ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 61531790-8f3f-11dd-bc6f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 100, place 47, org 13, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
22. února 1913. Číslo 52.
4 article
skončil: Mocnářství má promluviti závažné slovo při úpravě balkánských poměrů. O- hraničení Albánska nemůže se stát bez souhlasu Rakousko-Uherska. Mu- síme balkánským státům, především pak Srbsku, nabídnouti zřejmé obchodní výhody. Rakouské a uherské podniky mohou býti činnými ku prospěchu těchto zemí, jež potřebují nyní tak mnoho práce a kapitálu. Musíme míti odvahu, se- bedůvěru, obratnost a důslednost, abychom ze všech těchto prvků učinili politiku vlastní výhody a vlastní bezpečnosti, avšak též dobrých styků našímí sousedyl Ze školské komise sněmovní: úprava učitelských platů. (Zpráva Pražské sněmovní korespondence.) Plenum permanentní komise školské konalo dne 21. února o 11. hod. dop. schůzi za předsednictví posl. Leglera, aby dokončilo osnovu zákona o právních poměrech učiťelstva obecných a měšťanských škol v král. Českém. Předseda posl. Legler zahájil schůzi sdělením, že nepřítomnost svoji omluvili posl. hr. Wallis, bar. Brand a Keller. Praví, že na programu schůze nalézá se projednání navržených usnesení sněmovních, zvláště však návrhy ref. komitétu na schválení pravídel o zaopatření ve stá- ří vedlejších učitelů, jich vdov a si- rotků, dále pak nutno schváliti návrhy reseluč- ni. — Konečně podotkl předseda, že obec praž- ská zaslala zem. komisi školské pro dnešní schůzi přípis ze dne 18. února t. r. v záležitosti upra- vení služebních požitků učitelstva pražského a žádá, aby komise projednala ob- sah přípisu. V zahájené debalě spoluzpravodaj posl. Kaika
Brand Keller RakouskoUhersko Srbsko Wallis
5 article
ujal se slova a v podstatě pravil, že rada král. h. města Prahy, řidie se usnesením sboru obecnich starších, podala zemskému sněmu petíci ze dne 10. prosince 1912, a již před tím petici ze dne 6. prosince 1911 za účelem vydání zvláštního zákona o právních poměrech učitelstva pražského. Spoluzpravodaj lituje, že plenum sněmovní ko- mise školské přes opětné jeho návrky po trojím hlasování zásadně se usneslo, aby pro Prahu zvlá- štní zákon vydán nebyl, ačkoliv jest všeobecně známo, že obec pražská nese nepoměr- ně velké náklady na školství vlastní téměř 4,000.000 K, a přispivá na školství venkovské sumou 11,000.000 K, za kteréžto ohromné miliony dostává náhradou bezvýznamný. sotva 3% příspěvek zemský. Rada král. hl. města Prahy, chtic učitelstvu svému přijíti s krajní ocho- teu vstříc, obrátila se přípisem ze dne 18. únor t. r. na permanentní komisi školskou se žádostí. aby plenum její schválilo aspoň tu část předložené petíce, která jedná v intoncích usnesení sboru ob. sťarších ze dne 9. prosínce 1912, o zvláštních po- žiteích učitelstva pražského, jakož i o těch poža- daveích města Prahy, k jichž projednání považuje se komise lkolská za kompetentní.
Praha Rada král
6 article
Návrhy rady městské na zvláštní úpravu slu- žehních požitků učitelstva škol. okresu pražského odůvodněny jsou velkoměstskými pomě- ry existeněními a sociálními potřebamí, ja- kož i služebními povinnostmi uěiťelstva pražského a spočfvají na fomfo principua 1. základní služné učitelů obecných škol 1600 K, po osmí letech 2000 K. učitelů měšt škol 2.400 K ročně, 2 všem učitelům 10 zvýšení služného po 200 K na obecných a po 250 K na měšťanských školšch, 3. po 25leté službě osobní přídavek 250 kor. učitelům obec, škol a 350 K učitelům měšt škol, 4. učitelstvu škol obecných budiž dáno pří- bytečné a to svobodným od 600 do 1000 K. ženatým od 720 do 1200 K ročně; učitelům mě- šťanských škol svobodným od 800 K do 1200 K a ženatým od 960 do 1380 K. Pro učitelky ručních pracf navrhuje měsťská rada: 1. základní služné definitivních učitelek na školách obecných 1200 K a na měšťanských 1400 K ročně. — Účitelky ruč. prací, které působí nepřetržitě 10 let, budou míti služné 720 K ročně na obecných a 840 K na měšťanských školách Dále 8 tříletých zvýšení služného 102% zá- kladního platu a příbytečné 605, resp. 40% pří- bytečného literního svobodného učitele. Odměny vyměřeny buďtež částkou 60 a 70 K. Vzhledem na změnšné nyní poměry, jež nastaly připisem rady král. hlav. města Prahy ze dne 18. února t. r., podal spoluzpravodaj posl. Kaika návrh, aby komise školská revotovala dří- vější své zamitavé usneseni a rozhodla příznivě jak o těch částech petice obce pražské, pro které jest komise příslušna, tak i o zvláštních služeb- ních požitcích učitelstva král. hl. města Prahy ve smyslu návrhu řady městské, resp. sboru obecních starších.
