2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
22. února 1913. Číslo 52.
4
article
skončil: Mocnářství má promluviti závažné slovo
při úpravě balkánských poměrů. O-
hraničení Albánska nemůže se stát
bez souhlasu Rakousko-Uherska. Mu-
síme balkánským státům, především
pak Srbsku, nabídnouti zřejmé obchodní výhody.
Rakouské a uherské podniky mohou býti činnými
ku prospěchu těchto zemí, jež potřebují nyní tak
mnoho práce a kapitálu. Musíme míti odvahu, se-
bedůvěru, obratnost a důslednost, abychom ze
všech těchto prvků učinili politiku vlastní výhody
a vlastní bezpečnosti, avšak též dobrých styků
našímí sousedyl
Ze školské komise sněmovní:
úprava učitelských platů.
(Zpráva Pražské sněmovní korespondence.)
Plenum permanentní komise školské
konalo dne 21. února o 11. hod. dop. schůzi za
předsednictví posl. Leglera, aby dokončilo
osnovu zákona o právních poměrech učiťelstva
obecných a měšťanských škol v král. Českém.
Předseda posl. Legler zahájil schůzi sdělením,
že nepřítomnost svoji omluvili posl. hr. Wallis,
bar. Brand a Keller. Praví, že na programu
schůze nalézá se projednání navržených usnesení
sněmovních, zvláště však návrhy ref. komitétu na
schválení pravídel o zaopatření ve stá-
ří vedlejších učitelů, jich vdov a si-
rotků, dále pak nutno schváliti návrhy reseluč-
ni. — Konečně podotkl předseda, že obec praž-
ská zaslala zem. komisi školské pro dnešní schůzi
přípis ze dne 18. února t. r. v záležitosti upra-
vení služebních požitků učitelstva
pražského a žádá, aby komise projednala ob-
sah přípisu.
V zahájené debalě
spoluzpravodaj posl. Kaika
Brand
Keller
RakouskoUhersko
Srbsko
Wallis
5
article
ujal se slova a v podstatě pravil, že rada král. h.
města Prahy, řidie se usnesením sboru obecnich
starších, podala zemskému sněmu petíci ze dne
10. prosince 1912, a již před tím petici ze dne 6.
prosince 1911 za účelem vydání zvláštního zákona
o právních poměrech učitelstva pražského.
Spoluzpravodaj lituje, že plenum sněmovní ko-
mise školské přes opětné jeho návrky po trojím
hlasování zásadně se usneslo, aby pro Prahu zvlá-
štní zákon vydán nebyl, ačkoliv jest všeobecně
známo, že obec pražská nese nepoměr-
ně velké náklady na školství vlastní
téměř 4,000.000 K, a přispivá na školství
venkovské sumou 11,000.000 K, za kteréžto
ohromné miliony dostává náhradou bezvýznamný.
sotva 3% příspěvek zemský. Rada král. hl. města
Prahy, chtic učitelstvu svému přijíti s krajní ocho-
teu vstříc, obrátila se přípisem ze dne 18. únor
t. r. na permanentní komisi školskou se žádostí.
aby plenum její schválilo aspoň tu část předložené
petíce, která jedná v intoncích usnesení sboru ob.
sťarších ze dne 9. prosínce 1912, o zvláštních po-
žiteích učitelstva pražského, jakož i o těch poža-
daveích města Prahy, k jichž projednání považuje
se komise lkolská za kompetentní.
Praha
Rada král
6
article
Návrhy rady městské na zvláštní úpravu slu-
žehních požitků učitelstva škol. okresu pražského
odůvodněny jsou velkoměstskými pomě-
ry existeněními a sociálními potřebamí, ja-
kož i služebními povinnostmi uěiťelstva pražského
a spočfvají na fomfo principua
1. základní služné učitelů obecných
škol 1600 K, po osmí letech 2000 K. učitelů měšt
škol 2.400 K ročně,
2 všem učitelům 10 zvýšení služného
po 200 K na obecných a po 250 K na měšťanských
školšch,
3. po 25leté službě osobní přídavek 250
kor. učitelům obec, škol a 350 K učitelům měšt
škol,
4. učitelstvu škol obecných budiž dáno pří-
bytečné a to svobodným od 600 do 1000 K.
ženatým od 720 do 1200 K ročně; učitelům mě-
šťanských škol svobodným od 800 K do 1200 K a
ženatým od 960 do 1380 K.
Pro učitelky ručních pracf navrhuje
měsťská rada:
1. základní služné definitivních učitelek
na školách obecných 1200 K a na měšťanských
1400 K ročně. — Účitelky ruč. prací, které působí
nepřetržitě 10 let, budou míti služné 720 K ročně
na obecných a 840 K na měšťanských školách
Dále 8 tříletých zvýšení služného 102% zá-
kladního platu a příbytečné 605, resp. 40% pří-
bytečného literního svobodného učitele. Odměny
vyměřeny buďtež částkou 60 a 70 K.
Vzhledem na změnšné nyní poměry, jež nastaly
připisem rady král. hlav. města Prahy ze dne 18.
