ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5d826050-8f1a-11dd-973b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 47, person 61, work 4, org 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v ponděli 27. ríjna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 295.
4 article
rannt a večerní listy předplácí se V Praze v admintstrani na měsle. na čtvrt leta sK -b a dvojí donáškou něsle ka ok čtvrt letei ve Hiliálkách na měsle K0 Pošton- naést- se rin: . . k a dvojí sástlkot na ěsle. ri:: k
Praha Pošton
5 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Císař Vilém ve Vídni. Z Vídně, 26. října. (K. k.) Po honební ná- vštěvě u arcivévody Františka Ferdinanda na Konopišti přijel sem dnes ráno císař Vilém k jednodenní návštěvě císaře Františka Josefa. V Schönbrunnu, Hietzingu a Penzingu byly do- my ozdobeny prapory a přes špatné počasí do- stavilo se mnoho tisíc osob, které utvořilyv třídách, vedoucích z penzigského nádraží do schönbrunnského zámku, hustý špalír. Po 10. hodině shromáždily se na nádražt oficiální osobnosti a panovník i přes mlhavé a vlhké počasí dostavil se osobně. Přesněo 11. hod. byl J. V. oznámen příjezd vlaku. Císai přistoupil těsně ke kolejím, hudba hrála „Heil dir im Siegeskranz“ a vlak vjížděl zvolna do nádraží. Panovník přistoupil ke dveřím sa- lonního vozu, J. V. císař Vilém, v stejnokroj rakousko-uherského generála, sestoupil rychle s vlaku a objal císaře. Panovníci se dvakrát políbili, dlouho si potřásali pravice a dlouho spolu, nadmíru srdečně, rozmlouvali. Uvítání bylo mimořádně vřelé a upřímné. V průvodu císaře Viléma byli také velevyslanec šl. Tschir- sky a vojenský attaché hr. Kageneck, kteří jeli císaři naproti až do Nussdorfu. Mezitím co císaři Františku Josefovi představena byla družina německého císaře, pozdravil císař Vi- lém srdečně pány arcivévody a osobnosti, do- stavivší se k uvítání, při čemž delší dobu ho- vořil se svob. p. Bienerthem, jenž je mu znám již z dřívějších setkání, a s velevyslancem h Szögyény-Marichem.
Vilém František Ferdinand František Josef Bienerth Vídeň Schönbrunn Hietzing SzögyénaMarich
6 article
Pak za obnovujícího provolávání „hoch z řad obecenstva nastoupena jizda do Schön- brunnu. V Schönbrunnu byl císař Vilém oče- káván nejvyšším dvorním maršálkem knížetem Montenuovo a vrchním ceremonářem hr. Cho- lonievskim a uveden do zámku, kde paní arci- vévodkyně Marie Anunciata, Marie Terezie Blanka a Isabela uvítaly vznešeného hosta. Cí- sař doprovodil císaře Viléma do jeho pokojů. Z Vídně, 26. října. (K. k.) Po snídani přijal císař Vilém v Schönbrunnu předsednictvo ra- kouského loveckého klubu, které mu odevzda- lo klubovní odznak; císař je čestným členem klubu od dubna t. r. V 1 hod. odpoledne konala se v malé ga- lerii schönbrunnského zámku hostina, které se zúčastnili také ministr zahr. záležitostí hrabě Berchteld, německý velevyslanec šl. Tschir- sky a rakousko-uherský velevyslanec v Ber- líně hr. Szögyeny-Marich. Ve 2 hod. 15 min. opustil císař Vilém s generálem šl. Frankem v automobilu schönbrunnský zámek a obejel paláce pánů arcivévodů, kteří se dostavili k uvítání, a paní arcivévodkyň, které ho pozdra- vily v Schönbrunně; všude tam osobně ode- vzdal svou navštívenku. Také v ministerstvu zahraničních záležitostí odevždal císař Vilém navštívenku pro hr. Berchtolda. Cestou mě- stem byl císař všude poznán a srdečně po- zdravován.
