2
masthead
NAÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
20. února 1913. Číslo 50.
4
article
něvadž postihuje jen určité vrstvy obyvatelstva, ne-
dotýká se však výroby zemědělské a mobilního
kapitálu, Řečník promlouvá o řízení ukládacíma
vytýká úřadům, že nejde jim o to, vyšotřiti pravý
příjem za součinnosti poplatníků. Obyvatelstvu bylo
pozvolna vštípeno přesvědčení, že mu nikterak
neprospívá, činí-li správné přiznání k dani, poně-
vadž jest vždy výše odhadováno. Všechny důkazy
o správnosti daňových přiznávek byly většinou bez
důvodů zamítnuty a stěžovatel byl výše odhadnut.
Nahlédnutí do knih bylo obyčejně zamitnuto. Vláda
měla by nalézti vhodné prostředky, aby byl po-
sližen příjem z mobilního kapitálu. Při nynější ber-
ni reformě, která postihuje městské obyvatelstvo.
přichází se opět s úlevou venkovským kruhům.
totiž se slevami u domovní třídni daně. Žádají-li
však obyvatelé měst snížení domovní činžovní daně,
říká se jim, že musí býti pro stát hledány nové
zdroje přijmů. Po stránce technické má prohlídka
knih nepatrnou cenu, neboť ti, kdož nemusí knihy
věsti, nepovedou žádné knihy. Bylo by žádoueno.
aby živnostníci a rolníci vedli jednoduché knihy
přizpůsobené jejich potřebám.
Řečník prohlašuje, že nevede ho starost o velký
průmysl a velký obchod, aby brojil proti náhledu
do knih, nýbrž obava před škodami, jež hrozí tím
dalšímu utváření se reformy středního stavu.
Posl. dr. Stölzel prohlašuje, že v náhledu do
knih nesmí býti spatřován prostředek k silnějšímu
utažení berního šroubu, nýbrž prostředek ku po-
vznesení berní morálky. Navrhuje několik resoluci
jež týkají se pokynů pro provádění náhledu do
knih v provádčeích předpisech.
Posl
doktor
Stölzel
nepatrný cena
5
article
Poslanec dr. Hruban jest pro prohlídku knih
a pro její přeložení do druhé instance. Horlí proti
agitaci, namířené proti nahlížení do knih, a žádá.
aby nejen knihy osob, povinných dle obchodního
zákona vésti knihy, nýbrž i knihy, zápisy a do-
klady z jiných kruhů měly stejnou průkazní moc
jsou-li věrohodny.
Posl. dr. Stránský prohlašuje, že bude hlaso-
vati proti jakémukoliv nahlížení do knih, ať jest
třebas více nebo méně zmírněno nebo obmezeno.
a to z dvojích důvodů: z politických a fiskálních.
Z politických důvodů proto, že prohlídka knih jevi
se jako nejsilnější dosud zasahování státu do ho-
spodářských práv jednotlivců.
Posl. dr. Funk připojuje se k vývodům posl.
dra. Rašína o náhledu do knih. Jeho strana ne-
chce nikterak chrániti defraudanty daní, žádá všal
kautely, jež mají vylučovati zneužívání tohoto prů-
kazního prostředku. Za jednu z nejdůležitějších
olázek a kautel považuje řečník otázku hodno-
věrnosti knih. Úřadům nesmí se poskytnouti mož-
nost, aby posuzovaly hodnověrnost knih dle vol-
ného uvážení, naopak volné uvážení musí býti vy
loučeno a nahraženo oceněním důkazů. Řečník po-
dává ve smyslu svých vývodů tyto návrhy ku
277.: „Řádné vedení knih budiž v pochybných pří-
padech zjištěno znalci z oboru účetnictví.“ Ze-
vnější nedostatky a nepravidelnosti knih nemohou
samy o sobě ještě odníti knihám hodnověrnost
naopak musí býti vyšetřen a oceněn druh a vý-
znam těchto nedostatků“. — Dále navrhuje toto
znění § 276.: „Při sdělení výsledku, provedeného
nahlédnutím do knih komisí, nebuďtež oznamo-
vána jména obchodních přátel, nákupních prame-
nů a zákazníků, jakož i jiných poměrů, jejichž
sdělení by mělo v zápětí ohrožení obchodního
tajemství.“?
doktor
Hruban
Posl
Stránský
Funk
Rašín
6
article
Posl. dr. Šusteršič prohlašuje, že může jen
tehdy přiznati privilej pro obchodní knihy, bude-li
při nahližení do knih získáno přesvědčení, že knih-
vedoucí jednal nejen jako obratný účetní, nýbrž
1 jako poctivý obchodník. Podává příslušný po-
změňovací návrh, dále návrh na složení senátův
trestním řízení. Konečně vyslovuje se zásadně pro
nahlížení do knih.
Posl. Hummer prohlašuje, že nahližení do knih
bude míti praktický význam pouze asi pro 77
všech censistů, t. j. pro 92.000 lidí. Z těch však
nejméně polovina opět nepadá na váhu, poněvadž
Jako úřadníci mají pevné platy. Ze zbytku možno
však nahlížení do knih podrobiti jen ty, kdož od-
voláním dostanou se do styku s druhou instancí.
