V době, kdy Košutovci se radili, provedl zástup několika set lidí před klubovní místností velkou demonstraci proti Košu- tovi, jakož i proti straně neodvislosti. Jakmile se přiblížila policie, demonstranti se rozprchli, Loubet v Anglii. Z Londýna, 6. července. (C.-B.) Při pří- jezdu do York House vyslovil president L ou- bet králi srdečné díky za přijetí, jehož se mu dostalo v Doveru a v Londýně. Z Doveru, 6. července. (C.-B.) Odpovídaje na pozdrav mayorův pravil president Lou- bet, že přichází „jmenem Francie a na licho- tivé pozvání krále a přináší velkému sousední mu národu veřejný projev přátelství. Z Londýna, 6. července. (C.-B.) Po svém příjezdu do York House odebrali se president Loubet a ministr Delcassé do paláce buckinghamského, aby učinili tam králi svou návštěvu. Byli hlučně pozdravování zástupy lidu, před palácem nahromaděnými.

Z Londýna, 7. července. (C.-B.) Při sla nostní hostině v buckinghamském paláci pro- nesl král Eduard přípitek presidentu Lou- betovi, jímž dal výraz radosti své a králov- nině nad tím, že presidenta v paláci vítá. Zá- roveň pak projevil naději, že si Loubet odnese na svůj pobyt v Londýně příjemné vzpomínky Přijetí, jehož se presidentu dostalo všemi vrst vami občanstva, jest důkazem upřímného smý šlení Anglie s Francií, se zemí, jež Britsku nej blíže leží a s níž tedy i v nejlepší shodě žíti musí. President Loubet na to odpověděl „Jsem přijetím, jehož se mi dostalo se strany VV. V., tím více dojat, že se týká i celého národa francouzského. Protož prosím jeho jménem, aby V. V. přijalo nejupřímnější díky. Francie pečlivě vzpomíná na návštěvu, kterou ji V. V. poctilo i jsem přesvědčen, že setká se s nejpříznivějším výsledkem a že nejvyšší měrou přispěje k utu- žení vzájemných styků v obou státech ke spo- lečnému blahu a ku pojištění světového mírn Z anglického parlamentu. Z Londýna, 6. července. (C.-B.) V dolní sněmovně odpovídal parlamentární tajemník admirality Arnold Forster na dotaz ve pří- čině shromažďování anglických, amerických japonských lodí v zálivu pečilském. Anglických lodí, kotvících v blízkosti zálivu, jest prý dva- náct. Admiralitě není známo, že by tam bylo bývalo nějaké zvláštní hromadění lodí. Premierministr Balfour odpověděl na dotaz liberálního poslance Lamberta, jakým způsobem bude umožněno členům sněmovny dů- stojně přivítati presidenta Loubeta, že se tak může státi jedině usnesením blahopřejné adresy

Papež umírá.

