1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 64. ze dne 6. března 1900.
3
article
= Smíření. O zemřelém nedávno státním kon
troloru Tertiji Ivanoviči Filipovu vypravuje jeden ze
spolupracovníků »Istoričeského Věstníku« zajímavou
episodu, jež charakterisuje smířlivou povahu tohoto
vynikajícího státníka. Bylo to smíření Filipova se
známým spisovatelem Nikolajem Semenovičem Lje-
skovem, jemuž státní kontrolor nebyl valně naklo-
něn, poněvadž tendence některých spisů Ljeskova
nebyla mu sympatická. Ljeskov vypravoval před ně-
kolika lety, krátce před svou smrtí, o tomto smí-
ření: »Spatřil jsem pojednou státního kontrolora,
kterak stál nerozhodně na prahu svého chudobného
pokojíku, a pravil: »Přijmete mne, Nikolaji Semeno-
viči?« — Odpověděl jsem: »Prosím, přistupte blíže,«
a sám jsem zůstal stát uprostřed pokoje. Nedovedl
jsem si tuto návštěvu vysvětlit a nevěděl jsem, kterak
se mám zachovat vůči ministru a o čem mám s ním
mluvit. — »Přicházím k vám, Nikolají Semenoviči,
abych se s vámi smířil. Četl jsem nanovo jvaše
spisy a pojednou mne to k vám neodolatelně vá-
bilo. Dnes jest den pokání a jestliže jsem se vůči
vám něčím prohřešil, odpusťte mi.« Řka to, klesl na
kolena uprostřed pokoje. Představte si situaci. Mocný
mínistr, klečící před skromným spisovatelem a pro-
sící za odpuštění, že nepříznivě soudil o jeho spi-
sech a tím vzbudil nevoli autorovu...« Ostatně se
Semenovič
Ljeskov
Nikolaj
Tertiji Ivanovič Filipův
lj
4
article
Ljeskov rychle vzpamatoval. »Objali jsme se a polí-
bili, a oba jsme zaplakali. Byl jsem velmi šťasten
když pravil: »Četl jsem na novo vaše spisy a mezi
čtením jsem vzpomínal, co jste vytrpěl a pocítil po-
třebu, setkati se s vámi.« — Pak se mluvilo o růz
ných věcech. Ljeskov děkoval státnímu kontroloru,
že zaměstnává ve svých kancelářích četné spisova-
tele. Filipov odpověděl, že to považuje za svoji po-
vinnost, neboť zná smutné poměry spisovatelů, jež
se zhoršují ještě tím, že současná ruská literatura
netěší se potřebné přízni obecenstva. Na to se oba
rozloučili; smíření bylo úplné.
Ljeskov
Filipov
5
article
= »Diane de Lys«. Z Paříže se nám ozna-
muje: Není tomu ještě dávno, co Alexandr Dumas
syn zemřel a již neplatí za nejpřednějšího francouz-
ského, klassického spisovatele a dostává se mu slávy
jako nepopíratelnému tvůrci toho, co Francouzové
jmenují »comédie moderne«. Vyrvav divadelní kus
piklům, v nichž jeho předchůdcové tolik záliby na-
lézali, zavedl tak zv. »pice thěse«, kterou pova-
žoval za dialogickou a dramatickou práci ověřeného
skutku neb psychologické situace, kterou se současný
svět zabýval. — Ve skutečnosti nejsou jeho kusy
než vypravování theorie Diderotovy a vnesení ro
mantických dějů (s vynecháním historických ozdů-
bek a lyrické deklamace) do světa současných mě-
šťáků. I ona přesnost, kteréž při provozovaní svých
kusů vždy tak úzkostlivě dbal, není než aplikac
theorie lokálního zbarvení, které romancieři tak zne-
užívali; ba i zdlouhavost, ona známá zdlouhavost.
s níž si vělšina jeho osob vede, se podobá jako
vejce vejci velikým, lyrickým monologům na př.v
sCromvellu« a »Hernani«. Dumas užíval hned
z prvopočátku tohoto systému a »Diane de Lys«,
první jeho dílo, je zrovna tak modelováno jako po-
zdější »Dáma s kameliemi«, »Cizinka« atd atd.
»Comedie francaise« přijala tuto hru do svého reper-
toaru, který tvoří jaksi skvostnější sbírku prvních
francouzských divadelních děl. »Diane de Lyš« není
Diane Lys
Dumas
Francouz
Diderotův
Hernani
Paříž
6
article
nejlepší kus zesnulého, označuje však přece zvláštní
etapu nejen francouzského, ale i evropského jeviště.
Kus, který se v »Comedie francaise« právě znovu
dává, datuje se z r. 1853 a sehrán pouze dvakrát
v r. 1869 a 1884. Tenkrát se ovšem nemohlo tušiti.
jakého vlivu Dumas ve vývoji dramatu XIX. stoleti
dosáhne. Bude zbytečno pověděti, že se reprise úspě-
chem neminula a že se herci jak náleží líbili.
