V Praze, v úterý dne 6. března.

číslo v Praze za 2b. a na venkově za 3b

K čislu 64.

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v P raze v administraci na měsíc 2 K — b ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko

NA

Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Z parlamentu. Z Vídně, 6. března. Panská sně- movna má dnes plnou schůzi, věnovanou rozpravě o vládním programu. Očekává se, že také předseda ministerstva do ní zasáhne V poslanecké sněmovně za- sedá dopoledne anketa o stávce u hlo- kopů. Ohlašuje se, že vláda není neochotn zákonem stanoviti osmihodin- nou pracovní dobu v dolech, ale ne tak, jak si jí přejí horníci, totiž aby s do osmihodinné pracovní doby počítal sjezd a výjezd, nýbrž aby se osmihodinná pra- covní doba počítala výlučně dle prá- ce. Výpovědi expertů na této anketě, jak podnikatelů, tak zaměstnanců, se stenogra- fují a budou tiskem vydány. Večer má schůzi branný výbor předloze v příčině letošního odvodu. Osobní. Z Vídně, 6. března. Řediteli moravsko slezské soukromé vzájemně pojišťovací spo lečnosti v Brně, Aug. Konečnému, udě len rytířský kříž řádu Františka Josefa. — Ministr vyučování potvrdil usnesení professorského sboru české techni ky v Brně, jímž připouští se professor prvního českého státního gymnasia brněnského Fr. Kameníče k, za soukromého docenta pro dějiny rakouské. Proti dvojjazyčnému nápisu. Z Vídně, 6. března. »Ostdeutsche Rundschau« oznamuje: Městská rada ve Vrchlabí podala českému místodržitelství žádost, aby snat byl s budovy okres- ního hejtmanství nápis dvojja- zyčný a nahražen byl toliko jednojazyčným, německým. Místodržitel hr. Coudenhove od- větil, že za dorozumívacích konferencí se na změnu nápisů nepomýšlí

Chorvaté a Slovinci. Ze Záhřeba, 6. března. Chorvat- ský právnický spolek slavil jubileum svého 25letého trvání, jehož se zúčastnili četní Slovinci, mezi nimi též bývalý presi- dent poslanecké sněmovny dr. Ferjančič. Ten na banketu připil vzájemnostia jednotě chorvatského a slovin- ského národa. Společná pouta nechť se ještě více upevní a nechť nadejde den, kdy bude lze užiti ovoce této duševní jednoty. Tato zdravice provázena hlučnou pochvalou. Z maď arské domácnosti. Z Pešti, 6. března. Celá veřejnost maďarská zabývá se afférou vojen- ských dodávek posl. Ugrona, jež vzrostla na prudký konflikt me zi oběma stranami krajní opposi- ce. Mluví se o ní nejen v parlamentě ve- řejně, nejen v kuloárech, nýbrž i v novinách. Poslanec Ho16, který je redaktorem Ugro- nova orgánu »Magvar Ország«, uveřejňuje otevřený list, svědčící Karlu Eötv ö s ol vi, majiteli a vydavateli »Egvetertésa«, orgánu frakce Košutovy. V listě tom činí se Eötvo- sovi výtka, že za celé kampaně proti ba Bánffymu zůstal v pozadí a nejen nlep od poroval opposici, nýbrž veřejn ji odsuzoval. Za tyto útoky listu Eötvo sova proti Ugronovi Holó Eötv ö s ov vynadal zbabělců. Redaktor »Egvetértésa«, Martin Die nes. uveřejňuje následkem toho prohlášení. kde dává Holovi na srozuměnou, že marne se namahá zatáhnouti do rozpravy šedivce a činiti ho zodpovědným za útoky, na nichž nemá žádného podílu. Zároveň se nazývá jednání Holóovo zbabělým. Soudí se, že vzájemných těchto útoků nebude ještě tak zahy konec Posl. Aug. Pulszky dle jednoho listu prý vypravoval, že posl. Ugron obchodník

SII. Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Čam je též redakce a expedice.