Dle přibližného odhadu jest to asi 10.000 lidív
celém Rakousku. Co však nahlížení do knih činí
zvláště nebezpečným, jest možnost prozrazení ob-
chodních tajemství, neboť by nestačilo, aby pouze
jména obchodních přátel, zákazníků a nákupních
pramenů ve zprávě knihovního kontrolora odvo-
lací komisi byla zamlčena. Jest samozřejmo, že
poplatníku musilo by dostati se práva zamítání
členů zmíněného užšího výboru, takže by při nej-
menším bylo zabráněno zlořádu, aby konkurent
nedověděl se obchodní tajemství poplatníkova.
Rokování bylo pak přerušeno a schůze skon-
čena.
Příští schůze zítra v 10 hod. dopoledne,
Posl
doktor
Šusteršič
Rakousko
Hummer
7
article
každá linie sedí na pravém místě; pak ale
neustálý cvik oka a ruky dává jim jistoty
objektivu fotografického aparátu, arciže př
tom také jeho mechanickou objektivnost
Morstadtův zrak chápe a sleduje formuv
jejím liniovém obrysu s obdivuhodnou přes-
ností do všech detailů a proto jeho archi-
tektury v tomto podání grafickém stojí nej-
výše. Mají archeologickou hodnotu. Čím slo-
žitější a detailnější, tím víc překvapuje je-
jich kreslený obraz. Goliky svatovitského
dómu, sedleckého chrámu, kostela svalobar-
borského na Horách Kutných analysuje přímo
architektonicky. Jen co je živé a bybné
strom, oblaka, barva, stín, lidé, stojí před
ním nepodajně, jeví se mu nepřátelskými
Není vůči nim vyzbrojen chápavostí malíř-
skou a malebnou. Jeho svědomitá positiv-
nost poznůvací vyčerpává se do dna obry-
sem pevné nehybně a neživé formy. Jakkol
namaloval akvarelů nepřehledné řady, nen
mezi nimi jediné malby. Všady jen kresby
schematicky iluminované, suchopárnou, tvrdou
a při vší pestrosti mrtvou barvou, neohodno-
cenou ani světlem ani vzduchem.
Morstadtův
Kutná
8
article
Než o to při V. Morstadtoví, jako zjevu
historickém, opravdu nejde. Bylo by čirou
nespravedlností a nevhodným počínáním to-
noto soudního funkcionáře odsuzovati proto,
že zůstává nám co dlužen jako malíř-umělec
S ním netřeba počítat, poněvadž sám neplete
cizich kruhů, V. Morstadt byl jen vedutistou,
pouhým zpravodajem o faktu neoživené formy.
Tím byl venkoncem a nic mu na cené ne-
ubírá, že nebyl ničím víc. Vyčerpával se
v těto práci, vykonávaje ji s největší svědo-
mitosti a poněvadž žii a kreslil před pade-
sáti a sto lety, vyetupuje jako poctivý svě-
dek o minulosti, kterou ještě sám viděl svým
pronikavým zrakem vyšetřujícího soudcea
nevyrušeného pozorovatele. Vzácnost jeho
svědectví lety poros dále a stále.
Karel B. Mádl.
Z Vídně, 19. února. (K. k.) Justiční výbo
skončil ve své dnešní schůzi rozpravu o ustano-
veních advokátního řádu, týkajících se řízení disci-
plinárního, dále o osnově zákona, týkajíci se zkou-
šky justiční a o úvodním zákoně k řádu advokát.
nímu. K definitivnímu usnesení o některých důle-
žitých bodech, zejména o připuštění advokátůk
zastupování u soudů živnostenských a o přechá-
zení pensionovaných soudců k advokacli, jakož
k závěrečnému hlasování o celé osnově dojde
pozdější schůzl.
V Morstadt
Mádl
Vídeň
9
title
Politický přehled
10
article
Země české.
Země české.
Němečtí učitelé nemohou jíti za Volksratem.
Na schůzi okresního učitelského spolku
ašského dne 15. t. m. přijata byla resoluce,
v níž shromáždění mupřímně prohlašují, že
nejsou s to, aby sledovali německý Volksrat
na jeho cestě za poskytování okresní vý-
pomocí po 100 a 200 K ročně učitelům.«
V resoluci praví se: Vyslovujeme s
jednomyslně proti takovému bídnému, sku-
tečné potřeby dalekému příplatku, který po
tolika letech nouze a strádání v učitelských
rodinách naprosto se musí minouti účinkua
mimo to nebéře ani v nejmenším ohled
k tomu, aby odstraněny byly neudržitelné po-
měry, panující ve veškerém školství v Čechách.
Nesmi býti očekáváno, že by učitelstvo za
takovou podporu ustoupilo i jen o krok ve
svém boji za upravení platů. Učitelstvo aš-
ského okresu žádá tudíž s veškerou roz-
hodnosti konečné provedení úpravy spra-
vedlivých, nynějším drahotním poměrům při-
měřených platů sněmem.
