1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 290. ze dne 20. října 1907.
7
title
Revise vodocestného zákona?
8
article
Zákon ze dne 11. června 1901 ř. z. č. 6e
Zákon ze dne 11. června 1901 ř. z. č. 6e
o stavbě vodních drah a provedení regulací říč-
ních obdařil severní země — v náhradu zvláště
za druhé železniční spojení s Terstem, poskyt-
nuté jižním zemím — Předlitavska tak veliko-
lepým programem vodocestným, jakému zákono-
dárství celého světa málo zná podobných.
Do 20 let, rokem 1904 počínajíc, zaváza
se v něm stát provésti svým nákladem za poměrně
neznačného („osminového“) příspěvku zemi
plavební průplavy od Dunaje k Vltavě u Budě-
jovic (spolu s kanalisaci Vltavy od Budějovie
ku Praze), od Dunaje k Odře a plavební spo-
jení tohoto průplavu se středním Lahem (spolu
s kanalisováním tohoto Labe od Mělníka až
k Jaroměři), konečně splavné spojení od prů-
plavu oderského k úvodí Visly a až ke splavné
trati haličského Dněstru.
Dle tehdejšího stavu projektů a náklado-
vých odhadů — o skutečných rozpočtech mohl
se mluviti jen při malé části projektů zralej
ších — vyžadovalo by provedení vodních cest
zákonem oním zabezpečených okrouhle asi 800
milionů korun.
Visla
Terst
Předlitavsko
Dunaj
Vltava
Buda
Praha
Odra
Mělník
Jaroměř
Dněstr
9
article
Nebylo snad v Rakousku za celé konstitu-
ční čry zákona, ktery by byl vydán s tak úžas-
nou, nesvědomitou povrchností a ledabylostí.
jako zákon vodocestný, který měl býti vládě jen
prostředkem k dočasnému zmírnění politických
protiv a nesnází parlamentních a stranám je:
t. zv. hospodářským úspěchem při neplodnost
akcí politických. Vládní předloha sama napro-
stou ubohostí své důvodové zprávy přimo maka-
vým byla dokladem technické i hospodářské ne-
připravenosti a nezralosti projektů, jichž prove-
dení zákonem — ve lhůtě až nesmyslně krátké
— se mělo zaručiti, a zpráva průplavního vý-
boru parlamentního nijak neodstranila nedostat
ků vládní osnovy, přinesší jen — až na velm
skrovné výjimky — spoustu prázdných frásí
a nesouvislých i nespolehlivých číslic a údajů
z jednostranné, agitační literatury průplavní čer-
paných.
Ostrý tento úsudek psali jsme již před i po
samém vydání vodocestného zákona, a skutečný
postup provádění jeho dal nám úplně za pravdu.
Zákon rozdělil určenou stavební dobu 20
let na dvé období, z nichž první končí rokem
1912, druhé 1923. Pro první stavební obdob
do roku 1912 mělo se věnovati na vodní stavby
nanejvýš 250 milionů korun, z nichž ještě bylo
poslaneckou sněmovnou vyloučeno 75 mil. a vy-
hraženo na úpravu těch řek, které s průplavy
a kanalisovanými řekami tvoří jednotnou sie
vodní a mají pro ně zvláštní důležitost. Zbýva-
jicích 175 mil. korun nomin. zdálo se samé
vládě tak nedostatečným obnosem pro úkoly
první periody, že nikoliv nesporným výkladem
zákona prohlásila těchto 175 mil. K nikoliv za
celou dolaci stavební, nýbrž za pouhých sedm
osmin, které má něsti stát a k nimž tedy dlužno
připojiti dalších 25 milionů K, jichž zúročení
ponesou země.
Rakousko
10
article
Protože tedy na dosažení celkového staveb-
ního kapitálu všech zákonem zaručených vod-
ních cest bylo by (při cmisním kursu 957%) po-
třebí vydati státních dluhopisů za více než 900
milionů, plyne z toho, že má-li se v prvním
devítiletém období stavebním vydati celkem jen
200 mil. K nom., zbývá na druhé stavebn
období, pouze jedenáctileté, vydati nomin. přea
700 mil. korun, ročně tedy asi 64 mil. korun —
tak obrovský obnos, jaký nebyl na vodocestné
stavby v ročním průměru vydán snad v žádném
státě evropském a jaký se všemi našimi kapi
tálovými silami, stroji, náčiním, počtem a doved-
ností dělnictva atd. ročně vůpec sotva by lze
bylo vyčerpati.
K tomu přistupuje, že původně rozpočtené
nebo jen odhadované stavební náklady přesněj-
šími výpočty při zhotovování detailních projektů
nesmírně stoupají: původní rozpočet kanálu du-
najsko-oderského (140 mil.) byl později „rekti-
fikován“ na 175—180 mil. a až do Krakova
bude průplav státi hodně přes 200 milionů, ka-
nalisace středního Labe byla odhadována na
120 mil. a bude státi při nejmenším 130 mil.,
kanalisace dolního Labe a Vltavy od Prahy k
Ústí n. L. byla rozpočtena na 25.9 mil. a bude
státi přes 44 mil. korun atd.
Povolení a péči o úhradu celého obrovského
nákladu druhé stavební periody let 1913—1923
svalil však vodocestný zákon z r. 1901 úplne
na bedra zákonodárství budoucímu.
