2
masthead
NÁRODNI LISTY.
3
masthead
27. října 1913. číslo 295.
4
article
Když Němci dělají obstrukci na zemském
sněmu a činí nemožným každé jednání sněmu
v širších mezích i zemského výboru, hojí se n
říšské radě, oni, protože dělají obstrukci na
zemském sněmu, proto nedělají obstrukci v parla-
mentě. Nemají heslo „bez zemského sněmu žádná
říšská rada“, naopak, čím více dělají obstrukei
v Čechách, tím usilovněji a pevněji podporují vlá-
du na říšské radě, aby je vláda svou státní správou
chránila proti všem zlým následkům obstrukce.
Oni to ovšem mohou dělati a vědí také, že je
naivností mysliti, že by se jejich obstrukce na zem-
ském sněmu mohla zmoci. S jedním maršálkem
a s německým místopředsedou se nepřemáhá
žádná obstrukce. Těžko se přemáhá obstrukce se
7členným předsednictvem. Jakmile jednou maršá-
lek král. Českého prohlásil za přípustné všechny
ty směšné německé návrhy na dovolenou, čtení
petic, jmenovité hlasování o všech těch hloupo.
stech — je po měm soudu násilným způsobem ve
sněmovně německá obstrukce nepřemožitelná. To-
ho si musíme být vědomi. Německá obstrukce
by se mohla bez dohody odstranit, jen změnou
jednacího řádu (Souhlas.). Leč všichní ti, kteří
tolik křičeli o porušení zemského zřízení v nái
prospěch, jaké se mělo stát zřízením komise č. I..
Němec
Čechy
5
article
nebudou a nemohou přece nyní chtít, když tolik
o svatosti a nedotknutelnosti Schmerlingovského
zemského zřízení hlásali, aby bylo zemské zřízení
toto ještě jednou porušeno tím, že by vláda
oktrojovala jednací řád. To jsou nemožnosti ne-
hledě ani k tomu, že by se k tomu žádná vláda
neodhodlala, poněvadž žádná není dost
silná, aby se potom bránila ono mu
vzryvu elementárního německého
odporu, který bychom musili očekávat
a na který ve Vídní ještě z dob Badenových ja-
zykových nařízení pamatují více, než skutečně
zasluhuje. Neklamejme se o tom, že skutečně po-
moženo může býti král. Českému jen tehdy.
když oba národové společnou doho-
dou najdou základnu, na které je
možno, aby vodle sebe pracovali, ane-
bo nenajdou-li jí, když zjedná pořádek oktrojem
vláda. JJen tak možna je náprava. A nedojde-li
k ní těmito cestami, pak budeme mít
c. k. komisariát do nekonečna a nase
autonomie utrpí nejstrašnější ško-
dy, jaké si vůbec dovedeme předsta-
vit. A mně se zdá, že na německé straně je pře-
vážné mínění, že cesta oktrojem je pohodlnější
Já bych si jínak nedovedl vysvětlit vše, co Němei
dělají.
Nemohu přece věřit papírovým resolucím ně-
meckých měst, že nemohou jiti do vyrovnání, po-
něvadž je kn. Thun místodržitelem král. Českého.
To je věc, o které páni Němci do nedáv na
ještě pranic nevěděli. Thun není přece
Čech. Thun je Němec, sám to každému prohlašuje.
Badenův
Thun
Němec
Vídeň
Čechy
6
article
A jestliže Němci nemohou snást místodržítele, je-
hož jedinou snahou je, aby byl v zemi mír a pokoí
a který ve své spravedlnosti k oběma národům jde
do takových krajností, že až někdy nám se proti
tomu bouří všechen cit, jestliže Němci nemchou jít
do vyrovnání, protože je v zemi místodržitel, kte-
rého my sice nemůžeme počítat za svého, ale ke
kterému máme aspoň tolik důvěry, že se nedo-
pustí žádné nespravedlnosti proti nám, a jestliže
Němci proti tomuto místodržiteli zdvihají odpor.
že jim neschválil nějakého německého pachtýře
proto, že zadání nájmu Čechovi bylo pro stát
resp. příslušnou nadací lepší, jestliže tedy pro ta-
kovéto maličkosti Němci „nemohou“ jiti do vyrov-
nání, pak musím jako rozumný člověk, jenž počítá
s fakty, nutně soudit, že celé počínání Němců je
docela obyčejná záminka, aby do vyrovnání jít —
nemusili. (Výborně! Potlesk.)
To je také ještě na jiném případě vidět. Něme
chtějí „informovat“, jak jsme se dočetli v něme-
ckých listech, celou veřejnost německou resp. ně-
mecko-nacionální svaz o všech svých požadavcích
v Čechách. To znamená, že patrně chtějí, abychom
jednali o všem. My chceme, jak se samo sebou roz-
umí, jednati o všem, aby všechny sporné otázky
byly mezi námi vyřízeny. Lze však myslit, že od-
straníme komisariát tím, že dnes nakupíme si celý
komplex sporných otázek do té míry, že je nebude
lze překročit, a to otázek naprosto dosud nezra-
lých, poněvadž pro ně chybí předpoklady nového
uspořádání jak zemského výboru, tak jazykových
poměrů v Čechách? Tu je neklamný důkaz, že
Němci do vyrovnání jíti nechtějí, neboť chtějí
oktroj. (Souhlas.)
Tu nám docela nic nelimponuje, jestliže „N..
Němec
Čecho
Čechy
7
article
Presse“ pláče jako stará hříšnice nad absolutis-
mem. (Souhlas.) To je docela obyčejné
farisejství. Ti Němci, které ona nejvíce hájí
se už nemohou dočkat chvíle, kdy se začne oktro-
jovat. A proč? Protože doufají, že vláda uháji
oktrojem alespoň tolik, co by oni dovedli uahájie
v jednání vyrovnávacím. Počítají na Vídeň, na ví-
deňské kruhy, na německou byrokracii, na sílu
německé žurnalistiky ve Vídni, počítají s jejich
vídeňáctvím, které za hranicemi bude dělat ně-
mecké veřejné mínění, a myslí si, že to s nimi ni-
kdy nemůže dopadnout hůře, provede-li vláda
oktroj, než kdyby dělali vyrovnání sami.
