1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pátek 24. října 1913.
Praha
4
article
Naranni a večerní listy
přadplácí se
V Pruze v admlnissrani
na měsle... . . 2 K —t
na čtvrt leta
6 K —
s dvojí donáškou
násíc. . .
na čtvrt lota a
7ke
ve flišlkáchi
aa nsěsle
p 9 K go
a měslo, . . . .
na čtvrt leta . . K s
s dvají zásilkon
na měsle
s čtvrt ie k o
V Pra z e, 24. října.
Maďarům nestačilo, že všechny státn
instituce, všechny samosprávné instituce, vše-
chny kulturní instituce podřídili maďarisační-
mu Molochu. Až příliš jim tkví v hlavě slovo
Széchenyiho, že Magyarország dosud nebyl.
ale bude, a vědí, že si ho musí udělati
sami. Třeba násilím; toho se Maďaři nejméně
lekají. Zachovali si ve své krvi dosti sveře-
pých instinktů ze svého bloudění po turan-
ských stepích a po uherské pustě. Systema-
tickým přírodním výběrem dosáhli, že čílé,
podnikavé, ale bezcharakterní osoby z ostat-
ních národů v Uhrách, chtějí-li dosící jisté
karičry, mohou tak učinit jen ve službách
maďarské státní ideje. Tento assimilační pro-
ces děje se přes sto let a za tu dobu dospěl
k značným výsledkům. Přední muži maďarské
politiky, vědy a umění byli vlastně „v cizích
službách“, v službách národa po krvi jim ci-
zího. Mezi předními polítiky maďarskými na-
leznete Kossutha, pocházejícího ze slovenské-
ho zemanského rodu, Justha, pocházejícího
z československého zemanského rodu, Appo-
nyiho, zovoucího se po slovenské vsi Oponi-
cích, mezi prvými maďarisátory na kulturním
poli, setkáváme se s Trefortem, pocházejícím
z francouzské rodiny, s Wlassicsem, jehož
jméno posud prozrazuje slovanský původ,
v národním hospodářství Maďarům velké
služby vykonali Berzevíczy, zeman slovenské-
ho původu, Baross, stejně Slovák, Šváb We-
kerle, Srb Popovics. V literafuře maďarské
na předním místě jsousjména Slováků Petöfiho
— Petrovíče, Madáche (vyslov Madáče).
Maďar
Magyarország
Kossuth
Justh
Slovák
Srb
Popovics
Petöfi
Petrovíč
Madách
Madáč
System
Uhry
Appa
československý zemanský rod
Šváb Ikerle
5
article
Němce Herezega a moderní literatura maďar-
ská je v nájmu u židů, jak svědčí krevní
původ Molnára, Lengyela, Kóbora, Kisse.
mo
Heltale.
Ale to všechno Maďarům nestačí. Jsou
ještě v Uhrách instituce, kam maďarisace ne-
pronikala, církevní instituce srbské a rumun-
ské. V katolické církevní organisaci i v pro-
testantské zabezpečili si Maďaři rozhodující
vliv již dříve. Stejně zmaďarisovali i uniatskou
církev rusínskou. Ale uniaté Rumuni a pravo-
slavní Srbové i Rumuni střežili žárlivě své
církevní autonomie, která jim nahrazovala
aspoň částečně národní autonomii.
Když nemohli do těchto cirkevních orga-
nisací Maďaři vniknout po dobré vůli, vnikli
tam násilím. Založíli maďarské řecko-
východní biskupství, v němž převážná většina
věřících budou síce Rumuní a Rusíni, avšak
bohoslužebný jazyk až na několik řeckých vět
při hlavních částech mše bude jen maďarský.
Tak si stvořila maďarisace nový maďarisační
prostředek, tím nebezpečnější, že útočí na
národní bytí tam, kde nejméně se může bránit.
s náboženského stanoviska. Horšího zneužití
náboženství k jiným cílům sotva si možno
představiti. Náboženství lásky zde vystupuje
ve službách národní nenávisti.
