ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5a610470-8f0c-11dd-96cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 49, person 82, org 8, work 10
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v sobotu 22. února 1913.
Praha
3 masthead
imar až vado vní no
4 masthead
zlvnoM soe jabovat?
5 masthead
ovota žhtzvž 15 er lís se
6 masthead
Číslo 52.
7 masthead
ate nlep
8 article
Naranní a večerní listy předplácí so V Praze v administraci: na rt. . . E K — s dvoji donáškou na měsie, . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve Eliálkách na měsío . . . . . 2 K 30 Poštou: na měste, . . . . . 8K na čtvrt leta . . . . 9 K 00 s dvojí zásilkou na měslo. . . na čtvrt leta . . . . 11 K 40 Dnešní číslo pro Prahu jest o 3 stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
9 article Touha po obnovení míru.
Touha po obnovení míru. Zprávy z bojiště nejsou zvláště násled- kem nepříznivé změny počasí za posledních dnů ani dosti hojné ani přehledné, takže až i vzniká dojem, jakoby válčící strany oče- kávaly příští nějakých jiných nových udá- lostí. Aspoň o Turecku se z různých stran tvrdí, že činí opětné pokusy, aby se buď ob- novilo přerušené jednání o mír, aneb aby příznivci jeho neotálelí s případnou akcí, jinak že přijde pozdě. Pohlížejí protoz Cařihradu zvláště toužebně ku hranicím ru- munsko-bulharským, úzkostlivě volajíces orgánem mladotureckým „Taninem“: „Již se nás zmocňuje pochybnost, že dovedeme nčiniti rumunské diplomacii pochopitelným, že se dostala na bludnou cestu. Chce-li Ru- munsko opravdově válce, nesmí již ztratiti ani chvilky. Promeškaný čas znamená pro ně postaviti o armádní sbor více. My ovšem Mfemůžeme na dále spoléhati jen sami na Avšak naděje „Taninu“ se asi sotvav čas splní, a i kdyby se splnila, nestane se to na prospěch Turecka, ale jakožto důsle- dek nepříznivého vývoje mezinárodní situ- ace, protože s opravdovým dalším trvá- ním Turecka již nikde nepočítají. Více než kdy jindy spočívají právě ny- ní záležitosti balkánské v rukou velmocí a z těch dosud žádná se neodhodlala vybočití ze zdánlivého souhlasu s ostatními a zapo- číti činnost o své újmě. A právě ve sporu rumunsko-bulharském jsou to opětně velmo- ci, jež — jak se ohlašuje — na požádání obou stran Rumunska a Bulharska, ujaly se prostřednictví. Původně se pravilo, že pro- střednictví to se přenese na Rusko a Italii, jakožto repraesentanty obou skupin velmo- cenských, zatím však se odhodlaly, že úko- lem tím se budou zabývati všecky. Spor rumunsko-bulharský bude přikázán besedě velevyslanců, kterýmž takto příbude k ne- vyřízeným úkolům posavadním ještě tento další úkol.
Turecko Cařihrad Rumunsko Bulharsko Rusko
11 article
V poradách velvyslanců v Londýně mělo se pokračovati ve čtvrtek, ale nestalo se tak proto prý, že dle jedné pověsti nebyl pro poradu připraven nijaký materiál, dle druhé pak, že Rakousko-Uhersko a Rusko ještě se úplně nedohodly o hranicích budo- vané autonomní Albanie. Jak patrno, může to trvati hodně dlou- ho, než zástupci velmocí prostudují i sporné věci rumunsko-bulharské a než se dopracuj k dohodě přijatelné jak pro Rumuny tak pro Bulhary. Turci, jak jsme víděli, potře- bují vpád Rumunů do Bulharska ihned, ji- nak by se mohlo státi, že by spojenecká voj- ska způsobila rozhodnutí i před samým Cařihrádem, a — Rumuni by již neměli koho podepříti. Proto mluví se opětně více o tom, že jest nutno urychliti uzavření míru a staviti další nepřátelství. Činí prý se tyto proposice. Odrin připadne Bulharsku a hranice příští půjdou na jih od města. Egejské ostrovy v bezprostředním sousedství Malé Asie zůstanou Turecku, ostatní připadnou Řecku. Turecku se dostane hospodářské volnosti stanoviti cla dle vlastní potřeby.
