1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v sobotu 22. února 1913.
Praha
3
masthead
imar až vado vní
no
4
masthead
zlvnoM soe jabovat?
5
masthead
ovota žhtzvž
15 er
lís se
8
article
Naranní a večerní listy
předplácí so
V Praze v administraci:
na rt. . . E K —
s dvoji donáškou
na měsie, . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve Eliálkách
na měsío . . . . . 2 K 30
Poštou:
na měste, . . . . . 8K
na čtvrt leta . . . . 9 K 00
s dvojí zásilkou
na měslo. . .
na čtvrt leta . . . . 11 K 40
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
9
article
Touha po obnovení míru.
Touha po obnovení míru.
Zprávy z bojiště nejsou zvláště násled-
kem nepříznivé změny počasí za posledních
dnů ani dosti hojné ani přehledné, takže až
i vzniká dojem, jakoby válčící strany oče-
kávaly příští nějakých jiných nových udá-
lostí. Aspoň o Turecku se z různých stran
tvrdí, že činí opětné pokusy, aby se buď ob-
novilo přerušené jednání o mír, aneb aby
příznivci jeho neotálelí s případnou akcí,
jinak že přijde pozdě. Pohlížejí protoz
Cařihradu zvláště toužebně ku hranicím ru-
munsko-bulharským, úzkostlivě volajíces
orgánem mladotureckým „Taninem“: „Již
se nás zmocňuje pochybnost, že dovedeme
nčiniti rumunské diplomacii pochopitelným,
že se dostala na bludnou cestu. Chce-li Ru-
munsko opravdově válce, nesmí již ztratiti
ani chvilky. Promeškaný čas znamená pro
ně postaviti o armádní sbor více. My ovšem
Mfemůžeme na dále spoléhati jen sami na
Avšak naděje „Taninu“ se asi sotvav
čas splní, a i kdyby se splnila, nestane se to
na prospěch Turecka, ale jakožto důsle-
dek nepříznivého vývoje mezinárodní situ-
ace, protože s opravdovým dalším trvá-
ním Turecka již nikde nepočítají.
Více než kdy jindy spočívají právě ny-
ní záležitosti balkánské v rukou velmocí a
z těch dosud žádná se neodhodlala vybočití
ze zdánlivého souhlasu s ostatními a zapo-
číti činnost o své újmě. A právě ve sporu
rumunsko-bulharském jsou to opětně velmo-
ci, jež — jak se ohlašuje — na požádání
obou stran Rumunska a Bulharska, ujaly se
prostřednictví. Původně se pravilo, že pro-
střednictví to se přenese na Rusko a Italii,
jakožto repraesentanty obou skupin velmo-
cenských, zatím však se odhodlaly, že úko-
lem tím se budou zabývati všecky. Spor
rumunsko-bulharský bude přikázán besedě
velevyslanců, kterýmž takto příbude k ne-
vyřízeným úkolům posavadním ještě tento
další úkol.
Turecko
Cařihrad
Rumunsko
Bulharsko
Rusko
11
article
V poradách velvyslanců v Londýně
mělo se pokračovati ve čtvrtek, ale nestalo
se tak proto prý, že dle jedné pověsti nebyl
pro poradu připraven nijaký materiál, dle
druhé pak, že Rakousko-Uhersko a Rusko
ještě se úplně nedohodly o hranicích budo-
vané autonomní Albanie.
Jak patrno, může to trvati hodně dlou-
ho, než zástupci velmocí prostudují i sporné
věci rumunsko-bulharské a než se dopracuj
k dohodě přijatelné jak pro Rumuny tak
pro Bulhary. Turci, jak jsme víděli, potře-
bují vpád Rumunů do Bulharska ihned, ji-
nak by se mohlo státi, že by spojenecká voj-
ska způsobila rozhodnutí i před samým
Cařihrádem, a — Rumuni by již neměli
koho podepříti. Proto mluví se opětně více
o tom, že jest nutno urychliti uzavření míru
a staviti další nepřátelství. Činí prý se tyto
proposice.
Odrin připadne Bulharsku a hranice
příští půjdou na jih od města. Egejské
ostrovy v bezprostředním sousedství Malé
Asie zůstanou Turecku, ostatní připadnou
Řecku. Turecku se dostane hospodářské
volnosti stanoviti cla dle vlastní potřeby.
Rumun
Bulhar
Turek
Londýn
RakouskoUhersko
Rusko
Albánie
Bulharsko
Turecko
Řecko
12
article
Spojencům bude ihned přidělena určitá část
tureckých státních dluhů, ale nedostane se
jim válečné náhrady, protože by peníze na
ni Turkům musily poskytnouti velmoci sa-
my. Turecku se dostane finanční pomoci.
aby se mohlo zreorganisovati. Co se týká
Albanie, nemá pro Turecko nijakého již vý-
znamu a na velmocech jest, aby upravily
její hranice.