Krakov
dolní Labe
Vltava
Praha
11
article
Ze všeho plyne, že vodocestný zákon z roku
1901 byl od počátku nemožný a přímo frivolní,
stavební program byl v naprosté neshodě a pří-
mo podlamován programem finančním, lhůty
pro vykonání přípravných prací i pro vlastn
stavbu vytčeny nerozumně krátké, zákonu n
bylo lze ani při nejlepší vůli vyhověti ani tech-
nicky ani finančně. Nad to pak ani této dobrá
vůle nebylo u žádné vlády a není; zvlášť Kör
brova vláda zdržovala úmyslně započetí i tako-
vých projektů, pro které všechny přípravy byly
provedeny.
Dnešní stav je tento:
Přes všechno opravdu přehorlivé přičiněni
technických orgánů pro vodocestné stavbyv
Praze i ve Vídni se nepočalo rokr 1904, kdy
se „nejdéle“ počíti mělo a teprv letos začíná
se na Labi vzhůru od Mělníka a na Vltavě
v Praze.
O tom, že by provedeny byly všechny vodo-
cestné stavby zákonem z r. 1901 zabezpečené,
a k tomu do zákonné lhůty (do konce roku
1923), není ani řeči.
Dokonce nemůže býti ani plně spotřebo
vána suma 200 mil. K nom. státem a zeměmi
pro první stavební období 1094—1912 věno-
vaná, takže z ní asi polovice zbude nepoužita
Ve skutečném provádění staveb vodních
ustupují znenáhla projekty umělých průplavů
naprcsto do pozadí naproti kanalisacím a úpra-
vám říčním. Na průplav dunajsko-oderský určo-
val vládní program stavební z června 1902 pr
první období (1904—1912) — a sice na cestě
od Vídně do uhelnéhio rexíru ostravského —
Vídeň
Mělník
Vltava
Praha
12
title
Z vídeňské bursy.
13
article
145 mil. korun, na Eanalisování pražské VHavy
14.4 mil., na střední Labe 20.6 mil., na pokra-
čování oderského průplavu ke Krakovu 10 mil.
korun — na Čechy tedy stavebního nákladu
pouze 35 mil a na ostatní země (Dolní Rakou-
sy, Moravu, Slezsko a Halič) 155 mil. K. Jen
k usilovné agitaci českých interesentů zvýšen
stavební náklad na střední Labe — přes votum
poradního sboru pro vodní dráhy — o 16.4 mil.
korun, které se měly ubrati průplavu dunajsko-
ostravskému. Vládou byla vypsána mezinárodní
soutěž na projekty lodních zdvihadel pro překo-
návání značných výškových rozdílů na projek-
tovaných průplavech a za podklad vzata dílče
trať dunajsko-oderského průplavu u Oujezda.
Ještě v r. 1905 — v novém stavebním progra-
mu, sáhajícím jen do konce r. 1908 — ujišťo-
váno, že ze všech staveb vodocestných nejprve
zřídi se pokusné zdvihadlo oujezdské, protože
na tom, osvědči-li se, závisí volba mezi sousta-
vou zdvihadel či plavebních komor a tím i volba
trati oderského průplavu od Přerova, rokem
1906 mělo se počíti — vedle Vltavy v Prazea
Labe u Mělníka — se stavbou přístavu u Vídně,
kanalisováním Visly a stavbou přístavu u Kra-
kova — min. Gautsch ubozpečoval poslaneckou
sněmovnu, že vláda provede vodocestný zákon-
že však následkem zkušenosti s alpskými dra-
hami hodlá postupovati obezřele, aby se jí ne
mohla vytýkati lehkomyslnost. Bylať také z téže
příčiny vláda resolucí sněmovní vyzývána, aby
nebylo příště pro kterékoli veřejné stavby po-
volováno prostředků peněžitých, pokud by bez
vadné detailní projekty nevylučovaly značnějš
překročení rozpočteného nákladu.
Gautsch
Krakov
Čechy
Dolní Raka
Morava
Slezsko
Halič
Oujezd
Přerov
Vltava
Prazea Labe
Mělník
Vídeň
Visla
poslanecký sněmovna
14
article
Od loňského roku množí se známky, na
svědčující, že se na stavbu umělých průplavů
vůbec nepomýšlí. Dle prohlášení ministra Kory
towského ve finančním exposé z října 1900
hodlá vláda nejintensivnější pěči věnovati ob-
náhlému provedení regulací řičních, kdežto ca
do staveb vodocestných nepomýšlí prý vláda
ani v roce 1907 na provádění stavby v běžné
trati některého z průplavů plavebních, protože
„připravné práce přes všechnu námahu nepo-
kročily ještě tak, aby se ke stavbě s plným
uspokojením přikročiti mohlo“. Započne prý se
— nehledíe k zabezpečeným již kanalisačním
pracím na pražské Vltavě a středním Labi —
takto s dvěma stavbami, i bez souvislosti s prů-
plavní tracou trvale užitečnými, kanalisováním
Visly v obvodu Krakova a Podgórze a velkou
nádrží na Bystřičce v obvodu vsetínské Bečvy
na Moravé.
Z miliardového vodocestného zákona bude
tedy — jako loni pronesl prof. Hráský — pro
vedeno jen torso a pravé „grande idče“ zákona
spojení dvou světových moří, je v troskách.
Kory
profesor
Hráská
Vltava
Krakov
Bystřička
vsetínský Bečva
15
article
Od prohlášení ministra Korytowského pak
neutuchají pověsti o chystané vládou revisi
vodocestného zákona z roku 1901. Zákon má
prý býti ve většině bodů svého programu sta-
vebního odvolán a peněžních prostředků, jím na
vodocestné stavby — průplavy a kanalisace, ni
koli ovšem na říční regulace — povolených
dosud nevyčerpaných, má býti užito pro jiné
účely. Těmito účely pak rozumějí se regulace
říční, a sice prý nejen v zemích, kterým dle
intence vodocestného zákona z r. 1901 mělo s
ve vodních stavbách dostati kompensace za že-
lezniční investice v zemích jižních, nýbrž i —
a to zní skoro neuvěřitelně — v zemích alp.
ských, v první řadě prý však v zemích karpat
ských.