Schön oč Anunciata Marie Terezia Blank Isabela Vilém Vilém navštívenka Berchtold Schönbrunn Vídeň Schönbrunna
7 article
Brzo po 3. hod. dostavil se císař Vilém s pány své družiny a čestné služby na německé velevyslanectví navštívit velevyslance šl. Tschirského, kde popil čaje. Byli k tomu mimo pány německého velevyslanectví a ně- meckého generálního konsula v Pešti hr. Für- stenberga pozváni ještě ministr zahraničních záležitostí hr. Berchtold, hr. Szögyeny, saský vyslanec hr. Rex a bavorský vyslanec svob. Frais. Za svého asi dvouhodinného pobytu n německém velevyslanectví pohovořil císař del- ší dobu s ministrem zahraničních záležitost hr. Berchtoldem. Císař Vilém dal v kapucínské hrobce po- ložiti dva nádherné věnce na sarkofagy císa- řovny Alžběty a korunní prince Rudolfa. Cestou z nádraží v Penzingu do Schön- brunnu vběhl mladý muž do jízdní dráhy a ode- vzdal oběma císařům spuštěným oknem vozu list, v němž byla Veličenstva vítána. Císa František JJoscí přijal miloslivě dopis. Jeho do- ručitel, strojní dělník, byl zadržen policií a po zjištění totožnosti s důtkou propuštčn. Večer konala se v schönbrunuském zámku hostina, jíž se zúčastnila obě Veličenstva a ve Vídni dlící členové císařského domu. Pro dru- žinu a dvorní hodnosty uspořádána maršálská tabule. Po večeři rozloučil se německý císai srdečně s císařem a členy císařského domu.
Vilém Berchtold Rex Frais Alžběta Rudolf František JJosce Pešť Penzing Schön Vídeň Tschirský
8 article
„Norddeutsche“ o pobytu císaře Vi- léma v Rakousku. Z Berlína, 26. října. (K. k.) „Norddeutsche Allg. Zeitung“ píše v týdenní hlídce: Pobyt císaře Víléma na rakouské půdě vyvolal v ti. sku našeho spojence živé projevy pro věrný poměr mezi Německem a Rakousko-Uher- skem, jakož i pro trojspolek znovu osvědčený za balkánských zmatků. Tyto hlasy docházeji u nás radostného ohlasu, spojeného s vřelým díkem za pohostinství znovu prokázané na- šemu císaři v Rakousku. Pevným semknutím se trojspolkových velmocí v otázkách balkán- ské politiky, které nedávno opět bylo vyzkou- šeno, neruší se všeobecná evropská politika míru. Shoda mezi velmocemi, šťastně prošlá střídavými fasemi orientní krise, bude i na- dále pěstována. Významnou byla proto cesta ruského ministra zahraničních záležitostív Berlíně, stejně jako jeho styk s německými státníky, při čemž byly otázky na diploma- tickém jednacím pořadu jsoucí zevrubně, ote- vřeně a za uspokojujících dojmů projednány Reditelé srbské zahraniční politíky nezkla- mali nadějí, skládaných do jejich moudrosti Srbsko vyhovuje v albanské pohraniční otáz- ce požadavku Rakousko-Uherska, který se kryje s usneseními londýnskými, jež všechny velmoci zachovávají. V turecko-řeckém vy- jednávání dojde k dohodě také o otázkách, které v posledním týdnu podstatně byly upra- veny. Koncem tohoto týdne možno očekávati podepsání mírové smlouvy mezi Portou a Ře- ckem. ce
Reditel Rakousko Berlín Německo Uhry Srbsko RakouskoUhersko Norddeutsche Allgie Zeitung
9 article
Nemoc dra. ryt. Zaleského. Z Vídně, 27. října. Z Merana došlé sem zprávy o stavu ministra financí dra. rytíře Zaleského, který bydlí tam v sanatoriu „Martinsbrunnu“ nejsou příznivy. Dosud nenastalo v jeho chorobě žádné zlepšení. Všeobecné volby do sněmovny v Italii. Z Říma, 26. října. (K, k.) Dnes kona ly se v celé Italii všeobecné volby do sněmovny poslanecké. Obsazo- valo se všech 508 mandátů posla- neckých. Volby konaly se dle nového zá- kona volebního, jenž zavádí téměř všeobecné právo volební a zvyšuje počet voličů ze 3,319.207 na 8,672.249. Způsob hlasování se změnil, aby se umožnilo také analfabetům voliti. Volební okresy, z nichž každý volí jed- noho poslance, jsou rozděleny v sekce. Vo- lební úkon začíná v každé sekci, jejíž komise za předsednictví správního úřadníka už dříve jest ustavena, o 8. hod. ráno. Skrutinium má z pravidla začíti o 5. hodině odpolední, jsou-li však ještě voliči přítomni, může se voliti až do 8 hod. večer. Skrutinium musí býti ukon- čeno o půlnoci. Není-li v tu dobu skrutinium v některé sekci ještě ukončeno, odevzdá se volební osudí a hlasovací protokoly soudu.
