ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5eafcbb0-8f39-11dd-8e03-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 142, place 112, org 23, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
13. února 1913. Číslo 43,
4 article
stavěti proti resoluci, v té příčině zpravodajem doporučené. Posl. Viškovský promlouvá o způsobu se- stavování voleb. sborů pro volbu do odhat. komisí a o povolávání členů vládou. Přimlouvá se za jme- novací právo obcí do odhadních komisí a vyslo- vuje se dále proti povolávání takových úřadníků berní správy do komisí, kteří jsou buď předsedovi přímo podřízeni nebo jsou zaměstnání při ukládán daní pro dotyčný okres. Podává příslušné návrhy. Konečně navrhuje resoluci, aby vláda při jmeno- vání členů odhadních komiší upustila zásadně o jmenování osobností, které podlehly jako kandidát při volbě.
Posl Viškovský
5 article
Posl. dr. Damm přimlouvá se za svůj návrh žádající, aby též takové náklady při zemědělství byly považovány za srážkové položky, jež směřuj k tomu, aby zemědělský závod nabyl infensivního Posl. dr. Funk nespatřuje hlavní příčinu stíž- ností poplatníků do dané z příjmů ve hmotněpráv- ních normách, nýbrž v nedostatcích příliš náklad- ného a zdlouhavého řízení a v nespravedlivém libovolném vyměřování. Odůvodňuje návrhy, jež podal s drem. Lichtem a s drem. Raštnem, čelíe k rozšíření práv poplatníků, a navrhuje ve smyslu svých vývodů pět resolucí, směřujících ke zjedno- dušení a zlacinění řizení Posl. dr. Diamand a Lukaševič souhlas celkem s návrhy, podanými ve prospěch poplatníků při ukládání daní. Posl. dr. Ivčevič odůvodňoval návrhy, aby předsedovi a členům komise byl přiznán denn K návrhu posl. Krařťa byla debala ukon- čena. Posl. dr. Adolf Gross podal dodatečný ná- vrh, aby poplatníkovi bylo, když kladou se mu otázky, umožněno, dáti určitou odpověď a pro- váděti důkazy. Posl. Huber navrhl resoluci o složení od- hadních komisí pro okresy venkovské. Posl. Staněk podal řadu návrhů o složení odhadní komise a o vyměřování daně z osobního příjmu pro statkáře, kteří mají bydliště v několika odhadních okreních. Příští schůze koná se zejtra vě 1 hodin dopoledne.
Posl doktor Damm Funk Diamand Lukaševič Ivčevič Gross Huber Staněk
8 article
Výbor justiční usnesl se k návrhu poslance Seitze reasumováti své usnésení na připuštění advokátu k soudům živnostenským. Výbor rokoval pak dále o řádu advokátním a přijal § 17. Na to byl přijat § 18. s dodatkem, který zakazuje ujed- nání, že sdvokátu jako odměna má připadnouti část obnosu, který se v řízení přizná straně. Na to rokováno o § 19. (ustanovení o vyměření výloh). § 19. předlohy, upravující honorování advo- kátů a stanovení jejich poplatků v poměru ke klientovi, byl po zevrubné debatě, jíž se súčastnili všichni přítomní členové výboru, uznán jako při- měřené rozřešení otázky. V debatě bylo prohlá- šeno, že návrhy vládní předlohy vyhovují jak zá- jmům stavu advokátního, tak i zájmům obecen- stva, domáhajícího se práva, a že vyhovují též růz- ným pytřebám obou stran. Při hlasování o § 19. byla usnesena tato změna vládní předlohy: Bylo konstatováno, že advokát může jen po přadcházejícím upomenutí podali ža- lobu o své poplatky a výdaje, že dále dochází nespornému vyměřovacímu řízení jen tehdy, neni-li úmluvy o honorování advokáta, a že návrh strany na zahájení tohoto řízení jest časově omezen na lhůtu jednoho měsíce po sdělení účtu. Potom byly po krátké debatě schváleny §§ z0. až 26. vládní předlohy. Příští schůze koná se zejtra dopoledne. edov. n i e Výbor pro potírání dobytčích nákaz zamlil změňovací návrh hr. Lasockého k § 360, zákona o dobytčích nákazách a schválil znova zprávy vý- borové, už dříve příjatě.
Seitz Lasocký
9 article Politický přehled.
Politický přehled. Z Moravy.
Morava
10 title
Země české.