Němec
Vídeň
8
article
A je-li takováto sítuace, velectěné shromá-
žděni, je rozumnou politikou zrovna v tomto mo-
mentu přímo hnát útokem proti vládě a vhánět
ji do rukou Němců, aby se vyplnila všechna přán
německá po oktroji? Není spíše povinností české
politiky, aby zrovna v této chvíli celým svým po-
stupem udělala vládě nemožným, aby oktrojovala
proti Čechům? (Výborně! Hlučný potlesk.) To je
povinností české politiky. A myslí-li někdo, že
se vládě udělá nemožným, by oktrojovala proti
nám, tím, že budeme dělat v parlamentě nejostřejší
oposicí a na ulicích křičet, musím řícl, že já v tyto
zbraně nevěřím. Čím více budeme dělat v parla-
mentě oposici, tím více se semknou druzí, a my
budeme mít proti sobě „Arbeitsmajoritu“ jako za
Bienertha. Budeme se utloukat v prázdné oposici
a vláda bude dělat vše, co budou Němcí chtít.A
našich demonstrací na ulicích — těch se už vůbee
nikdo nebojí. Takové jsou poměry. Proto musím
říci, že po měm soudu ta všechna politika, která
hlásá dnes nejostřejší boj proti vládě, nikterak
neodpovídá tomu, co dnes český národ skutečně
potřebuje. [Výborněl Bouřlivý potlesk.)
(Pokračování.)
Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný a do-
brovolnou dišeiplinou výhradný národní kolek če-
ský, vydaný Národní radou českou ve prospěch
souměrné podpory nejdůležítějších účelů celoná-
rodních vůbec a menšinových zvláště. Konej každý.
samosprávné a peněžní korporace, spolky i jednot-
livci také zde svou národní povínností Národní
kolky a účtenky kupujte v místních prodejnách
Němec
Čecho
Arbeitsmajorit
Bienerth
9
article
Bouřlivá veřejná schůze
učitelstva.
Bouřlivá veřejná schůze
učitelstva.
[Od zvl. zpravodaje »N. L..e)
Nespokojenost učitelstva se stálými průtahy
úpravy jeho poměrů propuká nyní na veřejných
schůzích protestních, k nimž popud daly zemské
organisace učitelské, t. j. Zemský ústřední spolek
jednot učitelských, Jednota učitelů měšť. škola
Jednota učitelek, v nichž soustředěno je veškero
učitelstvo mimopražské. Učitelstvo pražské a před-
městské není ve své většině členem zemských or-
ganisací a organisováno je ve Svazu učitelských
spolků a sdružení Velké Prahy. I tato organisace
však účastní se živého sociálního hnutí učitelského
a uspořádala včera v neděli 26. t. m. ve velké
dvoráně Měšťanské besedy profestní schůzi, jíž
zúčastnilo se velké množství učitelů, učitelekz
Prahy a předměstí. Z poslanců byli přítomni pp.
vlád. rada dr. Metelka, říš. poslanec Čech.
Klofáč. Baxa a Němec. Radu král. hl. města
Prahy zastupovali pp.: řed. Bolina, Emler.
Kreutzer a Slavík. Za zemský svaz úřad-
nický přítomen byl p. prof. Klapálek, za město
Žižkov řed. Frydrich a j. v. Omluvili se po-
slanci pp. říš. poslanec dr. K. Kramá ř. starosta
kr. hl. města Prahy dr Groš. posl. dr. Pre! ss.
inž. Neumann a členové měst. rady Jirou sek
a dr. Jeřábek.
Schůzi zahájil předseda Svazu uč. spolků Vel-
ké Prahy p. odb. učitel Jan Velleký. Akcentuje
v proslovu, že po rozpuštění sněmu nuceno je uči-
telstvo odvolati se k veřejnosti a říš. poslancům
Schůze má dokumentovati, že to, co přednáší vý-
bor poslancům, vládě i autonomii, je hlasem vše-
ho učitelstva Velké Prahy. (Souhlas.)
Když zvoleni předsedy schůze odb. učitelp.
doktor
Metelka
Klofáč
Baxa
Němec
Emler
Kreutzer
profesor
Klapálek
Frydrich
Groš
Pre
Ing
Neumann
Jeřábek
Velleký
Praha
Čechy
Bolina
Žižkov
svaz učitelský spolek
sdružený Velká Praha
svaz úřad
svaz učit
Vela
Velká Praha
10
article
Václ. Čihák z Král. Vinohradů, a sl. Pokorná.
odb. učitelka ze Žižkova, ujal se slova referení
odb. uč. p. Jan Velický. Učitelé nyní při po-
čátku škol. roku, pravil, nemohou mysliti na práci
ve škole, ale nuceni jsou sháněti soukromým vy-
učováním, večerními i neděl. hodinami prostřed-
ky existenční a nedělní odpůldne věnovati must
rozčilujícím schůzím. Učitelstvo doháněno je ke
shánění almužny u zemské správní komise. Časo-
pisy učitelské jsou nyní smutným dokumentem
zoufalého vření v učitelstvu. Účitelstvo ztrácí
smysl pro morálnost, hrozí resistencí, stávkou
tedy mstou, chce vyvolati veliký kulturní skandál
před celou Evropou. Národ, poslanci i vláda pod-
ceňovali volání učitelstva a odkazovali je až na
dobu po rozřešení politických sporů národnost-
ních. Řečník nesouhlasí s cestou, kterou naše ve-
doucí strany politické naznačovaly jako jedině
úspěšnou, t. J. vyrovnáním k dělnosti sněmovní a
tou k úpravě platů pčitelských. Praví, že něco ji-
ného je dělnost sněmu vůbec a dělnost pro vy-
řízení otázky učitelských platů. Učitelé musí pro-
testovati proti každému junktim úpravy svých
plátů s otázkami jinými, ať tak činí strany ně-
mecké či české nebo vláda. (Bouřlivý souhlas.)