Praha obecný škola 1600 K
7 article Hudba.
Hudba. + Eugen d' Albert: Darovaná paní. (Ko- mická opera o 3 aktech. Text dle návrhu F. An- tonyho od Rudolfa Lothara. Poprvé v městském divadle Král. Vinohradů 21. února t. r) Ze soudobých operních skladatelů je d' Albert jedním z nejplodnějších. Lze říci, že téměř nemine rok, aby se s nějakou operní novinkou nepřihlásil. Řada jeho dosavadních prací dramatických jest však nejen velmi četná, ale, pokud jde o styla směr dramatické komposice, současně i velmi pe- strá. Ve své operní prvotině, nesoucí název „Den Rubin“, pokusil se o pohádkovou operu, hledaje pro ni vlastní způsob hudební mluvy. Jeho „Ger- not“ znamená pak úplné přiklonění se k Wagne- rovi, specielně k „Tristanu“, kdežto v jednoak- tovce „Die Abreise“ — až dosud, myslím, nejzda- řilejší a nejucelenější své práci — vytvořil půvab- nou konversační operu moderního stylu. Hned po té následující opera, tragická aktovka „Kain“, u- padá opět do imitace Wagnerovy dramatické mluvy. Po ní následující, dosud nejúspěšnější d'Al- bertova opera „Nížina“, pluje už zcela ve vodách vlašského verismu. Snad byl to sensační úspěch „Nižiny“, který po několika nezdařených pokusech přijal ke komposici operní libreto, vypracované Rud. Lotharem, který před tím byl tak šťastně Guimerovo drama upravil na operní text. Alev „Darované paní Lothar, myslím, že naděje a oče- kávání skladatelova zklamal. Text jeho není dost živý, nemá přirozenou, neodolatelnou komikua hlavně — není dost jasný. Sujet samo je v blízkém příbuzenství s rozpustilými novelami vlašskými za- šlých století, ale život a humor jich není dán textu „Darované paní“.
Eugen d ' Albert Lothar Král Albert Tristan Kain Wagnerův d ' Al Guimerův ko Gera den Rubin
8 article
Dobou děje je XVIII. století a dějištěm jest hospoda ve Frascati v římské Campagni. Zápletka děje vyvíjí se z dokonalé podobnosti dvou sester, dvojčat, která jen povahami jsou k rozeznání. Fe- licia je prudká, odvážná a energická, Beatrice mírná, tichá a něžná. Felicia, jdouc za hlasem svého srdce, uprchla z domova a stala se ženou náčelníka komediantské tlupy, Beatrice jest pro- vdána za hospodského Antonia a snáší trpělivěa bez odmluvy tyranii svého bručivého, zlostnéhoa bigotního muže. Beatrice na radu světáckého ka- pucína Fra Angelica odchází večer tajně s proce- Zpravodaj posl. Morawetz uznává v zásadě, že má městská rada praž- ská právo žádati za zvláštni úpravu služebních požitků svého okresu školního, ale je přesvědčen, že nelze doporučiti tuto úpravu zvlášt- nímu zákonu. Bude hlasovati proti návrhu spolu- zpravodaje hlavně z toho důvodu, že pro učitel- stvo pražské stala se již výhodná usnesení zejmé- na zvýšením aktivitního přídavku a přibytečného Posl. probošt dr. Burinn má za to, že nejvhodnější cestou k vyhovění poža- davkům obce pražské bude jednání zemské- ho výboru přímo s obcí pražskou na základě schváleného resolučního návrhu.
Beatrice Angelico Morawetz Posl doktor Burinné Frascati felicia
9 article
Posl. Novák praví, že zvláštní zákon pro Prahu vyvolal by ne- spokojenost a rozhořčení mezi venkovským uči- telstvem, i bude hlasovati proti návrhu poslanc Kafky. Posl. Kloláč přimlouvá se za zvláštní zákon pro učitelstvo pražské z důvodu rozdilných poměrů místních. Na to přikročila komise khlasování a za- mítla většinou hlasů návrh spolu- zpravodaje posl. Kaflky, který ihned ohlásil zvláštní resoluční návrh v zájmu města Prahy a zvláštních služebních požitků učitelstv školního okresu pražského. Na to příkročeno ku projednán usnesení sněmovních. Posl. probešt dr. Burinn navrhl, aby stanovená reční odměna pro du- chovní správy se zvýšíla resp. změnila ne 1 K 80 h za každou udělenou hodinu. Návrh ten byl schválen. Posl. dr. Zímmer učinil v zájmu starobních požitků vedlejších učitelů, jich vdov a siretků návrh, abyv § 3. navržená nejnenší podpora činila aspoň 150 kor., a aby celý návrh byl en blek schválen. Návrh ten byl přij at. Potom přikročila komise
Posl Novák Kafka Kaflka doktor Burinné Zímmer Praha
10 article
k návrhům resolučním.