11 article
Dne 11. února 1913. (Novák — Budínský — Havlfk a kd ještě? — Z volebního ruchu. — Jdeo české Vranovskol) Dravý orgán hlavního tajemníka lidovopokro- kové strany není spokojen s brněnským dopiso- vatelem »Nár. Listů«, že povídá pravdu o mno- hých potížích poslaneckých při hledání mandátů Není to přece nikterak zločinem, konstatovati tyto nesnáze a to tím spíše, když lidovopokrokový tisk je pln klevetivých lokálek, bai úvodníků o mlado- českých záležitostech v království i markrabství Je to prostě naše novinářská povinnost, abychom své čtenáře, nikoliv lidovopokrokové tajemníky a novináře informovali. Dnes nový doklad těcí pevných, cílevědomých posie lidovopokrokového křídla dra. Stránského. Orgán bývalého poslanc dra. Veleby, jenž rád se otře o Mladočechya jenž by je chválil, kdyby dru. Velebovi dali man- dát, po kterém stůně, postavil, jak ostatně naši čtenářové vědí, v městské skupině znojemské kandidaturu dosavadního poslance Karla Nováka. od něhož si dal psáti články. Potom na rozkazz Brna odmítl tuto kandidaturu Novákovu a pro- hlásil dra. Budinského. Ten však dlouho tam kandidátem nebyl. Za týden už Velebův orgán nechal padnout Budinského a přimlouvá se za kandidaturu nadučitele Havlíka. K takové dů- slednosti netřeba poznámek. — Hledá se na sjezdu lidovopokrokové strany slibená organisace lidovo-
Novák Budínský Havlfk Stránský Veleba Novákův Budinski Velebův Havlík Brno Jdeo český Vranovskol
12 article
pokrokových zemědělců a živnostníků. — Z do- savadních poslanců byli dále ke kandidatuře vy- bídnuti: Votruba (lidovop.). Janda (lidovop.), dr Mohapl (lidovop., Střelec (lidovop), Balák (lido- pokr.). Kandidatura posl. Pokorného není dosud jistá. Možná, že zgrárníci mu postaví protikandi- dáta. — Výborně působí toto faktum: do dra. Bulína jako sněmovního kandidáta bije orgán dra Veleby a předhazuje mu, že je právním zástup- cem A. E. S. Union. A pan mravokárce dr. Ve- leba s německoliberálním Němcem posl. Bendlem shání subvence pro německou společnost elektrárenskou, která chce nám vzít kus českého Vranovska. Pan mravokárce Veleba je dokonce členem tohoto cizáckého konsorcia, které nam naše Podyjí chce zgermanisovat — a žádá Ná- rodní radu, aby mu pomáhala germanisovat. Pan mravokárce Veleba myslí, že nějakým smluvným hadrem, ve kterém není žádná záruka prot germanisaci, už zabezpečil Vranovsko. Jaký je rozdil mezi členem cizáckého konsorcia n vytěžení českých krajin a mezi pouhým práv- ním zástupcem — soudná veřejno st i zno- emská i třebíčská již dobře rozeznává.
Votruba Janda Balák Pokorný Bulín Veleba A E S doktor Němec Bendl Podyjí doktor Mohapl
13 article
Ze Slezska. (Národní zápasy o obee) Na severozápadním Těšínsku stojíme opětn před několika velmi napinavými obecními volbami. A sice jde o obecní volby v Petřvaldě, Rychvaldě a Dětmarovicích, které na Frýštátsku vesměs palři k obcím největším. V popředi zájmu všech, kdo se o poměry v těchto místech zajímají, stojíť arciť obee Petřvald, která ještě před třemi léty byla rukou ronegátů veskrze oddaných místním průmy- slovým závodům. Za jejich éry v nacionálním ohle- du cítili jsme se ovšem velmi nevolnými a sice ze- jména z toho důvodu, že udržován utrakvismus ve zdejším školství a že do obce byli vesměs dosazo- váni učitelé německého smýšlení, kteří starali se o intensivní, německý život spolkový. Poněvadž ne- bylo na naší straně dostatečné protiváhy, hrozilo velmi vážné nebezpečí, že tato veliká obec, která čítá přes 6000 obyvatelů a má téměř 12 čtv. km. rozlohy, bude pro nás ztracena takřka bez boje.
Slezsko Těšínsko Petřvald Rychvald Dětmarovice km
14 article
V kritické chvšli našlo se však přece jen několik jednotlivců, jichž úsilí po nemalé námaze se ko- nečně podařilo renegátům Petřvald vyrvat a vrátiti domorodému obyvatelstvu českému. Stalo se tak před třemi lety vítěznými volbami v třetím a dru- hém sboru voličském. Němci ovšem nechtěli uznati tento stav a pro své snahy našli hojnou podporu u místních závodů, které mají hospodářský zájem na tom, aby v obci byla vláda jim slepě sloužícía tak stojíme dnes v Petřvaldě před nutností boje české občanské strany, kterou z vděčnosti za to, že zveřejnila soukromou polskou školu, podporují také Poláci, a mezi závody, Němci a renegáty Česká strana má jistý třetí voličský sbor za všech okol- ností, neboť surový, na odvislé lidi prováděný ná- tlak závodů způsobil semknutí všech stran bez rozdílu. Naproti tomu mají zase Němci jistý první voličský sbor a tak k urputnému zápasu dojde ve druhém sboru voličském. Není pochyby o tom, že zde jest nesporná česká vělšina, ale ta jest vydána přímo bezpříkladné německé korupci. Němci pracuií sliby, terrorem, prosbami — zkrátka neštiti se ni- žádného prostředku za tím účelem, aby zvitězili. Mají po ruce moc i peníze a těmi nešetří. Naše po- sice byla by v tomto voličském sboru značně lepší, kdyby zde nebylo renegátských učitelů. Bohužel ze 22 jest jich nespolehlivých jen asi — 15 a tak česká budoucnost Petřvaldu visí na několika málo hlasech, neboť pro případ nynějšího ně- meckého vítězstvídoidek zveřejnění dvou místních německých škol, kte- ré dosud vydržuje za pomoci závodo Schulveretn, čtmž německá posicev druhém voličském sboru doznala by dalšího posslent. Obecní volby v Petřvaldé budou provedeny v nejbližších dnech.