Jsou to právě peněžní záležitosti, na
nichž má Turecko ještě naléhavější zájem,
než na diversi rumunské, a půjčku vydatnou
může obdržetí jen, podaří-li se rychle zjed-
nati mír. Myšlenka, že spojená Evropa
může urychlení míru vynutiti, nabývá tím
více půdy, že do popředí postupují nové
kombinace. Není též vyloučeno, že v tomto
směru se bude působiti i u všech balkán-
ských spojenců, protože trvání posavad-
ního mezinárodního napjetí stává se na
všech stranách nepříjemným.
Turecko
Albánie
Evropa
13
article
Pokud se týče ohraničení Albanie, roz-
cházejí se prý názory již jenom ohledně
dvou měst, jejichž obyvatelstvo nečítá do-
hromady ani 40.000 osob, přes to prý však
může vyjednávání ještě déle trvati. Nepří-
znivé zprávy ve příčině Albanie pocházejí
vesměs z Vídně, ač se odtud současně roz-
šiřují i pověsti o přípravách k jednánís
balkánskými státy o upravení obchodních
styků v dobytých zemích. Proto nutno velmi
opatrně posuzovati poplašné zvěsti, jakoby
tu neb tam již byla vyčerpána trpělivost di-
plomatů, a některá velmoc hodlala vykro-
čiti o své újmě, nedbajíc ostatních. Válečná
strana měla sice silnou oporu ve vídeňských
kruzích křesťansko-sociálních, ale i tu
možno pozorovati od některé doby nepopí-
ratelnou změnu. Tak vydal tak zvaný Piův
spolek okružník, v němž náhle se dospívá
ku poznání, že Rakousko-Uhersko v Albanii
vlastně vytahuje kaštany z horké pece pro
Italii, samo se spokojujíc tím, že Srbové
nebyli připuštění ke břehům Adrie. Jak
dávno je tomu, co žádný postup zahranič-
ného ministerstva nezdál se panstvu dosti
energický a odhodlaný? Ovšem vyhlídka
na srážku s Ruskem snad se právě těmto
kruhům nezamlouvala, jako se jim neza-
mlouvá přílišná ochota k Italii. Ale důvody
jež vedly k těto změně smýšlení, mohou
býti lhostejny, když jen zachování a zabe-
zpečení míru získá.
Srba
Adrie
Albánie
Vídeň
RakouskoUhersko
Rusko
Piův spolek okružník
Italia
14
title
Z parlamentních výborů.
15
article
Finanční výbor-
Finanční výbor-
(Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 21. února.
Finanční výbor skoncoval dnie
odpoledne své porady o daniz
osobního příjmu, příjav změny v
řízení trestní m.
Podstatné změny jsou tyto: Trestnosti dle
§§ 239. a 240. (úmyslné falšování údajů a za-
mlčení skutečností důležitých za účelem zba-
vení se daně) zbaví se poplatník opravou neb
doplňkem svých údajů, učiní-li tak před tím,
než obdrží obsílku jako obviněný, nebo dříve
než obdrží úřadní zprávu o tom, že
bylo na něj učiněno udání. Dosud musíl tak
učinit dříve, než bylo učiněno udání.
Přečinu § 246. (porušení mlčelivosti o ma-
jetkových poměrech poplatníka) dopouštějí se
nejenom úřadníci, funkcionáři a členové ko-
mise, nýbrž také svědkové ,osoby pře-
zvědné, znalci, důvěrnici a zá-
stupci stran; promlčení zavádí se
dvojí: pětileté, počínající koncem roku, ve
kterém se stalo, jestliže se v trestním činu
nepokračuje v letech následujících, kde lhůta
promlčecí počítá se od posledního trestního
činu; desítileté nehledě k tomu, zdali v násle-
dujících letech bylo pokračováno v delik-
tech, takže trestnost nastává jen pro desítile-
tou periodu. Právo nahlédnouti do spisů a vzíti
si opisy z nich má jak obviněný, tak jeho
advokát, nebo k zastupování dle zákona o-
právněný zástupce před skončením vy-
šetřování; v době, kdy průvodní vyšetřo-
vání to přípouští, má právo činit návrhy dů-
kazné a žádat za 14denní event. prodlužitel-
nou lhůtu ku podání ústni neb písemné ob-
hajoby: nalézající senát druhé instance roz-
množuje se o pátého soudce laika a připouští
se hájení advokáteme přísedícího laika
jeho náměstka jmenuje ininistr práv na čtyři
roky. Nesmí být státním úřadníkem, ani býva-
lým finančním úřadníkem. Zajištění pokuty
smí býti provedeno teprve od doručení trest-
ního nálezu.
