etv» dokud ieitè k tomu òasi Kril Humbert mohl by ai u vlastním svém pro- spéchu jen pHti. aby Evropa zakročila co nqjdříve, nebot v týt den, kdy vézeh Vatikánu donucen bude к poslednímu ústupu pred tlobou italských revolucionářů, v týž den rozhodnuto bude — nikoli o stolci Petrovu, kterýž neporušen přetrvá všechny svízele, ale o trhnu dynastie savojské, kterýž potom ne odolá návalu revoluce, na jejíž základech byl zbudován.

К cesté císařové Pobyt clsař&v v Bregenci vzbudil ve viech vrstvách obyvatelstva neobyčejné hnuti a nadšeni. Dne 8. t. m ráno měl císař přehlídku posádky, potom navitlvil v průvodu mlstodriitele farni kostel, městskou nemocnici, evangelický kostel, kláiter v Riedenburgu, zemské museum a učitelský ústav i sirotčinec; byl všude od obyvatelstva s jásotem vítán. Vyptával se všady dopodrobna na poměry oněch ústavů a vyslovil svou úplnou spokojenost V nemocnici promlu vil císař s každým nemocným, těše je a povzbu znje. Ku všeobecné audienci dostavili se četní zástupci všech tříd a stavů Odpoledne defilovali střelci z celé části Vorarlberka na pochodu do střelnice — vice než 800 mužů s 15 hudebními sbory — před císařem, kterýž vstonpil в mlsto- držitelem na balkon a se zálibou se díval na národní slavnost. Hudební sbory byly uniformo vány, střelci se dostavili v pěkném svém domá cím kroji. Před císařem skloněny prapory a střelci provolávajíce hárá mávali klobouky i zbrani. Císař s mtstodržitelem odebrali se do střelnice na hoře Isolu, kdež dosáhl jásot vrchole, nebot císař přidružil se к střelcům a přívětivě s některými z nich rozmlouval O 5. hod. odpoledne byla dvorní hostina, к niž pozváni byli: velko- vévoda toskánský, vrcbni střelců a představeni obci v okresu bregencském celkem 40 osob Po tabuli dýchánek Večer zařízeno bylo velikolepé osvětleni horstva a jezera, kteréž dle výroku samého císaře bylo tak krásné, že dosnd krásnějšího neviděl. Přístav byl osvětlen až к vile Thunové a Lindově. — Dnes, jak známo, sejde se císař František Josef s králem virtemberským a velkovévodou bádenským.

Politický přehled domácí. V Praze, dne 9. srpna. „U hrobu rozevřeného umlkává všeliké politické protivnictví — těmito slovy provází včerejší „Vaterland • svoji zmínku o pohřbu hraběte Maunsfelda v Opočně a pokračuje: „avšak u tohoto hrobu, kterýž tělesné po zůstatky hraběte Jeronýma Maunsfelda pojal v klidné své lůno, nemusí právě naše politické protivnictví umlká vati, ne ot ono nebylo nám nikdy překážkou, abychom v muži. jehož právě ku hrobu donesli, neuznávali či stou a šlechetnou povahu, jakož i abychom si nevážili jeho ideálních snah. Nepokusíme se ani o to, abychom zde vyčetli všechny ty důvody, proč i u prostřed politických bojů к osobě zemřelého neobmezenou chovali jsme , úctu a vřelé Sympathie. Bolest těch. kteříž v pláči shromážděni jsou u čerstvého hrobu jeho, příliš jest nám svátá; a samotni příliš jsme dojati neočekávaným zhasnutím mladého a nadějného života, než abychom se tu oddávali mohli něčemu jinému, než citům čistě lidským." Ú politice hraběte Taaffea píše krakovsky . C /. a s“ : Hrabě Ta&ffe má co děkovali za své úspéchy nejen štastné náhodě, ale i svému politickému rozumu. Vnitřní a zahraničná situace byla hned od počátku příznivá systému Tauffeovu. ľro hraběte Taaffea, kterýž napsal na svůj prapor smíření a spo jení národů, bylo to neskonalou výhodou, že Čechové vzdali se passivního odporná že vstoupili do rady říš ské. aniž by byli učinili určitých podmíuek, čímž právě nejlépe označili svoji ochotu ku smíru a vyrovnání. Hrabě Taaffe získal si tímto