Rumun Bulhar Turek Londýn RakouskoUhersko Rusko Albánie Bulharsko Turecko Řecko
12 article
Spojencům bude ihned přidělena určitá část tureckých státních dluhů, ale nedostane se jim válečné náhrady, protože by peníze na ni Turkům musily poskytnouti velmoci sa- my. Turecku se dostane finanční pomoci. aby se mohlo zreorganisovati. Co se týká Albanie, nemá pro Turecko nijakého již vý- znamu a na velmocech jest, aby upravily její hranice. Jsou to právě peněžní záležitosti, na nichž má Turecko ještě naléhavější zájem, než na diversi rumunské, a půjčku vydatnou může obdržetí jen, podaří-li se rychle zjed- nati mír. Myšlenka, že spojená Evropa může urychlení míru vynutiti, nabývá tím více půdy, že do popředí postupují nové kombinace. Není též vyloučeno, že v tomto směru se bude působiti i u všech balkán- ských spojenců, protože trvání posavad- ního mezinárodního napjetí stává se na všech stranách nepříjemným.
Turecko Albánie Evropa
13 article
Pokud se týče ohraničení Albanie, roz- cházejí se prý názory již jenom ohledně dvou měst, jejichž obyvatelstvo nečítá do- hromady ani 40.000 osob, přes to prý však může vyjednávání ještě déle trvati. Nepří- znivé zprávy ve příčině Albanie pocházejí vesměs z Vídně, ač se odtud současně roz- šiřují i pověsti o přípravách k jednánís balkánskými státy o upravení obchodních styků v dobytých zemích. Proto nutno velmi opatrně posuzovati poplašné zvěsti, jakoby tu neb tam již byla vyčerpána trpělivost di- plomatů, a některá velmoc hodlala vykro- čiti o své újmě, nedbajíc ostatních. Válečná strana měla sice silnou oporu ve vídeňských kruzích křesťansko-sociálních, ale i tu možno pozorovati od některé doby nepopí- ratelnou změnu. Tak vydal tak zvaný Piův spolek okružník, v němž náhle se dospívá ku poznání, že Rakousko-Uhersko v Albanii vlastně vytahuje kaštany z horké pece pro Italii, samo se spokojujíc tím, že Srbové nebyli připuštění ke břehům Adrie. Jak dávno je tomu, co žádný postup zahranič- ného ministerstva nezdál se panstvu dosti energický a odhodlaný? Ovšem vyhlídka na srážku s Ruskem snad se právě těmto kruhům nezamlouvala, jako se jim neza- mlouvá přílišná ochota k Italii. Ale důvody jež vedly k těto změně smýšlení, mohou býti lhostejny, když jen zachování a zabe- zpečení míru získá.
Srba Adrie Albánie Vídeň RakouskoUhersko Rusko Piův spolek okružník Italia
14 title
Z parlamentních výborů.
15 article Finanční výbor-
Finanční výbor- (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 21. února. Finanční výbor skoncoval dnie odpoledne své porady o daniz osobního příjmu, příjav změny v řízení trestní m. Podstatné změny jsou tyto: Trestnosti dle §§ 239. a 240. (úmyslné falšování údajů a za- mlčení skutečností důležitých za účelem zba- vení se daně) zbaví se poplatník opravou neb doplňkem svých údajů, učiní-li tak před tím, než obdrží obsílku jako obviněný, nebo dříve než obdrží úřadní zprávu o tom, že bylo na něj učiněno udání. Dosud musíl tak učinit dříve, než bylo učiněno udání. Přečinu § 246. (porušení mlčelivosti o ma- jetkových poměrech poplatníka) dopouštějí se nejenom úřadníci, funkcionáři a členové ko- mise, nýbrž také svědkové ,osoby pře- zvědné, znalci, důvěrnici a zá- stupci stran; promlčení zavádí se dvojí: pětileté, počínající koncem roku, ve kterém se stalo, jestliže se v trestním činu nepokračuje v letech následujících, kde lhůta promlčecí počítá se od posledního trestního činu; desítileté nehledě k tomu, zdali v násle- dujících letech bylo pokračováno v delik- tech, takže trestnost nastává jen pro desítile- tou periodu. Právo nahlédnouti do spisů a vzíti si opisy z nich má jak obviněný, tak jeho advokát, nebo k zastupování dle zákona o- právněný zástupce před skončením vy- šetřování; v době, kdy průvodní vyšetřo- vání to přípouští, má právo činit návrhy dů- kazné a žádat za 14denní event. prodlužitel- nou lhůtu ku podání ústni neb písemné ob- hajoby: nalézající senát druhé instance roz- množuje se o pátého soudce laika a připouští se hájení advokáteme přísedícího laika jeho náměstka jmenuje ininistr práv na čtyři roky. Nesmí být státním úřadníkem, ani býva- lým finančním úřadníkem. Zajištění pokuty smí býti provedeno teprve od doručení trest- ního nálezu.
