1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 20. února 1913.
Praha
4
article
Ma ranní avečerní listy
předplácí sea
V Praze v administrací.
9 K-
na měslc.
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měsíe. . . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve Gliálkách
na měsíe . . . . . 2 K 80
Poštou
a měslo
Ba čtert fotá. . . . 9 R or
s dvojí zásllkou
na riet ::kB
Na posledních stanicích
v Uhrách.
- Vládnoucí systém uherský překvapi
v úterý oposici někdejších „velikých poli-
tiků“ snad ještě důkladněji, nežli se to dělo
za velení hr. Tiszy ve sněmovně uherské,
z níž byli loni polícií pešťskou „kus po ku-
se vyvedení ti, kdož po více než deset let
ovládali veřejné mínění, kdož jakožto
„koalice“ řídili státní kormidlo uherského
království, a kdož nyní — mimo sněmovnu
— také rokují o famosní volební opravě
pp. Lukácse a hr. Tiszy. Oposice tato,
vidouc, že ani jediný z její bojovných pro-
středků dosud neměl úspěchu, že země zů-
stala při bezohledném postupu předsedy
sněmovny celkem klidna, že jí odnikud ne-
podávají záchranný pás, aby naprosto ne-
utonula, a chtějíc nicméně dostati se opět
navrch, nastoupila cestu stejně bezohled-
ných útoků proti držitelům moci, jakým
vydáni byli vlastní její členové, jakožto
immunní zástupci „národa“
Pošta
Lukács
Ma
Praha
Uhry
Tisza
R or
kB
5
article
Stalo se tak asi v domněnce, že tato
nová taktika najisto učiní další trvání mi-
nisterstva Lukácsova nemožným, a co se
nepodařilo dosíci zvrácenou taktikou sně-
movní, že se podaří za přispění — soudní-
ho! Bývalý státní tajemník v ministerstvě
koaličním, Désy, jsa zajisté zasvěcen do
tajností ministerských kanceláří v Uhrách,
nazval nynějšího předsedu ministerstva Lu-
kácse „největším panamistou“, a uvedl spo-
lu několik přípádů, z nichž dovozoval, že
téměř pět milionů korun státních peněz
bylo použito k agitacím volebním pro ny-
nější vládnoucí stranu za předešlého mini-
sterstva hr. Khuena-Hédervára, v němž.
Jak známo, nynější předseda Lukács zastá-
val hodnost ministra financí.
Lukács byl takto donucen domáhati
se soudně zadostiučinění proti Désymu,a
chystané přelíčení slibovalo státi se nejen
sensační událostí prvé třídy, ale i smrtící
ránou pro vládu. Pokud se očekávání jed-
něch i druhých splnilo, jest známo z roz-
sudku, soudně již ohlášeného. Soud prostě
vyloučil nabízený Désym důkaz pravdyo
všech tvrzeních, jež se týkala zasahování
do voleb pomocí veřejných penězj za to při-
pustil důkaz v jediném případu vlastního
obohacení Lukácsova — dobrým prode-
jem jakésí usedlosti prostřednictvím kte-
rés spořitelny.
Tímto opatřením soudním stlačen byl
rersační případ na obyčejný přečin proti
bezpečnosti cti, a ježto obhájce jednání
roudní pokládal za zmatečné a soudní síň
protestem opustil, netrvaje na připuště-
nám důkaze pouze o jediném případě, vy-
nesl soud ihned rozsudek a odsoudil býv.
státního tajemníka Désyho na měsíc do vě-
zení, k zaplacení 400 K pokuty, jakožto
trestu vedlejšímu, k náhradě nákladů soud-
nich a otištění rozsudku v „Pestí Hirlapu“.
Lukácsův
Lukács
Uhry
ministerstvo Lu
Pest Hirlap
6
article
Jest patrno, že rozsudek nikterak ne-
přispěl k vyjasnění podstaty pronesených
obvinění, za to vnesl do veřejných poměrů
v Uhrách nový dokument ku poznání, že
mimo Uhry není života, a je-li, že není
takovýl
Připad zůstal i po rozsudku nevyjas-
něný právě tak, jako byl v den, když Lu-
kács dal podati na Désyho žalobu; a for-
málně jest případ soudně vyřízen tak, že
nynější předseda a ostatní uherští ministři
mohou se dále věnovati svým úkolům ve
správě uherského království a v politice
vnitřní.