Václ
Čihák
Král
Velická
Žižkov
Evropa
11
article
Učitelstvo zná jen jediné junktim: úprava a pří-
slušná úhrada zemského školního rozpočtu, který
je samostatným a dá se samostatně vyříditi i fon-
dovati. Učitelstvo nechce býti odkazováno teprv
na výsledek vídeňských smiřovaček a Svaz učitelů
Velké Prahy jako odborová organisace zná jen
vyrovnání národa s učitelstvem. (Souhlas.) Vysky-
tuje se projekt provisoria na zažehnání pasivní
resistence. Ale provisorně mohl pomoci již zem.
výbor a mohou pomoci i obce. Kdyby v Praze zvý-
šila se přírážka o 1%. vybylo by na zlepšení učí-
telstva 170.000 K a přece by poplatníci platili na
každých 10 K jen o 10 hal. více! Poslanci měli dle
volání učitelstva před zavedením komisariátu za-
bezpečíti učitelstvu kvotu z výnosu nových daní.
Praha
svaz učitel Velká Praha
12
article
Učitelstvo protestuje, že vláda předčasným
rozpuštěním sněmu vzala sněmu přiležitost, aby
učitelskou záležitost skoncoval. Vláda nejednala
s učitelstvem upřímně. Zavádějíc komisariát do-
volávala se učitelské nouze, ále nedala komisi
prostředky na její úplné odvrácení a odbývá
učitelstvo zbytky. Učitelstvo však potřebuje zá-
konné a řádné úpravy, aby zmizela neslýchaná
až 15letá služba zatímní, aby zkrácena byla 42letá
služba v otravné a nervy rozrušující atmosféře
učeben, aby zabezpečil se klidný odpočinek se-
šedivělým učitelům a učitelkám dosluhujícím, aby
postaráno bylo o vdovy a sirotky.
Proto učitelstvo potřebuje brzkého svo-
lání sněmu a protestuje proti pro-
dlužování neústavního mezivládí
v Čechách.
Jménem učitelstva končí apelem na občanstvo.
politické strany a poslance, aby se spojili ke
společnému nátlaku na vládu za příčinou rych-
lého svolání sněmu ku provedení úpravy právních
poměrů učitelských. Dále vyslovuje a odůvodňuje
požadavek, aby říšští poslanci podporovali změnu
§ 55. říš. zákona (XI.—VIII. hodnostní třída
učitelům) a finanění reformy na opatření
prostředků pro zvýšení učitelských platů. Konečně
apeluje na obecní a městská zastupitel-
stva, aby v době přechodní dala učitelstvu do-
brovolné příplatky. (Potlesk. Souhlas.)
Za učitelstvo žižkovské ujal se slova učitel
pan Bíma. Kdežto hlavní referent učitel Velický
mluvil sice ostře, ale formou vážnou, vyjadřoval
se pan Bíma po způsobu demagogických řečníků.
Bím
Velická
Čechy
XI
13
article
Praví, že učitelstvo musí si pomoci samo, vlastní
silou. České učitelstvo je placeno nejhůře z uči-
telstva v Rakousku a žižkovské nejbídněji z Velké
Prahy. Líčí smutné postavení učitelů zatímných
špatný postup a uvádí drastickými slovy příklady
neurovnaných poměrů školských na žižkovském
okrese a to přeplněnost tříd, nedostatek škol a po-
mocných tříd a pod. Jsou-li hoší na Pankráci
v Libni nezvedení, praví řečník, pak přísahám (i.
že »první apači vyjdou ze Žižkovael
Řečník rozhorluje se proti poslancům vůbee
Nevymohli-li poslanci v konstitučním státě žá-
doucí opravy, jakou je zlepšení hmotných poměrů
učitelských, pak buď tak učiniti nechtěli neb ne-
mohli. Když nechtěli, pak nám měli říci, že
jim čerta záleží na nás a že jim jde jen o zájmy
vlastní. Anebo nemohli získati si tolik váhy
aby učitelé v bohaté zemi české měli zabezpe-
čenou existenci, a pak ať toho bez rozdílu stran
a národnosti nechají a ať udělají v parlamentě
místo lidem schopnějším a poctivějším (ll).
Potěchto slovech nastalo ve shro-
máždění veliké vzrušení. Shromáž-
ění bouřlivě tleská, ozývají se vý-
křiky. Poslanec Čech živě gestiku-
luje, rozhorleně volá na předsedu-
»Tohle si nedáme líbit, volejte ho ku
pořádku, nebo odejdemel« Poslanee
Němec rozhorlen volá: »Nemáte brát
v pochybnost poctivost.«. Posl. Klofáč
zřejmě rozhořčen volá na předsedni-
etvo. Veliké vzrušení. Poslanci Čech
Němec a Klofáč vstávají a demon-
strativně opouštějí schůzi. Také vl
rada dr. Metelka odchází. Předsed-
nictvo jeví patrné rozpaky. Ve shro-
máždění burácí bouře potlesku
ozývají se výkřiky.
Němec
Posl
Klofáč
Čo
doktor
Metelka
Rakousko
Velká Praha
Pankrác
Libeň
Čechy
Předsed
14
article
Když nastalo utišení, ujala se slova paní
Hloušková, choť učitele, a klidně, věcně, pře-
svědčivě a namnoze dojemně líčila na základě
svých účetních záznamů hrozný stav učitelské ro-
diny. Za učitelstvo pensionované mluvil p. říd.
uč. Teplý a žaluje do nedostatečné výměry vý-
služného Jménem Svazu úřad. besed mluví pak
předseda p. prof. Klapálek. Vyslovuje hnutí
učit. sympathie, ale vytýká učitelstvu oportunis-
mus, podlézání těm, kdo rozhodují, uhýbáni a sle-
vování požadavků. Radí k neústupnosti. Učitel-
stvu se nepodařilo celou jeho akci vzbudíti v ši-
roké veřejnosti porozumění pro úpravu platů.
Všichni gažisté musí se tudíž semknout. Nechci.
aby se s poslanci jednalo, jako dnes se jednalo
zde. Moudrý člověk volí lidi, kteří mají pro zlep-
šení nedostatků porozumění. Chce-li učitelstvo
dosíci, aby takoví zástupci byli zvoleni, musí se
semknout s úřadnictvem v jednu organisaci, a tou
jsou úřadnické besedy. (Potlesk.)