Němec
Herezego
Molnár
Lengyel
Kóbora
Kiss
Heltale
Maďar
Rumun
Srba
Uhry
6
article
Hodnostáři katolické a prolestantských
církví v Uhrách již častěji projevili, že ma-
ďarská státní myšlenka jest jim dražší, než
poslušnost příkazům božím, za jichž hlasatele
se vydávají. Nyní mezí velekněze Moloch
maďarského státu přihlásil se i nový biskup
hajdadorožského „maďarského“ řecko-východ-
ního biskupstvi, Miklóssy. Při vstupu do
svého sídelního města Debrecína odpověděl
na uvítací řeč starostovu, že si pokládá za
česti když může v tomto městě sloužit nejen
mravně-náboženským citům, nýbrž i stejně
vznešenému národně-vlasteneckému povolání
(totiž pomaďařování Rusínů a Rumunů církev-
ní cestou). „Území mé diecéze rozprostírá se
i na četné rumunské kraje, kde rumunsky mlu-
vící (ta terminologiel ne „Rumuni“, nýbrž
„rumunsky mluvící“) spoluvěřící jsou spravo-
váni rumunsky mluvícími faráři — pravil
bískup Miklóssy. — Doufám, že i ta část mně
svěřených farářů, kteří dosud nechápou ná-
rodní myšlenky (rozuměj: maďarské), občas
navštíví mou residenci v Debrecině a vrátí se
jako lepší Maďaři, než sem příšli.“
Když takto veřejně prohlásil, že jeho sna-
hy budou nejen církevní, náboženské, nýbrž
i maďarisační, dokončil slovy, že přichází ve
znamení lásky! Kdo osvobodí nemaďarské ná-
rody od tohoto duševního násilí „ve znameni
lásky“?
Rusín
Rumun
Maďar
Uhry
Debrecín
řeckývýchod
7
article
Události na poloostrově
balkánském.
Albanie a trojdohoda.
Z Londýna, 24. října. („N. Fr. Pr.") S poukazem
na nesjednocenost mezi prozatímní albanskou vlá-
dou a Essadem pašou přejí si jisté kruhy pařížské
a londýnské, aby také Drač. Valona a jiné čá-
sti Albanie spravovány byly mezinárodním voj-
skem, jak je tomu ve Skadru, kde není ani alban-
ské správy, ani albanského četnictva ani policie.
Současně část tisku v Paříži a Londýně zahájila
novou kampaň proti Rakousko-Uhersku, které vy-
ličováno je jako nepřítel skufečné neodvislosti bal-
kánských států a jeho vlivu připisuje se také nová
činnost mladotureckého komitétu, zejména v So-
lunu.
Albanská kandidatura prince Wieda.
M. Z Kolína nad Rýnem, 24. října. (Zvl. telegr
„N. L.“) Vídeňský dopisovatel „Köln. Ztgu.“ ozna-
muje: Princ z Wiedu nerozhodl se dosud pevně a
určitě, že kandidaturu na albanský trůn přšjme
neohlásil také ještě svoji návštěvu ani ve Vídni
»ni v Římě. Přijetí kandidatury činí princ závislým
na splnění jistých podmínek a záruk.
Drač
Wied
Köln
Albánie
Londýn
Francie
Paříž
Rakousko
Uhersko
Kolín nad Rýn
Wied
Vídeň
Řím
8
article
Řecko-turecké jednání o mír.
Z Athén, 23. října. (K. k. — Ag. d'Ath.) Sub-
komitét řeckých a tureckých delegátů zabýval se
dnes otázkou vakufů a dospěl ve všech bodech
k dohodě. Delegáti turečtí oznámi dnes večer do
Cařihradu, že byla zjednána dohoda a požádají z
souhlas Porty, aby tato otázka se dostala co nej-
dříve před plenární schůzi delegátů. Zítra bude se
projednávati v subkomitétu otázka muftiu.
Z Cařihradu, 23. října. (K. k.) Z kompetentního.
Portě blízkého pramene se sďěluje, že mezi ture-
ckými a řeckými delegáty v Athénách ve většině
bodů, týkajících se vakufu, jehož příjmy jsou vě-
novány náboženským účelům v Turecku, bylo do-
saženo dohody. Dnešní ministerská rada, které se
zúčastnil také právní poradce Rešíd bej, zabývala
se touto otázkou, by dala delegátům tureckým no-
vé pokyny.
Obyvatelstvo Gumíldžíny a Bulharsko.
Z Caříhradu, 23, října. [K. k.) Vojenský guver-
nér v Caříhradě a velitel 6. sboru Džemal bej vrátil
se z Gumildžiny. Jak se praví, bylo účelem jeho
cesty pohnouti obyvatelstvo tamější, aby přijalo
úpravu s bulharskou vládou, potřeby mohamedánů
uspokojující.
Ze Sofije, 24. října. (.Zeit.“) Včera mělo bul-
harské okupační vojsko obsadití Gumildžinua
Xanthi. Protože nedošly žádné zprávy o srážkách.
soudí se, že obsazení celé západní Thrakie je
skončeno.
Bulharští důstojníci v obžalobě.
