ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 5d6cb610-675c-11dc-a1d8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 17 celkem · entity: person 35, org 3, work 2, place 12
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 64. ze dne 6. března 1900.
2 masthead
Různé zprávy.
3 article
= Smíření. O zemřelém nedávno státním kon troloru Tertiji Ivanoviči Filipovu vypravuje jeden ze spolupracovníků »Istoričeského Věstníku« zajímavou episodu, jež charakterisuje smířlivou povahu tohoto vynikajícího státníka. Bylo to smíření Filipova se známým spisovatelem Nikolajem Semenovičem Lje- skovem, jemuž státní kontrolor nebyl valně naklo- něn, poněvadž tendence některých spisů Ljeskova nebyla mu sympatická. Ljeskov vypravoval před ně- kolika lety, krátce před svou smrtí, o tomto smí- ření: »Spatřil jsem pojednou státního kontrolora, kterak stál nerozhodně na prahu svého chudobného pokojíku, a pravil: »Přijmete mne, Nikolaji Semeno- viči?« — Odpověděl jsem: »Prosím, přistupte blíže,« a sám jsem zůstal stát uprostřed pokoje. Nedovedl jsem si tuto návštěvu vysvětlit a nevěděl jsem, kterak se mám zachovat vůči ministru a o čem mám s ním mluvit. — »Přicházím k vám, Nikolají Semenoviči, abych se s vámi smířil. Četl jsem nanovo jvaše spisy a pojednou mne to k vám neodolatelně vá- bilo. Dnes jest den pokání a jestliže jsem se vůči vám něčím prohřešil, odpusťte mi.« Řka to, klesl na kolena uprostřed pokoje. Představte si situaci. Mocný mínistr, klečící před skromným spisovatelem a pro- sící za odpuštění, že nepříznivě soudil o jeho spi- sech a tím vzbudil nevoli autorovu...« Ostatně se
Semenovič Ljeskov Nikolaj Tertiji Ivanovič Filipův lj
4 article
Ljeskov rychle vzpamatoval. »Objali jsme se a polí- bili, a oba jsme zaplakali. Byl jsem velmi šťasten když pravil: »Četl jsem na novo vaše spisy a mezi čtením jsem vzpomínal, co jste vytrpěl a pocítil po- třebu, setkati se s vámi.« — Pak se mluvilo o růz ných věcech. Ljeskov děkoval státnímu kontroloru, že zaměstnává ve svých kancelářích četné spisova- tele. Filipov odpověděl, že to považuje za svoji po- vinnost, neboť zná smutné poměry spisovatelů, jež se zhoršují ještě tím, že současná ruská literatura netěší se potřebné přízni obecenstva. Na to se oba rozloučili; smíření bylo úplné.
Ljeskov Filipov
5 article
= »Diane de Lys«. Z Paříže se nám ozna- muje: Není tomu ještě dávno, co Alexandr Dumas syn zemřel a již neplatí za nejpřednějšího francouz- ského, klassického spisovatele a dostává se mu slávy jako nepopíratelnému tvůrci toho, co Francouzové jmenují »comédie moderne«. Vyrvav divadelní kus piklům, v nichž jeho předchůdcové tolik záliby na- lézali, zavedl tak zv. »pice thěse«, kterou pova- žoval za dialogickou a dramatickou práci ověřeného skutku neb psychologické situace, kterou se současný svět zabýval. — Ve skutečnosti nejsou jeho kusy než vypravování theorie Diderotovy a vnesení ro mantických dějů (s vynecháním historických ozdů- bek a lyrické deklamace) do světa současných mě- šťáků. I ona přesnost, kteréž při provozovaní svých kusů vždy tak úzkostlivě dbal, není než aplikac theorie lokálního zbarvení, které romancieři tak zne- užívali; ba i zdlouhavost, ona známá zdlouhavost. s níž si vělšina jeho osob vede, se podobá jako vejce vejci velikým, lyrickým monologům na př.v sCromvellu« a »Hernani«. Dumas užíval hned z prvopočátku tohoto systému a »Diane de Lys«, první jeho dílo, je zrovna tak modelováno jako po- zdější »Dáma s kameliemi«, »Cizinka« atd atd. »Comedie francaise« přijala tuto hru do svého reper- toaru, který tvoří jaksi skvostnější sbírku prvních francouzských divadelních děl. »Diane de Lyš« není
Diane Lys Dumas Francouz Diderotův Hernani Paříž
6 article
nejlepší kus zesnulého, označuje však přece zvláštní etapu nejen francouzského, ale i evropského jeviště. Kus, který se v »Comedie francaise« právě znovu dává, datuje se z r. 1853 a sehrán pouze dvakrát v r. 1869 a 1884. Tenkrát se ovšem nemohlo tušiti. jakého vlivu Dumas ve vývoji dramatu XIX. stoleti dosáhne. Bude zbytečno pověděti, že se reprise úspě- chem neminula a že se herci jak náleží líbili. (Z doby prvního představení kusu pochází, což bu- budiž mimochodem zaznamenáno, též osobnost Tau- pina, pokaženého, ale v tehdejších vyšších kruzích přece trpěného herce-umělce, kteréhož vaudevillistéa novellisté jako charakteristickou figurku tak často po- pisovali.) = Nemluvňata bez průkazů. Z Chicaga se oznamuje: V těchto dnech vyšlo na jevo, že nebylo ve zdravotním departementu loňského roku zapsáno přes 200 novorozených dítek do seznamu. Teď teprve zasílá úřad ohlašovací tiskové formuláře rodičům dí- tek, které se již narodily v červenci a srpnu loňského roku a seznam těchto »novorozených« bude v nej- bližších dnech uveřejněn. Je mezi nimi též asi 20 českých dítek z »Plzně«. Vina nepořádku v zázna- mech spadá na zapisovatele novorozeňat dra. Louisa J. Mitchella, ten však tvrdí, že spočívá vina na jiných osobách a dalším vyšetřováním se to dokáže. = Nemoc bourců. Z Francie a Italie dochází zpráva o zvýšení cen hedvábí měrou dvojnásobnou.
