1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 225. ze dne 19. srpna 1903.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Zemětřesení v Řecku. Z Athén píše nám
přítel našeho listu; Zemětřesení, jež dle telegrafi-
ckých zpráv stihlo celé pobřeží Středozemního moře,
způsobilo i v Řecku značné škody. Možno říci, že
postihlo celé Řecko, jevíc se různou silou na růz-
ných místech, jak to vzdálenost jeho centra od nich
a geologické vlastnosti půdy podmiňují. V Kalamatě
nejen že poškodilo mnoho budov, ale roztrhlo i nově
vystavenou přístavní hráz. Ve mnoha jiných mě-
stech rozpukaly budovy tak, že nemožno je obývati.
Nejsilněji zastihlo však ostrov Cerigo, kde několik
vesnic zcela sbořilo. Na štěstí nezpůsobilo velké
ztráty lidských životů. Toliko ve vesnici Mytata se-
sul se dům, kde se nalezaly čtyři děti, z nichž dvě
v sutinách nalezly hrob. V Tripoli pak padla mu
žena za oběť, jež ze strachu skočila s okna a zu-
stala na kamenném dláždění mrtva ležeti. Dle seis
mografu athénské hvězdárny počalo první otřesenío
6. hod. 6 min. a 37 sekundách. Jemu následovalo
do 6 hod. 19 min. a 44 sekund šest jiných s různou
silou a různým trváním. Nejdelší trvalo 10 sekund
a bylo provázeno podzemním duněním. Směr seismi-
cké vlny byl od jihu k severu, tak že třeba hledati
centrum podzemního výbuchu v jižní části Středo-
zemního moře mezi Ifalií a Řeckem a ne, jak se
předpokládá, v Tarentu. Tam povstala veškerá silná
zemětřesení, jež zastihla Řecko a jest známo, že
celé západní pobřeží Peloponnesu jest vulkanicky
podryto. Důkazem toho jest, že při některých země-
třeseních půda se rozpukla a z rozpuklin prýštilo
žhavé bahno sirnatého zápachu. Na ostrově Krétě
nezpůsobilo zemětřesení žádných škod, ač bylo dosti
silné. Smyrnu pak a Cařihrad zasáhly jen oslabené
vlny otřesu.
Středa
Řecko
Atény
Tripoli
Tarent
Kréta
Cařihrad
3
article
= Ke katastrofě na podzemní dráze pařížské se
oznamuje: Nároky vzniklé již nyní společnosti pod-
zemní dráhy pařížské jakožto přímý následek kata-
strofy menilmontantské, páčí se již nyní as na 4 mill
franků. Stát nutí společnost, aby opravila a obnovila
svůj vozový materiál, jakož i elektrické zařízení atd.,
což bude stát několik millionů. Ostatní spotřebuje na
náhrady raněným, jakož i vdovám a sirotkům usme
cených. Poněvadž společnost pro případ požáru a ne-
štěstí na trati byla pojištěna toliko na 250.000 fr.,
bude muset vyplatit náhrady skorem úplné z vlast-
ních prostředků. Také letos čistý zisk za prvních
sedm měsíců dosáhl již tři milliony franků a navzdor
očekávanému značnému úbytku po katastrofě do
sáhne přec jen 4 milliony franků, jež však úplně
propadnou na uhražení ztrát, způsobených katastro-
fou. — V Londýně a Novém Yorku nařízeno násled-
kem pařížské katastrofy vyšetřování, aby nalezeny
byly nejlepší prostředky, by se vyvarovalo podobným
katastrofám. V Londýně nejkompetentnější znalci v
Londýn
Nový York
4
article
souhlase se znalci novoyorskými jednohlasně prohlá-
sili, že vagony bez podmínky musejí býti zho-
toveny z materiálu ohnivzdorného. Ředitelstvo
amerických podzemních drah ohlašuje již úřad-
ně svoje rozhodnutí, že zhotoví svoje va-
gony mnohem větší než dosud a výhradně ze
dřeva ohnivzdorně impregnovaného, přes něž přijde
ochranný měděný plášť. Dosavadní její vagony budou
až k okraji oken a po celém spodku obloženy mě-
děným pláštěm, kdežto dřevo v okolí motorů bude
dvojnásob chráněno povlakem ocelovým a asbesto-
vým. V tunelech budou v mezerách po 400 stopách
zřízeny ventilační jámy a každá tunelová stanice do-
stane po osmi příchodech a východech. Také první
odborná autorita francouzská, inženýr France žádá
v »Tempsu«, aby byly ihned odstraněny všechny
vagony, zhotovené z hořlavého materialu, zejmena
pak ty, jež mimo to obsahují motory. Veškeré va-
gony, v nichž se nalezají motory, buďtež odstraněny,
poněvadž patrně tvoří stálé nebezpečí. Vlaky musí
býti taženy zvláštními motorovými lokomotivami.