11 article
Spoluzpravodnj posl. Katka podal resoluční návrh tohoto znění: „Zemský vý- bor král. Českého se vyzývá, aby neodkladně za- vedl přípravné jednání o obsahu peťice rady král. hlav. města Prahy ze dne 10. prosince 1912 o osnově zvláštniho zákona o právních po- měrech učiťelstva pražského a podal sl. sněmu s největším urychlením zprávu s příslušnými ná- Návrh ten byl zamitnut. Pro návrh hla- sovali posl. dr. Koldinský, dr. Zimmer. Klofáč, Kaíka, prohošt dr. Burian, dr. prine Lobkovic svob. p. Hrubý z Geleni. K resoluci č. 5 o osnově zákona o zvýšen pensí učitelům na odpočinku. jich vdo- vám a sirotkům, navrhl spoluzpravodaj
Katka doktor Koldinská Zimmer Klofáč Kaík Burian Lobkovic Hrubá Praha
13 article
posl. Kalka.
14 article
aby bylo pamatováno na hudoucí vdovy a sirotky po učitelích, kteří jsou nyní ve výslužbě, nebo kteří jako aktivní učiřelě před plafností po př. po prohlášení nového zákona zemřou Posl. Klotáč navrhuje, aby resoluce o školách v Solunu a Ca- řihradě byla zrušena. Nechceme se, praví řečník zabývati ve školské komisi orientální otázkoua nevíme vůbec, co se stane ze Solunem neho Cařihra- dem. Ostatně slovanský meč celou iu resoluci uči- nil zbytečnou. Posl. dr. Zimmer připojil se plně k tomute návrhu a poukázal s dů- razem na te, že resoluce ta nebyla své doby ani řádně přijata, ježte z 20 přitemných hlasovalo pro ni pouze 10. z toho důvodu byla tehdy protestevá- no proti přijeti resoluce. Dosavaďními výsledky balkánské války mimo te odpadl podklad resoluce a stal se bezpředmětným. Při hlasování přijat byl velkou většinou návrh, že rekoluce tate ná odpadnouti. Posl. Trojan navrhl vypuštění resoluce, již se vyzývá c. k. vláda aby učinila opatření, by ce nejdřivo byly odstraně- ny případy, ve kterých učitelky ručních prací vy- učují ve více školních okresích. — Návrh ten byl zamítnut.
Posl doktor Zimmer Trojan Ca
15 article
Posl. dr. Zimmer podal tuto resoluci: C. k. vláda se vyzývá, aby kvalifikace ručních prací byla pokud možno nej- více zdokonalena a za tím účelem učební osnov náležitě upravena, rozšířena a zdokonalena. Reso- lace ta sehválena jednomyslně. Posl. Slegmund podal návrh ve prospěch povzbuzení a pěstění po kračovacího školství zemědělského. K tomu podotýká spoluzpravodaj posl. Kafka, že je vůbee nutno, aby opatřen byl zákonný pod- klad ve formě zemského zákona nejen pro pokra- čovací školství zemědělské, ale zvláště pro školství živnostenské, ježto na př. v Praze nebylo by škol- sim, aby si vyprosila klidnější soužití se svým mu- žem. Současně vrací se Felicia s mužem svým Za- comettem a jeho družinou. Oblékne si šaty své sestry a vydává se za ni, kdežto Zacometto před- stavuje se jako nový majitel panství, který právě v tu dobu je očekáván. Žert se podaří dokonale:
Posl doktor Zimmer Kafka felicia Žert Reso Praha
16 article
Antonio má Felicii za svou choť a je stíhán žárli- vostí, kdykoli ji vidí v laskavém rozhovoru se Za- cometem, který rovněž má své návaly žárlivosti, když zdá se mu, že Felicia hraje komedií s Anto- niem přílíš doopravdy. Když pak Antonio zastihne svoji domnělou ženu v náručí Zacomettově, tu proti očekávání všech netrestá ji smrtí, ale dle starobylého zvyku i Zacomettovi, domnělému pánu, ve skutečnosti však jejímu vlastnímu choti, da- ruje. Komedie dojde vysvětlená ve třetím aktu, kde Beatrice se vrací; Antonio v ni poznává svojí ženu a z Felicie, „darované ženy, vyklubává se vlastní žena Zacomešta, náčelníka komediantů. Diváku který nezná podrobně text, jest porozumění zá- pletce a komické pointě děje stíženo tím, že dle předpisu autorů opery má býti Beatrice i Felicia představována touž zpěvačkou. Je k tomu po- třebí velkého hereckého umění, aby obě postavy povahami byly jasně odlišeny. D' Albert i v „Dargvané paní“ zůstává tim eklektikem, kterého známe z předešlých oper. ) Je eklektikem nejen v invenci, která nemá ani zde osobítého profilu, ale i v samotném stylu této ops- ry. Po této poslednější stránce různé, zcela proti- lehlé vlivy se v partituře „Darované paní“ stýkaji.