února t. r., podal spoluzpravodaj posl. Kaika
návrh, aby komise školská revotovala dří-
vější své zamitavé usneseni a rozhodla příznivě
jak o těch částech petice obce pražské, pro které
jest komise příslušna, tak i o zvláštních služeb-
ních požitcích učitelstva král. hl. města Prahy ve
smyslu návrhu řady městské, resp. sboru obecních
starších.
Praha
obecný škola 1600 K
7
article
Hudba.
Hudba.
+ Eugen d' Albert: Darovaná paní. (Ko-
mická opera o 3 aktech. Text dle návrhu F. An-
tonyho od Rudolfa Lothara. Poprvé v městském
divadle Král. Vinohradů 21. února t. r)
Ze soudobých operních skladatelů je d' Albert
jedním z nejplodnějších. Lze říci, že téměř nemine
rok, aby se s nějakou operní novinkou nepřihlásil.
Řada jeho dosavadních prací dramatických jest
však nejen velmi četná, ale, pokud jde o styla
směr dramatické komposice, současně i velmi pe-
strá. Ve své operní prvotině, nesoucí název „Den
Rubin“, pokusil se o pohádkovou operu, hledaje
pro ni vlastní způsob hudební mluvy. Jeho „Ger-
not“ znamená pak úplné přiklonění se k Wagne-
rovi, specielně k „Tristanu“, kdežto v jednoak-
tovce „Die Abreise“ — až dosud, myslím, nejzda-
řilejší a nejucelenější své práci — vytvořil půvab-
nou konversační operu moderního stylu. Hned po
té následující opera, tragická aktovka „Kain“, u-
padá opět do imitace Wagnerovy dramatické
mluvy. Po ní následující, dosud nejúspěšnější d'Al-
bertova opera „Nížina“, pluje už zcela ve vodách
vlašského verismu. Snad byl to sensační úspěch
„Nižiny“, který po několika nezdařených pokusech
přijal ke komposici operní libreto, vypracované
Rud. Lotharem, který před tím byl tak šťastně
Guimerovo drama upravil na operní text. Alev
„Darované paní Lothar, myslím, že naděje a oče-
kávání skladatelova zklamal. Text jeho není dost
živý, nemá přirozenou, neodolatelnou komikua
hlavně — není dost jasný. Sujet samo je v blízkém
příbuzenství s rozpustilými novelami vlašskými za-
šlých století, ale život a humor jich není dán textu
„Darované paní“.
Eugen d ' Albert
Lothar
Král
Albert
Tristan
Kain
Wagnerův
d ' Al
Guimerův
ko
Gera
den Rubin
8
article
Dobou děje je XVIII. století a dějištěm jest
hospoda ve Frascati v římské Campagni. Zápletka
děje vyvíjí se z dokonalé podobnosti dvou sester,
dvojčat, která jen povahami jsou k rozeznání. Fe-
licia je prudká, odvážná a energická, Beatrice
mírná, tichá a něžná. Felicia, jdouc za hlasem
svého srdce, uprchla z domova a stala se ženou
náčelníka komediantské tlupy, Beatrice jest pro-
vdána za hospodského Antonia a snáší trpělivěa
bez odmluvy tyranii svého bručivého, zlostnéhoa
bigotního muže. Beatrice na radu světáckého ka-
pucína Fra Angelica odchází večer tajně s proce-
Zpravodaj posl. Morawetz
uznává v zásadě, že má městská rada praž-
ská právo žádati za zvláštni úpravu
služebních požitků svého okresu školního, ale je
přesvědčen, že nelze doporučiti tuto úpravu zvlášt-
nímu zákonu. Bude hlasovati proti návrhu spolu-
zpravodaje hlavně z toho důvodu, že pro učitel-
stvo pražské stala se již výhodná usnesení zejmé-
na zvýšením aktivitního přídavku a přibytečného
Posl. probošt dr. Burinn
má za to, že nejvhodnější cestou k vyhovění poža-
davkům obce pražské bude jednání zemské-
ho výboru přímo s obcí pražskou na
základě schváleného resolučního návrhu.
Beatrice
Angelico
Morawetz
Posl
doktor
Burinné
Frascati
felicia
9
article
Posl. Novák
praví, že zvláštní zákon pro Prahu vyvolal by ne-
spokojenost a rozhořčení mezi venkovským uči-
telstvem, i bude hlasovati proti návrhu poslanc
Kafky.
Posl. Kloláč
přimlouvá se za zvláštní zákon pro učitelstvo
pražské z důvodu rozdilných poměrů místních.
Na to přikročila komise khlasování a za-
mítla většinou hlasů návrh spolu-
zpravodaje posl. Kaflky, který ihned ohlásil
zvláštní resoluční návrh v zájmu města
Prahy a zvláštních služebních požitků učitelstv
školního okresu pražského.
Na to příkročeno ku projednán
usnesení sněmovních.
Posl. probešt dr. Burinn
navrhl, aby stanovená reční odměna pro du-
chovní správy se zvýšíla resp. změnila ne
1 K 80 h za každou udělenou hodinu. Návrh ten
byl schválen.