Vídeň
16
article
Nejdůležitějším oddílem je ustanovení
amnestii. Dána byla v míře rozsáhlejší, nežli
vláda zamýšlela. V prvé řadě nesmí být za
dobu před vyhlášením zákona dosud právo-
platně prováděné vyměření ani dodatečné vy-
měření všeobecné daně výdělkové,
důchodové, osobní daně příjmové, daně z vyš-
šího služného, vojenské taxy a daně domovní
na neprospěch poplatníka provedeno a
trestní vyšetřování pro tyto daně za tutéž
dobu nesmí být zavedeno. Pokud bylo
již zavedeno, dlužno rozeznávati tři případy:
1. pro delikty, u kterých se zahájení ří-
zení stalo před 1. lednem 1910, neplatí amne-
stie,
2. pro delikty, u nichž stalo se zahájen
po 1. lednu 1910 a v době vyhlášení zákona
nebyl ještě vydán trestní nález, zastaví se
trestní řízení bez pokuty jen po zaplacení do-
datečné daně, jestliže poplatník do 60
dnů po vyhlášlcé zákona své při-
znánídle pravdy opraví, nebopro-
hlášení příslušně podá;
3. byl-li sice vydán již první stolicí trestní
nález, ale poplatníl co do viny (ne pouze
co do výše trestu) se odvolal a o jeho odvo-
lání nebylo ještě rozhodnuto, musí být trest
zmírněn, jestliže poplatník do 60 dnů po vy-
hlášení zákona vezme zpět své stížnostia
svá udáni úplně dle pravdy opraví. Snížení
musí být v mežích jednonásobného a dvojná-
sobného obnosu, ovklerý daň byla zkrácena
nebo zkrácení vydána.
Dán
17
article
Třeti oddil amnestie vzlahuje se k tomu
že přiznáni, oznámení a prohlášení, která
podána budou pro rok 1913 a leta následu-
jící za účelem vybírání všeobecné daně vý-
dělkové, důchodové, příjmové a domovní
jakož i prohlídky knih v téže době učíněné
nesmějí býti použity ku provádění ještě ne-
dokončených vyměření k zavedení dodateč-
ných vyměření a trestního řízení ve příčině
jakékoliv veřejné dávky za dobu před i
lednem 1913.
Poslední odstavec článku 2. obsahuje
ustanovení, kdy se práva amnestií nabytá
ztrácejí. Původně navrhovalo se ve vládní
osnově, aby ztráta ta nastala, jestliže po
vyhlášení amnestie dopustí se poplatník da-
ňového přečinu nějakého, což by ovšem mělo
za následek vyšetřování za dobu 10 let na-
zpět i při malých deliktech daňových. Dr.
Steinwender navrhoval změnu v ten
smysl, aby úplná zlrála nastala jen, je-li po-
i sa sla
t a
doktor
Steinwender
18
article
platník trestán § 241 odst. 1. a 2. nebo dle
§ 244 odst. 1. a 2., tudíž pro těžké delikty
trestné (falešné udání, učiněné za úželem
zmenšení daně a zamlčení daně). Dr. Licht
navrhoval škrtnutí. Vláda však stála hou-
ževnatě na tom, aby ztráta sice nastala jen
při těžkých deliktech, ale na celou 10lefou
dobu, a to za tím účelem, aby dosáhla správ-
ných přiznání.
Dnes konečně docileno bylo dohody po
dlouhém jednání dra. L ichta a dra. Ra-
šína s vládou, že ztráta nastane pro po-
sledních 5 let, nežli zákon vejde v platnost.
Musílo býti uznáno stanovisko vlády, že ti
kdož zatvrzele i po amnestii by špatně při-
znávali nebo zalajovali, musí býti stižent
krutěji. Mimo to byly přijaty některé reso-
luce, mezi nimi resoluce dra. Lichta a dra.
Rašina stran anonymních udání a postupu
úřadů při vyšetřování. V novém § 286. uve-
dena konečně novota dosud těžko postrá-
daná ve příčině navrácení v předešlý stav
při zmeškání lhůt a p.
Velký kus práce byl ve výboru fjnanč-
ním vykonán. Opravy řízení ukládacího, od-
volacího a trestního přinesly poplatnictvu
mnohé výhody a ochrany, a musíme nepo-
krytě říci, že naši zástupcové ve výboru fi-
nančním dr. Funk a dr. Rašín vykonali
zde krásnou práci. Jednání o údělech pro
země bude moci také právem na jejich práci
ukázati.
