ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6125ed10-8f3f-11dd-9c10-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 55, work 2, place 53, org 10
1 masthead
Strana2
2 masthead
NAÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
20. února 1913. Číslo 50.
4 article
něvadž postihuje jen určité vrstvy obyvatelstva, ne- dotýká se však výroby zemědělské a mobilního kapitálu, Řečník promlouvá o řízení ukládacíma vytýká úřadům, že nejde jim o to, vyšotřiti pravý příjem za součinnosti poplatníků. Obyvatelstvu bylo pozvolna vštípeno přesvědčení, že mu nikterak neprospívá, činí-li správné přiznání k dani, poně- vadž jest vždy výše odhadováno. Všechny důkazy o správnosti daňových přiznávek byly většinou bez důvodů zamítnuty a stěžovatel byl výše odhadnut. Nahlédnutí do knih bylo obyčejně zamitnuto. Vláda měla by nalézti vhodné prostředky, aby byl po- sližen příjem z mobilního kapitálu. Při nynější ber- ni reformě, která postihuje městské obyvatelstvo. přichází se opět s úlevou venkovským kruhům. totiž se slevami u domovní třídni daně. Žádají-li však obyvatelé měst snížení domovní činžovní daně, říká se jim, že musí býti pro stát hledány nové zdroje přijmů. Po stránce technické má prohlídka knih nepatrnou cenu, neboť ti, kdož nemusí knihy věsti, nepovedou žádné knihy. Bylo by žádoueno. aby živnostníci a rolníci vedli jednoduché knihy přizpůsobené jejich potřebám. Řečník prohlašuje, že nevede ho starost o velký průmysl a velký obchod, aby brojil proti náhledu do knih, nýbrž obava před škodami, jež hrozí tím dalšímu utváření se reformy středního stavu. Posl. dr. Stölzel prohlašuje, že v náhledu do knih nesmí býti spatřován prostředek k silnějšímu utažení berního šroubu, nýbrž prostředek ku po- vznesení berní morálky. Navrhuje několik resoluci jež týkají se pokynů pro provádění náhledu do knih v provádčeích předpisech.
Posl doktor Stölzel nepatrný cena
5 article
Poslanec dr. Hruban jest pro prohlídku knih a pro její přeložení do druhé instance. Horlí proti agitaci, namířené proti nahlížení do knih, a žádá. aby nejen knihy osob, povinných dle obchodního zákona vésti knihy, nýbrž i knihy, zápisy a do- klady z jiných kruhů měly stejnou průkazní moc jsou-li věrohodny. Posl. dr. Stránský prohlašuje, že bude hlaso- vati proti jakémukoliv nahlížení do knih, ať jest třebas více nebo méně zmírněno nebo obmezeno. a to z dvojích důvodů: z politických a fiskálních. Z politických důvodů proto, že prohlídka knih jevi se jako nejsilnější dosud zasahování státu do ho- spodářských práv jednotlivců. Posl. dr. Funk připojuje se k vývodům posl. dra. Rašína o náhledu do knih. Jeho strana ne- chce nikterak chrániti defraudanty daní, žádá všal kautely, jež mají vylučovati zneužívání tohoto prů- kazního prostředku. Za jednu z nejdůležitějších olázek a kautel považuje řečník otázku hodno- věrnosti knih. Úřadům nesmí se poskytnouti mož- nost, aby posuzovaly hodnověrnost knih dle vol- ného uvážení, naopak volné uvážení musí býti vy loučeno a nahraženo oceněním důkazů. Řečník po- dává ve smyslu svých vývodů tyto návrhy ku 277.: „Řádné vedení knih budiž v pochybných pří- padech zjištěno znalci z oboru účetnictví.“ Ze- vnější nedostatky a nepravidelnosti knih nemohou samy o sobě ještě odníti knihám hodnověrnost naopak musí býti vyšetřen a oceněn druh a vý- znam těchto nedostatků“. — Dále navrhuje toto znění § 276.: „Při sdělení výsledku, provedeného nahlédnutím do knih komisí, nebuďtež oznamo- vána jména obchodních přátel, nákupních prame- nů a zákazníků, jakož i jiných poměrů, jejichž sdělení by mělo v zápětí ohrožení obchodního tajemství.“?