Z Říma, 6. července. (C.-B.) Papež diktoval včera ráno tajemníkovi Angelimu několik la- tinských veršů a prosil ho, aby je zaslal ihned do tiskárny vatikánské, poněvadž si prý přeje dostati ještě korrektury. Sv. otec pravil, že to budou poslední verše jeho života, které chce ještě před svým skonem uveřejniti. Verše jsou velice melancholické. Vzývá se v nich spasitel a svatá panna a vyslovuje pozdrav na rozloučenou všem křesťanům. Z Říma, 6. července. (C.-B.) Ve zvláštním vydání „Tribuny“ vydaném v 10 hodin se praví Činí se přípravy na udělení posledního pomazání papeži. List praví dále, že opětné z horšen ve stavu sv. otce vzbudilo všude nejhlubší dojem Mnoho osob vydalö se na Petrské náměstí, aby zvěděly bližší zprávy. Z Říma, 6. července. (C.-B.) V 11 hod. 50 minut večer: Msgr. Pifferi udělil o 1/211. hod. večer papeži poslední pomazání. Z Říma, 6. července. (C.-B.) Dle zpráv „Avanti“ potvrdil dr. Lapponi, že stav pa- požův jest beznadějný. Mohl by býti za chráněn jenom skutečným zázrakem. Kardinál Vives prý dle téhož listu prohlásil, že ona jeho kollegové jsou příliš dojati než aby mohl mysliti na konklave. List dodává, že kardinál Vi- ves náleží ke straně Rampolově a jeho hla že bude v konklave významným. „Giornale d'Italia“ píše také o zhoršení, jež nastalo ve stavu sv. otce k večeru a sděluje, že papež promlouvaje o včerejším svém zaopatření pravil s úsměvem: „Včera bylo zde tolik lidí. což pak bylo se mnou tak zle? Z Říma, 6. července. (C.-B.) V 11 hodin 15 min. večer: V 10 hodin večer byly veškeré cizí osoby z Vatikánu odstraněny Bylo i zakázáno čísti vyložené tam zprávy o ne- Z Říma, 6. července. (C.-B.) Jedině kardi nálovi státnímu tajemníku Rampolovi a sy- moci

novcům papeže byl dnes dovolen přístup do lož. nice papežovy. Dle „Tribuny“ diktoval dnes papež msg. Mazzolinimu nová opatření ve příčině statků církevních a msgr. Angelimu opatření o svém jmění soukromém. Za této porady šel papež ně- kolikráte k peněžní zásuvce a k psacímu stolu, aby si opatřil potřebné papíry. Ráno tázal se sv. otce co se mluví v Římě o jeho zdravotním stavu. Z Říma, 6. července. (C.-B.) Prof. M a z z- ni pravil k jednomu zástupci „Agenzia Stefani“ že má za to, že papež může, nenastanou-li ovšem mimořádné komplikace, žiti ještě 24—48 hodin. Zvláštní vydání „Osservatore Romnano“ ozna- muje, že v 8 hodin byla v kapli sv. Pavla vystavena nejsvětější svátost oltářní. Z Říma, 6. července. (C.-B.) Papež chtě včera podepsati breve, jímž měl býti msgr. Vol- pini jmenován tajemníkem konsistoriální kon- gregace. Jmenování to má velký význam, poně- vadž v případě sestoupení se konklave jest jme- nevaný tajemník také zároveň tajemníkem svatého kollegia, musí převzíti správu státního sekreta- riátu, jehož titulár při úmrtí papeže se svých funkcí zříká. Z Říma, 6. července. (C.-B.) V 9 hod. 50 min. večer: Když lékaři dnes večer konstatovali že slabosti papežovy přibývá, pozbyl veškeré naděje, že sv. otec těžkou krisi přestojí.

Potravy přijal příliš málo, aby mohla býti činnost srdeční povzbuzena a podávané mu povzbuzující prostředky nejsou s to stamy o sobě vzbuditi silnější srdeční činnost. Zjevy v plicích jsou ne- změněny. Symptom reakce se neobjevil. Přes to věří se, že sv. otec přežije ještě noc. Papež strávil teměř celý den v lenošce, poněvadž může sedě snadnějí dýchati. Je dosud úplně čilý a přes zá- pověď lékařskou baví se se svými tajemníky. Z Říma, 6. července. (C.-B.) Naproti zprávě „Gaulois“ oznamuje „Tribuna“, že italská vláda neměla pražádné příčiny zabývati se cestou krá- lovou v souvislosti s onemocněním papeže a do- dává, že v programu cesty královy z Racconigi do Paříže nestala se žádná změna. „Tribuna“ de- mentuje kategoricky zprávu, že by se byli mi- nistrpresident Zanardelli a ostatní ministř italští radili o nějaké akci, která by měla za účel omezení neodvislosti papežovy zákony zajištěné. „Tribuna“ dodává, že na místě včerejšího pessi- mismu zavládal dnes ve Vatikáně přílišný opti- mismus. Kardinál Rampolla prý to byl, jenž ve Vatikáně rozšiřoval příznivé zprávy. Z Říma, 6. července. (C.-B.) Dle zprávy „Capitano Fracassa“ shromáždilo seu kardinála Gotta jedenáct kardi- nálů a radili se o volbě nového pa- peže. Byla jmenována jména kardinálů: Vanu- tella, Gotta a Rampolly. List dodává: Bude-li zvolen papežem kardinál Oreglia, při- jme jméno Pius X., poněvadž byl Piem IX. jme- nován kardinálem. Všichni ostatní kardinálové přijali by v případě svého zvolení jméno Lva XIV poněvadž byli jmenováni Lvem XIII.