Jde nyní o to, jaké stanovisko k této revis
vodocestného zákona vzhledem k našim pomě
rům a potřebám zaujmouti. Věc je nesmírně dů
ležitá, protože jde o investice stomilionové
o dlouholeté zaměstnání tisíců pracovníchsl
všech kategorií a o všechen hospodářský roz
voj, jejž jsme si — ne arci všichni a co do
všech projektů vodocestných — od stavby prů
plavů a říčních kanalisací slibovali.
Dr. Jos. Gruber.
Korytowský
doktor
Jos
Gruber
16
article
Z Vídně, 19. října.
Vídeň
17
article
(Pův. zpráva »Nár. L.«)
Přes to, že dílo vyrovnávací považuje se sko
rem za dokonané, takže bursa nemá se již co obá
vati otřesů ve vnitropolitické situaci, přece příznivý
dojem tehoto fakta zatlačen byl brzo mnoha jinými
nepříznivými dojmy. Především ovšem jest to opět
starost o trvání průmyslové konjunktury světové,a
nepříznivý stav trhů peněz, který nedává klidu spe-
kulaci. Mimo to v posledních dnech nedocházely
z cizích burs zprávy právě příznivě.
Pokles kursů amerických hodnot ani nyní se
nezastavil a způsobuje desorganisaci nejen na burse
new-yorské, ale i v Evropě. V Amsterodamu vedl
ke skutečným obtížím, poněvadž holandští kapitalisté
zabývali se až příliš mnoho spekulaci s americkýmí
papíry. Oblíže a nepříjemnosti, které s nimi mají
odstraší zajisté na dlouhou dobu holandské obecen-
stvo od kupování těchto nebezpečných spekulačních
hodnot, což opět bude míti za následek, že emise
jich v Evropě bude znova stížena. V Paříži pak
rozlaďovalo kolísání a poklesy cen mědi, které mají
rozhodující vliv také na hodnoty měďařské
Francouzské obecenstvo na těchto papírech ztra
tilo mnoho peněz a je přirozeno, že nemá nyn
mnoho chuti pouštěti se do spekulací nových. V po-
sledních dnech pak překvapeny bursy dvěma obrov
skými úpadky: bankovního domu Haller, Soehle
Cie. a new-yorské měďařské firmy Otto Heinze
Comp.
Haller
Cie
Otta Heinz
Evropa
Amsterodam
Paříž
18
article
Úpadek hamburských bankéřů způsobil v Ně-
mecku trapnou sensaci. Do posledního okamžiku
eskontovány akcepty firmy jako papíry prvého řádu
a takových akceptů obíhá asi za 15 mil. marek. Jak
se zdá, nelze úpadek firmy nikterak snad vysvěllo
vali napjetím trhu peněz nebo poklesem průmyslové
konjunktury. Hamburští bankéři zúčastnili se až ne-
zdravou měrou na průmyslovém podnikání at
byla jejich zkáza.
Jest to novým dokladem pro poučku, že banka
(anebo i bankéř) nemá býti sama průmyslovým pod-
nikatelem. Má být prostředníkem mezi volným ka-
pitálem a mezi průmyslovou podnikavostí a při snaže
zajistiti si v průmyslu rozhodující vliv, nemá upadat
do extrémů.
Podniky, ve kterých hamburští bankéři uložili
všechny svoje kapitály, nepřinášely očekávaného
zisku a poněvadž kapitály nebylo lze uvolniti, po-
vatávaly obtíže. Zde tedy lze spatřovati někter
stíny spojení bankovního světa s průmyslem, ač ne-
bylo by správno, chyby zde se jevící nějak genera-
lisovati.
19
article
Druhý úpadek tofiž firmy Heinzovy v Novém
Yorko, jest již více charakteristickým pro poměry
americké. Heioze byl zbudovatelem United Coppe
Minen Co., která vedla po několik již let urputný
boj s Amalgamaled Copper Co., za níž stál také
Rockefelier. V tomto boji podlehl Heinze a akcie
United Copper poklesly s nejvyššího kursu 60 dol
na nynějších 10 dol. Engagementy Heinzovy odha-
dují se na 180 mil. K — cifra lo všem čistě ame-
rická. Úpadek tento strhl sebou i jiné firmy a tak
není divu, že novoyorská bursa, již dosti oslabená.
zažila několik špatných dnl.
Heinz
Heinzův
Nový Yorco
Heinzův
United Coppe Minen Company
Amalgamaled Copper Company
United Copper
20
article
Zdá se, že to byl úpadek hamburské bankéřské
firmy, který zdržel zvýšení diskontní sazby německé
řišské banky. Očekávalo se všude najisto, že v pá-
teční schůzi ústředního výb ru banky bude usne-
seno zvýšení o 1/2 proc. na 6 pror. Avšak vzhledem
k znepokojení, vzbuzenému hamburským úpadkem.
k tomu nedošlo. Je zřejme, že lento důvod zna-
mená pouhé odložení zvýšení diskontu, snad jen na
zcela králkou dobu. Všude převládá dnes názor, že
na světovém trhu peněz nastává tivalý odliv a že
nostávajcích — jindy obtižných — měsíců zimních
není se již co báti. Mnoho známek ovšem pro tento
názer mluví. Kdežto ještě v letě byl na př. stav ně-
mecké říšské banky nepoměrně horší oproti loňsku,
změnila se situace do dneška tak, že dle posledního
výkazu má banka o 46 mil. mar. více zlata a o 4
mil méně směnek než roku loňského. Diskont 5 lA %,
celé léto platný, vykonal svou povinnost a je dnes
jisto, že loňských 7 procent letos už dosáhinuto v Ně-
mecku nebude. Přes to však neztratil světový trh
peněz rázu napjatosti. V listopadu jsou splatny značné
sumy, které Paříž půjčila americkým drahám a krom
toho převládá v Pařiži zřejmá tendence, stáhnouti
tam zlata pokud možná nejvíce. Anglická banka ztra
tila v posledních dvou lýdnech přes 2 mil. lib. šterl.
