Periodikum ALTO Viewer

1

22. června 1909.

2

Číslo 170.

3

NÁRODNÍ LISY

4

Strana 3.

5 article

Fření, které zejměna týkalo se reformy dědického práva, také však jiných reforem. V témž roce zavedlo Německo obilní clo a to byl Rakousku jakýsi signál. Byla to doba velkých obtíží, které přišly tuze časně a uvedly celé naše zemědělstvo ve stav pochopitelné obavy a rozechvění. Mimo celní otázky a spojené s nimi jisté zájmo- vě boje také jiné předměty ještě poutaly životní zá- jem hospodářských kruhů. Problémy pronikavých převratů, problémy přeměny zemědělství ve výděl- kové a třídní odvětví v té době tlačily se v popředí a nebyli to jen fantastičtí blouznivci, kteří vymyslili takové projekty, nýbrž zdatní mužové vědy, kteří vě- novali své síly na rozřešení těchto otázek. Řečník vzpomíná úlohy, jakou tehdy hrál velký projekt vy- vazovací a prohlašuje: Pohlížíme-li dnes klidně na dráhu, kterou jsme urazili, nemůžeme si zapříti, že kouzlo této formule podstatně pobledlo. Nedivme se. že se vynořily velké projekty. Každý nový mocný sociální proud je provázen podobnými zjevy. Kdo rychle chtěli přinésti blaho a požehnání, vypracovali své plány prostě ve velkých obrysech. Sledujíce vznešené cíle, upadají snadno do bludů, že svět sou- visí, že je prostým příčinným řetězem, do něhož zá- sáhnouti není tak obtížno. Teprve když přikročí se k uskutečnění, kdy po- čne praktické provádění v zákonných formách, tu setkáme se s drsnou skutečností, seznáme, že třebe vzíti v úvahu nejrůznější souvislosti a počítati s po- třebami doby, dopravy a styky jednotlivých tříd.

Německo Rakousko

6 article

Tím stává se, že podobné velké projekty, i když se při nich zůstane, sevrknou se konečně na pokus ma- licherných částečných řešení. Pomněme jen na pr. na veliký problém vyvazení z dluhů. Ve své úpl- nosti nedal by se jiným způsobem provésti, než kdy- bychom zároveň omezili obchod s pozemky, kdyby- chom omezili zadlužování rolnických statků, což by bylo nutným pro další generaci. Ministr poukazuje k tomu, že projekt hr. Falken- hayna, sdružiti všechny rolníky v odbornou orga- nisaci společenstevní, narazil v jednotlivých zemích na velké překážky a že tak pouze v jediné zemi má- me v tom směru přijatou osnovu zákona; v jiné zem podobná osnova zákona byla předložena. Mimo to ale stalo se vlastně velice málo ku provedení tohoto zákona. Ministr nechce podceňovati epochu těchto velikých projektů, byť i neměly jiné ceny než tu že staly se velkými spolčovacími hesly, že třeb jednostranně, značně osvětlily veliké úlohy a cíle Již tím splnily důležitý úkol a mají tím význam kul- turního činu. (Tak jest!) Ony velké projekty byly směnkami na veliké ob- nosy na dlouhou dobu a potřeba přítomnosti žádaln směnek, které by. byly splatny a zaplaceny v krátké Tak se stalo, že se ustálilo dvojí hnutí v země- dělství, které až do dnešního dne neustále se vyvijí Skutečně o dvě věci tu běží: Předně o to, aby rolník plodiny na vlastní půdě vypěstované mohl sám pro s be vytěžiti, dále o tom, aby mu umožněn byl vliv na zutžitkování trhu k hospodářskému opatření vý- robních prostředků a k lepšímu odbytu.

7 article

Tak povstalo společenstevní hnutí výdělkovně- společenstevní, jak nazval by ho ministr vůči spole- čenstevnímu z povolání, jež směřovalo k tomu, že společenstva vznikla za účely jednotlivými, a po- znenáhlu sloučila se ve velké mocné svazy. Před- pokladem pro úspěch tohoto hnutí nejsou pouze do- statečné hmotné prostředky, dostatečný kapitál, kte- rý ještě namnoze scházel, nýbrž také něco jinéno: technická dovednost a obchodní zdatnost. V obou těchto směrech nemohlo se nové společenstevní hnutí omeziti pouze na sebe. V obou směřech byla veřejná pomoc nutnou. A tak se stalo, že takě mi- nisterstvo orby znenáhla vyvinulo se na typické mi- nisterstvo subvencí. (Výkřiky.) Všimněte si, prosím, pouze našeho rozpočtu. V rozpočtu, činícím celkem 34 mil., jest 20 mil. subvencí a pod. podpor, což zna- mená 60% tohoto rozpočtu. Tretina celého poža- davku věnována jest přispěvkům, subvencím v obo- ru vodních staveb a meliorací, celá to pětina přímých požadavků zemědělství. Protože nechci vás unavo- vati mnohými čísly, uvedu pouze malý příklad, že na př. požadavek na zemědělské a lesnické spolky a na společenstevní potřeby rozpočten byl v r. 1900 ke 200.000 K, v r. 1909 ale více než na 1 milion K.

