ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 548b1f00-8f42-11dd-b46b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 132, place 52, org 28, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY.
3 masthead
27. října 1913. číslo 295.
4 article
Když Němci dělají obstrukci na zemském sněmu a činí nemožným každé jednání sněmu v širších mezích i zemského výboru, hojí se n říšské radě, oni, protože dělají obstrukci na zemském sněmu, proto nedělají obstrukci v parla- mentě. Nemají heslo „bez zemského sněmu žádná říšská rada“, naopak, čím více dělají obstrukei v Čechách, tím usilovněji a pevněji podporují vlá- du na říšské radě, aby je vláda svou státní správou chránila proti všem zlým následkům obstrukce. Oni to ovšem mohou dělati a vědí také, že je naivností mysliti, že by se jejich obstrukce na zem- ském sněmu mohla zmoci. S jedním maršálkem a s německým místopředsedou se nepřemáhá žádná obstrukce. Těžko se přemáhá obstrukce se 7členným předsednictvem. Jakmile jednou maršá- lek král. Českého prohlásil za přípustné všechny ty směšné německé návrhy na dovolenou, čtení petic, jmenovité hlasování o všech těch hloupo. stech — je po měm soudu násilným způsobem ve sněmovně německá obstrukce nepřemožitelná. To- ho si musíme být vědomi. Německá obstrukce by se mohla bez dohody odstranit, jen změnou jednacího řádu (Souhlas.). Leč všichní ti, kteří tolik křičeli o porušení zemského zřízení v nái prospěch, jaké se mělo stát zřízením komise č. I..
Němec Čechy
5 article
nebudou a nemohou přece nyní chtít, když tolik o svatosti a nedotknutelnosti Schmerlingovského zemského zřízení hlásali, aby bylo zemské zřízení toto ještě jednou porušeno tím, že by vláda oktrojovala jednací řád. To jsou nemožnosti ne- hledě ani k tomu, že by se k tomu žádná vláda neodhodlala, poněvadž žádná není dost silná, aby se potom bránila ono mu vzryvu elementárního německého odporu, který bychom musili očekávat a na který ve Vídní ještě z dob Badenových ja- zykových nařízení pamatují více, než skutečně zasluhuje. Neklamejme se o tom, že skutečně po- moženo může býti král. Českému jen tehdy. když oba národové společnou doho- dou najdou základnu, na které je možno, aby vodle sebe pracovali, ane- bo nenajdou-li jí, když zjedná pořádek oktrojem vláda. JJen tak možna je náprava. A nedojde-li k ní těmito cestami, pak budeme mít c. k. komisariát do nekonečna a nase autonomie utrpí nejstrašnější ško- dy, jaké si vůbec dovedeme předsta- vit. A mně se zdá, že na německé straně je pře- vážné mínění, že cesta oktrojem je pohodlnější Já bych si jínak nedovedl vysvětlit vše, co Němei dělají. Nemohu přece věřit papírovým resolucím ně- meckých měst, že nemohou jiti do vyrovnání, po- něvadž je kn. Thun místodržitelem král. Českého. To je věc, o které páni Němci do nedáv na ještě pranic nevěděli. Thun není přece Čech. Thun je Němec, sám to každému prohlašuje.
Badenův Thun Němec Vídeň Čechy
6 article
A jestliže Němci nemohou snást místodržítele, je- hož jedinou snahou je, aby byl v zemi mír a pokoí a který ve své spravedlnosti k oběma národům jde do takových krajností, že až někdy nám se proti tomu bouří všechen cit, jestliže Němci nemchou jít do vyrovnání, protože je v zemi místodržitel, kte- rého my sice nemůžeme počítat za svého, ale ke kterému máme aspoň tolik důvěry, že se nedo- pustí žádné nespravedlnosti proti nám, a jestliže Němci proti tomuto místodržiteli zdvihají odpor. že jim neschválil nějakého německého pachtýře proto, že zadání nájmu Čechovi bylo pro stát resp. příslušnou nadací lepší, jestliže tedy pro ta- kovéto maličkosti Němci „nemohou“ jiti do vyrov- nání, pak musím jako rozumný člověk, jenž počítá s fakty, nutně soudit, že celé počínání Němců je docela obyčejná záminka, aby do vyrovnání jít — nemusili. (Výborně! Potlesk.) To je také ještě na jiném případě vidět. Něme chtějí „informovat“, jak jsme se dočetli v něme- ckých listech, celou veřejnost německou resp. ně- mecko-nacionální svaz o všech svých požadavcích v Čechách. To znamená, že patrně chtějí, abychom jednali o všem. My chceme, jak se samo sebou roz- umí, jednati o všem, aby všechny sporné otázky byly mezi námi vyřízeny. Lze však myslit, že od- straníme komisariát tím, že dnes nakupíme si celý komplex sporných otázek do té míry, že je nebude lze překročit, a to otázek naprosto dosud nezra- lých, poněvadž pro ně chybí předpoklady nového uspořádání jak zemského výboru, tak jazykových poměrů v Čechách? Tu je neklamný důkaz, že Němci do vyrovnání jíti nechtějí, neboť chtějí oktroj. (Souhlas.) Tu nám docela nic nelimponuje, jestliže „N..
Němec Čecho Čechy
7 article
Presse“ pláče jako stará hříšnice nad absolutis- mem. (Souhlas.) To je docela obyčejné farisejství. Ti Němci, které ona nejvíce hájí se už nemohou dočkat chvíle, kdy se začne oktro- jovat. A proč? Protože doufají, že vláda uháji oktrojem alespoň tolik, co by oni dovedli uahájie v jednání vyrovnávacím. Počítají na Vídeň, na ví- deňské kruhy, na německou byrokracii, na sílu německé žurnalistiky ve Vídni, počítají s jejich vídeňáctvím, které za hranicemi bude dělat ně- mecké veřejné mínění, a myslí si, že to s nimi ni- kdy nemůže dopadnout hůře, provede-li vláda oktroj, než kdyby dělali vyrovnání sami.