Ze Solije, 24. října. [„Zeit.“) K žádosti státníh
zástupce žalováni budou všichni dů-
stojníci 16. pěšího pluku, jemuž velel od-
souzený plukovník Pelev, protože s. vojíny prchli
místo aby se jejich útěku opřeli.
Ath
Džemal
Pelev
Atény
Cařihrad
Turecko
Bulharsko
Gumildžinua Xanthi
9
article
Reaktivovaní vůdcové černohorské
oposice.
Z Cetyně, 24. října. („N. W. T.“) Královským
úkazem byl včera býv, ministerský předseda On-
dřej Radovič, odsouzený ve známé pumové afé-
ře do žaláře, který však byl po pádu Skadrus
ostatními odsouzenci amnestován, reaktivována
jmenován členem státní rady. Také jiní vůdcové
oposice byli reaktivování, což učinilo ve veřejném
mínění všude dobrý dojem.
Kontroversa bulharsko-srbská.
Ze Solije, 24. října. (K. k.) Oproti opačným
tvrzením se zúčastněné strany prohlašuje „Agence
Telegraphigus Bulgare“, že hlídka v Bojdarici na-
padená Srby, jest umístěna na srbsko-bulharských
hranicích, jež nebyly nikterak bukureštskou smlou-
vou změněny. Tento bod nemůže býti tudíž před-
mětem žádného sporu. Pokud jde o tvrzení, že
prý Bulhaři napadli Srby, jest protismyslné, po-
něvadž nelze souditi, že by prostá hlidka šesti
mužů napadla celou setninu.
Popíraný spolek bulharsko-turecký.
Z Cařihradu, 24. října. (K. k.) Poloúřadná
„Jeune Ture“ vyvrací zprávu „Tempsu“ ze Sofije,
že prý mezi Tureckem a Bulharskem jest uzavřen
spolek.
Plavba cízích lodí Dardanelami.
Z Paříže, 24. října. (N. W. T.“) „Temp
oznamuje z Petrohradu; Následkem rázného zakro-
čení ruského velevyslance, které podporováno by-
lo zástupci všech velmocí, odvolána byla opatřen
Porty, kterými omezovala se v Dardanelách volná
plavba lodí. Rovněž rozkazy dané v příčině lod.
řeckých se neprovádějí a řecké lodi mohou Bospo-
rem a Dardanelami plouti s neutrální nebo i s
řeckou vlajkou.
Východní expresní vlak zase jezdí.
Ze Sofije, 24. října. První orientální expres
vlak přibyl sem včera z Caříhradu po 13timěsíčn
přestávce a jel do Bělehradu dále. Tímto vlakem
odjel ministr zahraničních záležitostí Gena d ěv
Telegraphigus
Srba
Bulhar
Cetyně
Cařihrad
Turecko
Bulharsko
Dardanely
Paříž
Petrohrad
Bělehrad
Jeune tur
10
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Místopředsedové poslanecké sněmovny dv.
German a Jukel u císaře.
e1 Z Vídně, 24. října.
e(zvlástní telef, zpráva „Nár. Listů .
Dnes o 10. hod. dopolední přijati byli cí-
sařem na zámku schönbrunnském ve zvláštn
audienci místopředsedové poslanecké sněmov-
ny, dv. r. dr. German a Jukel, přišedše poděko-
vati se za řády jim udělené. S dvorním radou
drem. Germanem mluvil císař o po
měrech v Haliči, o kterých byl zevrubně
informován, a vytkl potřebu brzkého
zkoncování volební reformy ha
ličské na základě dohody mezi Poláky a Ru-
síny. Pak mluvilo se obšírně o živelních ško-
dách za prošlého léta v Haliči způsobených
K místopředsedovi Juklovi pravil cí-
sař: „Vy jste také na dolnorakouském sněmu
Tam se tentokráte velmi hladce pracovalo.
Jukel: „Dolnorakouský sněm skutečně
mnoho vykonal, avšak ve svém budžetování je
zdržován, poněvadž parlament nevyřizuje fi-
nanční plán. Dolnorakouský sněm dobře za-
opatřil zemské úřadníky, nyní však potřebuje
také na zlepšení platů učitelských úhrady, kte-
ré může dostati toliko z finančního plánu.
Císař: „Rozpočet Dolních Rakous rychle
vzrostl.
Juke1: „Náklady na dobročinné ústav
stouply přes 20 milionů korun ročně.
Císař: Dlužno litovati pouze.