Pro soud jest to zkrátka pouhý přečin
proti bezpečnosti cti, ale stačí to i mimo
uherské stěny soudní?
Hned, jak rozsudek vešel ve známost
opětovali tři vynikající předáci oposiční.
hrabata Julius Andrássy, Albert Appony
a Aladar Zichy ve veřejném prohlášení to-
též, co tvrdil o Lukácsovy Désy, a tím
ještě více ozářen stav veřejných poměrů
Uhrách.
5s lilamnne Hi var
Tímto činem tří oposičních hrabat po-
staven Lukács opět před veřejností na
pranýř, a ježto se právě vylíčený soudní
postup sotva dá opětovati, zdá se býti na-
prosto a nezbytno nutno, zasáhnouti do ve-
řejných poměrů v Uhrách tak, aby se pře-
dešlo přibývajícím vášním strannickým me-
zi stavovskými koteriemi maďarských po-
litiků, kteří touze své po vládní moci ne-
štítí se již obětovati samy základy ústav-
nosti.
Možno-li, aby z kruhů těchto politiků
maďarských vzešla opravdová reforma vo-
lebního práva, když jí svého času neprová-
děl hr. Jul. Andrássy a když jí ani nyní
ještě nechtěji provésti stoupenci hr. Tiszy?
Lukács se pokouší ovšem i nyní ještě
udržetí se; v odpovědi na prohlášení hr.
J. Andrássyho a soudruhů vytýká, že vůd-
cové oposice ho chtějí u soudu zničiti
mravně, nejsouce s to, čeliti mu politi-
cký. —
Lu
Julius Andrássy
Albert Appon
Aladar Zich
Lukácsův
Lukács
Jula
Andrássy
J Andrássy
Uhry
Tisza
7
article
Obnovené vyrovnací kon-
ference česko-německé.
Z Vídně, 19. února.
Bylo vydáno toto komuniké: Konfe-
rence vlády se zástupci Němců z král. Českého
ve příčině vnitřního jazyka úřadního a záleži-
tostí s ním souvisících zahájena byla dnes o
půl 4. hod. odpol. v ministerstvu vnitra. Vláda
zastoupena byla m.-p. hr. Stürgkhem, min.
vnitra bar. Heinoldem a místodržitelem
kn. Thunem. Němečtí zástupcové dostavil
se vyjma dra. Urbana, jenž předsedati musí
ve výboru finančním, plným počtem a to po-
slanci: dv. rada dr. Bachmann, dr. Dam m.
dr. Herol.d, dr. ryt. Lodgmann, Pacher.
dr. Roller a dr. Schreiner, potom pak
členové panské sněmovny tajný rada dr
Baernreither a hr. Ervín Nostitz. Pro-
tokolistou byl dvorní rada bar. Eichhofí
Konferenci předsedal ministr vnitra bar.
Heinold.
Němec
Stürgkh
Thun
doktor
Bachmann
Dam
Herol
Pacher
Roller
Schreiner
Baernreither
Nostitz
Vídeň
Urbano
panská sněmovna
8
article
Min. předseda hr. Stürgkh zahájil schů-
zi ukazuje na výzvu k vládě vznesenou, by vy-
ložila svoje stanovisko stran vnitřního ja-
zyka napřed všeobecně, potom
vzhledem na úřady pražské, na
úřady poštovní a na personáln
stránku úřadnickou. Této výzvě vláda
vyhověla. Potom ve dlouhém výkladu sděli
bar. Heinold zásady, které vláda vytkla
ve všech těchto záležitostech na zevrub-
ných poradách. Dellnitivnítexta vy-
budováni zásad těch, prohlásil bar
Heinold, budou úkolem porad se zá-
stupci obou národů král. Českého
Potom konala se informativní roz
prava, za které účastníci konference pronesli
se o všeobecných hlediscích vládních a jedno-
tlivých částech otázek obsažených ve vlád-
ních zásadách. Potom ministerský předseda
ministr vnitra dali vysvětlení, čehož účastnil
se také místodržitel kníže Thun. V informa-
tivních rozpravách bude se pokračovati, až
němečtí zástupcové zprávy dnes jim dodane
ve svém foru projednají a formulují další otáz-
ky, které na vládu vznésti chtějí. Osmičlenný
výbor německý za účastenství dra. Baer-
reitherra a hr. Ervina Nostitze koná zítra
o 10. hod. dopol. schůzí v poslanecké sně-
movně. Konference frvala do půl 8. hod. več.