Vídeň
16 article
Nejdůležitějším oddílem je ustanovení amnestii. Dána byla v míře rozsáhlejší, nežli vláda zamýšlela. V prvé řadě nesmí být za dobu před vyhlášením zákona dosud právo- platně prováděné vyměření ani dodatečné vy- měření všeobecné daně výdělkové, důchodové, osobní daně příjmové, daně z vyš- šího služného, vojenské taxy a daně domovní na neprospěch poplatníka provedeno a trestní vyšetřování pro tyto daně za tutéž dobu nesmí být zavedeno. Pokud bylo již zavedeno, dlužno rozeznávati tři případy: 1. pro delikty, u kterých se zahájení ří- zení stalo před 1. lednem 1910, neplatí amne- stie, 2. pro delikty, u nichž stalo se zahájen po 1. lednu 1910 a v době vyhlášení zákona nebyl ještě vydán trestní nález, zastaví se trestní řízení bez pokuty jen po zaplacení do- datečné daně, jestliže poplatník do 60 dnů po vyhlášlcé zákona své při- znánídle pravdy opraví, nebopro- hlášení příslušně podá; 3. byl-li sice vydán již první stolicí trestní nález, ale poplatníl co do viny (ne pouze co do výše trestu) se odvolal a o jeho odvo- lání nebylo ještě rozhodnuto, musí být trest zmírněn, jestliže poplatník do 60 dnů po vy- hlášení zákona vezme zpět své stížnostia svá udáni úplně dle pravdy opraví. Snížení musí být v mežích jednonásobného a dvojná- sobného obnosu, ovklerý daň byla zkrácena nebo zkrácení vydána.
Dán
17 article
Třeti oddil amnestie vzlahuje se k tomu že přiznáni, oznámení a prohlášení, která podána budou pro rok 1913 a leta následu- jící za účelem vybírání všeobecné daně vý- dělkové, důchodové, příjmové a domovní jakož i prohlídky knih v téže době učíněné nesmějí býti použity ku provádění ještě ne- dokončených vyměření k zavedení dodateč- ných vyměření a trestního řízení ve příčině jakékoliv veřejné dávky za dobu před i lednem 1913. Poslední odstavec článku 2. obsahuje ustanovení, kdy se práva amnestií nabytá ztrácejí. Původně navrhovalo se ve vládní osnově, aby ztráta ta nastala, jestliže po vyhlášení amnestie dopustí se poplatník da- ňového přečinu nějakého, což by ovšem mělo za následek vyšetřování za dobu 10 let na- zpět i při malých deliktech daňových. Dr. Steinwender navrhoval změnu v ten smysl, aby úplná zlrála nastala jen, je-li po- i sa sla t a
doktor Steinwender
18 article
platník trestán § 241 odst. 1. a 2. nebo dle § 244 odst. 1. a 2., tudíž pro těžké delikty trestné (falešné udání, učiněné za úželem zmenšení daně a zamlčení daně). Dr. Licht navrhoval škrtnutí. Vláda však stála hou- ževnatě na tom, aby ztráta sice nastala jen při těžkých deliktech, ale na celou 10lefou dobu, a to za tím účelem, aby dosáhla správ- ných přiznání. Dnes konečně docileno bylo dohody po dlouhém jednání dra. L ichta a dra. Ra- šína s vládou, že ztráta nastane pro po- sledních 5 let, nežli zákon vejde v platnost. Musílo býti uznáno stanovisko vlády, že ti kdož zatvrzele i po amnestii by špatně při- znávali nebo zalajovali, musí býti stižent krutěji. Mimo to byly přijaty některé reso- luce, mezi nimi resoluce dra. Lichta a dra. Rašina stran anonymních udání a postupu úřadů při vyšetřování. V novém § 286. uve- dena konečně novota dosud těžko postrá- daná ve příčině navrácení v předešlý stav při zmeškání lhůt a p. Velký kus práce byl ve výboru fjnanč- ním vykonán. Opravy řízení ukládacího, od- volacího a trestního přinesly poplatnictvu mnohé výhody a ochrany, a musíme nepo- krytě říci, že naši zástupcové ve výboru fi- nančním dr. Funk a dr. Rašín vykonali zde krásnou práci. Jednání o údělech pro země bude moci také právem na jejich práci ukázati. Příští schůze je v úterý dn 25. t. m. v 10 hod. dopol. Na jednacím pořadu je daň ze šumivých vín a daň z to- talisatérů.