Dumas J Mitchell Chicago Plzeň Francie
7 article
Zdražení to způsobeno především nakažlivou nemocí, jež vypukla mezi housenkami bourců v Italii, jež jest hlavní dodavatelkou hedvábí pro modní látky. Hou- senky bourců nechtějí přijímati potravu a hynou po tisících na morušových lupenech. Také ve Francii jeví se tato nákaza mezi housenkami. = Dar tchyni. Následující pěkná historka vypravuje se o známém pařížském lékaři, jenž má mezi svými pacientkami četné vznešené dámy. Před nedávnem povolán byl dr. B. k baronce de M., jež si stěžovala na silné bolesti hlavy, bolení v údech a všeobecnou slabost. Avšak paní baronka se mýlila, očekávajíc, že lékař rozpozná u ní moderní nemoc, chřipku. — »Povím vám, čeho třeba učinit, abyste byla po několika hodinách opět zdráva,« pravil lékař. »Odstraňte ihned americká kamna, jež naplňují vzduch vašeho pokoje škodlivými plyny. Tato moderní kamna jsou hotové nádržky jedu, jež by neměl trpěti ve svém okolí nikdo, komu na tom záleží, aby byl dlouho živ.« — »Ale ta kamna stála mne 120 fr.,« protestovala baronka. — »Na tom ne- záleží, raději ztratiti větší sumu peněz, než zdraví a život. Ale učiním vám návrh; zde máte 85 fr. Za hodinu pošlu si pro kamna.« — A vskutku, když byla kamna odstraněna, baronka se záhy zotavila. Po několika dnech vydala se baronka na obchůzku po Paříži hledat nový byt. V saloně prvního bytu, jejž prohlížela, nalezla svoje kamna. »Kdo bydlí zde?« tázala se dáma domovnice, jež ji provázela.
Francie Paříž
8 article
— »Paní G... ová, tchyně slavného dra. B.,« zněla uctivá odpověď. A baronka s potutelným úsměvem vcházela do sousedního pokoje. = Millionáři před soudy. Ke sporu millio- nářů Fricka a Carngiea, o němž jsme se již zmínili, oznamuje se z Pittsburgu, Pa.: Henry C. Frick, dlou- holetý společník a rádce Andrewa Carnegia v jeho obrovských podnicích hutních, s nímž se o millionové výdělky každoročně dělil a s nímž společně tisíce dělníků vyssával, zažaloval teď soudně Carnegia, ža- daje náhrady od společnosti jeho v sumě 16,258.000 dollarů za své odstoupení. Carnegie mu nabízel 3 mil- lionů, ale s tím Frick není spokojen a dokládá, jakou cenu závody všechny mají a že jeho podíl na nich jest při nejmenším to, co žádá. Frickovo sdělení o tajnostech obchodních obrovského závodu toho jest zajímavé. Praví, že od r. 1892 rostl obchod závodu skorem rok od roku, a že minulý rok nesl čistého výtěžku 21 mil. dol. Při výdělcích těchto utlačovala společnost dělníky v hutích svých při bídné mzděa a ještě jim na mzdě strhovala, tak že zavinila veli- kou a nešťastnou stávku v Homesteadu, při níž mu- silo vojsko zakročiti krvavě. Frick byl tehdy správ- cem závodu a přivedl to tak daleko, že stávka počala a že na stávkaře přišlo vojsko, a tehdy se zaklínal, že kdyby společnost zvýšila mzdy, jak dělníci žádali, nemohla by pracovati a musila by zavříti všechno. Jak velikým byl tehdy lhářem a jak se z toho zlo- činu zodpovídá?