že parlament nepokračuje stej-
ným způsobem.“
Jukel: Poměry v parlamentě ovšem ne-
jsou uspokojivy. Vinou toho jest fakt, že záko-
nodárná práce vázne pro národnostn
spory, které se tlačí do prvé řadv.
German
Jukel
doktor
Polák
Jukl
Vídeň
Halič
Dolní Rakousy
poslanecký sněmovna
11
article
ečerni
Císaři „Jde však o záležitosti,
které by se měly vyříditi na přísl u š-
ných sněmích zemských. Bylo by
velmižádoucno, kdyby sekonečn
podařilo zastoupení říšské spro-
stiti takového břemene.
Jukel „To mohlo by se státi, Vaše Ve-
ličenstvo, kdybychom se odhodlali ku po-
stupu rozhodnému.“
Císaři „Máte snad pravdu.
Hr. Berchtold u císaře.
Z Vídně, 24. října. Císař přijal dnes dopo-
ledne ministra zahraničních záležitostí hr
Berchtolda ve zvláštní audienci.
Císař
Berchtold
Hradec
Vídeň
13
article
Audience.
Audience.
Z Vídně, 24. října. (K. k.) Jeho Veličenstv
císař přijal dnes ve slyšení m. j. rakousko-uherského
velevyslance v Caříhradě markraběte P allaví-
ciniho a jeho choť, mimořádného vyslance
splnomocněného ministra v Mexiku šl. Kanlu.
místopředsedy sněmovny poslanecké dra. Ger-
mana a Jukela a deputaci evangelické gene-
rální synody obou vyznání, ve Vídni zasedající.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 24. října. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Jeho Veličenstvo cisař propůjčil dvor-
nímu radovi nejvyššího a kasačního soudu dru.
Leonu Elsnerovi titul a charakter presidenta
senátu, — Ministr vnitra jmenoval vrchního poli-
cejního komisaře Františka Fialu policejním
radou a okresního inspektora Karla Korbe-
láře vrchním inspěktorem bezpeč-
nostní stráže u policejního ředitel-
ství v Praze.
Elsner
Fiala
Korb
Vídeň
Mexiko
Gera
Jukel
Praha
Wiener Zeitung
senát
14
article
Officiosní hlas o návštěvě německého císaře.
Z Vídně, 24. říjná. (K. k.) „Fremdenblatt“ do-
vozuje, že při návštěvě císaře Viléma v Konopišti
se projevuje upřímné přátelství, které spojuje ode
dávna obě vznešené rodiny, zvláště též císaře
Viléma a pana arcivévodu-následníka, a rodinný
rámec propůjčuje schůzce zvláštní osobní ráz
srdečnosti, jakáž se shoduje se vzájemným pomě-
rem mezi císařem Vilémem a arcivévodou Frantí-
škem Ferdinandem, mezi panovnickými rodinam
Habsburgů a Hohenzollernů, ale také mezi oběma
říšemi a obyvatelstvy jejich. List přípomíná, že troj-
spolek byl obnoven právě v době krise a že tři
spojenci tím zjednali opětně pevnou baštu míru
evropského. Také v minulých měsících, které tak
často přibližovaly nebezpečí zápletek evropských
svorný postup mocností trojspolkových nebezpečl
to zaplašil. Teprve nedávno opět, když Rakousko-
Uhersko podniklo v Bělehradě kroky za účelen
vyklízení Albanie vojskem srbským, aby takto od-
stranilo rychle možnosti důsledků a kontroversí
svropskému míru škodlivých, našlo naprosfou pod-
poru u svých spojenců. Spolek, který nyní opětně
se zevně projevuje návštěvou císaře Viléma u jeho
přítele arcivévody Frantíška Ferdinanda, osvědčíl
reální cenu nejen pro spojence samotné, ale také
pro veškeru Evropu.
Schůzka, končí list, je nejen opětným důka-
zem srdečného osobního poměru mezi císařem ně-
meckým a arcivévodou-následníkem, nýbrž take
politickým projevem pevného, neo-
chvějného spolupostupu mezi Něme-
ckem a Rakousko-Uherskem, provázeným
upřímnou účastí obyvatelstva.
Vilém
Ferdinand
Habsburg
Hohenzollern
Frantíška
Vídeň
Frantní
RakouskoUhersko
Bělehrad
Albánie
Evropa
15
article
Cholera v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 23. října. (K. k. uh.) Choler
rychle povoluje. Za posledních 24 hodin onemoc-
něla pouze jedna osoba cholerou.
Polský sjezd
Z Amsterodamu, 23. října. [K. k.) List „Te-
legraaf“ dovídá se z Winterswijku, že se tam bude
počínaje 1. listopadem konati polský sjezd. Ke
sjezdu budou přípuštěni pouze zvaní hosté.