Němec Vídeň
8 article
A je-li takováto sítuace, velectěné shromá- žděni, je rozumnou politikou zrovna v tomto mo- mentu přímo hnát útokem proti vládě a vhánět ji do rukou Němců, aby se vyplnila všechna přán německá po oktroji? Není spíše povinností české politiky, aby zrovna v této chvíli celým svým po- stupem udělala vládě nemožným, aby oktrojovala proti Čechům? (Výborně! Hlučný potlesk.) To je povinností české politiky. A myslí-li někdo, že se vládě udělá nemožným, by oktrojovala proti nám, tím, že budeme dělat v parlamentě nejostřejší oposicí a na ulicích křičet, musím řícl, že já v tyto zbraně nevěřím. Čím více budeme dělat v parla- mentě oposici, tím více se semknou druzí, a my budeme mít proti sobě „Arbeitsmajoritu“ jako za Bienertha. Budeme se utloukat v prázdné oposici a vláda bude dělat vše, co budou Němcí chtít.A našich demonstrací na ulicích — těch se už vůbee nikdo nebojí. Takové jsou poměry. Proto musím říci, že po měm soudu ta všechna politika, která hlásá dnes nejostřejší boj proti vládě, nikterak neodpovídá tomu, co dnes český národ skutečně potřebuje. [Výborněl Bouřlivý potlesk.) (Pokračování.) Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný a do- brovolnou dišeiplinou výhradný národní kolek če- ský, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrné podpory nejdůležítějších účelů celoná- rodních vůbec a menšinových zvláště. Konej každý. samosprávné a peněžní korporace, spolky i jednot- livci také zde svou národní povínností Národní kolky a účtenky kupujte v místních prodejnách
Němec Čecho Arbeitsmajorit Bienerth
9 article Bouřlivá veřejná schůze učitelstva.
Bouřlivá veřejná schůze učitelstva. [Od zvl. zpravodaje »N. L..e) Nespokojenost učitelstva se stálými průtahy úpravy jeho poměrů propuká nyní na veřejných schůzích protestních, k nimž popud daly zemské organisace učitelské, t. j. Zemský ústřední spolek jednot učitelských, Jednota učitelů měšť. škola Jednota učitelek, v nichž soustředěno je veškero učitelstvo mimopražské. Učitelstvo pražské a před- městské není ve své většině členem zemských or- ganisací a organisováno je ve Svazu učitelských spolků a sdružení Velké Prahy. I tato organisace však účastní se živého sociálního hnutí učitelského a uspořádala včera v neděli 26. t. m. ve velké dvoráně Měšťanské besedy profestní schůzi, jíž zúčastnilo se velké množství učitelů, učitelekz Prahy a předměstí. Z poslanců byli přítomni pp. vlád. rada dr. Metelka, říš. poslanec Čech. Klofáč. Baxa a Němec. Radu král. hl. města Prahy zastupovali pp.: řed. Bolina, Emler. Kreutzer a Slavík. Za zemský svaz úřad- nický přítomen byl p. prof. Klapálek, za město Žižkov řed. Frydrich a j. v. Omluvili se po- slanci pp. říš. poslanec dr. K. Kramá ř. starosta kr. hl. města Prahy dr Groš. posl. dr. Pre! ss. inž. Neumann a členové měst. rady Jirou sek a dr. Jeřábek. Schůzi zahájil předseda Svazu uč. spolků Vel- ké Prahy p. odb. učitel Jan Velleký. Akcentuje v proslovu, že po rozpuštění sněmu nuceno je uči- telstvo odvolati se k veřejnosti a říš. poslancům Schůze má dokumentovati, že to, co přednáší vý- bor poslancům, vládě i autonomii, je hlasem vše- ho učitelstva Velké Prahy. (Souhlas.) Když zvoleni předsedy schůze odb. učitelp.
doktor Metelka Klofáč Baxa Němec Emler Kreutzer profesor Klapálek Frydrich Groš Pre Ing Neumann Jeřábek Velleký Praha Čechy Bolina Žižkov svaz učitelský spolek sdružený Velká Praha svaz úřad svaz učit Vela Velká Praha
10 article
Václ. Čihák z Král. Vinohradů, a sl. Pokorná. odb. učitelka ze Žižkova, ujal se slova referení odb. uč. p. Jan Velický. Učitelé nyní při po- čátku škol. roku, pravil, nemohou mysliti na práci ve škole, ale nuceni jsou sháněti soukromým vy- učováním, večerními i neděl. hodinami prostřed- ky existenční a nedělní odpůldne věnovati must rozčilujícím schůzím. Učitelstvo doháněno je ke shánění almužny u zemské správní komise. Časo- pisy učitelské jsou nyní smutným dokumentem zoufalého vření v učitelstvu. Účitelstvo ztrácí smysl pro morálnost, hrozí resistencí, stávkou tedy mstou, chce vyvolati veliký kulturní skandál před celou Evropou. Národ, poslanci i vláda pod- ceňovali volání učitelstva a odkazovali je až na dobu po rozřešení politických sporů národnost- ních. Řečník nesouhlasí s cestou, kterou naše ve- doucí strany politické naznačovaly jako jedině úspěšnou, t. J. vyrovnáním k dělnosti sněmovní a tou k úpravě platů pčitelských. Praví, že něco ji- ného je dělnost sněmu vůbec a dělnost pro vy- řízení otázky učitelských platů. Učitelé musí pro- testovati proti každému junktim úpravy svých plátů s otázkami jinými, ať tak činí strany ně- mecké či české nebo vláda. (Bouřlivý souhlas.)
