ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 60a58890-7191-11dc-a955-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 15 celkem · entity: person 67, place 21, org 11, work 7
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 232. ze dne 26. srpna 1903.
2 article
= Vylákané dědictví. Tajemná afféra vylákání dědictví ve velkém slohu zaměstnává státní zastupi- telstvo berlínské. Jde tu o mladou vdovu tajného komerčního rady šl. Zimmermanna, jež uprchlas magnetisérem Willym Reichelem, známým v nejlep- ších kruzích berlínských. Je to týž »professor« Reichel, jenž svým magnetickým léčením vzbudilv Berlíně značnou pozornost a hrál též roli v procesu známého media Volesky Toepferovy, jež později ze- mřela v Americe. Nebožtík tajný komerční rada šl Zimmermann oženil se ve věku šedesáti pěti let se svou posavadní hospodyní. Byla o 40 let mladší než on a známá krasavice. Stížena chorobou ža ludku dověděla se od rady zemského soudu Ehmka náhodou o domnělém léčení magnetiséra Willya Rei- chela. Ačkoliv ji rada Ehmke důtklivě zrazoval, vy- hledala šl. Zimmermannová přece r. 1895 Reichela a dala se od něho delší dobu léčit. R. 1901 zemřel šlechtic Zimmermann a ustanovil vykonavatelem své závěti svého přítele, radu Ehmka. Mezi Reichelem a Ehmkem vznikly později neshody, způsobené dů- věrným přátelstvím šl. Zimmermannové s magne tisérem. Při pořádání pozůstalosti obvinil vykona- vatel závěti šl. Zimmermannovou, že odcizila z pozu- stalosti více než 4 milliony marek. Reichel a šl.
Zimmermann Reichel Voleska Toepferův Ehmke Zimmermannová Ehmk Berlín Amerika Willya Rei rada Ehmek
3 article
Zimmermannová v odvetu za to obvinili radu Ehmka z neuvěřitelných věcí. Podali na něj trestní udání u státního zastupitelstva a docílili vskutku, že proti Ehmkovi zavedeno řízení na od- nětí svéprávnosti. Během procesu měl býti rada Ehmke odevzdán do ústavu choromyslných, aby byl pozorován jeho duševní stav. Afféra tato je tak po- divná, že ministr spravedlnosti uznal za dobré, vy- žádat si akta o této skandální historii, aby prozkou- mal, bylo-li vůbec příčiny pochybovat o doševním stavu vykonavatele závěti a na čem se zakládá tvrzení rady Ehmka ve příčině millionového zpro- nevěření. Šl. Zimmermannová a pan »professor« jemuž za značnou sumu opatřila také titul baronský adopcí, meškají zatím již v Americe.
Zimmermannová Ehmke Amerika
4 article
= Edison o telegrafu a telefonu. Z Nov. Yorkn dochází zpráva o dvou výrocích Edisonových v pří- čině telegrafu bez drátů a o psacím přístroji ve spo- jení s telefonem. Edison prohlásil, že je nemožno, aby se Německo mohlo pokusit rušiti Marconiovu telegrafii bez drátu zřízením zvláštních zachycovacíeh stanic. Naopak prý telegrafování zjemnělým zladěním přístrojů bude úplně bezpečné a záhy bude možno telegrafovati 500 slov za minutu přes ocean. — Druhý výrok Edisonův týká se doplnění Edisonova telefonu a fonografu zařízením, jež přijímá mluvené slovo, automaticky je zaznamenává a může je opa- kovat jak písmem, tak zvukem. Konal by tedy tento přístroj službu stenografa i písaře na stroji. = Zajímavý nález mincí. V Audiernu, v depar- tementu Finistěre, nalezen při přestavbě domu, nále- žejícího bývalému lékaři námořnictva z Brestu po- klad, jenž vzbuzuje pozornost nejen svou hmotnou cenou, ale i po strance technické. Nalezeno několik stříbrných prutů a stříbrné mince, ražené zvláště za Ludvíka III. a Ludvíka XIV. Úhrnná váha nálezu jest 58 kilogramů. Stříbrných mincí s hlavou Lud- víka XIV. jest dosti značné množství, 900 tolarů po