Němec Polák Petřvald
15 article
Kdy budou volby v Rychvaldě, těžko říci Nynější polské zastupitelstvo úřaduje již pátý rok a starosta Janeczko stále ještě obecní volby nevy- pisuje. Patrně nemají Poláci ještě zabezpečenu vět- šinu. Že Janeczko s volbami nespěchá, tomu se nedivíme, čemu se však diviti musíme, jest, že k jeho chování mlčí okresní hejtmanství a zemská vláda. Kdyby šlo o české obecní zastupitelstvo. jsme jisti, že by obecní volby byly již dávno vy- psány. Proti Polákům však úřady nezakročují.A zvláště ne proti Polákům rychvaldským, kteří jsou u úřadů dobře zapsání pro svůj odpor ku zveřejně- ní místních matičních škol, a pro benevolenci, jakou chovají se k soukromné škole německé. Rychvaldu by si mělo také více všímati polské ve- dení ve Slezsku. Fakt jest, že se zde počínajív poslední době velmi roztahovati Němci. Děje se tak za patronance dosavadní německo-nacionální obecní správy. Dnes se veřejně mlaví, že. zvítě- zí-li v Rychvaldě lidé dosud obec ovládající, že se tak stane jen za německé a židovské pomori a za cenu zveřejnění místní šulvereinské školy Tím by se obec tato, skoro šestitisfcová, dostaln na cesty sousedních obcí Skřečova a Německé Ll- tyně, o nichž se může směle řící, že propadly ger- manisaci.
Janeczko Polák Němec Rychvald Slezsko Skřečov
16 article
Jest vůbec nutno konstatovati, že německá agitace na severozápadě Těšínska jest velmi silná a velmi nebezpečná. Vedle dosud jmenovaných obcí zasahuje již také do Dětmarovie, které až do- sud. ačkoliv od let obklopeny jsou obcemi výhrad ně jinojazyčnými, uchránily si svůj český char akter. Také odtud dochází zpráva, že k nadchá- zejícím obecním volbám děje se se strany několik místních Němců, či vlastně židů a spojených s nimí Poláků agitace proti dosavadní obecní správě, agitace tím povážlivější, že děje se ve znamení německé školy. Až dosud vždycky místní sta- teční sedláci odrazili každý útok, který na česk charakter obce byl podniknut, a doufáme, že odra zí ho i tentokráte, kdy Polákům na pomoc přichá zejí Němci. Z voleb právě vykonaných třeba zaznamenati volby v Malých Kunčicích a Radvani- cích. Malé Kunčice byly v německých rukou je- ště před několika málo léty a bylo zapotřebí vel- mi mnoho a velmi houževnatých bojů, než byly vymaněny z vlivu vítkovických závodů a vráceny přirozené většině domorodého, českého obyvatel- stva. Ještě před třemi léty pokoušeli se zde Něm- ci domoci se znovu vlády v obci. Ukázalo se však. že snahy jejích jsou marné a tak letos již se štěstí vábec nepokoušeli. Jejich moc, která byla založena na hospodářské převaze závodů a ne- kolika renegátů, rozplynula se v niveč, jako sníh na slunci.
Němec Polák Těšínsko Malá Kunčice Německo
17 article
Stejně jako Malé Kunčice i Radvánics ovlá- dala ještě před nedávnem renegátská klika, repre- sentovaná bývalým starostou Pastrňákem a nad- učitelem Dzickanem, jež i letos se pokoušelao znovunabytí vlivu na správu obce. Pomáhal jimv tom závodní místní jámy „Bučiny“, Cigánek, leč marně. Voliči opětovně rozhodli se pro kandidát- ku českého občanstva, která byla zvolena do po- sledního muže. Tím na několik let Radvanice pro českou věc opět uhájeny. Doufejme, že dosavadní obecní správa obezřetnou komunální politikou po- stará se o to, aby Radvanice zůstaly českými na- vždy.
Pastrňák Dzickan Cigánek Radvanice
18 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
19 article Příčina napětostí mezí Rakouskem a Ruskem.
Příčina napětostí mezí Rakouskem a Ruskem. Lublaňský „Slov. Narod“ má dopis z Pe- trohradu, v němž se hledá příčina, proč Ru- sko soustředilo nyní na rakouských a rumun- ských hranicích armádu skoro milionu mužů kdežto hranici pruskou nechává zcela ote- vřenou. Pisatel se domnívá, že Ruskos vážně připravuje na válku s Rakouskem al má pro případ války krytý týl zvláštní tajnou smlouvou s Pruskem. Příčinou napětí mez oběma sousedními velmocemi není pak Bal- kán, nejsou hranice budoucí Albanie, ani jiný spor na balkánském poloostrově, nýbrž otáz- ka ukrajinská. Hnutí ukrajínské, které má v Haliči ráz zjevně revoluční, budí prý již delší dobu podezření Ruska, neboť tím. že by se mohlo postupně rozšířiti přes hra- nice i do jižního Ruska, kdež žije na 30 mi- lionů Malorusů, ohrožuje skutečně i ruský stát. Ruská vláda — praví dále pisatel — je dobře zpravena o tom, kdo je otcem ukrajinského hnutí, ví, proč uměle bylo vypě- stováno, a proto bedlivě stopuje ukrajinskou propagandu na území jižního Ruska. Ve vlád- ních kruzích i v ruské veřejnosti ujalo se pře- svědčení, že ukrajinské hnutí musí býtí udu- šeno v zárodku a poněvadž Rakousko je pod- poruje, hledí se v Rusku na Rakousko jako na původ tohoto zla. Odtud napětí mezi mon- archií ruskou a habsburskou, odtud rozhoř- čení Ruska na Rakousko a touha, válkou proti Rakousko-Uhersku učiniti konec sepa- ratistickému hnutí ukrajinskému.