způsobem důležitého politického činitele o něhož i na dále může opírali svůj politický systém, pakliže jeu témuž činiteli takové zjedná postavení, jaké mo náleží. Jiná překážka vyrovnání v této polovici říš* a sice onu překážka. kterouž všechny pokusy dřívějších mi nistrů autonomistických zmařeny byly, a sice nedůvěra, žárlivost a zjevný odpor vlády 1гнц< lajtánské, nestojí rovněž Taaffeovi více v cesté. UhH projevili to způsobem pokud jen možno zřejmým, žu ústaváci nemohou očekávali od nich žádné podpory proti politice hr. Taaffea, poněvadž do vnitřních poměrů Uherska činnost Taaffeova nczasáhá. Avšak i za hranicemi nalezl hrabě Taaffe dobrou půdu pro své velké záměry. Kníže Bismark nenávidí té chvíle národních liberálů nejen ve svém domové, ale i v Rakousku; on neslyší v nářku těchto kazimirů hlas „utlačovaného“ némectví. nýbrž prostý křik sobeckého liberalismu, proti němuž německý kancléř sám horlivé bojuje ... — (Z p r & v « vojenská) V adraini- strativnlm zřízeni vojenském připravuje se vedle zprávy „Fremdenbl * důležitá změna Až dosnd má každá setnina skoro pravidelné svého účet niho sikova tele, kterýž obstarává zásobování setnioy všemi potřebami n zároveň i vede účty o těchto potřebách. Zařízeni toto má býti zrušeno a na místě účetních šikovatelů ustanoven bude pro celý prapor vždy jeden ňčetní důstojník, kterýž pečovali bude zároveň o všechny čtyry setnitfy praporu. Z Pešti (Agitace Rumunů. -- V záležitosti území r jer. kého. — Nový podnik banky pro země rakouské.) V jižní éásti Uber a v Sedmihrad sku pátrá se pilně po rumunských agentech, kteří podněcuji uherské Rumuny proti vládě. Do škol rumunských v jižním Uherska a Sedmi hradsko zasýlají se prý mapy „nového králov ství rumunského“, jehož hranice sahají až za Velký Varad a Debrecín. — Proti vůli vlády a

rjeckou pomoci kralevinské deputace, setrváním ve svém odporu, považuje za nejvýhodnéjšf, za chovati posavadní stav véd. — Pod záštitou banky pro země rakouské pomysli se oa sou středěni báňských závodů spojením šesti uhelen Pokus ten jest velice nákladný a odvážný, po něvadž povolené ceny json nepoměrně vysoké. Z Celovee (Zkušební komise pro náboženství.) Zemřelý kníže biskup celovecký uznal svého času za vhodné, odvolali zkušební komisi pro náboženství při zkouškách kandidátů učitelství, nebot školští úřadové zdráhali se nznati vliv známky z náboženství na vysvědčeni o způsobilosti učitelské. Teprvé nyní podařil i se nedávno jmenovanému ndp. biskn povi Petru Funderovi dociliti žádoucí shody v záležitosti této. Zkušební komise pro nábo ženstvl ustavena jest opět a kandidátu nesmi býti vydáno vysvědčeni o způsobilosti dřivé, do knd požadavkům komise této úplně nevyhoví Ze Sarajeva (Turecké rejdy.) V poslední době bylo pozorováno, že mezi lidem v Bosně potnlnjl se tnrečti jednatelé, kteří snaž! se popuzovali lid proti rakouské správě a na váděti jej, aby z Bosny houfně se stěhoval. Mnozí skutečné šli již na vějičku a vystěhovali se. Praví se, že turecká vláda slibila vystěbo- valcům těmto největších výhod, avšak pochybuje se všeobecné, že slibům svým také dostála.