Mezinárodní sjezd proti tuberkulose.
Z Berlína, 23. října. (K. k.) (Pokračování.
Diskuse o thematech ráno ukončených rozšířila se
až do půl 3. hod. Presidium bylo zmocněno zaslati
nejvyšším hlavám všech států na konferenci zastou-
pených holdovací telegramy.
Po první obecné schůzi následovala ihne
druhá, ve které předsedal Marigliano z Janova
mluvili v ní Brauer z Hamburku a Tuffier z Paříže
o chirurýickém léčení plicní tuberkulosy.
Následnická otázka v Brunšvicku.
Z Berlína, 24. října. Z Brunšvíku se oznamujen
Otázka následnictví brunšvického bude rozhodnuta
již v pondělí zemským sněmem, který byl za tím
účelem svolán k mimořádnému zasedání. Sněm
usnese se na dalších opatřeních, která jsou nuitna,
když zruší se usnesení spolkové rady z r. 1885
1907. Spolková ráda bude pak moci rozhodnutí své
záhy učiniti.
Německý křížák z Terstu ke Korfu.
Z Terstu, 23. října. (K. k.) O půl 10. hod. večet
odplul německý obrněný křižák „Goebenib s velite-
lem středomořské divise kontreadmirálem Suchonem
směrem ke Korfu.
Brauer
Tuffier
Korf
Chorvatsko
Záhřeb
Amsterodam
Berlín
Janov
Hamburk
Paříž
Brunšvicko
Terst
spolkový rada
16
article
Zanzibar Německu.
Z Londýna, 23. října. (K. k.) Dle pověsti, která
se udržuje s velikou houževnatostí, bude prý Zan-
zibar v brzku odstoupen Německu za území nebo
koncese v jiných částech afrických. e
Americký zákon na zvětšení bezpečností
na moři.
Z Washingtonu, 23. října. (K. k.) Senát přija
dnes námořnícký zákon, mající zlepšiti služebn
poměry námořníků a zvětšiti bezpečnost na moři
Protože Německo, Anglie a Francie po-
daly námitku proti zákonu, ježto prý s
příčí smlouvám, vřadil senát dodatek, dle kteréh
má býti dána lhůta, aby byly smlouvy změněny
nebo zrušeny. Teprve po této lhůtě má zákon
nabýti platnosti.
Německo-francouzská námořní akce
v Americe.
M. Z Kolína nad Rýnem, 24. října. (Zvl. telegr
„N. L.“) Z Washingtonu telegrafuje se „Köln. Ztgu
Příchod německého křižáku v Ame-
rice a vyslání franeouzské válečne
lodi do vod amerických, jakož i postu
Anglie považuje vláda Spojených států z a ev rop-
skou akci, jež má za účel ukázati, že Něme-
cko a Francie neuznávají za nutné
ohlašovati americké vládě napře
vyslání svých lodi a řaké za důkaz, že o bě
jmenované moci jsou odhodlány jit
aní.
svojí cestou bez všelikých dotazů
americké vlády. Zklamání tím způsobené jo
tím větší, ježto Anglie Cardeniovy kroky schva
lovala.
Zanzibar
Köln
Cardeniův
Německo
Londýn
Washington
Anglie
Francie
Amerika
Kolín nad Rýn
spojený stát
17
article
Nepokoje v Portugalsku
Z Paříže, 23. října. (K. k.) „Agence Havas“ sdě-
luje z Oporta: V celé zemi je opět úplný pokoj. Hr
Manguelde, považovaný za vůdce monarchistů n
severu, byl zatčen s jistou osobou, která udává, že
se jmenuje Quinto. Tomuto zalčení připisuje se
veliký význam
Otázka hlasovacího práva v Anglii.
Z Londýna, 24. října. Lloyd Georces naluvi
včera nepokrytě pro udělení hlasovacího práva
ženám, odsuzuje násilnosti sufražetek
Rozmnožené baltické loďstvo ruské.
Z Petrohradu, 24. října. (K. k.) Čtyři křížáky
dané do stavby na podnět ruského spolku lodníh
se třiceti šesti právě stavěnými torpédovkami
dvanáctí ponornými čluny budou zapsány do sezna-
mu baltického loďstva.
