Ročník XXIX.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Str. 719.

Doba podzimní setby se blíží a hospodář bude se muset zabývati otázkou opatření nejvhodnější odrůdy zimní pšenice; neb se nenechá upříti, že chceme-li využitkovati po- zemkový a těžebný kapitál, výlohy za hno- jení a zpracování půdy: není stejné, volíme-li k setbě plodiny velmi výnosné aneb méně výnosné. Musíme proto zodpovídati otázku, která z ozimých pšenic pro naše poměry jest nejvýnosnější a dobře přezimuje. A ta- kovou pšenici se jeví Landova »Gigantea«, která poskytla i v posledních 3 nepříznivých letech po 1 korci přes 10 q krásného zrna a ve- liké množství slámy. Obr. 248. znázorňuje klas v přirozené velikosti. Hlavní přednosti „Gygantey“ nechají se shrnouti v následující: 1. úplná otužilost proti zimě, tak že pše- nice dokonale přezimuje a nevymrzá; 2. tuhé rákosovité stéblo, tak že úplně vzdoruje lehání; 3. velká výnosnost zrna i slámy; 4. vzdoruje úspěšně rzi i sněti. Přednosti tyto zasluhují zajisté pozornost všech pp. hospodářů a to tím spíše, že jedná se o nový, na vědeckém základě vypěstěný, domácí, botanicky čistý druh obětavého, sna- živého pěstitele z řad zemědělských. Před setím se doporučuje pšenici mořiti buď mořidlem Dupuovým, modrou skalicí aneb formalínem. Výhradní prodej pšenice „Gigantey“ zadán chvalně známé firmě Jiljí Kriner a synové v Praze, Michalská ul., „v železných dveřích“, která ochotně zašle cenník i vzorek.

Kontingent líhu byl lihovarům v naší polovici říše císař. naříze- ním ze d. 16./7. t. r. nově rozdělen. Tímto nařízením se stanoví: Čl. 1. Cís. nařízení ze dne 19./7. 1900 o upra- vení individuálního rozdělení líhu, který lze vy- ráběti za snížené dávky spotřební, mění se dle následujících ustanovení: Čl. 2. Oněm lihovarům, které pracovaly v mi- nulé výrobní periodě jako nezemědělské a mají nárok na kontingent, nutno přiřknouti pro vý- robní období 1904/5, 1905/6, 1906/7, 1907/8 jako definitivní individuální kontingent ono množství, které vyplyne, zmenší-li se dnešní platné kontin- genty těchto lihovarů o 16.456. Zbývající zby- tek celého kontingentu nutno přikázati ostatním lihovarům, majícím právo na kontingent, v roz- vrhovém poměru, stanoveném pro ně cís. naříze- ním z 19./7. 1900, leč s tím obmezením, že nesmí úhrn individuálních podílů nových zemědělských lihovarů činiti více než 60.469 hl líhu.

Čl. 3. Zemédělským lihovarům, jichž stavba bude zahájena až po prohlášení tohoto cís. na- řízení, dostane se kontingentu, který bude k dis- posici (§ 7. cís. naříz. z 19./7. 1900), jen tehdy, budou-li se nalézati v krajinách s chudými, po většině bramborovými půdami a nebudou-li zpra- covávati řepu. Je-li tomu tak, o tom podá zvláštní zprávu zemědělská korporace, která bude od pří- padu k případu stanovena ministrem financí v do- hodě s ministrem zemědělství. Kromě toho lze z kontingentu, který se k disposici uvolní, při- řknouti deflnivním kontingentem nepoděleným ze- mědělským lihovarům nejvýše 1/2 kontingentu ku disposici jsoucího, jednotlivým těmto lihovarům pak, pokud bude jich stavba zahájena po pro- hlášení tohoto nařízení, nejvýše 100 hl pro jedno výrobní období. Čl. 4. Na zemědělské lihovary, jichž kontin- gent nečiní více než 400 hl, možno při přiřčení uvolněných kontingentů budoucně jen tehdy bráti zření, nedosahuje-li definitivní kontingent těchto lihovarů — i s dodatečným kontingentem pro tu kterou výrobní periodu již přiřčeným — dvoj- násobného množství v hektarech vyjádřené vý- měry příslušných pozemkových ploch. Čl. 5. Toto císařské nařízení nabude platnosti co do čl. 1. a 2. dnem vyhlášení, co do čl. 3. a 4. dnem 1. září 1904.