Dle „Avanti“ konala se dnes dopoledne za předsednictví kardinála Gotta řádná schůze kongregace de propaganda fide, jíž se zúčastnili kardinálové Agliardi, Steinhuber, Vi- ves, Pierotti, Martinelli a Segna. Schůze ta měla prý veliký význam. Z Vídně, 7. července. (C.-B.) Dle zpráv ča- sopiseckých vyžádali si včera arcivévodkyně Marie Terezie a Marie Annunciata a arcivévoda František Ferdinand na nunciatuře zpráv o stavu papežově. Četní čle- nové diplomatického sboru učinili tam osobně detazy Z Říma, 7. července. (C.-B.) Obřadu po- sledního pomazání byli přítomni kromě msgra. Pifferiho major domus de Azevedo, nejvyšší komoří Bisleti, velitel gardy, ně- kolik tajných komoří, tajný kaplan Maz zo- lini, tajemník Angeli, hr. Saderinia kardinálové Gotti a Mathieu. Po obřadu doručeny byly papeži došlé telegramy, ve kte- rých se přeje sv. otci uzdravení. Papež byl jimi velice potěšen. Z Říma, 7. července. (C.-B.) Dle zprávy »Italie« bude se moci zúčastniti eventuálního conclave kardinál Gibbons z Baltimore. Bude dopraven člunem v šesti dnech do Havru. Na- proti tomu nebude se moci dostaviti arcibiskup sydneyský. Kardinálům, kteří dosud neobdrželi kardinálský klobouk, posadí jej kardinál camer- lengo, aby se mohli zúčastniti conclave. Archi- tekti vatikánští učinili již opatření na instalaci conelave. Z Říma, 7. července. (C.-B.) Bronzová vrata Vatikánu byla jako obyčejně o 112. hod.

noční zavřena. Na Petrském náměstí jsou shro- mážděni četní zpravodajové. Město má svůj ob- vyklý ráz. Z Říma, 7. července. (C.-B.) »Ag. Stefani« oznamuje v 1 hod. 5 min. v noci: Když bylo papežovi uděleno poslední pomazání, pozvedl se na několik okamžiků ve své posteli a žehnal přítomným slovy: »To jest mé posle dní požehnání«. Všichni byli velice dojati. Papež jest velice sláb. Tepna chvílemi ustává, ale přes to se doufá, že se sv. otec dočká Z Říma, 7. července. V 1 hod. 30 min. v noci. Sil papeži vůčihledě ubývá. Z Říma, 7. července. (C.-B.) 1 hod. 45 min. v noci: Dr. Lapponi se vyslovil, že se papež dožije rána. Papež je stále při vědomí. Z Říma, 7. července. (C.-B)) V bulletinu, vyda- ném o 6. hod. ráno, se praví: Jeho svatost strávila klidně noc a požila také něco potravy. Papež zu- stane ještě asi dnes na živu. O 149. hod. ráno bude pravděpodobně vydán nový bulletin.