Posl. dr. Zímmer
učinil v zájmu starobních požitků vedlejších
učitelů, jich vdov a siretků návrh, abyv
§ 3. navržená nejnenší podpora činila aspoň 150
kor., a aby celý návrh byl en blek schválen. Návrh
ten byl přij at.
Potom přikročila komise
Posl
Novák
Kafka
Kaflka
doktor
Burinné
Zímmer
Praha
10
article
k návrhům resolučním.
11
article
Spoluzpravodnj posl. Katka
podal resoluční návrh tohoto znění: „Zemský vý-
bor král. Českého se vyzývá, aby neodkladně za-
vedl přípravné jednání o obsahu peťice rady
král. hlav. města Prahy ze dne 10. prosince 1912
o osnově zvláštniho zákona o právních po-
měrech učiťelstva pražského a podal sl. sněmu
s největším urychlením zprávu s příslušnými ná-
Návrh ten byl zamitnut. Pro návrh hla-
sovali posl. dr. Koldinský, dr. Zimmer. Klofáč,
Kaíka, prohošt dr. Burian, dr. prine Lobkovic
svob. p. Hrubý z Geleni.
K resoluci č. 5 o osnově zákona o zvýšen
pensí učitelům na odpočinku. jich vdo-
vám a sirotkům, navrhl spoluzpravodaj
Katka
doktor
Koldinská
Zimmer
Klofáč
Kaík
Burian
Lobkovic
Hrubá
Praha
14
article
aby bylo pamatováno na hudoucí vdovy a sirotky
po učitelích, kteří jsou nyní ve výslužbě, nebo
kteří jako aktivní učiřelě před plafností po př.
po prohlášení nového zákona zemřou
Posl. Klotáč
navrhuje, aby resoluce o školách v Solunu a Ca-
řihradě byla zrušena. Nechceme se, praví řečník
zabývati ve školské komisi orientální otázkoua
nevíme vůbec, co se stane ze Solunem neho Cařihra-
dem. Ostatně slovanský meč celou iu resoluci uči-
nil zbytečnou.
Posl. dr. Zimmer
připojil se plně k tomute návrhu a poukázal s dů-
razem na te, že resoluce ta nebyla své doby ani
řádně přijata, ježte z 20 přitemných hlasovalo pro
ni pouze 10. z toho důvodu byla tehdy protestevá-
no proti přijeti resoluce. Dosavaďními výsledky
balkánské války mimo te odpadl podklad resoluce
a stal se bezpředmětným.
Při hlasování přijat byl velkou většinou
návrh, že rekoluce tate ná odpadnouti.
Posl. Trojan
navrhl vypuštění resoluce, již se vyzývá c. k. vláda
aby učinila opatření, by ce nejdřivo byly odstraně-
ny případy, ve kterých učitelky ručních prací vy-
učují ve více školních okresích. — Návrh ten byl
zamítnut.
Posl
doktor
Zimmer
Trojan
Ca
15
article
Posl. dr. Zimmer
podal tuto resoluci: C. k. vláda se vyzývá, aby
kvalifikace ručních prací byla pokud možno nej-
více zdokonalena a za tím účelem učební osnov
náležitě upravena, rozšířena a zdokonalena. Reso-
lace ta sehválena jednomyslně.
Posl. Slegmund
podal návrh ve prospěch povzbuzení a pěstění po
kračovacího školství zemědělského.
K tomu podotýká spoluzpravodaj
posl. Kafka,
že je vůbee nutno, aby opatřen byl zákonný pod-
klad ve formě zemského zákona nejen pro pokra-
čovací školství zemědělské, ale zvláště pro školství
živnostenské, ježto na př. v Praze nebylo by škol-
sim, aby si vyprosila klidnější soužití se svým mu-
žem. Současně vrací se Felicia s mužem svým Za-
comettem a jeho družinou. Oblékne si šaty své
sestry a vydává se za ni, kdežto Zacometto před-
stavuje se jako nový majitel panství, který právě
v tu dobu je očekáván. Žert se podaří dokonale:
Posl
doktor
Zimmer
Kafka
felicia
Žert
Reso
Praha
16
article
Antonio má Felicii za svou choť a je stíhán žárli-
vostí, kdykoli ji vidí v laskavém rozhovoru se Za-
cometem, který rovněž má své návaly žárlivosti,
když zdá se mu, že Felicia hraje komedií s Anto-
niem přílíš doopravdy. Když pak Antonio zastihne
svoji domnělou ženu v náručí Zacomettově, tu
proti očekávání všech netrestá ji smrtí, ale dle
starobylého zvyku i Zacomettovi, domnělému pánu,
ve skutečnosti však jejímu vlastnímu choti, da-
ruje. Komedie dojde vysvětlená ve třetím aktu, kde
Beatrice se vrací; Antonio v ni poznává svojí ženu
a z Felicie, „darované ženy, vyklubává se vlastní
žena Zacomešta, náčelníka komediantů. Diváku
který nezná podrobně text, jest porozumění zá-
pletce a komické pointě děje stíženo tím, že dle
předpisu autorů opery má býti Beatrice i Felicia
představována touž zpěvačkou. Je k tomu po-
třebí velkého hereckého umění, aby obě postavy
povahami byly jasně odlišeny.
