ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 5e8fb1d0-767c-11dc-9543-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 38 celkem · entity: person 37, place 87, org 34, work 1
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zemědělství
3 masthead
Obohod
4 masthead
—Prmysl
5 masthead
Finančnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 290. ze dne 20. října 1907.
7 title
Revise vodocestného zákona?
8 article Zákon ze dne 11. června 1901 ř. z. č. 6e
Zákon ze dne 11. června 1901 ř. z. č. 6e o stavbě vodních drah a provedení regulací říč- ních obdařil severní země — v náhradu zvláště za druhé železniční spojení s Terstem, poskyt- nuté jižním zemím — Předlitavska tak veliko- lepým programem vodocestným, jakému zákono- dárství celého světa málo zná podobných. Do 20 let, rokem 1904 počínajíc, zaváza se v něm stát provésti svým nákladem za poměrně neznačného („osminového“) příspěvku zemi plavební průplavy od Dunaje k Vltavě u Budě- jovic (spolu s kanalisaci Vltavy od Budějovie ku Praze), od Dunaje k Odře a plavební spo- jení tohoto průplavu se středním Lahem (spolu s kanalisováním tohoto Labe od Mělníka až k Jaroměři), konečně splavné spojení od prů- plavu oderského k úvodí Visly a až ke splavné trati haličského Dněstru. Dle tehdejšího stavu projektů a náklado- vých odhadů — o skutečných rozpočtech mohl se mluviti jen při malé části projektů zralej ších — vyžadovalo by provedení vodních cest zákonem oním zabezpečených okrouhle asi 800 milionů korun.
Visla Terst Předlitavsko Dunaj Vltava Buda Praha Odra Mělník Jaroměř Dněstr
9 article
Nebylo snad v Rakousku za celé konstitu- ční čry zákona, ktery by byl vydán s tak úžas- nou, nesvědomitou povrchností a ledabylostí. jako zákon vodocestný, který měl býti vládě jen prostředkem k dočasnému zmírnění politických protiv a nesnází parlamentních a stranám je: t. zv. hospodářským úspěchem při neplodnost akcí politických. Vládní předloha sama napro- stou ubohostí své důvodové zprávy přimo maka- vým byla dokladem technické i hospodářské ne- připravenosti a nezralosti projektů, jichž prove- dení zákonem — ve lhůtě až nesmyslně krátké — se mělo zaručiti, a zpráva průplavního vý- boru parlamentního nijak neodstranila nedostat ků vládní osnovy, přinesší jen — až na velm skrovné výjimky — spoustu prázdných frásí a nesouvislých i nespolehlivých číslic a údajů z jednostranné, agitační literatury průplavní čer- paných. Ostrý tento úsudek psali jsme již před i po samém vydání vodocestného zákona, a skutečný postup provádění jeho dal nám úplně za pravdu. Zákon rozdělil určenou stavební dobu 20 let na dvé období, z nichž první končí rokem 1912, druhé 1923. Pro první stavební obdob do roku 1912 mělo se věnovati na vodní stavby nanejvýš 250 milionů korun, z nichž ještě bylo poslaneckou sněmovnou vyloučeno 75 mil. a vy- hraženo na úpravu těch řek, které s průplavy a kanalisovanými řekami tvoří jednotnou sie vodní a mají pro ně zvláštní důležitost. Zbýva- jicích 175 mil. korun nomin. zdálo se samé vládě tak nedostatečným obnosem pro úkoly první periody, že nikoliv nesporným výkladem zákona prohlásila těchto 175 mil. K nikoliv za celou dolaci stavební, nýbrž za pouhých sedm osmin, které má něsti stát a k nimž tedy dlužno připojiti dalších 25 milionů K, jichž zúročení ponesou země.
Rakousko
10 article
Protože tedy na dosažení celkového staveb- ního kapitálu všech zákonem zaručených vod- ních cest bylo by (při cmisním kursu 957%) po- třebí vydati státních dluhopisů za více než 900 milionů, plyne z toho, že má-li se v prvním devítiletém období stavebním vydati celkem jen 200 mil. K nom., zbývá na druhé stavebn období, pouze jedenáctileté, vydati nomin. přea 700 mil. korun, ročně tedy asi 64 mil. korun — tak obrovský obnos, jaký nebyl na vodocestné stavby v ročním průměru vydán snad v žádném státě evropském a jaký se všemi našimi kapi tálovými silami, stroji, náčiním, počtem a doved- ností dělnictva atd. ročně vůpec sotva by lze bylo vyčerpati. K tomu přistupuje, že původně rozpočtené nebo jen odhadované stavební náklady přesněj- šími výpočty při zhotovování detailních projektů nesmírně stoupají: původní rozpočet kanálu du- najsko-oderského (140 mil.) byl později „rekti- fikován“ na 175—180 mil. a až do Krakova bude průplav státi hodně přes 200 milionů, ka- nalisace středního Labe byla odhadována na 120 mil. a bude státi při nejmenším 130 mil., kanalisace dolního Labe a Vltavy od Prahy k Ústí n. L. byla rozpočtena na 25.9 mil. a bude státi přes 44 mil. korun atd. Povolení a péči o úhradu celého obrovského nákladu druhé stavební periody let 1913—1923 svalil však vodocestný zákon z r. 1901 úplne na bedra zákonodárství budoucímu.