Na konec ještě p. uč. Liznar vylíčil ne-
dostatky elaborátu stálé komise školské a uka-
zuje, že učitel byl by placen hůře než státní zří
zenec bez jakéhokoliv studia. (Potlesk.
Hloušková
profesor
Klapálek
svaz úřad
15
article
Předseda Svazu uč. Vel. Prahy odb, uč. Ja
Velický vyslovuje politování nad intermezzem.
jež se na schůzi událo. Praví, že již jednou a to
před 13 lety čeští poslanci ze schůze učitelstva
pražského, v téže místnosti konané, odešli, když
byli tázání, jsou-li pro návrh sociálních demokratů.
aby učitelé měli stejné platy s úřadníky. Mluvil-
učítel Bíma o poctivosti, pak myslil tím, zdali
poctivě dostáli svým slibům (Potlesk) a o tom
budou rozhodovati voliči. Řečník lituje, že poslanei
nepoužili příležitosti a nevysvětlili, jak tedy po-
ctivě to s učitelstvem myslí
Poslanci jistě uznají, že neměli odejit a měli
míti ohled, že jest učitelstvo krajně roztrpčeno
Řečník konstatuje, že shromáždění se chovale
vzorně a radí, aby se nadále zdrželo projevů
které by mohly věc ještě přiostřiti. (Potlesk.)
Na to příjata byla jednomyslně tato resoluce
Učitelstvo a občanstvo Velké Prahy
na veřejné schůzi 26. října 1913 v Praze usnáší
se na tomto prohlážení:
Protestujeme proti zmaru zákonné úpravy
právních poměrů učitelských předčasným rozpu-
štěním sněmu a odkládáním voleb do nového
sněmu; protestujeme proti slučování učitelské
otázky s otázkami politickými. Vyzýváme c. k.
vládu, aby co nejrychleji přikročila k novému
svolání zemského snému, který by provedl úpravu
učitelských právních poměrů s příslušnou úhra-
dou vyšších nákladů-
Žádůme všechny politické strany české, pp
zemské a říšské poslance, aby se spojili ke spo-
lečnému nátlaku na vládu v naznačeném směru
Žádáme pp. říšské poslance všech stran, aby
podporovali změnu § 55. říš. zákona škol. dle
usnesení vyučovacího výboru ze dne 30. května
r. 1912.
Bím
Praha
svaz učit
16
article
Žádáme obecní a městská zastupitelstva Velké
Prahy, aby použivše zmocnění zákona, aspoň pro
přechodní dobu doplnily učitelské platy na dů-
stojnou výšl.«
Schůze po přijetí resoluce byla skončena.
Ke včerejší bouřlivé schůzi učitelstva Velké
Prahy dostaváme od jednoho z účastníků-
učitelů (jméno v redakci) tento dopist
»Račte mi dovoliti, abych několika slovy
vylíčil dojem, jaký jsem citil při exodu přítom-
ných pp. poslanců na nedělní schůzi. Byl to —
stud! Ano, stud za beztaktní přím
jednání učitelstva, které pozva vši si
poslance do schůze, přípustí, aby
lam byli uráženi a pak aby jim byl
— vynadáno. Hlavní vinu bych dával cha-
bému vedení se strany předsednictva, jek
mohlo jistě rázně a ihned postarati se o řádně
vysvětlení výroku mladého kolegy žižkovského
jenž na konci schůze sám o své újmě prohlašoval
že naprosto se nechtěl dotknouti cti jednotlivých
poslanců a vysvětloval, že svůj výrok „o nepocti-
vém jejich jednání“, jimž se posl. Čech i ostatní
cítili právem tak těžce dotčeni, mínil docela jinak
Praha
Velká Praha
17
article
Všem rozvážným lidem bylo opravdu líto, že se-
smekla se schůze tak slibně započatá tam, kde ji
nechtěl jistě nikdo míti, leda snad několik skoro
nepříčetných odpůrců naší strany, kteří každému
snad všecko a vždycky odpustí, jenom straně mla-
dočeské nic. Inu, ta strana nemluví frází, není de-
magogická, ta strana stará se vážně proti všem
ostatním stranám českým na př. o řádné projed-
nání a přijetí malého finančního plánu, jimž se
pomůže nejen úřadnictvu tím, že umožněna bude
služební jeho pragmatika, ale také i učitelstvu.
ježto získanými úděly zbylo by na zemí českou
téměř 4 miliony korun, částka to jistě ne zrovna
nejnepatrnější, která kdyby se snad už letos jako
„výpomoc z nouze“ rozdělila mezi strádající uči-
telstvo (na osobu by připadlo asi 200 K), jistě by
nebyla odmítnuta. (Nebylo proto snad vhod ne s
úsměškem se o této „výpomoci“ zmiňovati.) Vůbee
schůze rozhodně zklamala všechny vážné a stříz-
lívě myslící lidi, kteří třebas jako všichni ostatní
jsouce nanejvýš rozrušeni a roztrpčeni zoufalým
přímo stavem mezi učitelstvem zavládnuvším, přece
jenom nemohou a nikdy nesouhlasí s toute neroz-
umnou taktikou, která ze slepé zášti strannické
uráží nám naše opravdové přátele, kteří se naší
věci ujímají vždy a všude, neslibujíce ovšem ni-
čeho, čeho splniti nomohou. A je opravdu smutné.
že mezi učitelstvem mohou se vyskytnoutí a celé
schůze ovládnouti živlové, kterým snad imponují
bombastické schůze rázu radikálničících stran.
kteří se však vážnému, střízlivému a zodpověd-
nému debatování vyhnou na sto honů. A takovito
živlové — nikdo jinýl — byli příčinou, že po-
slanci na schůzi přítomní těžce uraženi a jistě do
duše roztrpčení opouštěli schůzi učitelstva Velké
Prahy. Zda tím bylo věci naší poslouženo, budlž
ponecháno soudu nestranných a střízlivých lidí
Velká Praha
18
article
I. manifestační sjezd staveb-
ních živností v Praze.