Rakousko Rusko Prusko Bala Albánie Halič
20 article
Nevíme, z jakých pramenů čerpal petro- hradský zpravodaj lublaňského listu a na ko- lik jsou jeho informace hodnověrny, jisto je však, že tvoření „ukrajinského Piemontu“ ve východní Haliči, který má k sobě přivábit ce- lou Ukrajinu ruskou, jak veřejně hlásají a pí- šou haličti Ukrajinci, že úsilné zakládání cvičení válečných dřůžin jak v polské, tak v maloruské části Haliče a v Bukovině, opět veřejně připravovaných pro případ války s Ruskem, nemůže na Rusko působiti způso bem uklidňujícím
Piemont Halič Bukovina Rusko
21 article
Polský hlas o české hospodářské prácí. Roman Woyczyňski stopuje pilně národohospodářské poměry v českých ze- mích a dává je za vzor svým polským kraja- nům ve statích, jež občas uveřejňuje v kra- kovském „Glose Narodu“. Minulou středu u- veřejnil zase rozsáhlý článek, nadepsaný „Tisl a život hospodářský“, v němž ukazuje, jak pilně české časopisy referují o hospodář- ských otázkách, jimž věnují velíkou část svých čisel, kdežto v polských časopisech od- díl hospodářský je pravou popelkou. Histo- rie hospodářského rozvoje Čech a obrovský z něho získ národu, který původně neměl nic a všecko sí vytvořil sám, měla by býti pro nás — píše pan Woyczyňski — ukazatelem, kterou cestou se máme dáti. Nestačí jen se diviti jejich mravenčí práci a jejím výsled- kům, musíme ji důkladně poznati a následo- vati. Pisatel upozorňuje pak na různé národo- hospodářské listy české, šířící i mezi lidem znalosti hospodářské, zastavuje se déle nad novoročními hospodářskými přehledy „Národ- ních Listů“, podávajícími obraz celé hospo- dářské práce české v uplynulém roce, kdežto polské listy v novoročních číslech zabývaj se leda vzpomínkami o zašlé slávě polské. Pisatel končí svou úvahu slovy: Od Čechů se učme, jak se pracuje s lidem a pro lid pak si vytvoříme také silný a uvědomělý lid.
Woyczyňski Glos Naroda List Čecho Čechy
22 article
Klamáním lidu a strannickými spory budime v něm pouze vědomí bídy a nenávist pro že- brácký osud. Ti, kdož se pokládají za jeho opatrovníky, ať se naučí nejdříve pracovati pro povznesení jeho blahobytu, ať si povšim- nou námahy Čechů, kteří z dělníků a sedláků vytvořili obrozený národ. Tam, politisujíce a bránice práv národa, nezapomínají současně na práci pro jeho povznesení a vytvořili z ně- ho občany, kteří jsou si vědomi svých práv. ale také svých povinnosti. Není času na výt- ky: provinili jsme se všichni. Ale nutno dopo- ručiti českou školu národního hospodaření následování mravenčí práce českého národa Tak se nejlépe obráníme proti zabíratelům náší půdy a výsledky té práce povedou nás k jistému vítězství. Chorvaté, zatčení ve Štyrsku pro vyzvě- dačství Po srbských vyzvědačích slídí se nyní netoliko v jižních Uhrách, nýbrž i ve Štyr- sku. V masopustní neděli podnikli dva úřad- níci záhřebské spořitelny výlet do Kraňska. Ale na cestě v Hrasniku, kde se pozdrželi hostinci, sebrali je četníci, majíce je v pode- zření, že jsou vyzvědači, a poněvadž neměli při sobě legitimací, dopravili je spoutané do Celje, kde byli odevzdáni trestnímu soudu. Teprve v Celji bylo jim dovoleno telegrafo- vati do Záhřeba, aby jim poslali vysvědčení, že jsou bezúhonní občané, ale byli by prose- děli ve vězení několik dní, kdyby nebyl při- jel do Celje naspěch otec jednoho z vězňů- finanční rada a nebyl oba výletníky odvezl nazpět do Záhřeba z nezdařeného výletu.
Čecho Chorvat Štyrsko Uhry Štyr Kraňsko Hrasnika Celje Záhřeb
23 article Za hranicemi
Za hranicemi Otázka konkordátu Srbska s Vatikánem. Není tomu tak dávno, co kyrilské písmo a pravoslavné vyznání platily za známky, po- dle kterých se rozeznává Srb od Chorvata, a latinka s katolickým vyznáním za známky kterými se Chorvat rozeznává od Srba. Vý- jimky od tohoto pravídla vždycky byly, ale je tvořilo přesvědčení jednotlivců; ale po- řídké výjímky vždycky potvrzují pravidlo tak bylo i v praxi poměru srbo-chorvat- ského. Než v posledním desítiletí pozorujeme že pravoslavné státy slovanské svobodomy- slně vycházejí vstříc vyznavačům římského katolictví a snaží se jeho poměry u sebe zá- konitě upravit. Černá Hora učinila tak už v letech osmdesátých konkordátem s Vatikánem a také tehdejšímu papeži Lvu XIII. náleží chvála, že vyhověl přáním a potřebám černo- horského státu. Také Rusko, když po válce a revoluci 1904—1905 začalo záváděti svobo- domyslné reformy, uzavřelo s Vatikánem konkordát, pro obě strany výhodný.
