Dne 25. října 1900.

KATOLICKÉ LITY

Číslo 293.

Strana 3.

2000 zl. a kapli náležitou záduší na věčné časy opa- třiti, jest zajisté úkaz pro nynější dobu, hovící smysl- nosti — velmi vzácný. Budiž za to vůdci celého zbožného podniku, slov. p. místnímu starostovi, členu okr. zastupitelství a statkáři Josefu Novákovi a jeho věrným spolupracovníkům ze sl. výboru obecního, zejména pánům Josefu Egrtovi (švakru vsdp. gener. vikáře pražského) a jeho zeťovi Fr. Karlovi, dále Fr. Kelbichovi, tímto veřejná čest a díky vzdány. Slav- nostní vysvěcení kaple vykonal a první sv. oběť v ní sloužil vdp. vikář mnichovo-hradišťský Ant. Baselt za asistence místního dp. faráře V. Mikoláška a dp. J. Pažouta. K přečetnému posluchačstvu na veřejném místě před kaplí shromážděnému promlouval před svěcením duchovní správce osady. — Tak s pomocí Boží dokonána třetí slavnost jubilejní na osadě mar- kvartické; dne 4. června zasvětila se celá osada B. Srdci P., postavivši si krásnou sochu Srdce Páně do kostela markvartického a dne 17. června bylo nově zbudované, v hořickém pískovci od slov. mistra A. Khuna vkusně provedené sousoší Boží Muka, po- stavené uprostřed obce markvartické, posvěceno s při- měřenou pobožností. Za uskutečnění těchto jubilejních podniků buďtež nejsv. Srdcím Pána Ježíše a Panny Marie nejpokornější díky vzdávány.

Zednářská statistika o katolické církvi ve Španělsku. Zednářské listy namlouvají světu, že kabinet Silvely odstoupil, poněvadž příliš krmil klerikály. Nyní přidávají statistiku katolické církve ve Španělsku. Dle toho je nyní ve Španělích 21.500 farních kostelů, 2000 pousteven, 62 biskupských chrámů, 100 velikých klášterů, 33 semináře, 9 arci- biskupů, 46 biskupů, 543 praelátů, 1239 kanovníků, 692 vikáři na dómech, 16.931 kněží farářů, 23.698 majitelů duchovních praebend, 5471 kaplan, 10.876 kostelníků, 5532 sluhů oltářních. (Tomu nerozumíme, co jsou kostelníci? Pozn, red.) Dále 13.224 výpo- mocných kněží, pak 5774 kněží nižšího svěcení (Zde se ukazuje židovská statistika v pravém světle, poně- vadž kněží nižšího svěc ní není. Pozn. red.), dále je ve Španělích 37.363 mnichů, 2290 noviců, 7802 bratří laiků, 20.550 jeptišek. Celkem všeho všudy je církevních osob ve Španělsku dle této statistiky 154.517. A takovou armádu lidí nepracujících musí lid živit, volá židovsko-zednářská »Köln. Zeitung«. Ale zapomněla dodati, že evropští národové jsou nu- ceni živiti a to skvostně židovské finančníky a bursi- ány, kterým Evropa platí z kapes poplatníků ročně aspoň 4000 milionů marek jako úroky státních dluhů. Touto sumou lze uživili všecko obyvatelstvo celého Rakouska, poněvadž roční přijmy 46 milionů rakousko- uherského státu nejsou o mnohem větší než 4000 milionů marek.

Sbírka na haléř sv. Petra ve farnosti Svatovojtěšské. Jako loni tak zase letos přijde vojenský vrchní správce ve výslužbě pan Aug. Jarka poprosit osad- níků farnosti Svatovojtěšské, jak každý může, aby přispěli na haléř sv. Petra. Uvědomělým katolíkům netřeba vykládati účel Bratrstva sv. Michala, které Svatopetrský haléř sbírá: Sebraných peněz užije se na vydržování české kolleje v Římě, v níž vycho- vávají se a vzdělávají čeští kněží — jesti ť tudíž účel Bratrstva úctyhodný a vlastenecký podnik. Poněvadž sběratel spokojí se i s nejmenším dárkem 24 haléřů ročně, uznají katoličtí osadníci, že Bratrstvu sv. Mi- chala nejde o to, aby dal mnoho, nýbrž aby co nej- větší počet katolíků ochotně a rád, třebas i malým příspěvkem, osvědčil lásku svou k sv. Otci a k věci naší sv. církve. Doufáme, že sběratel pan vrchní správce Jarka u katolíků fernosti Svatovojtěšské bude srdečně přijat a štědře odměněn. A to tím spíše, aby katolíci ve čtvrti Svatovojtěšské, kteří zajisté ve své náboženské horlivosti nechtějí zadati katolíkům ostat- ních čtvrtí pražských, vyrovnali se v příčině sbírek sbírkám ostatních farností.

