1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli 27. ríjna 1913.
Praha
4
article
rannt a večerní listy
předplácí se
V Praze v admintstrani
na měsle.
na čtvrt leta
sK -b
a dvojí donáškou
něsle
ka
ok čtvrt letei
ve Hiliálkách
na měsle
K0
Pošton-
naést-
se rin: . . k
a dvojí sástlkot
na ěsle.
ri:: k
Praha
Pošton
5
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Císař Vilém ve Vídni.
Z Vídně, 26. října. (K. k.) Po honební ná-
vštěvě u arcivévody Františka Ferdinanda na
Konopišti přijel sem dnes ráno císař Vilém k
jednodenní návštěvě císaře Františka Josefa.
V Schönbrunnu, Hietzingu a Penzingu byly do-
my ozdobeny prapory a přes špatné počasí do-
stavilo se mnoho tisíc osob, které utvořilyv
třídách, vedoucích z penzigského nádraží do
schönbrunnského zámku, hustý špalír.
Po 10. hodině shromáždily se na nádražt
oficiální osobnosti a panovník i přes mlhavé
a vlhké počasí dostavil se osobně. Přesněo
11. hod. byl J. V. oznámen příjezd vlaku. Císai
přistoupil těsně ke kolejím, hudba hrála „Heil
dir im Siegeskranz“ a vlak vjížděl zvolna do
nádraží. Panovník přistoupil ke dveřím sa-
lonního vozu, J. V. císař Vilém, v stejnokroj
rakousko-uherského generála, sestoupil rychle
s vlaku a objal císaře. Panovníci se dvakrát
políbili, dlouho si potřásali pravice a dlouho
spolu, nadmíru srdečně, rozmlouvali. Uvítání
bylo mimořádně vřelé a upřímné. V průvodu
císaře Viléma byli také velevyslanec šl. Tschir-
sky a vojenský attaché hr. Kageneck, kteří
jeli císaři naproti až do Nussdorfu. Mezitím
co císaři Františku Josefovi představena byla
družina německého císaře, pozdravil císař Vi-
lém srdečně pány arcivévody a osobnosti, do-
stavivší se k uvítání, při čemž delší dobu ho-
vořil se svob. p. Bienerthem, jenž je mu znám
již z dřívějších setkání, a s velevyslancem h
Szögyény-Marichem.
Vilém
František Ferdinand
František Josef
Bienerth
Vídeň
Schönbrunn
Hietzing
SzögyénaMarich
6
article
Pak za obnovujícího provolávání „hoch
z řad obecenstva nastoupena jizda do Schön-
brunnu. V Schönbrunnu byl císař Vilém oče-
káván nejvyšším dvorním maršálkem knížetem
Montenuovo a vrchním ceremonářem hr. Cho-
lonievskim a uveden do zámku, kde paní arci-
vévodkyně Marie Anunciata, Marie Terezie
Blanka a Isabela uvítaly vznešeného hosta. Cí-
sař doprovodil císaře Viléma do jeho pokojů.
Z Vídně, 26. října. (K. k.) Po snídani přijal
císař Vilém v Schönbrunnu předsednictvo ra-
kouského loveckého klubu, které mu odevzda-
lo klubovní odznak; císař je čestným členem
klubu od dubna t. r.
V 1 hod. odpoledne konala se v malé ga-
lerii schönbrunnského zámku hostina, které se
zúčastnili také ministr zahr. záležitostí hrabě
Berchteld, německý velevyslanec šl. Tschir-
sky a rakousko-uherský velevyslanec v Ber-
líně hr. Szögyeny-Marich. Ve 2 hod. 15 min.
opustil císař Vilém s generálem šl. Frankem
v automobilu schönbrunnský zámek a obejel
paláce pánů arcivévodů, kteří se dostavili k
uvítání, a paní arcivévodkyň, které ho pozdra-
vily v Schönbrunně; všude tam osobně ode-
vzdal svou navštívenku. Také v ministerstvu
zahraničních záležitostí odevždal císař Vilém
navštívenku pro hr. Berchtolda. Cestou mě-
stem byl císař všude poznán a srdečně po-
zdravován.
Schön
oč
Anunciata
Marie
Terezia
Blank
Isabela
Vilém
Vilém navštívenka
Berchtold
Schönbrunn
Vídeň
Schönbrunna
7
article
Brzo po 3. hod. dostavil se císař Vilém
s pány své družiny a čestné služby na německé
velevyslanectví navštívit velevyslance šl.
