Periodikum ALTO Viewer

1

Vyehaxi k«*iK den mimo po neděli a svátku. Předplácí m v administraci O »«rovni «llo« Um. 1Л1Ю-11. i • tnmmi «p«M*«i »Mteé — *1. SO kr. í gl 26 kr. etvrtletné .... a „ 70 . 3 „ ?ft „ celoročné IO „ M „ 16 „ — , Jednotlivá ólela po 4 kr.

2

Za donášesl do doma měsíčné 10 kr.

3

ČECH

Čechy

4

uezapečetinipoaýlinybudteinafrmn- kovány. ъшъттшт«**. j

5

frankované a podepsaaé pHjimS > r md-mlccm v Oatrovnl olici è. 222-П.

6

REKLAMACE

7

DOFM» Y

8 Rukopiaflv

Rukopiaflv nevracíme a nepoJepaanýck nedbám«. ;

9

C'islo IMO. V Praze, те stredu dne IO. srpna 1881. Roènik XIIК.

Praha

10 article Allokuce,

Allokuce, kterouž mél sv. Otec Lev XIII. dne 4. srpna ku shromáždényra kurdiuálAm a v jejíž první části zmínil se o zločinném pohanéní tělesných pozůstatků papeže Pia IX. Podáváme zde slova sv. Otce pokud možno věrně jakž následuje : -.Povolali jsme к Sobě Vaše jasné Collegium, abychom u příležito-ti jmenování některých biskupů projevili Vám Svoji hlubo kou bolest nad neblahými událostmi, jež staly se před několika dny v tomto městě u pří ležitosti přenesení mrtvoly Pia IX., blaho slavené památky Našeho předchůdce. O těchto neočekávaných a nedůstojných událostech po dal к vyzvání Našemu milovaný Náš syn, kardinál státní sekretář ihned zprávu evróp skýrn panovníkům. Přes vše jest ale Naší povinností. abychom se také dnes zmínili o těžké urážce, jež stala se Našemu velikému předchůdci, jakož i o urážce papežské dů stejnosti vůbec, aby katoličtí národové poznali, že hájíme památku blahoslaveného papeže, jakož i majestátnost papežství. Pius IX. nařídil, jakž Vám, ctihodní bra tří, dobře jest známo, aby tělo jeho pohřbeno bylo v basi ice sv Vavřince extra niuros. Když tedy tato jeho poslední vůle mèla byti vyplněna, učiněno oznámení těm, kdož o veřejnou bezpečnost zde pečují, že přenesení mrtvoly stane se zcela v tichosti v noci, tedy v době, kdy obyčejně nelze očekávali nějakého porušení pokoje. Také bylo nařízeno, aby smuteční průvod nekonal se v takové nádheře, kteráž by se srovnávala s papežskou důstojností a s církevními zaříze- ' nimi, nýbrž aby vykonal se prosté, jakž tomu dovoluje nynější stav města Říma.

Lev Pius Sobě svatý Vavřinec extra Řím

11 article

Však pověst o tom rozšířila se brzy celým městem ; římský lid pamétliv velikých dobro diuí a neobyčejných ctností velikého papeže projevil ochotu, že osvědčili chce naposledy zesnulému Otci křesíaust a dětinskou svoji lásku a oddanost Toto osvědčení vděčných a , milujících srdci bylo věru hodno zbožnosti a důstojnosti římského lidu a neby o tu jiného úmyslu, než aby mrtvola Pia IX. přiměřeně byla provoděna, jakož i aby na místech, kudy průvod bráti se měl, slušný způsob byl zachován. V ustanovenou dobu opustil průvod vatikánskou basiliku, kteráž obklopena byla množstvím lidu ze všech tříd obyvatelstva. \elky počet zbožných měšťanů shromáždil se se kolem rakve a ji sté větší počet následoval potom v tichém vážném průvodu. Zbožné a smuteční této slavnosti přiměřené modlitby byly konány; ani jediného slova nebylo proneseno, kterým by někdo býval uražen či po puzen. Však ejhle! Hned z počátku přerušo- , vaia ne neznámá tlupa zločinných lidí zlovolným pokřikem smuteční slavnost. Čím více pak množila se tato tlupa výtržníků, tím více vzmáhala se její odvážnost a zlovolnost; hluk stával se každým okamžikem pronikavějším ; posvátné věci b>ly zlehčovány, nej váženější