Čechy
11
article
Německý Ortsrat pro Prahu
uveřejňuje právě výroční zprávu, pokud ovšem
určena pro veřejnost, k valné hromadě na den
29. února t. r. Hned úvodem chlubí se, že se mu
podařilo organisaci svou postavití na šírší zá-
kladnu a zjednati »velkonacionální myšlence« své
nový zástup pracovníků, ačkoli prý zbývá ještě
mnoho práce k odstranění rozervanosti a vlaž-
nosti, této dědíčné chyby »německé Prahy«. Orts-
rat zřídil si placenou kancelář, stálý sekretariát,
který za minulý správní rok vyřídil 4776 kusů
Do činnosti jeho spadá vedení novinářského ar-
chivu, sloužící především informaci z českého
tisku denního. Dále byly zřízeny výbory stati-
stický, zabývající se hlavně spolky německými
v Praze, finanění, jenž si zjednal veliké zásluhy
o zjednání nových přijmů, umělecký, k hájení
uměleckých zájmů ze stanoviska nacionálního
výbor žen, který bude svého poslání vyhledávati
hlavně v agitaci školní a hospodářské.
Praha
12
article
Zápis všech Němců do katastru podle sou-
kromého sčítání a osobního vyšetřování veden
jest zvláštním katastrálním výborem. Pro členy
Volksratu konány přednášky o posledním sčitání
v Praze, o obchodních zájmech Němců v Čechách,
o poměru k českému umění, o rozvoji českého
peněžnictví a úvěrnictví.
Ortsrat založil dva spolky, jeden pro ně-
mecké majitele domů, druhý pro německé po-
štovní, telegrafní a telefonické zájemníky v Če-
chách. Jáko zvláště slavný čin líčí zpráva zalo-
žení soukromé německé měšťanské školy chla-
pecké v Praze společně s Vereinem pro městské
záležitosti, německým Schulvereinem a Bundem
Němců v Čechách, i prohlašuje, že se postará,
aby tato škola, jakožto veřejná potřeba, byla
veřejných peněz vydržována. Protl zamý-
šlenému zrušení gymnasiálních tříd něme-
ckého dívčího lycea v Praze zakročil Ortsrat
u kuratoria tohoto ústavu s poukazemí, že b
toho zrušení z nacionálního stanoviska bylo
litovati vzhledem ke čtyřem českým dívěím gym-
nasiím. Vydáno provolání k německým rodičům.
aby posílali dítky své do veřejných německých
škol v Praze. Práce podniknuté proti heslu ně-
meckého venkova »Pryč od Prahy«, vyzývajícímu
k obětování pražského Němectva, nebyly dosud
ukončeny. V otázce vyrovnání podnikal Ortsrat
kroky u německých poslanců, 1 bylo mu dáno
ujištění, že zástupci Ortsratu »nebudou nikterak
postaveni před hotovou věc závazných ujednání.
Němec
Praha
Čechy
bund Němec
Němectva
Ortsra
13
article
Dále věnoval se otázce úřadnictva v Praze,
níž neocenitelnou organisací německého úřadni-
ctva dosaženo příznivého obratu, otázce něme-
ckých sluhů, německých vysokých škol.
Aby nalákáni byli němečtí studenti do Prahy.
vydán agitační spis »Prag als deutsche Hochschul-
stadt«. I jinak pečoval prý Ortsrat o studentské
zájmy a se živým zadostučiněním konstatuje, že
se přičinil o protokolování ran, utržených něme-
ckými studenty za průvodu o sokolském sjezdu,
jak známo »přečestná« to episoda z dějin něme-
ckého studentstva v Praze.
Ortsrat zakročil u příležitosti mezinárodních
sjezdů, na nichž prý se Češi pokusili postaviti
»české státní právo proti rakouskému«, zastupo-
val »německou Prahu« o sjezdu hostinských
Praze. Vystoupil proti dvéma německým sportov-
ním spolkům, kteréž se postavily pod patronanei
českého sportovního svazu, hájil ze »starožitné
Prahy prý zděděná německá pojmenování ulie
proti jednostrannému jazykovému vnucování«, bo-
joval za dvojjazyčné nápisy na veřejných budo-
vách. Přes zakročení Ortsratu nenalezla prý státní
správa žádných důvodů proti »neslýchanému stavu
jednojazyčných českých nápisů v nové magistrátní
budově v Praze.« Ortsrat vydal revidovaný spisek
»Führer durch Pragt«, v němž opraveny mnohéz
nacionálního ohledu »mylné« údaje a hodlá vy-
dati plan města Prahy s německými jmény ulic.
Čech
Führer
Pragt
Praha
český sportovní svaz
Praga al deutsche Hochschul
14
article
Na konci své zprávy, která v »Pr. Tagblattu« za-
ujímá stranu o čtyřech plných sloupcích, hlásá
pražský Ortsrat, že hodlá býti především ústřed-
nou zopatrné drobné práce«. Velikých a okamži-
tch úspěchů nelze prý při dnesních národnost-
ních poměrech očekávati. Tím více bude si
hleděti obrany proti oněm útokům, kteréž prý
každého dne a každé hodiny »německé právo
obyvatelů tohoto města snižuje a zkracuje. Bůh
vi, co si Ortsrat představuje »německým právem
obyvatelů tohoto més a«. Jak z tohoto excerptiv-
ního přehledu činnosti Ortsratu víděti, není ve-
řejné záležitosti, spojené ať přirozeně nť násilně
s otázkou národnostní, aby se Ortsrat nedovedl
učiniti slovanské Praze nepříjemným anebo seo
to nepokusil. Náleží mezi ony výbojné orga-
nismy, kteréž sice nezabíjejí, ale svými štětinami.