Stürgkh
Thun
Baer
Nostitz
9
article
Z Vídně, 19. února. (Zvl. telef. zpráva N
Listů“.) Němciprojevili nadvládním
elaborátemvelkou nespokojein ost
z těchto důvodů: svoee
1. poněvadž je neurčitý, neobsahuje
žádnýchpevných norem a protože na
dotaz, jak by se v konkretních případech
la neb ona forma dělala, nedostalo s e
jim dnes žádné odpovědí;
2. pro odsitavec, který je věno-
ván Pralzei
3. pro odmítnutí sekčionován
úřadníků dle národnosti.
Němci prohlásili dále, že není elaborátem
vládním pro ně situace nikterak změněna, t.j-
zlepšena, že tedy zachovávají sek
elaborátu vládnímu naprosto lho-
stejnč.
Tisková kancelář vydala tuto zprávu:
Z Vídně, 19. února. (K. k.) Za předsedni-
ctví ministra vnitra a v přítomnosti minister-
ského předsedy a českého místodržitele ko-
nala se dnes porada o úpravě jazykové otáz-
ky u státních úřadů v Čechách. K tomu cíl
dostavili se do ministerstva vnitra zástupe
ústavověrného velkostatku a sdružení něme-
ckých říšských poslanců z Čech. Vláda uvedla
Němec
Vídeň
Čechy
10
article
na přetřes všeobecná hlediska, na něž dlužno
v zájmu státu vzíti zřetel při zákonné úpravě
tohoto předmětu. Potom následovala informa-
tivní diskuse, za níž rovněž tak jako ve vče-
rejší poradě byly proneseny mnohé námitky
a uplatňovány pochybnosti.
11
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Rakousko a Srbsko.
Sl-k. Z Bělehradu, 19. února. (Zvl. tel.
»Nár. Listů«.) Ve zdejších vládních kruzích
budí podiv zprávy vídeňského tisku o úmyslu
rak.-uherské vlády upraviti obchodně-poli-
tické poměry, zejmena se Srbskem, bez
ohledu na válečnou situaci. Ve
Vídni se velmi klamou, domnivají-li se, že
Srbsko může tyto zprávy radostně pozdra-
viti v době, kdy vídeňský tisk zároveň pro-
paguje zájmy velké Albanie, otevřeně při-
znávaje, že má býti přední stráží Germán-
stva. Chce-lí si Rakousko získati přátelstv
Srbska, musí odložiti všechny podobné plány.
žádají-li se od Srbska záruky miramilovnosti
pro budoucnost, třeba, aby monarchie upra-
vila své vztaby k němu spravedlivě. Srbsko
pak přirozeně v každém obledu bude dávati
přednost sousední monarchii před vzdáleněj-
šími státy a to tím spíše, že přes polovina
obyvatelstva jest slovanská.
Srbsko bude k úplné reorganisaci stát-
ního života potřebovati aspoň čtvrí sfoletí
po stránce finanční pak alespoň půl milli-
ardovou investiční půjčku. Přes to vše
Srbsko odpoví zdvořile na úsilí o úpravě
obchodně politických styků. Dokud však
trvají vojenská pobraniční opatření, těžká
mluva o obchodně politických záležitostech.
Germán
Balkán
Rakousko
Srbsko
Bělehrad
Vídeň
Albánie
12
article
Rumunsko a Bulharsko.
Ze Sofije, 19. února. Nynější klid v ru-
munsko-bulharském vyjednávání o-
značuje se za příznivou přiedzvěst,
že oba státy jsou odhodlány mírumilovně
upravit sporné záležitosti tím způsobem, že
přenechají je mediaci velmocí, od
jejichž rozhodnutí si zdejší vládní kruhy sli-
bují nejlepšího prospěchu pro Bulharsko. Lon-
dýnský vyslanec bulharský telegrafoval včera
ministerské radě, že v rozmluvě se sirem
Greyem bylo mu sděleno, že Bulharsko
nemusí se více obávat Rumunsk a
Sprostředkování velmocí.