D' Albert i v „Dargvané paní“ zůstává tim
eklektikem, kterého známe z předešlých oper. )
Je eklektikem nejen v invenci, která nemá ani zde
osobítého profilu, ale i v samotném stylu této ops-
ry. Po této poslednější stránce různé, zcela proti-
lehlé vlivy se v partituře „Darované paní“ stýkaji.
Antonio
Felicie
Beatrice
Albert
Anta
felicia
felicia
17
article
Jsou zde víditelné vlivy Wagnerovy 1 Pueciního
neodolal zde skladatel ve zžejmé snaze pe libivo-
sti ani kouzlu současné operetní hudby. Náběhy
k operetní mluvě pak ovšem úroveň hudby d' Al-
bertovy citelně se snižuje a v trivialnost sklání
Jinak i v této opeře objevuje se d'Albert jako
skladatel rutinovaný a dramatik zkušený a zvláště
v detailech často šťastný. Lehké a hbíté tempo
dialogů ukazuje, jak vlastní vloha skladatelova ve-
de v ober konversační opery, po jediném pokusu
d'Albertem opuštěný. Z celé opery nejsilnějí půse-
bí dějství druhé, poměrně nejhumornější a nejži-
votnější. Zde zvláště žívě působí výjev Antonia
a Felicie, kde jmenovitě závěr nejprve v H-dur
) Klavírní výtah se zpěvy vydal Aug. Cran
v Lipalu. Stoii 15 ml
ství živnostenské ani možné, kdyby obec pražská
neobětovala na pokračovací školství 30.000 K ve-
dle potřebných místnosti, světla, tepla a pomůcek
školních.
Posl. Trojan
pravil, že dle § 10. novely z 2. května r. 1883 mo-
hou při jednotlivých školách podle zvláštních po-
třeb místních zřízeny býti zvláštní učební kursy pro
mládež z povinností školské odrostlou a dle § 59
odst. 2. téhož zákona přísluší zákonodárství zem-
skému, aby učinilo vhodná opatření pokud jdeo
jich založení. Jest třeba, aby se těmto kursům do-
stalo zákonného podkladu. Proto navrhuje řečník
tuto resoluci: Žemský výbor se vyzývá, aby na
základě 8 59. odst. 2. zákona z 2. května 1883 vy-
pracoval osnovu zákona pro speciální kursy spoje-
né se školami měšťanskými ve smyslu 9 10. téhož
zákona. — Návrh byl přijat.
Wagnerův
Albert
Antonius
Felicie
Aug
Posl
Trojan
Hdur
d ' Al
ml
18
article
Posl. Pammer
předložil resoluční návrh posl. bar. Branda
zájmu zákonné úpravy mrateřských škol
opatroven
Potom schválila komise zprávu, jež bud
podána permanentní komisi flnanč-
ní a jež znít
Permanentní komíse školská pokládá si za
čest předložiti po prozatímném skončení svých
prací tuto zprávu-
V 70 schůzích komitétu referentského a ve 46
schůzich komise školské byla přiložená osnova zá-
kona, kterou se upravují právní poměry učitelstva
na školách obecných a měšťanských, projednána
a přijata. Perm. komise školská řídila se při tom
usnesením, jež učinila svého času jednomyslně
příčině peněžní stránky zákona o platech učitel-
ských, aby se mezi podanými návrhy nalezla střed-
ní cesta, při čemž se pokládala osnova zem. vý-
boru a vyšší potřebou asi 13 mil. korun za nejniž-
ší a návrh posl. Anýže a soudr., jenž opatřen byl
32 podpisy, s vyšší potřebou así 32 mil. korun za
nejvyšší.
Od učitelstva požadovaného postavení na ro-
veň s 11., 10., 9. a 8. třídou hodnostní úřadníků
státních nebylo na této střední cestě úplně docí-
leno. Předložená osnova vyžaduje vyššího nákladu
v obnosu 23,030.000 K a fo:
na požitky literních osob učitelskýc
17,500.000 K, a sice: základní služné a zvýšen
služného 11,000.000 K, přídavky funkční 450.000
přídavky osobní 130.000 K. přídavky aktivní
5,920.000.
2. na požitky učitelek ručních prací 1,418.00
kornn.
3. na rozličná remunerace 417.000 K.
4. na platy substituční 150.000 K
5. vyšší potřeba pro městské školní obce
Prahu a Liberec, pokud se hradí z prostředků
zemských, 492.000 K
6. na pensijní jond učitelský 3,000.000 korun.
Posl
Anýž
Perm
Praha
Liberec
19
article
Potřebná vysvětlení k jednotlivým položkám
jsou obsažena v přiloze. Podořýká se, že pří-
spěvky učitelstva k pensijnímu fondu byly zvý-
šeny v 1. roce z 10 proc. na 20 proc., a běžné
příspěvky z 3 proc. na 4 proc., aby pensijnímu
fondu byly poskytnuty příměřeně prostředky pro
vyšší požadavky, které se naň činí.