Zaleský Vídeň Merano Řím
10 article
který skrutinium ukončí. Volí se hlasovacími lístky, na kterých je vytištěno jméno kandi- dáta, kterého chce příslušný volič voliti, ja- kož i znamení, dle něhož může býti poznán (může to být také cbraz kandidátův), aby an- alfabeti jej mohli poznati. Tento hlasovací lí- stek dá se do úřadní obálky, která se hotoví v jediné formě ve státní tiskárně cenných pa- pírů. Jsou učiněna všecka bezpečnostní opa- tření, aby volební tajemství bylo zaručeno zamezen všeliký podvod při volbě. Voliči ode- berou se do zvláštní cely, kdež dají volební lístek do obálky. Volební osudí, pro všecky sekce stejná, jsou skleněná a jsou drátěnou sití chráněna proti eventuálním útokům. O vý- sledek politického boje, jakož i o výsledek účasti téměř všech občanů na volbách proje- vuje se nejčilejší zájem. Kandidátů pro 506 vo- lebních okresů je asi 1300. V některých voleb- ních okresích stojí proti sobě 7 kandidátů, bý- valých poslanců, kteří už nekandidují, je 60.
11 article
Ve 46 volebních okresích je jen jeden kan- didát. Mezi těmi, kdož nemají protikandidátů. je předseda ministerstva Giolitti, kancléř po- kladu Tedesco, min. spravedlnosti Finocchia- ro Aprili, jakož i bývalý předseda minister- stva Luzzati.. Volební okresy, mající nejvic kandidatur, jsou: Ceccano se 7 a Levanto Osimo se 6 kandidáty. Užší volby budou se konati v neděli 2. listopadu. Ministerská krise ve Španělsku. Z Paříže, 26. října. (K. k.) Španělský mini- sterský předseda Romanones zaslal Havasově agentuře telegram, v němž podrobně líčí poli- tické události v dnešní schůzi senátu. Po řeči ministerského předsedy hlasovali konserva- tivci a liberální disidenti semknutě proti ně- mu. Vláda octla se v menšině hlasů. A č men- šina ta byla nepatrná, považuje vláda za svou povinnost poda t demisi. Rozkoly v lůně liberální strany jsou jediným důvodem, proč sněmovny nemohou ve svém nynějším složení dále existovati, ač vláda i král vřele si přáli, aby v politice ne- nastala změna a sněmovny zasedaly až do vy- pršení jich mandátu. Král, který si přeje, aby liberálové zůstali u vesla, bude apelovati na vlastenectví všech liberálů, aby mezi nimi ob- novena byla svornost. Romanones považuje to za velmi těžkou věc a je se zřetelem k nut- nosti rozpustiti sněmovnu, jakož i vzhledem k nemožnosti utvořiti liberální vládu spíše pro to, aby provedena byla změna v politice, kte- rá je dána poměry a ne vůlí královou. Z Madridu, 26. října. (K. k.) Listy zdůraz- ňují nezbytnost zachovati liberální politiku.