Edison Edisonův Marconiův Ludvík Ludvík XIV Lud Německo Brest
5 article
6 fr., 1800 po 3 fr. a 350 po 30 sous. Znázorňuji Ludvíka XIV. skorem ve všech dobách jeho života z r. 1643 jako dítě, z r. 1655 v době plnoletosti, z r. 1660 jako muže s vlasem splývajícím až na ra- mena. Z roku 1679 jsou mince dvojího rázu, z Pa- říže a z Rennes. Roku 1683 nahražena královská palma sluncem. Také v ohledu technickém jsou tyto mince pozoruhodny, neboť naznačují dobu, kdy za Ludvíka XIV. nahraženo lití mincí válcováním a ra- žením na stroji. Předpokládá se, že tento poklad byl skryt nějakým šlechticem r. 1709, tedy šest let před smrtí Ludvíka XIV., kdy vydáno vyzvání krá- lovské ke všem šlechticům, aby vydali svoje stříbro k roztavení, by se odpomoblo panujícímu tehda hladu. Ludvík XIV. byl první, jenž svoje stříbrné náčiní vydal k tomuto účelu.
Ludvík XIV Ludvík Rennes
6 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Pěkné platy. Jedno z nejlépe placených mís při obecní správě ve Velké Britannii jest uprázdněno úřad městského účetního v Glasgowě. Město toto, jakožto vzor moudré a prozíravé správy dává též ostatním obcím příklad pokud se týče placení služ- ného svým úřadníkům a platí svému městskému účetnímu 3500 l. st. ročně. Posavadní majitel tohot místa, sir James Marwick ovšem městskou správu Glasgowa povznesl na nynější její výši. Když ser. 1873 uvázal v úřad, stanoveno jeho služné na 2500 1. st., pozvolna mu zvyšováno až na 3500 I. st.a nyní odchází na odpočinek s pensí 2500 1. st. I v sa- mém Londýně jest jen málo tak výnosných úřadův v obecní správě. Náčelník okresního zastupitelstva Jondýnského má toliko 2000 1. st. služného a musíme hledati u bohaté korporace londýnské City, abychom nalezli služné značné výše. Lordmayor ovšem, jenž má služné 10.000 l. st., potřebuje tuto maličkost, aby uhradil náklady prvního dne své vlády: na zastaralý průvod lordmayorský a obvyklý banket. Ale městský »ruorder« nemá takovýchto povinností a může klidně strávit svoje služné 4000 I. st. Co se týče městského účetního, nezadá Londýn ničeho Glasgowu: jeho služné činí rovněž 3500 1. st. »Common Sergeant- má 2500 1. st., syndikus City dostává 2250 1. st., »re- membrancer« doslovně »upomínatel«, jehož úřad nedá příliš mnoho práce, dostává 2000 l. st. Vedle toho jeví se platy hlavního kontrolora 1750 a náčelníka policie 1500 1. st. skorem chudobné. Náčelník policie jest toliko v čele policie pro samu City. Ostatně Londýn má svoji »Metropolitan Police«, jejíž náčel- ník má roční služné 2500 1. st.
James Marwick Velká Britannia Glasgow Londýn Metropolitan Police Common Sergeant
7 article
Zemřelí v Praze. Dne 21. srpna 1903. Bauerová Marie, poslu- hovačka, 70 roků, 601-VII. Ženíšek Bohuslav, syn obchodníka, 18 roků, 387-I. Jelínkova Soběslava, dcera typografa, 10 měsíců, 1547-II. Cabálek Jaroslav syn obuvnika, 11/2 roku, 1639 II. — U milosrd- ných bratří: Pták František, kovářský pomocník, 64 roky. — Ve všeobecné nemocnici: Týce Václav, opatrovník v ústavu choromyslných, 25 roků. Kopřiva František, obchodní příručí. 23 r. Chrpova Božena, dcera truhláře, 10 roků. Boušová Alžběta, manželka posunovače na dráze, 39 roků. — U mi- losrdných sester: Chlupatá Rosalie, manželka zedníka, 68 r. Šittlerová Kateřina, manželka tiskaře, 41 rok. — V chudobinci: Procházková Marie. vdova po dělníku, 82 roky.