doktor Hruban Posl Stránský Funk Rašín
6 article
Posl. dr. Šusteršič prohlašuje, že může jen tehdy přiznati privilej pro obchodní knihy, bude-li při nahližení do knih získáno přesvědčení, že knih- vedoucí jednal nejen jako obratný účetní, nýbrž 1 jako poctivý obchodník. Podává příslušný po- změňovací návrh, dále návrh na složení senátův trestním řízení. Konečně vyslovuje se zásadně pro nahlížení do knih. Posl. Hummer prohlašuje, že nahližení do knih bude míti praktický význam pouze asi pro 77 všech censistů, t. j. pro 92.000 lidí. Z těch však nejméně polovina opět nepadá na váhu, poněvadž Jako úřadníci mají pevné platy. Ze zbytku možno však nahlížení do knih podrobiti jen ty, kdož od- voláním dostanou se do styku s druhou instancí. Dle přibližného odhadu jest to asi 10.000 lidív celém Rakousku. Co však nahlížení do knih činí zvláště nebezpečným, jest možnost prozrazení ob- chodních tajemství, neboť by nestačilo, aby pouze jména obchodních přátel, zákazníků a nákupních pramenů ve zprávě knihovního kontrolora odvo- lací komisi byla zamlčena. Jest samozřejmo, že poplatníku musilo by dostati se práva zamítání členů zmíněného užšího výboru, takže by při nej- menším bylo zabráněno zlořádu, aby konkurent nedověděl se obchodní tajemství poplatníkova. Rokování bylo pak přerušeno a schůze skon- čena. Příští schůze zítra v 10 hod. dopoledne,
Posl doktor Šusteršič Rakousko Hummer
7 article
každá linie sedí na pravém místě; pak ale neustálý cvik oka a ruky dává jim jistoty objektivu fotografického aparátu, arciže př tom také jeho mechanickou objektivnost Morstadtův zrak chápe a sleduje formuv jejím liniovém obrysu s obdivuhodnou přes- ností do všech detailů a proto jeho archi- tektury v tomto podání grafickém stojí nej- výše. Mají archeologickou hodnotu. Čím slo- žitější a detailnější, tím víc překvapuje je- jich kreslený obraz. Goliky svatovitského dómu, sedleckého chrámu, kostela svalobar- borského na Horách Kutných analysuje přímo architektonicky. Jen co je živé a bybné strom, oblaka, barva, stín, lidé, stojí před ním nepodajně, jeví se mu nepřátelskými Není vůči nim vyzbrojen chápavostí malíř- skou a malebnou. Jeho svědomitá positiv- nost poznůvací vyčerpává se do dna obry- sem pevné nehybně a neživé formy. Jakkol namaloval akvarelů nepřehledné řady, nen mezi nimi jediné malby. Všady jen kresby schematicky iluminované, suchopárnou, tvrdou a při vší pestrosti mrtvou barvou, neohodno- cenou ani světlem ani vzduchem.
Morstadtův Kutná
8 article
Než o to při V. Morstadtoví, jako zjevu historickém, opravdu nejde. Bylo by čirou nespravedlností a nevhodným počínáním to- noto soudního funkcionáře odsuzovati proto, že zůstává nám co dlužen jako malíř-umělec S ním netřeba počítat, poněvadž sám neplete cizich kruhů, V. Morstadt byl jen vedutistou, pouhým zpravodajem o faktu neoživené formy. Tím byl venkoncem a nic mu na cené ne- ubírá, že nebyl ničím víc. Vyčerpával se v těto práci, vykonávaje ji s největší svědo- mitosti a poněvadž žii a kreslil před pade- sáti a sto lety, vyetupuje jako poctivý svě- dek o minulosti, kterou ještě sám viděl svým pronikavým zrakem vyšetřujícího soudcea nevyrušeného pozorovatele. Vzácnost jeho svědectví lety poros dále a stále. Karel B. Mádl. Z Vídně, 19. února. (K. k.) Justiční výbo skončil ve své dnešní schůzi rozpravu o ustano- veních advokátního řádu, týkajících se řízení disci- plinárního, dále o osnově zákona, týkajíci se zkou- šky justiční a o úvodním zákoně k řádu advokát. nímu. K definitivnímu usnesení o některých důle- žitých bodech, zejména o připuštění advokátůk zastupování u soudů živnostenských a o přechá- zení pensionovaných soudců k advokacli, jakož k závěrečnému hlasování o celé osnově dojde pozdější schůzl.
V Morstadt Mádl Vídeň
9 title
Politický přehled
10 article Země české.
Země české. Němečtí učitelé nemohou jíti za Volksratem. Na schůzi okresního učitelského spolku ašského dne 15. t. m. přijata byla resoluce, v níž shromáždění mupřímně prohlašují, že nejsou s to, aby sledovali německý Volksrat na jeho cestě za poskytování okresní vý- pomocí po 100 a 200 K ročně učitelům.« V resoluci praví se: Vyslovujeme s jednomyslně proti takovému bídnému, sku- tečné potřeby dalekému příplatku, který po tolika letech nouze a strádání v učitelských rodinách naprosto se musí minouti účinkua mimo to nebéře ani v nejmenším ohled k tomu, aby odstraněny byly neudržitelné po- měry, panující ve veškerém školství v Čechách. Nesmi býti očekáváno, že by učitelstvo za takovou podporu ustoupilo i jen o krok ve svém boji za upravení platů. Učitelstvo aš- ského okresu žádá tudíž s veškerou roz- hodnosti konečné provedení úpravy spra- vedlivých, nynějším drahotním poměrům při- měřených platů sněmem.