(Z doby prvního představení kusu pochází, což bu-
budiž mimochodem zaznamenáno, též osobnost Tau-
pina, pokaženého, ale v tehdejších vyšších kruzích
přece trpěného herce-umělce, kteréhož vaudevillistéa
novellisté jako charakteristickou figurku tak často po-
pisovali.)
= Nemluvňata bez průkazů. Z Chicaga se
oznamuje: V těchto dnech vyšlo na jevo, že nebylo
ve zdravotním departementu loňského roku zapsáno
přes 200 novorozených dítek do seznamu. Teď teprve
zasílá úřad ohlašovací tiskové formuláře rodičům dí-
tek, které se již narodily v červenci a srpnu loňského
roku a seznam těchto »novorozených« bude v nej-
bližších dnech uveřejněn. Je mezi nimi též asi 20
českých dítek z »Plzně«. Vina nepořádku v zázna-
mech spadá na zapisovatele novorozeňat dra. Louisa
J. Mitchella, ten však tvrdí, že spočívá vina na jiných
osobách a dalším vyšetřováním se to dokáže.
= Nemoc bourců. Z Francie a Italie dochází
zpráva o zvýšení cen hedvábí měrou dvojnásobnou.
Dumas
J Mitchell
Chicago
Plzeň
Francie
7
article
Zdražení to způsobeno především nakažlivou nemocí,
jež vypukla mezi housenkami bourců v Italii, jež jest
hlavní dodavatelkou hedvábí pro modní látky. Hou-
senky bourců nechtějí přijímati potravu a hynou po
tisících na morušových lupenech. Také ve Francii
jeví se tato nákaza mezi housenkami.
= Dar tchyni. Následující pěkná historka
vypravuje se o známém pařížském lékaři, jenž má
mezi svými pacientkami četné vznešené dámy. Před
nedávnem povolán byl dr. B. k baronce de M., jež
si stěžovala na silné bolesti hlavy, bolení v údech
a všeobecnou slabost. Avšak paní baronka se mýlila,
očekávajíc, že lékař rozpozná u ní moderní nemoc,
chřipku. — »Povím vám, čeho třeba učinit, abyste
byla po několika hodinách opět zdráva,« pravil
lékař. »Odstraňte ihned americká kamna, jež
naplňují vzduch vašeho pokoje škodlivými plyny.
Tato moderní kamna jsou hotové nádržky jedu, jež
by neměl trpěti ve svém okolí nikdo, komu na tom
záleží, aby byl dlouho živ.« — »Ale ta kamna stála
mne 120 fr.,« protestovala baronka. — »Na tom ne-
záleží, raději ztratiti větší sumu peněz, než zdraví
a život. Ale učiním vám návrh; zde máte 85 fr. Za
hodinu pošlu si pro kamna.« — A vskutku, když
byla kamna odstraněna, baronka se záhy zotavila.
Po několika dnech vydala se baronka na obchůzku
po Paříži hledat nový byt. V saloně prvního bytu,
jejž prohlížela, nalezla svoje kamna. »Kdo bydlí
zde?« tázala se dáma domovnice, jež ji provázela.
Francie
Paříž
8
article
— »Paní G... ová, tchyně slavného dra. B.,« zněla
uctivá odpověď. A baronka s potutelným úsměvem
vcházela do sousedního pokoje.
= Millionáři před soudy. Ke sporu millio-
nářů Fricka a Carngiea, o němž jsme se již zmínili,
oznamuje se z Pittsburgu, Pa.: Henry C. Frick, dlou-
holetý společník a rádce Andrewa Carnegia v jeho
obrovských podnicích hutních, s nímž se o millionové
výdělky každoročně dělil a s nímž společně tisíce
dělníků vyssával, zažaloval teď soudně Carnegia, ža-
daje náhrady od společnosti jeho v sumě 16,258.000
dollarů za své odstoupení. Carnegie mu nabízel 3 mil-
lionů, ale s tím Frick není spokojen a dokládá, jakou
cenu závody všechny mají a že jeho podíl na nich
jest při nejmenším to, co žádá. Frickovo sdělení o
tajnostech obchodních obrovského závodu toho jest
zajímavé. Praví, že od r. 1892 rostl obchod závodu
skorem rok od roku, a že minulý rok nesl čistého
výtěžku 21 mil. dol. Při výdělcích těchto utlačovala
společnost dělníky v hutích svých při bídné mzděa
a ještě jim na mzdě strhovala, tak že zavinila veli-
kou a nešťastnou stávku v Homesteadu, při níž mu-
silo vojsko zakročiti krvavě. Frick byl tehdy správ-
cem závodu a přivedl to tak daleko, že stávka počala
a že na stávkaře přišlo vojsko, a tehdy se zaklínal,
že kdyby společnost zvýšila mzdy, jak dělníci žádali,
nemohla by pracovati a musila by zavříti všechno.
Jak velikým byl tehdy lhářem a jak se z toho zlo-
činu zodpovídá?
Fricek
Carngie
Henry
Frick
Carnegio
Carnegie
Frickův
Pittsburg
Homestead
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Dnes v úterý 6. března.
157. hra v předpl.
1. čtvrtka.