Bauerová Marie Jaroslav Kopřiva František Chrpův Božena Šittlerová Praha Soběslav Ženíšek Bohuslav Pták František Týc Václav Boušová Alžběta chlupatý Rosalia Procházková Marie
8 article Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 256. hra v předpl. (4. čtvrtka.) Cyklus českých oper V. — Po 12. Pád Arkuna. Zpěvohra o předehře »Helga« a o 3 dějstvích »Dar- gun«. — Slova od Anežky Schulzové. Hudbu složil Zdeněk Fibich. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. Helga. OSOBY: Gunar, R. Polák. Helga, jeho dcera, M. Ku- bátova. Absalon, B. Benoni. Dargun, jeden z kněží a bojovníků Svantovítových, V. Kliment. — Místo děje: Sídlo Gunarovo v Dánsku. — Doba: Kolem roku 1148. Dargun OSOBY: Dargun, velekněz Svantovítův na Arkuně, V. Kliment. Jaroměr, Rutan, synovci knížete Teti- slava, Otak. Mařák, B. Pták. Radana, Rutanova choť, R. Maturová. Dolen, kněz Svantovítův, Emil Pollert. Absalon, biskup z Roeskilde, kancléř říše dánské, B. Benoni. Margit, dcera Helgy, schovanka Absalonova, M. Kubátova. — Místo děje. I. jednání: na břehu mořském pod Arkunem. II. jednání: bu- kový les na Rujaně. III. jednání: vnitřek chrámu Svantovítova na Arkuně. Doba: v létě roku 1168, Po prvním dějství »Darguna« přestávka. Po prvním dějství »Darguna« přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o 3/411. hod.
Král Helga Schulz Fibich Kovařovic Robert Polák Gunar Absalon Benon Dargun Svantovítův Gunarův Arkuna Kliment Mařák Pták Radan Rutanův R Maturová Pollert B Benon Margit Absalonův M Kubátův Praha Dánsko Rutana Teť Rujana národní divadlo český oprat Dargun
9 article
Ve středu 26. srpna.
10 title
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
Praha lidový divadlo
11 article V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve středu 26. srpna. Začátek o 7. hod, Po čtvrté: Sedm havranů. Velká výpravná romanticko-kouzelná báchorka se zpěvy o 7 obrazech. Napsal E. Pohl. Přel. J. Vrch- lický. Rož. F. Šípek. Dirigent E. Stary. Konec před 10. hod.
E Pohl F Šípek kouzelný báchorka
12 article Aréna na Smíchově (blíže Palaokéh
Aréna na Smíchově (blíže Palaokéh mostu). Ve středu 26. srpna. Začátek o 7. hod. Cyklus frašky XX. 19237 Pohostinská hra pí. Mař. Zieglerové. Božská Yvetta. Vandeville o 3 jedn. Dle Laufsova »Plukovníka Pam- pertona« pro české jeviště upravil a scenoval Josei Kubík. Rež. Josef Kubík. Dirigent Jar. Hess Denní prodej lístků nalezá se u knihkupce p. Urbánka v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smí- chově »u Libuše«.
Ziegler Yvetta Laufsův Pam Josei Kubík Kubík Hess Urbánek Libuše Smíchov Praha
13 article Pištěkovo lidové divadlo vaesrantoh
Pištěkovo lidové divadlo vaesrantoh na Král. Ve středu 26. srpna. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Po osmé: Jan Hus. 19226 Dramatická báseň o 5 jedn. od J. K. Tyla.