Denní zprávy. — Pořád ještě nic. Je to hrozné, jak ve Vídni pomalu se pracuje. Kdyby »Bohemia« rozhodovati měla o kabinetní krisi, byla by s ní za hodinu hotova. Jakého pak rozmýšlení, aby Körber zůstal a Rezek šel. Týž sice Němcům málo bolesti způsobil, však »kdo tebe jednou jehlou pích' tím života dlouhým krokem, ti ve pa- měti hloub utkví, než kdo tě pral za každým krokem.« — A proto jaká to rozkoš, když může dopisovatel německého listu oznámiti te- lefonem ještě za tepla, že dr. Rezek již se vlastně ze svých pěti pokojův Panské ulici vystěhovál, že obrazy dal se zdí sejmout, do beden uložit a bedny dal už převézt do svého soukromého bytu. A Körber?

Toť se ví, že půjde, leč s tím tak hladce to nepůjde. Kdyby byl řekl, že podává demissi proto, že k vůli české obstrukci nemůže už dál, byla by věc jednoduchá. Řeklo by se, to že nic neznamená, jenom když je mezi parlamen- tem a hradem p. t. publikum klidno, k vůli ta- kové maličkosti, jako je parlament aneb snad dokonce český národ, v Císlajtanii že minister- stva nepadají. Ale ne. Pan Körber udal, že k vůli Čechům — byla by to bývala také ostuda — nepadl, nýbrž k vůli Maďarům, což je pád mnohem noblejší. S tím ale není opět spokojen pan Khuen-Hederváry, který v Záhřebě byl sice velikým rekem, nyní ale v Pešti chodí s volavčím peřím tak neskonale schlíplým, že vypadá jako podškubaný kohout po vykoupání. Ve Vídni ovšem může si ještě houknout a činí to tím spíše, poněvadž ví, jak by doma pochodil, kdyby tam zvěděli, že se jim pan dr. Körber pletl do — »vnitřních záležitostí«. Proto znovudosazení Körbrovo tou mérou se protáhlo. Jde jen o jednu větu, ale mnohý stát k vůli jednomu slovu obě- tovati musil existenci. V tom ovšem srovnáváme se s »Bohemií«, že nebezpečí, že Körber půjde, naprosto nehrozí. Známe poměry v tomto státě a jsme s důstatek zasvěcení do jeho střídavého hospodářství, než abychom se dali něčím překvapit.

Známe smýšlení pana Chlumeckého, uznáváme záslužnou činnost páně Beckovu, který nedávno opět na značnou výši pozvedl armádu tím, že zavedl v důstojnictvu po pruském způsobu černé pantalony a víme, že dnes platí zásada v této říši — jen se nerozčilovat. Pan Körber říká tomu vášně prostá vytrvalost. Nadejde ovšem po létě podzim se žlutými listy, se švestkovými knedliky a s ostatním svým senti- mentalismem a nadejde též otázka, co potom, až česká záležitost objeví se opět na jednacím pořadu a výmluvy na Maďary tu nebude. Ca potom si počne p. Körber? — Officiosní darebáctví. Z Vídně, 6. čer- vence. Sobotní „Wiener Abendpost“ uveřejnil tolegram z Pešti, ve kterém se praví: „Panslavi- stický poslanec dr. Valášek — odsouzen — — — atd.“ Podle toho úřadní list vídeňský osvojil si tudíž nestoudnou fraseologii Maďarů o Slovácích. V parlamentě uherském jsou po- slanci maďarští, chorvatští a slováčtí, ale není v něm žádných panslavistických. Nedosti toho. Císařská královská korrespondenční kancelář rakouská převzala patrně tento praedikát od ma- darské korresp. kanceláře. Proti takovéto ne- stoudnosti, která se staví za peníze slovanských poplatníků úplně do služeb krajního maďarského šovinismu, musí býti protestováno co nejroz- hodněji. — Pražská policie a Husovy slavnosti. Je nesporno, že o pražské policii nemělo oby- vatelstvo pražské nikdy žádných růžových před