Noviny národohospodářské Dobytěí sůl k lízání se vydává od 1. čer- vence t. r. ze státních solivarů prozatím za cenu 8 K za 1 q, a to v kusech po 5. kg. Tržba Rakouska s Uhry v prvěm polo- letí r. 1904: Přívoz z Uher do Rakouska vzrostl ze 422.600 mil. K loňského prvého pololetí na 443.812 letos a vývoz z Rakouska do Uher z 433.913 na 446.715 mil. K. Z pří- vozu z Uher do Rakouska zajímá nejvíce roz- voj zemědělského dovozu z Uher, jenž činil: v r. 1903 1904 mil. korun 32.403 pšenice . . . . . . . . 31.051 14 799 žito . . . . . . . . . . 14.707 11.456 ječmen . . . . . . . . 9.975 oves . . . . . . . . 10.501 11.967 17.038 kukuřice . . . . . . . 12 505 slad. . . . . . . . . 1.271 1.515 72.728 mouka . . . . . . . 67.417 45 688 jateční voli . . . . . . 39 893 4.467 jateční býci . . . . . . 3 968 3.484 chovné krávy . . . . . 3.328 4.189 jateční krávy . . . . . . 3.520 21.350 poražená prasata . . . . 25.476 1.853 prasata chovná . . . . . 3.953 5 416 koně . . . . . . . . . 4154 2.584 mléko . . . . . . . . . 2.432 10.045 vejce . . . . . . . . . 9.859 3.357 máslo. . . . . . . 2.689 4.162 sádlo vepřové . . . . . 5.585 1.999 surový špek . . . . . . 1.716

. . . . . 12.798 10.380 víno . . Z celého přívozu Uher do Rakouska 443.812 — bez drahokovů a mincí 436.680 — mil. K připadlo na zemědělské výrobky 258.150 mil. K (loni v tomže období 244 971 mil. K). Z Ra- kouska se vyváží do Uher nejvíce výrobků tex tilních. Vývoz surové bavlny do Uher od nás klesl značně (s 1651 na 226 q). Významným jest stálý dovozní vzrůst hrubé bavlněné příze z Uher k nám. Vývoz i dovoz průmyslu Inář- ského celkem nezměněn (dovoz loni 3.358 mil. K, letos 3.603 mil. K, vývoz loni 16.173. letos 16.772 mil. K), což platí i o průmyslu vlnařském (vývoz loni 44327, letos 45.805 mil. K). Ani v ostatních položkách vývozních nenastaly větší změny — až na cukr. Cukru bylo z Rakouska do Uher vyvezeno v I. půlletí: r. 1904 1903 vůbec za 3,645.043 K 8,680.342 K z toho cukru rafinovaného „ 3,175.697 „ 7,416.620 , Současně klesl vývoz cukru z Uher do Rakouska s 1,792.342 na 258.764 K. Letošní sklizeň v Uhrách se odhaduje: oproti r. 1903 méněo milionůa 10.06 při pšenici . na 34.01 1.23 . „ 11.68 „ žitě 4.43 „ ječmenu „ 10.62 3.67 „ ovsu . „ 9.— Postup Uher k celní rozluce urychluje uherská vláda účinným podporováním vývoje domácí výroby průmyslové. Zřejmým toho důkazem jest poslední předloha zákona, již podal říš. sněmu ministr Hieronymi o stát- ním podporování průmyslu. Hieronymi při odů- vodňování této osnovy netajil konečné cíle hospodářské politiky Uher, vrcholící v osa- motnění uherského státu také v ohledu ho- spodářském. Mimo jiné pravil: „Přijde čas,a doufám, že není do něho daleko, kdy budeme s to, abychom rozvinuli svůj průmysl, tak že budeme míti doma dosti práce, že nebudeme odkázáni na vývoz svých plodin. Potom bu- deme moci mluviti o samostatním území cel- ním, ale dříve ne.“ Uznávaje pak velký roz- mach uherského průmyslu v posledních letech,