Příští schůze je v úterý dn
25. t. m. v 10 hod. dopol. Na jednacím
pořadu je daň ze šumivých vín a daň z to-
talisatérů.
doktor
Licht
Funk
Rašín
19
article
Užší berní výbor pro reformu daně z
budov konal dnes schůzí, po jejíž zahájení ohradil
se posl. Friedmann proti toma, že dnešní
schůze byla teprve včera a částečně telegraficky
svolána, jakož i proti tomu, že má býti zřízeno
jakési junktim mezi domovní třídní daní a dani
kořaleční cestou přikazovací.
Posl. dr. Renner prohlásil, že může ihned po
vyřízení projednávaného předmětu podati svoji
zprávu o domovní dani činžovní.
Na to bylo zahájeno nolnaki , v é z
Zpravodaj posl. Tonelli zaujímá stanoviskok
návrhům dra. Rennera a dra. Adolfa Grosse.
Ministr financí dr. ryt. Zaleski žádá, aby ne-
bylo upouštěno od znění vládní předlohy. Vyslovuje
se proti návrhu Rennerovu na zvýšení příjmové
branice z 1200 K na 2000 K a zdůrazňuje, že vládní
osnova myšlena jest jako nouzová
Posl. dr. Adolf Gross prohlašuje, že milerád
edvolá svůj návrh, jestliže ministr financí ještě před
vyřizením nynější zákonné osnovy předloží osno-
vu zákona o domovní dani činžovní, v niž použite
bude jím proponované myšlenky.
Posl. dr. Rašin prohlašuje, že celá předlo-
ha v socíšlně politickém směrae jest
škodlivou, protože tím dostává se výho
berních stavbám tak malých domků.
Predloha vyvolá, ve venkovských obcích velkou
nespokojenost, neboť poplatníci budou si stěžovati
na to, že stát sice upouští od nepatrné domovní
třídní daně 3 K, že však obce v důsledku 300
400procentních přirážek vybírají pro sebe trojná-
sobně a čtyřnásobně tolik.
Friedmann
Posl
doktor
Renner
Gross
Zaleski
Rennerův
Rašin
20
article
Posl. Povše lituje, že ministr financí chová se
k jeho návrhu zamitavě
Posl. Kraus v zásadě souhlasí s osnovou, mus
však trvati na tom, aby také městský majetek
byl poněkud zbaven břemen. Předložená osnova
nemůže poskytnouti městskému majetku žádné
výhody, zvláště ne živnostníkům, jichž zájmy také
hájí. Živnostníků, kteří platí méně než 125 K
výdělkové daně, jest v Čechách v městech jen má-
le. Řečník dokládá své, vývody bohatým statisti-
ckým materiálem.
Po doslovu zpravodaje Tonelliho byl při
hlasování 1. odslavec § 1. vládní osnovy 4 hlasy
proti 3 schválen. 2. odstavec vládní osnovy, týka-
jící se případů, v nichž domovní třídní daň 15.a
16. třídy má býti z polovice slevena, byl jedno-
myslně schválen. Dodatkový návrh dra. Rennera.
jenž žádá poloviční slevu těž tehdy, nepřesahuje-li
daní povinný příjem 2000 K, byl zamítnut. K do-
Posl
Kraus
Renner
Čechy
Tonelli
21
article
V drobném prodejli
ranni člalo o sobě . . za 8h
večerní . . . . .. za th
Vo tliálkách na venkově:
ranni čislo
večerní .
. . . . . . 5h
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplnceni a inserty přijímá
admínistrace v Marianské ul., .
Tam nacházejí se těl
rodakce, tiskárna a oxpodice
„Národních Listů
Rukoplsy se navracnil
22
article
datkovým návrhům Tonelliho-Niedřista, aby té
14., 13. a 12. třídě domovní třídní daně byla po-
skytnuta výhoda vládní osnovy, prohlašuje od-
borový přednosta Bareck jménem vlády, že
návrhy tyto jsou příliš dalekosáhlé a že se nehodí
do rámce celé akce, pročež by je vláda nemohla
přijati Vláda byla by po případě ochotna sou-
hlasiti s poskytnutím poloviční berní sazby pro
14. třídu za podmínek, daných pro úplné osvobo-
zení obou nejnižších tříd ve vládní osnově.
Poněvadž navrhovateté Tonelli a Niedrist
sami si přáli, aby o jejich návrzích se vyjedná-
valo s vládou, byla schůze skončena. Příští
schůze ve středu 26. t. m. o 10. hodině
dopol.
