ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 61645a1e-dd70-4c27-bc1b-31acf6d2b8b4
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 13 celkem · entity: person 12, place 6, org 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
„Nový Jihočeský Dělník."
3 masthead
Číslo 17.
4 article
Záložna uvedena jest tím v záhubu a současně zničeno bude velké množství rodin. Svatováclavská záložna jest družstvem podílníků s dvaceti zlatovými podíly a ručením neobmezeným. Poněvadž zpravována byla po všechna leta výhradně klerikáli a stála pod patronátem svatého Václava, s agitovali venkovšti faráři podílníků mnoho a monsignore Drozd opatřoval mezi malým lidem i tím způsobem podílníky, že kdo potřeboval vypujčit si jen několik set, musel zakoupiti tolik dvaceti - zlatových podílu mnoholi stovek mu půjčili. A podílníci tito ručí nyní celým svým majetkem za škody, které zpupní hýřilové a zloději přivodili. K zatčení Drozda došlo jen energickým zakročením nově zvolené správní rady. Drozd donucen byl, když dokázano, že povinnost svou jako předseda řádně neplnil, k složení funkce. Na to předsevzala nová správa zkoušení knih, směnek a t. d. a shledala všude velké podvody. V oddělení vkladatelů zjištěn byl schodek vrch- nim revidentem Setinou v obnosu 1,303.000 K. Bilance za loňksý rok vykazuje vkladů celkém 15,177.423’12 K, ve skutečnosti však vloženo bylo 16,481.148-58 K. Po zdělení tomto učinil výbor hned opatření, aby proti bývalému starostovi záložny msgr. Drozdovi a proti řiditeli V. Kohoutovi Vyžádáno bylo policejní bezpečnostní opatření, aby z Prahy neuprchli. Stalo se tak v noci ze čtvrtka na pátek.
svatý Václav Drozda V Kohout Praha
5 article
V pátek dopoledne dva členové výboru spolu s právním zástupcem záložny drem Zavadilem a s notářem drem Zahradníkem odebrali se do bytu msgra. Drozda v budově Svatováclavské záložny a přednesli mu žádost na úhradu schodku v obnosu jednoho milionu korun. Požadavek tento msgr. Drozd rozhodně odmítl, přítomným delegátům vynadal a hrozil jim trestním stíháním, (!!) protože prý ho křivě obvinují z nepoctivé manipulace v záložně. Notář o tomto bezvýsledném jednání deputace sepsal protokol, načež zástupcové záložny odebrali se do bezpečnostního oddělení, kde učinili trestní oznámení. Následkem toho předvoláni byli msgr. Drozd a býv. řiditel Kohout do bezpečnostního oddělení a tu vlád, radou Oličem podrobeni byli výslechu, jenž trval celé dopoledne. Výsledkem jeho bylo, že učiněny byli prohlídky v jejich bytech, které nezůstaly bez výsledku. Po výslechu msgr.. Drozd a býv. řiditel Kohout byli ponecháni v bezpečnostním oddělení. Při vykonávání domovních prohlídek, nalezeny byly ve stole monsignora Drozda usvědčující jej doklady z celé řady podvodu a krádeží.
Zavadil Drozda Olič
6 article
Starý hříšník ten kradl po celých 20 let, co byl starostou záložny a když přivedl ústav k úpadku, chtěl prchnout do Ameriky. Týž den, kdy mínil se svou hospodyni ujet, byl zatčen. V psacím stolku jeho nalezeny byly též francouzské specialisty, jichž starý chlipník, hvízdaje na coelibat, v nejvyšším již staří ještě užíval a kuběnám svým pak oplácel drahými šperky, za kradené peníze nakoupenými. S ním zatčena i hospodyně jeho Anna Mádlová, která byla prý do malversací jeho dobře zasvěcena a měla uschováno již značné jmění, jež bylo zabaveno, vyjímaje peníze, které asi ještě jinde může, míti uschované, aniž podařilo by se to vypátrat. Ve vězení inepřecházejí Drozda ještě mlsné jeho choutku. Když podáno mu k obědu hovězí maso, žádal telecí od ledviny, takové prý rád. A přání jeho také bylo vyhověno, starý defraudant požívá přednosti i v kriminále, dovolují tam, aby zloděj čtyř milionů obědval telecí pečeni od ledvinek a ti, kdož z bídy třeba zapomněli se a vzali nějakou pětku, jísti musejí tvrdý chleb a spát na holých pryčnách. Daří-li se však| dobře defraudantům v kriminále, děsí strach ty, kdož ve Svatováclavské záložně mají uloženy peníze. Správa záložny zastavila na čtrnáct dny vyplácení vkladů a nikdo nemůže ručit, nezastaví-li po čtrnácti dnech výplatu vůbec. Darebáctví klerikální odnesou masy lidu a oběti zhýřilosti několika lumpů s papežským komořím, sekretářem arcibiskupským atd. atd. v čele. Bude nářek a proklínání nesčetných osob, které svým ústům kus chleba utrhly, aby něco pro své stáří anebo dítky ušetřily. Zakusí zase jen lid následky klerikálníbo padoušství! . . .