Politicko přehled zahraniční. V Praze, dne 9. srpna. IVěmool*.«. (Vyjednáváni s Vatikánem. — Milosrdné sestry. — Královský titul velkovévodovi bádenskémn — Výtržnosti proti židům.) Vedie zprávy „N. Allg. Ztg * skončeno již vyjednáváni se sv Stolici, týkající se opětného obsazeni biskupských stolic ve Vratislavi, Paderbornu, Kolíně, Hnézdné a Fuldě. „Ger manie4 zase přináší zprávo, že papežské breve, kterým jmenován byl Komm biskupem trevir- rozvá nějsích kruhů chtějí učiniti zdejší maďař-jse topit pod pomocným kotlem „Diogena“, byly štl zuřivci z příchodu rjecké deputace politickou |oba parníky zabaveny. Howald prohlásil, že demonstraci. Vláda jsouc si vědoma, že Chor- ! jmenem svého zákazníka protestuje proti zaba- vaté dovedou zmařit i pokus, rozluštili otázku i vení. Strojník „Diogena* udal, že měl dostat 1000

ským. bylo již vydáno. VyivůMni stane se prý у sobotu. — Vedle zprávy „Germanie* bude co uevidét nabídnul královský tikal alkovévodovi bádenskémn Nabídnuti stase ее ее atrany císařů německého a rakouského, pak se straoy králů bavorského saského a virtemberského, a učiněno hade ke dni 20 záři, v kterýžto den velkovévoda svou stříbrnou svatbu slavili bude Sejiti se rakouského císaře s jmenovanými pa- Dovalí-v německými mělo prý blavuě v této zá ležitosti svou příčinu. — Říšský mialitr vnitra a vyučováni dovolil Milosrdným sestrám v Hoi- ligenstadtě. aby zřídily opatrován pro malé dítky л přijímaly tam dítky, které nejsou ješlé školou poviuuy. Stalo se tak ua základě zákoua z měsíce červeoce předešlého roku, jehož článek fi. uděluje oběma ministerstvům moc, dovolovali vý- iniuečoé ženským společnostem, ošetřováni ne mocných se věnujícím, pěstováni a vyučováni dítek školou ještě nepovinných. — Nepokoje proti židům objevuji se ubčas na rozličných místech

Německa. V Jostrově ve vých. Pruska poěoli v posledních dnech nejprvé výrostkové v židovské čtvrti se hromaditi povykujíce a židům vyhrožujíce. Dne 6. t m. vytlučeny okna ve všecb židovských domech jakož i synagoze Místní policie byla proti výtržníkům malomocnou, museli být povoláni četníci z okolí. Mnoho osob bylo zatčeno. — O zabaveni parníků „Diogenes" a „Sokrates" v Kielu docházej! následující další zprávy : Před několika dny pokusil se chilský důstojník Lyneh jmenem své vlády, aby oba parníky byly zabaveny, tvářil se však, jako by od tobo chtěl opustit. Dne 30. m. m. žá dula policie kielská z rozkazu říšského kancléře, aby stavitel parníků Howald ndal jméno jich majitele ; když se Howald zdráhal tak učinit, došel rozkaz, že lodě nesmi odplout drive, pokud není prokázáno, že jich nebude použito к nepřátelským účelům proti některému státu s Německem spřátelenému Na to odpověděl Howald. že lodě již celým svým ustrojením svěděl proti této domněuce. Když dne 3 t. m počalo

marku odškoduébo, kdyby v některém cizím přístavu bylo mužstvo lodi měněno. Parníky neměly nijakých zásob, prázdné kotle a žádné mužstvo. Itulie. (Preconisování biskupů. —Agi- t&čuí tábor lidu ) Dne 4. t. m preconisoval sv. Otec slavnostuim způsobem vice arcibiskupů a biskupů. Když byl sv. Otec přednesl onu část allokuce. jež vztahuje se к výtržnostem ze due 12.—13. m. m., před samotnými toliko kardinály, otevřely se dveře a vpuštěni kromě papež skébo dvora moozi biskupové a preláti, alumnové koleji, jež odvislé jsou od kongregace Propa gandy a mnozí orientalové. Pak předveden představený arménské koleje v Římě jakožto spino mocněný prokurátor nově zvoleného patriarchy v Cylicii a děkan advokátů konsistoře, kterýž v latinské řeči prosil o potvrzeni volby, již byli provedli biskupové arménského národu. Po té dokončil sv. Otec allokuci a vyřknuto žádané potvrzeni, proklamoval tak dosavadního arcibiskupa v Nikosii in part. inf. msgr Štěpána