Přiložená osnova zákona neobsahuje ještěz
části, ježto komitětu relerentů bylo jejich vypra-
cování teprve ve schůzi, konané dne 14. února
1913, od komise školské uloženo. Tyto části týkaji
se předpisů substitučních a zákona o učitelich
příslušejících zhrejené meci, pokud poslěze uv-
dený zákou vztahuje se na hospodářské poměry
učitelstva. Na konečný výsledek vyšší potřeby ne-
budou však tyto dvě části míti podstatného vlivu
Perm. komise školská klade zdvořilou žádost
aby perm. komise finanční hsto zprávu vzala na
vědomi, aby se ve smyslu § 3. permanenčního zá-
kona postarala o nutnou úhradu a aby o tom po-
dala zprávu komisi školské.
Posl. Ingrisch navrhl, aby vysloven byl dik
členům referentského komitétu za jich obětavou
a namáhavou práci.
Předseda posl. Legler
Práce alavné kemise j« prozatím
skončena. V průběhujeím bylo námý dosti ča-
sto překonati většt obtíže; s dobrou vůlí a vy-
trvalostí jsme je překonali.
Jest mým nejeřelejším přáním, aby námaha
péče, které jsme vynaložili, nebyly marné a aby
dokončené dálo svými plody prospěln dnmácí škole
a učitelstvu. Nikdo si toho nepřeje více než já.
aby hotová předloha byla v dělném
sněmu podporována, tak aby v krátke
době mohla vstoupiti v platnost
Schůze skončena o 1 hod. 35 min.
Posl
Perm
20
title
Politický přehled.
21
article
Země české.
Země české.
Přídavky něm. okresů učitelům
Chabařovické okresní zastupitelstvo roko-
valo dne 19. t. m. o žádosti ústecko-chaba-
řovického učitelského Vereinu o podporu
v nouzi učitelstvu okresu. V debatě o tom
rne
(vybudovaný na půvabní zpěvní melodii, již v pře-
dehře se vyskytující) a pak v Des-dur zvukovým
půvaby instrumentace posluchače upoutává. Na-
proti tomu následující dvojzpěv Zacametta a Fel-
cie dělá svou vodnatou sentimentálností vídeňské
operstě zcela nekalou soutěž. První dějství oživí
se v hudbě značně ostrou rytmikou vstupu kome-
diantů. V třetím dějství dětská píseň Felicie a pal
některé momenty v partii kapucína — sybarity
jsou zdařílými hudebními detaily.
felicia
22
article
Uvedení „Darované paní na scénu vinohrad-
ského divadla třeba vítati, poněvadž opery tohoto
druhu mohou býti prostředkem, kterým snad možno
odvésti zálibu obecenstva od operety k opravdové-
mu zájmu o díla umělecky závažná. Je to hudební
strava lehká a přece v ni je kus seriosní práce
vážnější eíle. Každá takováto „Darovaná paní““ je
nám zde vítanější než nějaká „Rozvedená paní
Jako při posledních premierách ve Vinohrad-
ském divadle, tak v „Darované paní“ příčinili se
dle svých sil všichni zúčastnění o úspěch novin-
ky. Nesnadnou roli Beatrice-Felicie měla sl. Dro-
zenova pečlivě nastudovánu; jen třeba ještě obě
různé povahy zřetelněji odstíniti. Pěvecky 1 he-
recky dobrým byl Antonin páně Lanhansův, je-
muž partie místy příliž vysoko leží. Lehčí a nenu-
cenější zpěvní podání bylo by si přáti od Fra An-
gelica páně Kramperova. V ostatních větších ro-
lích byll činni: slč. Snopková, pp. Čermák, Ter-
nus, Šašek a Mansfeld. Celek byl p. kap. Holečkem
dobře připraven a jmanovitě nástupy v díalogách
někly dost choulostivé, dály se jistě. V orchestru
třeba by bylo ještě mnohdy důležitý motiv přívésti
k větší platnosti, jínak však byl i výkon orkestru
na potřebně, celkovému provedení odpovídající ú-
rovní. Novinka přijata byla při včerejší premieře
obecenstvem velmi vlídně.
sl.