Po čtvrté.
Jak se vám líbí.
Hra o 5 jednáních. Napsal William Shakespeare, pře-
ložil J. V. Sládek. Vypravil režisér p. Chvalovský.
Po prvním jednání delší přestávka.
Začátek o 7. hodině.
Konec po půl 10. hodině.
Král
Shakespeare
Sládek
Chvalovská
Praha
národní divadlo
10
article
Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově.
Dnes v úterý 6. března.
Začátek o 1/48. hodinu.
Ve prospěch spolku vzájemně se podporují-
cích domovníků na Smíchově.
Sever proti Jihu.
(Held by the Enemy)
Obraz z amerického života o pěti jednáních.
5324
Smichov
Švandův divadlo
Held být the Enem
11
article
0000000.0000000
0000000.0000000
dne 6. března.
12
title
Koncerty a záhav
13
article
4í na Smíchově. Dnes a každé úterý
„Uukoncert kap. Čermákovy. Zač.
o 7. h. Velký výběr čerstvých jídel. Znamenitá
piva. Kavárna v 1. patře otevřena od 6 hod. ráno
do 2 hod. v noci. Telefon 2037.
5328
Čermákův
Smíchov
14
article
0000000.0000000
0000000.0000000
Melzrova kavárna
na Kr. Vinohradech, nároží Palackého tř. a Skrétovy ul.
(býv. Deminka). Otevř. od 6 h. z rána do 2 h. v noci
— 232
Melzrův
Palacký
Skrétův ulice
15
article
pravdu o ní. Konec ke konci, néjistota jest naděje, víte,
a pak —«
»Fi! Buďte mužem! Nevzdávejte se v posledním
okamžiku. Zde, oviňte si můj kapesník kolem krkul
Avšak jak jste ochablý! Skoro mám chuť jíti sám
za vás.«
»Ale vy nevíte, co chci říci, a kdybyste věděl, n
mohl byste to říci.«
»Poslyšte tedy ! Posloucháte ?«
»Ano.«
»Jděte do nemocnice, kde bývala vaše sestra opa-
trovnicí.«
»Na Vinici Martinu?«
»Tažte se po opatrovnici Quaylové — budete si to
pamatovati?«
»Opatrovnice Quaylová.«
»Bude-li míti noční službu, přijde k vám hned.
Ale kdyby měla denní, mohla by již ležeti a spáti,a
v tom případě —«
»Co?«
»Zde, vezměte tento dopis. Máte ho?«
»Ano.«
»Dejte ho vrátnému. Řekněte mu, že jest od býva-
lého kaplana — pamatujte si to. Řekněte, že jest v něm
cosi velmi důležitého, a poproste, aby ho poslali hned
nahoru do ložnice. Pak —.
»Nu?«
»Pak ona vám musí říci, co dále.«
»Ale bude-li pryč?«
»Mohla by býti — dnes je Sylvestr.«
»Ach!«
»Čekejte v průjezdu, až se opěť vrátl.e
229 —
Vinik
Quaylová
Sylvestr
16
article
»Povězte mi, Bratře Storme, co se to děje s Bra-
trem Pavlem ? Nevím, proč mi stále připomíná mou matku.«
Jan neodpověděl, a bratr laik vystupoval po scho-
Na druhém schodu se zastavil a šeptal:
»Nechcete tedy, abych pro vás něco učinil ?«
»Dnes ne, Bratře Ondřeji.«.
»Dobrou noc, Bratře Storme.«
»Dobrou noc, můj hochu.«
Jan naslouchal jeho krokům, až zanikly daleko nad
hlavou, a pak bylo úplné ticho. Pouze hvízdání větru
rušilo ticho mírumilovného domu. Odšoupl mřížku a vy-
koukl ven. Všady byla tma ažyna slaboučký paprslek ba-
revného světla, který vycházel z chrámu, kde Bratr Pavel
seděl a odříkával růženec.
To utvrdilo jeho odvahu a on vstal, aby zhasl
lampy na schodišti a v chodbách. Počal nahoře, a když
přícházel dolů, naslouchal v každé chodbě a starostlivě
se rozhlížel kolem. Nebylo nikde ani zvuku, kromě leh-
kého dopadu jeho tlumených kroků Pověrčivý strach se
na něho vracel a nepokojné svědomí působilo hrůzu.
Starý londýnský panský dům, se svými mystickými ce-
lami, zdál se býti pln podivných stinů, a vítr se honil
kolem jako nepřítel. Uhasil všechny lampy jednu po
druhé. Poslední z nich visela dole v síni pod obrazem
Kristovým, s trnovou korunou. Když ji shasínal, zdálo se
mu, že naň oči pohlédly, a zachvěl se.
Bylo již půl desáté a čas, aby provedl svůj záměr.
Krk jej v zadu bolel a dech vycházel prudce. Bezzvuč-
nými kroky ubíral se ke dveřím Otcova pokoje a opět
naslouchal. Neslyšel nic, otevřel dveře dokorán a vkročil
do pokoje.
Erettn.
Storm
Bro
Pavel
Jan
Ondřej
Kristův