žahavými bradavkami a plyny dovedou se státi
obtížnými. Ústředna drobné práce německé
Praze . .
Ortsrat
Praga
Praha
15
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Lujo Vojnovič o poslání Hohenlohově.
Dubrovčan kn. Lujo Vojnovič, který
zastupoval Černou Horu na loudýnské konfe-
renci míru, vyslovil v rozhovoru s jedním ital-
ským novinářem své mínění o poslání prince
Hohenloha. Poslání to je mu důkazem, že po-
měr mezi Rakouskem a Ruskem nabyl formy
tak kritické, že nebylo už jiného východu, než
přímé, osobní zakročení obou panovníků. Ra-
kousko se nyní namáhá, aby si zabezpečilo
aspoň v severní Albanii zbytky svého vlivu
na Balkáně, ale Rusko se tomu přičí, poněvadž
Rakousko svým absolutním panstvím v Bosně
a Hercegovině a protektorátem nad Albanií
mohlo by se státi rozhodujícím státem balkán-
ským. A toho Rusko dopustiti nemůže.
Ale našel se jiný Slovan, rodilý Rus, Le-
ontij Voronin, který se ve Vídní změnil
zuřivého křesťanského sociála a zapřisáhlého
odpůrce všech slovanských snah, a tento Rus
navrhuje ve vídeňském „Volksbl.“ jiné rozře-
šení sporu rusko-rakouského. Rakousko prý
pro svou existenci potřebuje západní poloviny
balkánského poloostrova i se Solunem. Ať te-
dy Rusko dovolí, aby Rakousko mohlo zabrati
celé království srbské, Černou Horu, Albanii
a Makedonii a za to by Rakousko nenamital
ničeho proti tomu, aby se Rusko zmocnilo
Dardanel. Mimo to, aby byl pokoj také v Ha-
liči a Polsku, ať Rakousko vymění s Ruskem
východní maloruskou Halič za Kongresovku
Rusko musí míti Cařihrad — končí Voronin —
Rakousko musí zabrati Srbsko, Černou Horu
Albanii a Solun. To je conditio sine qua nen
hospodářské existence obou sousedních vel-
mocí.
Za ten návrh by Voronin zasioužil, aby
ho bar. Chlumetzky jmenoval čestným Velko-
rakušákém.
Vojnovič
Hohenloha
Voronin
Rus
Solun
RakouskoUhersko
Rakousko
Rusko
Albánie
Balkán
Boseň a Hercegovina
Rus
Vídeň
Černá Hora
Makedonie
Dardanely
Polsko
Halič
Cařihrad
Srbsko
Soluna
16
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Duma proti ministru osvěty.
Včera po šestidenní debatě o prohlášení mi-
nistra osvěty, týkajícím se interpelace pro poli-
cejní zakročení proti studentské schůzce v gymna-
siu Witmerové a zatčení několika účastníků, vy-
slovila duma ministru osvěty Cassotovi nedůvěru
a přijala 169 hlasy proti 165 resoluční návrh, po-
daný kadetem Sčepkinem. Dumská debata o po-
licejní politice ministra osvěty podala charakte-
ristický obraz zvůle a byrokratické neschopnosti,
která provází všechny kroky ministra Cassota. O
něm plně se potvrzuje mínění knížete Eug. Tru-
beckého, že ruský ministr osvěty může býti jen
horší svého předchůdce. Násilnická politika ny-
nějšího ministra osvěty dosáhla toho, že na ru-
ských universitách jest přes 100 stolic uprázdněno
a že nejlepší vědecké síly ruské university opusti-
ly. Je to hrozná ztráta pro kulturní práci na Rusi,
ale Cassot utěšuje se tím, že chce v cizině za-
ložit semináře pro výchovu ruských universitních
profesorů, čím ovšem dává na jevo, že vědeckou
práci ruskou si necení. Denník „Russkaja Molva“
nedávno napsal, že ministr Cassot mu připomíná
Sčepkin
Cassota
Molva
Rus
17
article
Wallenroda. Jako Wallenrod byl vychován v ci-
zině a sloužil německému řádu „věrně a čestně“,
až se dostal na prvé místo a zničil řád, tak Cassot.
rodem Řek z Besarabie, byl vychován ve Švýcar-
sku, později sloužil ruskému státu „věrně a čest-
ně“, až se stal vrchním správcem jeho osvětové
práce, kde si počíná tak, jakoby mu šlo o zničení
ruské osvěty. V nedávné řeči i ministrpresident
Kokoveov prohlásil, že v Rusku již nastal klid.