Beatrice
Felicie
Lanhansův
Kramperův
Snopková
Šašek
Mansfeld
Holeček
23
article
+ Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. ve-
černí koná se ve Smetanově sále Obecního domu
sobotní koncert. Vstupenky do loží po 5 K, ro-
dinný lístek (3 osoby) 1 K 90 hal., za osobu 7
hal., prodávají se od 7. hod. večerní u pokladny
Zejtra o půl 4. hod. odpolední tamže sedmnáctý
symfonický koncert, na němž provedeny budou
skladby od Vojáčka. Prokopa, Čajkovského
Beethovena. Vstupenky za obvyklé ceny prodá-
vají se v kanceláři Českého filharmonického
družstva na Václavském náměstí čís. 53. (telefon
čís. 2995).
přimlouváno za splnění požadavku, ač vy-
slovovány obavy, že zemský výbor odepře
schválení, přece však prý nutno oproti (7))
zemskému výboru osvědčiti jednomyslné na-
cionální smýšlení a zároveň poskytnouti
učitelstvu důkaz, že okresní zastupitelstvo
plně uznává nuzný stav učitelstva. Usneseno
vyplatiti 49 ženatým a 74 svobodným učitelům
podporu v celkovém obnosu 19.000 K, s vý-
hradou, že nutno vyčkati usnesení schůze
starostů německých okresů v Čechách. Až
dosud vedle ústeckých jedině chabařovšti
učitelé zakročili o okresní výpomoc, ostatni
učitelské okresní spolky německé šmahem
odmítají okresní příspěvky jako nedostatečné,
odkladné a nedůstojné a stojí na tom, aby
pracovný sněm vyřídil trvale a řádně úpravu
platů učítelských
Čajkovský Beethoven
Smetanův
Václavský náměstí
Čechy
Český filharmonie
obecní dom
Český filharmonický družstvo
24
article
Smírce Schreiner
V 9. okresu vídeňském byla dne 19. t. m
schůze německo nacionálního voličskéhe
spolku, kde vl. rada posl. Hartl přednášel
o hospodářském boji, jaký prý výtečně zorga-
nisovaní Češi vedou proti Němcům v Ra-
kousku, dosud nezorganisovaným. Posl. dr.
Schreiner prohlásil potom, že Němcům
v Rakousku, obzvláště pak v Čechách, co
nejvíce na tom záležeti musí, aby Víden.
jakožto hlavní a sídelní město Rakouska.
i na dále udržena byla německou. Němečti
Vídeňané musí prý konečně poznati české
nebezpečí ve skutečné jeho velikosti. Po-
řekadlo Luegrovo: »Nechle mi mé Čechy na
pokoji« nemůže už míti žádné platnosti.
neboť právě prý Češi nedávají Němcům po-
koje. Proti nim volá Schreiner do těsného
spojenectví německé poslance z Čecha
vídeňské poslance. My němečtí poslanci
z Čech, kteří náležíme k německému nacio-
uálnímu Verbandu, řekl dr. Schreiner-
držíme se pevně slov Herbstových, jenž pro-
hlásil: »My gravitujeme k Vídni. « Na konee
prohlásil Schreiner, že němečtí poslancí
v německém nacionálním Verbandu chystaji
akci k organisací nutných styků a poslanei
vídeňskými za účastenství německého obyva-
telstva.
Zpráva tato signalisována do orgánu
pražského kasina pod záhlavím: »Německo-
český hospodářský boje podle the-
matu přednášky posl. Hartla, jenž upozor-
ňoval na české národní spořitelní ústavy
které prý mohou začasté pracovali německými
penězí a pomocí jich s částečným úspěchem
hospodářský boj proti Němcům vedou.
K tomu nutno podotknoutí, že peníze nemají
národnosti, anebo lépe řečeno mají národnost
toho, v čí ruce anebo pokladně se nacházejí.
Schreiner
Hartl
Čech
Němec
Posl
doktor
Víden
Vídeňan
Čecho
Herbstův
Rakousko
Čechy
Vídeň
Německo
český hospodářský boj
25
article
Kdybychom vývody Schreinerovy chtěli
aplikovali na Prahu, která jako hlavní město
českých zemi musí zůstati česká, o čemž
není ani nejmenší pochyby přes všechny
německé Orlsraty a Vereiny pro městské
záležitosti, pracují tu potom všichni Němei
s českými penězi, neboť peníze, jimiž večer
před odjezdem na K. Vinohrady uzavírají
pokladnu ve svých obchodech, byly ještě
dopoledne české, rovněž pak penize, které
tisíce obchodních cestujících svým firmám
nejen v Praze, alé i v »Deutschböhmene
z českých Čech po celý týden nadháněji
To se vi jistě, ale nezbádanou dosud zá-
hadou jest, jaké národnosti jsou penize, jimiž
Schreiner provozuje vleklý chabrus zeman-
skými statky v Pošumaví! Připomínati pak.
že hospodářská zbraň, kterou kuje pravý
staročeský zeman v německo-nacionálním
svazu k společnému použití pro německé
poslance z Čech a z Vídně, je zbraní ná-
ramně dvojsečnou a že bychom také my
Češi mohli dostati do rukou její jílec — p
případě! — toť dokládati téměř zbytečno)
Finanční stav země.