Antonio Felicie Beatrice Albert Anta felicia felicia
17 article
Jsou zde víditelné vlivy Wagnerovy 1 Pueciního neodolal zde skladatel ve zžejmé snaze pe libivo- sti ani kouzlu současné operetní hudby. Náběhy k operetní mluvě pak ovšem úroveň hudby d' Al- bertovy citelně se snižuje a v trivialnost sklání Jinak i v této opeře objevuje se d'Albert jako skladatel rutinovaný a dramatik zkušený a zvláště v detailech často šťastný. Lehké a hbíté tempo dialogů ukazuje, jak vlastní vloha skladatelova ve- de v ober konversační opery, po jediném pokusu d'Albertem opuštěný. Z celé opery nejsilnějí půse- bí dějství druhé, poměrně nejhumornější a nejži- votnější. Zde zvláště žívě působí výjev Antonia a Felicie, kde jmenovitě závěr nejprve v H-dur ) Klavírní výtah se zpěvy vydal Aug. Cran v Lipalu. Stoii 15 ml ství živnostenské ani možné, kdyby obec pražská neobětovala na pokračovací školství 30.000 K ve- dle potřebných místnosti, světla, tepla a pomůcek školních. Posl. Trojan pravil, že dle § 10. novely z 2. května r. 1883 mo- hou při jednotlivých školách podle zvláštních po- třeb místních zřízeny býti zvláštní učební kursy pro mládež z povinností školské odrostlou a dle § 59 odst. 2. téhož zákona přísluší zákonodárství zem- skému, aby učinilo vhodná opatření pokud jdeo jich založení. Jest třeba, aby se těmto kursům do- stalo zákonného podkladu. Proto navrhuje řečník tuto resoluci: Žemský výbor se vyzývá, aby na základě 8 59. odst. 2. zákona z 2. května 1883 vy- pracoval osnovu zákona pro speciální kursy spoje- né se školami měšťanskými ve smyslu 9 10. téhož zákona. — Návrh byl přijat.
Wagnerův Albert Antonius Felicie Aug Posl Trojan Hdur d ' Al ml
18 article
Posl. Pammer předložil resoluční návrh posl. bar. Branda zájmu zákonné úpravy mrateřských škol opatroven Potom schválila komise zprávu, jež bud podána permanentní komisi flnanč- ní a jež znít Permanentní komíse školská pokládá si za čest předložiti po prozatímném skončení svých prací tuto zprávu- V 70 schůzích komitétu referentského a ve 46 schůzich komise školské byla přiložená osnova zá- kona, kterou se upravují právní poměry učitelstva na školách obecných a měšťanských, projednána a přijata. Perm. komise školská řídila se při tom usnesením, jež učinila svého času jednomyslně příčině peněžní stránky zákona o platech učitel- ských, aby se mezi podanými návrhy nalezla střed- ní cesta, při čemž se pokládala osnova zem. vý- boru a vyšší potřebou asi 13 mil. korun za nejniž- ší a návrh posl. Anýže a soudr., jenž opatřen byl 32 podpisy, s vyšší potřebou así 32 mil. korun za nejvyšší. Od učitelstva požadovaného postavení na ro- veň s 11., 10., 9. a 8. třídou hodnostní úřadníků státních nebylo na této střední cestě úplně docí- leno. Předložená osnova vyžaduje vyššího nákladu v obnosu 23,030.000 K a fo: na požitky literních osob učitelskýc 17,500.000 K, a sice: základní služné a zvýšen služného 11,000.000 K, přídavky funkční 450.000 přídavky osobní 130.000 K. přídavky aktivní 5,920.000. 2. na požitky učitelek ručních prací 1,418.00 kornn. 3. na rozličná remunerace 417.000 K. 4. na platy substituční 150.000 K 5. vyšší potřeba pro městské školní obce Prahu a Liberec, pokud se hradí z prostředků zemských, 492.000 K 6. na pensijní jond učitelský 3,000.000 korun.
