ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 609c60d0-7191-11dc-9017-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 19, person 10, org 2
1 masthead
V Praze, ve středu dne 26. srpna.
Praha
2 masthead
K cislu 232.
3 article
Na »Národní Listv ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
4 title
NARU
Nara
5 article
Telefonické zprávy „Nár. Listu. Vojíni třetího roku zůstanou ve službě. Z Vídně, 26. srpna. Jest nyní jisto, že vojíni třetího služebního roku letos nebudou propuštěni z ak tivní služby. Ministr vojenství vydal výnos, dle kterého mužstvo třetího roku nemá býti po vojenských cvičeních posláno na dovolenou. Plukům zdejší posádky byl včera sdělen plukovní rozkaz, v němž se praví, že na základě tohoto výnosu mužstvo odvodního roku 1900 až na další nemá býti dáno do zálohy. Říšská rada a sněmy. Z Vídně, 26. srpna. Jak již sděleno, bude říšská ráda svolána až te prve po rozřešení krise uherské Ze zamýšleného letního zasedání tedy se- jde. Za to budou příští měsíc svolány sněmy zemí, postižených živel ními pohromami, aby učinily usnesení v příčině pomocné akce. Lidová strana německá a poslane Polonyi.
Vídeň
6 article
Vídně, 26. srpna. Vůči zprávám o vyjednávání německé strany lidové s poslan- cem Polonyem prohlásil člen zmíněné strany dopisovateli »Zeitu«: Pokud se pamatujeme, dostavil se Polonyi roku 1899 do poslanecké sněmovny a měl tehdy s několika členy ně- mecké strany lidové rozmluvy, jimž však ne- přikládán důležitý význam; pokládaly se spíše za pouhý akt zdvořilosti. Na žádný způsob nebylo však letos učiněno nějaké ujednání, aniž měly rozmluvy tyto nějakých účinků. Též důsledky těchto konferencí, které má na mysli poslanec Polonyi, patrně se za- kládají na jeho nedorozumění, které vzniklo tím, že Polonyi rakouským politickým pomě. rům dobře neporozuměl. Německá strana li- dová neměla nikdy příčiny pouštět se do vy- jednávání se stranou neodvislosti v příčině maďarské národní armády. Jest to stanovisko, na kterém též dnes trvá, čímž je řečeno, že nereflektuje ani dnes na vyjednávání s uherskou stra- nou neodvislo sti. Uherská krise. Z Pešti, 26. srpna. S velikým napje- tím očekává se rozhodnutí, který státník bude opětně povolán k císaři. Jest totiž úplně jisto, že ten, kdo dostane pozvání, aby se ještě jednou dostavil k císaři, bude pověřen sestavením kabinetu. Očekává se, že zejtra též bude známo, kdo bude přijat a všeobecně se myslí, že císař svěří sestavení ministerstva finančnímu ministru Lu ka- cso vi. Opposici počíná pomalu pronikati smířli- vější nálada. Dnes podával poslanec Mezössy zprávu svým voličům, ve které prohlásil, že panovník sice v něčem povolí, že však též strana neodvislosti nesmí státi nezvratně na tom, aby všecky její požadavky byly najed nou splněny a musí se spokojiti slušným smírem.
Polonyi Mezössy Vídeň Zeit Pešť poslanecký sněmovna strana lidový rozmluva
7 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Pešti, 25. srpna. (C.-B.) Císař přijme zejtra dopoledne ministra orby Daranya ve slyšení. Odjezd panovníkův do Vídně stano- ven na sobotu. Z Kolína n. R., 25. srpna. (C.-B.) Sjez katolíků. Po přednášce faráře Wurm o missionářství, v níž vzpomenul také vděčne císařova daru ve Svaté zemi, promluvil říšský poslanec dr. Schädler o církevní politiee Potom promluvil prof. Mansbach o umění, krásnu a mravnosti. Z Hamburku, 25. srpna. (C.-B.) Zpráv některých listů, převzatá z londýnského »Com- mercial Advertiser«, že se včera v Londýně konala schůze ředitelů německé transatlantické
Wurm doktor Schädler Mansbach Pešť Vídeň Kolín Hamburk Como Londýn
8 article
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3 Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
Praha
9 article
plavební společnosti za účelem porady o něme- cko-anglické kombinaci pro dopravu zaatlanti- ckou, jest naprosto bezdůvodná. Generální ředi- tel Ballin, o němž se ve zprávě té tvrdilo, že předsedal, jest na jihu za účelem svého zotavení. Z Londýna, 25. srpna. (C.-B.) Zpráva ko- mise, dosazené k vyšetření války v jižní Africe byla dnes uveřejněna. Připouští se v ní, že se stala celá řada nesprávných výpočtů ve příčině povahy a rozsahu operací, jež měly za následek četná nedorozumění a nedopatření.