Tschirského, kde popil čaje. Byli k tomu
mimo pány německého velevyslanectví a ně-
meckého generálního konsula v Pešti hr. Für-
stenberga pozváni ještě ministr zahraničních
záležitostí hr. Berchtold, hr. Szögyeny, saský
vyslanec hr. Rex a bavorský vyslanec svob.
Frais. Za svého asi dvouhodinného pobytu n
německém velevyslanectví pohovořil císař del-
ší dobu s ministrem zahraničních záležitost
hr. Berchtoldem.
Císař Vilém dal v kapucínské hrobce po-
ložiti dva nádherné věnce na sarkofagy císa-
řovny Alžběty a korunní prince Rudolfa.
Cestou z nádraží v Penzingu do Schön-
brunnu vběhl mladý muž do jízdní dráhy a ode-
vzdal oběma císařům spuštěným oknem vozu
list, v němž byla Veličenstva vítána. Císa
František JJoscí přijal miloslivě dopis. Jeho do-
ručitel, strojní dělník, byl zadržen policií a po
zjištění totožnosti s důtkou propuštčn.
Večer konala se v schönbrunuském zámku
hostina, jíž se zúčastnila obě Veličenstva a ve
Vídni dlící členové císařského domu. Pro dru-
žinu a dvorní hodnosty uspořádána maršálská
tabule. Po večeři rozloučil se německý císai
srdečně s císařem a členy císařského domu.
Vilém
Berchtold
Rex
Frais
Alžběta
Rudolf
František JJosce
Pešť
Penzing
Schön
Vídeň
Tschirský
8
article
„Norddeutsche“ o pobytu císaře Vi-
léma v Rakousku.
Z Berlína, 26. října. (K. k.) „Norddeutsche
Allg. Zeitung“ píše v týdenní hlídce: Pobyt
císaře Víléma na rakouské půdě vyvolal v ti.
sku našeho spojence živé projevy pro věrný
poměr mezi Německem a Rakousko-Uher-
skem, jakož i pro trojspolek znovu osvědčený
za balkánských zmatků. Tyto hlasy docházeji
u nás radostného ohlasu, spojeného s vřelým
díkem za pohostinství znovu prokázané na-
šemu císaři v Rakousku. Pevným semknutím
se trojspolkových velmocí v otázkách balkán-
ské politiky, které nedávno opět bylo vyzkou-
šeno, neruší se všeobecná evropská politika
míru. Shoda mezi velmocemi, šťastně prošlá
střídavými fasemi orientní krise, bude i na-
dále pěstována. Významnou byla proto cesta
ruského ministra zahraničních záležitostív
Berlíně, stejně jako jeho styk s německými
státníky, při čemž byly otázky na diploma-
tickém jednacím pořadu jsoucí zevrubně, ote-
vřeně a za uspokojujících dojmů projednány
Reditelé srbské zahraniční politíky nezkla-
mali nadějí, skládaných do jejich moudrosti
Srbsko vyhovuje v albanské pohraniční otáz-
ce požadavku Rakousko-Uherska, který se
kryje s usneseními londýnskými, jež všechny
velmoci zachovávají. V turecko-řeckém vy-
jednávání dojde k dohodě také o otázkách,
které v posledním týdnu podstatně byly upra-
veny. Koncem tohoto týdne možno očekávati
podepsání mírové smlouvy mezi Portou a Ře-
ckem.
ce
Reditel
Rakousko
Berlín
Německo
Uhry
Srbsko
RakouskoUhersko
Norddeutsche Allgie
Zeitung
9
article
Nemoc dra. ryt. Zaleského.
Z Vídně, 27. října. Z Merana došlé sem
zprávy o stavu ministra financí dra. rytíře
Zaleského, který bydlí tam v sanatoriu
„Martinsbrunnu“ nejsou příznivy. Dosud
nenastalo v jeho chorobě žádné zlepšení.
Všeobecné volby do sněmovny v Italii.
Z Říma, 26. října. (K, k.) Dnes kona ly
se v celé Italii všeobecné volby
do sněmovny poslanecké. Obsazo-
valo se všech 508 mandátů posla-
neckých. Volby konaly se dle nového zá-
kona volebního, jenž zavádí téměř všeobecné
právo volební a zvyšuje počet voličů ze
3,319.207 na 8,672.249. Způsob hlasování se
změnil, aby se umožnilo také analfabetům
voliti. Volební okresy, z nichž každý volí jed-
noho poslance, jsou rozděleny v sekce. Vo-
lební úkon začíná v každé sekci, jejíž komise
za předsednictví správního úřadníka už dříve
jest ustavena, o 8. hod. ráno. Skrutinium má
z pravidla začíti o 5. hodině odpolední, jsou-li
však ještě voliči přítomni, může se voliti až
do 8 hod. večer. Skrutinium musí býti ukon-
čeno o půlnoci. Není-li v tu dobu skrutinium
v některé sekci ještě ukončeno, odevzdá se
volební osudí a hlasovací protokoly soudu.