M. Z Kolína n. R., 19 února. (Zvl. telegr.
„Nár. L.“) Dle buliepeštské depeše. „Köln.
Ztgu. odmítá rumunská vláda ve své dneš-
ní, do Sofije odeslané notě, bulharskou na-
bídku jako nedostatečnou. Nicméně nesáhne
Rumunsko ke krajním prostředkům a vy-
čká sprostředkování nebo rozhodčí soud
velmocí. Proslýchá se, že tato nabídka vel-
mocí v úřadní formě byla právě učiněna.
Grey
Köln
Rumunsko
Bulharsko
Lon
Kolín
13
article
Válečné přípravy Rumunska.
Válečné přípravy Rumunska.
Čm. Ze Sofíje, 19. února. (Zvl. telegr
„Nár. Listů“.) Dnes večer došly
sem určíté, poplašné zprávy, že Rumun-
sko stahuje proti Silistrií sílné oddíly
dělostřelectva a jízdy a že se chystá
k povolání záložníků.
Princ Ghika prohlašuje, že ve
dvou neb třech dnech opustí Šofiji. Tyto
výhrůžné kroky Rumunska, jež na dru-
hé straně současně se uchází o spro-
středkování velmocí, způsobily zde silné
rozladění. Bulharsko šlo ve svých ústup-
cích do krajností, a to z dobré vůle. Vá-
lečné výhrůžky Rumunska mohly by mí-
ti pouze za následek, že Bulharsko by
odvolalo i to, co dosud povolilo.
Rumun
Ghik
Rumunsko
Silistrie
Bulharsko
14
article
Zprávy z bojiště,
Zprávy z bojiště,
Z Cařihradu, 19. února. Jistý důstojník
který sem včera přibyl z Gallipole, oznamuje.
že z pevnosti Bulajrlu je nyní již následkem
šťastného přistání nepřítele zabrána pobřežní
tvrz také z jižní strany. Hlavní tvrz má pouze
60 děl, leč bude se zrovna tak hrdinsky protí
přesile nepřátel bránit jako Drinopol. Dle
jíné pověsti postupuje již většina spojeneckého
vojska proti evropským tvrzím dar-
danelským. Na pancéřóvém křižáku „Tor-
gut Reis“ propukla cholera.
Bombardování Skadru.
Z Cetyně, 19. února. (K. k.) Z úřadního
čemnohorského pramehe. Pokračuje se s úspě-
chem v bombardování Skadru. Na levém
křidle oddilu Martinovičova, který obsadío
vesnici Zuos, zahájil nepřítel z Brdice vy-
datnou palbu z děl. Černohorci energicky
palbu opětovali, čímž turecká děla byla
umičena. Palba tureckého dělostřelectva zů-
stala bez výsledku. Na ostatních bodech
panuje celkem klid, až na některé bezvý-
zdamné šarvátky. Černohorci se chystají
k útoku. Turci činí přípravy k obraně.
Turecká porážka u šarköte, ea
Z Caříhradu, 19. února. K turecké po-
rážce u Šarköje se oznamuje: Bulhaři
podminovali tam veškeré silnice na několik
kllometrů. Větší místa s vyloděnými Turky
vyhodili pak do vzduchu. Dle zpráv
lodníků plove v pobřežních vodách před Šar-
köjí až po Gallipoli tisíce mrtvel vojínů, kteří
byli výbuchem zabiti nebo při bezhlavém útě-
ku na loď ulonuli. Celkové ztráty tureckéu
Šarköje a Bulajru odhadují se na 15.000 mužů.
(Víz poslední zprávy.)
Reis
Martinovičův
Zuos
Černohorec
Turek
Bulhar
Cařihrad
Drinopol
Cetyně
Šar
Gallipoli
Bulajrlo
15
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Finanční výbor. lisim
ě n on
tonntno
O prohlídce knih.