Mádlová Drozda Amerika
7 article Socialism
Socialism v odborových organisacích.
8 article
Nezřídka se setkáváme s námitkou, že odborové organisace mají býti prosty vší politiky, starajíce se výlučně o svůj zájem čistě odborový, stanovami vytčený, což vztahuje se též i na odborové časopisy; jsouť prý politika a odborové sdružení dvé rozličných věcí, jichž neradno slučovat. Prostě řečeno: odborové organisace mají býti neutrální! Postavme se na stanovisko pouze odboráře. Pevné semknutí všech v jedné branži zaměstnaných v každou chvíli pohotově jsoucí organi- saci, za účelem zkrácení doby pracovní, zvýšení mzdy, regulování učednického hospodářství, odstranění různých nepřístojností atd.; toť jeho přání. Nehledí v pravo ni v levo, svět jeho jest jeho odbor; on hlídá žárlivě svých vymožeností a stará se a pracuje, nehledě k tomu, zda li ostatní odbory mohou s ním držeti stejný krok. Politika jest mu ideálním mrháním času. Co jest mu po generaci další budoucnosti, nechť stará se tato zrovna tak pro sebe, jak my pro nás.
9 article
Tak asi nesou se myšlénky člověka, lpícího na jednou získaném názoru a jehož zrak nesáhá přes hranice svého úzkého obzoru. Při tom ovšem přehlíží tu maličkost, že plave uprostřed politických vod, že dělá politiku fanatickou, a sice tu nejkrajnější — politiku třídní. Že boj třídní propagován byl muži, kteří byli průkopníky národy osvobozující idei socialismu, není mu neznámo, a že jimi pole, na kterém jeho ovoce zraje, bylo kypřeno, není mu nové; pro něho ale dostačuje brnění odborového sdružení k boji pro své užší zájmy — vše jiné jest mu hrůzou — politikou. Náš zákon spolčovací též v tom ohledu nám zabraňuje vnášet politiku do odbor, orga- nisací. Ale přes to můžeme zcela klidně přejít svou cestou, to nás nesmí ni v nejmenším zdržovat. V zemi vzorných odborových organisací, v Anglii, viděli jsme z událostí poslední doby nejpádnější důkaz, že vyslovenému odboráři možno kapitalismem hravě nejspolehlivější zbraň z ruky vyraziti.
Anglie
10 article
Leč netřeba jiti tak daleko, nebezpečí podobné bylo a jest i v Rakousku blízké, ačkoliv zde již valně prorazilo si cestu uznání, že odborová bez politické organisace jest naprosto jalová. Pouze ojedinělé hlasy nedovedou to chápat a drží se ortodoxně jednou nabyté myšlénky. Naše zaměstnavatelé stojí dnes neméně jako my na stanovisku třídní politiky. Vzdor tomu ale nepropasou žádnou příležitost k dělání politiky. Vliv jejich jest nepopiratelný; zástupcové jejich požívají pilně otevřených dveří. Jsme my v organisací dosti mohutni, abychom zde dovedli paralysovati? Možno míti o parlamentarismu v nynější jeho formě své vlastní názory, to ale přece nelze upřít, že zástupcové sociálně-demokratické strany přinesli do zákonodárných sborů obživující vánek. Oni tomu rozuměli, zjednati sobě u rozených zákonodárců respekt a vědí o všem, co za kulisami se kutí. To dává jim možnost při každé příležitosti včasným zasáhnutím tak mnohý tah na úkor lidu projektovaný znemožnit. Vliv jejich ale bude ještě větší až číslice jejich vzroste a masa, jež za nimi stojí, na objemu získá. K tomu pracovati jest naší povinností, v zájmu odborových organisací samotných. Odborová organisace ruku v ruce s politickou organisací!
Rakousko sociálnodemokratický strana
11 article Z českého jihu.
Z českého jihu. X O hospodářství městské rady v obec, lesích táborských dovídáme se pěkné kousky. Okresní lesní technik Hemmer zjistil, že prodávala se v roce 1901 mrť v pasekách obec, lesa zvaném »černý« a že mrť ta měla cenu 700 K, avšak utrženo za ní bylo pouze 379 K a zjistil dále, že jednotliví vydražitelé zaplatili za mrť více než v obec, důchodě bylo zaneseno. O tomto svém nálezu učinil městské radě oznámení se žádostí, aby vyšetřováním se zjistilo, kde zůstaly obnosy v důchodě nezanesené vězet. Šetřením, které městská rada zavedla se dokazalo, že panové v lesní komisi se za tyto peníze dobře najedli a napili u lesního zřízence. O tomto »pěkném vyšetření« podána měst, radou zpráva obec, zastupitelstvu v sezení dne 13. října.. Trestní tento skutek omlouval pan referent tím, že prý se to tak děje dávno a podal jménem měst, rady návrh, aby se panům členům komisi na příště dieta zvýšila ze 4 na 6 K. Tedy za to, že pánové v lesní komisi zpronevěřovali obec., majetek měly se zvýšit diety! A v celém tom slavném sboru obec, starších nenašlo se člověka,, který by se byl proti takovému hospodářství postavil - peníze zpronevěřené zpět požadoval — ba naše zastupitelstvo jest tak, otrlé již, že snese tyto pány ve svém středu! Či jsou všichni stejní? To nejjasněji ukazuje jak nutné jest, aby hospodářství takovému učiněna jednou přítrž. Kdyby chuďas vzal si kus dřeva z lesa a byl dopaden, bude bez milosti zavřen, kdežto zde páni, kteří berou také, sedí pěkně v obec, zastupitelstvu a cynicky sledují i návrh na — zvýšení diet! Ovšem jest to již zvykem. — Pro zloděje malé, kteří kradou z nouze, staví se kriminály a pro lepší sortu — pomníky.