Zaleský
Vídeň
Merano
Řím
10
article
který skrutinium ukončí. Volí se hlasovacími
lístky, na kterých je vytištěno jméno kandi-
dáta, kterého chce příslušný volič voliti, ja-
kož i znamení, dle něhož může býti poznán
(může to být také cbraz kandidátův), aby an-
alfabeti jej mohli poznati. Tento hlasovací lí-
stek dá se do úřadní obálky, která se hotoví
v jediné formě ve státní tiskárně cenných pa-
pírů. Jsou učiněna všecka bezpečnostní opa-
tření, aby volební tajemství bylo zaručeno
zamezen všeliký podvod při volbě. Voliči ode-
berou se do zvláštní cely, kdež dají volební
lístek do obálky. Volební osudí, pro všecky
sekce stejná, jsou skleněná a jsou drátěnou
sití chráněna proti eventuálním útokům. O vý-
sledek politického boje, jakož i o výsledek
účasti téměř všech občanů na volbách proje-
vuje se nejčilejší zájem. Kandidátů pro 506 vo-
lebních okresů je asi 1300. V některých voleb-
ních okresích stojí proti sobě 7 kandidátů, bý-
valých poslanců, kteří už nekandidují, je 60.
11
article
Ve 46 volebních okresích je jen jeden kan-
didát. Mezi těmi, kdož nemají protikandidátů.
je předseda ministerstva Giolitti, kancléř po-
kladu Tedesco, min. spravedlnosti Finocchia-
ro Aprili, jakož i bývalý předseda minister-
stva Luzzati.. Volební okresy, mající nejvic
kandidatur, jsou: Ceccano se 7 a Levanto
Osimo se 6 kandidáty. Užší volby budou se
konati v neděli 2. listopadu.
Ministerská krise ve Španělsku.
Z Paříže, 26. října. (K. k.) Španělský mini-
sterský předseda Romanones zaslal Havasově
agentuře telegram, v němž podrobně líčí poli-
tické události v dnešní schůzi senátu. Po řeči
ministerského předsedy hlasovali konserva-
tivci a liberální disidenti semknutě proti ně-
mu. Vláda octla se v menšině hlasů. A č men-
šina ta byla nepatrná, považuje
vláda za svou povinnost poda t
demisi. Rozkoly v lůně liberální strany jsou
jediným důvodem, proč sněmovny nemohou
ve svém nynějším složení dále existovati, ač
vláda i král vřele si přáli, aby v politice ne-
nastala změna a sněmovny zasedaly až do vy-
pršení jich mandátu. Král, který si přeje, aby
liberálové zůstali u vesla, bude apelovati na
vlastenectví všech liberálů, aby mezi nimi ob-
novena byla svornost. Romanones považuje
to za velmi těžkou věc a je se zřetelem k nut-
nosti rozpustiti sněmovnu, jakož i vzhledem
k nemožnosti utvořiti liberální vládu spíše pro
to, aby provedena byla změna v politice, kte-
rá je dána poměry a ne vůlí královou.
Z Madridu, 26. října. (K. k.) Listy zdůraz-
ňují nezbytnost zachovati liberální politiku.
Giolitti
Romanones
Havasův
Král
Španělsko
Paříž
Madrid
12
article
Dle radikálních listů znamenal by návrat Mau-
rův k moci revoluci. „Imparcial“ sděluje, že
v noci vybuchly tři pekelné stroje, jeden
z nich u ministerstva vnitra, nehoda však se
při tom nestala žádná. Ministerstvo vnitra vy-
dalo prý již přísné rozkazy na zamezení nepo-
kojů, jmenovitě v Barceloně, Huelvě a Valen-
Z Madridu, 26. října. (K. k.) Král radi
se dnes s předsedou sněmovny poslanecké
Villanuevou, jenž soudil, že liberálové must
podržeti moc až do vyčerpání všech pro-
středků, pak s Garciem Prietem, jenž vy-
slovil ochotu převzíti vládu a mimo to se
nabídl podporovati každou jinou osobnost,
jež by chtěla jeho program uskutečniti. Dnes
odpoledne bude se král raditi s konserva-
tivci.
