českých řadách proti obran- ným institucím národním, ne-li Národní rada, kde sedí všechny politické strany a kde se musí nalézti modus vivendi a východiště ze situací, které ná- rodu škodi? Či není povinnosti Národní rady, aby konec učinila onomu nezbytnému, pro Němee — viz německé časopisy znojemské — nanejvýš ra- dostnému boji novinářskému a tím bojiv českém táboře ve Znojmě? Myslíte, že prospívá české věci ve Znojmě ta odsouzení hodná
Hlas Znojmo katolickýnárodní národní rada
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ze středu Asie. REGISTAN. Srdcem Samarkandu je jeho náměstí zvané Registan. Tam stojí jeho hlavní svatyně, tam je jeho sláva, jeho učenost i bohatství. Na tom císař- ském náměstí byla předčítána lidu vůle emí- rova, tam konaly se popravy i dávaly milosti. vyhlašovaly války i verbovali vojíní. I dodnes zachovalo si toto náměstí význam národní tri- buny, neboť zde řečníci-samoukové, bohoslov- ci, učenci i politikové nepřestávají poučovat národ, stékající se sem ze všech končin Turke- stanu. Registan má podobu čtverce, jehož tř strany ohraničeny jsou třemi mečetami: Tillja- Kori, Ulug-Bek-a a Šir-Dor-a. Uprostřed ná- městí — před mečetou Šir-Dor vystavěna je mohyla nad práchem chodži Machammeda-Ka- tanga, známá po celé centrální Asii pod na- zváním „Mazara-Kabz“. Tato mohyla potomk svatého Achmeda-Jassavi (Turkestanského) má prý zázračnou moc vyléčiti všecky nemoci močových orgánů jak u lidí, tak u zvířat. Stač jenom třikráte obejíti mohylu a nemoc prý ihned pomíne. Nad mohylou vztýčeny dva bun- čuky a hole, obvěšené pestrobarevnými hadří- ky, dárky to domorodců za vyléčení. Mečeta Tillia-Kori, což značí „pozlacená“ obdržela své jméno podle velikého množství zde se nalézajících zlatých ozdob. Vystavěna byla r. 1618 emírem Jalang-tušem-bij-Ataly kem-Bogadurem z uzbeckého rodu Alčín.
Achmed Asie Samarkand Registan ský náměstí Šira Mazara Mečet Tillia Jalang Bogadur TilljaKori UlugBek ŠiraDoraa MachammedKa Jassav Alčín
22 article
Hlavní její facada vyniká svým čtverhran- ným portálem, na němž vidny jsou sledy bý- valého bohatého okrášlení. Po obou stranách portálu táhnou se dlouhé stěny, zakončené válcovitými vysokými minarety. Stěny i je- jich minarety okrášleny jsou modrými pásya pestrými trojúhelníky. Za levým minaretem stojí vysoká, massivní budova bez kopale (při zemětřesení se shroutila), v níž nalézá se hlav- ní svatyně. Stěny její vyzdobeny kachlovou mosaikou velmi jemné práce. Třemi nevyso- kými bránami hlavního portálu vchází se do dvora, obehnaného 25 chudžrami (cely pro učené mully a jich žáky) a mečetou s vysokou okrouhlou kopulí. Vehod i hlavní sál této me- čety vyzdoben silně pozlacenými okrasami podobě arabesek a květů. Mečetě Tillja-Kori velmi podobá se me- četa i medressa (domorodá universita) Ulug- Beka, vystavěná roku 1434 vnukem Timuro- vým Ulug-Bekem. Stavení nezachovalo sobě ani jedné kopule. Tyto zvetšelé ruiny sestá- vají z grandiosní klenby, po jejichž stranách zdvihají se dva vysoké, úplně zachované mi- narety, stavěné po témž duchaplném systému, jako známá „Pisánská padající věž“.