8 article

Pro mlékařství nebylo v rozpočtu z r. 1900 zařaděno ničeho V r. 1909 320.000 K atd. Podobně má se tomu i v jiných oborech. Bylo agrárníkům často zazlíváno, že dílo svého povznešení, zlepšení své situace ne- troufají si provéstí vlastní silou, nýbrž že velkým dílem dožadují se veřejné pomoci. Kdo tak soudí nemá víry v nutnou historickou prozíravost. Celé toto hnutí musí totiž býti považováno za zákonný přeměňovací proces (Souhlas.), jenž má tendenci někomu jasnou, druzí ji cití, a když ne jinak, při nejmenším chápají instinktivně. To jest tendence, aby zemědělství při výrobě i na trhu proniknuto bylo oním duchem a oním prováděním, o néž opírají se výsledky průmyslu a obchodu. Ministr vzpomíná zákona o úbytku výnosu ka- pilálu, věnovaného půdě a o věnovaných k tomu nákladech pracovních a pokračuje takto: Tento zá- kon neprovádí se na štěstí s onou bývalou přísností a způsobem, aby proti němu nebylo žádné pomoci Jest prestředek odpomoci působnosti tohoto zákona dokonce na delší dobu ji znemožniti. A tímto pro- středkem jest tcchnický pokrok.

9 article

Nabyli jsme zkušeností, že možno použiti no- vých zlepšených method, zlepšených nástrojů a vy- užitkování pokroku vědy a tím docíliti výnosů z pů- dy, které nestojí v poměru k nákladům, nýbrž právě jako v průmyslu ve stoupajícím poměru. Nazvu-li to, o čem jsem se zmínil, zprůmyslověním zemědělství, přistupuje k tomu — a náleží to také k duchu a tendenci nynějšího hnutí — jeho zobchodnění, t. j. všechny ony snahy, které vedou rolníka k tomu, aby zaopatřil si na trhu příznivější vyhlídky, mezi jiným přirozeně ovšem tím, že za- bezpečí si větší část ceny, která by jinak zůstala v jiných rukou. Nemusíme vám snad zvláště vy- světlovati, co to znamená v celém našem hnutí! Nu- že, pánově! pravím, že toto nynější celé hnutí společenstevní, jež odkázáno jest na subvence, je přechodným stadiem,a můžeme si snad vzpomenouti obdobného vývoje ho- spodářství, onoho systému státní péče pro průmysl a obchod, který byt právě charakteristickou znám- kou obchodní periody. Všichni, kdož vedli celé hnutí jsou si toho jistě dobře vědomi, že běží tu o pře- chodní stadium. Že jest to pouhým přechodním stadiem, to je právě věcí všech, kdo skutečně věří v budoucnost zemědělství, v budoucnost zemědělského stavua především v budoucnost sedláků Čeho k tomu třeba? K tomu třeba, aby byla věnována péče všem silám, vlastnostem, talentům cnostem, jež mohly by posiliti podnikavost země- dělce, jaž mohly by účinně podporovati jeho sezná- mení se základními živly trhu, jeho znalost náleži tých skutečnosti a ovládání jich výpočtem a před- pokladem. Co může naproti tomu a musí býti

11 article

úkolem ministerstva orby? Ponze úkol zkrátiti toto přechodné sladium. Musíme postupem věnovati svoje síly tomu abychom odstra- nili slabosli a nedostatky, jež má dosud zemědělee, pokud se týče podnikavosti s obchodní zdatnosti. Slabosti a nedostalky nejsou přece jeho vinou, jsou dědictvím jeho minulosti, v niž neměl nutkavých dů- vodů, aby obíral se těmito věcmi, neměl důvodů, aby přenesl tohoto ducha na své potomky. (Tak jest i) V plném pochopení této nutnosti zdá se mi, že tkví nejdůiežitější problém agrarní přítomnosti, v plném pochopení, ve vynaložení nejlepších sil, aby přemo- ženo bylo toto dědictví minulých dob a jich hospo- dářského života. V tomto přemožení spočívá vílězství agrarismu v nejašlechtilejším slova smyslu. (Souhlas. Ještě mnohému novému odvětví společenstevních pod niků dámie subvenci. (Souhlas.) Ještě u mnohých společenstev budeme sanovati nezdar, který jest důsledkem nedoslatku společen stevního ducha. Ale učinime to, jsouce si vědomi, že toto přechodné stadium bude konečně překonáno Bude překonáno v témž poměru, jak vzrůstali bude nejen technická obratnost, nýbrž také společenstevní zdatnost zemědělce a povstane nové pokolení, zdatne v lěchto směrech, jež bude rovnocenným také pro- myslu a obchodu. (Souhlas.) To pokládám, dovolte mi, abych to řekl, za ze- tený prapoe zejjtka, hlásím se k němu, v uvědomělé