Posl Anýž Perm Praha Liberec
19 article
Potřebná vysvětlení k jednotlivým položkám jsou obsažena v přiloze. Podořýká se, že pří- spěvky učitelstva k pensijnímu fondu byly zvý- šeny v 1. roce z 10 proc. na 20 proc., a běžné příspěvky z 3 proc. na 4 proc., aby pensijnímu fondu byly poskytnuty příměřeně prostředky pro vyšší požadavky, které se naň činí. Přiložená osnova zákona neobsahuje ještěz části, ježto komitětu relerentů bylo jejich vypra- cování teprve ve schůzi, konané dne 14. února 1913, od komise školské uloženo. Tyto části týkaji se předpisů substitučních a zákona o učitelich příslušejících zhrejené meci, pokud poslěze uv- dený zákou vztahuje se na hospodářské poměry učitelstva. Na konečný výsledek vyšší potřeby ne- budou však tyto dvě části míti podstatného vlivu Perm. komise školská klade zdvořilou žádost aby perm. komise finanční hsto zprávu vzala na vědomi, aby se ve smyslu § 3. permanenčního zá- kona postarala o nutnou úhradu a aby o tom po- dala zprávu komisi školské. Posl. Ingrisch navrhl, aby vysloven byl dik členům referentského komitétu za jich obětavou a namáhavou práci. Předseda posl. Legler Práce alavné kemise j« prozatím skončena. V průběhujeím bylo námý dosti ča- sto překonati většt obtíže; s dobrou vůlí a vy- trvalostí jsme je překonali. Jest mým nejeřelejším přáním, aby námaha péče, které jsme vynaložili, nebyly marné a aby dokončené dálo svými plody prospěln dnmácí škole a učitelstvu. Nikdo si toho nepřeje více než já. aby hotová předloha byla v dělném sněmu podporována, tak aby v krátke době mohla vstoupiti v platnost Schůze skončena o 1 hod. 35 min.
Posl Perm
20 title
Politický přehled.
21 article Země české.
Země české. Přídavky něm. okresů učitelům Chabařovické okresní zastupitelstvo roko- valo dne 19. t. m. o žádosti ústecko-chaba- řovického učitelského Vereinu o podporu v nouzi učitelstvu okresu. V debatě o tom rne (vybudovaný na půvabní zpěvní melodii, již v pře- dehře se vyskytující) a pak v Des-dur zvukovým půvaby instrumentace posluchače upoutává. Na- proti tomu následující dvojzpěv Zacametta a Fel- cie dělá svou vodnatou sentimentálností vídeňské operstě zcela nekalou soutěž. První dějství oživí se v hudbě značně ostrou rytmikou vstupu kome- diantů. V třetím dějství dětská píseň Felicie a pal některé momenty v partii kapucína — sybarity jsou zdařílými hudebními detaily.
felicia
22 article
Uvedení „Darované paní na scénu vinohrad- ského divadla třeba vítati, poněvadž opery tohoto druhu mohou býti prostředkem, kterým snad možno odvésti zálibu obecenstva od operety k opravdové- mu zájmu o díla umělecky závažná. Je to hudební strava lehká a přece v ni je kus seriosní práce vážnější eíle. Každá takováto „Darovaná paní““ je nám zde vítanější než nějaká „Rozvedená paní Jako při posledních premierách ve Vinohrad- ském divadle, tak v „Darované paní“ příčinili se dle svých sil všichni zúčastnění o úspěch novin- ky. Nesnadnou roli Beatrice-Felicie měla sl. Dro- zenova pečlivě nastudovánu; jen třeba ještě obě různé povahy zřetelněji odstíniti. Pěvecky 1 he- recky dobrým byl Antonin páně Lanhansův, je- muž partie místy příliž vysoko leží. Lehčí a nenu- cenější zpěvní podání bylo by si přáti od Fra An- gelica páně Kramperova. V ostatních větších ro- lích byll činni: slč. Snopková, pp. Čermák, Ter- nus, Šašek a Mansfeld. Celek byl p. kap. Holečkem dobře připraven a jmanovitě nástupy v díalogách někly dost choulostivé, dály se jistě. V orchestru třeba by bylo ještě mnohdy důležitý motiv přívésti k větší platnosti, jínak však byl i výkon orkestru na potřebně, celkovému provedení odpovídající ú- rovní. Novinka přijata byla při včerejší premieře obecenstvem velmi vlídně. sl.