Václ Čihák Král Velická Žižkov Evropa
11 article
Učitelstvo zná jen jediné junktim: úprava a pří- slušná úhrada zemského školního rozpočtu, který je samostatným a dá se samostatně vyříditi i fon- dovati. Učitelstvo nechce býti odkazováno teprv na výsledek vídeňských smiřovaček a Svaz učitelů Velké Prahy jako odborová organisace zná jen vyrovnání národa s učitelstvem. (Souhlas.) Vysky- tuje se projekt provisoria na zažehnání pasivní resistence. Ale provisorně mohl pomoci již zem. výbor a mohou pomoci i obce. Kdyby v Praze zvý- šila se přírážka o 1%. vybylo by na zlepšení učí- telstva 170.000 K a přece by poplatníci platili na každých 10 K jen o 10 hal. více! Poslanci měli dle volání učitelstva před zavedením komisariátu za- bezpečíti učitelstvu kvotu z výnosu nových daní.
Praha svaz učitel Velká Praha
12 article
Učitelstvo protestuje, že vláda předčasným rozpuštěním sněmu vzala sněmu přiležitost, aby učitelskou záležitost skoncoval. Vláda nejednala s učitelstvem upřímně. Zavádějíc komisariát do- volávala se učitelské nouze, ále nedala komisi prostředky na její úplné odvrácení a odbývá učitelstvo zbytky. Učitelstvo však potřebuje zá- konné a řádné úpravy, aby zmizela neslýchaná až 15letá služba zatímní, aby zkrácena byla 42letá služba v otravné a nervy rozrušující atmosféře učeben, aby zabezpečil se klidný odpočinek se- šedivělým učitelům a učitelkám dosluhujícím, aby postaráno bylo o vdovy a sirotky. Proto učitelstvo potřebuje brzkého svo- lání sněmu a protestuje proti pro- dlužování neústavního mezivládí v Čechách. Jménem učitelstva končí apelem na občanstvo. politické strany a poslance, aby se spojili ke společnému nátlaku na vládu za příčinou rych- lého svolání sněmu ku provedení úpravy právních poměrů učitelských. Dále vyslovuje a odůvodňuje požadavek, aby říšští poslanci podporovali změnu § 55. říš. zákona (XI.—VIII. hodnostní třída učitelům) a finanění reformy na opatření prostředků pro zvýšení učitelských platů. Konečně apeluje na obecní a městská zastupitel- stva, aby v době přechodní dala učitelstvu do- brovolné příplatky. (Potlesk. Souhlas.) Za učitelstvo žižkovské ujal se slova učitel pan Bíma. Kdežto hlavní referent učitel Velický mluvil sice ostře, ale formou vážnou, vyjadřoval se pan Bíma po způsobu demagogických řečníků.
Bím Velická Čechy XI
13 article
Praví, že učitelstvo musí si pomoci samo, vlastní silou. České učitelstvo je placeno nejhůře z uči- telstva v Rakousku a žižkovské nejbídněji z Velké Prahy. Líčí smutné postavení učitelů zatímných špatný postup a uvádí drastickými slovy příklady neurovnaných poměrů školských na žižkovském okrese a to přeplněnost tříd, nedostatek škol a po- mocných tříd a pod. Jsou-li hoší na Pankráci v Libni nezvedení, praví řečník, pak přísahám (i. že »první apači vyjdou ze Žižkovael Řečník rozhorluje se proti poslancům vůbee Nevymohli-li poslanci v konstitučním státě žá- doucí opravy, jakou je zlepšení hmotných poměrů učitelských, pak buď tak učiniti nechtěli neb ne- mohli. Když nechtěli, pak nám měli říci, že jim čerta záleží na nás a že jim jde jen o zájmy vlastní. Anebo nemohli získati si tolik váhy aby učitelé v bohaté zemi české měli zabezpe- čenou existenci, a pak ať toho bez rozdílu stran a národnosti nechají a ať udělají v parlamentě místo lidem schopnějším a poctivějším (ll). Potěchto slovech nastalo ve shro- máždění veliké vzrušení. Shromáž- ění bouřlivě tleská, ozývají se vý- křiky. Poslanec Čech živě gestiku- luje, rozhorleně volá na předsedu- »Tohle si nedáme líbit, volejte ho ku pořádku, nebo odejdemel« Poslanee Němec rozhorlen volá: »Nemáte brát v pochybnost poctivost.«. Posl. Klofáč zřejmě rozhořčen volá na předsedni- etvo. Veliké vzrušení. Poslanci Čech Němec a Klofáč vstávají a demon- strativně opouštějí schůzi. Také vl rada dr. Metelka odchází. Předsed- nictvo jeví patrné rozpaky. Ve shro- máždění burácí bouře potlesku ozývají se výkřiky.
Němec Posl Klofáč Čo doktor Metelka Rakousko Velká Praha Pankrác Libeň Čechy Předsed
14 article
Když nastalo utišení, ujala se slova paní Hloušková, choť učitele, a klidně, věcně, pře- svědčivě a namnoze dojemně líčila na základě svých účetních záznamů hrozný stav učitelské ro- diny. Za učitelstvo pensionované mluvil p. říd. uč. Teplý a žaluje do nedostatečné výměry vý- služného Jménem Svazu úřad. besed mluví pak předseda p. prof. Klapálek. Vyslovuje hnutí učit. sympathie, ale vytýká učitelstvu oportunis- mus, podlézání těm, kdo rozhodují, uhýbáni a sle- vování požadavků. Radí k neústupnosti. Učitel- stvu se nepodařilo celou jeho akci vzbudíti v ši- roké veřejnosti porozumění pro úpravu platů. Všichni gažisté musí se tudíž semknout. Nechci. aby se s poslanci jednalo, jako dnes se jednalo zde. Moudrý člověk volí lidi, kteří mají pro zlep- šení nedostatků porozumění. Chce-li učitelstvo dosíci, aby takoví zástupci byli zvoleni, musí se semknout s úřadnictvem v jednu organisaci, a tou jsou úřadnické besedy. (Potlesk.) Na konec ještě p. uč. Liznar vylíčil ne- dostatky elaborátu stálé komise školské a uka- zuje, že učitel byl by placen hůře než státní zří zenec bez jakéhokoliv studia. (Potlesk.