Schreinerův
Schreiner
Čech
Praha
Čechy
Pošumaví
Vídeň
Deutschböhmen
26
article
»Vůdčí osobnost mezi německými po-
slanci z Čecha (dr. Urban?) vyjádřila se po-
dle »Prag. Tagblattu« takto o finančním stavu
království Českéhos
»Úděly na rok 1913, jež plynou do zem-
ské pokladny podle platných zákonů, stač
úplně ke krytí zemského hospodářství do
dubna 1913. Kdyby se měl malý finanční
plán uskutečniti, což dnes není ještě naprosto
jisto, umožnily by zemské příjmy, z něho
vyhražené, k ukrytí zemského hospodářství
až do srpna. V případě uskutečnění malého
finančního plánu ukázala by se tedy počát-
kem září, v případě jeho neuskutečnění pak
počátkem května skutečnost, že zemská
správa v Čechách neměla by více peněžitých
prostředků, nutných k vydržování zemského
hospodářství, poněvadž na nějaký obchod
zálohou anebo uzavřením nové půjčky u
zemské banky české není pomyšlení. Ne-
hledě ani k tomu, že by zemská banka byla
k takovému obchodu sotva ochotna, nebyl
by ani zemský výbor s to, aby převzal
zodpovědnost za jisté svrchovaně tísnivé
podmínky, za jakých by se podobný obchod
mohl uzavříti. Zemský výbor musil by tudíž
buďto v květnu, anebo kdyby malý finanční
plán byl proveden a na úděly skutečně do-
šlo, v srpnu odmítnouti zodpovědnost za
další finanční hospodářství a vedení zemské
správy, co se dá prakticky provésti jenom
formou resignace zemského výboru jako
celku. Zdá se, že zemský výbor počítá
touto možností jako s velkou pravděpodob-
ností a nepochybně také vláda má o tom
povědomost, že se v jedné či druhé lhůtě
octne vůči nutnosti, postarati se o úhradu
českého zemskéko hospodářství sama a nésti
zodpovědnost za všechna s tím souvisící
opatření.
Čecho
Urban
Čechy
Praga
27
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Uherská vláda a obchodní smlouva se
Srbskem.
»Obzor« má z Vídně zprávu o posled-
ních společných poradách všech tří mini-
sterstev, na nichž, jak známo, jednáno též
o nových obchodních smlouvách s balkán-
skými státy a hlavně se Srbskem. Zpravodai
z pramene dobře informovaného se dovídá.
že mezi názory rakouského i společného
ministerstva a ministrů uherských je značný
rozdíl a že Maďaři činí vše možné, aby se
poměr Rakouska ke státům balkánským ne-
mohl utvářiti přátelsky. Uherská vláda pře
to, že Rakousko - Uhersko uzavřelo se Srb-
skem přesnou obchodní smlouvu, zaváděla
na svůj vlastní vrub proti Srbům opatření,
jež musila napětí mezi oběma přiostřiti.
A při tom rakouská vláda ani hr. Berchtold
neměli o tom ani tušení. Tak na př. hrabě
Berchtold dověděl se teprvé na podzim, že
uherská vláda zavedla do celního tarifu
své zvláštní články a dle svého zvláštního
železničního tarifu ztěžovala na uherských
drahách transitní provoz srbského zboží do
Německa. Srbská vláda, nemajíc potuchy, že
by se taková nezákonná opatření v Uhrách
mohla diti bez vědomí a souhlasu rakouské
vlády a hr. Berchtolda, dlouho proti tomu
neprotestovala, a když na podzim konečně
požádala za vysvětlení této nesprávnosti,
hr. Berchtold byl velice překvapen a ovšem
slíbil, že proti takové libovůli zakročí
v Pešti.
Maďar
Srb
Srba
Berchtold
RakouskoUhersko
Srbsko
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Německo
Uhry
Pešť
29
article
Vídeňský tisk je znepokojen osudem
Skadru. Rakousko chce zachovati Skader za
všech podmínek příští Albanii, nad kterou chce
držeti svá ochranná křídla a dovolávalo se
dosud souhlasného názoru Italie. V poslední
době nastal však v italském tisku obrat a řada
velkých časopisů římských, milánských a tu-
rinských vyslovuje se pro to, aby Skader byl
postoupen Černé Hoře, poněvadž dynastie čer-
nohorská by byla ohrožena, kdyby nynější
válka neskončila pro Černou Horu získáním
Skadru. Zprávy o změně italských názorů na
Skader mají také některé listy pařížské.
„Zeit“, který byl dosud rozhodným odpůr-
cem jakéhokolí albánského dobrodružství, od-
povídá italským a francouzským listům podráž-
děně. Změna italských názorů dala by se prý
vysvětliti, kdyby Skader byl již v rukách čer-
nohorských. Ale poněvadž se zatím na bojišti
u Skadru nic nezměnilo, vykládá si italské a
pařížské zprávy tím, že rusko-francouzské
balkánské vlivy se pokoušejí odvrátiti Italii
v otázce albánské od shody s Rakouskem
způsobiti mezi oběma velmocemi nový konflikt.
Se strany italské vlády nestalo se však dosud
nic, co by nasvědčilo, že chce porušiti dohodu
s Rakouskem.
Skader
Rakousko
Albánie
Italia
30
article
Duro Čajda t.