Fricek Carngie Henry Frick Carnegio Carnegie Frickův Pittsburg Homestead
9 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Dnes v úterý 6. března. 157. hra v předpl. 1. čtvrtka. Po čtvrté. Jak se vám líbí. Hra o 5 jednáních. Napsal William Shakespeare, pře- ložil J. V. Sládek. Vypravil režisér p. Chvalovský. Po prvním jednání delší přestávka. Začátek o 7. hodině. Konec po půl 10. hodině.
Král Shakespeare Sládek Chvalovská Praha národní divadlo
10 article Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově. Dnes v úterý 6. března. Začátek o 1/48. hodinu. Ve prospěch spolku vzájemně se podporují- cích domovníků na Smíchově. Sever proti Jihu. (Held by the Enemy) Obraz z amerického života o pěti jednáních. 5324
Smichov Švandův divadlo Held být the Enem
11 article 0000000.0000000
0000000.0000000 dne 6. března.
12 title
Koncerty a záhav
13 article
4í na Smíchově. Dnes a každé úterý „Uukoncert kap. Čermákovy. Zač. o 7. h. Velký výběr čerstvých jídel. Znamenitá piva. Kavárna v 1. patře otevřena od 6 hod. ráno do 2 hod. v noci. Telefon 2037. 5328
Čermákův Smíchov
14 article 0000000.0000000
0000000.0000000 Melzrova kavárna na Kr. Vinohradech, nároží Palackého tř. a Skrétovy ul. (býv. Deminka). Otevř. od 6 h. z rána do 2 h. v noci — 232
Melzrův Palacký Skrétův ulice
15 article
pravdu o ní. Konec ke konci, néjistota jest naděje, víte, a pak —« »Fi! Buďte mužem! Nevzdávejte se v posledním okamžiku. Zde, oviňte si můj kapesník kolem krkul Avšak jak jste ochablý! Skoro mám chuť jíti sám za vás.« »Ale vy nevíte, co chci říci, a kdybyste věděl, n mohl byste to říci.« »Poslyšte tedy ! Posloucháte ?« »Ano.« »Jděte do nemocnice, kde bývala vaše sestra opa- trovnicí.« »Na Vinici Martinu?« »Tažte se po opatrovnici Quaylové — budete si to pamatovati?« »Opatrovnice Quaylová.« »Bude-li míti noční službu, přijde k vám hned. Ale kdyby měla denní, mohla by již ležeti a spáti,a v tom případě —« »Co?« »Zde, vezměte tento dopis. Máte ho?« »Ano.« »Dejte ho vrátnému. Řekněte mu, že jest od býva- lého kaplana — pamatujte si to. Řekněte, že jest v něm cosi velmi důležitého, a poproste, aby ho poslali hned nahoru do ložnice. Pak —. »Nu?« »Pak ona vám musí říci, co dále.« »Ale bude-li pryč?« »Mohla by býti — dnes je Sylvestr.« »Ach!« »Čekejte v průjezdu, až se opěť vrátl.e 229 —
Vinik Quaylová Sylvestr
16 article
»Povězte mi, Bratře Storme, co se to děje s Bra- trem Pavlem ? Nevím, proč mi stále připomíná mou matku.« Jan neodpověděl, a bratr laik vystupoval po scho- Na druhém schodu se zastavil a šeptal: »Nechcete tedy, abych pro vás něco učinil ?« »Dnes ne, Bratře Ondřeji.«. »Dobrou noc, Bratře Storme.« »Dobrou noc, můj hochu.« Jan naslouchal jeho krokům, až zanikly daleko nad hlavou, a pak bylo úplné ticho. Pouze hvízdání větru rušilo ticho mírumilovného domu. Odšoupl mřížku a vy- koukl ven. Všady byla tma ažyna slaboučký paprslek ba- revného světla, který vycházel z chrámu, kde Bratr Pavel seděl a odříkával růženec. To utvrdilo jeho odvahu a on vstal, aby zhasl lampy na schodišti a v chodbách. Počal nahoře, a když přícházel dolů, naslouchal v každé chodbě a starostlivě se rozhlížel kolem. Nebylo nikde ani zvuku, kromě leh- kého dopadu jeho tlumených kroků Pověrčivý strach se na něho vracel a nepokojné svědomí působilo hrůzu. Starý londýnský panský dům, se svými mystickými ce- lami, zdál se býti pln podivných stinů, a vítr se honil kolem jako nepřítel. Uhasil všechny lampy jednu po druhé. Poslední z nich visela dole v síni pod obrazem Kristovým, s trnovou korunou. Když ji shasínal, zdálo se mu, že naň oči pohlédly, a zachvěl se. Bylo již půl desáté a čas, aby provedl svůj záměr. Krk jej v zadu bolel a dech vycházel prudce. Bezzvuč- nými kroky ubíral se ke dveřím Otcova pokoje a opět naslouchal. Neslyšel nic, otevřel dveře dokorán a vkročil do pokoje. Erettn.
Storm Bro Pavel Jan Ondřej Kristův