—o o
Z Vídně, 19. února.
a v(Zvl. telef. zpr. „Nár. Listů“.) os l
Celý den rokoval dnes finanční výbor o
přohlídce knih. Posl. dr. Rašín pro-
mluvil o ni s hledisek, s kterých o tomto pro-
středku u nás uvažováno nebylo. Ukázal k to-
mu, že zvýšení berní morálky se těmito pro-
středky nedocílí, poněvadž nesměřuje proti
přijmům z kapitálu ani proti příjmům ze ze-
mědělství, ačkoliv právě zde přiznané příjmy
jsou malé a to přes to, že následkem ochran-
ných cel a zákazu dovozu dobytka přijmy ze-
mědělské zajisté stouply. Konstatoval, že opa-
tření prohlídky knih jest opatření jednostran-
né, proti městskému obyvatelstvu řízené
nebude jistě proti zemědělskému obyvatelstvu
prováděno, jelikož celá finanční politika smě-
řuje ke stálému zvyšování přímých daní v mě-
stech za současného snižování daňového bře-
mena zemědělství.
Český mluvčí ukázal, že pro berní účely
nebude mít prohlídka velkého dosahu, poně-
vadž konec konců zachytí jen malý poměrně
počet těch, kdož knihy vésti musí.
Za největší nebezpečí hospodářské pova-
žuje, že prohlídka knih povede k tomu, že si
nezavedou knihy ti, kdož dle zákona k tomu
nebudou nuceni. Poněvadž pak snahou všech
stran, kterým udržení a rozvoj středních sta-
vů leží na srdci, musí být, aby živnostníci
V drobném prodeji
ranni číslo o sobě .4 za lh
večernl
Vecfiiiálkách na venkově
ranní člslo
s t o
večerni . . . . . . . . 5 h
lnseráty
plati se hotově napřed
Předplaceni a insorty přijíma
sdministrace v Marlanské ul.,
Tami nacházejí se táž
redakee, tlskárna a xpodine
„Národnlch Listů“.
Rukopiav se asvraeei
Posl
doktor
Rašín
Vídeň
Marlanský ulice
16
article
rolníci knihy svým poměrům přiměřené si za-
vedli, jest nucenou prohlídkou způsobována
nová těžká překážka rozvoje řádného kniho-
vání v těchto vrstvách. A tyto škody nemo-
hou být vyváženy velmi pochybným prospě-
chem, který bude mít z toho fiskus. Jen jed-
ním směrem mohly by být tyto škody aspoň
vyváženy: kdyby byly dány zákonné kautely.
že důkaz řádně vedenými knihami bude míti
závaznou moc, bude ochranou proti libo-
vůli úřadů.
Posl. prof. dr. Funk ukázal, pokud se
týče zásadní otázky prohlídky knih na své
výklady, učiněné v debatě povšechné, kde již
stanovisko své o důkazu knihami vytkl a při-
pojil se plně k výkladům dra. Rašína. Zdůraz-
nil, že strana, kterou zastupuje, daleka jest
být ochránkyní defraudací berních, že však
nezbytně trvati musí na kautelách, jež by
znemožnily zneužívání knih. Podrobně pojed-
nal pak o věrohodnosti knih. Ukázal na praxi
nejvyšších instancí států, ve kterých povinné
předkládání knih je zavedeno a dovodil od-
tud, jak z nevěcných důvodů děje se zde ode-
pírání věrohodnosti knihám. Aby tak nebylo
u nás, třeba zameziti přesnými normami ze-
jména vyloučením t. zv. „volného uvažování“,
Posl
profesor
doktor
Funk
Rašín
17
article
Upozornil potom na rozdíly pojmové „ volné
uvažování“ (freies Ermessen) a „volné oce-
ňování důkazu“ (freie Beweiswürdigung)s
ohledem na literaturu a nálezy správního sou-
du. Se stanoviska toho žádal, aby záležitost
„řádného vedeni knih“, na které závíseti má
plný důkaz knih obchodních, nebyla činěna
závislou na volném uvažování, nýbrž na vý-
roku znalců, jakož aby nebyly vylučovány
knihy, ve kterých nějaká nepravidelnost nebo
vada se vyskytuje beze zřetele na okolnosti
jiné. Dr. Funk žádal dále za doplnění před-
pisu § 276. stran ochrany tajemství obchod-
ních, aby vůbec všechny okolnosti, ze kte-
rých by mohlo se dovoditi prozrazení tajem-
ství, nesměly býti komisi sdělovány.