V přednáškové sini Obecního domu král. hl.
města Prahy shromáždili se včera dopoledne velmi
četní zástupcové živnostenských korporaci sta-
vebního odvětví, aby se zúčastnili druhého maní-
festačního sjezdu, svolaného svazem zaměstnava-
telů stavebních pro země koruny české v Praze
Starosta svazu p. Frant. Schlaffer, archi-
tekt a stavitel, v úvodním proslovení pravil: Ne-
utěšené poměry hospodářské, zaviněné známými
neblahými událostmi politickými, byly ústřednímu
výboru svazu našeho pohnutkou, aby vás svolal
k tomuto druhému sjezdu. Všeobecná krise hospo-
dářská doléhá velmi krutě také na naše živnosti
a podniky a poněvadž tím nejsme vinni my, nýbrž
činitelé jiní, musíme konečně pronésti na patřičné
adresy svůj varovný hlas. Stavební živnostnictvo
jakožto jeden veliký celek představuje v životě ho-
spodářském naší země a státu vedle obchodu a
průmyslu jednu z největších složek a musí tudíž
zájmů našich i v zájmu státu samého příslušnými
kruhy býti také konečně dbáno. Vítám vás co
nejsrdečněji jménem svázu našeho a projevuji vřelé
přání, aby dnešní naše manifestace vyzněla jako
naprosto jednotný a mohutný apel ke všem oněm
činitelům veřejným, kteří hlavně jsou vinni dnešní
bídou, ježto jen takovýmto projevem dosíci může-
me patřičného respektu.
Předseda uvítal zejména následující účastníky
sjezdu: za akční výbor národní strany svobodo-
myslné pp.: Fr. Kratochvil, říšský poslanec, Václ.
Hodek, mistr tesařský. Vilém Hrubý, mistr čalou-
nický. Václav Troníček, majitel závodu instalatér-
ského. Jan Kamelský, tajemník živn. odborů ná-
rodní strany svobodomyslné; za obchodní a živn.
komoru v Praze pp.: inž. Boh. Bečka, Fr. Krato-
chvil; za spolek architektů a inženýrů pp.: inž. dr.
František
Schlaffer
Kratochvil
Václ
Hodek
Hrubá
Troníček
Kamelský
Ing
Bečka
Krato
Praha
Francie
obecní dom král
svaz p
svaz můj pohnutka
výbor národní strana svoboda
19
article
Ant. Klir, profesor čes. vys. školy technické a
předseda spolku, inž. Vilém Dvořák, stavební rada
kr. hl. města Prahy. Václav Rejchl, za měst. radu
král. věn. města Hradce Králové. Ráchard Šan-
trůčka, vrch. stav. rada a člen městského zastupi-
telstva Král. Vinohradů, Václav Hodek, stavební
inženýr a prokurista u fy. M. Blecha, za městskou
radu v Karlíně. Říha Richard, architekt a stavitel.
za městskou radu v Žižkově; dr. Adolf Ottis, i-
struktor živn. společenstev v Prazej za praesidium
rady král. hl. města Prahy pp.: Fr. Hodek, měst.
radní. Jos. Jánský a obec. starší Václav Novotný
Čáp Václav, místr zednický, za živnostenský od-
bor nár. strany svobodomyslné ve Vršovicích: inž.
dr. Rud. Zvěřina, řed. staveb. úřadu měst. v Plzni.
za kr. m. Plzeň: za Zem. jednotu čes. obch. gremia:
JUDr. Fr. Samek: Tayerle Rudolí za odb. sdruž.
českoslov. v Praze: Nerad Josef, zástupce českosl.
odbor. sdružení: dr. Karel Baxa, říšský a zemský
poslanec v Praze, za klub poslanců nár. sociálních
na radě řížské; Novák Jaroslav, koncipista obch.
a živn, komory v Praze: Antonín Raucha, tajemník
lakýrníků, za nár. odbor sdružení dělníků lakýr-
nických: JUDr. Vilém Pospíšil, náměstek ředitele
městské spořitelny pražské: Alois V. Tučný, ta-
jemník za Českou obec dělnickou: dále zástupcové
akčního a výkonného výboru živnostenského ná-
rodní strany svobodomyslné; sdružení mistrů tru-
hlářských pro král. Vinohrady; odborové sdružení
Ing
Dvořák
Rejchl
Hodek
M Blech
Říha
Richard
doktor
Ottis
Novotná
Čáp
Václav
Ruda
Zvěřina
JUDr
Samek
Baxa
Novák
Rauch
Pospíšil
V Tučná
Praha
Hradec Králové
Ráchard Šan
Karlín
Žižkov
Jánská
Vršovice
Plzeň
Francie
živnostenský ný
20
article
českoslovanské v Praze; sdružení mistrů truhlář-
ských v Praze a okoli; dále zastoupena veškerá
společenstva stavební a příbuzných odvětví v Pra-
ze a obcích sousedních.
Přednášky proslovili pp. dr. inž. Karel Sk o
kovský, dr. Rudolf Pulkrábek a inž. Plich-
ta, načež p. V. Čáp přednesl následující resoluci
„Sjezd delegátů podepsaných korporací sta-
vebního živnostnictva na schůzi, svolané Svazem
zaměstnavatelů stavebních pro země koruny če-
ské v Praze, pojednav o příčinách dnešního nebla-
hého hospodářského stavu, který v řadách staveb-
ního živnostnictva jest již kritickým, usnáší se
jednomyslně na tomto projevu-
1. S politováním prohlašujeme, že přes nesmí
né oběti, jakýchh vyžaduje náš stát od obyvatel-
stva k účelům vojenským, neděje se se strany na-
šich vlád téměř ničeho, čímž by hospodářský roz-
voj obyvatelstva se podporoval.