Franca
5
article
zřízenými výhradně z kovu, isolovanými a úplně
oddělenými od vozů pro pasažéry. Takováto lokomo
tiva měla by se nalezat jak v čele, tak i na konci,
aby, vypoví-li jeden stroj službu, mohl býti ihned
vystřídán druhým.
= Vévoda z Lancastru. Král anglický, jede-li na
zapřenou, užívá titulu vévody z Lancastru. Jest to
jeden z nejstarších věvodských titulů v Anglii. Nej-
starší anglické vévodství jest cornwallské, jež bylo
založeno r. 1337. Jindřich IV. jmenoval svého syna
Jindřicha z Monmouthu r. 1399 vévodou z Lancastru
a když Monmouth r. 1412 nastoupil na trůn jakožto
Jindřich V., učinil titul vévodství lancasterského ma-
jetkem koruny a od té doby nebyl nikomu udělen,
nýbrž král sam ho užíval. Příjmy z vévodství jsou
poměrně malé a až do polovice 19. století přesaho-
valy málokdy 20.000 l. st. ročně, nyní však zlepšil se
výnos některých panství k němu náležejících tou
měrou, že vévodství minulého roku mělo přebytek
61.000 I. st.
Jindřich Iva
Jindřich
Anglie
Monmouth
6
article
= Americká letní sídla. Spolupracovník „Figara“
Jules Huret, podnikl delší studijní cestu po Spojených
státech a podává nyní čtenářstvu svoje dojmy. V jed-
nom ze svých článků líčí odpočinek Američanův —
pokud vůbec u Američana možno mluvit o odpočinku
— totiž na venkově. Když v sobotu o 1. hodině s po-
ledne práce v kancelářích a krámech jsou skončeny.
vyprazdňují se ihned města a vše hrne se na venkov
bruslaři, hráči v hockey, football, baseball a cross
i cyklisté plní vlaky a spolu s nimi jedou jako diváci
chystaných her davy lidu, zejmena mladý svět žen-
ský. Tyto hry však jsou zábavou nedělní toliko střed-
ních a nižších tříd. Boháč pobude v sobotu dopoledne
chvíli v kanceláři a odebere se pak na své letní sídlo,
kde pobude do pondělka, mnohdy také až do úterka
ráno. Z pravidla pořádá se tak zvaná „parta“. V Ame-
rice potrpí si na dobré sousedství a pozvánky jsou
na denním pořádku. Při tom shromažďují se jak ženati
tak svobodní. Poněvadž se bez mladých dívek nedo-
vedou obejít a přece nepovažují za povinnost zváti
celou rodinu, vynalezena prospěšná instituce „garde-
dam“. Mladá dívka velmi dobře může přijmout pozvání
mládence, starého nebo mladého a dokonce pobýt ně-
kolik dnů v jeho domě, je-li zároveň s ní pozvána
provdaná paní z kruhu jejích známých jako „garde-
dáma“. Jest to úkol ovšem jen ryze theoretický, nebot
v Americe jsou muži velmi ostýchaví a zdrželiví. Ob-
divuhodné jest pohostinství, jaké Američan na venkově
provozuje. Jsa ve městě bezohledným obchodníkem,
odloží, jakmile se stal hostitelem, svoje divoké sobe-
ctví a stává se nejroztomilejším ze všech hostitelů.