Připomínáme zde zvláště, že sv. Otec Lev XIII. aby ukázal svoji neobyčejnou lásku k našemu národu Svatováclavskému, ustanovil, že Svatopetrský haléř z celého království českého na věčné časy vě- nován jest na vydržování české kolleje v Římě. Ostatně není snad potřebí, aby bylo vytčeno, že ne- správné a nepravdivé jsou zprávy, které v posledním čase úmyslně bohužel i v českých listech byly roz- šiřovány o značném bohatství papeže římského, zvláště však rozhodně nepravdivy byly zprávy o ve- likém výtěžku letošních četných poutí za příčinou milostivého léta do věčného města. Povážiti jest, že velebný a vetchý kmet Lev XIII., jenž imponuje ce- lému světu svým věhlasem právě tak, jako jednodu- chostí svého života, nepotřebuje z toho pranic pro sebe, nýbrž že milodarů křesťanského světa užívá pro křesťanský svět. Kdož by chtěl vypočítati zde ony rozsáhlé vychovávací a vzdělavací ústavy v Římě, které určeny jsou pro náležitou přípravu věrověstů našich v nejrůznějších částech světa? Vycházejít z Říma missionáří na východ, jih i západ, a práce

jejích jest nejenom náboženská, nýbrž i kulturní. Jsout missionáři prvními pionýry naší civilisace v odlehlých krajích pohanských, kam odcházejí, plni jsouce nadšení a zápalu pro svatou naši víru. Čím četnější budou dobrodincové a dárcové, tím větší bude výtěžek. Krůpěj dešťová mnoho nezpůsobí o sobě, ale tichá vlažička občerství i sebe tvrdší půdu, která se po ní mile zazelená. Co zmůže za- nícení pro dobrou věc, zvláště pro missie, toho nej- lepším a nejvýmluvnějším dokladem jest nám alžírský kardinál Lavigerie, jenž zemřel před osmi lety. Muž tento opustil Francii a přijal nabízené těžké působiště v severní Africe, v zemích, kde kvetla vzdělanost řecká a římská, kde křesťanství utěšeně rozkvetlo, kde působila celá řada katolických hvězd a kde sve- řepý půlměsíc z kořene vyvrátil záslužné dílo blaži- vého kříže. Neunavnému úsilí kardinálovu podařilo se znova povznésti naši církev v severní Africe. Šel aálea pomocí hlavně západní a střední Evropy založil nové řády bílých otců a bílých sester pro afrioké missiea zvláštní »Bratří Sahary« pro vyplemenění ohyzdného otrokářství ve střední Africe. Zdaž nenadchne se srdce každého zbožného křesťana a zdaž oko jeho se nezarosí slzou nejvřelejší účasti, když v duchu po- hlédne na bílé otce ve městě Karthagině, ani každé neděle po nešporách ve slavném průvodu smutečním ubírají se na břeh mořský, kde se koná dojemná po- božnost za padlé a utonulé na moři u pomníku La- vigeriem tam zbudovaného. Skvělé jsou výsledky ne- úmorné činnosti tohoto velikého kardinála. Sám by však nebyl se dodělal takových ohromných úspěchů.