Námořní akademie v číně
Z Londýna, 23. října. (K. k.) Čínská vlád
usnesla se vzhledem na svou politiku, směřující
rozšíření její moci námořní, zříditi akademi
námořní a námořní opěrný bod. Čínská
vláda požádala proto Anglii, aby ji ponechala ně-
kolik instruktorů. Vláda anglická to ochotně přislí-
bila a admiralita svolila, ponechati Čině zatím na
tři leta kontreadmirála Christiana jako ředitele
akademie námořní, který v brzku odjede s několika
instruktory do Číny.
Havas
Quinto
Lloyd Georce
Christian
Portugalsko
Paříž
Oporto
Hradec
Anglie
Londýn
Petrohrad
Čína
námořní akademie
18
article
Revoluce v Mexiku.
Z Veracruzu, 23. října. (K. k.) Felix Diaz je ješt
zde. Většina stoupenců jeho odebrala se do hlav-
ního města. Ve spojení s jeho příchodem bylo za-
tčeno 17 osob. mezi nimi 4 důstojníci jeho štábu.
Z Mexika, 23. října. (K. k.) Povstale
usmrtili včera veškeré obyvatelstv
vesnice Cherenacicurin ve státě Micho-
canu, asi 50 osob, které hájily svůj kostel proti
drancování tak dlouho, dokud nevyčerpaly střeliva
liní povstalci odřeli jistému poručíkov
a dvěma vojínům, kteří jediní zůstali na žive
z jisté malé posádky nedaleko Camerona, kůž
se šlépějí, donutili je pak, aby šli několik mi
a konečně jim usekli hlavy, protože ode-
přeli provolati vůdci povstalců Carracovi slávu.
Diaz
Cameron
Mexiko
Veracruz
19
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Jazyková otázka při česko-německém do-
voroNí
rozumění.
sde
Jakmile vláda zahájila své veřejné prů
pravy pro novou dorozumívací akci česko-ně
meckou, hned začal i veřejný německý odpor
proti ní. Byl zahájen útočným prohlášením ně
meckých zástupců proti kn. Thunovi a dále
se provádí demonstračními projevy něme-
ckých měst v Čechách, jež německým poslan-
cům schvalují bojkot kn. Thuna. Takové pro-
jevy — patrně třebenickým Volksratem orga-
nisované — učinily dnes Litoměřice, Jablonec
a Česká Kamenice.
Leč Němci v Čechách nepřestávají na té-
to agitaci štváčské, nýbrž svou oposici proti
nové akci dorozumívací rozvijejí i naukově.
Tohoto rázu je článek, jejž nejmenovaný, pou-
ze písmeny J. R. označený právnický odbor-
ník dnes uveřejnil v „Bohemii“. Právnický
důvěrník „Bohemic“ vzal si za podklad svého
dnešního jazykového článku usnesení sboru
důvěrníků národní strany svobodomyslné
který 12. t. m. se prohlásíl pro národnostn
smír v Čechách, při čemž zachována bude jed-
nota a nedílnost země a bude zaručena úplná
rovnoprávnost obou jazyků zemských při
všech státních úřadech v celé zemi.
Thun
Němec
označený
Čechy
Litoměřice
Jablonec
Český Kamenica
Bohemia
20
article
Tohoto usnesení se právník „Bohemie“
děsí. A aby jím poděsil i všechny ostatní Něm-
ce v Čechách, vypravuje, že dvojjazyčnost ce-
lé země, žádaná řečeným usnesením důvěrníků
národní strany svobodomyslné, měla by pro
Němce tyto důsledky:
V německém území by musila býti přijí-
mána a česky vyřizována česká podání, ao
českých návrzích by musilo býti jednáno če-
dle
sky, pročež:u sollov
a) všichni státní úřadníci v německém
území by musili umět česky, rovněž advokát
a notáři;
sbsb) česky by musili umět osoby, jež jsou
povolávány do porot, dále za soudce-laiky
nebo za členy berních komísí; bažoen nob
c) taktéž úřadní znalci všech oborů;
d) na český návrh by se zápisy do po-
zemkových knih a do obchodních rejstřík
15q. O ovicoto
prováděly česky;
e) jakékoli jednání ve vlastní věci pře
soudem nebo správními úřady byfo by zne
možněno těm osobám, jež neumějí česky, jak-
mile by druhá strana užívala při líčení češtiny
f) soudcové a úřadníci v německém jazy
kovém území mohli by v senátech při pora-
dách užívati češtinya
g) české žaloby a úřadní přípisy jakého-
koli druhu by se doručovaly německým stra-
nám atd. lele
Němec
Německo
Čechy
Bohemia
21
article
Po tomto výpočtu svém jazykový právníl
„Bohemie“ straší své soukmenovce tvrzením
kterak zavedení dvojjazyčnosti u všech stát-
ních úřadů v Čechách by způsobilo, že by ně-
mecké obyvatelstvo bylo ovládáno českými
úřadníky, že by němečtí advokáti a notáři zmi-
zeli, že by Němci jen výjimkou mohli zastá-
vati úřad porotců nebo soudců-laiků, a že by
pozemkové knihy a obchodní rejstříky nebyly
srozumitelny většině občanstva, krátce že by
Němci v Čechách byli stlačeni na národ dru-
hého řádu.