proti tomu Cassot přechází z ministerstva osvěty
na pole působnosti ministra vnitra a tvrdí ve své
řeči, že střední a vyšší školy ruské jsou seme-
ništěm revoluce. Uvedl dokonce několik případů
na podporu svého tvrzení. Bylo by dosti po-
divno, kdyby po tak pronikavém vzrušení mysli za
revoluce mládež nebyla posud v jistém kvasu a
duševním neklidu, kdyby mezi těmi 14- až 18letýmí
nadšenci prosvobodu se neujalo nějaké krajní po-
litické heslo. Konservativní nebo opatrnou nebývá
mládež nikdy a nikde. Úkolem pedagogů jest
právě pochopit tuto náladu mladých a čekat sho-
vívavě, než se mládež vykvasí. Cassot této peda-
gogické trpělivosti nemá a domnívá se, že pomocí
policie zjedná nápravu proti přirozeným tenden-
cím žáků. Žádá sice od gymnasistů naprosté pod-
dání se zákonům a byrokratickým předsudkům, ale
sám zákonů nezachovává. V debatě posl. Godnev
mu vytkl, že porušil zákon, poněvadž dopustil, aby
gymnasisté byli zatčeni a vyslýchání jen policií
bez účasti zástupce školní správy, že nedbal ani
tohd paragrafu trestníhozákonníka, podle něhož
zatčení gymnasisté mohou být držáni jen v po-
lepšovnách nebo v klášterech, a ne na policii, jak
se stalo v případě gymnasistů Witmerové. Minist
osvěty vyloučil žáky ze všech ústavů, ačkoli
podle carského úkazu má se žák vyloučit jen
po přesném zjištění viny v zločinné propagandě.
Wallenrod
Kokoveov
Witmerová
Švýcary
Rusko
18
article
V ruských školách, nižších, středních i vyš-
ších, není vše v pořádku. Politika tam bují více.
nežli le zdrávo pro učení. Ale nejvíce podnětůk
politickým nepokojům ve škole dodávají minister-
ská opatření, směřující jen k potlačení učitelské
Individuality, nikoli k nápravě starého a všemi od-
suzovaného režimu. Jmenovitě Cassot se přičiňuje
o obnovu gymnasií typu hr. D. Tolstého, jichž ú-
čelem bylo gramatickým studiem zkazit studento-
vi zájem o současné otázky a vychovat umělé
knížní pokolení. Nové pokolení nebylo sice dosta-
tečně připraveno pro život, za to tím ocholněji
vstupovalo do řad revolučních bojovníků. Nad tě-
mito snahami, ohrožujícímí normální vývoj ruské o-
světy, duma vyslovila svůj odmítavý soud.
Zbrojení v Německu, Francie
a Anglie.
D Tolstý
Německo
Francie
Anglie
19
article
Německé listy potvrzují zprávy, že dle nového
vojenského zákona má býti německá armáda roz-
množena do r. 1914 o 90.000 mužů, takže stav armá-
dy stoupne na 800.000 mužů. Při tom nepočítá se
62.000 mužů námořního vojska a vojsko osadní.
kromě toho pak lze souditi, že číslice 72.000, ozna-
čující oficiálně posavadní stav, je nižší než skuteč-
ný počet. A toto ohromné sesílení armády vojen-
ským kruhům německým ještě nedostačuje. Jal
se sděluje z Berlína, kolují v říšském sněmu zprá-
vy, že nový vojenský zákon, jenž má býti v nej-
bližší době předložen, není ještě úplně dohotoven
a že se na příslušných místech studuje další po-
stup v tomto směru.
Vojenské kruhy prý si přejí, aby dvouletá
služba pro pěchotu byla snížena o 6 měsíců a aby
rekruti byli zařaďování z polovice v říjnu, z polo-
více v dubnu Toto opafření možno prý učiniti ben
obav, neboť rychlý výcvik rekrutů loni v říjnu
vzhledem na vážnou mezinárodní situaci měl zna-
menité výsledky. Služba trvající půl druhého roku
s povoláním polovice kontingentu v dubnu a druhé
polovice v říjnu, by dovolila vzíti ku praporům
mnohem větší počet mužstva a zmenšila by těž
nevýhodu, že při propuštění jednotlivých tříd zmenší
se stav některých pluků čašto o 50%%. Lidského
materiálu je dosti, neboť více než 90.000 rekrutů se
ročně nezařaďuje z nedostatku úvěrů v rozpočtu.
Tyto německé plány budí ovšem velký rozrucl
v zemích trojdohody a všeobecně se konstatuje, že
pouhým faktem zvyšování svých vojenských silv
nynější době tvoří Německo nový důvod k napět
v mezinárodní situaci, již tak choulostivé.
Jal
Berlín
Německo
20
article
Ve Francii, které se německé zbrojení přede-
vším dotýká, ozvala se již odezva, a jak ozná-
meno, bude ještě do velkonoc sněmovně předlo-
žena osnova nového vojenského zákona, která bude
žádati pro armádu 500 až 600 milionů franků. Fran-
couzská vojenská správa, jak se proslýchá, bude s
snažiti, aby nedostatek lidského materiálu nahra-
dila jiným způsobem. Uvažuje se o návratu ke tří-
leté vojenské službě a vyskytuje se také plán
30měsíčná služby. Opatření toto bude míti výhodu
že stav francouzských praporů v míru se tím opět-
ně zvýší. K témuž účelu směřuje plán vydatnějšího
rekrutování v afrických osadách, čímž se má zl-
skávati stále více osadního vojska pro mateřskou
zemi. Chystané reformy v dělostřelectvu mají z
účel zejména vyrovnati německou převahu v těž-
kém dělostřelectvu polní armády a v houfnicových
bateriích. Vojenská správa vůbec sleduje tendenci
která se ve Francii udržuje již po léta, totiž do-
sáhnouti vysokým stavem armády v míru roz-
hodné převahy proti Německu na počátku války
předejíti tak německou mobilisaci.