Krakov dolní Labe Vltava Praha
11 article
Ze všeho plyne, že vodocestný zákon z roku 1901 byl od počátku nemožný a přímo frivolní, stavební program byl v naprosté neshodě a pří- mo podlamován programem finančním, lhůty pro vykonání přípravných prací i pro vlastn stavbu vytčeny nerozumně krátké, zákonu n bylo lze ani při nejlepší vůli vyhověti ani tech- nicky ani finančně. Nad to pak ani této dobrá vůle nebylo u žádné vlády a není; zvlášť Kör brova vláda zdržovala úmyslně započetí i tako- vých projektů, pro které všechny přípravy byly provedeny. Dnešní stav je tento: Přes všechno opravdu přehorlivé přičiněni technických orgánů pro vodocestné stavbyv Praze i ve Vídni se nepočalo rokr 1904, kdy se „nejdéle“ počíti mělo a teprv letos začíná se na Labi vzhůru od Mělníka a na Vltavě v Praze. O tom, že by provedeny byly všechny vodo- cestné stavby zákonem z r. 1901 zabezpečené, a k tomu do zákonné lhůty (do konce roku 1923), není ani řeči. Dokonce nemůže býti ani plně spotřebo vána suma 200 mil. K nom. státem a zeměmi pro první stavební období 1094—1912 věno- vaná, takže z ní asi polovice zbude nepoužita Ve skutečném provádění staveb vodních ustupují znenáhla projekty umělých průplavů naprcsto do pozadí naproti kanalisacím a úpra- vám říčním. Na průplav dunajsko-oderský určo- val vládní program stavební z června 1902 pr první období (1904—1912) — a sice na cestě od Vídně do uhelnéhio rexíru ostravského —
Vídeň Mělník Vltava Praha
12 title
Z vídeňské bursy.
13 article
145 mil. korun, na Eanalisování pražské VHavy 14.4 mil., na střední Labe 20.6 mil., na pokra- čování oderského průplavu ke Krakovu 10 mil. korun — na Čechy tedy stavebního nákladu pouze 35 mil a na ostatní země (Dolní Rakou- sy, Moravu, Slezsko a Halič) 155 mil. K. Jen k usilovné agitaci českých interesentů zvýšen stavební náklad na střední Labe — přes votum poradního sboru pro vodní dráhy — o 16.4 mil. korun, které se měly ubrati průplavu dunajsko- ostravskému. Vládou byla vypsána mezinárodní soutěž na projekty lodních zdvihadel pro překo- návání značných výškových rozdílů na projek- tovaných průplavech a za podklad vzata dílče trať dunajsko-oderského průplavu u Oujezda. Ještě v r. 1905 — v novém stavebním progra- mu, sáhajícím jen do konce r. 1908 — ujišťo- váno, že ze všech staveb vodocestných nejprve zřídi se pokusné zdvihadlo oujezdské, protože na tom, osvědči-li se, závisí volba mezi sousta- vou zdvihadel či plavebních komor a tím i volba trati oderského průplavu od Přerova, rokem 1906 mělo se počíti — vedle Vltavy v Prazea Labe u Mělníka — se stavbou přístavu u Vídně, kanalisováním Visly a stavbou přístavu u Kra- kova — min. Gautsch ubozpečoval poslaneckou sněmovnu, že vláda provede vodocestný zákon- že však následkem zkušenosti s alpskými dra- hami hodlá postupovati obezřele, aby se jí ne mohla vytýkati lehkomyslnost. Bylať také z téže příčiny vláda resolucí sněmovní vyzývána, aby nebylo příště pro kterékoli veřejné stavby po- volováno prostředků peněžitých, pokud by bez vadné detailní projekty nevylučovaly značnějš překročení rozpočteného nákladu.
Gautsch Krakov Čechy Dolní Raka Morava Slezsko Halič Oujezd Přerov Vltava Prazea Labe Mělník Vídeň Visla poslanecký sněmovna
14 article
Od loňského roku množí se známky, na svědčující, že se na stavbu umělých průplavů vůbec nepomýšlí. Dle prohlášení ministra Kory towského ve finančním exposé z října 1900 hodlá vláda nejintensivnější pěči věnovati ob- náhlému provedení regulací řičních, kdežto ca do staveb vodocestných nepomýšlí prý vláda ani v roce 1907 na provádění stavby v běžné trati některého z průplavů plavebních, protože „připravné práce přes všechnu námahu nepo- kročily ještě tak, aby se ke stavbě s plným uspokojením přikročiti mohlo“. Započne prý se — nehledíe k zabezpečeným již kanalisačním pracím na pražské Vltavě a středním Labi — takto s dvěma stavbami, i bez souvislosti s prů- plavní tracou trvale užitečnými, kanalisováním Visly v obvodu Krakova a Podgórze a velkou nádrží na Bystřičce v obvodu vsetínské Bečvy na Moravé. Z miliardového vodocestného zákona bude tedy — jako loni pronesl prof. Hráský — pro vedeno jen torso a pravé „grande idče“ zákona spojení dvou světových moří, je v troskách.