Čechy
11 article
Německý Ortsrat pro Prahu uveřejňuje právě výroční zprávu, pokud ovšem určena pro veřejnost, k valné hromadě na den 29. února t. r. Hned úvodem chlubí se, že se mu podařilo organisaci svou postavití na šírší zá- kladnu a zjednati »velkonacionální myšlence« své nový zástup pracovníků, ačkoli prý zbývá ještě mnoho práce k odstranění rozervanosti a vlaž- nosti, této dědíčné chyby »německé Prahy«. Orts- rat zřídil si placenou kancelář, stálý sekretariát, který za minulý správní rok vyřídil 4776 kusů Do činnosti jeho spadá vedení novinářského ar- chivu, sloužící především informaci z českého tisku denního. Dále byly zřízeny výbory stati- stický, zabývající se hlavně spolky německými v Praze, finanění, jenž si zjednal veliké zásluhy o zjednání nových přijmů, umělecký, k hájení uměleckých zájmů ze stanoviska nacionálního výbor žen, který bude svého poslání vyhledávati hlavně v agitaci školní a hospodářské.
Praha
12 article
Zápis všech Němců do katastru podle sou- kromého sčítání a osobního vyšetřování veden jest zvláštním katastrálním výborem. Pro členy Volksratu konány přednášky o posledním sčitání v Praze, o obchodních zájmech Němců v Čechách, o poměru k českému umění, o rozvoji českého peněžnictví a úvěrnictví. Ortsrat založil dva spolky, jeden pro ně- mecké majitele domů, druhý pro německé po- štovní, telegrafní a telefonické zájemníky v Če- chách. Jáko zvláště slavný čin líčí zpráva zalo- žení soukromé německé měšťanské školy chla- pecké v Praze společně s Vereinem pro městské záležitosti, německým Schulvereinem a Bundem Němců v Čechách, i prohlašuje, že se postará, aby tato škola, jakožto veřejná potřeba, byla veřejných peněz vydržována. Protl zamý- šlenému zrušení gymnasiálních tříd něme- ckého dívčího lycea v Praze zakročil Ortsrat u kuratoria tohoto ústavu s poukazemí, že b toho zrušení z nacionálního stanoviska bylo litovati vzhledem ke čtyřem českým dívěím gym- nasiím. Vydáno provolání k německým rodičům. aby posílali dítky své do veřejných německých škol v Praze. Práce podniknuté proti heslu ně- meckého venkova »Pryč od Prahy«, vyzývajícímu k obětování pražského Němectva, nebyly dosud ukončeny. V otázce vyrovnání podnikal Ortsrat kroky u německých poslanců, 1 bylo mu dáno ujištění, že zástupci Ortsratu »nebudou nikterak postaveni před hotovou věc závazných ujednání.
Němec Praha Čechy bund Němec Němectva Ortsra
13 article
Dále věnoval se otázce úřadnictva v Praze, níž neocenitelnou organisací německého úřadni- ctva dosaženo příznivého obratu, otázce něme- ckých sluhů, německých vysokých škol. Aby nalákáni byli němečtí studenti do Prahy. vydán agitační spis »Prag als deutsche Hochschul- stadt«. I jinak pečoval prý Ortsrat o studentské zájmy a se živým zadostučiněním konstatuje, že se přičinil o protokolování ran, utržených něme- ckými studenty za průvodu o sokolském sjezdu, jak známo »přečestná« to episoda z dějin něme- ckého studentstva v Praze. Ortsrat zakročil u příležitosti mezinárodních sjezdů, na nichž prý se Češi pokusili postaviti »české státní právo proti rakouskému«, zastupo- val »německou Prahu« o sjezdu hostinských Praze. Vystoupil proti dvéma německým sportov- ním spolkům, kteréž se postavily pod patronanei českého sportovního svazu, hájil ze »starožitné Prahy prý zděděná německá pojmenování ulie proti jednostrannému jazykovému vnucování«, bo- joval za dvojjazyčné nápisy na veřejných budo- vách. Přes zakročení Ortsratu nenalezla prý státní správa žádných důvodů proti »neslýchanému stavu jednojazyčných českých nápisů v nové magistrátní budově v Praze.« Ortsrat vydal revidovaný spisek »Führer durch Pragt«, v němž opraveny mnohéz nacionálního ohledu »mylné« údaje a hodlá vy- dati plan města Prahy s německými jmény ulic.
Čech Führer Pragt Praha český sportovní svaz Praga al deutsche Hochschul
14 article
Na konci své zprávy, která v »Pr. Tagblattu« za- ujímá stranu o čtyřech plných sloupcích, hlásá pražský Ortsrat, že hodlá býti především ústřed- nou zopatrné drobné práce«. Velikých a okamži- tch úspěchů nelze prý při dnesních národnost- ních poměrech očekávati. Tím více bude si hleděti obrany proti oněm útokům, kteréž prý každého dne a každé hodiny »německé právo obyvatelů tohoto města snižuje a zkracuje. Bůh vi, co si Ortsrat představuje »německým právem obyvatelů tohoto més a«. Jak z tohoto excerptiv- ního přehledu činnosti Ortsratu víděti, není ve- řejné záležitosti, spojené ať přirozeně nť násilně s otázkou národnostní, aby se Ortsrat nedovedl učiniti slovanské Praze nepříjemným anebo seo to nepokusil. Náleží mezi ony výbojné orga- nismy, kteréž sice nezabíjejí, ale svými štětinami. žahavými bradavkami a plyny dovedou se státi obtížnými. Ústředna drobné práce německé Praze . .