Srb Chorvat Srba Lev Srbsko Vatikán Rusko
24 article
Nyní řada dochází na Srbsko, jež se Vatikánu o konkordát zasazuje, aby v příčině víry uspokojilo své nové státní občany kato- lického vyznání a albánského jazyka, ač jsou v nově osvobozených krajích i Srbové kato- líci. Ale, bohužel, i v této příčině snaha Srb- ska potkává se s odporem Rakousko-Uher- ska. Pohnutkám tohoto odporu my Čechové. kteříž jsme v příčině víry vzorem snášelivo- sti, už nikterak neporozumíme a nepochopi me, proč a nač světské vlády a světští politi- kové mají se plésti do záležitosti, týkajícíse výhradně víry. Vídeňské listy již tu promluvily, Praví že srbský konkordát by překážel protekto- rátu nad katolickými Albánci, vyhraženému Rakousko-Uhersku. Ale podle účelu svého tento protektorát jest omezen na dobu, p kterou katoličtí Albánci budou příslušníky státu tureckého. Nad těmi, kteří přejdou do státu srbského, přestane tím faktem a zbude mu pole pouze v příští autonomné Albanii. Protektorát tento má smysl jen potud, pokud jsou jím v ochranu bráni křesťané ve statě nekřesťanském. Analogii má v církevním ži- votě v ustanovování papežskou stolicí du- chovních správců in partibus infidelium. Pro- tože Srbsko je stát křesťanský, cizí protekto- rát nad částí jeho občanů je bezúčelný i bez- předmětný. K vůli takové příčině sotva může vzniknouti mezi Rakouskem a Srbskem vážné nedorozumění.
Srba Srb Čecho Albánec Srbsko Vatikán Rakousko Uhry RakouskoUhersko Albánie
25 article
rezhodla se italská vláda zpraviti Portu, neopustí-l turecké vojsko do jisté lhůty Cyrenaiku, že by ltalie na základě lausannské smlouvy byla oprávněna an- nektovati ostrov Rhodus a jiné ostrovy v Egejském moři. Italská vláda prý učinila za tím účelem nutná opatření. Jaká opatření to jsou, napovídá zpráva „Avanti“, že ministerstvo námořnictva nařídilo, aby všechny v Benáfkách kotvíci válečné lodi byly v- vedeny ve stav válečný a odpluly do Neapole, kde asi dojde ke koncentraci válečného loďstva. Turecká vláda namítá na výtky Italie, že číst tureckých důstojníků a vojáků již odešla z Čvre- naiky, ostatní však nemohou odejíti, poněvadž jsoe ohrožování tlupami domorodců, které ozbrojili kteří se nyní chyztají pobiti Turky, kdyby le chte opustiti. Ve skutečnosti však turecká vláda přílii nedbá o to, aby byly splněny všechny podmínly mírua aby ltalie vydalaegejské ostrovy před kon- em války, poněvadž by se jich hned zmocni Řekové, kteří ovládají Egejské moře. Italie zatím po annexi Tripolska nabyla ještč větší chuti na nová území a nechce, aby se ostro- vy, které má obsazeny, dostaly pod panství řecké nýbrž hodlá je pojmouti do sféry svých zájmů, po- dobně jako má Anglie pásmo vlivu v Arabii av zálivu Perském. Francie v Syrii a Libanonu. Rusko v Armenii a v krajích u Černého moře. Německo pak v Mesopotamii, aspoň pro případ rozdělení asijského Turecka, kdyby vzhledem na mezinárod- ní situaci nebylo možno je annektovati hned. Proto lze pokládali za jisté, že Italie nyní obsazené ostro- vy nevydá, ani kdyby poslední turecký voják odešel z Cyrenniky. Z Rhodu a jiných ostrovů docházejí zprávy, že se tam Italové zařizují jako na věčné časy a utisku- jí řecké obyvatelstvo, toužicí po spojení s řeckým královstvím, hůře, než dříve řádili Turci.
Turek Řek Italos Neapol Tripolsko Anglie Arabia Francie Sýrie Libanon Rusko Armenia Černý moře Německo Mesopotamia Turecko Rhodos Italia
26 article
Tajná smlouva rusko-anglická Poloúřadní »Pekiný Daily News« uveřejnily domnělý text tajné smlouvy mezi Anglií a Ru- skem, jenž prý byl sdělen čínským vyslancem v Londýně. Dle toho uznaly obě smluvní strany. že Mongolsko je pod ruskou a Tibet pod angli- ckou svrchovaností a zabezpečily si návzájem podporu pro případ, že by Čína bránila Anglii ve vykořistění dolů v Tibetu nebo Rusku ve stavbě odboček dráhy do Urgy. Oba státy chtějí prý za- brániti provádění železničních staveb Činouv Mongolsku a v Tibetui postupu nějaké třetí moc- nosti v těchto zemích- Velká oslava Jar. Vrchlického v Krakově. K uveřejněné již obšírné zprávě sdělují se nám ještě tyto podrobnosti: Po slávnostním aktu v aule universíty uspořádána byla v salonech Kola artystyczno- literackiego i Klubu prawników na počest českých delegátů hoslina, jíž se zúčasínilo přes 70 osob, vedle Fr. Kvapila a prof. Pa- strnka zaujali místa předseda »Slov. Tow.e Zawiliňski, předseda Kola dr. Sokolowski, rektor university dr. Zoll, básník a prof. lvovské univ. dr. Kasprowicz, úřadující ná- městek starosty dr. Henryck Szarskí, delegát »České besedy« pan Ferd. Hofman, ote slavného malíře Vlastimila Hofmana, četní členové obou slovanských spolků, redaktoři a několik dam.