Dr. Baernreither o obchodně-
politických vyhlídkách
vzhledem na Balkán.
Z Vídně, 21. února. (K. k.)
Niedrist
doktor
Baernreither
Balkán
Vídeň
23
article
Bývalý ministr obchodu dr. Baernreither pro-
nesl včera v průmyslnickém klubu přednášku o
obchodně - politických vyhlídkách.
které se vzhledem k nedávným událostem na Bal-
káně otvírají pro rakousko-uherské moc-
nářství. Dovozoval, že při posuzování budou-
cnosti dlužno vycházeti z dnešních obchod-
ních poměrů, a poněvadž mocnářství ne-
má osad. nutno tím horlivěji chápatí se
blizkého a dosažitelného. Mocnářství
setkává se na Balkáně s hospodářsky samo-
statnými státy a může své obchodní
spojení založiti pouze na vzájemnémo ho-
spodářském zájmu, který může se státi je-
štěintensivnějším a živějším. Řečnik pojednává ze-
vrubně o dopravních poměrech v balkánských ze-
mích a vyslovuje se pro podporu dunajsko-jader-
ské dráhy za určité výhody, poskytnuté mocnář-
ství. Líči pak význam Soluna a varuje, a by
nebyl podceňován. Označuje za životni
zájem pro Rakousko-U hersko, aby do-
sáhlo pro pozemní cestu do Soluna me-
zinárodnim způsobem jasné a bezpečné
výhody. Politika mocnářství musí se se všim
důrazem věnovati svému obchodnimu zá-
jmu. Dr. Baernreither líčil pak různé myslitelné
formy obchodního spojení, obchodní smlouvu s nej-
většími výhodami, přednostní cla a celní svaz. Za
všech okolností dlužno usilovati, abychom dostali
více než výhody. Řečník poukazuje dále k tomu,
že poslední důsledky převratu, odehrávajícího se
na jihovýchodě Evropy, mají hluboký vliv na oby-
vatelstvo 5 mihonů lidí, kteří bydlí v obou státech
mocnářství a Bosně. Okolnost ta jest výstrahou
pro Rakousko a Uhry, aby se dorozumívalyo
politice. účelné pro oba státyi Bosnu.
doktor
Baernreither
Bala
Balkán
Rakousko
Evropa
Boseň
Uhry
Bosna
Soluna
Soluna I
24
article
Jest to jednotná otázka, která vyžaduje jednotného
řešení. Neboť v budoucnosti nebude možno v Zá-
hřebě, Sarajevu a Splitu vládnouti dle různých zá-
sad. Musím? provozovati rozumnou, pevnou, pře-
devším ale v různých částech našeho komplexu ji-
hoslovanských zemí stejnou politiku.
Má-li býti akční schopnost mocnářství a je-
ho pohotovost v obchodně-politických bojích zvý-
šena, musí býti síly mocnářství sjednoceny a ce-
lek posílen. Myšlenka, vyslovená drem. Weker-
lem nedávno v jeho přednášce, aby vyrovnání
bylo obnoveno ještě před jeho smluveným vyprše-
nim, a aby mu bylo propůjčeno trvání, jdoucí přes
jeho dosavadní ohraničení 10 let, jest tudiž ve-
skrze správnou a znamenala by ve-
liký pokrok v konsolidaci mocnář-
ství. Význam vývodů Wekerlových spočíváv
tom, že navrhuje revisl vyjednávací zá-
kladny, aby mohly býti nastoupeny nové cesty
obchodní politiky na Balkáně. Ve vývodech dra.
Wekerla dlužno vítati významnou známku obratu
názorů v Uhrách. Wekerle vyslovil se pro třebas
obmezený dovoz živého dobytka, pro snížení cel
z pícnin a pro uzavření obchodních smluv se zá-
mořskými státy. Přednášku uherského státníka
dlužno prohlásiti za etapu pro obehodní politiku
ve větším slohu. Mocnářství potřebuje pro svoje
vyjednávání s balkánskými žeměmi
a zejména se Srbskem širší základnya
dalších cílů. Všechny tyto hospodářské otázky jsou
samozřejmě závislé na vedení politiky
ve velkém. Politika a obchodní politika jsou
však dnes pojmy, které se kryjí. Za všech okolno-
sti musí býti zabráněno, aby se kráčelo neroz-
hodnou střední cestou. Dobré hospodářské styky
mezi samostatnými evropskými státy předpoklá-
dají atmosíéru vzájemné úcty a největší
výhoda vzniká jako při každém obchodu ze správ-
ného odhadu zájmů druhé části. Dr. Baernreither
doktor
Baernreither
Zá
Sarajevo
Split
Balkán
Uhry
Srbsko
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Symbolisté.) V Poussetově pivnici na
Faubourg Montmartre, nedaleko boulevardu
des Italiens, scházelo se roku 1885 několik
mladých pařížských literátů, kteří snili o ob-
novení literatury, o boji proti naturalismu, jenž
jim profanoval vznešené umění a proti parnas-
sismu, jenž jim byl strnulým, mrtvým útvarem
minulosti. Dvacetiletý student Ecole des Char-
tes, Pierre Quillard, byl duší tohoto kroužku.