Figar
Jules Huret
Američanův
Američan
Boháč
spojený stát
Amerika
Ob
7
article
Když přivezl hosta z nejbližší železniční stanice v ko-
čáře nebo v automobilu a uvedl jej do pokoje, cítí se
host ihned jako doma, neboť vše v domě jest mu k dis-
posici, jako by to bylo jeho majetkem. Hostitel staví
se, jako by se o hosta vůbec nestaral a nechává ho
činit, co mu libo, ale oko jeho nebo jeho služebnictva
8
article
bdí nade vším a vše jde jako na drátkách. Naleznete
svůj vak vyprázdněný, vaše věci uloženy ve skříních
a zásuvkách, šaty a prádlo, jež hodláte obléci ještě
mezi dnem, rozloženy na posteli; pěkná květina do
knoflíkové dirky připravena na konsolu! Lázeň je
připravena. Služebnictvo je vám stále k disposici. Ku
první snídani můžete jíti do společné jídelny nebo
obědvat ve svém pokoji. Host spí tak dlouho, jak chce,
žádný šramot ho neruší. Chce-li vyjet povozem nebo
koňmo, jde do stáje, vybere si koně anebo dá zapřáh-
nouti do kočáru, anebo napíše večer před svoje roz-
kazy na tabulku, jež visí na dveřích stáje
9
title
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král
Praha
10
article
Národní divadlo.
národní divadlo
11
article
249. hra v předpl
(1. čtvrtka.)
12
article
Ve středu 19. srpna.
Má syna.
(Le fils surnaturel.)
Komedie buffa o 3 dějstvích. Francouzsky napsali
Grenet Dancourt a Maurice Vaucaire. Přeložil J. J.
Benešovský-Veselý. Režisér Alois Sedláček
OSOBY: Desiré Montarbourg, soukromník, K. Želen-
ský. Sosthěne Chamouset, F. Steinsberg. Marcel du
Parvis, E. Viesner. Fernand du Parvis, jeho otec,
R. Inneman. Kazimír Leridel, R. Kafka. Zephyrin,
správce domu, K. Mušek. Celestin, zahradník, J. Ha-
velský. Francois, poslíček, K. Váňa. Sofie Montarbour-
gová, L. Danzerová, Jolanda Chamousetová, M. Ry-
šavá. Esthér du Parvis, M. Pštrosová. Germaina Mon-
tarbourgová, L. Dostalova. Zozo, zpěvačka, A. Čer-
vená. Sidonie, Klára, mladé panské, R. Kolárová, V.
Hájková. Hlas za scénou Marie Tichá. Děj v Epinalu.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 9. hod.
Grenet
Mauric Vaucaire
Benešovský
Veselá
Sedláček
F Steinsberg
Parvis
E Viesner
Fernand
R Inneman
Leridel
R Kafka
Francois
K Váňa
Montarbour
L Danzerová
Chamousetová
M Pštrosová
Germaina Mona
L Dostalův
A Čer
Klár
R Kolárová
V Hájková
Tichá
Sidonie
Sosthěne Chamouset
Desirý Montarbourg
13
article
Lidové divadlo ,Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo ,Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
Ve středu 19. srpna.
Začátek o 7. hod.
Po páté: V Hbánkách.
Veselohra o 4 jednáních. Napsal Pserhofer. Přeložil
B. Lachman. Režisér B. Kovář.
B Lachman
Praha
lidový divadlo
14
article
Aréna na Smíchově (blíže Palackeho
Aréna na Smíchově (blíže Palackeho
mostuí.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 19. srpna.
18827
Cyklus frašky XVIII.
Netopýr.
Komická operetta o 3 jedn. Napsal R. Cenné. Přel
Em. Züngel. Hudbu složil J. Strauss. Režisér Jan
Kubík.
Denní prodej lístků nalezá se u knihkupce p. Urbänka
v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smí-
chově »u Libuše«,
Züngel
J Strauss
Kubík
Libuše
Smíchov
Praha
15
article
Pištěkovo lidové divadlo vaeho
Pištěkovo lidové divadlo vaeho
na Krá
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po třetí: Jan Hus.