a vojenského dodavatele Jeremiáše Baru- cha doporučoval bar. Krieghammrovi jako svého hospodářského správce. Ugron otázal se Pulszkého, je-li tato zpráva pravdivou; tento odvětil, ze společného ministra vůbec nejmenoval. Obstrukce v italské sněmovně. Z Říma, 6. března. »Tribuna« a »Po- polo Romano« zabývají se ohlášenou z mě- nou jednacího řádu sněmovního. »Tribuna«, jakkoli přeje Zanardellimu, při- mlouvá se za reformu tu, protože obstrukce, vykonávaná mechanickými prostředky a zne- užitím jednacího řádu, zničila by s vo- bodu debaty a protože je po každé stránce zavržitelnou. »Popolo Romano« podotýká: »Selže-li tento pokus, uvésti opposici nazpět k zákla- dům parlamentním, vládě nezbude než r oz- pustiti sněmovnu a vypsati nové volby«. Časopis »Giorno« v polemice proti obě- ma listům, žádá demissi vlády, ukazuje na Rakousko, kde hr. Badeni a baron Gautsch byli německé obstrukci obětováni.

Telegrafické zprávy. Z úřadního listu. Z Vídně, 6. března. (C.-B.) Herec dvorního divadla Jiří Reimers obdržel rytířský kříž řádu Františka Josefa. Týž řád obdržel též notář Antonín Janknerv — Ředitel měšťanské dívčí školy v Polné, Tomáš Pelikán, jmenován školdozorcem pro české školy okresu chotěbořského. — Změna stanov c. k. priv. české banky »Union« v Praze, provedená z usnesení valné hromady 25. března 1899, byla schválena.

FEUILLETON Duše ulic. Črta od Beranové - Chejnické. Cizínec aneb povrchní pozorovatel, prochá- zeje ulicemi našeho kynoucího veleměsta, do- mnívá se zajisté, že název té oné třídy jest jen náhodný, ba snad docela i nepřípadný, avšak věřte, jen trochu vnímavosti stačí, abyste se přesvědčili, že mnohé z těchto názvů mají hlu- boký význam a že — bůh ví, jakým to pro- cesem psychickým — každý ten zvěčnělý ve- likán propůjčením svého jmena vdechl »svée ulici také čásť vlastní duše Vezměme za příklad především nejmladší naše město — Královské Vinohrady! Zdaž hlavní třída svojí imposantností a rázovitostí, svým tíhnutím do výše, svým dalekým cílem neupomíná vás na velikého ducha otce Pala- ckého? A chrám, trůnící této třídě, jeden z nejkrásnějších a nejvýhodněji položených ko- stelů, svojí ladnou gotikou jest korunou té duše ... A zdali chladná, upjatá škrobenost, uniformovaná odměřenost nečiší na vás z té ztrnulé vzpřímenosti třídy — Korunní Ale nejlépe charakterisuje svého patrona či kmotra rušná, ryčná, od kosti radikální třída Havlíčko va. Neohroženě, směle, bez ohledu v pravo i v levo buráci vám tu pod okny dnem i nocí sta povozů, otřásajících domy o základů, jako humor a satyra velikého publi- cisty Borovského otřásaly nitrem jeho čtenářů; — a bezoddyšně, v ustáleném tempu do tohoto lomozu bouře mořské cvrnkají a do uší spáče bodají podkovy koníků tramwayových — jako epigramy jeho bodaly v uši Bachovské. Zde není ztrnulosti, zde jest ruch, život, síla; zde není afektace, zde jest pravda! A připo- čteme-li konečný cil, výhled do nedaleka — — Nuselské údolí a Pankrácká trestnice : — zda nenostaví se vám před oči veleduch rodící plány