Kory profesor Hráská Vltava Krakov Bystřička vsetínský Bečva
15 article
Od prohlášení ministra Korytowského pak neutuchají pověsti o chystané vládou revisi vodocestného zákona z roku 1901. Zákon má prý býti ve většině bodů svého programu sta- vebního odvolán a peněžních prostředků, jím na vodocestné stavby — průplavy a kanalisace, ni koli ovšem na říční regulace — povolených dosud nevyčerpaných, má býti užito pro jiné účely. Těmito účely pak rozumějí se regulace říční, a sice prý nejen v zemích, kterým dle intence vodocestného zákona z r. 1901 mělo s ve vodních stavbách dostati kompensace za že- lezniční investice v zemích jižních, nýbrž i — a to zní skoro neuvěřitelně — v zemích alp. ských, v první řadě prý však v zemích karpat ských. Jde nyní o to, jaké stanovisko k této revis vodocestného zákona vzhledem k našim pomě rům a potřebám zaujmouti. Věc je nesmírně dů ležitá, protože jde o investice stomilionové o dlouholeté zaměstnání tisíců pracovníchsl všech kategorií a o všechen hospodářský roz voj, jejž jsme si — ne arci všichni a co do všech projektů vodocestných — od stavby prů plavů a říčních kanalisací slibovali. Dr. Jos. Gruber.
Korytowský doktor Jos Gruber
16 article
Z Vídně, 19. října.
Vídeň
17 article
(Pův. zpráva »Nár. L.«) Přes to, že dílo vyrovnávací považuje se sko rem za dokonané, takže bursa nemá se již co obá vati otřesů ve vnitropolitické situaci, přece příznivý dojem tehoto fakta zatlačen byl brzo mnoha jinými nepříznivými dojmy. Především ovšem jest to opět starost o trvání průmyslové konjunktury světové,a nepříznivý stav trhů peněz, který nedává klidu spe- kulaci. Mimo to v posledních dnech nedocházely z cizích burs zprávy právě příznivě. Pokles kursů amerických hodnot ani nyní se nezastavil a způsobuje desorganisaci nejen na burse new-yorské, ale i v Evropě. V Amsterodamu vedl ke skutečným obtížím, poněvadž holandští kapitalisté zabývali se až příliš mnoho spekulaci s americkýmí papíry. Oblíže a nepříjemnosti, které s nimi mají odstraší zajisté na dlouhou dobu holandské obecen- stvo od kupování těchto nebezpečných spekulačních hodnot, což opět bude míti za následek, že emise jich v Evropě bude znova stížena. V Paříži pak rozlaďovalo kolísání a poklesy cen mědi, které mají rozhodující vliv také na hodnoty měďařské Francouzské obecenstvo na těchto papírech ztra tilo mnoho peněz a je přirozeno, že nemá nyn mnoho chuti pouštěti se do spekulací nových. V po- sledních dnech pak překvapeny bursy dvěma obrov skými úpadky: bankovního domu Haller, Soehle Cie. a new-yorské měďařské firmy Otto Heinze Comp.
Haller Cie Otta Heinz Evropa Amsterodam Paříž
18 article
Úpadek hamburských bankéřů způsobil v Ně- mecku trapnou sensaci. Do posledního okamžiku eskontovány akcepty firmy jako papíry prvého řádu a takových akceptů obíhá asi za 15 mil. marek. Jak se zdá, nelze úpadek firmy nikterak snad vysvěllo vali napjetím trhu peněz nebo poklesem průmyslové konjunktury. Hamburští bankéři zúčastnili se až ne- zdravou měrou na průmyslovém podnikání at byla jejich zkáza. Jest to novým dokladem pro poučku, že banka (anebo i bankéř) nemá býti sama průmyslovým pod- nikatelem. Má být prostředníkem mezi volným ka- pitálem a mezi průmyslovou podnikavostí a při snaže zajistiti si v průmyslu rozhodující vliv, nemá upadat do extrémů. Podniky, ve kterých hamburští bankéři uložili všechny svoje kapitály, nepřinášely očekávaného zisku a poněvadž kapitály nebylo lze uvolniti, po- vatávaly obtíže. Zde tedy lze spatřovati někter stíny spojení bankovního světa s průmyslem, ač ne- bylo by správno, chyby zde se jevící nějak genera- lisovati.
19 article
Druhý úpadek tofiž firmy Heinzovy v Novém Yorko, jest již více charakteristickým pro poměry americké. Heioze byl zbudovatelem United Coppe Minen Co., která vedla po několik již let urputný boj s Amalgamaled Copper Co., za níž stál také Rockefelier. V tomto boji podlehl Heinze a akcie United Copper poklesly s nejvyššího kursu 60 dol na nynějších 10 dol. Engagementy Heinzovy odha- dují se na 180 mil. K — cifra lo všem čistě ame- rická. Úpadek tento strhl sebou i jiné firmy a tak není divu, že novoyorská bursa, již dosti oslabená. zažila několik špatných dnl.