Z Madridu, 26. října. (K. k.) Vlád
byla svěřena konservativcům.
cii.
Revoluce v Mexiku.
Z Brownsville [Texas.] 26. října. [K. k.)
Dle telegramů sem došlých zdá se, že město
Monterey včera v poledne se vzdalo povstal-
cům po strašném pouličním bojí. Spolkové
vojsko, chtějící poskytnouti pomoc k osvobo-
zení města, bylo po prudkém boji povstalci
poraženo.
Nepokoje v Portugalsku.
Z Lisabonu, 26. října. (K. k.) Milioná
Carvalho Monteiro a major Margulhao, za-
tčení v Braganze, byli opět propuštěni na svo-
bodu. V Lisabonu bylo vykonáno několik
domovních prohlídek, které však byly bezvý
sledné. V Portugalsku je úplný klid.
Garcie Priet
Carvalho Monteiro
Barcelona
Huelva
Madrid
Mexiko
Brownsville
Texas
Monterey
Portugalsko
Lisabon
major Margulhao
13
article
Ctvrtý sjezd svobodomyslné
mládeže v Plzni.
Prvý den.
Veřejná schůze.
(Pův. zdráva »Národních Listů«.)
F. — V Plzní, 26. října.
Sobotní veřejná schůze, pořádaná v Plzn
v prvý den čtvrtého sjezdu svobodomyslné mládeže.
byla velkolepou manifestací pro politiku zdravého
rozumu a rozvahy, pro politiku národní strany
svobodomyslné. Přinesli jsme již včera stručnou
telefonickou zprávu o průběhu schůzej vracíme se
k ní nyní zevrubným referátem. Přes 2000 osob.
jež úplně obsadily velkou dvoranu Měšťanské be-
sedy v Plzni, projevilo nepokrytý souhlas s politi-
kou positivní a odsoudilo politiku radikální.
Schůzi zahájil p. Vl. Frumar z Prahy, jenž
navrhl do čestného předsednictva pp.: starostu
král. m. Plzně dra. V. Petáka, náměstka jeho dra.
M. Mandla, okres, starostu dra. B. Guldenera, býv
zem. poslance M. Pokorného a říš. posl. dra. r
Lukavského. Do výkonného předsednictva byl
zvolení pánové: předsedou inž. Dvořáček z Prahy
I. místopředsedou A. Nádeník z Plzně, II. místo-
předsedou J. Ruml z Čes. Budějovic, zapisovatel
pp. J. Picek z Nové Paky a J. Kislinger z Hrozen-
kova na Moravě.
Poslanci dru. Kromářovi byla při vstupu do
dvorany uspořádána spontanní ovace. Byl uvítán
dlouhotrvajícím, frenetickým potleskem celého
shromáždění, které povstalo ze svých míst.
Předseda odboru mladé generace v Plzni p
Nádeník promluvil krátce jménem pořadatel-
stva o významu čtvrtého sjezdu mladé generace
národní strany svobodomyslné a uvítal účastníky
zejména purkmistra král. města Plzně dra. Váel
Petáka, býv. zem. poslance dra. Mandla, M. Po-
korného, insp. Weignera, říš. poslance dra. Lukav-
ského a dra. Rašína, zástupce městské rady pp. J.
Frumar
V Peták
M Mandl
B Guldener
M Pokorný
Lukavský
Ing
Dvořáček
J Ruml
J Picek
J Kislinger
Váel Peták
Mandl
Weigner
Rašín
Plzeň
Praha
Čes . Budějovice
Nová Paka
Morava
Lukava
král . m . Plzeň
14
article
Kesslera, řed. C. Rypla, zástupce okres. výboru
starostu dra. Guldenera, zástupce ženského odboru
národní strany svobodomyslné pí. z Purkyňů, z
akční výbor strany řed. Karbusa, za Ústřední orga-
nisační komisi p. Mg. Ph. Dlabolu, technického od-
boru strany inž. Kříže, sekce průmyslové inž. Ha-
vránka, za ústředí živnostenského odboru kom.
radu Schützmeistra, sekci stát. úřadníků p. ofie
Kučeru, zástupce místních odborů strany z české-
ho západu a jihu atd.
Na to ujal se slova purkmistr král
města Plzně dr. Václav Peták a uvíta
poslance dra. Kramáře jako starosta města i jako
předseda místní organisace národní strany svobo-
domyslné v Plzni.