Podporován jsa jinými a neumdlévaje, mohl se jich dopracovati. Proto jest svatou naší povinností, abychom ze srdce rádi a dle sil svých přispívali na haléř svato- Petrský, jediný to dobrovolný zbytek z různých star- ších příspěvků církevních. Nesejde tak na tom, aby- chom mnoho dali, jako spíše na tom, aby kaž dý dal a dal také r ád. Mohlo by se ukázati, že sbírek u nás mnoho, avšak námitka taková není věcná. Církevní sbírky jsou u nás věru sníženy na míru již nejmenší. Po- hleďme na bdělé socialisty, jak ti na nejrůznější účely své horlivě sbírají, na př. nyní na agitační účely k volbám, na účel tudíž pomíjející povahy. Účel však, kterému slouží sv.-Petrský peníz, jest vlaste- necký a zasluhuje tudíž nejvydatnější naší podpory. Hilsner před porotou Písku. Dnes do- poledne započne sensační přelíčení se židem Leo- poldem Hilsnerem, obžalovaným z vraždy na dvou křesťanských dívkách, Marii Klímové a Anny Hrů- zové. Tento proces v napjetí pochopitelném udržuje celou Evropu a vůbec všechen kulturní svět. V poslední době měl o něm francouzský katolický denník »La Croix« také podrobnější zprávy. S zřetelem na poutavost věci vůbec a pro křesťanský svět zvláště, sdělujeme se svým čtenářstvem, že jeme vyslali do Písku zvláštního našeho zpravo- daje, takže budeme přinášeti zprávy o všech po- drobnostech celého procesu. Dojde-li ještě dnes odpoledne zpráva o tom, že byly již přečteny všechny tři žaloby podané na žida Hilsnera, totiž stran smilné vraždy na Marii Klímové, stran vraždy úkladné a stran na cti utrhání dvou židů, Wasser- manna a Erbmana, pořídíme zvláštní vydání »Ka- tolických Listů« kol 5. hodiny.

Zprávy denní- * Ve schůzi zemského výboru králov- ství českého, konané dne 24. října t. r., jíž před- sedal přísedící zemského výboru Vojtěch hr. Schön- born, a v níž byli přítomni přísedící zemského výboru dr. Pražák, dr. Werunsky, dr. Škarda, Adámek, dr. Herold, dr. Grégr a dr. Urban, sdělil předseda od- pověď c. k. vlády na dotaz zemského výboru v pří- čině svolání sněmu království českého, dle kteréž vláda zamýšlí svolati sněm v prosinci 1900 ke krát- kému zasedání, v němž mu zejména má býti dána možnost, aby vládní předlohu, týkající se zavedení přirážky k státní dani z kořalky, jež bude sněmu předložena, vyřídil v čas tak, aby tato přirážka již od 1. ledna 1901 mohla býti vybírána a aby usnesl se na provisoriu ve příčině dalšího hospodářství zem- ského v roce 1901, pokud nebude zemský rozpočet definitivně ustanoven. K návrhu přísedícího zemského výboru dra. Herolda učinil pak zemský výbor násle- dující usnesení: 1. Zemský výbor, bera na vědomí přípis vlády, shledává, že není učiněno žádného opa- tření v příčině vybírání přirážek zemských na měsíce listopad a prosinec 1900. Proto usnáší se na tom, 2. aby byly přirážky zemské v měsících listopadua prosinci 1900 vybírány v posavadní výši 55 proc. proti dodatečnému schválení sněmu, 3. aby byla c. k. vláda ůrazně požádána, svolati za tím účelem sněm ještě v tomto měsíci, by ve smyslu zemského zřízení

mohlo býti učiněno další opatření v příčině hospo- dářství zemského, 4. aby bylo dále c. k. vládě ozná- meno, že zemský výbor pro případ, že c. k. vláda nevyhoví žádosti za svolání sněmu ještě v tomto mě- síci, odmítá veškeru zodpovědnost za tento stav, zem- skému zřízení odporující a konečně, 5. aby usnesení ad 2. bylo sděleno c. k. vládě k dalšímu opatření. Usnesení ad 1., 2. a 5. stala se jednohlasně, usne- sení ad 3. a 4. všemi proti dvěma hlasům.

Řiditel školy proti náboženství. Píše se nám: Četli jsme v »Katol. Listech« ze dne 28. září s tímto záhlavím zprávu, která jedná o konfe- renci učitelského sboru chlapecké školy obecné v Ra kovníku, ve které řiditel této školy, G. Smetana, — pokud jsme zvěděli — i při časté rovnosti hlasům hlasem svým rozhodl, aby žáci s nedostatečnou známkou z náboženství postoupili do vyšší třídy. — Budiž předem k tomu doloženo, že o témž předmětu jednala již konference učitelská ke konci loňského školního roku, a že většinou hlasův žáci s nedosta- tečnou známkou z náboženství postoupiti neměli; než p. řiditel se proti tomu ohradil, mluvil o »justa- mentu« a »tyranství« a c. k. okr. školní rada roz- hodla, aby se o postupu žactva znova jednalo, což skutečně se stalo ve svrchu zmíněné konferenci. — Pokud se týče věci samé, o kterou v dopisu se jedná, nechceme pronášeti svého úsudku, ježto po- sud, jak se dovídáme, v nastalém sporu po- slední slovo ještě promluveno nebylo. Neznámý nám pisatel praví však v dopisu svém dále, že je to divná věc, že z přítomných pánů učitelů žádný svého šéfa nepoučil a že ho snad nechtěli o novou slávu a vavříny připraviti. Pokud se týče tohoto po- sledního, dovídáme se, že většina učitelů téhož sboru skutečně nikterak nechtěla svého šéfa o tak o- vou slávu a takové vavříny připraviti. Avšak vzhledem k tomu »poučení« o platných výnosech u věci té dovolujeme si podotknouti, že pan řiditel Smetana jest muž, jenž prý se přesně »drží zákona«.