Ortsrat Praga Praha
15 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Lujo Vojnovič o poslání Hohenlohově. Dubrovčan kn. Lujo Vojnovič, který zastupoval Černou Horu na loudýnské konfe- renci míru, vyslovil v rozhovoru s jedním ital- ským novinářem své mínění o poslání prince Hohenloha. Poslání to je mu důkazem, že po- měr mezi Rakouskem a Ruskem nabyl formy tak kritické, že nebylo už jiného východu, než přímé, osobní zakročení obou panovníků. Ra- kousko se nyní namáhá, aby si zabezpečilo aspoň v severní Albanii zbytky svého vlivu na Balkáně, ale Rusko se tomu přičí, poněvadž Rakousko svým absolutním panstvím v Bosně a Hercegovině a protektorátem nad Albanií mohlo by se státi rozhodujícím státem balkán- ským. A toho Rusko dopustiti nemůže. Ale našel se jiný Slovan, rodilý Rus, Le- ontij Voronin, který se ve Vídní změnil zuřivého křesťanského sociála a zapřisáhlého odpůrce všech slovanských snah, a tento Rus navrhuje ve vídeňském „Volksbl.“ jiné rozře- šení sporu rusko-rakouského. Rakousko prý pro svou existenci potřebuje západní poloviny balkánského poloostrova i se Solunem. Ať te- dy Rusko dovolí, aby Rakousko mohlo zabrati celé království srbské, Černou Horu, Albanii a Makedonii a za to by Rakousko nenamital ničeho proti tomu, aby se Rusko zmocnilo Dardanel. Mimo to, aby byl pokoj také v Ha- liči a Polsku, ať Rakousko vymění s Ruskem východní maloruskou Halič za Kongresovku Rusko musí míti Cařihrad — končí Voronin — Rakousko musí zabrati Srbsko, Černou Horu Albanii a Solun. To je conditio sine qua nen hospodářské existence obou sousedních vel- mocí. Za ten návrh by Voronin zasioužil, aby ho bar. Chlumetzky jmenoval čestným Velko- rakušákém.
Vojnovič Hohenloha Voronin Rus Solun RakouskoUhersko Rakousko Rusko Albánie Balkán Boseň a Hercegovina Rus Vídeň Černá Hora Makedonie Dardanely Polsko Halič Cařihrad Srbsko Soluna
16 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Duma proti ministru osvěty. Včera po šestidenní debatě o prohlášení mi- nistra osvěty, týkajícím se interpelace pro poli- cejní zakročení proti studentské schůzce v gymna- siu Witmerové a zatčení několika účastníků, vy- slovila duma ministru osvěty Cassotovi nedůvěru a přijala 169 hlasy proti 165 resoluční návrh, po- daný kadetem Sčepkinem. Dumská debata o po- licejní politice ministra osvěty podala charakte- ristický obraz zvůle a byrokratické neschopnosti, která provází všechny kroky ministra Cassota. O něm plně se potvrzuje mínění knížete Eug. Tru- beckého, že ruský ministr osvěty může býti jen horší svého předchůdce. Násilnická politika ny- nějšího ministra osvěty dosáhla toho, že na ru- ských universitách jest přes 100 stolic uprázdněno a že nejlepší vědecké síly ruské university opusti- ly. Je to hrozná ztráta pro kulturní práci na Rusi, ale Cassot utěšuje se tím, že chce v cizině za- ložit semináře pro výchovu ruských universitních profesorů, čím ovšem dává na jevo, že vědeckou práci ruskou si necení. Denník „Russkaja Molva“ nedávno napsal, že ministr Cassot mu připomíná
Sčepkin Cassota Molva Rus
17 article
Wallenroda. Jako Wallenrod byl vychován v ci- zině a sloužil německému řádu „věrně a čestně“, až se dostal na prvé místo a zničil řád, tak Cassot. rodem Řek z Besarabie, byl vychován ve Švýcar- sku, později sloužil ruskému státu „věrně a čest- ně“, až se stal vrchním správcem jeho osvětové práce, kde si počíná tak, jakoby mu šlo o zničení ruské osvěty. V nedávné řeči i ministrpresident Kokoveov prohlásil, že v Rusku již nastal klid. proti tomu Cassot přechází z ministerstva osvěty na pole působnosti ministra vnitra a tvrdí ve své řeči, že střední a vyšší školy ruské jsou seme- ništěm revoluce. Uvedl dokonce několik případů na podporu svého tvrzení. Bylo by dosti po- divno, kdyby po tak pronikavém vzrušení mysli za revoluce mládež nebyla posud v jistém kvasu a duševním neklidu, kdyby mezi těmi 14- až 18letýmí nadšenci prosvobodu se neujalo nějaké krajní po- litické heslo. Konservativní nebo opatrnou nebývá mládež nikdy a nikde. Úkolem pedagogů jest právě pochopit tuto náladu mladých a čekat sho- vívavě, než se mládež vykvasí. Cassot této peda- gogické trpělivosti nemá a domnívá se, že pomocí policie zjedná nápravu proti přirozeným tenden- cím žáků. Žádá sice od gymnasistů naprosté pod- dání se zákonům a byrokratickým předsudkům, ale sám zákonů nezachovává. V debatě posl. Godnev mu vytkl, že porušil zákon, poněvadž dopustil, aby gymnasisté byli zatčeni a vyslýchání jen policií bez účasti zástupce školní správy, že nedbal ani tohd paragrafu trestníhozákonníka, podle něhož zatčení gymnasisté mohou být držáni jen v po- lepšovnách nebo v klášterech, a ne na policii, jak se stalo v případě gymnasistů Witmerové. Minist osvěty vyloučil žáky ze všech ústavů, ačkoli podle carského úkazu má se žák vyloučit jen po přesném zjištění viny v zločinné propagandě.