Čajda
31
article
Dne 19. února zemřel v Turč. sv. Martině
dlouholetý redaktor „Národních Novin“a
„Čarnokňažníka“, Duro Čajda, jeden z nej-
horlivějších buditelů slovenského národního
vědomí a života z kruhu martinských vlasten-
ců. Narozen r. 1844 v Dlhém Poli na Trenčan-
sku, vystudoval práva ve Vídni a v Pešti, byl
nějaký čas vychovatelem, od r. 1873 redakto-
rem „Sloven. Novin“, v nichž mužně vystu-
poval proti vládě, která tehda rušila slovenská
gymnasia, pak od r. 1875, když „Slov. Nov.“
zašly, byl členem redakce „Národn. Novín“, při
nichž vytrval až do smrti. Zároveň od r. 1878
až do 1909 redigoval satírický týdenník „Čar-
nokňažníka“. Do „Nár. Novín““ psával úvodní
články, politické referáty a sněmovní zprávy
a jest přirozeno, že se dostal do koniliktu
vládou, za čež si odseděl svůj díl v báňsko-
bystřickém vězení. V poslední době těžká,
vleklá choroba jej poutala již trvale na lůžko.
Smrt ho sprostila muk. Ale národ slovenský
zachová v trvalé, dobré paměti poctivého, ne-
ohroženého bojovníka za národní práva.
Martina
Duro Čajda
Trenčan
Vídeň
Pešť
slovenský národní vědomý
32
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
život v obleženém Drinopolu.
Z tábora pomocného vojska srbského před
Drinopolem petrohradský „Svět“ obdržel dopis,
lčící život v obleženém městě příšernými barvami.
Dopisovatel má své zprávy od zběhů, kterým s
podařilo utéci k Srbům,
Na ulicích města leží tolik mrtvol, že již ni-
kdo nepomýšlí na jich odklízení. Mrtvoly hnijoua
vydávají strašný zápach. Vojácí, kteří z hladua
mrazu zšíleli, pobíhají po městě a šíleně tropí. Mno-
zi vojáci nemohli odolati hladu a šli na lup do
měšťanských domů. Šukri paša je za to bez milosti
dává střílet, ale oni jdou na smrt tupě, neboť ne-
rozeznávají už mezi životem a smrtí. Šílený dělo-
střelecký důstojník jezdil nahý po městě a sekal
žavlí: posléze spadl s koně a kůň mu kopytem roz-
bil lebku. Dělové střely obléhatelů každou chvíli
způsobují v městě nový požár. Zámožní měšťané
ještě mají jakés takés živobytí, ale dělníci trpí
strašnou nouzi. Sebevraždy mezi vojáky i obyvateli
dějí se napořád přes to, že sebevražda je Turkům
nejtěžším hříchem. Porce jsou vojákům tak zmen-
šeny, že hladovějí, i když dostanou jíst. Libra soli
stoji 2 ruble. Petroleje zbyla malá zásoba, a to jen
pro stanici bezdrátového telegrafu, jenž by bez
petroleje nemohl fungovati. Křesťanské obyvatel-
stvo, jehož je v městě 20.000 hlav, stále je připra-
veno na povraždění. Šukri paša se již v tom smyslu
vyjádřil, že v den, kdy Bulhaři a Srbové vniknou
do města a pevnosti, všechno křesťanské obyvatel-
stvo drinopolské zaplatí to životem. Zběhové se
slzami v očích prosí bulharské a srbské vojáky
aspoň o sousto chleba. „Dejte najíst a potom s
nás pověste nebo postřílejtel“ Nejsou to již lidě,
ale stíny Lidské.
Srba
Turek
Bulhar
Drinopol
Mno
33
article
Proti klevetám o balkánských Slovanech.
Proti klevetám o balkánských Slovanech.
V jisté části ruského tísku pokračuji
v pochodu proti balkánským Slovanům, vy-
týkajíce jim na základě pomluv některých
Němců, že se dopouštěli zvěrstev na Turcích.
Proti této klevetě vystupuje v posledním
čísle i posl. Miljukov, který právě se vrátil
z Balkánu. Miljukov praví, že slyšel různé
nářky na Turky, ale proti Srbům a Bulha-
rům nic víc, než co lze přirozeně vysvětlit
rozlíceností válečných poměrů. Jen Bulhar
dr. Krstev prý mu vykládal o dvou pří-
padech násilí ve štipě a v Kočanech, které
ovšem ve chvíli vítězství nemohly zapome-
nout na nedávné surovosti, páchané ture-
ckými pány kraje. Nynější válka má vyslo-
vený osvoboditelský ráz, je to výsle-
dek po desetiletí nashromažďované energie,
bolesti a touhy po konečném vysvobození
zpod tureckého jařma. Turci v Malé Asii
dělají dobrý dojemi je to lid čestný, praco-
vitý, měkký a sdilný. Ale v evropském
Turecku za pětistyleté nadvlády si navykli
surovosti a bezohlednosti, takže nelze se
divit, že místy vítězící dosud podrobený lid
se mstí. Smysl štvanice německých bro-
žurek proti Slovanům je v tom, aby dosa-
vadní strašný stav byl zachován a ty ruské
časopisy, které jdou v daném případě po
Němec
Turek
Miljukov
Srba
Bulhar
Krstev
Slovan
Balkán
Turecko