Heinz Heinzův Nový Yorco Heinzův United Coppe Minen Company Amalgamaled Copper Company United Copper
20 article
Zdá se, že to byl úpadek hamburské bankéřské firmy, který zdržel zvýšení diskontní sazby německé řišské banky. Očekávalo se všude najisto, že v pá- teční schůzi ústředního výb ru banky bude usne- seno zvýšení o 1/2 proc. na 6 pror. Avšak vzhledem k znepokojení, vzbuzenému hamburským úpadkem. k tomu nedošlo. Je zřejme, že lento důvod zna- mená pouhé odložení zvýšení diskontu, snad jen na zcela králkou dobu. Všude převládá dnes názor, že na světovém trhu peněz nastává tivalý odliv a že nostávajcích — jindy obtižných — měsíců zimních není se již co báti. Mnoho známek ovšem pro tento názer mluví. Kdežto ještě v letě byl na př. stav ně- mecké říšské banky nepoměrně horší oproti loňsku, změnila se situace do dneška tak, že dle posledního výkazu má banka o 46 mil. mar. více zlata a o 4 mil méně směnek než roku loňského. Diskont 5 lA %, celé léto platný, vykonal svou povinnost a je dnes jisto, že loňských 7 procent letos už dosáhinuto v Ně- mecku nebude. Přes to však neztratil světový trh peněz rázu napjatosti. V listopadu jsou splatny značné sumy, které Paříž půjčila americkým drahám a krom toho převládá v Pařiži zřejmá tendence, stáhnouti tam zlata pokud možná nejvíce. Anglická banka ztra tila v posledních dvou lýdnech přes 2 mil. lib. šterl.
Paříž anglický banka
21 article
zlata a nyní teprve počnou zásilky zlata do Arg n liny. To vše přinutí asi anglickou banku, aby zvý- šila svou sazbu, kteréhož příktadu musila by i ně- mecká říšská banka následovati. Nebezpeči vysokých diskontních sazeb tedy pro letošek úplně odvráceno není, třeba že vyšší sazby tyto nutno považovati již jen za odlesk zapadajícího slunce konjunktury. Videňská bursa měla v minulém týdnu málo přilež tošti k příznivějšímu smýšlení. Mimo vylíčene nepřiznivé podněty byla to pledevším choroba císa- řova, která bursu stále znepokojovala. Obchody byly nepatrné, tašže kursy příliš nekolísaly.
Arga můj lino anglický banka říšský banka
22 article
Tendence sestůpná ovšem převládala. Zvláště pešťská spekulace dostavovala se na trh jako pro- davač, poněvadž vyrovnání v Uhrách neuspokojuje a praví se, že v parlamentu neprojde tak snadno, jak se očekávalo. Na trhu hodnot dopravních nebylo smýšlení jednotné. Když skončena pasivní resistence, zpevnily akcie státní dráhy, oslabily však znovu, když v par- lamentu přelřásána otázka špatného stavu trati této dráby. Jinak i ostatní hodnoty dopravní oslabily v kureu. Z akcií bankovních trpěly prodeji rakouské a zvláště uherské kreditky. Odtalní trh hodnot ban- kovních měl rovněž smýšlení chabé, poněvadž na úpadku firmy Finzi jest několik bank zúča stněno. Na trho hodnot průmyslových nebylo živo jako jindy. Vůdči hodnoly železáisvé spíše ochabovaly v kursu, ač výkaz o odbytu železa v září byl uspo- kojivý. Pouze akcie pražské železářské společnosl kupovány vzhledem k nastávající kuponové srážce Někleré akcie dosti nápadně poklasly v kursu. tak akcie hirtenberské továrny, Schodnice aj. Trh rent byl velmi ochablý a skorem co den kursy uslupovaly. Jest to zjev tím podivnější, když docíleno dohody ve příčině vyrovnání. Vysvětluje se to zajisté situaci na trhu peněz. Důležitějši kursové variace v minulém týdnu se- znati lze z toholo sestavení:
Uhry Finzi
23 article
19. října 12. října 96.— 96 35 113.95 115.3 110.05 93 20 92.60 181 9 183.05 6n6 652 75 421.45 424 50 742.— 530 75 526.70 929. — 1016 240.— 654 75. 655 — 148 95 148 — 424.— 427 — 1060.— 106 1 — 1010.— 1011.— 464. — 468 — 597 25 600 25 541.25 539 5 2638.— 2619 722.— 721.— 493.— 494 — 240 35 240. 40 117.40 117.43
24 article
Rak. korunová renta . . . Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . . Turecké losy Rak. kreditky Banka pro země rakouské . Uherské kreditky Bankovní jednota Pozemkový ůvěrní ústav .. Živnostenská banka . . .. Společnost stální dráhy .. Jižní dráha Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj Alpinky Rým.-muráňská společnost Pražská železářska společnost Mostecká uhlářska společnost Schodnica Londýnská devisa Říšské marky . . . . . .
živnostenský banka stální dráha mostecký uhlářsko Schodnica
25 article
Z trhů peněžních (19. října). Praha. Při klid- ném trhu došlo na dnešní burse k závěrkám 40 zást. listů české hypoteční banky za K 98.10, Dále podáváno za akcie: První české továrny orient. cukrov. K 250.—, »Merkuru«, směn. akc. společnosti K 601 , Prvni pražské zastavárny K 450.—, První české akc. pojišť. na život K 215.—, České průmyslové banky K 414.—, Kolfnské továrny káv. náhražků K 620.—, pivovaru v Čes. Budějovielch K 825.—, Živnostenské banky K 241.—, České banky Union K 238.25, České spol. pro průmysl cukerní K 149.—, strojírny Daňkovy K 453.—, Pražské úvěrní banky K 524.—, Hospodářské úvěrní banky K 382.—, Po- dolské cementárny K 200.—, Akc. továrny na umělá hnojiva v Kollné K 406.—, První českomoravské sírojírny K 845.—, Králohradeckého úvěrního ústavu K 448.— peníze.