Když se takto byl vybouřil, rozumuje ja-
zykový právník „Bohemie“ o výzvě Čechů.
aby se Němci učili česky tak, jako se Češi uč
německy. Ovšem zamítá futo výzvu, poněvadž
němčina je světová řeč, čeština však nikolí
což je rozdíl, jehož nelze změniti žádným zá-
konem, ježto význam jazyka záleží na jeho
rozšíření a nemá nic společného s rovnopráv-
ností občanů. Němci v Čechách sice uznávají
V drobném prodajle
ranni čisloo zobě . ea s
vočerni be e zar t
Ve ňliálkách na venkově
ranní čisl
večerni
lnseráty
ej e
plati se hotové napřed.
Předplneení a inserty přijlu
zdmanistraco v Marianské ula, k
Tam aachásají se tel
redakce, tlskárna a ekpedine
„Národnich Laistů
Eukopiao se Bevzaceů
Němec
Čecho
Čech
Čechy
Bohemia
Národnich Laistus
22
article
že znalost češtíny je pro ně užitečna, ale ani
dobrovolně ani z přinucení nebudou češtin
pěstovati tak, jak by toho vyžadovala dvo
jazyčnost, a proto je nemožno zavésti dvo
jazyčnost, ač-li se nejedná o záměr, poškod
existenci Němců v Čechách.
Poněvadž Češi proti německému stan-
visku jazykovému namítají, že dle všeho by
německá část Čech byla jednojazyčná, česká
však dvojjazyčná, prohlašuje jazykový právník
„Boh., že Němci nežádají dvojjazyčnost pro
české území — z nzhož, prý, němčina je bez-
teho via facti vytlačena — ač němčina je do-
rozumívacím jazykem celého státu, pročež j
náleží zvláštní význam, a ačkoli pro česl
území není dvojjazyčnost tak nebezpečná jak
pro územi německé. Kdyby byla zákonem za-
vedena dvojjazyčnost, pak by se rozpínali
stále více a rozhraníčení okresů a krajské zří-
zení by bylo bezúčelno a bezcenno. Němcin
přejí vyrovnání — tím končí dnešní právník
„Boh.“ — a chtějí pro ně přinésti oběti, ale
nikoli na úkor své existence, jíž osidla strojí
ti, kdož chtějí dvojjazyčnost všech úřadů.
Dnešní stať právnického odborníka o ja-
zykové otázce v „Bohemii“ je psána klidně,
a proto lze na ni stejně klidně odpověděti.
Především pak dlužno mu říci, že skoro vše
to, čím právník „Bohemie“ děsí své krajany
pro případ dvojjazyčnosti, jest, vskutku již
dávno jest platným právem jazykovým, plat-
ným pro oba zemské jazyky v Čechách. Teron
a politická korupce většiny německého úřad-
nictva, v prvé řadě německých soudců v t. zv.
uazvřeném území způsobily, že se zejménav
nejnovější době platné právo češtiny v t. zv.
uzavřeném území neprovádí a tím porušuje.
Nový zákon pak by neměl v podstatě své
účel jiný, než znovu uplatniti porušené dosa-
vadní právo obou zemských jazyků v Čechách.
Němec
Čech
Čechy
Bohemia
23
article
Co do domnělých nepříznivých důsledká
dvojjazyčnosti pro Němce v Čechách, jak je
dnes právník „Bohemie“ líčí, dlužno upozor-
niti, že námitky ty jednak neobsahují nic no-
vého, jednak že opakují starý německý pře
hmat, poprve se vyskytnuvší při vydání Bade
niových jazykových nařízení: důsledky rovno
právnosti, jež se vztahují pouze na úřady, pře-
nášejí se zcela a beze vší pochyby úmyslně
nesprávně na občanstvo.
Jestliže zde právě tkví jádro sporu, pak
dlužno zvlášť zdůrazniti, že se při jazykovém
zákoně jedná jen a jedině o právní ochranu
občanstva, německého stejně jako „ českého,
a proto musejí býti vydány předpisy, jež za-
ručí, že tato nutná ochrana občanstva ne-
bude úřady obracena v niveč.