Návrh zpravodaje dra. Lichta zmiňuje se
jen o „odběratelích a pramenech odběru“ jako
takových, které nemají býti sdělovány nikoliv
o pramenech jiných.
Ve smyslu tom podal dr. Funk 3 návrhy.
Zítra koná se hlasování o pro-
hlídce knih.
Funk
19
article
Z Vídně, 19. února. (K. k.)
Posl. Winarsky dovozuje, že návrhy posl. dra.
Lichta a četné jiné dodatečné návrhy učinily by
prohlídku knih úplně illusorní. Kdyby tyto návrhy
byly schváleny, musili by sociální demokraté změ-
niti též své stanovisko k dani z osobního příjmu,
neboť nemají naprosto žádného zájmu na zavedení
zákona, který by zatěžoval nejchudší vrstvy a ne-
dotýkal se největších boháčů.
Posl. Modráček navrhuje toto znění § 210. odst.
2. a 3.: Z usnesení komise jest poplatník povinen
předložiti knahlédnutí a prozkoumání své hospo-
dářské a obchodní knihy, smlouvy, dlužní úpisy.
kvitance nebo jiné, v jeho majetku se nacházející
listiny, jež mohou přispěti k zjištění skutečností.
podstatných při ukládání daní. Předseda komise
jest oprávněn nahlédnouti u všech státních a ko-
munálních úřadů, jakož i u bank a podobných pe-
něžních ústavů do knih, akt, listin atd., týkajících
se příjmových poměrů poplatníka, po případě jest
oprávněn poříditi si z nich opis. Nahlédání do knih
spořitelen a obecně prospěšných pokladen není
však dovoleno. Pro případ zamitnutí se navrhuje.
aby ustanovení tato byla omezena na poplatníky.
jichž příjem, daní povinný, odhaduje se výše než
na 4000 K. Dále navrhuje řečník k § 219. tento do-
datek: Odvolání poplatníkovo může býti ústně nebe
písemně dáno do protokolu
Posl. Fon podává několik dodatečných návrhů.
mezi nimi žádá za ustanovení, že prohlídky knih
nemůže se užívati u poplatníků, jimž byla přede-
psána výdělková daň nejvýše 30 K.
Posl. dr. Rašín jest odpůrcem prohlídky knih.
Jest sice nutno, aby morálka berni byla povzne-
sena, ale prohlidka knih se k fomu nehodí, po-
Posl
Modráček
Fon
K Posl
doktor
Rašín
Vídeň
20
article
Potřebovaly se ovšem v Uhrách peníze
na volby i před Lukácsem, ale že by vo-
lební protekce šla tak daleko, až otráví
všecek politický život v nejvlastnější ma-
Jarské vládnoucí třídě, že soupeřící odpůr-
ci vyčerpají všecky možné prostředky až
na dno — to nasvědčuje tomu, že posa-
vadní soustava vládní v Uhrách nejen se
přežila, ale i vyžila, že se slovem blíží —
k posledním stanicíml
Lukács
Uhry
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
s e
Vedutista.ena
O generály a velké vojevůdce netřeba
míti jakých starostí do budoucna. Úřadní
historikové generálního štábu postarají se
oty, jichž strategické a staktické činy
uznány jsou za důležité složky v průběhu
vojen aneb aspoň ve vývoji vojenství, a
jestliže nad to bylí i velcí hrdinové a muži,
najdou své neuniformované monografisty.
Bitvy vyhrávají generálové, ale život v nich
nasazují a přečasto i ztrácejí vojínové v řadě.
Mezi nimi stateční bijci a hrdinové na vlastní
pěst. Kdo zpívá jejich slávu? Mízí už v ne-
patrné časové vzdálenosti, leda že někteří
v lidu zanechali po sobě anekdotickou
stopu.
eta seh ssern
V umění nejinak. Vrcholy a horské štíty
přerůstají a zastiňují slabší a menší bojov-
níky, množství podružných a nazdařbůh stří-
lejících, poněvadž drží pušku v ruce. Alei
mezi nimi jsou zdalní vojáci, jejichž výkon
sic nerozhoduje v příští dráze vývojové
linie, přes to však zůstává činem nějakého
zvláštního pozoru hodným. Síň rytin v Museu
král. Českého vykládá nyní na delší dobu
část takového skromného díla a tím vyzve-
dává ze zapomenutí kresliče, akvafortistu a
akvarelistu, jehož práce jistě nikdy nevy-
rostou v umělecké hodnotě, za to každým
rokem roste jejich cena jako historického
dokumentu. Nebyl to ani umělec z povolání.