doktor Licht Funk Rašín
19 article
Užší berní výbor pro reformu daně z budov konal dnes schůzí, po jejíž zahájení ohradil se posl. Friedmann proti toma, že dnešní schůze byla teprve včera a částečně telegraficky svolána, jakož i proti tomu, že má býti zřízeno jakési junktim mezi domovní třídní daní a dani kořaleční cestou přikazovací. Posl. dr. Renner prohlásil, že může ihned po vyřízení projednávaného předmětu podati svoji zprávu o domovní dani činžovní. Na to bylo zahájeno nolnaki , v é z Zpravodaj posl. Tonelli zaujímá stanoviskok návrhům dra. Rennera a dra. Adolfa Grosse. Ministr financí dr. ryt. Zaleski žádá, aby ne- bylo upouštěno od znění vládní předlohy. Vyslovuje se proti návrhu Rennerovu na zvýšení příjmové branice z 1200 K na 2000 K a zdůrazňuje, že vládní osnova myšlena jest jako nouzová Posl. dr. Adolf Gross prohlašuje, že milerád edvolá svůj návrh, jestliže ministr financí ještě před vyřizením nynější zákonné osnovy předloží osno- vu zákona o domovní dani činžovní, v niž použite bude jím proponované myšlenky. Posl. dr. Rašin prohlašuje, že celá předlo- ha v socíšlně politickém směrae jest škodlivou, protože tím dostává se výho berních stavbám tak malých domků. Predloha vyvolá, ve venkovských obcích velkou nespokojenost, neboť poplatníci budou si stěžovati na to, že stát sice upouští od nepatrné domovní třídní daně 3 K, že však obce v důsledku 300 400procentních přirážek vybírají pro sebe trojná- sobně a čtyřnásobně tolik.
Friedmann Posl doktor Renner Gross Zaleski Rennerův Rašin
20 article
Posl. Povše lituje, že ministr financí chová se k jeho návrhu zamitavě Posl. Kraus v zásadě souhlasí s osnovou, mus však trvati na tom, aby také městský majetek byl poněkud zbaven břemen. Předložená osnova nemůže poskytnouti městskému majetku žádné výhody, zvláště ne živnostníkům, jichž zájmy také hájí. Živnostníků, kteří platí méně než 125 K výdělkové daně, jest v Čechách v městech jen má- le. Řečník dokládá své, vývody bohatým statisti- ckým materiálem. Po doslovu zpravodaje Tonelliho byl při hlasování 1. odslavec § 1. vládní osnovy 4 hlasy proti 3 schválen. 2. odstavec vládní osnovy, týka- jící se případů, v nichž domovní třídní daň 15.a 16. třídy má býti z polovice slevena, byl jedno- myslně schválen. Dodatkový návrh dra. Rennera. jenž žádá poloviční slevu těž tehdy, nepřesahuje-li daní povinný příjem 2000 K, byl zamítnut. K do-
Posl Kraus Renner Čechy Tonelli
21 article
V drobném prodejli ranni člalo o sobě . . za 8h večerní . . . . .. za th Vo tliálkách na venkově: ranni čislo večerní . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotově napřed. Předplnceni a inserty přijímá admínistrace v Marianské ul., . Tam nacházejí se těl rodakce, tiskárna a oxpodice „Národních Listů Rukoplsy se navracnil
22 article
datkovým návrhům Tonelliho-Niedřista, aby té 14., 13. a 12. třídě domovní třídní daně byla po- skytnuta výhoda vládní osnovy, prohlašuje od- borový přednosta Bareck jménem vlády, že návrhy tyto jsou příliš dalekosáhlé a že se nehodí do rámce celé akce, pročež by je vláda nemohla přijati Vláda byla by po případě ochotna sou- hlasiti s poskytnutím poloviční berní sazby pro 14. třídu za podmínek, daných pro úplné osvobo- zení obou nejnižších tříd ve vládní osnově. Poněvadž navrhovateté Tonelli a Niedrist sami si přáli, aby o jejich návrzích se vyjedná- valo s vládou, byla schůze skončena. Příští schůze ve středu 26. t. m. o 10. hodině dopol. Dr. Baernreither o obchodně- politických vyhlídkách vzhledem na Balkán. Z Vídně, 21. února. (K. k.)