Vrchlický Kvapil profesor Tow Zawiliňski doktor Sokolowský Zoll Kasprowicz Henryck Ferd Hofman Anglie Londýn Mongolsko Čína Rusko Krakov Francie anglický Poloúřadní Pekiný Daily News univerzita doktor Český beseda
27 article
České hosty uvital předseda Sokolowski, vyznačiv, že velká chvile, již pro- žíváme, diktuje Polákům i Če- chům povinnost sblížiti se a so- lidárně se podporovati ve sna- hách ke společnému cíli: získati nezávislého postavení V tom duchu proneseny i ostatní pří- pitky, jež proslovili: jménem města dr. Szarski, dále prof. Kasprowicz, Zawiliňski, prof. Chrza- nowicz, Grabowski i Klemensiewicz. Jménem Čechů odpověděl polsky Fr. Kvapil, česky prof. Pastrnek, jenž uvedl, že zpráva o uctění Vrchlického v Kra- kově hluboce vzrušila srdce Čechů i způso- bila, že obě vědecké instituce české pova- žovaly za svou povinnost vyslati do Krakova delegáty s bratrským pozdravením národu polskému. K slavnosti došlo z Čech, Moravy Slovanstva od institucí, korporací a vynika- jících osobností přes 200 telegr a m ů. Z čech zaslalí: Národní rada česká, Spolek českých žurnalistů (Nechť tato krásná slavnost jest u vás i u nás počátkem stá- lých literárních styků mezi oběma národy.). Českopolský klub, Umělecká beseda, Národní divadlo, Slovanský klub, J. Otto, Slovanské seminarium. Výkonný výbor české strany národní, prof. Bídlo, Fr. Hovorka, dr. Fuh- rich, Společ. nauk, Měšť. beseda, Svaz osvě- tový, »Zlatá Praha«, Spolek čes. knihkupců a nakladatelů, Ústř. spolek čes žen, Kolo č. slavistů, Matějovský z Paříže, A. Zázvorka. Z Brna: česká technika. Z Plzně: Městská rada, prof. Hora; městské rady z Kutne Hory, ze Zlonic; z Domažlic: městská rada, »Sokol«, Literární spolek; ze Lvova: Česká
Sokolowský Polák doktor Szarski profesor Kasprowicz Zawiliňski Chrza Grabovský Klemensiewicz Čecho Kvapil Pastrnek Vrchlický Otta Bídlo Hovorka Fuh Společ Matějovský A Zázvorka Hora Francie Krakov Čechy Morava Praha Paříž Brno Plzeň Kutne Hora Zlonice Domažlice Lvov národní rada spolek český žurnalista národní divadlo český strana spolek če Sokol
28 article
Šimáček-spísovatel, vyprávěč úmlkl a noc po- hltila i člověka. Lidské, příliš lidskél A. N.
Šimáček A N
29 article Hudba.
Hudba. + Třicáté výročí úmrtí Rich. Wagnera. Dnes je tomu právě 30 let, co zemřel v Benátkách Palazzo Vendramin-Calergi, nejnádhernějším z pa- láců, lemujících Canal grande, největší z hudeb- ních dramatiků všech věků. Letošní výročí smrii Wagnerovy má mimořádně dalekosáhlý význam. Uplynutím 30 let od úmrtí Wagnerova stávají se díla jeho dle říšskoněm, zákona o právu autorském a dle příslušných smluv mezinárodních volnými. což znamená, že mohou býti volně vydávána rozšiřována tiskem a volně i provozována. Fak- ticky nastoupí toto vyproštění celého odkazu Wagnerova z pout dosavadních autorských práv teprve 1. lednem 1914, ale rozhodnou okolnost přináší už dnešní 30. výroční den umělcovy smrti. V Německu děly se sice od let pokusy, aby právě vzhledem k dílům Wagnerovým ochranná lhůt 30 let byla prodloužena a v poslední době žá- dána další ochrana aspoň pro »Parsifala« a dalš vybražení jeho Bayreuthu, Že by snahy tyto mohly miti praktického výsledku, nedá se čekati. Ne- konečná debata, která loni v létě o otázce vými- nečného zákona pro »Parsifala« byla vedena, ne- byla se strany ochranářů ničím než omíláním rozšlapáváním důvodů dávno známých (z nich nejpádnějším bylo přání Wagnerovo, aby »Parsifal- zůstal zachován Bayreuthu) a nedovedla nikoho přesvědčiti, že by pro monopol Bayreuthu mlu- vily skutečné důvody prospěchu umění a že by před zájmy rodiny Wagnerovy měl ustoupiti kul- turní zájem a potřeby všeobecnosti. Výjímečný zákon o »Parsifalu« neprojde dle všeho aní v Na- mecku, neřku-li, aby byla naděje na jeho usku- tečnění v ostatních státech. Tak budou 1. lednem 1914 voliy nejen Wagnerovy opery, nýbrž i ob- sahlé jeho práce literární a jeho korespondence
Rich Wagner Wagnerův Parsifal Benátky Německo Bayreuth Palazzo VendraminCalergi canal grand
30 article