Daňkův Praha první český akciový Český průmyslový banka Český banka Union K 238.25 Český společenský úvěrní banka hospodářský úvěrní banka Králohradecký úvěrní
26 article
Vídeň. Na novoyorské začáteční burse uhájila se následkem příznivých zpráv z evropských bur klidná nálada. Akcie státní dráhy utvořily výjimku, byly silněji prodávány a klesly. Na polední burse smýšlení ochablo následkem berlínských, amerických a italských zpráv. Také pešťské prodeje tíanily smý- šlení. Teprve na konci bursy uplatnila se zase lepší nálada, bursa však se zotavila jen málo. Oboje kre- ditky se na konec nezměnily. Bodenkreditky a akcie Uherské hypoteční banky byly stísněny. Akcie státni dráhy z počátku klesly, potom stouply. Oboje akcio severozápadní a polabské byly nižší. Trh a rentami byl chabý. Na eskomptním trhu stav poněz nezmě- něn, 415/4%— 5 Berlin. Na začátku dnešní bursy převládala tendence chabá a prodeje uskutečňovány jmenovitě na trhu hodnot bankovních a průmyslových. Prvým škodily delaily, týkající se novoyorské, zvláště však hamburské insolvence, druhým uškodil nepříznivy článek o hospodářské konjunstuře, uveřejněný v »R. Westl. Ztg.«. Konec bursy byl klidnějšía kursy se většinou zotavily. Americké hodnoty vlivem londýnské a novoyorské bursy opětně laciněji vy- bízeny. V rakouských titrech málo obchodu, kursy spíše nižší. Ruské hodnoty bez zájmu, ale nezmě- něny. Soukromý diskont setrval na 41/2%. Denní peníze 4 3/44 %.
R Westl Vídeň Berlín
27 article
Kongresy v době jubilejní výstavy r. 1908 v Pra- ze. K čelným, pro dobu výstavní již oznámeným kongresům, z nichž nejdůležitější pro návštěvu ciziny bude svělový kongres obchodních komor, světový kongres míru, mezinárodní kongres průmyslu cukro- varského atd., přistupují stále nové a nové kongresv a sjezdy, jejichž konání r. 1908 v Praze za příčinou jubilejní výstavy se výkonnému výboru oznamuje. Z nejnovějších budiž uvedeno, že usneseno bylo na posledním sjezdu rakouských úslavů pro zprostřed- kování práce, konaném ve Vídni, a na posledním sjozdu zakousk ých hojelierů a hostinských, konaném
Praha Vídeň
28 article
v Opaliji, aby oba tylo kongresy roku příšiſho se- stoupily se v Praze. Dále pak usnesl se Spolek pro průmysl pivovarský, sezvati r. 1908 do Prahy sjezd rakouských sládků, ke kterému budou pozvání inter- esenti pivovarského průmyslu z colého světa. Vedle toho v nejnovější době oznámeno bylo výkonnému výboru, že konati se bude r. 1908 v Praze sjezd če- ského hostinstva ze zemí koruny české, sjezd c. k priv. sborů ostrostřeleckých, sjezd českého basič- stva, úřadníků spořitelen a sjezd odborů Českoslovan- ské obchodnické besedy. Konečně pak zaslal výkonný výbor pozvání sjezdu českých měst, který konati se bude koncem loholo měsíce v Kolíně a sjezdu r- kouských inženýrů, jenž konati se bude v prosinci t. r. ve Vídni, aby porady sjezdu příštího konaly se r. 1908 v Praze. Seznam sjezdů, pro Prahu na r. 1908 určených, dostoupil již téměř počtu 60, není tim daleko ještě vyčerpán; v kruhu různých, zvláště hospodářských spolků, uvažuje se o tom, nemá-li se sjezd dotyčného odvětví na r. 1908 do Prahy svolati.
Praha Českoslovany Kolín Vídeň
29 article
Bude tedy řada sjezdů, které se r. 1908 v Praze bu- dou konali, ještě značně rozmnožena, i jest v zá- jmu jejich zdárného průběhu, jakož zvláště v zájmu vhodného ubytován účastníků sjezdů, aby doba konán těchto sjezdů určena byla pokud mož- no tak, aby nekonalo se jich několik najednou. Mnoho sjezdů na př. bylo již ustano- veno na měsíc září i lze tudiž doporučiti korporacím, které chtějí své sjezdy r. 1908 pořádati, aby dobu jich konání ustanovily již na první mě- síce výstavní, ve kterých nával návštěvníků do Prahy nebude pravděpodobně ještě tak veliký, jako v měsících pozdějších. V každlém případě pak žádá výkonný výbor pořadatele sjezdů, aby před usta- novením doby jejich konání laskav mu podali o věci zprávu, tak aby mohl oslat- ním pořadalelstvům oznámiti dny, které jsou již zadány a event. doporučiti jim dobu, která jest ještě volná. Za účelem organisování vzájemn dohody těchto sjezdů a pro vyřizován všech záležitostí kongresových zřídi výkonný výbor výstavní zvláštní s jezdovou kan celář, která mieráda zodpoví veškery dotazy, týka- jící se konání sjezdů r. 1908 v Praze. Trh peněz v Uhrách. Zástupci uherské všeobecné úvěrní banky a peštské uherské komerční banky pro hlásili na včerejší burse, že oba ústavy poskytuj také oněm menším a středním firmám, s nimiž dosu nebyly v obchodním spojení, eskontní úvěr, jich po- měrům přiměřený. Tuto prohlášení působilo na burs velmi přiznivě.