Ballina Londýn jižní Afrika
10 article
Komise kárá ostře, že nebylo žádných válečných zásob po ruce, ale uznává, když už byla válka v plném proudu, že se stalo, co bylo za poměrů daných možno. Prohlašuje však za chybu, že se nestala dostatečná opatření, aby se opětování takových poměrů zabránilo. Na nynější soustavě vojenské musí se setrvati, poněvadž se dá dále vytříbiti. Obrana anglického pobřeží jest za hro- zícího nebezpečí slabá. Komise považuje dále otázku odvodu za vážnou. Komise chválí vojsko koloniální, jež bude míti v příští válce velkou cenu, ale je třeba dobře vycvičených důstojníků a celé řady opatření na sesílení kázně. Lord Roberts prohlásil ve svém výslechu, že se vyšší důstojníci dopustili četnějších chyb než nižší. Komise připouští, že není možno v dobách míru vydržovati takový počet důstojníků zdravot- ního sboru, aby dostačil pro válku. Doporučuje, aby byla zvolena soustava, podobná německé. Z Buenos Ayres, 25. srpna. (C.-B.) Kon- gressu byl předložen r ozpočet na rok 1904. V poselství kongressu líčí vláda příznivou si- tuaci financí, sslibuje,žesbude přísně dbáti, aby se šetřilo a podává důležitá vysvětlení o nastá- vající konversi peněz papírových a po případě také zahraničního dluhu. V rozpočtu na r. 1904 snižují se vydání proti letošním o 1213 millionu piastrů a zrušuje se celní přirážka 10%. Z těchto 10% bude zru- šeno 5 dne 1. ledna 1904 a ostatních 5, dne 1. července. Dále budou, sníženy daně z přírod-
Roberts Buenos Ayres Kon
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Sežehlé květy.
13 article
Nad ztemnělou tovární čtvrtí pohorského městečka zasípaly táhlé, monotonní zvuky par- ních píšťal a nesly se na hustých, podzimníc mlhách až do modravých dálav zčernalých, hor ských hvozdů. Jako včely vyrojily se z nízkých domků prostých chatrčí nejasné silhouetty továrních dělníků, kteří tu ojediněle, tu zas v malých tlu- pách spěchali za povoláním, do místa, které se jim stalo takřka druhým domovem a které je všechny sepne tuhým jhem lopotné práce a námahy . .. Od nedaleké dědiny ubíral se k továrně muž, sotva třicetiletý. Byl strojníkem. Když se ozvalo ostré zapísknutí, zrychlil poněkud krok. Šlo se mu dnes tak nějak těžko. Nevěděl sám, proč... Podivné, chmurné myšlénky honily se jeho lebkou ... Doma zanechal ženu — ženu chorou, která se smrtí zápasí a která — — ne- domyslil — bál se — — zhrozil se, snad tušil. že se stane něco hrozného, příšerného.. . Opusti bledé, vychrtlé děti, jimž matka chladnou, kost- natou rukou hladila světlé vlásky a zmodralýma rtoma líbala v průsvitná líčka . Ach, bože! Kdy již bude té bídě konec! Snad.— kdyby — — ne, ne! Mávl prudce rukou a zoufale se vyrval těmto ponurým, mrazivým myšlénkám. Zalétl na perutích svých myšlének ve své bezradostné mládí. Bol a zármutek již od dětství stínily jeho životní dráhu. A hluboké rány, jimiž srdce jeho do krvava bylo zraněno, ani těžký pluh života nedovedl zaorat. Jen na krátko zasvitlo mu slunko štěstí, když láska schvátila jej ve své teplé objetí — ale pak zhaslo na vždy! Bolestné city drásaly jeho nitro, když se dnes loučil se svými drahými, s tím starým
Bol
14 article