Azariana za patriarcha v Cylicii pro národ arménský, jenž co taký přijal jméno Štěpán P e t r X. Po té provolal vrchní ceremoniář slova „Extra omnes* a když byli dvůr a ostatní výše jmenované osobnosti sál opustili, preconisoval sv. Otec čtyry arcibiskupy a čtyry biskupy a prohlásil, skrze breve již oznámené jmenováni, dvon arcibiskupů in part inf. a sedmi biskupů Na konec vyprošeno p a 11 i n m pro patriarcha v Cylicii a pro arcibiskupy v Cagliari a ve Vidni. Napotom oděl sv. Otec v novém trůnním sále nově jmenované arcibiskupy a biskupy ro- cheton a přijal diky prokurátora patriarchy v Cy licii. Mezi preconisovanými arcibiskupy nalézá se také arcibiskup vídeňský Msgr. D. Jacobini. o němž se pravi, že bode ustanoven nuntiem v Mnichové, jmenován arcibiskapem v Tyro in part inf Novi skrze breve jmenováni arcibisknpové vybráni jsan z ráda kapucínů Jeden z nich, jenž dosáhl již 86 let, byl od r. 1844 apoštolským vikářem v Tunisu; drobý. také Ri velice letný, byl od r. 1846 představeným miasie mezi Ga|.’ lasy v střední Africe, odkud se předešlého roka navrátil. Mezi novými, papežským brevem jmenovanými biskupy nalézají se dva, kteříž zasednou na stolce dvon Lvem Х1П nové zřízených diecésl ve spojených státech severní Ameriky. — Vlastenci (I) italští pořídili ke dni 7. t m. agitačni táb»r lide, jenž měl se vyslovit! pro zrušeni zákonů o zámkách nedotknutelnosti a svrchovanosti papežské moci v Římě Sešlo se asi 3000 ponejvíce republikánů a sice o 10. hod. ranni, tedy za veřejných služeb Božích.

Mluveno, rozumí se o mučeuiclcb atd. a učiněno usuešeni Policejní zástupce viak čteni toho usuešeai zakázal a tábor rozpustil. F'r-tsnol«. (Gambetta. —Žádné povstání vice. — Drobné zprávy.) V Tonrsn byl Gambétta chladně přijat, ještě chladněji ale v Chateaudunn. Sotva 200 olob přišlo mu na nádraží vstříc. Čité tento oatrý vítr, vzdal se zákulisní tento panovník Fnmcie svého úmysle, doporučili redaktora listu „Rep. franc “ Isamberta za kandidáta do sněmu. Proti samému Gambettovi vystoupl v Paříži co protikandidáti ve volebním okresu Bellevillském dva intransigeauti a sice obecni rada Lacroix a Re- villou. V shromážděni voličů prohlásilo se 120 blav pro ony protikandidity a toliko 25 zůstali věrni Gambettovi. — Ministr vojenství prohlašuje, všeliké zprávy týkajíc! se dalšího trvání povstání v Aliira a Tunisu za nepodvtatné. Vojenské oddíly rozestavené ve Sfida, Kreidern а Mecherii stač! prý na potlačeni jakýchkoli pokusů v tom směre. Zprávy ty o nastávajícím všeobecném povstání json vymyšleny к tomu čili, aby jimi konán byl nátlak na volby. Také tvrzeni „Morningpostu*, že Francie pošle nový vojenský sbor v sile 40.000 mužů do Afriky, prohlašuje se nepodstatné. — Legnenx jmenován konsulem v Tnnisn. Komise, zřízená gen. Loge- rotem, zjistila, že evropská čtvrt ve Sfaxu před přistáním Francouzů vypleněna byla Araby, tak že obžaloby, vznešené proti vojínům franconz- ským, json bezpodstatné.