„Ctíme v dru. Kramářoví,“ pravil řečník, „ne-
jen velikého politika, ale i podporovatele všech
snah kulturních. On vykonal velké práce pro naše
město. Jménem obce pokládám za svou povin-
nost uvítati jej tu co nejuctivěji. Naše obec vyzna-
menala jej tím, že jej učinila milým čestným mě-
šťanem. (Výborně! Potlesk.) Zavítá-li do našeho
středu náš milý měšťan, vynikající český politik
a národní náš pracovník, jsme povinní mu vzdáti
díky s tím přáním, aby tu lásku, kterou dosu
prokázal Plzni, i na dále skutky osvědčoval
[Výborněl Potlesk.)
Po přednášce Ph. C. Procházky „O p -
litických tendencích svobodomyslné mládeže“, uví-
tán několikaminutovým spontanním potleskem
při němž celé shromáždění povstalo se svých míst
ujal se slova
Kessler
Rypl
doktor
Guldener
Dlabola
Ing
Kříž
Kučera
Peták
Kramář
Procházka
Plzeň
organizace národní strana
Purkyně
15
article
poslanec dr. Kramář
a pravil:
„Velectěné shromážděni! Dovolte mně, abych
především srdečně poděkoval za tak vřelé vaše
uvítání. Děkuji za srdečná a vřelá slova vašeho
váženého starosty, který tak velebil mě zásluhy
o českou Plzeň. (Výborněl Potlesk.) Byl jsem hrd
a šťasten, když došla mne zpráva, že jste mne
poctili nejvyšším vyznamenáním, které můžete
prokázati, že jmenovali jste mne čestným měšta-
nem královské Plzně! Děkuji vám za to srdečně
Prosím jenom, abyste mi nepřičitali za zvláštní
zásluhu, jestli jsem kdy co pro českou Plzeň vy-
konal a ještě vykonám. Pro Plzeň konati vše, co
je možno, je povinností každého Čecha a zejména
každého českého politika. (Výborně! Potlesk.).
poněvadž český politik, který by si neuvědomil,
jak veliký význam má česká Plzeň na českém
západě pro veškerý náš národní život, nezasloužil
by, aby byl českým politikem. (Výborně! Po-
tlesk.)
Dnešní schůze, velectěné shromáždění, napl-
ňuje mne upřímnou radostí. Já s velikým zájmem
sledoval řečníka naší mladé generace a musím
říci — a s tím zajisté budete souhlasiti — že.
jestliže nepřátelé naší mládeže svobodomyslné
rozhlašují, že tato generace nemá ideálů, nemá
vůle, nemá chtění něčeho lepšího, vy všichni
kteří jste poslouchali jejího řečníka dnes, při-
znáte, že tvrzení ono je jednou z těch lží a kle-
vet, kterými je pln náš veřejný život. (Souhlas.)
Než. bohudík, naše svobodomyslná mládež je plna
ideálů demokratických, těch nejvyšších ideálů mo-
derního člověka, chce pro ně pracovati, ale, ve-
lectěné shromáždění, chce-li naše mládež pro tyto
své ideály pracovati rozumem, usilovnou pract
a ne vášní a křičením, pak jí nescházejí ideály
nýbrž, bohudík, má i ideály i rozum. (Potlesk.
Přijal jsem s velikou radostí vyzvání, abych
promluvil zde na sjezdu naší mládeže
o polítické situací.
doktor
Kramář
Čecho
Plzeň
16
article
Mně se ani nezdálo, že budou poměry naše
tak vážné, když začali jsme mluviti o sjezdu naší
mládeže v Plzni, jak nyní se ukazují. Bylo by hří-
chem, klamati se o tom, že jsme se octli v době,
která může mít pro všechnu budoucnost našebo
státu, ale také našeho národa ohromný.