Hloušková profesor Klapálek svaz úřad
15 article
Předseda Svazu uč. Vel. Prahy odb, uč. Ja Velický vyslovuje politování nad intermezzem. jež se na schůzi událo. Praví, že již jednou a to před 13 lety čeští poslanci ze schůze učitelstva pražského, v téže místnosti konané, odešli, když byli tázání, jsou-li pro návrh sociálních demokratů. aby učitelé měli stejné platy s úřadníky. Mluvil- učítel Bíma o poctivosti, pak myslil tím, zdali poctivě dostáli svým slibům (Potlesk) a o tom budou rozhodovati voliči. Řečník lituje, že poslanei nepoužili příležitosti a nevysvětlili, jak tedy po- ctivě to s učitelstvem myslí Poslanci jistě uznají, že neměli odejit a měli míti ohled, že jest učitelstvo krajně roztrpčeno Řečník konstatuje, že shromáždění se chovale vzorně a radí, aby se nadále zdrželo projevů které by mohly věc ještě přiostřiti. (Potlesk.) Na to příjata byla jednomyslně tato resoluce Učitelstvo a občanstvo Velké Prahy na veřejné schůzi 26. října 1913 v Praze usnáší se na tomto prohlážení: Protestujeme proti zmaru zákonné úpravy právních poměrů učitelských předčasným rozpu- štěním sněmu a odkládáním voleb do nového sněmu; protestujeme proti slučování učitelské otázky s otázkami politickými. Vyzýváme c. k. vládu, aby co nejrychleji přikročila k novému svolání zemského snému, který by provedl úpravu učitelských právních poměrů s příslušnou úhra- dou vyšších nákladů- Žádůme všechny politické strany české, pp zemské a říšské poslance, aby se spojili ke spo- lečnému nátlaku na vládu v naznačeném směru Žádáme pp. říšské poslance všech stran, aby podporovali změnu § 55. říš. zákona škol. dle usnesení vyučovacího výboru ze dne 30. května r. 1912.
Bím Praha svaz učit
16 article
Žádáme obecní a městská zastupitelstva Velké Prahy, aby použivše zmocnění zákona, aspoň pro přechodní dobu doplnily učitelské platy na dů- stojnou výšl.« Schůze po přijetí resoluce byla skončena. Ke včerejší bouřlivé schůzi učitelstva Velké Prahy dostaváme od jednoho z účastníků- učitelů (jméno v redakci) tento dopist »Račte mi dovoliti, abych několika slovy vylíčil dojem, jaký jsem citil při exodu přítom- ných pp. poslanců na nedělní schůzi. Byl to — stud! Ano, stud za beztaktní přím jednání učitelstva, které pozva vši si poslance do schůze, přípustí, aby lam byli uráženi a pak aby jim byl — vynadáno. Hlavní vinu bych dával cha- bému vedení se strany předsednictva, jek mohlo jistě rázně a ihned postarati se o řádně vysvětlení výroku mladého kolegy žižkovského jenž na konci schůze sám o své újmě prohlašoval že naprosto se nechtěl dotknouti cti jednotlivých poslanců a vysvětloval, že svůj výrok „o nepocti- vém jejich jednání“, jimž se posl. Čech i ostatní cítili právem tak těžce dotčeni, mínil docela jinak
Praha Velká Praha
17 article
Všem rozvážným lidem bylo opravdu líto, že se- smekla se schůze tak slibně započatá tam, kde ji nechtěl jistě nikdo míti, leda snad několik skoro nepříčetných odpůrců naší strany, kteří každému snad všecko a vždycky odpustí, jenom straně mla- dočeské nic. Inu, ta strana nemluví frází, není de- magogická, ta strana stará se vážně proti všem ostatním stranám českým na př. o řádné projed- nání a přijetí malého finančního plánu, jimž se pomůže nejen úřadnictvu tím, že umožněna bude služební jeho pragmatika, ale také i učitelstvu. ježto získanými úděly zbylo by na zemí českou téměř 4 miliony korun, částka to jistě ne zrovna nejnepatrnější, která kdyby se snad už letos jako „výpomoc z nouze“ rozdělila mezi strádající uči- telstvo (na osobu by připadlo asi 200 K), jistě by nebyla odmítnuta. (Nebylo proto snad vhod ne s úsměškem se o této „výpomoci“ zmiňovati.) Vůbee schůze rozhodně zklamala všechny vážné a stříz- lívě myslící lidi, kteří třebas jako všichni ostatní jsouce nanejvýš rozrušeni a roztrpčeni zoufalým přímo stavem mezi učitelstvem zavládnuvším, přece jenom nemohou a nikdy nesouhlasí s toute neroz- umnou taktikou, která ze slepé zášti strannické uráží nám naše opravdové přátele, kteří se naší věci ujímají vždy a všude, neslibujíce ovšem ni- čeho, čeho splniti nomohou. A je opravdu smutné. že mezi učitelstvem mohou se vyskytnoutí a celé schůze ovládnouti živlové, kterým snad imponují bombastické schůze rázu radikálničících stran. kteří se však vážnému, střízlivému a zodpověd- nému debatování vyhnou na sto honů. A takovito živlové — nikdo jinýl — byli příčinou, že po- slanci na schůzi přítomní těžce uraženi a jistě do duše roztrpčení opouštěli schůzi učitelstva Velké Prahy. Zda tím bylo věci naší poslouženo, budlž ponecháno soudu nestranných a střízlivých lidí
Velká Praha
18 article