svetšelým krbem, jenž, ač tak chudičký, přece mu byl tolik milým... Ale jeho chorá žena a hladové děti! Musil, musil jíti. Vždyť by měli ještě větší hlad a bídu. — — — Zakouřené komíny tovární valily husté mraky dýmu ke zamlžené bronzi oblaků. Vcházel do vrat, když píšťala právě po druhé zaječela, oznamujíc počátek práce. Vzduchem mihla se těžká kladiva, soustruhy zaúpěly a za- skřípěly, zářivé jiskry vznesly se od kovadlina do toho hřmotného a ryčného ruchu mísil se monotonní, strašlivý dech obrovských, giganti- ekých strojů. Jednoho takového gigantického stroje vlád cem byl též on. Znali se dobře, jako dva ne- rozluční přátelé. Vždyť vídali se den za dnem Jeden krotil sílu druhého, zachovávajíce tak věčnou rovnováhu... Proudy syčící horké páry pojily se s hukotem kol a chřestem řemenů v děsnou harmonii — — a tím vším vládl jediný slabý — — člověk! A obrovský gigantický stroj, ten němý ne- tvor prahne stále po jeho pomocné ruce . .. On zaujal své místo u stroje ... Vpusti páru — stroj vydechl z hluboka, volně — pak rychleji a rychleji — až konečně dal se v běh pravidelným rhytmem. Obrysy jeho postavy mi haly se v bludišti spirálných kol a řemen s úžasnou, horečnou rychlostí. Náhle zazněl pronikavý výkřik. Veliké ozu bené kolo uchopilo divoce jeho ruku. Jen jediný ještě okamžik a obrovský gigantický netvor zmocnil se těla člověka a vyzvedl je do závratné výše, aby pak opět je prudce srazil k zemi. Široký řemen přitiskl tělo ke kolu, zavzněl pra- skot kostí a již opět unášel stroj zmučené tělo do krkolomné výše a za krátko smetl je zase na zem. Obrovský gigantický netvor hrál si s tělem člověka jako s míčem, bez únavy, bez úmoru. Konečně, když jíž nasytil se touto strašlivou hrou, když již údy lidského těla rozdrtil a sebe
Musil
15 article
krví zbrodil, šíleným vztekem zasyčel a běh svůj zmírnil,.. Tu přišli zkrvavené mrtvole lidé na pomoe, několik paží najednou chopilo se horečným chva- tem kliky a — — obrovský gigantický netvo byl odzbrojen. Ještě několikráte v něm hrklo — snad pokus vzpoury — až pak ponenáhlu tepny jeho odumřely — — — Přichvátali lidé a sesbírali ruiny člověka. Některým zaleskla se v oku slza, někteří si po- vzdechli, jiné zas polila smrtelná bledost. Litoval ho každý toho dobrého, tichého člověka. Když již ztichlý večer bral se krajem, zvě- děla chorá choť o celé hrůze neštěstí, které jia rodinu potkalo. Účinek zvěsti byl zdrcující. Zsinalá zvrátila se na lože, pak schvátila ji prudká horečka a potrvala až do rána. Ranní zá- blesk růžového jitra probudil ji z tvrdého spánku. Upřela zkalený zrak na cizí lidé, kteří ji v těs- ném polokruhu obstoupili a snažili se potěšit. Potěšit? A k čemu?1? Chudáci! a oko její po- divně se zalesklo a ona divoce rozchechtala se. Křečovitý její smích vzbudil v okolostojících zdě- šení a kdosi útrpně zašeptal: ,Chudák sešílela!“ Jen chvílemi, když z prázdného neurčita se zadívala ve tmavý kout, kde klidně odpočívaly malé její děti, netušíce, že jsou již siroty, zdálo se, že se její duch vyjasnil, ale záhy zas chmurné clony jej obestřely — — — Tó potrvalo celý týden — — — až jednoho dne z rána hlásal vesnický umíráček v zamlžené kraje, že mladé vdovy není více . . Nad ztemnělou tovární čtvrtí pohorského městečka zase zasípaly táhlé, monotonní zvuky parních píšťal a nesly se na hustých, podzimních mlhách až do modravých dálav zčernalých, hor- ských hvozdů —
16 article
Jaroš Tatranský.
Jaroš