Fran
Francie
Německo
Velikonoce sněmovna
21
article
Také v Anglii se nové rozmnožování něme-
eké armády živě komentuje. Ve vojenských kru-
zích anglických panuje přesvědčení, vzdává-li se
nyní Německo závodu s Velkou Brítanií ve zbrojení
námořním, činí to jen prolo, aby mohlo veškeré
své úsilí věnovati úsilí o rozvoj svých pozemních
sil. Poukazuje se, že Francie, která má 40 niilfonů
obyvatelů, nemůže závoditi počtem vojska s Ně-
meckem, jež má 60 milionů obyvatelů, a proto musí
hledati spojence. Velký vojenský a konservativní
orgán „Morning Post“ píše v tomto směrui
„Francie má již za spojence Rusko. Velká Bri-
tanie je druhým možným spojencem. Francouzšt
státníci budou se tázati, má-li Angílie dostatečno
síly, aby mohla zjednati rovnováhu, byla-li by
ochotna použiti jich k tomuto účelu a konečně
můželli jednati v čas.
Anglie
Německo
Francie
Rusko
Morning Post
22
article
Tyto tři otázky dávají se zároveň britském
národu. Vyžadují rychlé odpovědi, neboť nový stav
vojenských věcí v Německu bude proveden za ně
kolik měsíců. Odpověď Anglie rozhodne o budouc
nosti Evropy at její vlastní.
Nynější sítuace podobá se situaci r. 1793, kdy
Arthur Young napsal: „Anglie drží rovnováhu světa
Stačí, aby jen promluvila a bude všechno zasev
pořádku.“ Dnes však by Young neřekl: „Stačí, aby
jen promluvila.“ Slovo musí býti podepřeno činy
oběťmi.“
V Anglii objevuje se ovšem dvojí proud; ger-
manofilský tisk právě na základě nového stavu věe
přinilouvá se za dorozumění s Německemt
Z Londýna, 19. února. (K. k.) List „Daíly Chro-
nicle“ dovozuje v úvodníku, že není příčiny, aby
rozmnožení počtu vojska v Německu a Francii při-
kládal se příliš velký význam. Působí-li síly, do-
vozuje list, jež mají, jak se zdá, válečné tendence
existují též ještě jiné síly, jež působí pro mír. Ně-
kolikráte poukázali jsme na to, jaký vynikající úkol
mělo Německo za krise balkánské při zabraňování
svropskému konfliktu. Němečtí státníci jsou, poku
jde o jich stanovisko k Anglii proniknuti patrně
týmž duchem. List zmiňuje se s uspokojenímo
projevech státních tajemníků zl. Jagowa a Tir-
pitze a prohlašuje konečně, že rozladění mez
oběma zeměmi vyvolává samo sebou temné mraky
na obzoru evropském. Jejich přátelství zjedná kaž-
děmu ministorstvu v Evropě úlevu. Budeme-li ny-
nější nedorozumění urovnávati, připravíme tal
cestu k trvalému evropskému míru
Young
Německo
Anglie
Evropa
Londýn
Francie
Daíl Jethro
23
article
Schůze voličů v Hradci Králové.
Schůze voličů v Hradci Králové.
Z Hradce Králové, 18. února.
(Od zvláštního zpravodaje „Národních Listů“.)
Městská rada královéhradecká
svolala na dnešní večer do městského divadla
veřejnou schůzi voličů a pozvala říšského
poslance za město, radu zemského výboru dra
Frantu, aby promluvil na ni o dnešní politi-
cké situaci. Velký zájem, který se pro schůzi
jevil, stupňován byl ještě tím, že na pořad schůze.
pořádané v městě, ve kterém působí velice značný
počet státních úřadníků, dán také referát o slu-
žební pragmatice pro státní úřadníky
a zřízencea že ziskán pro něj mluvčí nejpovo-
lanější, totiž referent o služební pragmatice v po-
slanecké sněmovně, posl. Ladislav Čech. Okolno-
sti tyto měly za následek, že divadlo bylo ve všech
prostorách posluchačí vyplněno. Dostavili se do
něho v první řadě státní úřadníci a zřízenci a vedle
voličů svobodomyslných také velice četní přivržen-
ci oštatních stran politických. Vývody obou říš-
ských poslanců byly vyslechnuty s největším zá-
jmem a byly odměňovány častou pochvalou, kter
vyvrcholila v srdečnou ovaci, když zástupce míst-
ního odboru klubu státních úřadníků p. prof. Rejt-
hárek, vyslovil jménem tohoto odboru nejvřelejš
díky státních úřadníků poslanci dru. Frantov
za úsilí, se kterým ujal. se a prosadil zařadění
Hradce Králové do II. třídy aktivního přídavku
státního úřadnictva a posl. Čechovi za všechnu
jeho oddanost, se kterou se věnoval uzákonění slu-
žební pragmatiky pro státní úřadníky a zřízence.