Wallenrod Kokoveov Witmerová Švýcary Rusko
18 article
V ruských školách, nižších, středních i vyš- ších, není vše v pořádku. Politika tam bují více. nežli le zdrávo pro učení. Ale nejvíce podnětůk politickým nepokojům ve škole dodávají minister- ská opatření, směřující jen k potlačení učitelské Individuality, nikoli k nápravě starého a všemi od- suzovaného režimu. Jmenovitě Cassot se přičiňuje o obnovu gymnasií typu hr. D. Tolstého, jichž ú- čelem bylo gramatickým studiem zkazit studento- vi zájem o současné otázky a vychovat umělé knížní pokolení. Nové pokolení nebylo sice dosta- tečně připraveno pro život, za to tím ocholněji vstupovalo do řad revolučních bojovníků. Nad tě- mito snahami, ohrožujícímí normální vývoj ruské o- světy, duma vyslovila svůj odmítavý soud. Zbrojení v Německu, Francie a Anglie.
D Tolstý Německo Francie Anglie
19 article
Německé listy potvrzují zprávy, že dle nového vojenského zákona má býti německá armáda roz- množena do r. 1914 o 90.000 mužů, takže stav armá- dy stoupne na 800.000 mužů. Při tom nepočítá se 62.000 mužů námořního vojska a vojsko osadní. kromě toho pak lze souditi, že číslice 72.000, ozna- čující oficiálně posavadní stav, je nižší než skuteč- ný počet. A toto ohromné sesílení armády vojen- ským kruhům německým ještě nedostačuje. Jal se sděluje z Berlína, kolují v říšském sněmu zprá- vy, že nový vojenský zákon, jenž má býti v nej- bližší době předložen, není ještě úplně dohotoven a že se na příslušných místech studuje další po- stup v tomto směru. Vojenské kruhy prý si přejí, aby dvouletá služba pro pěchotu byla snížena o 6 měsíců a aby rekruti byli zařaďování z polovice v říjnu, z polo- více v dubnu Toto opafření možno prý učiniti ben obav, neboť rychlý výcvik rekrutů loni v říjnu vzhledem na vážnou mezinárodní situaci měl zna- menité výsledky. Služba trvající půl druhého roku s povoláním polovice kontingentu v dubnu a druhé polovice v říjnu, by dovolila vzíti ku praporům mnohem větší počet mužstva a zmenšila by těž nevýhodu, že při propuštění jednotlivých tříd zmenší se stav některých pluků čašto o 50%%. Lidského materiálu je dosti, neboť více než 90.000 rekrutů se ročně nezařaďuje z nedostatku úvěrů v rozpočtu. Tyto německé plány budí ovšem velký rozrucl v zemích trojdohody a všeobecně se konstatuje, že pouhým faktem zvyšování svých vojenských silv nynější době tvoří Německo nový důvod k napět v mezinárodní situaci, již tak choulostivé.
Jal Berlín Německo
20 article
Ve Francii, které se německé zbrojení přede- vším dotýká, ozvala se již odezva, a jak ozná- meno, bude ještě do velkonoc sněmovně předlo- žena osnova nového vojenského zákona, která bude žádati pro armádu 500 až 600 milionů franků. Fran- couzská vojenská správa, jak se proslýchá, bude s snažiti, aby nedostatek lidského materiálu nahra- dila jiným způsobem. Uvažuje se o návratu ke tří- leté vojenské službě a vyskytuje se také plán 30měsíčná služby. Opatření toto bude míti výhodu že stav francouzských praporů v míru se tím opět- ně zvýší. K témuž účelu směřuje plán vydatnějšího rekrutování v afrických osadách, čímž se má zl- skávati stále více osadního vojska pro mateřskou zemi. Chystané reformy v dělostřelectvu mají z účel zejména vyrovnati německou převahu v těž- kém dělostřelectvu polní armády a v houfnicových bateriích. Vojenská správa vůbec sleduje tendenci která se ve Francii udržuje již po léta, totiž do- sáhnouti vysokým stavem armády v míru roz- hodné převahy proti Německu na počátku války předejíti tak německou mobilisaci.