Bek Timuro Mečeta Tillja
23 article
Ačkoliv někteří Rusové vysvětlují jejich naklonění zemětřesením, může se každý pře- svědčiti o pravém opaku. Již ta okolnost, že úhly odklonění pravého i levého minaretu od středu budovy jsou sobě rovny, dokazuje, že naklonění jejich není věcí náhody, ale naopak. resultátem přesného mathematického výpočtu i umění středoasijských stavitelů; také v celém Samarkandě ani jeden minaret není přímý. Hledíte-li na takovou věž, zdá se vám, jakoby již již padala a vás za několik okamžiků zadávila. Postavíte-li se pod ni, neubráníte se aspoň na okamžik nevolného pocitu strachu. A na takový dojem starý orientální staviteli počítal, znaje velmi dobře, že na smysly Asiatů dlužno působiti jenom silnými dojmy, buďto kolosálností, která ohromuje duši velikostí svých rozměrů, anebo něčím neobyčejným. Ko- losálností bylo v Samarkandě mnoho. Tak na př. podle vypravování sultána Babera, na por- tále Medžidži-Šach (cfsařské mečetyl. vystavě- ném v Samarkandě týmž „barbarem“ Pamer- lánem, nalézal se mosaikový nápis (výňatel z koranu), napsaný tak velikými písmeny, že ho možno bylo klidně přečísti ze vzdálenost dvou mil. Padající věže byly čímsi novýma jistě překvapujícím pro prostodušného Středo- asiata.
Rus Asiat Středa ko Medžidžišach
24 article
Nad hlavní branou mečety Ulug-Bekovy okrášlenou pestrou mosaikou, blýská ze ná- pis, jehož modrá a bílá písmena v písmě „sulli“ hlásají: — „O tomto domě možno říci: on je mno- hostranným ozářením pro lidi, přímou cestou milosti pro lidi, mající pravdivý úsudek. Úcty- hodný sultán, syn sultánův, zakladatel této budovy nauky a umění, vyvolenec světa i víry — Ulug-Bek-Kuragan. Kéž ochrání Pán dvore jeho vladaření a upevní základy jeho do konce bytí země jeho. Velmi dobře žíti v této veliko- lepé medrese. Pokoj vám! Vy jste byli dobrými a proto vejděte v ni a ostaňte v ní na věky Rok 320. Kéž ie známo světu: toto stavení jes nejprvnějším a nejvyšším místem světa, nej- dokonalejší ze všech stavebí co se týče umě- losti práce, ono ukazuje osnovy nauky a vede k spasení; žijí v něm lidé šaritu a fatvy: prot nazváno toto veliké učiliště — „žijí v něm učení.““ Na téže bráně poznamenáno: Stavba dokončena v roce 823. Vrata hlavního portálu vedou ve čtver- hranný dvůr, obklopený se všech stran vyso- kými stěnami s 28 chudžrami. Na levé straně dvora stojí nevysoký minaret, s něhož prý sha- zovány byly na dlažbu městskou ženštiny, pro- vinivší se manželskou nevěrnosti. Nejpěknější ozdobou Registana je mečeta Šir-Dor, vystavěná jako Tillja-Kori emíren Jalan-tu-šem-bij-Atalykem v roce 1616. Prů- čelí, sestávající z velikolepého portálu a po- bočných minaretů, okrášleno je obrazem slun- ce a souhvězdím Lva. Na vrcholu klenby sy metricky vyobrazení jsou dva obrovští žluti
Bekův Ulug Bek Kuragan Lev
25 article
