1
masthead
V Praze, ve středu dne 26. srpna.
Praha
3
article
Na »Národní Listv
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listu.
Vojíni třetího roku zůstanou
ve službě.
Z Vídně, 26. srpna. Jest nyní jisto, že
vojíni třetího služebního roku
letos nebudou propuštěni z ak
tivní služby. Ministr vojenství vydal
výnos, dle kterého mužstvo třetího roku
nemá býti po vojenských cvičeních posláno
na dovolenou. Plukům zdejší posádky byl
včera sdělen plukovní rozkaz, v němž se
praví, že na základě tohoto výnosu mužstvo
odvodního roku 1900 až na další nemá býti
dáno do zálohy.
Říšská rada a sněmy.
Z Vídně, 26. srpna. Jak již sděleno,
bude říšská ráda svolána až te
prve po rozřešení krise uherské
Ze zamýšleného letního zasedání tedy se-
jde. Za to budou příští měsíc svolány
sněmy zemí, postižených živel
ními pohromami, aby učinily usnesení
v příčině pomocné akce.
Lidová strana německá a poslane
Polonyi.
Vídeň
6
article
Vídně, 26. srpna. Vůči zprávám o
vyjednávání německé strany lidové s poslan-
cem Polonyem prohlásil člen zmíněné strany
dopisovateli »Zeitu«: Pokud se pamatujeme,
dostavil se Polonyi roku 1899 do poslanecké
sněmovny a měl tehdy s několika členy ně-
mecké strany lidové rozmluvy, jimž však ne-
přikládán důležitý význam; pokládaly se
spíše za pouhý akt zdvořilosti. Na žádný
způsob nebylo však letos učiněno nějaké
ujednání, aniž měly rozmluvy tyto nějakých
účinků. Též důsledky těchto konferencí, které
má na mysli poslanec Polonyi, patrně se za-
kládají na jeho nedorozumění, které vzniklo
tím, že Polonyi rakouským politickým pomě.
rům dobře neporozuměl. Německá strana li-
dová neměla nikdy příčiny pouštět se do vy-
jednávání se stranou neodvislosti v příčině
maďarské národní armády. Jest to
stanovisko, na kterém též dnes trvá, čímž je
řečeno, že nereflektuje ani dnes
na vyjednávání s uherskou stra-
nou neodvislo sti.
Uherská krise.
Z Pešti, 26. srpna. S velikým napje-
tím očekává se rozhodnutí, který státník bude
opětně povolán k císaři. Jest totiž úplně jisto,
že ten, kdo dostane pozvání, aby se ještě
jednou dostavil k císaři, bude pověřen
sestavením kabinetu. Očekává se, že
zejtra též bude známo, kdo bude přijat a
všeobecně se myslí, že císař svěří sestavení
ministerstva finančnímu ministru Lu ka-
cso vi.
Opposici počíná pomalu pronikati smířli-
vější nálada. Dnes podával poslanec Mezössy
zprávu svým voličům, ve které prohlásil, že
panovník sice v něčem povolí, že však též
strana neodvislosti nesmí státi nezvratně na
tom, aby všecky její požadavky byly najed
nou splněny a musí se spokojiti slušným
smírem.
Polonyi
Mezössy
Vídeň
Zeit
Pešť
poslanecký sněmovna
strana lidový rozmluva
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Pešti, 25. srpna. (C.-B.) Císař přijme
zejtra dopoledne ministra orby Daranya
ve slyšení. Odjezd panovníkův do Vídně stano-
ven na sobotu.
Z Kolína n. R., 25. srpna. (C.-B.) Sjez
katolíků. Po přednášce faráře Wurm
o missionářství, v níž vzpomenul také vděčne
císařova daru ve Svaté zemi, promluvil říšský
poslanec dr. Schädler o církevní politiee
Potom promluvil prof. Mansbach o umění,
krásnu a mravnosti.
Z Hamburku, 25. srpna. (C.-B.) Zpráv
některých listů, převzatá z londýnského »Com-
mercial Advertiser«, že se včera v Londýně
konala schůze ředitelů německé transatlantické
Wurm
doktor
Schädler
Mansbach
Pešť
Vídeň
Kolín
Hamburk
Como
Londýn
8
article
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Praha
9
article
plavební společnosti za účelem porady o něme-
cko-anglické kombinaci pro dopravu zaatlanti-
ckou, jest naprosto bezdůvodná. Generální ředi-
tel Ballin, o němž se ve zprávě té tvrdilo,
že předsedal, jest na jihu za účelem svého
zotavení.