Paříž
anglický banka
21
article
zlata a nyní teprve počnou zásilky zlata do Arg n
liny. To vše přinutí asi anglickou banku, aby zvý-
šila svou sazbu, kteréhož příktadu musila by i ně-
mecká říšská banka následovati. Nebezpeči vysokých
diskontních sazeb tedy pro letošek úplně odvráceno
není, třeba že vyšší sazby tyto nutno považovati
již jen za odlesk zapadajícího slunce konjunktury.
Videňská bursa měla v minulém týdnu málo
přilež tošti k příznivějšímu smýšlení. Mimo vylíčene
nepřiznivé podněty byla to pledevším choroba císa-
řova, která bursu stále znepokojovala. Obchody byly
nepatrné, tašže kursy příliš nekolísaly.
Arga můj lino
anglický banka
říšský banka
22
article
Tendence sestůpná ovšem převládala. Zvláště
pešťská spekulace dostavovala se na trh jako pro-
davač, poněvadž vyrovnání v Uhrách neuspokojuje
a praví se, že v parlamentu neprojde tak snadno,
jak se očekávalo.
Na trhu hodnot dopravních nebylo smýšlení
jednotné. Když skončena pasivní resistence, zpevnily
akcie státní dráhy, oslabily však znovu, když v par-
lamentu přelřásána otázka špatného stavu trati této
dráby. Jinak i ostatní hodnoty dopravní oslabily
v kureu.
Z akcií bankovních trpěly prodeji rakouské
a zvláště uherské kreditky. Odtalní trh hodnot ban-
kovních měl rovněž smýšlení chabé, poněvadž na
úpadku firmy Finzi jest několik bank zúča stněno.
Na trho hodnot průmyslových nebylo živo jako
jindy. Vůdči hodnoly železáisvé spíše ochabovaly
v kursu, ač výkaz o odbytu železa v září byl uspo-
kojivý. Pouze akcie pražské železářské společnosl
kupovány vzhledem k nastávající kuponové srážce
Někleré akcie dosti nápadně poklasly v kursu.
tak akcie hirtenberské továrny, Schodnice aj.
Trh rent byl velmi ochablý a skorem co den
kursy uslupovaly. Jest to zjev tím podivnější, když
docíleno dohody ve příčině vyrovnání. Vysvětluje se
to zajisté situaci na trhu peněz.
Důležitějši kursové variace v minulém týdnu se-
znati lze z toholo sestavení:
Uhry
Finzi
23
article
19. října 12. října
96.— 96 35
113.95 115.3
110.05
93 20
92.60
181 9
183.05
6n6
652 75
421.45
424 50
742.—
530 75
526.70
929. —
1016
240.—
654 75.
655 —
148 95
148 —
424.— 427 —
1060.—
106 1 —
1010.—
1011.—
464. —
468 —
597 25 600 25
541.25 539 5
2638.— 2619
722.— 721.—
493.— 494 —
240 35 240. 40
117.40 117.43
24
article
Rak. korunová renta . . .
Rak. zlatá renta . . . . .
Uherská zlatá renta . . . .
Uherská korunová renta . .
Turecké losy
Rak. kreditky
Banka pro země rakouské .
Uherské kreditky
Bankovní jednota
Pozemkový ůvěrní ústav ..
Živnostenská banka . . ..
Společnost stální dráhy ..
Jižní dráha
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská továrna na zbroj
Alpinky
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářska společnost
Mostecká uhlářska společnost
Schodnica
Londýnská devisa
Říšské marky . . . . . .
živnostenský banka
stální dráha
mostecký uhlářsko
Schodnica
25
article
Z trhů peněžních (19. října). Praha. Při klid-
ném trhu došlo na dnešní burse k závěrkám 40
zást. listů české hypoteční banky za K 98.10, Dále
podáváno za akcie: První české továrny orient.
cukrov. K 250.—, »Merkuru«, směn. akc. společnosti
K 601 , Prvni pražské zastavárny K 450.—, První
české akc. pojišť. na život K 215.—, České průmyslové
banky K 414.—, Kolfnské továrny káv. náhražků
K 620.—, pivovaru v Čes. Budějovielch K 825.—,
Živnostenské banky K 241.—, České banky Union
K 238.25, České spol. pro průmysl cukerní K 149.—,
strojírny Daňkovy K 453.—, Pražské úvěrní banky
K 524.—, Hospodářské úvěrní banky K 382.—, Po-
dolské cementárny K 200.—, Akc. továrny na umělá
hnojiva v Kollné K 406.—, První českomoravské
sírojírny K 845.—, Králohradeckého úvěrního ústavu
K 448.— peníze.