Jeho životní kariera proběhla mezi lety
1829 a 1867 od právnického akcesisty až
k radovi zemského soudu první třídy a po-
šinovala jej z Prahy do Lokte, odtud do
Trutnova, pak do Hradce Králové, odtud
se vrátil do Prahy, sic do výslužby, ne však
na odpočinek. Vincenc Morstadt se jníeno-
val tento úřadník, který všude kde byla
kam příšel kreslil a kreslil na listky, listy
a celé plachty, pohledy a panoramy, měcta
Morstadt
Praha
Trutnov
Hradec Králové
22
article
zevně a vnitř, stavby zevně a vnitř a nic
jiného. Očividně byl to muž neobyčejný
v píli a pořádku, v úřadě i své zobrazova-
telské náruživosti. Nežli zemřel, napsal
svou biografii a přikázal ji i s tím, co
na svých kresbách, malbách a rytinách ještě
doma měl, Českému museu, asi osmdesál
kusů. Dnes čítá jeho sbírka v Museu na
půl třetiho sta čísel. A přece je to jenom
nepatrný zlomek. Sám udává, že jedině
z Kolína, svého rodiště, nakreslil přes sto
různých pohledů, jimž věvodí konturové
panorama z velké zvonice; na čtyry metry
dlouhé. Pobývaje 1868 v Teplicích, nemocný
hostcem, nakreslil pro lázeňského lékaře
dra. Kralzmanna šestačtyřicet pohledů z Teplie
a okolí. Na sklonku svého života, stařec dnou
v ruce sklíčený, nakreslil lužkou a maloval
sepií jedině v běhu tří let dvěstětřiasedm-
desát pohledů na Prahu a z Praby. Ještě
pět dní před svojí smrtí, třiasedmdesá liletý.
sedí v nádvoří při Vladislavském sále
maluje dokud mu štětec nevypadl z ruky-
Už tento akvarel nedokončil. Myslím, že se
nepodaří sestaviti kdy úplný a bezmezerný
seznam Morstadtových prací, ačkoliv sám
z paměti si poznamenal mnohé, jež svými
kresbami a malbami podaroval. Kdyby se tak
stalo, měl by jeho catalogue raisonné na
tisíce čísel, jejichž rozměry plošné rychle
rostou a mají počátek svůj v pouhém na-
dání a autodidaktství, neboť několik málo
hodin, jež mladý studiosus příležitostně
ztrávil při kreslení hlav a figur dle předloh
na pražské Akademii (1815) nemají pro
žádného významu. Pud, a nic jiného, který
vtiskl chlapci tužku do ruky, trvá v muž
a starcí s nezměněnou intensitou až do jeho
posledních dnů a udržuje jeho stroj v ne-
unavněm běhu.. Po šedesál a více let.
Morstadtův
Kolín
Teplice
Praha
23
article
Morstadlova produkce má nepopíratelně
rys úřadnický: přechází na ní a do ni mnoho
vlastností řádného, svědomitého a na ne-
přetržitou souměrnost denního výkonu na-
vyklého úřadníka, který poctivě plní své
povolání. Jeho tep bije stále stejně, jeho
mysl nezná bouří a fantasie, a jestliže kdy
na chvilku přece nějaký náraz vyšine je
z rovnováhy, pan rada ustane na tak dlouho
v práci, dokud se zase neuklidní. Úřadní
stroj musí pracovati klidným, pravidelným
chodem. Takové jsou také Morstadtovy
kresby i akvarely. Jeden, čtverečný centi-
metr jako druhý. Nerozpozná na nich nikdo,
kde kreslič začal a skončil, nevyzkoumá.
která partie ho chytla, který bod rozehřál.