lvi s otevřenými tlamami a velikýma očima. lapající po srně a paprsku slunce, který je po- ráží do tmy. Odtud i nazvání mečety „Šir- Dor“, což značí „lvy okrášlená“ (šir = lev). Po obou stranách portálu stojí vysoké stěny, zakončené dvěma minarety, jako oby- čejně nemnoho nakloněnými. Po stranách bu- dovy zachovaly se ještě kopule. Vnějšel okrášlen jako u druhých mečet mosaikou, vy- nikající svou čistotou a pestrostí barev. Troje dvéře vedtou ve vlastní mečetu a čtverhranný dvůr, obstavěný vysokými stěnami s hlubo- kými „chudžrami“. Zde též stojí mohyla imama Haftuma, jako obyčejně obvěšena různobarev nými hadříky, bunčuky a lebkami divokýc kozlů. Všecky stěny mečety i dvora pokryty jsou mosaikovými nápisy, mezi nimiž nejzají- mavější je jeden, psaný na stěnách medressy Šir-Dor a hlásající: „štědrostí hlavy vládce Jalang-tušovy dostalo se této budově zakončení Ona jest tak vysoká, že Plejada učinivši krok — zastavila se na prvém stupni jejím. čtyři jeho brány jsou jako čtyři strany světa a svou vznešeností udržují trvání vesmíru. Tato vznešená, vysoce cenná budova jest sarajem (obydlím) lidí Slova (učenců Z milosti Chigretla-ikana úplného Seidal). svatého Chodži-Chašima?. tak mocného, že jeho blažeností celý svět oplývá z prvých svých dnů. i tak libou vůni vydávajícího (7) že muskus milosti mění se v ambru (7). z milosti téhož, stejnou pro všechny. Muchammeda-Valina3) dosáhla zvěst „Postav kámen křivý, jako brvu mílenky nad bránou výšky Immama I našel on kámen podobný duze a postavíl klenbu výšky Immama Země stop psa dagbucevského ) osamělého Chasana-Samarkandského. Druhý nápis, ještě chvástavější, zní takto „Emr-vojevůdce, spravedlivý Jalang-tuš. jehož dokonalost mohl by vychváliti jenom jazyl jenž jest perlou,
Dora Haftuma Emr Šira Dora svatý Chodži
26 article
zbudoval takovou mečetu na zemi že její výškou zhrdla země nad nebem Za několik let nedoletí na vrchol její brány při veliké námaze křidel orel rozumu Za několik „kirnu“ (36 let) nedoběře se na vrchol její věže dovedný „charif) po „kamandu“9) rozumu. Když stavitel znázornil klenbu její brány. nebe s údivem kouslo do měsíce jako do palce. Jelikož Jalang-tuš Bochadur byl jejím zakladatelem, proto rok stavby její nazván byl „Jalang-tuš- Bochadur.“ Poslední řádek je čistě východní hádankou: Dle musulmanského výkladu „Jalang-tuš-Bocha- dur“ pozůstává z písmen, majících, jako dle církevně-slovanského obyčeje, následující či- selný význam: J = 10, 1 = 30, n = 50, g = 20. = 400, u = 6, š = 300, b = 2, ch = 5, a = 1, d = 4, r = 200. Složením všech těchto čísel obdržíme — 1028, rok to dostavění me- Nejvíce bývá živo na Registanu v bazárn dny (v pátek, ve středu a v neděli), kdy celé náměstí zastavěno je krámky s dýněmi, me- louny, granátovými jablky a naplněno křikem prodavačů i domorodých medresních (univer- sitních) profesorů, kteří, usadivše se na zemi. poučují kolem se kupící národ V jiné dni bývá tu hrobové ticho, rušené jenom vrkáním „egyptských holubů“, oplaká- vajících bývalou krásu kouzelných rozvalin. Samarkand, v lednu 1913 čety. — — —
Samarkand Bochdur J = 10 , 1 Ilouna
27 article
Jaroslav Malý.
Malá
28 article
1) Said znamená potomka prorokova. Úplný Seid — jest potomek prorokův po otci i po matce. Chodža-Chašim jest prorok, pohřbený v mečelě Šir-Dor. 3) Jméno stavitele. 3) t. j. vystav bránu tak vysokou jako svatý Imam. Podle toho musil být ten svatý tak vysoký jako náš třípatrový dům Dagbid jest vesnice nedaleko Samarkandu. Jméno autora nápisu, který podle východního zvyku unížovati se, nazývá sebe „psem“. ) Akro- bat. 3) Provaz s kotvou, sloužící k házení na stěnu ) Kousání palce jest znakem obdivu a závisti.
svatá Imam Šira Samarkand Akrabat