přímo dalekosáhlý význam. V Če-
chách máme poměry neústavní. Naše
autonomie, která nám k srdci přirostla, která byla
naší nadějí a oporou v nejtěžších dobách proná-
sledování se strany administrativy státní,je
v rukou státní správy. My sice národně
můžeme s jistou důvěrou pohlížet na její činnost
a můžeme býti ubezpečeni, že česká většina komi-
sariátu, neprohřeší se ničím proti národním zájmům
našeho národa, ale velectěné shromáždění, k dyby
se měl vžít duch státní správy v naš
autonomií, pak mně přiznáte, že by to
byla hluboká, těžká škoda pro vše-
chno, co nazýváme svým národním
rozvojem. My jsme povinni vší silou starati se
o odstranění těchto neudržitelných
poměrů, jsme povinni vší silou se starati, aby
nastala dělnost sněmu král. Českého. To ovšem
neplatí jen pro nás, to není jen naší povin-
ností, to je zrovna tak povinností Něm-
ců, jako je to povinností státu. Je to po-
vinností vlády, nechce-li ještě dále a konsekvent-
něji porušovat ducha té ústavy, na kterou vláda
přísahala. Já myslím, že my nacionálně ještě nej-
spíše můžeme čekat. My v národnostním ohledu,
jak jsem už řekl, nemusíme se bát komisariátu.
Plzeň
Německo
17
article
Ostatně nemusejí se ho bát ani Němci, poněvadž
jsem pevně přesvědčen, že správní komise přímo
na zlatých vážkách bude měřit, aby se oběma ná-
rodům stalo stejně po právu. My máme tu tedy
pocit dojista ne tíživý, naopak, nemusíme se ko-
nečně bát ani finančního krachu našeho králov-
ství. Ale přece to vše, ač tedy naše postavení je
relativně lepší, přece jen myslím, že jsme
v stejné bídě konstituční jako Něm-
ci, v bídě, jaká hrozí i ostatním národům této
říše, jestliže nebudou veřejné poměry její na-
Říšská rada je ohrožena polsko-
rusínským sporem a vste dobře, že fi-
nanění plán, na kterém zrovna naší lidé s ta-
kovým úsilím a s tak neobyčejnou dovedností pra-
covali a který má přinésti konečně na-
šemu úřadníctvu možnost zlepšení
neudržitelných poměrů a který má
také dát královstvím a zemím a ze-
jména našemu království prostřed-
ků, aby mohly konečně pomoci z bídy
učitelstvu, že tento finanční plán je ohro-
žen rusínskou obstrukeí, a že všichni
jsme dnes v naprosté nejistotě, jak se situace
utváří a jakým způsobem finanční plán bude pro-
veden. Vláda je v těžkých finančních poměrech.
Náš rozpočet nesnese žádného dalšího zatížent
Berní síly obyvatelstva jsou napjaty do krajnost.
a přece jen přichází vojenská správa s ohromný-
mi novými požadavky vojenskými a poněvadž v -
jenské požadavky jsou u nás — a řekněme si to
otevřeně — i u všech států, kategorickým impe-
rativem, lze si představit všechny ob-
tiže situace vlády i parlamentu, kte-
rý má tento neobyčejně těžký pro-
blém rozřešiti.
praveny.
Němec
Německo
18
article
Za takových poměrů snad ani není podivno, že
se na všech stranách až hodně povážlivě ozývaií
hlasy, které každého člověka, jen
upřímně to myslí s demokralismem
přímo musejí zastrašit. Jděte kamkoliv
všude uslyšíte hlasy, že co nedovedou národové
ať provede vláda. Je to přímo úžasné, ž e už
ve velikých rozměrech vidime přání
aby třeba neparlamentárně, třeb
protikonstitučně a třeba přes hlavu
parlamentu a proti parlamentu byl
u spořádány poměry v tétořiši, aby byla
umožněna klidná hospodářská práce. Je to zvlášt-
ni, kam jsme to přivedli za 50 let. Před 50 lety
byla také vláda v ohromtné finanční tísni, národové
byli na výsost nespokojení, ale tenkrát hle-
dala se jediná spása v parlamentu, p
němž se horlivě volalo. Dnes po 50 letech a to po
50 letech parlamentarismu, ovšem zfalšova-
ného parlamentarismu rakouskéh
dospěli jsme tam, že zrovna v takových kritických
poměrech volá se, aby udělala vláda pořádek bez
parlamentu proti parlamentu. To jsou úžasn
výsledky zvrácenosti rakouské poli-
tiky, které vice než co jiného dokazují, jak fa-
lešnou politiku dělá rakouská vláda.
(Souhlas.)