Protestujeme tedy proti tomu, aby činno
státu vyčerpávala se ve snaze, dosící povolení po-
třebných peněz k účelům vojenským, avšak aby
o hospodářské, kulturní i sociální potřeby obyva-
telstva postaráno bylo nedostatečně
Protestujeme nejrozhodněji proti zahraniční
politice, která nejen nepřinesla obyvatelstvu říše
pražádných výhod, nýbrž způsobila všeobecné o-
chromení ve stavebnictví, v obchodu i průmyslu.
zničení zahraničního vývozu, všeobecný nedosta-
tek peněz a finančně i politicky nás úplně isolo-
vala.
doktor
Ing
Karel Sk
Pulkrábek
V Čáp
Praha
21
article
Protestujeme dále proti tomu, že finanční krite
v zemi české oddálena byla vládou suspensí naší
ústavy, ač bylo možno užíti pomocných prostředků
jiných. Prohlašujeme, že, jakožto stav nejtíže trpic
neurovnaností poměrů v hospodářství zemském
říšském, vítáme upřímně veškeré snahy, směřujíc
k docílení národnostního smíru, připojujeme však
s veškerým důrazem, že souhlasiti můžeme jen s
smírem spravedlivým, při němž by práva našeho
jazyka a jednota i nedílnost našeho království zů-
staly nedotčeny. Zdůrazňujeme, že zejména my.
čeští stavební živnostníci, uvedenými poměry trpí-
me nejvíce.
22
article
2. V poměru k veliké poplatnosti českých zemt
a našim potřebám jsou investice státní v oboru
staveb inženýrských i pozemních naprosto neuspo-
kojivé. Upozorňujeme zejména na pověstnou již
nedostatečnost, ba zehátralost státních budov škol-
nich i úřadních, a právě v posledních dnech přiho-
divší se sřícění stropů v místnostech našich vyso-
kých škol technických v Praze dokazuje, že ne-
udržitelné tyto poměry u nás stávají se již evrop-
ským skándálem
3. Činnost Rakousko-uherské banky, která ze-
jména v nynější krisi postavila se na nejpříkřejš
stanovisko vůči stavebním úvěrům všého druhu.
přiostřuje se proti nám Čechům způsobem stále
nespravedlivějším. Naše peněžní ústavy, poskytu-
jící stavební, koinunální a hypotekární úvěr, dochá-
zejí se strany státu nepoměrně menší podpory než
podobné ústavy zemí jiných
Vznášíme tedy na vládu důtklivou žádost, aby
křiklavé tyto závady, příslušníků našeho národa se
týkající, odstranila a energicky a s všemožným t-
rychlením zahájila akci ku povznesení stavebního
ruchu u nás, čímž kromě posílení daněmi přetiže-
ného našeho stavu mohlo by býti odpomoženo i stále
nebezpečněji se vzmáhající nezaměstnánosti našeho
technického dorostu a širokých vrstev stavebního
dělnictva.
Čecho
Praha
Rakousko
23
article
4. Vyzýváme veškeré náše příslušníky k orga-
nisování se a ke vstupu do Svazu zaměstnavatelů
stavebních, jakožto centrální naší organisace, urče-
né k hájení našich zájmů. Z téhož důvodu schva-
lujeme návrh ústředního výboru tohoto Svazu k utvo-
ření stálého poradního sboru veškerých korpora
stavebně živnostenských, který by určoval jednotný
postup a řídil společně akce všech příslušníků
našeho stavu.
Tomuto sboru ukládáme jakožto nejbližší úkol
aby v podrobném podání k vládě důrazně tlumoči
veškeré naše zde pronesené stesky a přání a kro-
mě toho zejména naléhal na brzkou úpravu staveb-
ních řádů a zákona o živnostech, úpravu hypote-
kárního úvěru, správné rozřešení, otázky zákona
zajištění stavabních pohledávek, zákona o nekalé
soutěži, zamezení pozemkové lichvy, úpravu na-
bídkových řízení, omezení soukromé praxe stát-
ních úřadníků, odstranění provádění staveb v režii
státu ald.
Resoluce byla schválena a doslovem předsedy
p. arch. Schlafíra sjezd ukončen
svaz zaměstnavatel stavební
24
article
Politický přehled
Země české.
Politický přehled
Země české.
Německá města a okresy proti místodržiteli
Resoluční aparát německých autonom
ních korporací proti místodržiteli kníž. Thu-
novi jest v plné práci, průměrná denní výroba
jsou asi tři resoluce, více méně drastické.
V neděli zaznamenány tři z okresu králické-
ho, mimoňského a z městské rady rumburské
Pasivní resistence učitelstva
provádí se také v německých okresech dů-
sledně. Zvlášť okázale resistovali učitelé okre-
su teplického, do jichž okresní konference do-
stavil se jakožto host místodržitelský rada
Gräf. Avšak ani jeho přítomnost nezabránil
tomu, že učitelstvo nedopustilo ani volby za-
pisovatelů, takže museli se funkce ujati za-
pisovatelé loňští.
Okresní inspektor cís. rada Wenisch za.
hájil konferenci pojednáním o sociální bídě
učitelstva, o nutnosti a naléhavosti odpomoci
avšak jeho vývody nesetkaly se se zájmem
a konference skončila za velikého hluku
sále.
Gräf
Wenisch
25
article
Denni zpravy.
Denni zpravy.
— Němce bolí naše hlava. „Reichenberge
Deutsche Volkszeitung“ vyzvala ve svém včerejšín
čísle německé poslance, by věnovali pozornost prý
zbytečným snahám o postátnění českých středních
škol, městy vydržovaných. K této drzostí překypu-
jící výzvě dospěl liberecký list tímto postupem: N
střední školy je nesmírně veliký nával také záslu-
hou výučovací správy, která nepřekáží mu zvýše
ním přísnosti podmínek studijních, což prý ná-
ramně je vhod Čechůml Je prý totiž všeobecně
známo, že na českých školách středních postupuj
žáci podle plánu až do nejvyšších tříd a že př
maturitách se prý zkušební komisaři chovají tak
vlažně, že prý je to zrovna k neuvěření. O přísno-
sti, která v tomto směru panuje prý na středních
školách německých, není prý na českých ani stopy
Na německých středních školách rozhoduje prý
kvalita žáků, kdežto na českých kvantita! A
takovým tonem jde to v libereckém listě dál, je
aby se mohlo na konec říci, že méně kvalifikovan
čeští abiturienti zaplavují státní a zemské úřady
na úkor Němců. Vůči tomuto pokusu o diskvalifi-
kování českého studentstva můžeme zajisté s nej-
lepším svědomím tvrdit, že české student
stvo po stránce kvalitativní při nejmen-
ším snese každé srovnání se studentstvem něme
ckým. A že by vyučovací správa ulehčovala stu
dentům českým v tom, v čem dle „R. D. V.“ při-
těžuje německým, je německá pohádka z tisíce
jedné noci pro politické děti.