Giolitti Romanones Havasův Král Španělsko Paříž Madrid
12 article
Dle radikálních listů znamenal by návrat Mau- rův k moci revoluci. „Imparcial“ sděluje, že v noci vybuchly tři pekelné stroje, jeden z nich u ministerstva vnitra, nehoda však se při tom nestala žádná. Ministerstvo vnitra vy- dalo prý již přísné rozkazy na zamezení nepo- kojů, jmenovitě v Barceloně, Huelvě a Valen- Z Madridu, 26. října. (K. k.) Král radi se dnes s předsedou sněmovny poslanecké Villanuevou, jenž soudil, že liberálové must podržeti moc až do vyčerpání všech pro- středků, pak s Garciem Prietem, jenž vy- slovil ochotu převzíti vládu a mimo to se nabídl podporovati každou jinou osobnost, jež by chtěla jeho program uskutečniti. Dnes odpoledne bude se král raditi s konserva- tivci. Z Madridu, 26. října. (K. k.) Vlád byla svěřena konservativcům. cii. Revoluce v Mexiku. Z Brownsville [Texas.] 26. října. [K. k.) Dle telegramů sem došlých zdá se, že město Monterey včera v poledne se vzdalo povstal- cům po strašném pouličním bojí. Spolkové vojsko, chtějící poskytnouti pomoc k osvobo- zení města, bylo po prudkém boji povstalci poraženo. Nepokoje v Portugalsku. Z Lisabonu, 26. října. (K. k.) Milioná Carvalho Monteiro a major Margulhao, za- tčení v Braganze, byli opět propuštěni na svo- bodu. V Lisabonu bylo vykonáno několik domovních prohlídek, které však byly bezvý sledné. V Portugalsku je úplný klid.
Garcie Priet Carvalho Monteiro Barcelona Huelva Madrid Mexiko Brownsville Texas Monterey Portugalsko Lisabon major Margulhao
13 article
Ctvrtý sjezd svobodomyslné mládeže v Plzni. Prvý den. Veřejná schůze. (Pův. zdráva »Národních Listů«.) F. — V Plzní, 26. října. Sobotní veřejná schůze, pořádaná v Plzn v prvý den čtvrtého sjezdu svobodomyslné mládeže. byla velkolepou manifestací pro politiku zdravého rozumu a rozvahy, pro politiku národní strany svobodomyslné. Přinesli jsme již včera stručnou telefonickou zprávu o průběhu schůzej vracíme se k ní nyní zevrubným referátem. Přes 2000 osob. jež úplně obsadily velkou dvoranu Měšťanské be- sedy v Plzni, projevilo nepokrytý souhlas s politi- kou positivní a odsoudilo politiku radikální. Schůzi zahájil p. Vl. Frumar z Prahy, jenž navrhl do čestného předsednictva pp.: starostu král. m. Plzně dra. V. Petáka, náměstka jeho dra. M. Mandla, okres, starostu dra. B. Guldenera, býv zem. poslance M. Pokorného a říš. posl. dra. r Lukavského. Do výkonného předsednictva byl zvolení pánové: předsedou inž. Dvořáček z Prahy I. místopředsedou A. Nádeník z Plzně, II. místo- předsedou J. Ruml z Čes. Budějovic, zapisovatel pp. J. Picek z Nové Paky a J. Kislinger z Hrozen- kova na Moravě. Poslanci dru. Kromářovi byla při vstupu do dvorany uspořádána spontanní ovace. Byl uvítán dlouhotrvajícím, frenetickým potleskem celého shromáždění, které povstalo ze svých míst. Předseda odboru mladé generace v Plzni p Nádeník promluvil krátce jménem pořadatel- stva o významu čtvrtého sjezdu mladé generace národní strany svobodomyslné a uvítal účastníky zejména purkmistra král. města Plzně dra. Váel Petáka, býv. zem. poslance dra. Mandla, M. Po- korného, insp. Weignera, říš. poslance dra. Lukav- ského a dra. Rašína, zástupce městské rady pp. J.