Kronika církevní. * Svátky v mésíri srpna. Zítra 10. srpna připadá svátek sv Vavřince, jáhna a moč. Páně. Slavnost koná se na Vavřinském vrchu čili na Petříně. V 7 a 8 hod. tiché mše, v 9 hod. české kázáni, v 10 hod. slavná mše, již slonžiti bude převor řádn premonstrátův. Ve 4 hod. odp. slavné požehnáni. Na ten den nbirajl se nábožné zástnpy lidn na Petřin a konají tam pobožnost křížové cesty. Pouť sv. Vavřince koná se v Žebráce, na Černovičkácb n Prahy, ve Vavřinci n Černého Kostelce, v Klobukácb n Slaného dne 14. srpna slavnými službami Božími. V pátek dne 18. t. m jest svátek sv. Kláry, sestry sv. Františka Serafinského. V pondělí 15 srpna jest slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Na ten den koná se pont v hlavním chráma Starého města v Týně. V neděli 14. srp. v 5 bod. slavné nešpory, 15. srp. v 5 hod. ráno první mše, v 6 a v 7 bod. tiché mše, v 9 hod. slonžiti bade J. Em. ndp. kardinál-arcibiskup slavnou pontifikálnl mši, již přítomni bodon členové městské rady a obecní zastupitelstvo, sbor granátnlbů utvoří špalír, v 10. hod. české kázaní, v půl 12. hod. mše a požehnáním, odpoledne ve 4 hod. nešpory, v 5 hod. české kázáni, v 6 hod. průvod к soše na náměstí.

Denní zprávy pražské. V Prase, dne 9. srpna. Upozorňujeme pp. členy družstva sv. Václava к vydávání „Čecha“ na valnou schůzi, položenou ke dui 11. t m. o 3. hod. odp. Hojné účastenství vele- iádouci. * Včerejší číslo „ŕerba“ bylo zabaveno a siet, pro zpráva o sjezdu socialistů v Londýně. Část feailletonn jakož i článek o situaci v Řimé opakujeme dnes ze včerejšího zabaveného čísla, kteréž vedle tohoto obsahovalo

Hlava testa. V člunech. Ve dvanáct hodin byl velký člun potrà vinami zásoben a přes lodní bok vyzdvižen; nebyla to malá práce, nebot nebylo jej zač uvázali, poněvadž tu už žádného velkého stéžné nebylo. Ostatní čluny byly rovnéž, nesouce v sobě po jednom plavci spuštěny a visely podle řady po levém rozboku korábu, tam kde byly šance rozbořeny. Veškerá plavidla byla co nejlépe stéž- ny, plachtami a vesly jakož i vodou, lodními suchary, několika láhvemi rumu atd. opatřenf. Proti velkým rozbitinám vyjímala se co lastury, a zdálo se, že není ani pomyšlení, aby byla v stavu to množství lidí sné- sti, к jejichž přijmutí přichvstána byla. „Žhounek" nořil se rychle. Před chvílí bylo čerpání zastaveno a koráb dostal nyní pod fokovými ležinami (ťockrusten) v stejné výšce s vodní hladinou velkou díru, jíž se voda jako vodopád do prostoru hnr la Pocestní byli do člunů přepraveni „Odrazte!" zahoukal lodník, jenž jednomu poatranníinu visáku velel Jako blesk zvedla se vesla ; čluny se odloučily a zastavily se daleko od rozbitin ve vzdálenosti asi tří set stop Není možná, různé hnutí úž^au, zvěda yosti a bezduché napnutosti vylíčili, s jakým noví osadníci člunů, znenáhlé tonutí opušté ného korábu pozorovali. Nikdo nežádal si od- plouti, prvé než tato druhdy překrásná a nyní