— K doplňovacím volbám do sboru obecních
starších. Místní organisace nár. strany svobodo-
myslné na král. Vyšehradě konala 23. t. m. člen-
skou schůzi v hostinci u Čečelína. Za neobyčejné
Němec
Reichenberge Deutsche Volkszeitung
organizace národní . strana svoboda
26
article
návštěvy zahájil předseda p. A. Svatoň schůzi
přednesí členské schůzi, že pan dr. Kramář pře-
vzal opět vedení ve straně, což bylo s radostí při-
jato od veškerého členstva, a dále usnesení sboru
důvěrnického ohledně voleb do sboru obec. star-
ších s návrhem, voliti dosavadní osvědčené zá-
stupce a sice: za I. sbor p. inž. B. Kovařoviče, z
II. sbor p. ředitele K. Bolinu, za III. sbor p. sta-
vitele Fr. Hodka. Po kandidátních řečech všech
tří pánů kandidátů, kteří ve svém programu na-
stínili, jaké tužby mají pro král. Vyšehrad, s přá-
ním, aby členstvo bylo jim vždy dobrou podporou.
čímž jedině se docilí pro všechny vrstvy občan-
stva vyšehradského kýženého výsledku, činěny na
pp. kandidáty z řad členstva dotazy a přání,
nichž p. Václav Hodek ohledně opatřování píce
pro 200 koní v obecních dvorech, která objednává
se z volné ruky, ač jest zvykem u obce pražské
pro každé jiné dodávky tyto opatříti ofertním ří-
zením. Rovněž, jak je možno, že novoměstský
správce obecního dvora provádí různé práce ře-
meslné, spadající v obor živnostenský, sám
svými lidmi, jako jsou na př. metaři a podobní.
A Svatoň
doktor
Kramář
Ing
B Kovařovič
K Bolina
Hodek
Vyšehrad
obec . star
27
article
Pan inž. Pechánek dotazem na pány kandidáty o-
hledně koupě michelského velkostatku obcí praž-
skou činí důrazné vybídnutí, aby naší zástupci na
prvním místě pracovali poctivě a nezištně ve všech
otázkách komunálních v zájmu dobré pověsti hlav-
ního města království a k uklidnění jeho obyvatel-
stva. Dále, aby zejména k tomu působili, aby vy-
mýtěny byly všeliké „pomocné síly“ při koupích a
podnících hospodářských, jež poplatnictvo přímo
obírají a dluhy města Prahy do závratných výš
ženou. Další přání, jež přednesli na pány kansidáty
pánové Weidiš. J. M. Horn, Hubatius, Hlava, Švej-
kovský, Sendler a Novotný zodpověděli a vysvě-
tlili pání kandidáti, proč hlasovali pro koupi mi-
chelského velkostatku atd. s tím, že v každém
ohledu ostatní přání vyřídí k úplné spokojenosti
jak živnostnictva, tak úřadnictva a veškerého ob-
čanstva na král. Vyšehradě vůbec. Po těchto vy-
světleních pánů kandidátů dal předseda hlasovati
a přijati za kandidáty jednomyslně: pro I. sbor p.
inž. B. Kovařovič, pro II. sbor p. řed. K. Bolina, pro
Ing
Pechánek
Weidiš
Horn
Hubatius
Sendler
Novotná
B Kovařovič
K Bolina
Praha
28
article
III. sbor p. stav. Fr. Hodek. — Po doslovu pana
předsedy organisace, který vyzval členstvo jednak.
aby v den volby schválené kandidáty podpořilo
s poukazem, aby veškeří voličové prošli volební
kanceláří, která jest v hostinci „u kotvy (u Vo-
šahlíků), schůzi ukončil, nabádaje k čilé agitační
práci k volbám
— Volební kancelář „Klubu voličů novoměst-
ských“ a spojených národních stran pro volby do
sboru obecních starších král. hlav. města Prahy
pro III. sbor nalézá se v Měšťanské Besedě ve
Vladislavově ulici, kdež se ochotně podávají in-
formace v záležitostech volebních. Pp. příslušníe
národních stran se žádají, aby v den volby prošl
touto volební kanceláří a pokud možno k volbě
dostavili se v hodinách dopoledních. Volební kan-
celář pro II. sbor novoměstský otevřena jest
v „Lucerně“ ve Vodičkově ulici
— Potvrzená volba okresního starosty. Císař
potvrdil volbu JUDra. Bedřicha prince z
Schwarzenbergu v Tochovicích za starostu
okresního zastupitelstva v Mirovicích.
František
Hodek
Bedřich princ
Schwarzenberg
Praha
Vladislavův ulice
Vodičkův ulice
Tochovice
Mirovice
29
article
— Úmrti. Česká menšina v Liberci utrpěla
velmi těžkou ztrátu. Dne 25. t. m. zemřel jede
z nejzasloužilejších jejich pracovníků. pan Petr
Mráz, obchodník se suknem. Pohřeb koná se
v pondělí o 3. hod. odpol. Zvěčnělý založil tam
před 19 lety svůj závod, jejž vedl s nevšední obe-
zřelostí, tak že dodělal se, ač vždy jako neohro-
žený Čech vystupoval, značného stupoě blahobytu.
V životě menšiny hned od začátku hrál důležitou
roli. Postupem času zasedal ve výboru témě
všech národních spolků. Byl starostou Sokola.