Frumar V Peták M Mandl B Guldener M Pokorný Lukavský Ing Dvořáček J Ruml J Picek J Kislinger Váel Peták Mandl Weigner Rašín Plzeň Praha Čes . Budějovice Nová Paka Morava Lukava král . m . Plzeň
14 article
Kesslera, řed. C. Rypla, zástupce okres. výboru starostu dra. Guldenera, zástupce ženského odboru národní strany svobodomyslné pí. z Purkyňů, z akční výbor strany řed. Karbusa, za Ústřední orga- nisační komisi p. Mg. Ph. Dlabolu, technického od- boru strany inž. Kříže, sekce průmyslové inž. Ha- vránka, za ústředí živnostenského odboru kom. radu Schützmeistra, sekci stát. úřadníků p. ofie Kučeru, zástupce místních odborů strany z české- ho západu a jihu atd. Na to ujal se slova purkmistr král města Plzně dr. Václav Peták a uvíta poslance dra. Kramáře jako starosta města i jako předseda místní organisace národní strany svobo- domyslné v Plzni. „Ctíme v dru. Kramářoví,“ pravil řečník, „ne- jen velikého politika, ale i podporovatele všech snah kulturních. On vykonal velké práce pro naše město. Jménem obce pokládám za svou povin- nost uvítati jej tu co nejuctivěji. Naše obec vyzna- menala jej tím, že jej učinila milým čestným mě- šťanem. (Výborně! Potlesk.) Zavítá-li do našeho středu náš milý měšťan, vynikající český politik a národní náš pracovník, jsme povinní mu vzdáti díky s tím přáním, aby tu lásku, kterou dosu prokázal Plzni, i na dále skutky osvědčoval [Výborněl Potlesk.) Po přednášce Ph. C. Procházky „O p - litických tendencích svobodomyslné mládeže“, uví- tán několikaminutovým spontanním potleskem při němž celé shromáždění povstalo se svých míst ujal se slova
Kessler Rypl doktor Guldener Dlabola Ing Kříž Kučera Peták Kramář Procházka Plzeň organizace národní strana Purkyně
15 article
poslanec dr. Kramář a pravil: „Velectěné shromážděni! Dovolte mně, abych především srdečně poděkoval za tak vřelé vaše uvítání. Děkuji za srdečná a vřelá slova vašeho váženého starosty, který tak velebil mě zásluhy o českou Plzeň. (Výborněl Potlesk.) Byl jsem hrd a šťasten, když došla mne zpráva, že jste mne poctili nejvyšším vyznamenáním, které můžete prokázati, že jmenovali jste mne čestným měšta- nem královské Plzně! Děkuji vám za to srdečně Prosím jenom, abyste mi nepřičitali za zvláštní zásluhu, jestli jsem kdy co pro českou Plzeň vy- konal a ještě vykonám. Pro Plzeň konati vše, co je možno, je povinností každého Čecha a zejména každého českého politika. (Výborně! Potlesk.). poněvadž český politik, který by si neuvědomil, jak veliký význam má česká Plzeň na českém západě pro veškerý náš národní život, nezasloužil by, aby byl českým politikem. (Výborně! Po- tlesk.) Dnešní schůze, velectěné shromáždění, napl- ňuje mne upřímnou radostí. Já s velikým zájmem sledoval řečníka naší mladé generace a musím říci — a s tím zajisté budete souhlasiti — že. jestliže nepřátelé naší mládeže svobodomyslné rozhlašují, že tato generace nemá ideálů, nemá vůle, nemá chtění něčeho lepšího, vy všichni kteří jste poslouchali jejího řečníka dnes, při- znáte, že tvrzení ono je jednou z těch lží a kle- vet, kterými je pln náš veřejný život. (Souhlas.) Než. bohudík, naše svobodomyslná mládež je plna ideálů demokratických, těch nejvyšších ideálů mo- derního člověka, chce pro ně pracovati, ale, ve- lectěné shromáždění, chce-li naše mládež pro tyto své ideály pracovati rozumem, usilovnou pract a ne vášní a křičením, pak jí nescházejí ideály nýbrž, bohudík, má i ideály i rozum. (Potlesk. Přijal jsem s velikou radostí vyzvání, abych promluvil zde na sjezdu naší mládeže o polítické situací.
doktor Kramář Čecho Plzeň
16 article
Mně se ani nezdálo, že budou poměry naše tak vážné, když začali jsme mluviti o sjezdu naší mládeže v Plzni, jak nyní se ukazují. Bylo by hří- chem, klamati se o tom, že jsme se octli v době, která může mít pro všechnu budoucnost našebo státu, ale také našeho národa ohromný. přímo dalekosáhlý význam. V Če- chách máme poměry neústavní. Naše autonomie, která nám k srdci přirostla, která byla naší nadějí a oporou v nejtěžších dobách proná- sledování se strany administrativy státní,je v rukou státní správy. My sice národně můžeme s jistou důvěrou pohlížet na její činnost a můžeme býti ubezpečeni, že česká většina komi- sariátu, neprohřeší se ničím proti národním zájmům našeho národa, ale velectěné shromáždění, k dyby se měl vžít duch státní správy v naš autonomií, pak mně přiznáte, že by to byla hluboká, těžká škoda pro vše- chno, co nazýváme svým národním rozvojem. My jsme povinni vší silou starati se o odstranění těchto neudržitelných poměrů, jsme povinni vší silou se starati, aby nastala dělnost sněmu král. Českého. To ovšem neplatí jen pro nás, to není jen naší povin- ností, to je zrovna tak povinností Něm- ců, jako je to povinností státu. Je to po- vinností vlády, nechce-li ještě dále a konsekvent- něji porušovat ducha té ústavy, na kterou vláda přísahala. Já myslím, že my nacionálně ještě nej- spíše můžeme čekat. My v národnostním ohledu, jak jsem už řekl, nemusíme se bát komisariátu.