Pius

12 article

mužové byli tupeni; posuůkv, slovy a projevy vzteku ohrožován byl průvod a konečné užito bylo i kamení a holí proti účastníkům průvodu; ano — čeho by se nebyl ani vztek barbarů odvážil — ani mrtvola papeže nebyla ušetřena. Nejen že jméno Pia IX. bylo tupeno, «le i na vůz, na němž rakev byla vezena, házeny kameny. Také bylo voláno, aby mrtvola byla shozena. Hnusné toto divadlo provozováno bylo celou cestou po kolik hodin. Že pak nedošlo to к horšímu, jest co děkovat! umír- i.ěnosti těch, kdož raději snesli surových útoků, než aby dopustili, by pH průvodu událo se ještě větší neštěstí Tyto věci jsou všeobecné známy a veřejnými listinami potvrzený, tak že ani utajeny, ani zapřeny nemohou býti tam, kde by to rádi učinili. Kamkoli se zpráva o událostech těchto dostala, všude vzbudila u nátodu ka tolických hlubokou bolest a způsobila rozhořčení mezi všemi lidmi, u nichž slovo humanita posud něco platí. Nás pak docházejí ze všech stran listy, v nichž zatracuje se surovost tohoto zločinu. Avšak největší starost a zkormoucenost připraveny nám hanebným a žalostným případem oním. Úřad náš káže nám, abychom se ujímali čestné památky Našich předchůdcův ; proto žalujeme před vámi. ctihodní bratří, na onen ohavný zločin, jenž nám slzy z očí vynucuje, a vedeme Si stížnost na ona zneuctění, za kteréž odpovídat! musí ti. kteříž ani práv náboženství ani svobody občanů nechránili před vztekem bohaprázdných lidí.

Pius

13 article

Katolický svět může z toho poznali, jak to vyhlíží s naší bezpečností v Římě Bylo vůbec známo, v jak bídný a namnoze nesnesitelný stav jsme byli uvrženi, avšak nejnovější ten pHpad objasnil to ještě lépe a dokázal zároveň, že postavení naše, ač nyní již velmi zlé, v budoucnosti ještě více se zhorší. Kdo pak mohl by zaručili, že drzost zlomyslných lidí neutkala by i Nás, kdyby spatřila Nás tábnouti ulicemi spůsobem Naší hodnosti důstojným, když pouhé převezení tělesné schránky Pia IX příčinu zavdalo к nejohavnějším nepokojům a výstupům ? Zvláště kdyby vidéli pohnutku к tomu v tom, že Mv vedle své povinuosti zákony zde v Římě vydávané co nespravedlivé odsuzujeme aneb nějakou jinou veřejnou křivdu haníme. To dokazuje pořád zřejměji, že té doby nemůže v Římě jinak prodlévali nežii jako zajatec. Ano, sledujeim-li příznaky, jež se Nám tu kdes jeví a uvážíme-li, že tajné společnosti |na podvrácení katolicismu se spikly, nalézá podstatného základu tvrzení, že proti Církvi Kristové a proti papežství jakož i proti po otcích zděděné víře Italianň ještě zhoubnější úklady se strojí Sledujeme s patřičnou pozorností vývoj boje toho, jenž stává se neu stále vášnivějším a přemítáme zároveň o prostředcích, jež by se к obraně Naší co nejlépe hodily. Skládajíce veškeru naději v Boha, musíme s horlivostí co největší bojovali za zachování Církve, za svobodu papežství, za

Pius Mv Krist Italianň Řím

14 article

práva a důstojnost apoštolsKé Stolice a nesmíme se v boji tom štítit ani namáhání ani Obtíží. Nejsme ostatně v zápase tom samotni, spoléhajice v každém ohledu zúplua na vaši sílu a vytrvalost, ctihodní bratři. Velikou útěchou a pobídkou jsou nám dále přítulnost a zbožnost Římanů, kteříž přes všecky ná strahy a přes všeliké lákání v poslušenství Církve a u věrnosti к papeži trvajíce, každé pHležitosti se chápou, aby dokázali, jak hlu boce cnosti tyto vryty jsou v jejich ;-rdcích.

Říman

15 article Stav věcí v ftímě.T

Stav věcí v ftímě.T Krátkým telegramem z Říma oznámeno v neděli večer: „Asi 3<>00 osob pořádalo dnes tábor proti zákonu o zárukách papeži. Uřadové zakázali čtení resoluce, v niž se přihlašuje zrušeni zákona tohoto ; schůze byia rozpuštěna, aniž by pokoj býval porušen. ' Z toho poznáváme, že italská vláda v poslední chvíli opírali se chce agitaci proti zákonu o zárukách, ačkoli byly to nejprve listy vládní, kteréž hnutí toto způsobily. O příčinách tohoto obratu sděluje se, kterak prý vláda italská pojednou poznává, že v čele celé této agitace nalézají se rozhodní nepřátelé monarchie a zuřiví republikáni. Hojí se tedy italská vláda 0 vlastní S'oji kůži a proto obrací.