Franta
Čo
profesor
Rejt
doktor
Čecho
Hradec Králové
slanecký sněmovna
24
article
Po této ovaci nepřihlásil seze státního úřad-
nictva, pro které platí služební pragmatika v pl-
ném rozsahu, nikdo o slovo, za to však vyvstal
dva zástupci stavu profesorského, oba příslušníc
strany realistické, na které vztahovati se budou
předpisy schválené již služební pragmatiky jen čá-
stečně a jenom do té doby, dokud nebude uzáko-
něna pro profesory služební pragmatika zvláštní.
a pronášeli proti ní známé námitky. Oba se však
přesvědčili, že přítomné státní úřadníky na svou
stranu nestrhli, a že souhlas, kterým byly jejich
vývody provázeny, ozýval se jenom z řad národ-
ních socialistů, realistů a sociálních demokratůa
že naopak souhlas těch, pro které schválená slu-
žební pragmatika byla vypracována, byl tím oká-
zalejší, když přítomní oba poslanci jim odpovídali.
25
article
Schůzi zahájil po půl 8. hod. večerní jménem
svolavatelky městské rady králověhradecké, sta-
rosta města, zemský poslanec p. dr. Ulrich
uvítav říšské poslance radu zemského výborup.
dra. Frantu a p. Lad. Čecha, prohlásil, že
úvodem do politické situace na říšské radě rád
by promluvil o nynějším stadiu zemské politiky,
avšak že nepokládá dnešní den za vhodný, aby
navázal na program schůze jednak retrospektiv
minulého dvouletí ve vyjednávání smíru česko-
německého a sice proto, poněvadž bezprostředně
stojíme před událostmi, které nechceme nižádným
způsobem předbíhati a od kterých nás dělí jen
malá chvíle. Dnešního dne má vláda sděliti zástup-
cům české delegace ony linie, kterými měla by s
upraviti jazyková otázka u úřadů zeměpanských.
Jak tyto zásady budou konstruovány, o tom zná-
mostí dosud nemáme, ale doufejme, že v nich bude
upuštěno od postulátu nejen jazykové supremacie
ale že v nich bude aspoň takový kus rovnoprávno-
sti, kterého se dostalo Jiným zemím, jako Italům
v Tyrolsku, Polákům, Srbům a Chorvatům v Dal-
macii, ano i v Bosně a Hercegovině bez poškozen
prestiže státní správy. Vzpomeneme-li si však n
to, co v posledních dvou letech předcházelo, ne-
můžeme se ubrániti skepsi.
K tomu přichází druhá úvaha, která dáví
podnět k další skepsi a to je čas. Z celého sou-
boru vyrovnacích otázek jsou jen v referentských
komitétech načrtnuty linic změny zem. zřízení, nen
úplně načrtnuta úprava jazyků u úřadů zeměpan
doktor
Ulrich
Franta
Čecho
Italos
Polák
Srba
Chorvat
Tyrolsko
Dal
Boseň a Hercegovina
26
article
ských atd. Když jsme stáli na tom, že musí být
splněno to, co původně bylo smluveno pro tak zv
první otapu vyjednávání, tudíž také spravedlivá
a demokratická úprava volebního řádu do sněmu
království Českého, vytýkalo se nám, že je to ka-
zimírství. Pokládal bych však, praví řečník, za ne-
dostatek úcty ke sněmu království Českého ik
sobě samým, kdybychom obšírně musili dokazo-
vati, že demokratická, moderní úprava volebního
práva do sněmu království Českého je nerozluč-
ným junktim s celou materií oněch předmětů, které
mají býti dle vzájemného ujednání předmětem prv-
ní etapy česko-německého vyrovnání. (Výborněl
Potlesk.)
Nelze dále přehlédnouti, že nejsou ještě aniv
zásadách jasně vyhraněny a vytýčeny otázky o-
chrany našich menšin, a že, chceme-li míti řádný
mír s druhým národem v Čechách, musíme míti pře-
devším mír mezí sebou. (Výborně! Potlesk.) V této
velmi komplikované a velice zodpovědné době, kdy
se jedná o nové formy budoucnosti českého národa,
musí býti opakovány pokusy, aby se tvoření to-
hoto narovnání zúčastnili, pokud možno, všichní
zástupcové českého národa. (Výborně! Potlesk.)
Otázka úpravy volebního práva musí se pro-
jednati také vzhledem k tomu, že 5. března 1914
uplyne 6leté období nynějšího sněmu království
Českého a proto musí se vynaložiti mnoho energie,
aby tak důležitá záležitost přivedena byla k žá-
doucímu konci. (Výborněl)
Přejeme si míru, ale míru počestného, který
by odpovídal významu národa českého. (Výborněl
Potlesk.) Za dnešních poměrů nezbývá nám, nežli
hleděti k budoucnosti s klidem a rozvahou. Síliz
nás pří tom vědomí, že se blíží nová doba, a že
tvoří se nové názory státní.
Čechy
27
article
Tedy vůči tomu, že stojíme před novou fasí
českého vyrovnání a před otázkou, budou-li pro-
posice vlády takového rázu, abychom mohli na-
vázali nit jednání v červenci přerušeného, pocho-
píte, že dnešního dne nebudu se o věcech těch sl-
řiti, a ponechávám je budoucnosti.