Plzeň Německo
17 article
Ostatně nemusejí se ho bát ani Němci, poněvadž jsem pevně přesvědčen, že správní komise přímo na zlatých vážkách bude měřit, aby se oběma ná- rodům stalo stejně po právu. My máme tu tedy pocit dojista ne tíživý, naopak, nemusíme se ko- nečně bát ani finančního krachu našeho králov- ství. Ale přece to vše, ač tedy naše postavení je relativně lepší, přece jen myslím, že jsme v stejné bídě konstituční jako Něm- ci, v bídě, jaká hrozí i ostatním národům této říše, jestliže nebudou veřejné poměry její na- Říšská rada je ohrožena polsko- rusínským sporem a vste dobře, že fi- nanění plán, na kterém zrovna naší lidé s ta- kovým úsilím a s tak neobyčejnou dovedností pra- covali a který má přinésti konečně na- šemu úřadníctvu možnost zlepšení neudržitelných poměrů a který má také dát královstvím a zemím a ze- jména našemu království prostřed- ků, aby mohly konečně pomoci z bídy učitelstvu, že tento finanční plán je ohro- žen rusínskou obstrukeí, a že všichni jsme dnes v naprosté nejistotě, jak se situace utváří a jakým způsobem finanční plán bude pro- veden. Vláda je v těžkých finančních poměrech. Náš rozpočet nesnese žádného dalšího zatížent Berní síly obyvatelstva jsou napjaty do krajnost. a přece jen přichází vojenská správa s ohromný- mi novými požadavky vojenskými a poněvadž v - jenské požadavky jsou u nás — a řekněme si to otevřeně — i u všech států, kategorickým impe- rativem, lze si představit všechny ob- tiže situace vlády i parlamentu, kte- rý má tento neobyčejně těžký pro- blém rozřešiti. praveny.
Němec Německo
18 article
Za takových poměrů snad ani není podivno, že se na všech stranách až hodně povážlivě ozývaií hlasy, které každého člověka, jen upřímně to myslí s demokralismem přímo musejí zastrašit. Jděte kamkoliv všude uslyšíte hlasy, že co nedovedou národové ať provede vláda. Je to přímo úžasné, ž e už ve velikých rozměrech vidime přání aby třeba neparlamentárně, třeb protikonstitučně a třeba přes hlavu parlamentu a proti parlamentu byl u spořádány poměry v tétořiši, aby byla umožněna klidná hospodářská práce. Je to zvlášt- ni, kam jsme to přivedli za 50 let. Před 50 lety byla také vláda v ohromtné finanční tísni, národové byli na výsost nespokojení, ale tenkrát hle- dala se jediná spása v parlamentu, p němž se horlivě volalo. Dnes po 50 letech a to po 50 letech parlamentarismu, ovšem zfalšova- ného parlamentarismu rakouskéh dospěli jsme tam, že zrovna v takových kritických poměrech volá se, aby udělala vláda pořádek bez parlamentu proti parlamentu. To jsou úžasn výsledky zvrácenosti rakouské poli- tiky, které vice než co jiného dokazují, jak fa- lešnou politiku dělá rakouská vláda. (Souhlas.)