Praha Uhry všeobecný úvěrní banka
30 article
Návrhy pražské obchodní a živnoslonské komory k nastávajícímu sazení státní želozniční zady. Pruž ská komora podala svými zástupci pro jmenované sezení následujicí, svou kanceláří vypracovaně a věc- ně odůvodněné návrhy: 1. návrh, aby byly sazby přes poažní lrať Sigmundsherberg—Zellerndorí v ex- portní dopravě ze zápádních stanic státních dral na východ propočílány. K tomuto návrhu, při jehož provedení tarifárně zvýhodněn býli má vývoz českých výrobků na východ, jmenovitě do Ruska, dala podnět úvaha, že c. k. ministerstvo železnic zamýšlí uplat- nici stejné propočítání sazeb v exportní dopravě na západ, tedy na přospěch území severovýchodních. jmenovitě Ialiče; 2. návrh, aby vydány byly také ke každému svazovému tarifu příslušně instrado- vací nácestně) předpisy ve formě zvlášt- ního sešilu, v nichž by bylo přiznáno zasílateli právo. aby mohl kdykoliv zveliti dle vlastního uvážení kte- roukoliv z rut, smiluvně mezí drahami ujednaných. tudiž aby nebyl vázán pořadem předpisů návěstních.
Rusko
31 article
Toto ustanovení má utvrditi právo zasllalelovo, aby též po dobu dopmty mohl se zásilkou volně naklá- dati: 3. návrh, aby v přimém svazovém tarifu pro severo-jiho-rakouský železniční svaz (Čechy—Alpské země) utvořeny byly suzby na základě kratších vzdáleností, pokud se týče na zákla- dě levnějších místních sazeb, čímž mají se ve mno- hých relacích značně snížiti dosavadní sazby: 4. aby za účelem dosažení levnějších sazeb vzaty byly v do- pravě mezi slanicemi české severní dráhy a jižními stanicemi c. k slátních drah za základ kratší vzdá- lenosli, vyplývající z výslavby nových alpských drab 5. návrh, aby upraven a vydán byl v rakouském východo soverozápadním železničním svazu tarif na dopravu určitých druhů zboží (Artikeltarif) v dopravě mezi Haličí, Bukovinou a Čechami na základě pro- počítaných sazeb postátněné severní dráhy, čímž ma býti dosaženo tarifních výhod, poskytnutých již od delší doby v četných jiných svazových tarifech; 6. návrh, aby pojaty byly do třídního tarifu pro zá- padouhersko rakouský železniční svaz jak české, tak západouhorské planice v hojnější míře než dosud, aby bylo vyhověno skutečným dopravním pozadavkům. O chystaném karleln slrojíren sděluje »Boh.«a »N. W. T.« — patrně na základě informací v prvé širší schůzi, dne 18. t. m. konané — tyto podrobnosti progr mové: Jedná se o dobodu mezi velkými středními strojírnami, z nichž v Čechách a na Mo ravě se uvádějí Škoda, Ruston, Breitfeld, Daněk spol., Ringhoffer, První českomoravská, Bromovský.
Breitfeld Daněk Ringhoffer Bromovský Halič Bukovina Čechy Škoda Ruston
32 article
První brněnská, Brand a Lhuillier v Brně, Teplicka dříve Arn. Perutz, Sedláček v Mostě, K. Finze v Trno- vanech, W. Bönisch ve Varnsdorfě a j. Kartel nemá se vztabovati na všecky výrobky těchto továren, nýbrž jen na stavbu strojů v už. sm. Vyloučeny maji býti železné konstrukce, stavba mostů, lokomo- tivy, vagony, zbraně, ocelová a šedá litina, kovářské práce, šrouby a nýty, trouby, elektr. stroje, automo- bily, měděné a válcované polotovary. Dále bude vy- loučen celý axport. Vedení kartelu svěřeno má býti evidenční kanceláři nejprve v Praze. Všecky zakizky jednotlivých podniků došlé budou příděleny této kanceláři k rozdělenl. Toto provede se přesné stanoveným způsobem, při čemž základem bude kvola pro každou továrnu na základě obratu po- sledních let vypočtená a při čemž má se přihlížeti k tomu, aby každé továrně zůstalo dle možnosti do- savadní zákaznictvo. Správné přiznávání došlých za- kázek má se kontrolovati aspoň jednou ročně orgány evid. kanceláře nahlednutím do obchodních knih jednotlivých firem. Dale má býti regulováno přibírání produkce nových výrobků. Kartel má býti nevypově- ditelně uzavřen na 10 let. Jeho poslání je především specialisační, vedle toho však má i regulovati ceny. Se středními podniky má se jednati na druhé schůzi 25. října. Dle »B.« není u těchto velké náklopnosti ke kartelu. Naproti tomu prohlašují oba zmíněné listy za velkou pravděpodobnost, že ke kartelu dojde, třebas jen ke kartelu známých velkých českých moravských strojíren.