Řím

16 article

Pořadatelé nedělní schůze jsou skutečné vesměs republikáni a nejzuřivějším z nich jest Mario, žák Mazziniho, jehož nejvyšším jest přáním, aby stáli se mohi presidentem příští republiky italské. Týž Mario jest také duší čas ěji zmíněného listu „Lega della Democrazia“, v němž nejen proti papeži, ale 1 proti králi vystupuje. „Pnjetí monarchie bylo naší velikou chybou“, napsal nedávno v dotčeném listu, „nebot monarchie osvědčila se byti nedostatečnou strážkyní cti a jména italského “ Ve článku, v němž jednáno o zrušení zákona o zárukách, napsal : „Překážkou žádoucího zrušení zákona nejsou ministři, nýbrž samotná dynastie, táž dynastie, která bez vlastní zásluhy přišla do Říma, která papeže o smilování a požehnání prosí, a která, akmile vlny demokracie stoupají, zoufale se chytá lodičky Petrovy.“ Tak a podobné píše a smýšlí náčelník revolucinářského hnutí. Jeho heslem jest : nejprvé odstraněn bud z Říma papež a pak zřízena bud republika Podobné smýšlí celá řada mužů, kteříž u veřejnosti dosti značného mají vlivu a jichž politickým idealem jest konfederace románských republik (Francie. Španělska, Portugalska a Italie) prpti ostatní monarchické Evropě. Nynější hnutí v Itálii mělo by tedy u veliké míře poutali pozornost monarchických států a to tím více, kdy hnutí toto neobmezuje se snad jenom na město Řím, nýbrž i v ostatních městech italských vždy více patrnějšího nabývá rozměru. Revolucionář Mario trefné cbarakteri- suje vládu, či spíše dynastii italskou, „kt-rá,

Mario Mazzini příští republika Řím Petrov románský republika Francie Španělsko Portugalsko Evropa Itálie Lego della Democrazia Italia

17 article

*) Opakujeme ze zabaveného čísla. jak mile vlny demokracie stoupali, zoufale chytá se lodičky Petrovy.“ O ministrech veřejně jest známo, že jsou aspoň z většího dílu přívrženci suah republikánských a Že vše, co podnikají proti rejdflm revolucionář- skýiu, činí jen na oko, jen tak, „aby se ne- řeklo.“ Proto vším právem může tvrditi Mario, že ministři nejsou na překážku tomu, aby zákon o zárukách mohl býti zrušen, dále aby vypuzen byl nejprve z Říma papež a pak aby zrušena byla monarchie.

Petrův Mario Řím

18 article

V neděli rozpuštěný tá^or lidu v Římě způsobil právě jen v nejbližším okolí krále Hum- berta oprávněné obavy a protož z „vyššího rozkazu“ přerušena byla schůze, к jejímuž pořádání bylo ministerstvo udělilo před tím svého svolení. Časopis „Voce della Verità* oznámil již několik dní před povolením této schůze : „Vládě dostaly se do rukou listiny, jež jsou důkazem, že pod pláštíkem proti- klerikáluích demonstrací ukrývá se néco zcela jiného, než co právě radikáluíci předstírají a protož usnesl se generální sekretář vnitra po delší poradě s ministry na tom, aby nejen v Římě, ale i v ostatních městech zakázána byla veřejná pozvání к podobným schůzím.“ Tedy ne schůze, ale jen „veřejná“ к nim pozvání mají býti zakazována.“ Tato polovičatost vládního opatření málo asi prospěje a nejlepším jest důkazem, jak malomocná jest vláda proti revolucionářům, proti nimž ani nesmí se odvážili к opatřením rozhodnějším a přísnějším. O této malomocnosti svědčí také vládní listy, kteréž v pravém slova smyslu prosí a zapřísahají ra- dikálníky, aby „aspoň nyní“ ustali ve své agitaci proti zákonu o zárukách papeži. „Diritto,“ kterýž nedávno ješté troubil к útoku proti Vatikánu, musel patrně uposlechnout! „vyššího“ hlasu a píše nejnověji: „Zákon o zárukách jest v jistém ohledu věcí, jež slíbena a zaručena byla před Evropou a klamná jest domněnka, že by Evropa mlčela, kdyby zákon ten byl zrušen.