19 article
A jestliže v těchto dobách slyšíme přímo fari sejské naříkání videňského tisku, že nikdo nevolá po tom, by spasen byl parlament, musí nás to na- plnit přímo hnusem. (Souhlas.) Kdo učinil parla- ment v Rakousku tím, čím je dnes, kdo vzal náro- dům víru v parlament? My, kteří jsme s takovým obětmi svého přesvědčení do parlamentu šli, aby- chom tam našli právo, my, kteří nechceme než právo a spravedlnost. anebo ti, kteří ten parlament zíalšovali proto, aby ho měli v rukou ke svým úče- lům. (Výborně! Potlesk.) Ti mají nejmenší právo na- říkat nad tím, že se ztrácí v lidu a snad i v jeho zástupcích smysl pro konstitučnost. Ke konstituč- nosti se musí vychovávat a ta výchova, kterou nám dali, opravdu nevede k tomu, abychom snad zdvihli největší odpor, když v lidu se volá po tom. by učiněn byl pořádek třeba neparlamentárně. Př tomto volání zlývá však útěcha, že všichni ti, kteři volají, by učiněn byl v Rakousku skutečně pořá- dek, třeba by si přáli porušení konstitucionalismu a parlamentarismu, přece jen parlamen chtějí, chtějí parlament, který by mohl pracovat a vyplnit veliká přání ná- rodů, která jsou tím živější, čím větší je ho- spodářská tíseň a bída, jako zrovna v době nynější. široká veřejnost neztratila důvě- ru v parlamentarismus, snad neztratila ani důvěru v parlament zejména od té doby, co je parlamentem všeobecného práva hlasovacího. A já myslím, že je to velikou zásluhou těch, kteří nej- více křičí po udržení konstitucionalismu, totiž ra- dikálů na obou stranách, že ztracen je víra vto, že by parlament mohl sám ze sebe vlastní silou zjednat poměry normální. které by umožnily práci kulturní a hospodářskou.
Rakousko
20 article
drobném prodejle ranní čislo » sobě za S večierní . . na d Ve fliálkách na venkově ranní člslo vočerní . Inaerátv plati se hotově napřed- Předplneení a insorty sdministrace v Marianské ul.,a Tam nacházejí se táš ředakco, tiskárna a sxpodiee „Národnich Listů- Rukoplav se nevracoii
21 article
po které celé obyvatelstvo tolik touží. (Výborněl Potlesk. ) Já vidím proto v hlasech, by zjednala pořá- dek vláda, ne zoufalost nad tím, že by se parla- ment neosvědčil, nýbrž jistou revoltu zdravého smyslu širokých vrstev li- dových proti tomu, jak z jistých stra byla dosud politika vedena. (Souhlas.) Myslim, že v nynější situaci málo tu pomohou obžaloby ministrů, ostré interpelace a ještě ostřejší řeči (Vý- borně.), že málo pomohou tyto prostředky proti nebezpečí, jež parlamentarismu neodvratně hrozí, neudělá-li parlament svou povinnost. Znám jen jeden prostředek nápravyt aby parlament sám sebe zachránil, aby poslanci za- chráníli konstitucionalismus tim, že sami budou miti dosti mužností, energie a nebojácnosti o svou popularitu, aby sami uzavřelí poctivý smír mezi národy, který jedině nám utvoří zdravý parlament. (Výborně. Hlučný potlesk.) A to je náhledem národní strany svobodomyslné, o které se stále mluví píše — a zejména o mně — že prý voláme p oktroji! Ne — já nevolám po oktroji — práve naopak, já se oktroje bojím, poněvadž jej vždy bude dělat vláda vídeňská a jako demokr at — já jistě celým svým životem doká- zal, že to skutečně opravdově a po- ctivě s demokratismem myslím — já jako demokrat, jenž nevidí v demokracii jen li- chocení širokým vrstvám, nýbrž veliké povinnosti. jako poctivý demokrat chci, aby národové o tom. co je jim nejdražší, rozhodovali sami a nedávali to do rukou vládám. (Výborně. Potlesk.) Proto chci a proto hlásáme my, národní strana svobodo- myslná, že je povinností všech, kteří skutečně nechtějí oktroj, aby dělali něco jiného, než stále volali jen proti vládě, totiž, aby šli k tomu stolu, kde se musí pra- covati, kde se musí hájiti zájmy národa (Výborně.