Fran Francie Německo Velikonoce sněmovna
21 article
Také v Anglii se nové rozmnožování něme- eké armády živě komentuje. Ve vojenských kru- zích anglických panuje přesvědčení, vzdává-li se nyní Německo závodu s Velkou Brítanií ve zbrojení námořním, činí to jen prolo, aby mohlo veškeré své úsilí věnovati úsilí o rozvoj svých pozemních sil. Poukazuje se, že Francie, která má 40 niilfonů obyvatelů, nemůže závoditi počtem vojska s Ně- meckem, jež má 60 milionů obyvatelů, a proto musí hledati spojence. Velký vojenský a konservativní orgán „Morning Post“ píše v tomto směrui „Francie má již za spojence Rusko. Velká Bri- tanie je druhým možným spojencem. Francouzšt státníci budou se tázati, má-li Angílie dostatečno síly, aby mohla zjednati rovnováhu, byla-li by ochotna použiti jich k tomuto účelu a konečně můželli jednati v čas.
Anglie Německo Francie Rusko Morning Post
22 article
Tyto tři otázky dávají se zároveň britském národu. Vyžadují rychlé odpovědi, neboť nový stav vojenských věcí v Německu bude proveden za ně kolik měsíců. Odpověď Anglie rozhodne o budouc nosti Evropy at její vlastní. Nynější sítuace podobá se situaci r. 1793, kdy Arthur Young napsal: „Anglie drží rovnováhu světa Stačí, aby jen promluvila a bude všechno zasev pořádku.“ Dnes však by Young neřekl: „Stačí, aby jen promluvila.“ Slovo musí býti podepřeno činy oběťmi.“ V Anglii objevuje se ovšem dvojí proud; ger- manofilský tisk právě na základě nového stavu věe přinilouvá se za dorozumění s Německemt Z Londýna, 19. února. (K. k.) List „Daíly Chro- nicle“ dovozuje v úvodníku, že není příčiny, aby rozmnožení počtu vojska v Německu a Francii při- kládal se příliš velký význam. Působí-li síly, do- vozuje list, jež mají, jak se zdá, válečné tendence existují též ještě jiné síly, jež působí pro mír. Ně- kolikráte poukázali jsme na to, jaký vynikající úkol mělo Německo za krise balkánské při zabraňování svropskému konfliktu. Němečtí státníci jsou, poku jde o jich stanovisko k Anglii proniknuti patrně týmž duchem. List zmiňuje se s uspokojenímo projevech státních tajemníků zl. Jagowa a Tir- pitze a prohlašuje konečně, že rozladění mez oběma zeměmi vyvolává samo sebou temné mraky na obzoru evropském. Jejich přátelství zjedná kaž- děmu ministorstvu v Evropě úlevu. Budeme-li ny- nější nedorozumění urovnávati, připravíme tal cestu k trvalému evropskému míru
Young Německo Anglie Evropa Londýn Francie Daíl Jethro
23 article Schůze voličů v Hradci Králové.
Schůze voličů v Hradci Králové. Z Hradce Králové, 18. února. (Od zvláštního zpravodaje „Národních Listů“.) Městská rada královéhradecká svolala na dnešní večer do městského divadla veřejnou schůzi voličů a pozvala říšského poslance za město, radu zemského výboru dra Frantu, aby promluvil na ni o dnešní politi- cké situaci. Velký zájem, který se pro schůzi jevil, stupňován byl ještě tím, že na pořad schůze. pořádané v městě, ve kterém působí velice značný počet státních úřadníků, dán také referát o slu- žební pragmatice pro státní úřadníky a zřízencea že ziskán pro něj mluvčí nejpovo- lanější, totiž referent o služební pragmatice v po- slanecké sněmovně, posl. Ladislav Čech. Okolno- sti tyto měly za následek, že divadlo bylo ve všech prostorách posluchačí vyplněno. Dostavili se do něho v první řadě státní úřadníci a zřízenci a vedle voličů svobodomyslných také velice četní přivržen- ci oštatních stran politických. Vývody obou říš- ských poslanců byly vyslechnuty s největším zá- jmem a byly odměňovány častou pochvalou, kter vyvrcholila v srdečnou ovaci, když zástupce míst- ního odboru klubu státních úřadníků p. prof. Rejt- hárek, vyslovil jménem tohoto odboru nejvřelejš díky státních úřadníků poslanci dru. Frantov za úsilí, se kterým ujal. se a prosadil zařadění Hradce Králové do II. třídy aktivního přídavku státního úřadnictva a posl. Čechovi za všechnu jeho oddanost, se kterou se věnoval uzákonění slu- žební pragmatiky pro státní úřadníky a zřízence.