Brand Lhuillier Perutz Sedláček K Finz W Bönisch Brno Teplicko Most Trna Praha
33 article
Okresní hospodářskou záložnu zastupitelských okresů král.vinohradského a žižkovského v Hosti- vaři podrobil zemský inspektor okres. hosp. záložen p. Horel ve dnech 18.—19. t. m. nenadálé revisi shledal výsledek revise úplně úspokojivým. Sklizeň bavlny v Amarice. Úhrnný výsledek sklizně posledního bavlnového roku (končicíno dne 31. srpna) obnáší dle konečného zjištění 13,550.760 balíků. Z toho vyvezeno 8,527 228 baliků, kdežto 5,195.750 baliků zpracováno doma. Ruská státní banka. Dle výkazu ke 14. říjnu t. r. obnášel zlatý poklad ruské státní banky 1.253.2 mil rublů (z toho 297.4 mil. zlata v cizině); vzrostl tedy proti týdnu předchozímu o 6.7 mil. rublů — opětně jen následkem přírostu pohledávek zlata cizině. Oběh bankovek stoupl z 1283 mil. na 1287- mil. rublů „Fiat“. Jak se z Milána oznamuje, zvýší továr- ny automobilů „Fiat“ v Turině svůj akciový kapitál 9 na 20 mil. lir. Čásť kapitálu převezmou fran- couzské firmy Darracq a Dietrich. Akcie „Fiatu zněly původně na 25 lir, a překolkovány z reserv n 100 lir. Kurs jich stoupl až na 900 lir a znamení nyní 50 lir. Nový kapitál má dodati společnosti no- vou možnost mobilisace sil a rozšíření. Z pražského průmyslu. Továrna na laky Thurm a Besehke, komanditní společnost, přeložila svůj dosavadní závod z Karlína do Vysočan. V nově vy- stavené továrně postavila ku pohonu compoundno
Horel Dietrich Thurm Milán Turin Karlín Vysočany okresní hospodářský záložna zastupitelský okres král Fiat Darracq
34 article
lokemobilu od firmy Umrath a spol v Prare- Bubnech. Zamítauli kolování zemské půjčky. Slará otázk — zda cenné papíry na vídeňské burse znamenané musí míli také německý texl, byla nyní bursovní komorou znovu zodpověděna kladně. Výboru pro kur- sovní lístek došla žádost na kotování dalmatské zem- ské půjčky. Z kruhů výboru bylo poukazováno na to, že tento papír nevyhovuje podmínkám ve dvou směrech, že totž nemá německý, nýbrž pouze chor- valský a ilalský text, a že nemá také platebního mi- sta ve Vídni. Ač zástupce zeměpanského komisaře sekční rada dr. Szarski poukazoval na to, že na burse jsou již znamenány dvě dalmatské půjčky, kte- rě těmto podmínkám nevyhovují, setrval výbor přece na svém stanovisku a nedoporučí bursovní radě proto kotování dalmatské půjčky. Jedná se o obnos 600.000 korun. Bude rozhodně zajímavo, jak zachová se na konec v této olázce ministerstvo financí. Vývozní premie svazu oceláren. Na své schůzi dne 10. října usnesl se konečně svaz oceláren povo- lovati čistým válcovnám plechu vývozní premii 10 marek za tunu. Odpovídá to asi poklesu cen polotovaru na anglickém trhu. Naposled povoloval svaz premie v posledním čtvrtleti 1906 ve výši 5 marek. Ke snížení cen polotovarů, které by bylo nejpřirozenějším opalřením, se svaz oceláren neod- hodlal. Ve svém boji proti poklesu konjunktury bude ovšem konec konců jistě stranou slabší.
doktor Szarski Vídeň Sabbath svaz ocelárna neod
35 article
Slátní dráha. V předveřejším sezení sněmu byl přijat návrh Ellenbogenův, aby státní dráha, pro případ že by se vzpírala nařízením generální in- spekce, byla na základě zákona o železničních kon- cesích sekvestrována. Jak sděluje »N. Fr. Pr.«, na- vrhne prý generální inspekce ministerstvu železnic přímo, aby státní dráha byla sekvestrována. Tento návrh prý učiní proto, že správa státní drsby všecka dosavadní nařízení dozorčích orgánů prostě ignoro- vala a že proto není nikterak jisto, zda lentokráte žádané opravy dá provésti. Nepochopitelný a zpupný odpor správy státní dráhy proti státním orgánům bude ovšem zlomen — zda lak násilným prostředkem, jakým je sekvestrace nebo jinak, jest ovšem otázkou dalšího vývoje věcí. Chemická továrna uzenářů, řezníků a hostin- ských v Praze, zapsané společenstvo s ručením ob- mezeným, koná prvou řádnou valnou hromadu neděli dne 20. Híjna 1. r. o 2. hod. odpol. v míst- nestech obchodí komory. Jednati se bude zejména i o zakoupení stavebního místa a stavbě továrny, jakož i o organisaci nákupu a prodeje kostí. Obchodní zástupce pro Niš a Barcelonu. Vý- vozní kancelář pražské obchodní a živnostenské ko- mory může sděliti interesentům adresu jistého, ze směrodatného mísla obzvláště dobře doporučeného zástupce pro vývoz a dovoz ze Srbska, jakož i do- poručeníhodného jednatele pro Barcelonu. Trhy. Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí v pondělí dne 21. října 1907 přihlá- šeno jest 150 kusů hovězího dobytka původu domá- cího, 550 kusů původu haličského a — kusů pů- vodu uherského.