19
article
A jestliže v těchto dobách slyšíme přímo fari
sejské naříkání videňského tisku, že nikdo nevolá
po tom, by spasen byl parlament, musí nás to na-
plnit přímo hnusem. (Souhlas.) Kdo učinil parla-
ment v Rakousku tím, čím je dnes, kdo vzal náro-
dům víru v parlament? My, kteří jsme s takovým
obětmi svého přesvědčení do parlamentu šli, aby-
chom tam našli právo, my, kteří nechceme než
právo a spravedlnost. anebo ti, kteří ten parlament
zíalšovali proto, aby ho měli v rukou ke svým úče-
lům. (Výborně! Potlesk.) Ti mají nejmenší právo na-
říkat nad tím, že se ztrácí v lidu a snad i v jeho
zástupcích smysl pro konstitučnost. Ke konstituč-
nosti se musí vychovávat a ta výchova, kterou nám
dali, opravdu nevede k tomu, abychom snad
zdvihli největší odpor, když v lidu se volá po tom.
by učiněn byl pořádek třeba neparlamentárně. Př
tomto volání zlývá však útěcha, že všichni ti, kteři
volají, by učiněn byl v Rakousku skutečně pořá-
dek, třeba by si přáli porušení konstitucionalismu
a parlamentarismu, přece jen parlamen
chtějí, chtějí parlament, který by mohl
pracovat a vyplnit veliká přání ná-
rodů, která jsou tím živější, čím větší je ho-
spodářská tíseň a bída, jako zrovna v době
nynější.
široká veřejnost neztratila důvě-
ru v parlamentarismus, snad neztratila
ani důvěru v parlament zejména od té doby, co je
parlamentem všeobecného práva hlasovacího. A já
myslím, že je to velikou zásluhou těch, kteří nej-
více křičí po udržení konstitucionalismu, totiž ra-
dikálů na obou stranách, že ztracen
je víra vto, že by parlament mohl sám ze sebe
vlastní silou zjednat poměry normální.
které by umožnily práci kulturní a hospodářskou.
Rakousko
20
article
drobném prodejle
ranní čislo » sobě
za S
večierní
. . na d
Ve fliálkách na venkově
ranní člslo
vočerní .
Inaerátv
plati se hotově napřed-
Předplneení a insorty
sdministrace v Marianské ul.,a
Tam nacházejí se táš
ředakco, tiskárna a sxpodiee
„Národnich Listů-
Rukoplav se nevracoii
21
article
po které celé obyvatelstvo tolik touží. (Výborněl
Potlesk. )
Já vidím proto v hlasech, by zjednala pořá-
dek vláda, ne zoufalost nad tím, že by se parla-
ment neosvědčil, nýbrž jistou revoltu
zdravého smyslu širokých vrstev li-
dových proti tomu, jak z jistých stra
byla dosud politika vedena. (Souhlas.)
Myslim, že v nynější situaci málo tu
pomohou obžaloby ministrů, ostré
interpelace a ještě ostřejší řeči (Vý-
borně.), že málo pomohou tyto prostředky
proti nebezpečí, jež parlamentarismu neodvratně
hrozí, neudělá-li parlament svou povinnost. Znám
jen jeden prostředek nápravyt aby
parlament sám sebe zachránil, aby poslanci za-
chráníli konstitucionalismus tim, že sami budou
miti dosti mužností, energie a nebojácnosti o svou
popularitu, aby sami uzavřelí poctivý smír mezi
národy, který jedině nám utvoří zdravý parlament.
(Výborně. Hlučný potlesk.)
A to je náhledem národní strany
svobodomyslné, o které se stále mluví
píše — a zejména o mně — že prý voláme p
oktroji! Ne — já nevolám po oktroji — práve
naopak, já se oktroje bojím, poněvadž jej vždy
bude dělat vláda vídeňská a jako demokr at
— já jistě celým svým životem doká-
zal, že to skutečně opravdově a po-
ctivě s demokratismem myslím — já
jako demokrat, jenž nevidí v demokracii jen li-
chocení širokým vrstvám, nýbrž veliké povinnosti.
jako poctivý demokrat chci, aby národové o tom.
co je jim nejdražší, rozhodovali sami a nedávali
to do rukou vládám. (Výborně. Potlesk.) Proto
chci a proto hlásáme my, národní strana svobodo-
myslná, že je povinností všech, kteří
skutečně nechtějí oktroj, aby dělali
něco jiného, než stále volali jen proti
vládě, totiž, aby šli k tomu stolu, kde se musí pra-
covati, kde se musí hájiti zájmy národa (Výborně.
národní strana svoboda
22
article
Potlesk.), kde je potřebí nejen odvahy a pev-
nosti, nýbrž také umění a znalosti, a tam,
aby hájili nejen prospěch našeho národa, nýbrž také
konstitucionalismus, ústavnost, ne tu ústavu, kte-
rou máme, aby tam bránili se. by bez nás proti
nám nebylo nám vrženo něco na hlavu, co by-
chom po léta a léta nedovedli odstraniti. [Vý-
borně.)