Němečlí nakladatelé, aby předešli konkurenci která jím tu nastane, v posledním čase značně snížili už ceny děl Wagnerových, jmenovitě jeho oper. jichž klavírní výtahy lze dostati za jedne třetínu až i za jednu pětinu bývalé ceny. Přes to lze čekat, že po pominutí autorských práv pod- nikavi nakladatelé najdou prostředky, jimiž ješte z popularisace odkazu Wagnerova bude lze těžití V letošní rok připadne ještě jedno Wagnerov jubileum. Dne 22. května t. r. bude tomu 100 let. co se Wagner narodil. K tomuto datu bude pří- ležitost připnoutí obšírnější úvahu o jeho význumu v dějinách hudby a umění vůbec, jakož jmenovite o tom, čím je dílo jeho dnešní době. aš. ( Josef Brodil.) Srbský národ ztratil těchta dnů jednoho z nejpilnějších pracovníků na poli ná- rodní instrumentální budby, smrtí Josefa Brodila, kapelníka I. tř. vojenské hudby XI. pěšího pluku v Kragujevci. Brodil byl Čech a narodil se 7. úinor 1864 v Pelhřimově. Byl žákem hudební školy „Mo- zarteum“ v Solnohradech, kterou roku 1888 a bsol- voval s výborným prospěchem. V „Mozarteum“ učil se vedle theoretických předmětů i hře na har- iu a housle. Do Srbska byl povolán Brodil 1891,a téhož roku jmenován kapelníkem IV. tř. Dunavské Divise. Brodil přišel v čase, kdy začalo nové osvo- bozené Srbsko náhle se rozvíjeti ve všech smě- rech, jen hudební pole zůstalo nezpracováno. V Brodilovi dostalo se srbské hudbě horlivého pra- covníka, který se hlavně zabýval sbíráním národ- ních motivů, které on dovedl umělecky zpracovati.
Wagnerův Wagner Josef Čo Kragujevac Pelhřimov Solnohrad Srbsko Mozarteum
31 article
Jeho potpouri mají pro srbskou instrumentální hudbu velkou cenu. Brodil postavil základní ká- men, na kterém může se rozvíjeti srbská hudbaa za to mu je srbský národ díkem zavázán. Nejlepší potpouri, komponovaná v Kragujevci, jsou: „Vedie Vardaru“. „Z Bělehradu a okoli“. „Z Niše a okoli“ „Z Národu“. „Věnec srbských písní“ a j. Z fantasi je nejzdařilejší „Srbenův dena sen“, ve které se ukazuje Brodil i jako dobrý instrumentátor. Brodil byl i původním skladatelem. Symfonick báseň „Adamův orchestar v ráji“ je dílo toho druhu, kde vedle pěkné a zdravé instrumen- tace se objevuje veliká schopnost imitace přírod- ních představ a zjevů. Zanechal mnoho skizz, mezi kterými je symíonická báseň s textem „Kosovo kterou nedokonal, poněvadž vrátiv se z bojíště, roznémohl se a podlehl nemoci. Byl nejen skla- datelem, nýbrž i výborný dirigent a organisator. JJako člověk vždy skromný, bez zloby, poctivec ideálista byl všeobecně milován a ctěn. Byl ve- liký patriota a všecky jeho skladby prochvívá duch slovanský. Hlas o mobilisací srbského vojska pří- ja! Brodil s pýchou i radosti! Op. Čech. který stále snil o svobodě potlačovaných bratří, jak by se nezaradoval z jeho osvobození?! Jeho pocho „Makedonie“ byl hrán v boji, když mělo srbské
Srbenův Adamův Kragujevac Bělehrad Niš Kosovo Čechy Makedonie vedie Vardar
32 article
Alex. Dordevič. vojsko směle nastupovat. + Úspěch Jaroslava Koclána v Americe. Z Nověho Yorku. 12. února. (Kabel. telegr Jaroslav Kocián hrál zde včera v největší kon- certní siní Ameriky na Madison Square Garden před 25.000 posluchači za obromného nadšení. Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. več. koná se v Národním domě na Král. Vinohradech obvyklý čtvrteční koncert řízením p. Antonína Rybáře. Na pořadu jsou sklodby: 1. Weber: Ouvertura k op. »Oberone. 2. Borodin: »Ve střední Asii«, symíon, obraz. 3. Grieg: Lyrická suita. 4. Schücker: Maztrka pro harfu (přednese slečna Emilie Ponocná). 5. Dvořák: »Píseň bohatýrská«. 6. Ofienbach: Barcarola z opery »Hofimannovy povídky«. 7. Bizet: Ouvertura k op. »Džamile«. Vstupenky 70 h za osobu, rodinný lístek 1 K 90h prodávají se od 7. hod. več. u pokladny. — Ne- dělním symtonickým koncertem oslaveno bude 30. výročí úmrtního dne Richarda Wagnera. Hlavním číslem bude poprvé v českých koncertech velká scéna z I. jednání »Parsifala«, jež krom velkého orchestru hlubokých zvonů a smíšeného sboru po- užívá chlapeckého sboru. Sborovou část provedou zpěvácký spolek »Hlahol« pražský a sbor studu- jicích c. ko reálky v Praze-Vll. + Moravské trio: pp. E. Polman (housle). Jan Sedláček (cello) a Fr. Šenkýř (klavír) koncerto- valo dne 9. t. m. v Olomouci (čtvrté to již vy- stoupení tohoto sdružení zde ve 2letech, s velkým úspěchém. Na programu byla tria: Brahms op. 101. Dvořák op. 26 a Chaminadová op. 11. »Moravské trios jest sdružením, jež soustavně komorní hudbu pěstuje a udržuje. Klavírní večer Lolty Kaufmannovy koná se dnes o 128. hod. večer v hotelu Central. Uměl- kyně, žákyně Konráda Ansorge, přijala do svéh ramu jeho Sonatu op. 1, Femoll, která poprv v Praze hrána bude. Vstupenky v hudeb. závodě Em. Wetzlera a večer u pokladny.