Ellenbogenův Francie Praha Niš Barcelona Srbsko
36 article
Z Tejné. (Stavba vodovodu.) Usnesením obe zastupilelstva ze dne 6. t. m. zadina byla stavba místního vodovodu osvědčené firmě Ant. Kunzv Hranicích ku provedení, kteráž dobyčný pro- jekt, jakož i čerpací zařízení, již po dva roky v obci naší v bezvadné činnosti se nacházející, vypracovala a postavila, Stavba plynárny. Obec Husovice u Brna, číla- jicí skoro 14000 obyvatelů, sousedí těsně s hlavním městem Brnem. Známo, jak brněnští Němci, resp. židé usilovali o podmanění české obce té, což se jim však nepovedlo, jakož se jim nepovedlo i to, že chtěli, aby obec Husovice se připojila k brněnské plynárně a tak obohacovala německé Brno. V se zení obecního výboru, dne 15. t. m. konaném, usne- sena stavba vlastní plynárny a zadána české firmě První moravská továrna na vodobody a čerpadlaa ústav pro zařizování plynáren Anl. Kunz v Hra- nicích na Moravě. Expertem obce v záležitosti té jest známý plynárenský odborník, p. inženýr Ursi- ny, profesor české techniky v Brně.
Němec Kunz Husovice Brno Morava Anta obecní výbor
37 article
„Pester Lloyd“ rozopisuje se 12. října ve stati národchospodářské o německých důvěrních společ- nostech „Trouhand-Gesellschaften“, zvláště pako významu slova „Treuhänder“. Pojem tohoto nekryje se s pojmem anglického „trustec“, avšak není tomu tak, jak domnívá se autor, následkem úpravy zá- konné, nýbrž následkem zcela jiných poměrů ho- spodářských. A není správné tvrzení pisatele těhož článku, že nemají revise s funkcemi důvěrnickými nic společného, my tvrdíme pravý opak, že jsou jich podslatným článkem, aby služba důvěrniská ne- zvrhla se na ochotně pomahačství ke všemu. Ovšem, že jest činnost revisní jen jedním z cenných pro- středků funkce důvěrnické a málo neb docela nic po- chopen byl veliký úkol důvěrnické společnosti těmi, kdož dali si název jako společnost katexochén dů- věrní, v zápětí však omezují se na pouhou činnost revisní. S největší rozhodností dlužno konečně kon- statovati nepravdu, stále německými listy hlásanou, že Němci byli prvními průkopníky důvěrní společ- nesti v Rakousku, ač prvenství v tomto směru patří české důvěrní společnosti „Securitas“, jež dala Němcům podnět k napodobení toholo ústavu v Rakovsku. Právě z nedostatečného pochopení poslání společnosti důvěrnické omozují se tyto napodobené společnosti velkou měrou na stránku revisní, resp. správcovstvi, kdežto Securitas zcela správně vytkla si od prvopočátku na svém programu úkoly či- stě důvěrnické, záležející v zastupitelství stran,v intervenci ve jměnu stran, ponejvíce v životě ob- chodním se vyskytující a dosud odborného činitele u nás postrádající. Nová sklárna na tabulové sklo. Firmou Leopol Stiassny v Stupně-Blasích u Plzně nově zařízená sklárna jest již otevrena a vyrábí se v ní tabulové sklo v každé velikosti a síle.
Lloyd Němec Rakousko Stupno Blas u Plzeň Leopol Stiassna TrouhandGesellschaften
38 article
Banky, záložny a spořitelny. Zsmská banka království českého počne vyplá- ceti listopadový kupon č. 34 svých 4proc. komunál- ních dlužních úpisů a 4proc. úpisů melioračních ve zlatové měně beze vší srážky, počínajíc dnem 23. října 1907 ve všední dny u pokladny své v Praze, ve Vídni, pak u C. k. priv rakouského úvěr- ního ústavu pro obchod a průmysl, u C. k. priv. všeob. rak. ústavu pro úvěr pozemkový, u Anglo- rakouské banky, u banky Union, u Vídeňské ban- kovní jednoty, u C. k. priv. Allg. Varkehrsbank,u Akciové směnární společnouti »Merkur«, u tamních filiálek Živnostenské banky pro Čechy a Moravua Ústřední banky českých spořitelen. Ústřední banka českých spořilelen. Kupon ban- kovních dluhopisů Ústřední banky českých spořitelen, splatný 1. listopadu t. r.. vyplácí se počínajíe 25. t. m. u pokladen centrály v Praze, nároží Ovocné ulicea Ferdinandovy třídy, u filiálky v Brně, Ferdinandova tř. 29, u filiálky ve Vídni, I. Wipplingetstrasse 22,u filiálky ve Lvově, ul. Karota Ludvika č. 33, u fijiálky v Torstu, Piazza del Pouterose 3. Vídeňská filiálka ústavu tohoto nepřipojila se k ujednání vídeňských bank ohledně 4proc. zúročení vkladů, a ponechala svým spojencům i nadále zúročení 4poc., právě tak, jak činí to filiálky vídeňských bank v Praze. V rozesílání akcil IV. emíse pokročilo se v ústavu sídelním tak dalece, že expeduje se písmeno M,a dle postupu výroby v expedici se pokračuje. Poně- vadž jedná se zde o 7500 kusů akcil, z nichž každá vystavena jest na jméno akcionáře, nepostupují práce v tiskárně tak rychle, jak bylo by tomu u pa- pírů znějících na majitele.
Ludvik Praha Vídeň Čechy Ferdinandov třída Brno Lvov Torst Zsmský banka živnostenský banka Piazzo del Pouteros 3