Daňkův
Praha
první český akciový
Český průmyslový banka
Český banka Union K 238.25
Český společenský
úvěrní banka
hospodářský úvěrní banka
Králohradecký úvěrní
26
article
Vídeň. Na novoyorské začáteční burse uhájila
se následkem příznivých zpráv z evropských bur
klidná nálada. Akcie státní dráhy utvořily výjimku,
byly silněji prodávány a klesly. Na polední burse
smýšlení ochablo následkem berlínských, amerických
a italských zpráv. Také pešťské prodeje tíanily smý-
šlení. Teprve na konci bursy uplatnila se zase lepší
nálada, bursa však se zotavila jen málo. Oboje kre-
ditky se na konec nezměnily. Bodenkreditky a akcie
Uherské hypoteční banky byly stísněny. Akcie státni
dráhy z počátku klesly, potom stouply. Oboje akcio
severozápadní a polabské byly nižší. Trh a rentami
byl chabý. Na eskomptním trhu stav poněz nezmě-
něn, 415/4%— 5
Berlin. Na začátku dnešní bursy převládala
tendence chabá a prodeje uskutečňovány jmenovitě
na trhu hodnot bankovních a průmyslových. Prvým
škodily delaily, týkající se novoyorské, zvláště však
hamburské insolvence, druhým uškodil nepříznivy
článek o hospodářské konjunstuře, uveřejněný
v »R. Westl. Ztg.«. Konec bursy byl klidnějšía
kursy se většinou zotavily. Americké hodnoty vlivem
londýnské a novoyorské bursy opětně laciněji vy-
bízeny. V rakouských titrech málo obchodu, kursy
spíše nižší. Ruské hodnoty bez zájmu, ale nezmě-
něny. Soukromý diskont setrval na 41/2%. Denní
peníze 4 3/44 %.
R Westl
Vídeň
Berlín
27
article
Kongresy v době jubilejní výstavy r. 1908 v Pra-
ze. K čelným, pro dobu výstavní již oznámeným
kongresům, z nichž nejdůležitější pro návštěvu ciziny
bude svělový kongres obchodních komor, světový
kongres míru, mezinárodní kongres průmyslu cukro-
varského atd., přistupují stále nové a nové kongresv
a sjezdy, jejichž konání r. 1908 v Praze za příčinou
jubilejní výstavy se výkonnému výboru oznamuje.
Z nejnovějších budiž uvedeno, že usneseno bylo na
posledním sjezdu rakouských úslavů pro zprostřed-
kování práce, konaném ve Vídni, a na posledním
sjozdu zakousk ých hojelierů a hostinských, konaném
Praha
Vídeň
28
article
v Opaliji, aby oba tylo kongresy roku příšiſho se-
stoupily se v Praze. Dále pak usnesl se Spolek pro
průmysl pivovarský, sezvati r. 1908 do Prahy sjezd
rakouských sládků, ke kterému budou pozvání inter-
esenti pivovarského průmyslu z colého světa. Vedle
toho v nejnovější době oznámeno bylo výkonnému
výboru, že konati se bude r. 1908 v Praze sjezd če-
ského hostinstva ze zemí koruny české, sjezd c. k
priv. sborů ostrostřeleckých, sjezd českého basič-
stva, úřadníků spořitelen a sjezd odborů Českoslovan-
ské obchodnické besedy. Konečně pak zaslal výkonný
výbor pozvání sjezdu českých měst, který konati se
bude koncem loholo měsíce v Kolíně a sjezdu r-
kouských inženýrů, jenž konati se bude v prosinci
t. r. ve Vídni, aby porady sjezdu příštího konaly se
r. 1908 v Praze. Seznam sjezdů, pro Prahu na r. 1908
určených, dostoupil již téměř počtu 60, není tim
daleko ještě vyčerpán; v kruhu různých, zvláště
hospodářských spolků, uvažuje se o tom, nemá-li se
sjezd dotyčného odvětví na r. 1908 do Prahy svolati.
Praha
Českoslovany
Kolín
Vídeň
29
article
Bude tedy řada sjezdů, které se r. 1908 v Praze bu-
dou konali, ještě značně rozmnožena, i jest v zá-
jmu jejich zdárného průběhu, jakož
zvláště v zájmu vhodného ubytován
účastníků sjezdů, aby doba konán
těchto sjezdů určena byla pokud mož-
no tak, aby nekonalo se jich několik
najednou. Mnoho sjezdů na př. bylo již ustano-
veno na měsíc září i lze tudiž doporučiti korporacím,
které chtějí své sjezdy r. 1908 pořádati, aby dobu
jich konání ustanovily již na první mě-
síce výstavní, ve kterých nával návštěvníků do
Prahy nebude pravděpodobně ještě tak veliký, jako
v měsících pozdějších. V každlém případě pak žádá
výkonný výbor pořadatele sjezdů, aby před usta-
novením doby jejich konání laskav
mu podali o věci zprávu, tak aby mohl oslat-
ním pořadalelstvům oznámiti dny, které jsou již
zadány a event. doporučiti jim dobu, která jest ještě
volná. Za účelem organisování vzájemn
dohody těchto sjezdů a pro vyřizován
všech záležitostí kongresových zřídi
výkonný výbor výstavní zvláštní s jezdovou kan
celář, která mieráda zodpoví veškery dotazy, týka-
jící se konání sjezdů r. 1908 v Praze.
Trh peněz v Uhrách. Zástupci uherské všeobecné
úvěrní banky a peštské uherské komerční banky pro
hlásili na včerejší burse, že oba ústavy poskytuj
také oněm menším a středním firmám, s nimiž dosu
nebyly v obchodním spojení, eskontní úvěr, jich po-
měrům přiměřený. Tuto prohlášení působilo na burs
velmi přiznivě.