Niedrist doktor Baernreither Balkán Vídeň
23 article
Bývalý ministr obchodu dr. Baernreither pro- nesl včera v průmyslnickém klubu přednášku o obchodně - politických vyhlídkách. které se vzhledem k nedávným událostem na Bal- káně otvírají pro rakousko-uherské moc- nářství. Dovozoval, že při posuzování budou- cnosti dlužno vycházeti z dnešních obchod- ních poměrů, a poněvadž mocnářství ne- má osad. nutno tím horlivěji chápatí se blizkého a dosažitelného. Mocnářství setkává se na Balkáně s hospodářsky samo- statnými státy a může své obchodní spojení založiti pouze na vzájemnémo ho- spodářském zájmu, který může se státi je- štěintensivnějším a živějším. Řečnik pojednává ze- vrubně o dopravních poměrech v balkánských ze- mích a vyslovuje se pro podporu dunajsko-jader- ské dráhy za určité výhody, poskytnuté mocnář- ství. Líči pak význam Soluna a varuje, a by nebyl podceňován. Označuje za životni zájem pro Rakousko-U hersko, aby do- sáhlo pro pozemní cestu do Soluna me- zinárodnim způsobem jasné a bezpečné výhody. Politika mocnářství musí se se všim důrazem věnovati svému obchodnimu zá- jmu. Dr. Baernreither líčil pak různé myslitelné formy obchodního spojení, obchodní smlouvu s nej- většími výhodami, přednostní cla a celní svaz. Za všech okolností dlužno usilovati, abychom dostali více než výhody. Řečník poukazuje dále k tomu, že poslední důsledky převratu, odehrávajícího se na jihovýchodě Evropy, mají hluboký vliv na oby- vatelstvo 5 mihonů lidí, kteří bydlí v obou státech mocnářství a Bosně. Okolnost ta jest výstrahou pro Rakousko a Uhry, aby se dorozumívalyo politice. účelné pro oba státyi Bosnu.
doktor Baernreither Bala Balkán Rakousko Evropa Boseň Uhry Bosna Soluna Soluna I
24 article
Jest to jednotná otázka, která vyžaduje jednotného řešení. Neboť v budoucnosti nebude možno v Zá- hřebě, Sarajevu a Splitu vládnouti dle různých zá- sad. Musím? provozovati rozumnou, pevnou, pře- devším ale v různých částech našeho komplexu ji- hoslovanských zemí stejnou politiku. Má-li býti akční schopnost mocnářství a je- ho pohotovost v obchodně-politických bojích zvý- šena, musí býti síly mocnářství sjednoceny a ce- lek posílen. Myšlenka, vyslovená drem. Weker- lem nedávno v jeho přednášce, aby vyrovnání bylo obnoveno ještě před jeho smluveným vyprše- nim, a aby mu bylo propůjčeno trvání, jdoucí přes jeho dosavadní ohraničení 10 let, jest tudiž ve- skrze správnou a znamenala by ve- liký pokrok v konsolidaci mocnář- ství. Význam vývodů Wekerlových spočíváv tom, že navrhuje revisl vyjednávací zá- kladny, aby mohly býti nastoupeny nové cesty obchodní politiky na Balkáně. Ve vývodech dra. Wekerla dlužno vítati významnou známku obratu názorů v Uhrách. Wekerle vyslovil se pro třebas obmezený dovoz živého dobytka, pro snížení cel z pícnin a pro uzavření obchodních smluv se zá- mořskými státy. Přednášku uherského státníka dlužno prohlásiti za etapu pro obehodní politiku ve větším slohu. Mocnářství potřebuje pro svoje vyjednávání s balkánskými žeměmi a zejména se Srbskem širší základnya dalších cílů. Všechny tyto hospodářské otázky jsou samozřejmě závislé na vedení politiky ve velkém. Politika a obchodní politika jsou však dnes pojmy, které se kryjí. Za všech okolno- sti musí býti zabráněno, aby se kráčelo neroz- hodnou střední cestou. Dobré hospodářské styky mezi samostatnými evropskými státy předpoklá- dají atmosíéru vzájemné úcty a největší výhoda vzniká jako při každém obchodu ze správ- ného odhadu zájmů druhé části. Dr. Baernreither
doktor Baernreither Zá Sarajevo Split Balkán Uhry Srbsko
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Symbolisté.) V Poussetově pivnici na Faubourg Montmartre, nedaleko boulevardu des Italiens, scházelo se roku 1885 několik mladých pařížských literátů, kteří snili o ob- novení literatury, o boji proti naturalismu, jenž jim profanoval vznešené umění a proti parnas- sismu, jenž jim byl strnulým, mrtvým útvarem minulosti. Dvacetiletý student Ecole des Char- tes, Pierre Quillard, byl duší tohoto kroužku. jejž navštěvoval Paul Roux, Jean Ajalbert Ephraim Mikhael, Rodolph Darzens, Marcel Collire. Kroužek byl v živém styku s mladou Belgií, která probudila se již po válce fran- couzsko-německé, oddávala se studiu Hart- mannovy filosofie nevědomí, Quinceye, Poea, Novalise, Shakespeara, a již v letech sedmde- sátých počala prudce útočiti proti officieln literatuře belgické, rozdělena jsouc na dva tá- bory, wallonský a vlámský.