Z Londýna, 25. srpna. (C.-B.) Zpráva ko-
mise, dosazené k vyšetření války v jižní
Africe byla dnes uveřejněna. Připouští se
v ní, že se stala celá řada nesprávných výpočtů
ve příčině povahy a rozsahu operací, jež měly
za následek četná nedorozumění a nedopatření.
Ballina
Londýn
jižní Afrika
10
article
Komise kárá ostře, že nebylo žádných válečných
zásob po ruce, ale uznává, když už byla válka
v plném proudu, že se stalo, co bylo za poměrů
daných možno. Prohlašuje však za chybu, že se
nestala dostatečná opatření, aby se opětování
takových poměrů zabránilo. Na nynější soustavě
vojenské musí se setrvati, poněvadž se dá dále
vytříbiti. Obrana anglického pobřeží jest za hro-
zícího nebezpečí slabá. Komise považuje dále
otázku odvodu za vážnou. Komise chválí vojsko
koloniální, jež bude míti v příští válce velkou
cenu, ale je třeba dobře vycvičených důstojníků
a celé řady opatření na sesílení kázně. Lord
Roberts prohlásil ve svém výslechu, že se
vyšší důstojníci dopustili četnějších chyb než
nižší. Komise připouští, že není možno v dobách
míru vydržovati takový počet důstojníků zdravot-
ního sboru, aby dostačil pro válku. Doporučuje,
aby byla zvolena soustava, podobná německé.
Z Buenos Ayres, 25. srpna. (C.-B.) Kon-
gressu byl předložen r ozpočet na rok 1904.
V poselství kongressu líčí vláda příznivou si-
tuaci financí, sslibuje,žesbude přísně dbáti, aby
se šetřilo a podává důležitá vysvětlení o nastá-
vající konversi peněz papírových a po případě
také zahraničního dluhu.
V rozpočtu na r. 1904 snižují se vydání
proti letošním o 1213 millionu piastrů a zrušuje
se celní přirážka 10%. Z těchto 10% bude zru-
šeno 5 dne 1. ledna 1904 a ostatních 5, dne
1. července. Dále budou, sníženy daně z přírod-
Roberts
Buenos Ayres
Kon
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Sežehlé květy.
13
article
Nad ztemnělou tovární čtvrtí pohorského
městečka zasípaly táhlé, monotonní zvuky par-
ních píšťal a nesly se na hustých, podzimníc
mlhách až do modravých dálav zčernalých, hor
ských hvozdů.
Jako včely vyrojily se z nízkých domků
prostých chatrčí nejasné silhouetty továrních
dělníků, kteří tu ojediněle, tu zas v malých tlu-
pách spěchali za povoláním, do místa, které se
jim stalo takřka druhým domovem a které je
všechny sepne tuhým jhem lopotné práce a
námahy . ..
Od nedaleké dědiny ubíral se k továrně
muž, sotva třicetiletý. Byl strojníkem. Když se
ozvalo ostré zapísknutí, zrychlil poněkud krok.
Šlo se mu dnes tak nějak těžko. Nevěděl sám,
proč... Podivné, chmurné myšlénky honily se
jeho lebkou ... Doma zanechal ženu — ženu
chorou, která se smrtí zápasí a která — — ne-
domyslil — bál se — — zhrozil se, snad tušil.
že se stane něco hrozného, příšerného.. . Opusti
bledé, vychrtlé děti, jimž matka chladnou, kost-
natou rukou hladila světlé vlásky a zmodralýma
rtoma líbala v průsvitná líčka .
Ach, bože! Kdy již bude té bídě konec!
Snad.— kdyby — — ne, ne! Mávl prudce rukou
a zoufale se vyrval těmto ponurým, mrazivým
myšlénkám. Zalétl na perutích svých myšlének
ve své bezradostné mládí. Bol a zármutek již od
dětství stínily jeho životní dráhu. A hluboké
rány, jimiž srdce jeho do krvava bylo zraněno,
ani těžký pluh života nedovedl zaorat. Jen na
krátko zasvitlo mu slunko štěstí, když láska
schvátila jej ve své teplé objetí — ale pak zhaslo
na vždy! Bolestné city drásaly jeho nitro, když
se dnes loučil se svými drahými, s tím starým
Bol
14
article
svetšelým krbem, jenž, ač tak chudičký, přece
mu byl tolik milým... Ale jeho chorá žena a
hladové děti! Musil, musil jíti. Vždyť by měli
ještě větší hlad a bídu. — — —
Zakouřené komíny tovární valily husté
mraky dýmu ke zamlžené bronzi oblaků.