Ovšem ti, kteří u nás jsou zvyklí všech-
nu vinu svalovat jen na vládu a žádnou
nehledat v sobě, což je, jak známo, vel mi
pohodlné a dělá velmi dobrý dojem na vensk,
zejména u lidi nekritických a nesoudných, pro-
hlašují za nejsilnější argument své negace, že za
lěto vlády nemchou zasednout ke stolu vyrovná-
vacímu. Promluvím ještě o našem poměru k vládě
vůbec. Řeknu však zatím jen tolik, z a této vlá-
dy nechtějí se tedy pánové vyrovná-
vat. Kdo však, velectění, bude dělat pořádek.
když se nebudeme vyrovnávat? Pře c
tato vláda a nikdo jiný. K tomu tedy je
lato vláda dobrá, aby zjednala sama pořádek, ale
abychom seděli u vyrovnávacího stolu a tam se
pokusili hájit svá práva a dbali. by se neučinilo
nic proti nám, co by nás trvale poškodilo, to za
této vlády nejde? (Potlesk.)
23
article
To už je přímo fetišismus, co se u nás s vlá-
dou dělál Jako by ta vláda byla něčím s nebe
spadlým, jako by nebyla vyrostla z oněch nezdra-
vých poměrů, ze kterých roste všechno u nás —
řekněme si to upřímné, i naše politika — a jako by
byla naděje, že zrovna takovou politikou, jako
páni z tábora negace hlásají, bylo možno dosíci
jiné vlády o mnoho lepší, než je nynější. My však
se nechlížíme na to, je-li ta vláda taková či ona-
ká, nám je to docela lhostejno. Naším starým prin-
cipem, klerý hájili už ti, kdož kdysi ná-
rodní stranu svobodomyslnou zaklá-
dali a kdož ji dřive vedli, je, že jdeme kájit práv
českého národa všude, ať je to kamkoliv, poně-
vadž máme to jediné odhodlání, nikde právům
svého národa nezadat a vždy čini jen
ho, čím bychom právům svého národa nejvíce pro-
spěli. (Výborně! Hlučný potlesk.)
A já opakuji, co už jsem řekl před týdnem
v Třeboni, že prosím ještě jednoua
zaklínám všechny ostatní strany, a by
vykonaly svou velikou povinnostk
národu a do vyrovnání šly. (Výborněl Potlesk.)
Třeboň
24
article
Opakuji, že my potřebujeme práce
svých radikálních stran tam, kde se
jedná o budoucnost národa, my ji ne-
potřebujeme, to říkám ještě jednou, na uli-
cích a na Král. Vinohradech. (Výborně! Bouřlivý
potlesk.) V konfercnění sini je místo našich rudí-
kálů, tam mají zabraňovat, abychom, jak o nás
projevují obavy, smy slaboši nezadali právům na-
šeho národa«, tam na místě mají proti nám pro-
testovat, čekat však, až my »něco zadáme«, čeho
se pak národ nebude moci zbavit, a potom teprve
proti nám na ulicích agitovati, že jsme »zradili
národ«, to je ovšem také politika, ale politika
pro několik mizerných mandátů. (Vý-
borněl Diouhotrvající demonstrativní potlesk.)
Radikální strany naše ovšem pracují velmi
pohodlně. Vyzývají vládu, aby zjednala dělnost
našeho sněmu českého. Konečně kdyby to vláda
udělala nebo mohla udělati, my bychom první jí
poděkovali a byli jí za to vděčni. Bohužel, však
tento recept nikoho neuzdraví. Žádná
vláda za daných poměrů není dosti silná, aby
zjednala normální cestou dělný sněm. Německá
obstrukee, velectěné shromáždění, je věcí eti ně-
mecké buržoasie. Kdyby se Němci vzdali této
obstrukce bez jakýchkoliv koncesí, pak probráli
na celé čáře svůj boj a já nemyslím, že by zá-
stupci německé buržoasie chtěli prováděti tako-
vou sebevražednou politiku. Němci
musí do krajností hájiti obstrukci, dokud nevyplní
se alespoň část jejich programu, dokud nebudou
moci ukázat na to, že jejich pětiletá obstrukce byla
k něčemu. Pro Němce není zemský sněm tím, čím
je nám. Pro Němce je sněm institucí druhořadou
Král
Němec