vší leposti zbavená loď к trvalému odpočinku v hlubinách velmořských vejde. Vždyť probouzel její /.bědovaný stav bezděky v srdcích všech diváků pocit, jaký se nás zmocňuje, vidíme li živého tvora se smrtí zápasícího, a tento bolestný cit byl ješté zvýšen a zostřen škodolibým usmíváním slunečního světla, na troskách pohrávajícího, n krásné, blankytné hladiny mořské, na níž trosky ty spočívaly Bouří m-porouchaný kloun (Schiffsschnabel), — mistrovské to dílo, jaké zřídka asi výbok nějaké lodi krášlilo, — mohl se beze vší ná silné roznícené obrazotvornosti takměř za ochranného bůžka korábu považovali, který ješté na chvilku prodlili hodlal, p vé než se к nebesům vznesl. Obé na rozdrceném korábu pozůstalé plachty doprovázely kolísání nerej- dného trupu dutým pleskavým zlozvukem a pojednou zavzníval sem z osamělé paluby zvuk, jako by někdo na zvon udeřil, že po sloucbající plavci se zhrozili a v pověrečném strachu dychtivým okem pátrali po příšeře, korábu jakoby hrany vyzvánějící. Najednou položila se rozbitá loď na bok a jevila spadité paluby zrakům divákův. „Nyní se pohrouží!* zvolal jeden z plavců. A měl pravdu. Znenáhla tonulo výbrodí (Hack, Hackbord), nejhořejší část krmy (Hintertheil). a sice tak zvolna, že ještě nejedna minuta uplynula, než se výbrodní okna (Hackfenster) v stejné výšce s vodní hladinou nalézala. Potom se zase koráb vzpřímil; s nadzviže- ného výboku (bug), úhledné to okrouhliny

přídy (Vordertheilrund), vystrkoval roztříštěný stožár kluveční (Klüverbaum) vysoko do povětří, jakoby zkomolené rámé к nebi vzpínal, volaje za milosrdenství. Potomně potápěl se s vážně dojímavou velebností hloub a hloub; ani muk se neozýval až na šumot a klokt přívalů, ježto sobě násilné jednu cestu po druhou délaly. Zadní paluba zmizela nejprvé zrakům; přední částky vyčnívaly ješté čerňé z vody; i ony zmizely a jenom přední žezlo fokové s upevněnou na ném plachtou zrač.lo se ješté. Také ono kroužilo se víc a více ; posud ale bylo lze patrné obrysy trupu pozorovali, nebot voda byla kolkolem jasná. Plachta ssála jako houba vlhkost do sebe a zbarvila svou co padlý sníh bílou plochu hnědým kruhem; po té bylo už jen vidéti vvstérbenou hlavišť fokovébo žezla, za bouře zlomeného; ta se podobně ponořila a nyní nacházely se čtyry čluny samojediný na nesmírném, bezedném lůně moře. V bezduchém mlčení pozorovali veškeří sabynntí Žhounka a teprv, když několik minut prošlo, utuchla klatba, rty zapečetivší a dlouhý, úzkostný povzdech vyvinul se z sevřených prsou. Napotom povznesl kapitán hlasu svého, řka : „ľane Holdsworthe běh náš čelí к jihovýchodu V každém člunu nachází ae střelko- stroj (Kompass). Nuže, lidičky, postavte žezla. Nepochybné zaduje ješté před západem slunce povánek. Do té doby budeme vesly úsilovné

cloumati, bychom se co nejvíce možná к vlasti přiblížili.“ Srdnatí hoši odvětili s hlučným „hurá!* Na všech čtyřech člunech byly stéžné vztýčeny. Střelhbité máchala vesla a vlny čeřily se rozepéněny kolem předního stavu. Hlasité „hurá!" mužův ozvalo se v pravou chvíli. Bůh sám ví, jak velice každý z nich právě nyní povzbuzujícího provolání svých druhův potřeboval ! Kterému péru lze překonávající dt o neskoučeuosti moře vylíčili, který se v nich probudil, kdy se hladiny jeho rukou dotknouti mohli a kdy jim jeho mohutná moc tak blízká byla! Sám ten cit byl tibou, kteráž pocestným srdce urvali hrozila. Baroun zbuzuje svým vysoko nad vodou vypnutým okrajem pocit bezpečnosti; ale zde vznášeli se jen z dělí ramene výše nad hladinou ; vždyť mohli bledou tvář v zeleném hrobě vodním jako v zrcadle zhlíželi, od něhož je pouze několik prken oddělovalo, ne mnohem silnějších, než podešev boty V Holdsworthově člunu nacházeli se: on sám, paní Tennentová se synáčkem, generál, pan St. Aubin a dva plavci: Wingard a Johnson, tedy všeho všudy sedm lidí. Velký člun kapitánův vyhlížel z daleka přeplněn, byl ale také prostrannější tří ostatních Za ním veslovalo lodníkem spravované plavidlo, a po Holdsworthové pinasce sledoval postranní xi- sák, podplavčím Thompsonem vedený. (Pokračováni.)