na tom trval, že překonal již dětské nemoci a že jest dosti silným k samostatnému závodění. Sklizeno bylo v Německu po odčítání osevu průměrně ročně: přivezeno bylo pood. celá v letech čítání vývozu prů- 1895—97 merně ročne spotřeba mil. tunách žita . . . . . . 5.9 pšenice . . . . 2.6 ječmene . . . . 2.1 ovsa . . . . . . 4 4 špaldy kukuřice a pohanky 0.4 15.7 20.7 Přívoz obilí ze Spojených Obeí do Ně- meeka klesá; činil v prvých 5 měsících r. 1900: 7.4 mil. q, r. 1901: 8.2 mil. q,r. 1902: 4.07 mil. q, r. 1903: 5.42 mil. q, r. 1904 pouze 2,653.164 q. V prvých 5 měsících r. 1904 klesl oproti stejnému období r. 1903 přívoz obilí do Německa vůbec o 3.23 mil., ze Spoj. Obcí o 2.7 mil. q. Ze Spoj. Obcí bylo přivezeno do Německa v prvých 5 měs.: r. 1901 1903 1904 pšenice. 2,642.589 q 2,542.426 q 1,387.431q žita . . . 137.245 „ 183.565 „ 18.989 ovsa . . . . 247. 296 4.063 1.851 pohanky . . 31.187 10.237 „ 38.150 ječmene . . 63.597 4.849 3.528 kukuřice . 5,098. 180 „ 2,678.297 „ 1,203.215 dohromady . 8,220.093 q 5,418.367 q 2,653. 164 Hlavní příčina poklesání vývozu obilí ze Spoj. Obcí jest rychle vzrůstající domácí spotřeba chlebovin v tomto soustátí.

Židů bylo ve Slezsku r. 1880: 8580, r. 1890: 10.042, r. 1900: 11.988. Na 1000 obyv. připadalo židů v celém Slezsku 17.62 (na Moravě 18.16, v Čechách 14.68), v Opavě 39.2, Bílsku 148.2, Frýdku 36.1, v pol. okr. bílském 19.5, těšínském 19.1; v opavském 3.8, frýštátském 18.8, krňovském 10.8, frývaldov- ském 2.7, bruntálském 8.9, freudentálském 3.3. Soutěž na líhové lampy vypsala nedávno německá společnost zemědělská, a to: 1. na lampu stolní a závěsnou svítivosti až 80 sví- ček, která by klidně hořela; 2. na lampu stojací, visutou a nástěnnou lampu, jakož i stá- jovou svítilnu, na které by neměly vlivu změny teploty a se svítivostí až 80 svíček; 3. lampy svítivosti od 40—100 a lampy svítivosti nad 100 svíček, které by hořely při každé teplotě a za každého počasí. Zkoušeno bylo: v prvé skupině 8, v druhé 6 a v třetí 6 lamp. Še- tření bylo theoretické a praktické. Komise konstatovala, že mezi navrženými lampami není ani jediné, která by odpovídala všem požadavkům líhové lampy žárové, že ale nutno doznati značný pokrok. ake

Drobné zprávy. Rychlé stoupání een na obilním trhu. Následkem ohromného sucha bude nejen ne- dostatek píce, nýbrž i značně menší sklizeň obilí. Na mezinárodním obilním trhu se proto směr značně upevnil. Zejména v říši naší panuje prudká, stále se přiostřující hausse, zvláště v Pešti, což jest významno pro budoucí ceny pšenice. Zejména na pondělní pešťské obilní burse došlo opětně k prudkému stou- pnutí cen. — Kdežto v sobotu znamenala pšenice na říjen 10—10.01 K, stoupla v pon- dělí na 10.35—10.37 K; žito po sobotní ceně 7.88—7.89 K stouplo na 8.14—8.15 K; oves z 6.73—6.74 K na 7.30—7.31 K; ku- kuřice z 6.73—6.74 K na 7.26—7.27 K! Průběh trhu byl místy až vzrušený. Pouka-