rada
Morstadtův
24
article
Nic v nich není nadřízené a podřízené; nie
také neprozrazuje v nich jaké nejistoty a
hledání. Všechno sedí jistě a určitě jako
pozorné písmo v rozvážném konceplu vlastno-
ručně na čisto opsaném, a sedí také hned
definitivně na ploše papíru, v jeho obděl-
níku. Pan aktuar, sekretář nebo krimináln
rada nosí rámec ve svém oku: kam jím po-
hledne, hned v něm všechno je spořádané
jako čistě vyřízené akty. Komposíci mu stav
pánbůh; má ji hotovou, kdekoli se postav
se svou rýsovkou. Okreslí ji ze skutečnosti
O nic jiného mu nejde nežli o tuto skuleč-
nost. Podává o ní tužkou a šťětcem hodno
věrnou zprávu, jako by vypovídal potl svě-
deckou přísahou. Můžete jí věřit do časové
vzdálenosti, na slovo a do posledního tahu.
V Museu vystavili nyní hlavně Mor-
stadlovy pražské pohledy. V. Morstadt jest
kreslícím historiografem a topografem Prahy
od roku 1814 až do 1875. Kresli její pano-
ramu se všech stran: s obou břehů řeky.
s týnské věže, z Letné a Hradčan, ze Sakra-
bonky a Štvanice, ze Zámeckých schodů
Petřína, od »Tří zvonů« a Odkolků, s vy-
šehradské skály a Královských lázní, s vrchu
přes střechy a z dola z dlažby a trávníku
Potom ulice, jež jsou už k nepoznání změ-
něny, náměstí, jež nemají víc prvotní podoby
Dále jednotlivé budovy. Na to vchází do
jejich dvorů, do velkých slavnostních sin
na radnici a na hradě. Ne jednou, ale několi-
krát. Obnovuje své návštěvy po letech
vždycky nese domů jiný pohled. V jeho
V Morstadt
Praha
Letná
Hradčany
Sakr
Petřín
Odkolek
25
article
vedutách je kaleidoskopní rozmanitost a je-
nom oko a ruka pracují na nich stále stejně.
s úžasnou rovnoměrností. Tento soudní úřad-
nik je zrovna posedlý kreslič. Před rokem
osmačtyřicátým sotva že mu stačí mědi-a
ocelorytci od C. Plutha až po V. Merklasa,
od J. Šembery až po Döblera, Rybu a Ry-
biěku, kteří jejich reprodukcemi plní alba,
almanachy, časopisy a průvodce po Praze
nebo ryjou dlouhé velké listy panoramati-
ckých pohledů, svinuté na válečkách jako
kakemona, nebo za sklo do rámu na stěny.
Mímo to sám se dává do leplání a kreslí
a zase kreslí na solnhofské desky.
Když ochabli rytci a vydavatelé, když
usnula chuť pražských nakladatelů, Morstadt se
nezastavil a pracuje neúnavně dál. Pro sebe,
pro své potěšení, z neuhasitelné žízně, pro
své přátele a příznivce. Na výstavách se
nikdy neobjevil, ani v dobách, kdy by jeho
kresby jistě nebyly odmítnuty. Tam jeho
ambice nesahaly a snad také úřadní posta-
vení nedovolovalo. V náhradu rozdávala
vydával svoje práce dobročinným účelům.
V Merklasa
J Šembera
Döbler
Ryba
Morstadt
Praha
26
article
Kreslí a kreslí, ač má pravici gychtickou,
ač, ku podivu, nepoznáte to na žádném listu.
Co mu zbylo ještě doma, mysli, že »snad
bude míti pro Museum nějakou cenu«a
posílá tam svojí pozůstalost »pochodící od
rodáka, který si kdysi dobyl jmena a po-
zornosti uměleckého světa«. Jistě že byl
jeho jméno a obsáhlé dílo u našich otců
dědů velmi populární, ač sotva kdo věděl,
že jeho nositel vězí v úřadní uniformě, že
je to týž »úředník havířský« (sic), jehož li-
tografovanou podobiznu i s jeho chotí Karo-
linou, rozenou Demartini, vydal roku 1854
Fr. Šir.
Jeho skromnou pýchou bylo, že všechno
»provedl bezprostředně dle přírody« jak
ubezpečuje, dojista nadbytečně, ve svém po-
sledním poslání. Nyní třeba k tomu do-
dati: jako kreslič velmi úctyhodný. Nedo-
statečné grafické vzdělání jej sice zrazuje
někde v počátcích, kdy ne každý detail
Kara
Demartini