Dramatická báseň o 5 jedn. od J. K. Tyla.
Zejtra ve prospěch pana Lukavského pův. novinka
18810
Slunce.
Hus
Tyl
Lukavský
Pištěkův lidový divadlo
16
article
Ve středu 19. srpna.
260—
17
article
chem i tělem. Zblednuv jako plátno jeho tuniky, Josef
zděšeně ustoupil a zadýchajícím se hlasem zvolal:
»Skolte tuto obludu!«
Had jako by porozuměl tomuto rozkazu; dříve nežli
některý ze zděšených sluhů mohl se přiblížiti, rozvinul se,
přelezl ztuhlá prsa Serag a zmizel v záhybech jejího smr-
telného lůžka.
Pochmurný a rozzuřený Josef vrátil se do své lož-
nice, kde poděšená a rozrušená Asnat poslouchala již ne
souvislé vypravování služky.
»Je to pravda? Jest to možné, že Serag jest
mrtvou?« tázala se zděšeně muže.
»Ano; patrně bohové Heliopole jsou velice naklo-
něni tvému bratrovi, když zbavili ho nemilé ženy!« od-
pověděl posměšně; potom vzal pod poduškou svou pečet
a odešel z pokoje.
Jakmile Asnat se vzpamatovala, ihned dopsala bra-
trovi, oznamujíc mu, co se stalo. Armais po celou noc
nezavřel očí a ráno znovu zašel k otci; k svému udivení
nalezl ho spícího a na poplašné otázky stran jeho zdraví
vrchní žrec mu odpověděl, že bděl po celou noc. Oba
umlkli a Armais chtěl již jiti oblékat se k smutným pro
něj obřadům, když přinesli mu stabulky od sestry.
Sotva že do nich nahlédl, jako zmámený upustil je
na stůl.
»Serag zemřela!« zvolal. »Otče, v tom viděti ruku
chrámu,« doložil s jakousi obavou.
»Jest to ruka božství, jehož číši trpělivosti přeplnily
zločiny tohoto člověka, božství, které chtělo mu ukázati,
že jestli on dovede ustanoviti den svatby, vyplnění úmyslu
člověka závisí od moci mnohem vyšší,« pomalu a vážně
odpověděl Potifera.
Josef
Armais
18
article
v tvář s Horem, jenž podobně jako ona byl bledým od
rozčilení.
»Hore!« mohla stěží pronésti svým rozechvěným
hlasem.
Hor mlěky ji objal a přitiskl ke svým prsoum.
»Děkuji ti, že jsi přišla, má drahá! Radost nad
schůzkou s tebou dodá mné statečnosti na dobu rozluky
a očekávání. Pověz mně: nezapomněla's na mne a milujes
mne posud?«
»Dostála jsem svému slovu, Hore!« zašeptala
Asnat; »ani jednou neřekla jsem tomuto člověku: mi-
luji tě.«
Hor sklonil se k ní a zkoumavým pohledem po-
díval se jí do očí.
»Děkuji ti! Pověz mně, Asnat, jak vypadá tvůj ro-
dinný život? Jsi šťastnou ?«
»Ne, jsem nešťastnou,« odpověděla, davši se najed-
nou do pláče. »Jsem cizí ve vlastním domě a žiji za stálého
útisku; Josef nenávidí celou mou rodinu a chce nyní
zneuctiti Armaisa potupným sňatkem.«
Při vzpomínce na poslední hádku s mužem zmoc-
nila se ji dřívější zloba proti mužovi.
»Ano, Hore, jen tebe jediného miluji!« zvolala
vrhajíe se mu na šíji.
V záchvatu radosti přitiskl ji k sobě.
»Doufej, Asnat! Ačkoliv osvobození nedaří se tak
rychle, jak bychom si přáli, jeho hodina přece jenom
stále se blíži. Jakmile obluda, tísnící Egypt, bude svržena,
ty, podobně jako paprsek Ra, ozáříš můj spustlý dům. A
nyní se upokoj: tvé slzy, které nemohu osušiti, rozdírají
mně srdce.«
Železný kancléř.
Dostál
Asnat
Josef
Armaiso
Egypt