Alex Dordevič Jaroslav Koclat Kocián Rybář Weber Oberon Grieg Ponocná Dvořák Hofimannův Bizet Džamil Wagner Parsifal E Polman Sedláček Šenkýř Brahms Kaufmannův Ansorge Femoll Wetzler Amerika Nově York Vinohrady Asie Praha Francie Olomouc Madison Square Garden Český filharmonie národní dům na Královský Hlahol Vll . + moravský trio Central Maztrka pro harfa
33 article
K ruské východní politice. Poměr rakousko-ruský ani po návštěvě Hohenloha se dostatečně nevyjasnil, ačkolí zdá se, že válečná nota nezní už tak výbojně. jako dříve. Spor o „Velkou“ Albánii, zabíra- jící i Dibru, Djakovo a Skadar, je stále ješté jablkem nesváru v diplomatických kruzích. Rusko zatím prohlašuje v balkánských věcech svou naprostou nezištnost a nutí rakouskou diplomacii ke vzájemné ústupnosti. Úspěchu dosáhla však ruská diplomacie na „středním východě, v Persii, kde obdržela ruská Eskomptní banka koncesi na stavbu železné dráhy z Džulfy, pohraniční stanice zakavkaz ské dráhy, do Tavrizu se strategicky důleži- tou odbočkou k Urmijskému jezeru. Nová že- leznice půjde po trati nynější silnice, zbu- dované péčí ruskou. „Na štěstí — jak píše „Rěč“ — nová dráha nemá níc společnéh s pověstným projektem transpersidské želez- nice, ani nepřibližuje k uskutečnění ruský zá- vazek — spojit perské dráhy s německými železnicemi v Malé Asii.“ Rusko obsadilo tento severozápadní kout Persie na začátku balkánské války svými vojsky a vypudilo od- tud Turky, kteří po jistou dobu pokoušeli se v tom směru rozšířit své panství a nabýt tak pevné báze pro nejkratší spojení Erzerumu s přístavem Trapezundem.
Turek Albánie Djakovo Skadar Rusko Persie Asie Eskomptní banka
34 article
Další annekční plány Italie. S různých stran docházejí souhlasné zprávy, že Italie skutečně pomýšlí na annexi ostrovů v Egej- ském moři pod záminkou, že Turecko nedostálo podmínkám lausannského míru a nevyklidilo posud úplně Libyi Turinský „Secolo“ oznamuje, že italská vláda zakročila v Cařihradě dosti energicky a upozornila tureckou vládu na přítomnost tureckých důstojníke a pravídelného vojska v Cyrenaice, Dle „Secola beseda. Překvapující bylo účasten- ství, jaké projevila Varšava. Za- slalí telegramy (z nichž uvádíme jen tyto): Kníže Vladimír Czetwertyňski, kníže Zdislaw Lubomirski, hr. Edward Krasiňski (vnuk velkého básníka), Suligowski (předurčený starosta m. Varšavy), Strzalecki (zakladatel velkého musea), hraběnka Žofie Zamoyská, kněžna Emanuela Czetwertyňská, ordynalová kněžna Bisping. Grotowská. Czarnowski (majitel velké továrny metalurgie). F. Soko- lowski, kníže Seweryn Czelwertyňski, Hor- nowski, pí. Papieska, hraběnka Krasická (byla na slavnosti Palackého v Praze), Nito- slawská s dcerou, kněžna Woroniecká, kníže Henryk Czetwertyňski a náš nejvěr- nější přítel Atonín Zwan.
Czetwertyňski Zdislaw Lubomirski Krasiňský Strzalecký Zamoyská Czetwertyňská Seweryn Czelwertyňski Papieska Nita Atonín Zwan Turecko Libye Cařihrad Varšava Praha Palacký Italia Suligowski
35 article
Toto neobyčejné účastenství nejpřednějších osobností z krá- lovství Polského jest vysoce vý- znamné; vysvítá z toho zájmu, že v krá- lovství polském jest nejupřímnější zájem pro vše české (což osvědčeno účastenstvím při slavnosti Palackého přes odpor Haliče, vře- lým účastenstvím při protestní schůzi po- znaňské v Praze, jakož i velkou manifestaci při oslavě rodiny knížete Czetwertyňského) a že Varšava tímto okázalým účastenstvím při oslavě Vrchlického v Krakově chce dáti Haliči jistou direktivu. V krátké době konatí se budou porady delegátů polské a české národní rady o urovnání otázky slezské. Dej bůh, aby tento slibný počátek sblí- žení pomohl nám k odstranění všech pře- kážek této jediné závady, zející mezi oběma národy a přivedl nás k úplnému sbratření
Palacký Vrchlický bůh Halič Praha Varšava Krakov