A poněvadž v zákonech těch dobře se vyzná, před- kládáme mu tyto otázky: 1. Jest řiditel některé školy oprávněn, uložiti sboru, aby odhlasoval bez ohledu na katechetu, má-li postoupiti žák, který má v posledním čtvrtletí známku nedostatečnou z náboženství do vyšší třídy, když neděje se tak ani na žádost rodičů, aniž před tím žák byl přezkoušen před učitelem a kate- chetou? 2. Podle kterého paragrafu jest řiditel opráv- něn nutiti člena konference, aby učinil návrh, má-li žák postoupiti čili nic, když třídni učitel aneb kate- cheta nedostatečným prospěchem dotyčného žáka za nezpůsobilého postoupiti prohlásí? Zdráhá-li se tak vyzvaný učiniti z té příčiny, že žáka toho neznáa že totéž třídním učitelům ponechává a prosí, aby ná- vrhu takovéhoto učiniti nemusil — podle kterého paragrafu má řiditel právo obviňovati dotyčného učitele z neposlušnosti? — Tážeme se p. řiditele srovnává-li se to s prospěchem školy, aby řiditel nově ustanovené členy sboru, i když tyto síly z naprosté neznalosti žáků u výše uvedených sporných otázkách hlasovati se zdráhají, nutil stavěti se pro anebo proti názorům třídních učitelů a učitele náboženství? — Bylo by zajímavo slyšeti, ze kterých příčin překládala okr. školní rada prozatímní učitele, účastníky první konference o po- stupu žactva, z Rakovníka na venek. Ke konci pak dovolujeme si p. řiditele ještě se otázati: 1. Může p.

řiditel Smetana dokázati, že katecheta dp. Studnička, jenž toliko z toho důvodu místa katechetského v Ra- kovníku se vzdal, ježto nemohl déle snášeti způsobu jednání p. řiditele Smetany, po všecka leta svého pů- sobení v Rakovníku s některým členem učitelského sboru kromě pana řiditele přišel do sporů? 2. Může pan řiditel dokázati, že týž pan katecheta nežil s před- chůdcem jeho, s p. řiditelem Topinkou, v poměru velmi přátelském

* Voličská schůze v Praze Holešovicích, která konala se předevčírem, stala se v nejednom směru zajímavou, hledí-li se k řečem jednotlivých řečníků. Promluvili tam pp. kandidáti doplňovacích voleb do sboru obecních starších v Praze, již náležejí ke straně p. dra. Friče. Nejvýznamnější jest řeč p. inženýra Neuberta, který tam zřejmě objasnil důvody, pro které se sdružení svobodomyslných obecních star- ších rozdělilo ve dvě strany. Schůze místy měla prů- běh bouřlivý a skončila přijetím všech kandidátů, totiž pro I. sbor p. inženýra Neuberta, pro II. sbor p. továrníka Schillera a pro III. sbor pp. Bukov- ského a Šrámka, kteří vesměs se počítají ke straně p. dra. Friče. Zajímavo jest, že samy včerejší »Nár. Listy« na dvou místech odsuzují roztržku ve straně svobodomyslné v Praze. Od účastníka schůze dostalo se nám celé řady zajímavých podrobností, které byly příliš ostrými a místy i nejapnými, ba trapnými. Z tohoto referátu, jehož pro nedostatek místa s po- litováním uveřejniti nemůžeme, uvádíme na př., že jeden z voličů, obuvník, vytýkal p. kandidátu, že si nedává u něho šíti boty a že nepodporuje našince. Napadený ovšem odpověděl pochopitelně, že u všech obuvníků práci si objednávati nemůže. Jiný z pří- tomných voličů vytýkal obecnímu staršímu, jenž z