jejž navštěvoval Paul Roux, Jean Ajalbert
Ephraim Mikhael, Rodolph Darzens, Marcel
Collire. Kroužek byl v živém styku s mladou
Belgií, která probudila se již po válce fran-
couzsko-německé, oddávala se studiu Hart-
mannovy filosofie nevědomí, Quinceye, Poea,
Novalise, Shakespeara, a již v letech sedmde-
sátých počala prudce útočiti proti officieln
literatuře belgické, rozdělena jsouc na dva tá-
bory, wallonský a vlámský.
Quillard
Roux
Ajalbert
Mikhael
Darzens
Collire
Kroužek
Hart
Poe
Novalis
Shakespeare
Montmartre
Belgie
Ecol desátník Chara
26
article
Mladí Belgičané, přicházející do Paříže stu-
dovat, byli hosty oné Quillardovy družiny, kte-
rá vůči současné literatuře francouzské stála
těměř zcela osaměle. Uznávali jen několil
jmen, Barbeye d'Aurevilly, Mallarměa, Verlai-
na, v osobním styku žili však ze starších jen
s Catullem Menděsem, jenž občas přicházel k
jejich schůzkám a s Villiersem de l'Isle Adam.
jenž na sklonku svého života, osamocen, ne-
uznáván, chud a přece právem pyšný na své
umění, nalézal zalíbení ve společnosti těch mla-
dých, horlivých duší, svěžích a roznícených pro
novou, příští krásu, již zřeli již předem ve
svých uměleckých snech. Sedával denně mezi
nimi, upiatý, předčasně sestárlý aristokrat.
jenž mohl býti jejich otcem, naslouchal se
zdrželivým klidem jejich vášnivým rozhovo-
rům, plánům na nový list, La Pléiade, jenž vy-
kel poprvé 1. března 1886, a občas rozhovořil
se sám, kritisoval s krutým sarkasmem a ostrou
ironii současnou literaturu, rozvíjel v podivu-
hodných, duchaplných paradoxech literárn
lheorie a někdy vyprávěl oslňujícím stylem své
kruté povídky“, hledaje v živém vyprávění
pro jejich exotická themata výstižnou, vybrou-
šenou formu.
Belgičan
Quillardův
Catullus Menděs
Adam
Paříž
Villiers jít l ' Isle
Barbey d ' Aurevilla
Mallarmě
Verlai
Le Pléiade
27
article
La Pléiade, jež svým názvem navazovala
na zárodky renaissance francouzské litera-
tury v XVI. století, zašla po několika číslech,
jež jsou dnes tak vzácná, že nemá jich ani pa-
řížská národní knihovna, společnost mladých
mužů se rozešla, někteří z nich zanikli po
prvních pokusech, ale hnutí zůstalo a vyrostlo
mocně krásným literárním rozkvětem, rozště-
pilo se v množství nových směrů, jež však
všechny vázal boj se starými útvary, odpor
proti naturalismu i parnassismu a snaha po
novém umění, jež označeno, ať právem či ne-
právem, slovem symbolismu. Rostlo kvapem
v Belgii i v Paříži, Mercure de France stal se
jeho útočištěm, filosofie Henriho Bergsona dala
mu filosofický základ, a moderní literární bi-
storíe věnovala jeho vývoji řadu obsáhlých
prací. Francis Nautet vypsal obšírně jeho bel-
gické počátky ve své Histoire des leftres bel-
ges d'expresslon francaise (Bruxelles 1892-3).