I. manifestační sjezd staveb- ních živností v Praze. V přednáškové sini Obecního domu král. hl. města Prahy shromáždili se včera dopoledne velmi četní zástupcové živnostenských korporaci sta- vebního odvětví, aby se zúčastnili druhého maní- festačního sjezdu, svolaného svazem zaměstnava- telů stavebních pro země koruny české v Praze Starosta svazu p. Frant. Schlaffer, archi- tekt a stavitel, v úvodním proslovení pravil: Ne- utěšené poměry hospodářské, zaviněné známými neblahými událostmi politickými, byly ústřednímu výboru svazu našeho pohnutkou, aby vás svolal k tomuto druhému sjezdu. Všeobecná krise hospo- dářská doléhá velmi krutě také na naše živnosti a podniky a poněvadž tím nejsme vinni my, nýbrž činitelé jiní, musíme konečně pronésti na patřičné adresy svůj varovný hlas. Stavební živnostnictvo jakožto jeden veliký celek představuje v životě ho- spodářském naší země a státu vedle obchodu a průmyslu jednu z největších složek a musí tudíž zájmů našich i v zájmu státu samého příslušnými kruhy býti také konečně dbáno. Vítám vás co nejsrdečněji jménem svázu našeho a projevuji vřelé přání, aby dnešní naše manifestace vyzněla jako naprosto jednotný a mohutný apel ke všem oněm činitelům veřejným, kteří hlavně jsou vinni dnešní bídou, ježto jen takovýmto projevem dosíci může- me patřičného respektu. Předseda uvítal zejména následující účastníky sjezdu: za akční výbor národní strany svobodo- myslné pp.: Fr. Kratochvil, říšský poslanec, Václ. Hodek, mistr tesařský. Vilém Hrubý, mistr čalou- nický. Václav Troníček, majitel závodu instalatér- ského. Jan Kamelský, tajemník živn. odborů ná- rodní strany svobodomyslné; za obchodní a živn. komoru v Praze pp.: inž. Boh. Bečka, Fr. Krato- chvil; za spolek architektů a inženýrů pp.: inž. dr.
František Schlaffer Kratochvil Václ Hodek Hrubá Troníček Kamelský Ing Bečka Krato Praha Francie obecní dom král svaz p svaz můj pohnutka výbor národní strana svoboda
19 article
Ant. Klir, profesor čes. vys. školy technické a předseda spolku, inž. Vilém Dvořák, stavební rada kr. hl. města Prahy. Václav Rejchl, za měst. radu král. věn. města Hradce Králové. Ráchard Šan- trůčka, vrch. stav. rada a člen městského zastupi- telstva Král. Vinohradů, Václav Hodek, stavební inženýr a prokurista u fy. M. Blecha, za městskou radu v Karlíně. Říha Richard, architekt a stavitel. za městskou radu v Žižkově; dr. Adolf Ottis, i- struktor živn. společenstev v Prazej za praesidium rady král. hl. města Prahy pp.: Fr. Hodek, měst. radní. Jos. Jánský a obec. starší Václav Novotný Čáp Václav, místr zednický, za živnostenský od- bor nár. strany svobodomyslné ve Vršovicích: inž. dr. Rud. Zvěřina, řed. staveb. úřadu měst. v Plzni. za kr. m. Plzeň: za Zem. jednotu čes. obch. gremia: JUDr. Fr. Samek: Tayerle Rudolí za odb. sdruž. českoslov. v Praze: Nerad Josef, zástupce českosl. odbor. sdružení: dr. Karel Baxa, říšský a zemský poslanec v Praze, za klub poslanců nár. sociálních na radě řížské; Novák Jaroslav, koncipista obch. a živn, komory v Praze: Antonín Raucha, tajemník lakýrníků, za nár. odbor sdružení dělníků lakýr- nických: JUDr. Vilém Pospíšil, náměstek ředitele městské spořitelny pražské: Alois V. Tučný, ta- jemník za Českou obec dělnickou: dále zástupcové akčního a výkonného výboru živnostenského ná- rodní strany svobodomyslné; sdružení mistrů tru- hlářských pro král. Vinohrady; odborové sdružení
Ing Dvořák Rejchl Hodek M Blech Říha Richard doktor Ottis Novotná Čáp Václav Ruda Zvěřina JUDr Samek Baxa Novák Rauch Pospíšil V Tučná Praha Hradec Králové Ráchard Šan Karlín Žižkov Jánská Vršovice Plzeň Francie živnostenský ný
20 article
českoslovanské v Praze; sdružení mistrů truhlář- ských v Praze a okoli; dále zastoupena veškerá společenstva stavební a příbuzných odvětví v Pra- ze a obcích sousedních. Přednášky proslovili pp. dr. inž. Karel Sk o kovský, dr. Rudolf Pulkrábek a inž. Plich- ta, načež p. V. Čáp přednesl následující resoluci „Sjezd delegátů podepsaných korporací sta- vebního živnostnictva na schůzi, svolané Svazem zaměstnavatelů stavebních pro země koruny če- ské v Praze, pojednav o příčinách dnešního nebla- hého hospodářského stavu, který v řadách staveb- ního živnostnictva jest již kritickým, usnáší se jednomyslně na tomto projevu- 1. S politováním prohlašujeme, že přes nesmí né oběti, jakýchh vyžaduje náš stát od obyvatel- stva k účelům vojenským, neděje se se strany na- šich vlád téměř ničeho, čímž by hospodářský roz- voj obyvatelstva se podporoval. Protestujeme tedy proti tomu, aby činno státu vyčerpávala se ve snaze, dosící povolení po- třebných peněz k účelům vojenským, avšak aby o hospodářské, kulturní i sociální potřeby obyva- telstva postaráno bylo nedostatečně Protestujeme nejrozhodněji proti zahraniční politice, která nejen nepřinesla obyvatelstvu říše pražádných výhod, nýbrž způsobila všeobecné o- chromení ve stavebnictví, v obchodu i průmyslu. zničení zahraničního vývozu, všeobecný nedosta- tek peněz a finančně i politicky nás úplně isolo- vala.