národní strana svoboda
22 article
Potlesk.), kde je potřebí nejen odvahy a pev- nosti, nýbrž také umění a znalosti, a tam, aby hájili nejen prospěch našeho národa, nýbrž také konstitucionalismus, ústavnost, ne tu ústavu, kte- rou máme, aby tam bránili se. by bez nás proti nám nebylo nám vrženo něco na hlavu, co by- chom po léta a léta nedovedli odstraniti. [Vý- borně.) Ovšem ti, kteří u nás jsou zvyklí všech- nu vinu svalovat jen na vládu a žádnou nehledat v sobě, což je, jak známo, vel mi pohodlné a dělá velmi dobrý dojem na vensk, zejména u lidi nekritických a nesoudných, pro- hlašují za nejsilnější argument své negace, že za lěto vlády nemchou zasednout ke stolu vyrovná- vacímu. Promluvím ještě o našem poměru k vládě vůbec. Řeknu však zatím jen tolik, z a této vlá- dy nechtějí se tedy pánové vyrovná- vat. Kdo však, velectění, bude dělat pořádek. když se nebudeme vyrovnávat? Pře c tato vláda a nikdo jiný. K tomu tedy je lato vláda dobrá, aby zjednala sama pořádek, ale abychom seděli u vyrovnávacího stolu a tam se pokusili hájit svá práva a dbali. by se neučinilo nic proti nám, co by nás trvale poškodilo, to za této vlády nejde? (Potlesk.)
23 article
To už je přímo fetišismus, co se u nás s vlá- dou dělál Jako by ta vláda byla něčím s nebe spadlým, jako by nebyla vyrostla z oněch nezdra- vých poměrů, ze kterých roste všechno u nás — řekněme si to upřímné, i naše politika — a jako by byla naděje, že zrovna takovou politikou, jako páni z tábora negace hlásají, bylo možno dosíci jiné vlády o mnoho lepší, než je nynější. My však se nechlížíme na to, je-li ta vláda taková či ona- ká, nám je to docela lhostejno. Naším starým prin- cipem, klerý hájili už ti, kdož kdysi ná- rodní stranu svobodomyslnou zaklá- dali a kdož ji dřive vedli, je, že jdeme kájit práv českého národa všude, ať je to kamkoliv, poně- vadž máme to jediné odhodlání, nikde právům svého národa nezadat a vždy čini jen ho, čím bychom právům svého národa nejvíce pro- spěli. (Výborně! Hlučný potlesk.) A já opakuji, co už jsem řekl před týdnem v Třeboni, že prosím ještě jednoua zaklínám všechny ostatní strany, a by vykonaly svou velikou povinnostk národu a do vyrovnání šly. (Výborněl Potlesk.)
Třeboň
24 article
Opakuji, že my potřebujeme práce svých radikálních stran tam, kde se jedná o budoucnost národa, my ji ne- potřebujeme, to říkám ještě jednou, na uli- cích a na Král. Vinohradech. (Výborně! Bouřlivý potlesk.) V konfercnění sini je místo našich rudí- kálů, tam mají zabraňovat, abychom, jak o nás projevují obavy, smy slaboši nezadali právům na- šeho národa«, tam na místě mají proti nám pro- testovat, čekat však, až my »něco zadáme«, čeho se pak národ nebude moci zbavit, a potom teprve proti nám na ulicích agitovati, že jsme »zradili národ«, to je ovšem také politika, ale politika pro několik mizerných mandátů. (Vý- borněl Diouhotrvající demonstrativní potlesk.) Radikální strany naše ovšem pracují velmi pohodlně. Vyzývají vládu, aby zjednala dělnost našeho sněmu českého. Konečně kdyby to vláda udělala nebo mohla udělati, my bychom první jí poděkovali a byli jí za to vděčni. Bohužel, však tento recept nikoho neuzdraví. Žádná vláda za daných poměrů není dosti silná, aby zjednala normální cestou dělný sněm. Německá obstrukee, velectěné shromáždění, je věcí eti ně- mecké buržoasie. Kdyby se Němci vzdali této obstrukce bez jakýchkoliv koncesí, pak probráli na celé čáře svůj boj a já nemyslím, že by zá- stupci německé buržoasie chtěli prováděti tako- vou sebevražednou politiku. Němci musí do krajností hájiti obstrukci, dokud nevyplní se alespoň část jejich programu, dokud nebudou moci ukázat na to, že jejich pětiletá obstrukce byla k něčemu. Pro Němce není zemský sněm tím, čím je nám. Pro Němce je sněm institucí druhořadou
Král Němec