Beatrice Felicie Lanhansův Kramperův Snopková Šašek Mansfeld Holeček
23 article
+ Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. ve- černí koná se ve Smetanově sále Obecního domu sobotní koncert. Vstupenky do loží po 5 K, ro- dinný lístek (3 osoby) 1 K 90 hal., za osobu 7 hal., prodávají se od 7. hod. večerní u pokladny Zejtra o půl 4. hod. odpolední tamže sedmnáctý symfonický koncert, na němž provedeny budou skladby od Vojáčka. Prokopa, Čajkovského Beethovena. Vstupenky za obvyklé ceny prodá- vají se v kanceláři Českého filharmonického družstva na Václavském náměstí čís. 53. (telefon čís. 2995). přimlouváno za splnění požadavku, ač vy- slovovány obavy, že zemský výbor odepře schválení, přece však prý nutno oproti (7)) zemskému výboru osvědčiti jednomyslné na- cionální smýšlení a zároveň poskytnouti učitelstvu důkaz, že okresní zastupitelstvo plně uznává nuzný stav učitelstva. Usneseno vyplatiti 49 ženatým a 74 svobodným učitelům podporu v celkovém obnosu 19.000 K, s vý- hradou, že nutno vyčkati usnesení schůze starostů německých okresů v Čechách. Až dosud vedle ústeckých jedině chabařovšti učitelé zakročili o okresní výpomoc, ostatni učitelské okresní spolky německé šmahem odmítají okresní příspěvky jako nedostatečné, odkladné a nedůstojné a stojí na tom, aby pracovný sněm vyřídil trvale a řádně úpravu platů učítelských
Čajkovský Beethoven Smetanův Václavský náměstí Čechy Český filharmonie obecní dom Český filharmonický družstvo
24 article
Smírce Schreiner V 9. okresu vídeňském byla dne 19. t. m schůze německo nacionálního voličskéhe spolku, kde vl. rada posl. Hartl přednášel o hospodářském boji, jaký prý výtečně zorga- nisovaní Češi vedou proti Němcům v Ra- kousku, dosud nezorganisovaným. Posl. dr. Schreiner prohlásil potom, že Němcům v Rakousku, obzvláště pak v Čechách, co nejvíce na tom záležeti musí, aby Víden. jakožto hlavní a sídelní město Rakouska. i na dále udržena byla německou. Němečti Vídeňané musí prý konečně poznati české nebezpečí ve skutečné jeho velikosti. Po- řekadlo Luegrovo: »Nechle mi mé Čechy na pokoji« nemůže už míti žádné platnosti. neboť právě prý Češi nedávají Němcům po- koje. Proti nim volá Schreiner do těsného spojenectví německé poslance z Čecha vídeňské poslance. My němečtí poslanci z Čech, kteří náležíme k německému nacio- uálnímu Verbandu, řekl dr. Schreiner- držíme se pevně slov Herbstových, jenž pro- hlásil: »My gravitujeme k Vídni. « Na konee prohlásil Schreiner, že němečtí poslancí v německém nacionálním Verbandu chystaji akci k organisací nutných styků a poslanei vídeňskými za účastenství německého obyva- telstva. Zpráva tato signalisována do orgánu pražského kasina pod záhlavím: »Německo- český hospodářský boje podle the- matu přednášky posl. Hartla, jenž upozor- ňoval na české národní spořitelní ústavy které prý mohou začasté pracovali německými penězí a pomocí jich s částečným úspěchem hospodářský boj proti Němcům vedou. K tomu nutno podotknoutí, že peníze nemají národnosti, anebo lépe řečeno mají národnost toho, v čí ruce anebo pokladně se nacházejí.
Schreiner Hartl Čech Němec Posl doktor Víden Vídeňan Čecho Herbstův Rakousko Čechy Vídeň Německo český hospodářský boj
25 article
Kdybychom vývody Schreinerovy chtěli aplikovali na Prahu, která jako hlavní město českých zemi musí zůstati česká, o čemž není ani nejmenší pochyby přes všechny německé Orlsraty a Vereiny pro městské záležitosti, pracují tu potom všichni Němei s českými penězi, neboť peníze, jimiž večer před odjezdem na K. Vinohrady uzavírají pokladnu ve svých obchodech, byly ještě dopoledne české, rovněž pak penize, které tisíce obchodních cestujících svým firmám nejen v Praze, alé i v »Deutschböhmene z českých Čech po celý týden nadháněji To se vi jistě, ale nezbádanou dosud zá- hadou jest, jaké národnosti jsou penize, jimiž Schreiner provozuje vleklý chabrus zeman- skými statky v Pošumaví! Připomínati pak. že hospodářská zbraň, kterou kuje pravý staročeský zeman v německo-nacionálním svazu k společnému použití pro německé poslance z Čech a z Vídně, je zbraní ná- ramně dvojsečnou a že bychom také my Češi mohli dostati do rukou její jílec — p případě! — toť dokládati téměř zbytečno) Finanční stav země.