doktor Ing Karel Sk Pulkrábek V Čáp Praha
21 article
Protestujeme dále proti tomu, že finanční krite v zemi české oddálena byla vládou suspensí naší ústavy, ač bylo možno užíti pomocných prostředků jiných. Prohlašujeme, že, jakožto stav nejtíže trpic neurovnaností poměrů v hospodářství zemském říšském, vítáme upřímně veškeré snahy, směřujíc k docílení národnostního smíru, připojujeme však s veškerým důrazem, že souhlasiti můžeme jen s smírem spravedlivým, při němž by práva našeho jazyka a jednota i nedílnost našeho království zů- staly nedotčeny. Zdůrazňujeme, že zejména my. čeští stavební živnostníci, uvedenými poměry trpí- me nejvíce.
22 article
2. V poměru k veliké poplatnosti českých zemt a našim potřebám jsou investice státní v oboru staveb inženýrských i pozemních naprosto neuspo- kojivé. Upozorňujeme zejména na pověstnou již nedostatečnost, ba zehátralost státních budov škol- nich i úřadních, a právě v posledních dnech přiho- divší se sřícění stropů v místnostech našich vyso- kých škol technických v Praze dokazuje, že ne- udržitelné tyto poměry u nás stávají se již evrop- ským skándálem 3. Činnost Rakousko-uherské banky, která ze- jména v nynější krisi postavila se na nejpříkřejš stanovisko vůči stavebním úvěrům všého druhu. přiostřuje se proti nám Čechům způsobem stále nespravedlivějším. Naše peněžní ústavy, poskytu- jící stavební, koinunální a hypotekární úvěr, dochá- zejí se strany státu nepoměrně menší podpory než podobné ústavy zemí jiných Vznášíme tedy na vládu důtklivou žádost, aby křiklavé tyto závady, příslušníků našeho národa se týkající, odstranila a energicky a s všemožným t- rychlením zahájila akci ku povznesení stavebního ruchu u nás, čímž kromě posílení daněmi přetiže- ného našeho stavu mohlo by býti odpomoženo i stále nebezpečněji se vzmáhající nezaměstnánosti našeho technického dorostu a širokých vrstev stavebního dělnictva.
Čecho Praha Rakousko
23 article
4. Vyzýváme veškeré náše příslušníky k orga- nisování se a ke vstupu do Svazu zaměstnavatelů stavebních, jakožto centrální naší organisace, urče- né k hájení našich zájmů. Z téhož důvodu schva- lujeme návrh ústředního výboru tohoto Svazu k utvo- ření stálého poradního sboru veškerých korpora stavebně živnostenských, který by určoval jednotný postup a řídil společně akce všech příslušníků našeho stavu. Tomuto sboru ukládáme jakožto nejbližší úkol aby v podrobném podání k vládě důrazně tlumoči veškeré naše zde pronesené stesky a přání a kro- mě toho zejména naléhal na brzkou úpravu staveb- ních řádů a zákona o živnostech, úpravu hypote- kárního úvěru, správné rozřešení, otázky zákona zajištění stavabních pohledávek, zákona o nekalé soutěži, zamezení pozemkové lichvy, úpravu na- bídkových řízení, omezení soukromé praxe stát- ních úřadníků, odstranění provádění staveb v režii státu ald. Resoluce byla schválena a doslovem předsedy p. arch. Schlafíra sjezd ukončen
svaz zaměstnavatel stavební
24 article Politický přehled Země české.
Politický přehled Země české. Německá města a okresy proti místodržiteli Resoluční aparát německých autonom ních korporací proti místodržiteli kníž. Thu- novi jest v plné práci, průměrná denní výroba jsou asi tři resoluce, více méně drastické. V neděli zaznamenány tři z okresu králické- ho, mimoňského a z městské rady rumburské Pasivní resistence učitelstva provádí se také v německých okresech dů- sledně. Zvlášť okázale resistovali učitelé okre- su teplického, do jichž okresní konference do- stavil se jakožto host místodržitelský rada Gräf. Avšak ani jeho přítomnost nezabránil tomu, že učitelstvo nedopustilo ani volby za- pisovatelů, takže museli se funkce ujati za- pisovatelé loňští. Okresní inspektor cís. rada Wenisch za. hájil konferenci pojednáním o sociální bídě učitelstva, o nutnosti a naléhavosti odpomoci avšak jeho vývody nesetkaly se se zájmem a konference skončila za velikého hluku sále.
Gräf Wenisch
25 article Denni zpravy.