Dovolte však, abych splnil povinnost, kterou
městská rada mi uložila. Jsem rád a mohu konsta-
tovati, že říšský poslanec dr. Franta, kterého vzpo-
mínky z jeho života poutají ke Hradci Králové.
splnil naděje, které jsme v něj kladli (Výborně! Po-
tlesk) a že se nejen dopodrobna informoval o zá-
ležitostech města, ale že se vpravil i do všech
snů, které chováme. Jeho činnost jest nejen pří-
mluvná, ale přímo tvořivá, a vše, čeho se nám po-
dařilo docíliti, a vše, o čem doufám, že se podaří,
stalo se účinnou jeho pomocí, kterou nám přinesl
vstříc. (Výborně! Potlesk.) Pokládám proto za svou
povinnost, abych mu zde veřejně vzdal za to díky.
(Výborně! Potlesk.)
Poněvadž pýchou našeho města jest, že chová
velké množství inteligentního živlu úřadnického
poněvadž právě v poslední době kruhy úřadnické
byly dotčeny služební pragmatikou, a poněvadž jest
známo, že posl. Čech zasadil se ze všech sil, aby
služební pragmafika stala se zákonem, pokládám
svou povinností, abych také v tomto shromáždění
si přál, aby i ve prospěchu dalších dosud nesplně-
ných přání vyvinul činnost zrovna tak úspěšnou,
jako v otázce služební pragmatiky. (Výborně! Po-
tlesk.)
Posl. rada zemského výboru p. dr. Franta, po-
děkovav za slova uznání starosty města p. dra.
Ulricha, promluvůi
Ted
doktor
Franta
Posl
Ulrich
Hradec Králové
Čechy
28
article
o politické situaci.
29
article
Pravil, že všichni jsme pod dojmem událostí
balkánských. Válka je sice vždy hrozné neštěstí,
ale zde může nám býti aspoň uspokojením tím,
že na Balkáně objevila se nová síla slovanská,
která bude míti na osud Evropy velký vliv. To je
dojem potěšující, ale zarmucujícím je, že politika
našeho státu nemůže najíti cestu, aby se řídila
prospěchem svým vůči Balkánu. Zdá se, že fi, kteří
řídí osudy rakousko-uherské říše, nevidí jasně,
neboť by jinak musili viděti, jaký je prospěch jejího
obyvatelstva a sice prospěch nejen morální a po-
litický, nýbrž i velmi silně hospodářský.
Balkán
Evropa
30
article
V dalším zabývá se řečník činností na říšské
radě, vzpomíná vzniku Jednotného klubu českého
a vyličuje jeho rozbití, které mohlo by se snad
vysvětliti některými příčinami, avšak nedovedesi
vysvětliti, že národ hned nehnal všecky české po-
slance zpátky do Jednotného klubu. (Výborně! Po-
tlesk.) Hlavní pozornost sněmovny upoutaly vo-
jenské předlohy, finanční oprava a služební prag-
matika, ale přes tyto tři věci sněmovna projed-
nala tolik předloh zákonů, jež řečník zevrubně
vypočitává a vrací se pak k vojenským a finančním
předlohám, o kterých zevrubně promlouvá. Líčí celý
průběh jednání o zmíněných předlohách a probrav
jejich obsah, obhájil postup poslanců svobodomysl-
ných i způsob jejich hlasování. Nejvíce zdržel se
u obsahu předlohy o válečných výkonech, poukázal.
že oposiční strany české, které vytýkají poslan-
cům svobodomyslným jejich stanovisko ku předloze
té, samy ji nezmařily, ač mohly, nevyuživše ob-
strukce své do posledních momentů. (Souhlas a po-
tlesk.)
Když probral malý finanční plán, přešel řeč-
ník k některým věcem aktuálním a zabýval se
zejména předlohou o vodních cestách, která, jak
lze se naditi, bude projednána po Velikonocích,
vyslovil politování, že jednání ve výboru pro so-
ciální pojišťování nejde tak ku předu, jak by si
přál a přešel pak na česko-německé vyjednávání,
kterého dotkl se potud, pokud souvisí se vše-
obecnou situací politickou a pokud vrhá stín do
říšské rady.
31
article
Velký spor byl o postup, který má delegace
česká zaujati na říšské radě, Čeští poslanci byli
zvoleni za vlády, která nám byla ve všem ne-
přátelská, a z toho vzniklo domnění, že česká de-
legace za všech okolností má býti v oposici za kaž-
dou cenu. To se lehko řekne a je lehkou věcí býti
v oposicí za každou cenu. Ale co se děje potom
vedle nás a proti náml Věcná oposice je přece
něco jiného a jest docela jinak odůvodněna, nežll
oposice za každou cenu a zkusili jsme za vlády
bar, Bienertha, co to dělá, když se tato oposice
provádí.
Poslanci svobodomyslní ve volebním ruchu
hlásali politiku reální a proti té nebylo na schá-
zích protestováno žádnou stranou, a když přišll
na řišskou radu, také ji provozovali, a sice prolo,
aby nabylí pevné půdy. Avšak je známa duše če-
ského lidu. Je to netrpělivost. Kdykoli za několik
měsíců nepodaři se dosíci toho, k čemu třeba
pracovati leta, vznikne v našem lidu netrpělivosk.
nespokojenost, zejména pak tenkráte, stane-li se
skutek, který nás vhání tam, kde jsme nechtěli
býti.
Bienerth