Praha
Uhry
všeobecný úvěrní banka
30
article
Návrhy pražské obchodní a živnoslonské komory
k nastávajícímu sazení státní želozniční zady. Pruž
ská komora podala svými zástupci pro jmenované
sezení následujicí, svou kanceláří vypracovaně a věc-
ně odůvodněné návrhy: 1. návrh, aby byly sazby
přes poažní lrať Sigmundsherberg—Zellerndorí v ex-
portní dopravě ze zápádních stanic státních dral
na východ propočílány. K tomuto návrhu, při jehož
provedení tarifárně zvýhodněn býli má vývoz českých
výrobků na východ, jmenovitě do Ruska, dala podnět
úvaha, že c. k. ministerstvo železnic zamýšlí uplat-
nici stejné propočítání sazeb v exportní dopravě na
západ, tedy na přospěch území severovýchodních.
jmenovitě Ialiče; 2. návrh, aby vydány byly také
ke každému svazovému tarifu příslušně instrado-
vací nácestně) předpisy ve formě zvlášt-
ního sešilu, v nichž by bylo přiznáno zasílateli právo.
aby mohl kdykoliv zveliti dle vlastního uvážení kte-
roukoliv z rut, smiluvně mezí drahami ujednaných.
tudiž aby nebyl vázán pořadem předpisů návěstních.
Rusko
31
article
Toto ustanovení má utvrditi právo zasllalelovo, aby
též po dobu dopmty mohl se zásilkou volně naklá-
dati: 3. návrh, aby v přimém svazovém tarifu pro
severo-jiho-rakouský železniční svaz
(Čechy—Alpské země) utvořeny byly suzby na
základě kratších vzdáleností, pokud se týče na zákla-
dě levnějších místních sazeb, čímž mají se ve mno-
hých relacích značně snížiti dosavadní sazby: 4. aby
za účelem dosažení levnějších sazeb vzaty byly v do-
pravě mezi slanicemi české severní dráhy a jižními
stanicemi c. k slátních drah za základ kratší vzdá-
lenosli, vyplývající z výslavby nových alpských drab
5. návrh, aby upraven a vydán byl v rakouském
východo soverozápadním železničním svazu tarif na
dopravu určitých druhů zboží (Artikeltarif) v dopravě
mezi Haličí, Bukovinou a Čechami na základě pro-
počítaných sazeb postátněné severní dráhy, čímž ma
býti dosaženo tarifních výhod, poskytnutých již od
delší doby v četných jiných svazových tarifech; 6.
návrh, aby pojaty byly do třídního tarifu pro zá-
padouhersko rakouský železniční svaz jak české, tak
západouhorské planice v hojnější míře než dosud, aby
bylo vyhověno skutečným dopravním pozadavkům.
O chystaném karleln slrojíren sděluje »Boh.«a
»N. W. T.« — patrně na základě informací v prvé
širší schůzi, dne 18. t. m. konané — tyto podrobnosti
progr mové: Jedná se o dobodu mezi velkými
středními strojírnami, z nichž v Čechách a na Mo
ravě se uvádějí Škoda, Ruston, Breitfeld, Daněk
spol., Ringhoffer, První českomoravská, Bromovský.
Breitfeld
Daněk
Ringhoffer
Bromovský
Halič
Bukovina
Čechy
Škoda
Ruston
32
article
První brněnská, Brand a Lhuillier v Brně, Teplicka
dříve Arn. Perutz, Sedláček v Mostě, K. Finze v Trno-
vanech, W. Bönisch ve Varnsdorfě a j. Kartel nemá
se vztabovati na všecky výrobky těchto továren,
nýbrž jen na stavbu strojů v už. sm. Vyloučeny
maji býti železné konstrukce, stavba mostů, lokomo-
tivy, vagony, zbraně, ocelová a šedá litina, kovářské
práce, šrouby a nýty, trouby, elektr. stroje, automo-
bily, měděné a válcované polotovary. Dále bude vy-
loučen celý axport. Vedení kartelu svěřeno má
býti evidenční kanceláři nejprve v Praze. Všecky
zakizky jednotlivých podniků došlé budou příděleny
této kanceláři k rozdělenl. Toto provede se přesné
stanoveným způsobem, při čemž základem bude
kvola pro každou továrnu na základě obratu po-
sledních let vypočtená a při čemž má se přihlížeti
k tomu, aby každé továrně zůstalo dle možnosti do-
savadní zákaznictvo. Správné přiznávání došlých za-
kázek má se kontrolovati aspoň jednou ročně orgány
evid. kanceláře nahlednutím do obchodních knih
jednotlivých firem. Dale má býti regulováno přibírání
produkce nových výrobků. Kartel má býti nevypově-
ditelně uzavřen na 10 let. Jeho poslání je především
specialisační, vedle toho však má i regulovati ceny.
Se středními podniky má se jednati na druhé schůzi
25. října. Dle »B.« není u těchto velké náklopnosti
ke kartelu. Naproti tomu prohlašují oba zmíněné
listy za velkou pravděpodobnost, že ke kartelu dojde,
třebas jen ke kartelu známých velkých českých
moravských strojíren.
Brand
Lhuillier
Perutz
Sedláček
K Finz
W Bönisch
Brno
Teplicko
Most
Trna
Praha
33
article
Okresní hospodářskou záložnu zastupitelských
okresů král.vinohradského a žižkovského v Hosti-
vaři podrobil zemský inspektor okres. hosp. záložen
p. Horel ve dnech 18.—19. t. m. nenadálé revisi
shledal výsledek revise úplně úspokojivým.