Schreinerův Schreiner Čech Praha Čechy Pošumaví Vídeň Deutschböhmen
26 article
»Vůdčí osobnost mezi německými po- slanci z Čecha (dr. Urban?) vyjádřila se po- dle »Prag. Tagblattu« takto o finančním stavu království Českéhos »Úděly na rok 1913, jež plynou do zem- ské pokladny podle platných zákonů, stač úplně ke krytí zemského hospodářství do dubna 1913. Kdyby se měl malý finanční plán uskutečniti, což dnes není ještě naprosto jisto, umožnily by zemské příjmy, z něho vyhražené, k ukrytí zemského hospodářství až do srpna. V případě uskutečnění malého finančního plánu ukázala by se tedy počát- kem září, v případě jeho neuskutečnění pak počátkem května skutečnost, že zemská správa v Čechách neměla by více peněžitých prostředků, nutných k vydržování zemského hospodářství, poněvadž na nějaký obchod zálohou anebo uzavřením nové půjčky u zemské banky české není pomyšlení. Ne- hledě ani k tomu, že by zemská banka byla k takovému obchodu sotva ochotna, nebyl by ani zemský výbor s to, aby převzal zodpovědnost za jisté svrchovaně tísnivé podmínky, za jakých by se podobný obchod mohl uzavříti. Zemský výbor musil by tudíž buďto v květnu, anebo kdyby malý finanční plán byl proveden a na úděly skutečně do- šlo, v srpnu odmítnouti zodpovědnost za další finanční hospodářství a vedení zemské správy, co se dá prakticky provésti jenom formou resignace zemského výboru jako celku. Zdá se, že zemský výbor počítá touto možností jako s velkou pravděpodob- ností a nepochybně také vláda má o tom povědomost, že se v jedné či druhé lhůtě octne vůči nutnosti, postarati se o úhradu českého zemskéko hospodářství sama a nésti zodpovědnost za všechna s tím souvisící opatření.
Čecho Urban Čechy Praga
27 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Uherská vláda a obchodní smlouva se Srbskem. »Obzor« má z Vídně zprávu o posled- ních společných poradách všech tří mini- sterstev, na nichž, jak známo, jednáno též o nových obchodních smlouvách s balkán- skými státy a hlavně se Srbskem. Zpravodai z pramene dobře informovaného se dovídá. že mezi názory rakouského i společného ministerstva a ministrů uherských je značný rozdíl a že Maďaři činí vše možné, aby se poměr Rakouska ke státům balkánským ne- mohl utvářiti přátelsky. Uherská vláda pře to, že Rakousko - Uhersko uzavřelo se Srb- skem přesnou obchodní smlouvu, zaváděla na svůj vlastní vrub proti Srbům opatření, jež musila napětí mezi oběma přiostřiti. A při tom rakouská vláda ani hr. Berchtold neměli o tom ani tušení. Tak na př. hrabě Berchtold dověděl se teprvé na podzim, že uherská vláda zavedla do celního tarifu své zvláštní články a dle svého zvláštního železničního tarifu ztěžovala na uherských drahách transitní provoz srbského zboží do Německa. Srbská vláda, nemajíc potuchy, že by se taková nezákonná opatření v Uhrách mohla diti bez vědomí a souhlasu rakouské vlády a hr. Berchtolda, dlouho proti tomu neprotestovala, a když na podzim konečně požádala za vysvětlení této nesprávnosti, hr. Berchtold byl velice překvapen a ovšem slíbil, že proti takové libovůli zakročí v Pešti.
Maďar Srb Srba Berchtold RakouskoUhersko Srbsko Vídeň Rakousko Uhersko Německo Uhry Pešť
28 article
O Skader.
29 article
Vídeňský tisk je znepokojen osudem Skadru. Rakousko chce zachovati Skader za všech podmínek příští Albanii, nad kterou chce držeti svá ochranná křídla a dovolávalo se dosud souhlasného názoru Italie. V poslední době nastal však v italském tisku obrat a řada velkých časopisů římských, milánských a tu- rinských vyslovuje se pro to, aby Skader byl postoupen Černé Hoře, poněvadž dynastie čer- nohorská by byla ohrožena, kdyby nynější válka neskončila pro Černou Horu získáním Skadru. Zprávy o změně italských názorů na Skader mají také některé listy pařížské. „Zeit“, který byl dosud rozhodným odpůr- cem jakéhokolí albánského dobrodružství, od- povídá italským a francouzským listům podráž- děně. Změna italských názorů dala by se prý vysvětliti, kdyby Skader byl již v rukách čer- nohorských. Ale poněvadž se zatím na bojišti u Skadru nic nezměnilo, vykládá si italské a pařížské zprávy tím, že rusko-francouzské balkánské vlivy se pokoušejí odvrátiti Italii v otázce albánské od shody s Rakouskem způsobiti mezi oběma velmocemi nový konflikt. Se strany italské vlády nestalo se však dosud nic, co by nasvědčilo, že chce porušiti dohodu s Rakouskem.
Skader Rakousko Albánie Italia
30 article
Duro Čajda t.