Bergson
Nautet
Belgie
Paříž
Mercure jít Franca
Brusel
Le Pléiade
28
article
Ad. van Bever a Paul Léautaud vydali obšírnou
anthologii této poesie s pěknými životopisnými
a bibliografickými údaji: Počtes d'aujourdhui
(Paris 1908) a André Barre shrnul v obsáhlém
svazku historii i index tohoto hnutí do konce
XIX. věku. )
Kniha Barrova je síce poslední a nejobsá-
hlejší ze všech, jež o symbolismu byly napsá-
ny, ale není nejvýstižnější. Barre není z nich.
stojí stranou a dívá se chladným- okem ne-
zúčastněného literárního historika na peripetie
toho vášnivého zápasu o nový útvar umělecké-
ho žití. Nemluví za jejich věc, analysuje al stu-
duje jejich díla, jejich boje a jejich ideály jako
uzavřenou kapitolu literárního vývoje fran-
couzské literatury, jako složku uměleckého
života na sklonku minulého století, jež jej za-
jímá právě tak, jako kterákoliv jiná perioda li-
teratury dávno mínulé neb současné. Ale tato
) André Barre: Le symbolisme: Essai histo-
rique sur le mouvement symboliste en france de
1885 1900, suivi d'une bibliographie de la poésie
symboliste. Paris, Jouve et Cie 1912. IX + 414-
XII + 294. 8°. 12 frs.
Léautaud
Barr
Barrův
Paris
Jouve
Cie
Paris
Počtes d ' aujourdhui
Essai histo
414XII + 294 . 8
29
article
neúčast na zápasech, bolestech i rozkoších
uměleckého tvoření, o němž píše, skýtá mu
možnost vidět současně pronikavým zrakem
celou tu ohromnou oblast literárních děl.
udržet rovnováhu v jejich výčtu a analysi, sbí-
rat trpělivě tisíce bibliografických údajů, po-
dávat na sta rozborů a kreslit nekonečnou řa-
du literárních portrétů, ovládnout, třeba poně-
kud mechanicky, obrovský materiál, jenž stej-
ně dokonale poslouží tomu, kdo přistupuje
k studiu symbolismu jen s vědeckým zájmem,
jako tomu, kdo s celým srdcem jsa oddán to-
muto uměleckému hnutí, hledá jeho zdreje, je-
ho rozkvět a výsledky jeho snah. Barre jes
plně vědom svého vztahu ku předmětu, jejžs
vyvolil a zdánlivě objektivní slova jeho před-
mluvy zřetelně vyjadřují jeho spíš shovívavé
než nadšené stanovisko: „autor této studie“
praví, „nezamýšlel ani zapalovat kadidlo, ani
rozdílet šlehy. Vi ze zkušenosti, že je nesnad-
no napsati knihu, a že dílo sebe horší usku-
fečňuje vždy nějaký úmysl. A dle jeho mínění
je vždy důležitější vystihovat tento úmysl než
chyby spisovatele. Ostatně ti, kteří se pokou-
šejí o dilo originální, mají vždy právo na sho-
vívavost.“ Jeho poměr k symbolismu je
z těchto slov zřejmý. A další text nenechává
nás v pochybách o jeho methodě. Vzhledem ke
kterémukoli básníku klade si tři otázky: „Co
chtěl vykonat? Jak to vykonal? A jak to
mohl vykonati?“ A ještě omezuje svoje studium
jen na prvé dvě otázky, čistě historicky literár-
ní, upouštěje od třetí, literární kritiky. Chce
podati čtenáři „ne osobní mínění kritika, ale
sbírku dokumentů, jím obratně spájených“
Barr
30
article
Autor „věří, že historie směřuje stále víc a víc
k tomu, aby si osvojila methody věd experi-
mentálných, že jest, slovem, historická che-
mie, v níž osoba historikova nezasahuje než
aby objevovala jevy a spájela jejich fakta.
Předvídá, že mezi tolika výtkami, jež jsou vů-
či jeho kníze možny, výtka, že nadužíval do-
kumentů, nebude z nejmenších, ale přijímá to
s resignací, namítaje se své strany, že snad ne-
bylo jiného prostředku vskutku vědeckého,
jenž by napomáhal k projevení pravdy.“
31
article
Ať již diváme se na methodu autorovu
jakkoliv, jeho kniha mluví zaň sama výmluv-
něji než její střízlivý prolog, plný chladné re-
servy. Nepodává-li umělecké portrety, vý-
stižné nálady ani krásnou žeň vyzrálých plo-
dů symbolistického umění, je přece podrob-
nou kronikou celého směru, založenou na
ohromné práci a vytrvalém studiu.