Vcházel do vrat, když píšťala právě po druhé
zaječela, oznamujíc počátek práce. Vzduchem
mihla se těžká kladiva, soustruhy zaúpěly a za-
skřípěly, zářivé jiskry vznesly se od kovadlina
do toho hřmotného a ryčného ruchu mísil se
monotonní, strašlivý dech obrovských, giganti-
ekých strojů.
Jednoho takového gigantického stroje vlád
cem byl též on. Znali se dobře, jako dva ne-
rozluční přátelé. Vždyť vídali se den za dnem
Jeden krotil sílu druhého, zachovávajíce tak
věčnou rovnováhu... Proudy syčící horké páry
pojily se s hukotem kol a chřestem řemenů
v děsnou harmonii — — a tím vším vládl jediný
slabý — — člověk!
A obrovský gigantický stroj, ten němý ne-
tvor prahne stále po jeho pomocné ruce . ..
On zaujal své místo u stroje ... Vpusti
páru — stroj vydechl z hluboka, volně — pak
rychleji a rychleji — až konečně dal se v běh
pravidelným rhytmem. Obrysy jeho postavy mi
haly se v bludišti spirálných kol a řemen
s úžasnou, horečnou rychlostí.
Náhle zazněl pronikavý výkřik. Veliké ozu
bené kolo uchopilo divoce jeho ruku. Jen jediný
ještě okamžik a obrovský gigantický netvor
zmocnil se těla člověka a vyzvedl je do závratné
výše, aby pak opět je prudce srazil k zemi.
Široký řemen přitiskl tělo ke kolu, zavzněl pra-
skot kostí a již opět unášel stroj zmučené tělo
do krkolomné výše a za krátko smetl je zase na
zem. Obrovský gigantický netvor hrál si s tělem
člověka jako s míčem, bez únavy, bez úmoru.
Konečně, když jíž nasytil se touto strašlivou
hrou, když již údy lidského těla rozdrtil a sebe
Musil
15
article
krví zbrodil, šíleným vztekem zasyčel a běh svůj
zmírnil,..
Tu přišli zkrvavené mrtvole lidé na pomoe,
několik paží najednou chopilo se horečným chva-
tem kliky a — — obrovský gigantický netvo
byl odzbrojen. Ještě několikráte v něm hrklo —
snad pokus vzpoury — až pak ponenáhlu tepny
jeho odumřely — — —
Přichvátali lidé a sesbírali ruiny člověka.
Některým zaleskla se v oku slza, někteří si po-
vzdechli, jiné zas polila smrtelná bledost. Litoval
ho každý toho dobrého, tichého člověka.
Když již ztichlý večer bral se krajem, zvě-
děla chorá choť o celé hrůze neštěstí, které jia
rodinu potkalo. Účinek zvěsti byl zdrcující.
Zsinalá zvrátila se na lože, pak schvátila ji
prudká horečka a potrvala až do rána. Ranní zá-
blesk růžového jitra probudil ji z tvrdého spánku.
Upřela zkalený zrak na cizí lidé, kteří ji v těs-
ném polokruhu obstoupili a snažili se potěšit.
Potěšit? A k čemu?1? Chudáci! a oko její po-
divně se zalesklo a ona divoce rozchechtala se.
Křečovitý její smích vzbudil v okolostojících zdě-
šení a kdosi útrpně zašeptal: ,Chudák sešílela!“
Jen chvílemi, když z prázdného neurčita se
zadívala ve tmavý kout, kde klidně odpočívaly
malé její děti, netušíce, že jsou již siroty, zdálo
se, že se její duch vyjasnil, ale záhy zas chmurné
clony jej obestřely — — —
Tó potrvalo celý týden — — — až jednoho
dne z rána hlásal vesnický umíráček v zamlžené
kraje, že mladé vdovy není více . .
Nad ztemnělou tovární čtvrtí pohorského
městečka zase zasípaly táhlé, monotonní zvuky
parních píšťal a nesly se na hustých, podzimních
mlhách až do modravých dálav zčernalých, hor-
ských hvozdů —
16
article
Jaroš Tatranský.
Jaroš