Řím Vatikán Evropa král Huma Voc della Verita

19 article

. . . A bylo by rozumné, poskytovali cizincům příležitost k zakr ičovánf а к porušování našeho díla míru? A zdaž přineslo by nám užitku, kdybychom důležitějších potřeb našich zanedbával a pachtili se za tím, co nám beztoho ujiti nemůže Tyto ustavičné manifestace činí v cizině nepříznivý dojem a uvedou konečně dobré naše jméno ve špatnou pověst.“ — Tak a podobně snaží se vládní časopisectvo italské konejšiti přemrštěné choutky radikálníků. Revolucionářská vláda bojí se cizího zakročení a proto se aspoň tváří, jakoby zákon o zárukách chtěla hájiti. Není pochybnosti, že tímto jednáním podaří se jí upokojili když ne výstředníky italské, tedy aspoň pohodlnou diplomacii evropskou, která ještě i dále bude moci tvrdili, že stav věcí v Římě „posud není takový, aby třeba bylo intervence.* Katolíci však nedají se klamali o pravém stavu 'ěcí a budou zajisté ve všech státech evropských žádali na svých vládách, aby zakročily ve prospěch ohrožené hlavy křesfan >

Řím

20 title

Námoňký román od W. Clark» Raggela.

W Clark Raggel

21 article FEUILLETON.

FEUILLETON. suS.plarsrčá.*)

22 article Hlava pata. Zla noc

Hlava pata. Zla noc (Pokračování.) Někteří z nich byli vousatí, jiní ještě zcela mladí ; obleky jejich byly rozdílný, ale vesměs malebný; zde zračila se červena košile, tu jedna z bílé. tam jiná z modré látky, čtvrtý nosil jen hrubou bavlnu; u přemnohých byly ruce, vmalovanými znameními líčené, holé ; někteří měli nepromokavé boty obuty, jiní stáli tu s bosýma nohama. Slunce osvěcovalo jejich pozdvižené obličeje. Jak byli biedi následkem probdělé noci a trvalé, přílišné práce a namáhání ! Ani jeden z nich nejévil sebe menší nedostatek uctivosti ; naopak prozrazovalo chování všech, jakož i pohled, jímž na bělovlasého kapitána patřili, neta enou úctu. Uctivé vyslechli slova, jež k nim s často selhávajícím hlasem pronášel: .Milé lidičky! kojil jsem se nadějí, že našeho dobrého, starého, bezstéžnébo „Zhounka“ ustavičným čerpáním plavna udržím a domů přivedu. Pomocí vydatnějšího povánku bylo jsem vás by to přece šlo, ačkoli jej bouře za poslední nod zle zkřesala Ale nástojte 1 voda stoupá v korábu rychleji, než nám ji lze vyčerpali,

23 title

•) První £á»t opnkujemr tc cabgftnébo čtii*. bezpečnosti a bez úrazn na palnbě některého

24 article

a není dokonce můj úmysl, trmáceli vás marnou prací. Avšak za nynějšího chodu moře zůstanou, jak se podobá, rozbitiny na nejvýš ještě několik hodin plavnými ; máme tedy J ■ času dosti, bychom čluny vysadili a s pokli-1 místa ; zdá se, dem všecka náležitá opatření prozřetelnosti 8« * námi zajisté podivné, kdybychom se všickni vespolek ještě než večer nastane, v

25 article

učinili. Větší částka vás jsou Angličané, a ti, co jimi nejsou, osvědčili podobné, že mají hlavu i srdce na pravém místě, a to je to nejlepší, co o člověku říci lze, at si už po chází, odkud chce ; mohu tedy na to spolé hati, že všecky mé rozkazy na vlas splníte a provedete. Máme čtyryatřidcet duší na palubě a čtyry čluny (Boote) ; do velkého člnnu vejde se třináct lidí a každý postranní visák (Seitenhänger) pojme sedm lidí Já převezmu sprá'U velkého člunu; náš nadplavčí ujme se pinasky (Binasse) a podplavčí s lodníkem obou druhých člunů. Nepotřebujeme se nijak prenáhlili, a dlužno, aby vše v největším po řádku před se šlo. Šest mužův at zůstane u čerpadel, ty ostatní mohou posnídat a později čerpače vystřídat Napotom si pospíšíme s vysazením velkého člunu a vynaložíme všecko к zachování svých životův. Bab nás opatruj, Amen !* Po skončené řeči provolali plavci „na zdar l" lodnická píštala zahvízdla : drnčeni čerpadel počalo z novu a zadní paluba byla opět liduprázdná. Kapitán obrátil se nyní к pocestným „Paní a pánové! Přichází mi krušno, že do této veliké nesnáze připravil a přál bych si, aby to dobrotivý Bůh na nás nebyl dopustil. Jezdím teď čtyHácet let po moři a ještě nikdy nepotkalo mne takové neštěstí. Ale o tom ani slova více. Rozumí se samo sebon že oprotív vám povinnost svou až do posledního okamžení konali budu. V 'našich člunech > najdeme všickni postačitelného , že bade pěkný čas a dělo by