Počíná výkladem zárodků symbolismu.
charakterisuje idealistické hnutí v roce 1885.
základy parnassismu a naturalismu, nov
snažení, projevující se i v umění výtvarném.
vlivy anglické, ruské a německé na mladé
pokolení a konečně ideal symbolismu slovy
Remýho de Gourmont v článku o Symbolismu
roku 1892: „Jedním z prvků Umění je Nové,
prvek základní, jenž tvoří téměř sám o sobě
veškeré uměni, a tak podstatný, že bez něho
Umění, jako obratlovec bez páteře, se rozpadá
a rozplývá v hlen medusy, zanechané odlivem
na písku.“
Kapitola o předchůdcích symbolismu za-
bíhá ve svých počátcích až do mysticismu 16.
století, a charakterisuje pak mezi předchůdci
symbolismu Chateaubrianda, Lamartina, Al-
freda de Vigny. Victora Huga, Sainte-Beuva,
Chateaubriand
Lamartine
Al
jít Vigna
Hug
SainteBeuv
Remý jít Gourmont
32
article
Balzaca, Gerarda de Nerval, Beaudelaira, Víl-
lferse de 1'Isle-Adam — výběr, jenž by mohl
být ze stejných důvodů i rozšířen i zúžen. Do-
kumentární význam mají kapitoly o literárním
prostředí, v němž rostl symbolismus, o jeho
časopisech a o ozvěně, již vyvolalo v perio-
drckém tisku toto nové hnutí. Výčet a char-
akteristika všech těch literárních kroužků,
jež se tvořily od konce let sedmdesátých v
Paříži, od „Hydropathů“, jimž v čele byl
Emile Goudeau a jichž společnost již v r. 1878
navštěvovali Bourget, Moréas, Sarah Bern-
hardt, Coguclin starší, Mounet a jiní, až po
Chat noir a různé společnosti výstředních
jmen, má svěží charakter téměř osobních
vzpomínek. A historie efemerních listů la Re-
vue independante, le Decadant, la Cravache,
la Vogue, Le Symboliste (redigovaného Gusta-
vem Kahnem, Jeanem Moréasem a Paulem
Adamem) je vzácnou dokumentární sbírkou
o počátcích nového uměleckého života. Barre
charakterisuje pak význam dvou knih pro no-
vé hnutí, Huysmannsova románu A rebours
z r. 1884 a „dekadentní básně Adoréa Flou-
petta“ Les Déliquescences 1885, přecházeje
v třetí části ke hlavním zástupcům symbolis-
mu, Verlainovi, Mallarméovi, Moréasovi. Vše-
chen ostatní proud nového básnictví třídí při-
liš mechanicky a násilně do tří skupin, dle
těchto tří mistrů, nazývaje jedny (Rodenba-
cha. Maeterlincka, Samaina, Rimbauda na př.)
Verlainovci, jiné, rozdělené opět v „harmoni-
sty (René Ghil, C. Maúclair, E. Verhaeren a j.)
a ve „verslibristy“ (Kahna, Laforgua a j.) podle
Mallarmén, třeti konečně novoklassiky.
Balzac
Nerval
Adam
Goudeau
Bourget
Moréas
Sarah Bern
Kahn
Paul Adam
Barr
Huysmannsův
Verlain
Mallarmé
Maeterlinck
Samain
Rimbaud
Ghil
Maúclair
E Verhaeren
Laforgua
Mallarmén
Paříž
Les Déliquescence
lferse jít 1 ' Isla
Le Symboliste
33
article
Barrův úhrn výsledků symbolismu vyhýbá
se ocenění toho, co je v symbolismu nejvzác-
nějši, projevu nové tvůrčí síly a omezuje se na
to, co symbolism přenesl originálního do lite-
ratury francouzské. Praví, že symbolism za-
mýšlel čtverou reformu: reformu poesie, pro-
sodie, skladby a slovníku. Přiznává mu, že
v prvním případě doplnil dílo romantismu,
realismu a naturalismu. „Tyto školy studo-
valy vztahy lidské duše k vnějšímu světu,
jedny k přírodě, druhé k jevům všedního ži-
vota. Symbolism pozoruje, jakým způsobem
chvěje se srdce básníka pod nárazem nepo-
znatelna.“ V prosodii došel k volnému verší,
ve skladbě chtěl způsobit převrat, chtěl vý-
tvořit skladbu novou, lépe vystihující složité
jevy podvědomého života, Barre však nena-
lézá positivních výsledků. A slovník zaplaven
přívalem nových i starých slov a končí stejně
jako reforma skladby „téměř úplným nezda-
rem“.
Barre končí svůj názor o symbolistech slo-
vy: „Symbolism byl školou naděje a svobody.
nikoliv atelierem technické dovednosti. Jeho
adepti byli odvážní dobyvatelé, ale nezkušení
kolonisté. Zjednali přístup k půdě, kterou jiní
osejou. To stačí k vyznačení jejich místa v dě-
jinách francouzské literaturyo
Barrův
Barr