Sklizeň bavlny v Amarice. Úhrnný výsledek
sklizně posledního bavlnového roku (končicíno dne
31. srpna) obnáší dle konečného zjištění 13,550.760
balíků. Z toho vyvezeno 8,527 228 baliků, kdežto
5,195.750 baliků zpracováno doma.
Ruská státní banka. Dle výkazu ke 14. říjnu
t. r. obnášel zlatý poklad ruské státní banky 1.253.2
mil rublů (z toho 297.4 mil. zlata v cizině); vzrostl
tedy proti týdnu předchozímu o 6.7 mil. rublů —
opětně jen následkem přírostu pohledávek zlata
cizině. Oběh bankovek stoupl z 1283 mil. na 1287-
mil. rublů
„Fiat“. Jak se z Milána oznamuje, zvýší továr-
ny automobilů „Fiat“ v Turině svůj akciový kapitál
9 na 20 mil. lir. Čásť kapitálu převezmou fran-
couzské firmy Darracq a Dietrich. Akcie „Fiatu
zněly původně na 25 lir, a překolkovány z reserv n
100 lir. Kurs jich stoupl až na 900 lir a znamení
nyní 50 lir. Nový kapitál má dodati společnosti no-
vou možnost mobilisace sil a rozšíření.
Z pražského průmyslu. Továrna na laky Thurm
a Besehke, komanditní společnost, přeložila svůj
dosavadní závod z Karlína do Vysočan. V nově vy-
stavené továrně postavila ku pohonu compoundno
Horel
Dietrich
Thurm
Milán
Turin
Karlín
Vysočany
okresní hospodářský záložna zastupitelský okres král
Fiat
Darracq
34
article
lokemobilu od firmy Umrath a spol v Prare-
Bubnech.
Zamítauli kolování zemské půjčky. Slará otázk
— zda cenné papíry na vídeňské burse znamenané
musí míli také německý texl, byla nyní bursovní
komorou znovu zodpověděna kladně. Výboru pro kur-
sovní lístek došla žádost na kotování dalmatské zem-
ské půjčky. Z kruhů výboru bylo poukazováno na
to, že tento papír nevyhovuje podmínkám ve dvou
směrech, že totž nemá německý, nýbrž pouze chor-
valský a ilalský text, a že nemá také platebního mi-
sta ve Vídni. Ač zástupce zeměpanského komisaře
sekční rada dr. Szarski poukazoval na to, že na
burse jsou již znamenány dvě dalmatské půjčky, kte-
rě těmto podmínkám nevyhovují, setrval výbor přece
na svém stanovisku a nedoporučí bursovní radě
proto kotování dalmatské půjčky. Jedná se o obnos
600.000 korun. Bude rozhodně zajímavo, jak zachová
se na konec v této olázce ministerstvo financí.
Vývozní premie svazu oceláren. Na své schůzi
dne 10. října usnesl se konečně svaz oceláren povo-
lovati čistým válcovnám plechu vývozní premii
10 marek za tunu. Odpovídá to asi poklesu cen
polotovaru na anglickém trhu. Naposled povoloval
svaz premie v posledním čtvrtleti 1906 ve výši
5 marek. Ke snížení cen polotovarů, které by bylo
nejpřirozenějším opalřením, se svaz oceláren neod-
hodlal. Ve svém boji proti poklesu konjunktury bude
ovšem konec konců jistě stranou slabší.
doktor
Szarski
Vídeň
Sabbath
svaz ocelárna neod
35
article
Slátní dráha. V předveřejším sezení sněmu byl
přijat návrh Ellenbogenův, aby státní dráha, pro
případ že by se vzpírala nařízením generální in-
spekce, byla na základě zákona o železničních kon-
cesích sekvestrována. Jak sděluje »N. Fr. Pr.«, na-
vrhne prý generální inspekce ministerstvu železnic
přímo, aby státní dráha byla sekvestrována. Tento
návrh prý učiní proto, že správa státní drsby všecka
dosavadní nařízení dozorčích orgánů prostě ignoro-
vala a že proto není nikterak jisto, zda lentokráte
žádané opravy dá provésti. Nepochopitelný a zpupný
odpor správy státní dráhy proti státním orgánům
bude ovšem zlomen — zda lak násilným prostředkem,
jakým je sekvestrace nebo jinak, jest ovšem otázkou
dalšího vývoje věcí.
Chemická továrna uzenářů, řezníků a hostin-
ských v Praze, zapsané společenstvo s ručením ob-
mezeným, koná prvou řádnou valnou hromadu
neděli dne 20. Híjna 1. r. o 2. hod. odpol. v míst-
nestech obchodí komory. Jednati se bude zejména
i o zakoupení stavebního místa a stavbě továrny,
jakož i o organisaci nákupu a prodeje kostí.
Obchodní zástupce pro Niš a Barcelonu. Vý-
vozní kancelář pražské obchodní a živnostenské ko-
mory může sděliti interesentům adresu jistého, ze
směrodatného mísla obzvláště dobře doporučeného
zástupce pro vývoz a dovoz ze Srbska, jakož i do-
poručeníhodného jednatele pro Barcelonu.
Trhy. Z ústředních jatek pražských.
Na trh dobytčí v pondělí dne 21. října 1907 přihlá-
šeno jest 150 kusů hovězího dobytka původu domá-
cího, 550 kusů původu haličského a — kusů pů-
vodu uherského.