Quillard Roux Ajalbert Mikhael Darzens Collire Kroužek Hart Poe Novalis Shakespeare Montmartre Belgie Ecol desátník Chara
26 article
Mladí Belgičané, přicházející do Paříže stu- dovat, byli hosty oné Quillardovy družiny, kte- rá vůči současné literatuře francouzské stála těměř zcela osaměle. Uznávali jen několil jmen, Barbeye d'Aurevilly, Mallarměa, Verlai- na, v osobním styku žili však ze starších jen s Catullem Menděsem, jenž občas přicházel k jejich schůzkám a s Villiersem de l'Isle Adam. jenž na sklonku svého života, osamocen, ne- uznáván, chud a přece právem pyšný na své umění, nalézal zalíbení ve společnosti těch mla- dých, horlivých duší, svěžích a roznícených pro novou, příští krásu, již zřeli již předem ve svých uměleckých snech. Sedával denně mezi nimi, upiatý, předčasně sestárlý aristokrat. jenž mohl býti jejich otcem, naslouchal se zdrželivým klidem jejich vášnivým rozhovo- rům, plánům na nový list, La Pléiade, jenž vy- kel poprvé 1. března 1886, a občas rozhovořil se sám, kritisoval s krutým sarkasmem a ostrou ironii současnou literaturu, rozvíjel v podivu- hodných, duchaplných paradoxech literárn lheorie a někdy vyprávěl oslňujícím stylem své kruté povídky“, hledaje v živém vyprávění pro jejich exotická themata výstižnou, vybrou- šenou formu.
Belgičan Quillardův Catullus Menděs Adam Paříž Villiers jít l ' Isle Barbey d ' Aurevilla Mallarmě Verlai Le Pléiade
27 article
La Pléiade, jež svým názvem navazovala na zárodky renaissance francouzské litera- tury v XVI. století, zašla po několika číslech, jež jsou dnes tak vzácná, že nemá jich ani pa- řížská národní knihovna, společnost mladých mužů se rozešla, někteří z nich zanikli po prvních pokusech, ale hnutí zůstalo a vyrostlo mocně krásným literárním rozkvětem, rozště- pilo se v množství nových směrů, jež však všechny vázal boj se starými útvary, odpor proti naturalismu i parnassismu a snaha po novém umění, jež označeno, ať právem či ne- právem, slovem symbolismu. Rostlo kvapem v Belgii i v Paříži, Mercure de France stal se jeho útočištěm, filosofie Henriho Bergsona dala mu filosofický základ, a moderní literární bi- storíe věnovala jeho vývoji řadu obsáhlých prací. Francis Nautet vypsal obšírně jeho bel- gické počátky ve své Histoire des leftres bel- ges d'expresslon francaise (Bruxelles 1892-3).