Čajda
31 article
Dne 19. února zemřel v Turč. sv. Martině dlouholetý redaktor „Národních Novin“a „Čarnokňažníka“, Duro Čajda, jeden z nej- horlivějších buditelů slovenského národního vědomí a života z kruhu martinských vlasten- ců. Narozen r. 1844 v Dlhém Poli na Trenčan- sku, vystudoval práva ve Vídni a v Pešti, byl nějaký čas vychovatelem, od r. 1873 redakto- rem „Sloven. Novin“, v nichž mužně vystu- poval proti vládě, která tehda rušila slovenská gymnasia, pak od r. 1875, když „Slov. Nov.“ zašly, byl členem redakce „Národn. Novín“, při nichž vytrval až do smrti. Zároveň od r. 1878 až do 1909 redigoval satírický týdenník „Čar- nokňažníka“. Do „Nár. Novín““ psával úvodní články, politické referáty a sněmovní zprávy a jest přirozeno, že se dostal do koniliktu vládou, za čež si odseděl svůj díl v báňsko- bystřickém vězení. V poslední době těžká, vleklá choroba jej poutala již trvale na lůžko. Smrt ho sprostila muk. Ale národ slovenský zachová v trvalé, dobré paměti poctivého, ne- ohroženého bojovníka za národní práva.
Martina Duro Čajda Trenčan Vídeň Pešť slovenský národní vědomý
32 article Za hranicemi.
Za hranicemi. život v obleženém Drinopolu. Z tábora pomocného vojska srbského před Drinopolem petrohradský „Svět“ obdržel dopis, lčící život v obleženém městě příšernými barvami. Dopisovatel má své zprávy od zběhů, kterým s podařilo utéci k Srbům, Na ulicích města leží tolik mrtvol, že již ni- kdo nepomýšlí na jich odklízení. Mrtvoly hnijoua vydávají strašný zápach. Vojácí, kteří z hladua mrazu zšíleli, pobíhají po městě a šíleně tropí. Mno- zi vojáci nemohli odolati hladu a šli na lup do měšťanských domů. Šukri paša je za to bez milosti dává střílet, ale oni jdou na smrt tupě, neboť ne- rozeznávají už mezi životem a smrtí. Šílený dělo- střelecký důstojník jezdil nahý po městě a sekal žavlí: posléze spadl s koně a kůň mu kopytem roz- bil lebku. Dělové střely obléhatelů každou chvíli způsobují v městě nový požár. Zámožní měšťané ještě mají jakés takés živobytí, ale dělníci trpí strašnou nouzi. Sebevraždy mezi vojáky i obyvateli dějí se napořád přes to, že sebevražda je Turkům nejtěžším hříchem. Porce jsou vojákům tak zmen- šeny, že hladovějí, i když dostanou jíst. Libra soli stoji 2 ruble. Petroleje zbyla malá zásoba, a to jen pro stanici bezdrátového telegrafu, jenž by bez petroleje nemohl fungovati. Křesťanské obyvatel- stvo, jehož je v městě 20.000 hlav, stále je připra- veno na povraždění. Šukri paša se již v tom smyslu vyjádřil, že v den, kdy Bulhaři a Srbové vniknou do města a pevnosti, všechno křesťanské obyvatel- stvo drinopolské zaplatí to životem. Zběhové se slzami v očích prosí bulharské a srbské vojáky aspoň o sousto chleba. „Dejte najíst a potom s nás pověste nebo postřílejtel“ Nejsou to již lidě, ale stíny Lidské.
Srba Turek Bulhar Drinopol Mno
33 article Proti klevetám o balkánských Slovanech.
Proti klevetám o balkánských Slovanech. V jisté části ruského tísku pokračuji v pochodu proti balkánským Slovanům, vy- týkajíce jim na základě pomluv některých Němců, že se dopouštěli zvěrstev na Turcích. Proti této klevetě vystupuje v posledním čísle i posl. Miljukov, který právě se vrátil z Balkánu. Miljukov praví, že slyšel různé nářky na Turky, ale proti Srbům a Bulha- rům nic víc, než co lze přirozeně vysvětlit rozlíceností válečných poměrů. Jen Bulhar dr. Krstev prý mu vykládal o dvou pří- padech násilí ve štipě a v Kočanech, které ovšem ve chvíli vítězství nemohly zapome- nout na nedávné surovosti, páchané ture- ckými pány kraje. Nynější válka má vyslo- vený osvoboditelský ráz, je to výsle- dek po desetiletí nashromažďované energie, bolesti a touhy po konečném vysvobození zpod tureckého jařma. Turci v Malé Asii dělají dobrý dojemi je to lid čestný, praco- vitý, měkký a sdilný. Ale v evropském Turecku za pětistyleté nadvlády si navykli surovosti a bezohlednosti, takže nelze se divit, že místy vítězící dosud podrobený lid se mstí. Smysl štvanice německých bro- žurek proti Slovanům je v tom, aby dosa- vadní strašný stav byl zachován a ty ruské časopisy, které jdou v daném případě po
Němec Turek Miljukov Srba Bulhar Krstev Slovan Balkán Turecko