členem výboru České záložny, starostou politi-
ckého klubu, pokladníkem odboru N. J. S. a České
besedy, členem výboru prům pokrač. školya
posléze náměstkem starosty České besedy. Řídil
několikráte práce při sčítání lidu, agitace o volbách
do sborů zákonodárných, do obchodní komory
úrazovny. Byl štědrým podporovatelem národních
účelů, zejmena spolku »Karolina Světlá«. Hájil
vždy do krajnosti jazykovou rovnoprávnost u magi-
strátu a státních úřadů. Největší zásluhy získal si
jako náměstek starosty České besedy, kterou
uchránil velkých škod a ztrát. Při veškeré téte
mnohostranné činnosti byl velmi nezištný a skromný,
nežádaje nikdy za platné služby pro sebe uznání
a přednosti. Budiž mu čestná pamět.
— Pohřeb. Učitelka mateřské školy u sv. Vol-
těcha sl. Marie Kaisrova, jejíž náhlé úmrtí
vzbudilo na celém Vyšehradě hlubokou soustrast.
byla včera odpoledne pochována k věčnému od-
počinku na posvátném Vyšehradě. Celý Vyšehra
ji želel a celý Vyšehrad tělesné ostatky její do-
provodil ke hrobu. Stříbrná rakev, v níž zesnulá
učitelka odpočívala na katafalku v kostele sv.
Mráz
Sokol
Kaisrův
Liberec
Čechy
Vyšehrad
Český záložna
Český beseda
spolek » Karolina Světlá
30
article
Trojice v Podskalí, byla obklopena množstvím
vonných květin, které zejména snesla drobotina.
o niž zesnulá ve školce s nevýslovnou něhou pe-
čovala. Nádherně věnce doplňovaly dekoraci ka-
tafalku. Nejen kostelík, ale i celé prostranství před
ním bylo smutečními hosty přeplněno. Pohřební
obřady vykonal farář P. Víšek, načež byla rakev
snesena do čtyřspřežního vozu pohřebního. Z
rakví ubírali se zarmoucení rodičové a příbuzní
načež následovali smuteční hosté pp. náměstek
primátora měst pražských cís. rada J. Schrötter.
inspektor mateřských škol a městský rada Bolina.
m. r. Slavík s chotí, městský rada V. Šmakal. ho-
spodářský inspektor mateřských škol a předsed
Řemeslnicko-živnostenské besedy s chotí, m.r
Hodek, pí. Augustinová, předsedkyně komitétu
dam nad opatrovnami. V plném počtu vyprovodily
zesnulou družku učitelky z mateřské školy u sv.
Vojtěcha: ředitelka sl. Siebrová, učitelky slečny
Fučíková. Novotná, Márová, Žižkovská a Knotová.
za Jednotu učitelek mateřských škol sl. Kratochví-
lová a Havlíčková. Dále doprovodily na posledni
cestě zesnulou členky ženského odboru vyšehrad-
ského „Sokola“ s náčelnicí O. Fučíkovou, členové
vyšehradského „Sokola“, v zastoupení zdravotníh
referátu obce pražské, kde otec zesnulé působí.
pp. rada dr. Froněk, rada Řehák, sekretář K. Ma-
šek, členové vinohradského „Hlaholu“, zástupcově
obcí Vys. Újezda a Malého Břevnova, vrchní revi-
dent Matějka, mag. sekretář dr. K. Heller, poklad-
ník v. v. V. Ulrich, starosta společenstva lakýr-
níků Vocel se členy výboru, sekr. Kytler a rodí-
čové dítek, navštěvujících mateřskou školu u sv
P Víšek
J Schrötter
Slavík
Hodek
Augustinová
svatý . Vojtěch
Fučíková
Novotná
Márová
Havlíčková
O Fučíkův
doktor
Froněk
Řehák
K ma
Matějek
K Heller
V Ulrich
Vocel
Kytler
Podskalí
Újezd
Břevnov
mateřský škola a městský rada Bolina . m
Sokol
Hlahol
31
article
Vojtěcha. Podél rakve tvořili špalír členové Svato-
václavské jednoty z Vyšehradu. Když byla rakev
s tělesnými ostatky zesnulé spuštěna do hrobu.
množství vonných květin pokrylo rakev.
— školní odbor obce pražské konal schůzi na
radnici staroměstské dne 21. t. m. za předsedni-
civí náměstka c. r. Schröttra. Referentem byl
mag. r. dr. Fr. Horák. Vyřízeny žádosti rodičů
za přijetí dítek do německých škol pražských. K
žádosti místních spolků hradčanských usneseno
vykonati šetření stran postavení nové ob. školy
na letenské pláni a zároveň stanoviti již místo pro
budoucí školní budovu. Spolku „Světlá“ povoleno
v zásadě propůjčiti místnosti k zařízení vyšší ho-
spodyňské školy, která však nejspíše otevřena
bude až rokem příštím. Oznámeno, že zemská ko-
mise ohlašuje příspěvek zemský k řádnému ná-
kladu škol. okresu pražského na rok 1914 částkou
19.000 korun místo účtárnou městskou zjištěných
113.000 korun, čímž ovšem příští rozpočet značně
zatížila. Usneseno doporučiti měst. radě delinit.
Vojtěch
Schröttra
doktor
Francie
Svata
32
article
přikázání sil učitelských na I. a III. obec. školu
chlap. v Libní na Palmovce. Pro úbytek počtu
hodin industr. vyučování nelze letos zříditi žádné
nové místo definit. učitelky. Povoleno zříditi kurs
jazyka ruského, na nichž vyučují prof. Markovin
a sl. Němečková po 6 hod. týdně jako loni. Te
kursy pro nevýřečné byly opět k schválení dopo-
ručeny. Schválena remunerace za vyučování jazy-
ka německého částkou 31.050 K. rovněž remune-
race za vyučování náboženských vyznání. Míst-
nosti paedagog. musea v čp. 111-IV. budou opra-
veny. Tělocviku dítky ze školy maltánské budou
se učiti v malostranském Sokole dle vzájemné do-
hody. Povolena mimořádná dotace novým školám
na učeh, pomůcky a polřeby z dotace pro příšte
rok. Usneseno zařaditi do rozpočtu určitou polož-
ku pro stavbu škol. budovy pod Petřínem na Malé
straně, dále pak dožádali stavební úřad za dobro-
zdání o postavení III. patra na škol, budovu u M
Markovin
Němečková
Libeň
Palmovka
Petřín
Sokol