Angličan Bab Boot

26 article

jiného korábu nenacházeli, nebo všecky lode ze Spojených obcí do Anglicka zpět se plavící, dávají se touto cestou. — Někteří z vás vstoupí do mého člunu a ty ostatní vezme můj první důstojník pod svou ochranu. Tyž se za nás všelijak obětoval, a pokavád v něm jen krůpěj krve bude, neopustí ty kteří se dají do jeho ochrany. Paničky, nepozbývijte mysli. Zahynutí našeho korábu aí vás neznepokojuje, budete dobrému člunu a zkušeným vůdcům svěřeny. Pojdmež nyní dolů a posnídejme hodně ; potom naloží se potraviny do člunů, načež se odtud v té pevné důvěře odplavíme, že oko Páně, které na vše strany patří, i nás se zřetele nespustí.“ Ozvalo se několik típénlivých hlasů a potom nastalo ticho, jež se tím končilo, že se paní Ashtonová do hlasitého, usedavého pláče dala Když se poněkud vyplakala, pravil generál : .Ctění přátelé! chcete se se mnou v modlitbě spojití a Boha vzývali, aby nás vzal do své ochrany?“ Pánové obnažili hlavu a kapitán pravil: „Pane generili, tam vzadu jsou snad lidi, kteří by se к nám rádi připojili. Dovolroež jim toho.* Holdsworth odebral se do mezipalubí a vrátil se bez prodlení v průvodu veškerého nálodnictva. U čerpadel pracující plavci zastavili práci a seřadili se kolem velkého loutka (velká nátoč, Gangspill) a nyní sledovali pocestní bez výminky kapitána na zadní palubu Start generál stál n prostřed shro- máidéní. Poklekl na obé kolena a veškeří učinili dle příkladu jeho.

Ashtonová bůh Holdsworth spojený obec

27 article

Modlitba, již stařičký kmet beze vší pří- pravý, tak jak mu ji srdce vnuklo, vzhůru vyslal, byla příliš svátá, aby se na tomto místě opakovala ; učinila však hluboký dojem na každého, kdo ji slyšel. Nade vše líčení velebně ší a povznášející byl pohled na tohoto letitého, statného Američana, jenž s odkrytou hlavou a sepjatýma rukama, lehce se chvějícíma, svou dobrotivou, ušlechtilou tvář к nebi obracel a přešlým hlasem Boha vzýval, aby je neopouštěl, ale jim v hodině utrpenia nebezpečenství svou mocnou ochranu propůjčil. Neméně dojímavého obrazu skytali ostatní mužové — někteří zakrývali si tvář oběma rukama, jiní klečeli s hlavou uctivě skloněnou, tuti hleděli neodvratné vážným okem na modlícího a tamti plakali, nebyly to však nemožné slzy, — nikoli, ti kteří je ronili, náleželi к nejstatnéjším. Vdova držela klečíc, v postavě polochránící, polo za ochranu prosící. chlapečka svi-ho objatého ; pan Ashton a choť jeho modlili se ruku v ruce. Kdož by sobě v tom okamžení neuvedl na paměf pravdu onoho pořekadla, které významně dí: „Qui nescit orare, pergat ad mare.* (Kdo se neumí modlili, ten a( jde na moře I) Nad modlícími usmívalo se blankytné nebe a jasná záře sluneční ; stále trvající hladká zdmutiua (deining), vlny to po přestálé ЬонН posud vzedmuté a vysoko jdoucí, obrážela se bez přítrže o nehnnté plaňky „Zhounkn*, a mezi řečí starého generála a mezi vážným, po modlitbě jeho nastalým šeptotem bylo lze klokotavé prýštění vody do lodní prostory a přibývající váhu ■ korábu patrné znamenali ; bylo na bíledni, že „Žhonnek* ve své nynější opuštěnosti jenom na krátký čas zá- hubné činností vln odolá.

Američan bůh Ashton