světoopravné, mrskající hnilobu, vysmívajícíse bázni a zbabělosti, opovrhující vypaseným šo sáctvím, vítězící nade lží, leč zmítaný téžkými zápasy a při největším rozmachu křídel vržený s výse svých čistých, svatých snah — — d »hrobky« Brixenské? — — — — — Pravým kontrastem třídy Havlíčkovy jest tichá, idyllická, měkkou náladu budící třída Hálkova. Z každé té miniaturní zahrádk ovane vás poesie »Večerní písně«, dýšete vůni jeho růží, slyšíte klokot jeho slavíků, cítíte sladký bol jeho lásek!. Z Hlučného, Velikého čerpajíc šťávu životní, napojena z kypicího, šumného poháru, snivá ta duše dumá, vzhlí- žejíc šelestivým listovím zasmüšilých stromů k »jeho« hvězdám a snuje báje — skryté lásky. Tak plyne široký ale klidný tok ulicea končí náhle přeťat bez širokých obzorův, ale s výhledem do zdravé zeleně, do útulného šera zahrad a vill. — —

Tylovo náměstí... Vmyslete se, pro- sím, v život českého spisovatele a kočujícího here v letech třicátých a čtyřicátých, pravého, ne- umdlévajícího průkopníka, probíjejícího se a razícího cestu budoucím mezi hložím nepřátel ství, trním záští, bahnem šosáctví a netečnosti Bojovníka idealního, nezištného, který za všecky své námahy a úpory, za ztrátu životní síly klidil jen nevděk a při vší neúmorné práci vlastenecké umíral — hladem! A přece měl humor, ryzí, český humor, byť sebe urput- něji na dvéře jeho bušila Bída. A přece duše jeho byla zdráva, čila, dětsky nevinna ! — — A život na jeho náměstí! Obětujte si denně hodinku, naslouchejte tu a tam hovoru, vší- mejte si fysiognomií a gest a uvidíte zde v celku veliké jeviště kočujícího herectv a ži- vota českého! Všecky ty figury, kterým poctivý a ve své ideální snaze veliký Josef Ka- jetán Tyl určoval role ve svých dramatech a povídkách, jimž našeptával slova, plynoucí z vlastního nitra — představí se vám věrny.

Uslyšíte porážející svojí smělostí reflexe z oboru vysoké politiky, jakož i ostré a prudké po- lemiky a repliky v třenicích nízkého chle- bařství. Všecky myšlenky, jež rozvlňují hladinu současnosti, mají zde své obhájce a fedrovatele. A v celé té krejcarové vojně, v tom křiklavém řešení otázky žaludkové, v tom příboji přebytku i nouze odohrávají se scény komické, ba celé frašky a v celém tom k pláči vážném dramatě naleznete mnoho groteskního, pitvorného . . . Tylov o jeviště! A hlavně zde nejintensivněji, nejmarkantněji obráží se duch lidu českého města, zde lidový humor srší v nejohnivějších jiskrách a bědy lidu rýsují se tu nejpravdivěj- šími barvami. Mohla bych tak vyčísti celou řadu ulic, jimž se svým jmenem ten který muž vdechl díl své duše, ba máme na Královských Vino- hradech nejen věrné a případné, leč také vtipné názvy ulic. Ku příkladu nepřipomíná vám za- stavená strana ulice Chocholo uško v bizarnost a romantiku jeho »Jihu«, holé »prů- hony« po straně druhé věčnou prázdnotu jeho kapes a písčitá cesta uprostřed pekelnou jeho žízeň?... Náměstí krále Jiřího, vy- obcované ze »společnosti lidské«, a — klatbou stižený jeho královský kmotr! Ulička Voce- lova, chmurná a dumavá, jako jeho kněz Jan . .. Avšak napadá mi bodavá ironie Osudu, který si zahrál s ulicí Žižkovou... Moj bože! Veliký otec Táborův a — Volkstheater !í Žižkova ulice — německé divadlo; Tylovo náměstí — německé gymnasium; Jungmannova ulice — německý grandhotel; — — — ne, ne, velicí duchové naší minulosti, už nevěřím, že jste také tady »kmotrovali«, sic by vaše staré svědomí nebylo dopustilo, co naše moderní snese bez jedinkého záchvěvu !!