Franta Čo profesor Rejt doktor Čecho Hradec Králové slanecký sněmovna
24 article
Po této ovaci nepřihlásil seze státního úřad- nictva, pro které platí služební pragmatika v pl- ném rozsahu, nikdo o slovo, za to však vyvstal dva zástupci stavu profesorského, oba příslušníc strany realistické, na které vztahovati se budou předpisy schválené již služební pragmatiky jen čá- stečně a jenom do té doby, dokud nebude uzáko- něna pro profesory služební pragmatika zvláštní. a pronášeli proti ní známé námitky. Oba se však přesvědčili, že přítomné státní úřadníky na svou stranu nestrhli, a že souhlas, kterým byly jejich vývody provázeny, ozýval se jenom z řad národ- ních socialistů, realistů a sociálních demokratůa že naopak souhlas těch, pro které schválená slu- žební pragmatika byla vypracována, byl tím oká- zalejší, když přítomní oba poslanci jim odpovídali.
25 article
Schůzi zahájil po půl 8. hod. večerní jménem svolavatelky městské rady králověhradecké, sta- rosta města, zemský poslanec p. dr. Ulrich uvítav říšské poslance radu zemského výborup. dra. Frantu a p. Lad. Čecha, prohlásil, že úvodem do politické situace na říšské radě rád by promluvil o nynějším stadiu zemské politiky, avšak že nepokládá dnešní den za vhodný, aby navázal na program schůze jednak retrospektiv minulého dvouletí ve vyjednávání smíru česko- německého a sice proto, poněvadž bezprostředně stojíme před událostmi, které nechceme nižádným způsobem předbíhati a od kterých nás dělí jen malá chvíle. Dnešního dne má vláda sděliti zástup- cům české delegace ony linie, kterými měla by s upraviti jazyková otázka u úřadů zeměpanských. Jak tyto zásady budou konstruovány, o tom zná- mostí dosud nemáme, ale doufejme, že v nich bude upuštěno od postulátu nejen jazykové supremacie ale že v nich bude aspoň takový kus rovnoprávno- sti, kterého se dostalo Jiným zemím, jako Italům v Tyrolsku, Polákům, Srbům a Chorvatům v Dal- macii, ano i v Bosně a Hercegovině bez poškozen prestiže státní správy. Vzpomeneme-li si však n to, co v posledních dvou letech předcházelo, ne- můžeme se ubrániti skepsi. K tomu přichází druhá úvaha, která dáví podnět k další skepsi a to je čas. Z celého sou- boru vyrovnacích otázek jsou jen v referentských komitétech načrtnuty linic změny zem. zřízení, nen úplně načrtnuta úprava jazyků u úřadů zeměpan
doktor Ulrich Franta Čecho Italos Polák Srba Chorvat Tyrolsko Dal Boseň a Hercegovina
26 article
ských atd. Když jsme stáli na tom, že musí být splněno to, co původně bylo smluveno pro tak zv první otapu vyjednávání, tudíž také spravedlivá a demokratická úprava volebního řádu do sněmu království Českého, vytýkalo se nám, že je to ka- zimírství. Pokládal bych však, praví řečník, za ne- dostatek úcty ke sněmu království Českého ik sobě samým, kdybychom obšírně musili dokazo- vati, že demokratická, moderní úprava volebního práva do sněmu království Českého je nerozluč- ným junktim s celou materií oněch předmětů, které mají býti dle vzájemného ujednání předmětem prv- ní etapy česko-německého vyrovnání. (Výborněl Potlesk.) Nelze dále přehlédnouti, že nejsou ještě aniv zásadách jasně vyhraněny a vytýčeny otázky o- chrany našich menšin, a že, chceme-li míti řádný mír s druhým národem v Čechách, musíme míti pře- devším mír mezí sebou. (Výborně! Potlesk.) V této velmi komplikované a velice zodpovědné době, kdy se jedná o nové formy budoucnosti českého národa, musí býti opakovány pokusy, aby se tvoření to- hoto narovnání zúčastnili, pokud možno, všichní zástupcové českého národa. (Výborně! Potlesk.) Otázka úpravy volebního práva musí se pro- jednati také vzhledem k tomu, že 5. března 1914 uplyne 6leté období nynějšího sněmu království Českého a proto musí se vynaložiti mnoho energie, aby tak důležitá záležitost přivedena byla k žá- doucímu konci. (Výborněl) Přejeme si míru, ale míru počestného, který by odpovídal významu národa českého. (Výborněl Potlesk.) Za dnešních poměrů nezbývá nám, nežli hleděti k budoucnosti s klidem a rozvahou. Síliz nás pří tom vědomí, že se blíží nová doba, a že tvoří se nové názory státní.