A praví-li na konec právník Bohemie“.
že Němci nechtějí dvojjazyčnost ani v českém
území, tož tím ničí jazyková práva Němců v
území českém. My Češi nechceme, aby Němci
byli v českém území jazykově bezurávni, ný-
brž chceme, aby Němci požívalí i v českém
území plného práva své němčiny, při čemž
ovšem chceme, aby češí požívali plného práva
češtiny v území t. zv. německém. A pro tento
požadavek práva dojista nemůže rozhodujícím
býti rozsah jednoho nebo druhého jazyka mi-
mo zemí, nýbrž v zemi samé. Provedou-li se
tyto zásady zákonem, tož nikdo tím nepřinese
oběť na své národní existenci, neboť — což
dlužno znova a stále opakovati — dvojjazyč-
nost netýká se občanstva, nýbrž jen úřadů.
Občanstvo jest jednojazyčné, a Nějmnci v prvé
řadě chtějí, aby občanstvu zůstala jeho jedno-
jazyčnost v každém případě zachována; ale
aby mu byla a mohla býti zachována, právě
na to je třebu dvojjazyčností úřadů — pro če-
chy stejně jako pro Němcel
Němec
Čech
Čechy
Bohemia
24
article
České školství v rozpočtu na
Přvní pololeh r. 1914. r
České školství v rozpočtu na
Přvní pololeh r. 1914. r
V rozpočtu centrály ministerstva kultu
vyučování nalézáme, že v Čechách i na Moravě
zvýšena je řádná potřeba při položce „dozor na
školství“, což se vysvětluje povýšením zemských
inspektorů, zvýšením nájemného, cestovného a
nse
sb
diet, atd.
Česká akademie pro vědy, slovesnost a uměn
má v mimořádné potřebě zařazeno: první splátku
2000 K na vydání slovníka českého jazyka a první
splátku 1500 K na dílo o českém folkloru. o v
oddíle „výdaje pro účely umělecké a archaeclogi-
cké“ jsou zvýšeny subvence: pražské konservatoři
o 9000 K. hudební škole „Matice školské“ v Čes.
Budějovicích o 500 K. na restauraci kostela sv. Jir
na král. hradě 10.000 K. na dostavení chrámu s.
Víta 30.000 K.
Jir
Vít 30.000
Čechy
Morava
Čes . Budějovice
Český akademie
25
article
Rozpoče! české university na prvé půlletí
1914 činí 1.019.836 (německé pražské 898.408 K
štyrsko-hradecké 907.812 K, krakovské 1.115.943
kor.). Řádná potřeba české university se zvyšuje
mezi jiným těmito položkami: na právnické fakul-
tě platem ordínariátním ad personam pro ad per-
sonam jmenovaného mimoř. profesora rakouského
práva soukromého (+ 1492 K), stejně pro ad pers.
mimoř. profesora finančního práva a státního účet-
nictví (+ 742 K). — Nájemné pro laryngolodický
ústav 3000 K, zvýšení dotace pro potřeby klinik
nemocničních 2500 K a pro psychiatrickou kliniku
1000 K. — Na filosofické fakultě zvyšují se
premiové dotace filosofickému semináři o 120 K.
a počet stipendií semináře pedag. o dvě, ledy
120 K, a jsou rozpočteny premiové dotaze pro se-
minář anglické řeči a literatury 240 K. Remune-
race pro geografický seminář zvýšena o 200 K, pro
seminář slovanské filologie o 100 K. Dolace semi-
náře filosofického zvýšena o 200 K. semináře r-
manského o 50 K. dotace pro vyučování anthropo-
logii a demografii o 150 K.
Na vydání mimořádná rozpočteno je při
české universitě 37.636 K (při německé pražské
39.219 K, při krakovské universitě 59.010 K). Z no-
vě zařazených položek uvádímer na vnitřní zaři-
zení místností pro ústav laryngologický
10.00C K (první splátka). Na zavedení elektrického
proudu do I. pitevny anatomického ústavu 529 K
K založení sociologické knihovny při filosofickém
semináří 300 K (první splátka). Pro nová zaříze
ústavu fysiologického 800 K (prvá splátka). Pro
laboratoř všeobecné a srovnávací fysiologie prvá
splátka 1000
Rozpočet české techniky pražské na prvé
pololetí r. 1914 činí 706.785 K (německé praž-
alzo n slaovg ojočinia něh nol
Rozpoč
hradecký 907.812 K
univerzita 59.010
+ 742 K
C K