Hemmer
12 article
X V obec, zastupitelstvu v Táboře jsou opravdu velemúdří někteří pánové. Tak ku př.. při poslední schůzi tohoto sl. sboru při debatě o nedostatku vody, pravil jeden z nejvyšších potentátů: »Největší chybou pánové bylo, že jsme udělali stojánků na vodu pitnou mnoho!« To je opravdu velemoudrý nápad, — kdyby byli naší tatíci na tenhle nápad kápli dřív, mohli postavit stojan jeden a od toho mohl pan »vodní referent« nosit klíček v kapse a mohli jsme mít vody v Táboře do dnes dost a byl by pokoj s vodní otázkou; lid má povinnost na vodu platit a může si pro ní chodit do Jordána. X Ta zlatá ranoprávnost před zákonem. As před měsícem četli jsme v »Čes. Jihu«, že- hledá se hostinský pro hostinec na Bečvárně v Táboře. — Ten se skutečně našel brzy a také hned živnost začal. Ve schůzi obec, zastup, dne 13. října jednalo se však teprve o to, aby se obec vyslovila zdaž jest nutno* na »Bečvárně« hostinec povolit. Rozumí se samo sebou, že to panu kolegovi Brdlíkovi pánové odepřít nemohli. Když jistý, ovšem méně vynikající občan najal hostinec, v němž již dávno živnost hostinská pachtýřem byla provozována a teprve po nastěhování druhý den žádal o schválení — byl pokutován 20 K a žádost jeho zamítnuta proto, že prý neoprávněně počal živnost provozovat: Pan Brdlík pronajal hostinec, ještě ani koncesi nemá — není tu důvodů, které by jej dle živ. řádu opravňoval iku zřízeni pachtýře či náměstka — a přece obé obdrží, aniž by se mu naměřilo tak jako onomu, a přece obé odehrálo se v Táboře a obě žádosti vyřídí jeden a tentýž úřad. Ano před zákonem jsme si všickni rovni!?
Jordán Brdlík Tábor
13 article
X Z Tábora. (Pův, dopis.) Z bezpečného pramene se dovídáme, že řed. zdejší spořitelny hodlá vypsati odměnu 25 K obvyklý to pre- sent, kterýž každoročně ze správního přebytku svého věnuje národním dělníkům na jich legrace, poněvadž bratří po celý rok kromě tance jiného nepěstují), tedy 25 K tomu, kdo potvrdí pravdivost zprávy otištěné v dopise z Tábora ve »Stráži Lidu« č. 19, v níž pisatel sděluje, že ve spořitelně plýtvá se vodou pitnou, ježto se jí používá ku praní. Nepopíráme, že v celém městě jeví se velký nedostatek pitné vody (za to ve zprávě pisatelově do »S. L.« jest jí nadbytek) a nenapadá nás bráti tímto někoho v ochranu, ale předem jsme přesvědčení, že zmíněná odměna vyplacena nebude, ježto po celém městě není jediného vodovodu pitné vody, kterýž by zaveden byl do domu, tedy ani ne do spořitelny, kam jest zavedena voda užitková. To spíše v hlavě dopisovatelově našla by se místo mozku — voda. — V téniže časop. čís. 20 vylíčeny jsou neutěšené poměry dělnictva zavládnuvší v zdejším pivovaře. Aby naši čtenáři, list ten snad čtoucí, mohli si učiniti správný úsudek sdělujeme, že v závodě tom zaměstnáni jsou od pod- staršího až po toho posledního dělníka vesměs bratří, hlasící se »hrdě« ku straně národních dělníků, a ti všichni nemají tolik energie, aby k uhájení svých práv solidárně vystoupili a proto musí utíkati se s brekotem svým do časopisu. »Sokolská« výstavní: »V mysli vlasť a v paži sílu!« Slyšte, bratr káže. V svět snad udělá on díru, jak rukama »háže«. V hrudi mu to vře a hárá, láskou k vlasti jak je spit; nepřátele její kárá,
S L Tábor