Čechy
27 article
Tedy vůči tomu, že stojíme před novou fasí českého vyrovnání a před otázkou, budou-li pro- posice vlády takového rázu, abychom mohli na- vázali nit jednání v červenci přerušeného, pocho- píte, že dnešního dne nebudu se o věcech těch sl- řiti, a ponechávám je budoucnosti. Dovolte však, abych splnil povinnost, kterou městská rada mi uložila. Jsem rád a mohu konsta- tovati, že říšský poslanec dr. Franta, kterého vzpo- mínky z jeho života poutají ke Hradci Králové. splnil naděje, které jsme v něj kladli (Výborně! Po- tlesk) a že se nejen dopodrobna informoval o zá- ležitostech města, ale že se vpravil i do všech snů, které chováme. Jeho činnost jest nejen pří- mluvná, ale přímo tvořivá, a vše, čeho se nám po- dařilo docíliti, a vše, o čem doufám, že se podaří, stalo se účinnou jeho pomocí, kterou nám přinesl vstříc. (Výborně! Potlesk.) Pokládám proto za svou povinnost, abych mu zde veřejně vzdal za to díky. (Výborně! Potlesk.) Poněvadž pýchou našeho města jest, že chová velké množství inteligentního živlu úřadnického poněvadž právě v poslední době kruhy úřadnické byly dotčeny služební pragmatikou, a poněvadž jest známo, že posl. Čech zasadil se ze všech sil, aby služební pragmafika stala se zákonem, pokládám svou povinností, abych také v tomto shromáždění si přál, aby i ve prospěchu dalších dosud nesplně- ných přání vyvinul činnost zrovna tak úspěšnou, jako v otázce služební pragmatiky. (Výborně! Po- tlesk.) Posl. rada zemského výboru p. dr. Franta, po- děkovav za slova uznání starosty města p. dra. Ulricha, promluvůi
Ted doktor Franta Posl Ulrich Hradec Králové Čechy
28 article
o politické situaci.
29 article
Pravil, že všichni jsme pod dojmem událostí balkánských. Válka je sice vždy hrozné neštěstí, ale zde může nám býti aspoň uspokojením tím, že na Balkáně objevila se nová síla slovanská, která bude míti na osud Evropy velký vliv. To je dojem potěšující, ale zarmucujícím je, že politika našeho státu nemůže najíti cestu, aby se řídila prospěchem svým vůči Balkánu. Zdá se, že fi, kteří řídí osudy rakousko-uherské říše, nevidí jasně, neboť by jinak musili viděti, jaký je prospěch jejího obyvatelstva a sice prospěch nejen morální a po- litický, nýbrž i velmi silně hospodářský.
Balkán Evropa
30 article
V dalším zabývá se řečník činností na říšské radě, vzpomíná vzniku Jednotného klubu českého a vyličuje jeho rozbití, které mohlo by se snad vysvětliti některými příčinami, avšak nedovedesi vysvětliti, že národ hned nehnal všecky české po- slance zpátky do Jednotného klubu. (Výborně! Po- tlesk.) Hlavní pozornost sněmovny upoutaly vo- jenské předlohy, finanční oprava a služební prag- matika, ale přes tyto tři věci sněmovna projed- nala tolik předloh zákonů, jež řečník zevrubně vypočitává a vrací se pak k vojenským a finančním předlohám, o kterých zevrubně promlouvá. Líčí celý průběh jednání o zmíněných předlohách a probrav jejich obsah, obhájil postup poslanců svobodomysl- ných i způsob jejich hlasování. Nejvíce zdržel se u obsahu předlohy o válečných výkonech, poukázal. že oposiční strany české, které vytýkají poslan- cům svobodomyslným jejich stanovisko ku předloze té, samy ji nezmařily, ač mohly, nevyuživše ob- strukce své do posledních momentů. (Souhlas a po- tlesk.) Když probral malý finanční plán, přešel řeč- ník k některým věcem aktuálním a zabýval se zejména předlohou o vodních cestách, která, jak lze se naditi, bude projednána po Velikonocích, vyslovil politování, že jednání ve výboru pro so- ciální pojišťování nejde tak ku předu, jak by si přál a přešel pak na česko-německé vyjednávání, kterého dotkl se potud, pokud souvisí se vše- obecnou situací politickou a pokud vrhá stín do říšské rady.
31 article
Velký spor byl o postup, který má delegace česká zaujati na říšské radě, Čeští poslanci byli zvoleni za vlády, která nám byla ve všem ne- přátelská, a z toho vzniklo domnění, že česká de- legace za všech okolností má býti v oposici za kaž- dou cenu. To se lehko řekne a je lehkou věcí býti v oposicí za každou cenu. Ale co se děje potom vedle nás a proti náml Věcná oposice je přece něco jiného a jest docela jinak odůvodněna, nežll oposice za každou cenu a zkusili jsme za vlády bar, Bienertha, co to dělá, když se tato oposice provádí. Poslanci svobodomyslní ve volebním ruchu hlásali politiku reální a proti té nebylo na schá- zích protestováno žádnou stranou, a když přišll na řišskou radu, také ji provozovali, a sice prolo, aby nabylí pevné půdy. Avšak je známa duše če- ského lidu. Je to netrpělivost. Kdykoli za několik měsíců nepodaři se dosíci toho, k čemu třeba pracovati leta, vznikne v našem lidu netrpělivosk. nespokojenost, zejména pak tenkráte, stane-li se skutek, který nás vhání tam, kde jsme nechtěli býti.
Bienerth