Bergson Nautet Belgie Paříž Mercure jít Franca Brusel Le Pléiade
28 article
Ad. van Bever a Paul Léautaud vydali obšírnou anthologii této poesie s pěknými životopisnými a bibliografickými údaji: Počtes d'aujourdhui (Paris 1908) a André Barre shrnul v obsáhlém svazku historii i index tohoto hnutí do konce XIX. věku. ) Kniha Barrova je síce poslední a nejobsá- hlejší ze všech, jež o symbolismu byly napsá- ny, ale není nejvýstižnější. Barre není z nich. stojí stranou a dívá se chladným- okem ne- zúčastněného literárního historika na peripetie toho vášnivého zápasu o nový útvar umělecké- ho žití. Nemluví za jejich věc, analysuje al stu- duje jejich díla, jejich boje a jejich ideály jako uzavřenou kapitolu literárního vývoje fran- couzské literatury, jako složku uměleckého života na sklonku minulého století, jež jej za- jímá právě tak, jako kterákoliv jiná perioda li- teratury dávno mínulé neb současné. Ale tato ) André Barre: Le symbolisme: Essai histo- rique sur le mouvement symboliste en france de 1885 1900, suivi d'une bibliographie de la poésie symboliste. Paris, Jouve et Cie 1912. IX + 414- XII + 294. 8°. 12 frs.
Léautaud Barr Barrův Paris Jouve Cie Paris Počtes d ' aujourdhui Essai histo 414XII + 294 . 8
29 article
neúčast na zápasech, bolestech i rozkoších uměleckého tvoření, o němž píše, skýtá mu možnost vidět současně pronikavým zrakem celou tu ohromnou oblast literárních děl. udržet rovnováhu v jejich výčtu a analysi, sbí- rat trpělivě tisíce bibliografických údajů, po- dávat na sta rozborů a kreslit nekonečnou řa- du literárních portrétů, ovládnout, třeba poně- kud mechanicky, obrovský materiál, jenž stej- ně dokonale poslouží tomu, kdo přistupuje k studiu symbolismu jen s vědeckým zájmem, jako tomu, kdo s celým srdcem jsa oddán to- muto uměleckému hnutí, hledá jeho zdreje, je- ho rozkvět a výsledky jeho snah. Barre jes plně vědom svého vztahu ku předmětu, jejžs vyvolil a zdánlivě objektivní slova jeho před- mluvy zřetelně vyjadřují jeho spíš shovívavé než nadšené stanovisko: „autor této studie“ praví, „nezamýšlel ani zapalovat kadidlo, ani rozdílet šlehy. Vi ze zkušenosti, že je nesnad- no napsati knihu, a že dílo sebe horší usku- fečňuje vždy nějaký úmysl. A dle jeho mínění je vždy důležitější vystihovat tento úmysl než chyby spisovatele. Ostatně ti, kteří se pokou- šejí o dilo originální, mají vždy právo na sho- vívavost.“ Jeho poměr k symbolismu je z těchto slov zřejmý. A další text nenechává nás v pochybách o jeho methodě. Vzhledem ke kterémukoli básníku klade si tři otázky: „Co chtěl vykonat? Jak to vykonal? A jak to mohl vykonati?“ A ještě omezuje svoje studium jen na prvé dvě otázky, čistě historicky literár- ní, upouštěje od třetí, literární kritiky. Chce podati čtenáři „ne osobní mínění kritika, ale sbírku dokumentů, jím obratně spájených“
Barr
30 article
Autor „věří, že historie směřuje stále víc a víc k tomu, aby si osvojila methody věd experi- mentálných, že jest, slovem, historická che- mie, v níž osoba historikova nezasahuje než aby objevovala jevy a spájela jejich fakta. Předvídá, že mezi tolika výtkami, jež jsou vů- či jeho kníze možny, výtka, že nadužíval do- kumentů, nebude z nejmenších, ale přijímá to s resignací, namítaje se své strany, že snad ne- bylo jiného prostředku vskutku vědeckého, jenž by napomáhal k projevení pravdy.“
31 article