Denni zpravy. — Němce bolí naše hlava. „Reichenberge Deutsche Volkszeitung“ vyzvala ve svém včerejšín čísle německé poslance, by věnovali pozornost prý zbytečným snahám o postátnění českých středních škol, městy vydržovaných. K této drzostí překypu- jící výzvě dospěl liberecký list tímto postupem: N střední školy je nesmírně veliký nával také záslu- hou výučovací správy, která nepřekáží mu zvýše ním přísnosti podmínek studijních, což prý ná- ramně je vhod Čechůml Je prý totiž všeobecně známo, že na českých školách středních postupuj žáci podle plánu až do nejvyšších tříd a že př maturitách se prý zkušební komisaři chovají tak vlažně, že prý je to zrovna k neuvěření. O přísno- sti, která v tomto směru panuje prý na středních školách německých, není prý na českých ani stopy Na německých středních školách rozhoduje prý kvalita žáků, kdežto na českých kvantita! A takovým tonem jde to v libereckém listě dál, je aby se mohlo na konec říci, že méně kvalifikovan čeští abiturienti zaplavují státní a zemské úřady na úkor Němců. Vůči tomuto pokusu o diskvalifi- kování českého studentstva můžeme zajisté s nej- lepším svědomím tvrdit, že české student stvo po stránce kvalitativní při nejmen- ším snese každé srovnání se studentstvem něme ckým. A že by vyučovací správa ulehčovala stu dentům českým v tom, v čem dle „R. D. V.“ při- těžuje německým, je německá pohádka z tisíce jedné noci pro politické děti. — K doplňovacím volbám do sboru obecních starších. Místní organisace nár. strany svobodo- myslné na král. Vyšehradě konala 23. t. m. člen- skou schůzi v hostinci u Čečelína. Za neobyčejné
Němec Reichenberge Deutsche Volkszeitung organizace národní . strana svoboda
26 article
návštěvy zahájil předseda p. A. Svatoň schůzi přednesí členské schůzi, že pan dr. Kramář pře- vzal opět vedení ve straně, což bylo s radostí při- jato od veškerého členstva, a dále usnesení sboru důvěrnického ohledně voleb do sboru obec. star- ších s návrhem, voliti dosavadní osvědčené zá- stupce a sice: za I. sbor p. inž. B. Kovařoviče, z II. sbor p. ředitele K. Bolinu, za III. sbor p. sta- vitele Fr. Hodka. Po kandidátních řečech všech tří pánů kandidátů, kteří ve svém programu na- stínili, jaké tužby mají pro král. Vyšehrad, s přá- ním, aby členstvo bylo jim vždy dobrou podporou. čímž jedině se docilí pro všechny vrstvy občan- stva vyšehradského kýženého výsledku, činěny na pp. kandidáty z řad členstva dotazy a přání, nichž p. Václav Hodek ohledně opatřování píce pro 200 koní v obecních dvorech, která objednává se z volné ruky, ač jest zvykem u obce pražské pro každé jiné dodávky tyto opatříti ofertním ří- zením. Rovněž, jak je možno, že novoměstský správce obecního dvora provádí různé práce ře- meslné, spadající v obor živnostenský, sám svými lidmi, jako jsou na př. metaři a podobní.
A Svatoň doktor Kramář Ing B Kovařovič K Bolina Hodek Vyšehrad obec . star
27 article
Pan inž. Pechánek dotazem na pány kandidáty o- hledně koupě michelského velkostatku obcí praž- skou činí důrazné vybídnutí, aby naší zástupci na prvním místě pracovali poctivě a nezištně ve všech otázkách komunálních v zájmu dobré pověsti hlav- ního města království a k uklidnění jeho obyvatel- stva. Dále, aby zejména k tomu působili, aby vy- mýtěny byly všeliké „pomocné síly“ při koupích a podnících hospodářských, jež poplatnictvo přímo obírají a dluhy města Prahy do závratných výš ženou. Další přání, jež přednesli na pány kansidáty pánové Weidiš. J. M. Horn, Hubatius, Hlava, Švej- kovský, Sendler a Novotný zodpověděli a vysvě- tlili pání kandidáti, proč hlasovali pro koupi mi- chelského velkostatku atd. s tím, že v každém ohledu ostatní přání vyřídí k úplné spokojenosti jak živnostnictva, tak úřadnictva a veškerého ob- čanstva na král. Vyšehradě vůbec. Po těchto vy- světleních pánů kandidátů dal předseda hlasovati a přijati za kandidáty jednomyslně: pro I. sbor p. inž. B. Kovařovič, pro II. sbor p. řed. K. Bolina, pro
Ing Pechánek Weidiš Horn Hubatius Sendler Novotná B Kovařovič K Bolina Praha
28 article
III. sbor p. stav. Fr. Hodek. — Po doslovu pana předsedy organisace, který vyzval členstvo jednak. aby v den volby schválené kandidáty podpořilo s poukazem, aby veškeří voličové prošli volební kanceláří, která jest v hostinci „u kotvy (u Vo- šahlíků), schůzi ukončil, nabádaje k čilé agitační práci k volbám — Volební kancelář „Klubu voličů novoměst- ských“ a spojených národních stran pro volby do sboru obecních starších král. hlav. města Prahy pro III. sbor nalézá se v Měšťanské Besedě ve Vladislavově ulici, kdež se ochotně podávají in- formace v záležitostech volebních. Pp. příslušníe národních stran se žádají, aby v den volby prošl touto volební kanceláří a pokud možno k volbě dostavili se v hodinách dopoledních. Volební kan- celář pro II. sbor novoměstský otevřena jest v „Lucerně“ ve Vodičkově ulici — Potvrzená volba okresního starosty. Císař potvrdil volbu JUDra. Bedřicha prince z Schwarzenbergu v Tochovicích za starostu okresního zastupitelstva v Mirovicích.
František Hodek Bedřich princ Schwarzenberg Praha Vladislavův ulice Vodičkův ulice Tochovice Mirovice
29 article
— Úmrti. Česká menšina v Liberci utrpěla velmi těžkou ztrátu. Dne 25. t. m. zemřel jede z nejzasloužilejších jejich pracovníků. pan Petr Mráz, obchodník se suknem. Pohřeb koná se v pondělí o 3. hod. odpol. Zvěčnělý založil tam před 19 lety svůj závod, jejž vedl s nevšední obe- zřelostí, tak že dodělal se, ač vždy jako neohro- žený Čech vystupoval, značného stupoě blahobytu. V životě menšiny hned od začátku hrál důležitou roli. Postupem času zasedal ve výboru témě všech národních spolků. Byl starostou Sokola. členem výboru České záložny, starostou politi- ckého klubu, pokladníkem odboru N. J. S. a České besedy, členem výboru prům pokrač. školya posléze náměstkem starosty České besedy. Řídil několikráte práce při sčítání lidu, agitace o volbách do sborů zákonodárných, do obchodní komory úrazovny. Byl štědrým podporovatelem národních účelů, zejmena spolku »Karolina Světlá«. Hájil vždy do krajnosti jazykovou rovnoprávnost u magi- strátu a státních úřadů. Největší zásluhy získal si jako náměstek starosty České besedy, kterou uchránil velkých škod a ztrát. Při veškeré téte mnohostranné činnosti byl velmi nezištný a skromný, nežádaje nikdy za platné služby pro sebe uznání a přednosti. Budiž mu čestná pamět. — Pohřeb. Učitelka mateřské školy u sv. Vol- těcha sl. Marie Kaisrova, jejíž náhlé úmrtí vzbudilo na celém Vyšehradě hlubokou soustrast. byla včera odpoledne pochována k věčnému od- počinku na posvátném Vyšehradě. Celý Vyšehra ji želel a celý Vyšehrad tělesné ostatky její do- provodil ke hrobu. Stříbrná rakev, v níž zesnulá učitelka odpočívala na katafalku v kostele sv.