Ellenbogenův
Francie
Praha
Niš
Barcelona
Srbsko
36
article
Z Tejné. (Stavba vodovodu.) Usnesením obe
zastupilelstva ze dne 6. t. m. zadina byla stavba
místního vodovodu osvědčené firmě Ant. Kunzv
Hranicích ku provedení, kteráž dobyčný pro-
jekt, jakož i čerpací zařízení, již po dva roky v obci
naší v bezvadné činnosti se nacházející, vypracovala
a postavila,
Stavba plynárny. Obec Husovice u Brna, číla-
jicí skoro 14000 obyvatelů, sousedí těsně s hlavním
městem Brnem. Známo, jak brněnští Němci, resp.
židé usilovali o podmanění české obce té, což se jim
však nepovedlo, jakož se jim nepovedlo i to, že
chtěli, aby obec Husovice se připojila k brněnské
plynárně a tak obohacovala německé Brno. V se
zení obecního výboru, dne 15. t. m. konaném, usne-
sena stavba vlastní plynárny a zadána české firmě
První moravská továrna na vodobody a čerpadlaa
ústav pro zařizování plynáren Anl. Kunz v Hra-
nicích na Moravě. Expertem obce v záležitosti té
jest známý plynárenský odborník, p. inženýr Ursi-
ny, profesor české techniky v Brně.
Němec
Kunz
Husovice
Brno
Morava
Anta
obecní výbor
37
article
„Pester Lloyd“ rozopisuje se 12. října ve stati
národchospodářské o německých důvěrních společ-
nostech „Trouhand-Gesellschaften“, zvláště pako
významu slova „Treuhänder“. Pojem tohoto nekryje
se s pojmem anglického „trustec“, avšak není tomu
tak, jak domnívá se autor, následkem úpravy zá-
konné, nýbrž následkem zcela jiných poměrů ho-
spodářských. A není správné tvrzení pisatele těhož
článku, že nemají revise s funkcemi důvěrnickými
nic společného, my tvrdíme pravý opak, že jsou jich
podslatným článkem, aby služba důvěrniská ne-
zvrhla se na ochotně pomahačství ke všemu. Ovšem,
že jest činnost revisní jen jedním z cenných pro-
středků funkce důvěrnické a málo neb docela nic po-
chopen byl veliký úkol důvěrnické společnosti těmi,
kdož dali si název jako společnost katexochén dů-
věrní, v zápětí však omezují se na pouhou činnost
revisní. S největší rozhodností dlužno konečně kon-
statovati nepravdu, stále německými listy hlásanou,
že Němci byli prvními průkopníky důvěrní společ-
nesti v Rakousku, ač prvenství v tomto směru
patří české důvěrní společnosti „Securitas“, jež
dala Němcům podnět k napodobení toholo ústavu v
Rakovsku. Právě z nedostatečného pochopení poslání
společnosti důvěrnické omozují se tyto napodobené
společnosti velkou měrou na stránku revisní, resp.
správcovstvi, kdežto Securitas zcela správně
vytkla si od prvopočátku na svém programu úkoly či-
stě důvěrnické, záležející v zastupitelství stran,v
intervenci ve jměnu stran, ponejvíce v životě ob-
chodním se vyskytující a dosud odborného činitele
u nás postrádající.
Nová sklárna na tabulové sklo. Firmou Leopol
Stiassny v Stupně-Blasích u Plzně nově zařízená
sklárna jest již otevrena a vyrábí se v ní tabulové
sklo v každé velikosti a síle.
Lloyd
Němec
Rakousko
Stupno
Blas u Plzeň
Leopol Stiassna
TrouhandGesellschaften
38
article
Banky, záložny a spořitelny.
Zsmská banka království českého počne vyplá-
ceti listopadový kupon č. 34 svých 4proc. komunál-
ních dlužních úpisů a 4proc. úpisů melioračních ve
zlatové měně beze vší srážky, počínajíc dnem
23. října 1907 ve všední dny u pokladny své v
Praze, ve Vídni, pak u C. k. priv rakouského úvěr-
ního ústavu pro obchod a průmysl, u C. k. priv.
všeob. rak. ústavu pro úvěr pozemkový, u Anglo-
rakouské banky, u banky Union, u Vídeňské ban-
kovní jednoty, u C. k. priv. Allg. Varkehrsbank,u
Akciové směnární společnouti »Merkur«, u tamních
filiálek Živnostenské banky pro Čechy a Moravua
Ústřední banky českých spořitelen.
Ústřední banka českých spořilelen. Kupon ban-
kovních dluhopisů Ústřední banky českých spořitelen,
splatný 1. listopadu t. r.. vyplácí se počínajíe 25. t. m.
u pokladen centrály v Praze, nároží Ovocné ulicea
Ferdinandovy třídy, u filiálky v Brně, Ferdinandova
tř. 29, u filiálky ve Vídni, I. Wipplingetstrasse 22,u
filiálky ve Lvově, ul. Karota Ludvika č. 33, u fijiálky
v Torstu, Piazza del Pouterose 3. Vídeňská filiálka
ústavu tohoto nepřipojila se k ujednání vídeňských
bank ohledně 4proc. zúročení vkladů, a ponechala
svým spojencům i nadále zúročení 4poc., právě
tak, jak činí to filiálky vídeňských bank v Praze.
V rozesílání akcil IV. emíse pokročilo se v ústavu
sídelním tak dalece, že expeduje se písmeno M,a
dle postupu výroby v expedici se pokračuje. Poně-
vadž jedná se zde o 7500 kusů akcil, z nichž každá
vystavena jest na jméno akcionáře, nepostupují
práce v tiskárně tak rychle, jak bylo by tomu u pa-
pírů znějících na majitele.
Ludvik
Praha
Vídeň
Čechy
Ferdinandov třída
Brno
Lvov
Torst
Zsmský banka
živnostenský banka
Piazzo del Pouteros 3