Král Jan Tyl Pištěkův lidový divadlo
14 article
všude vysílány hlídky; sbory, střežící vládní sklady, byly zdvojnásobeny; trojnásobná stráž dnem i nocí střežila pa- láce faraona i adona a konečně byl co nejpřísnější dozor zřízen nad chrámy. Za těchto poměrů nebezpečí, jež hrozilo Josefovi od spojení Armaisa s Hišelat, zdvojnásobilo se a to tím spíše, že spojení toto bylo blízkým uskutečnění, pokud mohl souditi dle nahodile vyslechnuté rozmluvy Asnat s je- jím bratrem, z níž seznal, že princezna i Armais ko- nečně se dohodli a že po návratu tohoto z Heliopole mladí chtěli při první vhodné příležitosti promluviti s Apo- pim a vyprositi si jeho svolení. Josef usoudil, že Armais, dělaje rozhodný krok chtěl především poraditi se s Potiferou. A Potifera v ka- ždém případě mohl Apopimu nabídnouti kompromis, jenž odstranil by všechny obtíže, s podmínkou, že farao pro- hlásí za následníka trůnu manžela své dcery. Žrecové ochotně připojí se k faraonovi, jenž vyšel z jejich středu a s tím zároveň zmizí všechna spiknutí a všeliké zahrá- vání si žreců s Taa III. K vůli tomuto účelu mohl Apopi obětovati i kancléře, svou kreaturu, kterou mohl snadno i zničiti. Takovým způsobem byl by Josef obětí na usmí- řenou a národ, uspokojený ve své zášti, otevřeně vrátil by se k panující dynastii. Josef za příčinou tou pokusil se co nejdříve, pro- vdati Hišelat za cizího korunního prince; avšak farao, patrně za vlivu dcery, oznámil, že nechce se s ní roz- loučiti. Tu v hlavě Josefově zrodila se myšlenka, vnuk- nutá mu kdysi zesnulým otcem — myšlenka oženiti ses Hišelat a zmocniti se trůnu, na místě toho, aby nechal dosednouti na něi svého neiúhlavněišího nepřítele. Čím 280 —
Josef Armais Apa Josefov
15 article
která její muž najisto učiní proti žrecům, upadla v zou- falství. Duševní pobouřenost Asnat byla tak mocná, že ani nepřemýšlela o tom choulostivém postavení, v němž octla se před mužem, neopatrně mu vyzradivši, že vío chystaném útoku. Den příjezdu Josefova oslavován byl s královským přepychem. Za svítání ve všech chrámech byly přinášeny oběti; se skřípáním zubů padali žrecové tváří k zemi před sochami bohů, děkujíce jim za to, že zachránili ži- vot prvního hodnosty země a snad ještě nikdy nebyl tak proklínán ten, jejž na rozkaz faraonův měli úřadně oslavovati. Sám Apopi osobně uvítal Josefa u chrámu Socheta když adon se slzami radosti a vděčnosti v očích klesl před ním a políbil zemi, farao ho zdvihl, objal ho jako syna a dovolil mu příště líbati své nohy. Po vykonaných obětech v chrámu Sochet Apopiv průvodu svého kancléře vrátil se do paláce, kde pořádán velkolepý kvas, jehož zúčastnil se celý dvůr a vynikající hodnostové v městě. Po návratu domů Josef byl nucen přijati ještě celou řadu deputací; teprve když nastal večer, mohl vzdáliti se do svých vnitřních pokojů a přikázav, aby za žádnou záminkou ho nikdo nevyrušoval, odeslal všechny pryč. Josef z rány dosud úplně se nevzpamatoval; rozčilení celého dne úplně vyčerpalo jeho síly. Bledý a unavený ulehl na lůžko v kolonádě, čekaje na Asnat; musila aspoň nyní přijíti, aby ho uvítala. Avšak jeho čekání bylo marné; při nejmenším še- lestu vyskakoval, domnívaje se, že zaslechne lehké kroky Asnat a doufaje, že každým okamžikem objeví se v stínu její štíhlá postava. Což pak ona, považujíc sebe za spolu- vinnici žreců, neodvažuje se přijíti? Josef vyskočil, skoro Želozný kancléř.
bůh Josef Asnat příjezd Josefov