Mráz Sokol Kaisrův Liberec Čechy Vyšehrad Český záložna Český beseda spolek » Karolina Světlá
30 article
Trojice v Podskalí, byla obklopena množstvím vonných květin, které zejména snesla drobotina. o niž zesnulá ve školce s nevýslovnou něhou pe- čovala. Nádherně věnce doplňovaly dekoraci ka- tafalku. Nejen kostelík, ale i celé prostranství před ním bylo smutečními hosty přeplněno. Pohřební obřady vykonal farář P. Víšek, načež byla rakev snesena do čtyřspřežního vozu pohřebního. Z rakví ubírali se zarmoucení rodičové a příbuzní načež následovali smuteční hosté pp. náměstek primátora měst pražských cís. rada J. Schrötter. inspektor mateřských škol a městský rada Bolina. m. r. Slavík s chotí, městský rada V. Šmakal. ho- spodářský inspektor mateřských škol a předsed Řemeslnicko-živnostenské besedy s chotí, m.r Hodek, pí. Augustinová, předsedkyně komitétu dam nad opatrovnami. V plném počtu vyprovodily zesnulou družku učitelky z mateřské školy u sv. Vojtěcha: ředitelka sl. Siebrová, učitelky slečny Fučíková. Novotná, Márová, Žižkovská a Knotová. za Jednotu učitelek mateřských škol sl. Kratochví- lová a Havlíčková. Dále doprovodily na posledni cestě zesnulou členky ženského odboru vyšehrad- ského „Sokola“ s náčelnicí O. Fučíkovou, členové vyšehradského „Sokola“, v zastoupení zdravotníh referátu obce pražské, kde otec zesnulé působí. pp. rada dr. Froněk, rada Řehák, sekretář K. Ma- šek, členové vinohradského „Hlaholu“, zástupcově obcí Vys. Újezda a Malého Břevnova, vrchní revi- dent Matějka, mag. sekretář dr. K. Heller, poklad- ník v. v. V. Ulrich, starosta společenstva lakýr- níků Vocel se členy výboru, sekr. Kytler a rodí- čové dítek, navštěvujících mateřskou školu u sv
P Víšek J Schrötter Slavík Hodek Augustinová svatý . Vojtěch Fučíková Novotná Márová Havlíčková O Fučíkův doktor Froněk Řehák K ma Matějek K Heller V Ulrich Vocel Kytler Podskalí Újezd Břevnov mateřský škola a městský rada Bolina . m Sokol Hlahol
31 article
Vojtěcha. Podél rakve tvořili špalír členové Svato- václavské jednoty z Vyšehradu. Když byla rakev s tělesnými ostatky zesnulé spuštěna do hrobu. množství vonných květin pokrylo rakev. — školní odbor obce pražské konal schůzi na radnici staroměstské dne 21. t. m. za předsedni- civí náměstka c. r. Schröttra. Referentem byl mag. r. dr. Fr. Horák. Vyřízeny žádosti rodičů za přijetí dítek do německých škol pražských. K žádosti místních spolků hradčanských usneseno vykonati šetření stran postavení nové ob. školy na letenské pláni a zároveň stanoviti již místo pro budoucí školní budovu. Spolku „Světlá“ povoleno v zásadě propůjčiti místnosti k zařízení vyšší ho- spodyňské školy, která však nejspíše otevřena bude až rokem příštím. Oznámeno, že zemská ko- mise ohlašuje příspěvek zemský k řádnému ná- kladu škol. okresu pražského na rok 1914 částkou 19.000 korun místo účtárnou městskou zjištěných 113.000 korun, čímž ovšem příští rozpočet značně zatížila. Usneseno doporučiti měst. radě delinit.
Vojtěch Schröttra doktor Francie Svata
32 article
přikázání sil učitelských na I. a III. obec. školu chlap. v Libní na Palmovce. Pro úbytek počtu hodin industr. vyučování nelze letos zříditi žádné nové místo definit. učitelky. Povoleno zříditi kurs jazyka ruského, na nichž vyučují prof. Markovin a sl. Němečková po 6 hod. týdně jako loni. Te kursy pro nevýřečné byly opět k schválení dopo- ručeny. Schválena remunerace za vyučování jazy- ka německého částkou 31.050 K. rovněž remune- race za vyučování náboženských vyznání. Míst- nosti paedagog. musea v čp. 111-IV. budou opra- veny. Tělocviku dítky ze školy maltánské budou se učiti v malostranském Sokole dle vzájemné do- hody. Povolena mimořádná dotace novým školám na učeh, pomůcky a polřeby z dotace pro příšte rok. Usneseno zařaditi do rozpočtu určitou polož- ku pro stavbu škol. budovy pod Petřínem na Malé straně, dále pak dožádali stavební úřad za dobro- zdání o postavení III. patra na škol, budovu u M
Markovin Němečková Libeň Palmovka Petřín Sokol