Ať již diváme se na methodu autorovu jakkoliv, jeho kniha mluví zaň sama výmluv- něji než její střízlivý prolog, plný chladné re- servy. Nepodává-li umělecké portrety, vý- stižné nálady ani krásnou žeň vyzrálých plo- dů symbolistického umění, je přece podrob- nou kronikou celého směru, založenou na ohromné práci a vytrvalém studiu. Počíná výkladem zárodků symbolismu. charakterisuje idealistické hnutí v roce 1885. základy parnassismu a naturalismu, nov snažení, projevující se i v umění výtvarném. vlivy anglické, ruské a německé na mladé pokolení a konečně ideal symbolismu slovy Remýho de Gourmont v článku o Symbolismu roku 1892: „Jedním z prvků Umění je Nové, prvek základní, jenž tvoří téměř sám o sobě veškeré uměni, a tak podstatný, že bez něho Umění, jako obratlovec bez páteře, se rozpadá a rozplývá v hlen medusy, zanechané odlivem na písku.“ Kapitola o předchůdcích symbolismu za- bíhá ve svých počátcích až do mysticismu 16. století, a charakterisuje pak mezi předchůdci symbolismu Chateaubrianda, Lamartina, Al- freda de Vigny. Victora Huga, Sainte-Beuva,
Chateaubriand Lamartine Al jít Vigna Hug SainteBeuv Remý jít Gourmont
32 article
Balzaca, Gerarda de Nerval, Beaudelaira, Víl- lferse de 1'Isle-Adam — výběr, jenž by mohl být ze stejných důvodů i rozšířen i zúžen. Do- kumentární význam mají kapitoly o literárním prostředí, v němž rostl symbolismus, o jeho časopisech a o ozvěně, již vyvolalo v perio- drckém tisku toto nové hnutí. Výčet a char- akteristika všech těch literárních kroužků, jež se tvořily od konce let sedmdesátých v Paříži, od „Hydropathů“, jimž v čele byl Emile Goudeau a jichž společnost již v r. 1878 navštěvovali Bourget, Moréas, Sarah Bern- hardt, Coguclin starší, Mounet a jiní, až po Chat noir a různé společnosti výstředních jmen, má svěží charakter téměř osobních vzpomínek. A historie efemerních listů la Re- vue independante, le Decadant, la Cravache, la Vogue, Le Symboliste (redigovaného Gusta- vem Kahnem, Jeanem Moréasem a Paulem Adamem) je vzácnou dokumentární sbírkou o počátcích nového uměleckého života. Barre charakterisuje pak význam dvou knih pro no- vé hnutí, Huysmannsova románu A rebours z r. 1884 a „dekadentní básně Adoréa Flou- petta“ Les Déliquescences 1885, přecházeje v třetí části ke hlavním zástupcům symbolis- mu, Verlainovi, Mallarméovi, Moréasovi. Vše- chen ostatní proud nového básnictví třídí při- liš mechanicky a násilně do tří skupin, dle těchto tří mistrů, nazývaje jedny (Rodenba- cha. Maeterlincka, Samaina, Rimbauda na př.) Verlainovci, jiné, rozdělené opět v „harmoni- sty (René Ghil, C. Maúclair, E. Verhaeren a j.) a ve „verslibristy“ (Kahna, Laforgua a j.) podle Mallarmén, třeti konečně novoklassiky.
Balzac Nerval Adam Goudeau Bourget Moréas Sarah Bern Kahn Paul Adam Barr Huysmannsův Verlain Mallarmé Maeterlinck Samain Rimbaud Ghil Maúclair E Verhaeren Laforgua Mallarmén Paříž Les Déliquescence lferse jít 1 ' Isla Le Symboliste
33 article
Barrův úhrn výsledků symbolismu vyhýbá se ocenění toho, co je v symbolismu nejvzác- nějši, projevu nové tvůrčí síly a omezuje se na to, co symbolism přenesl originálního do lite- ratury francouzské. Praví, že symbolism za- mýšlel čtverou reformu: reformu poesie, pro- sodie, skladby a slovníku. Přiznává mu, že v prvním případě doplnil dílo romantismu, realismu a naturalismu. „Tyto školy studo- valy vztahy lidské duše k vnějšímu světu, jedny k přírodě, druhé k jevům všedního ži- vota. Symbolism pozoruje, jakým způsobem chvěje se srdce básníka pod nárazem nepo- znatelna.“ V prosodii došel k volnému verší, ve skladbě chtěl způsobit převrat, chtěl vý- tvořit skladbu novou, lépe vystihující složité jevy podvědomého života, Barre však nena- lézá positivních výsledků. A slovník zaplaven přívalem nových i starých slov a končí stejně jako reforma skladby „téměř úplným nezda- rem“. Barre končí svůj názor o symbolistech slo- vy: „Symbolism byl školou naděje a svobody. nikoliv atelierem technické dovednosti. Jeho adepti byli odvážní dobyvatelé, ale nezkušení kolonisté. Zjednali přístup k půdě, kterou jiní osejou. To stačí k vyznačení jejich místa v dě- jinách francouzské literaturyo
Barrův Barr