Ponza

12 article

práci k tomuto eíli spatřují nejvznešenější, nejušlech- tilejší a nejplodnější úkol, nejradostnější úlohu, již mohu si dáti a kdyby se mi zdařilo na této, dosud málo zpracované roli vypěstovati pro počátek skromné plody, byl bych vděčen osudu, jenž přivedl mne na toto místo. (Souhlas.) Politika, pracujicí s velkými převraty právního pořádku, může za jistých okolností také úplně ztro- skotati, ale politika, počitající se základními živly hospodářské síly a moci lidí, zodpovědností sobě samému, s obchodní zdatností, rozhledem a prozíra- vosti, jež na tomto všem chce vybudovati svoje vý- sledky, nemůže nikdy úplně minouti se cílem. (Sou- hlas.) Prohlašuji, že hlásím se k této politice a žádám vás, byste byli přesvědčeni, že nám v minislerstvu orby bude vždy vážným úkolem každé provedení zákona, jež přineslo by zlepšení poměrů. Neopome- neme rozšířiti ještě vybudování agrárních organisací tam, kde jich dosud není, neopomeneme ujmouti se sociálních úkolů, ujmeme se dnes na př. místně otázky kolonisační v jižních zemích a zas dojista právem obrálíme svůj zřetel k tomu, abychom so ciálně politickými opatřeními snažili se odpomoci nedoslatku pracovních sil na venkově.

13 article

Neodmitáme žádný z těchto úkolů zákonodár ných a při tom všem vždy budeme míti na zřetel velký cíl účinného povznesení obchodní zdatnosti osamostatnění zemědělce. Nynější rozpočet minister- stva obchodu není moji prací, avšak doznávám otev- řeně, že nevím, jak bych ho mohl zlepšiti. Příjměte ujištění mé nejlepší vůle a nezazlete mi, prosím, že vysloveným právé způsobem mlovím proti nedůvěře, jež vyvolána mohla býti zmíněnými pověstmi. Prosím, abyste hlasovali pro rozpočst minister- stva orby. (Hlučný souhlas a potlesk; ministroví blahopřejí.) Posl. Starek zasazuje se o uzákonění minimálno mzdy a prohlašuje obvyklé ivrzení, že pouze agrár- níci jsou vinnými zdražováním životních potřeb za demagogické heslo. Žadá zřízení odborné hornické školy ve falknovské panvi a ustanovení báňskýci inspektorů. Když promluvil ministr Rílt a poslanci Been Gröszl, Kratochvíl a Zauneg.er, bylo jednání pře rušeno. Konec schůze o 11. hodině noční.

Posl Starek Rílt Been Gröszl Kratochvíl

14 article Před užši volbou na Malé straně

Před užši volbou na Malé straně Z počátku klidná, ke konci však velice bouř livá a rozčilující schůze voličská konala se včera večer v hostinci páně Lacinově v Prokopské ulic na Malé straně. Schůzi, svolanou volebním vý borem sdružených spolků malostranských v němž zastoupena jest zejména místní orga- nisace národní strany svobodomyslné a Občan- ská beseda malostranská, navštívili také stou- penci stran národně-sociální a sociálně-demokra- tické. V předsednictvu zasedali pp. vrch. inž. Matějovský a posl. dr. Lad. Pinkas. Kan- didát národní strany svobodomyslné p. prof. dr. Funk věnoval větší část své řeči podrobnému vyvrácení všech výtek, v „Českém Slově“ mu činěných, které s opovržením prohlásil za spro- stou, drzou a podlou lež. Vysvětlil záležitost v příčině koupě jeho domu obcí pražskou, která dosud uskutečněna nebyla a ve kteréžto záleži- tosti jednal vždy naprosto čestně a korektně nikdy svého úřadu obecního staršího nezneužil. Vyvrátil dále jako směšné výtky o kupo- vání hlasů a stvrzenek na ně, agitace magistrát- ních úřadníků, episody z vinárny a pod. V pro- gramové řeči své pojednal zejména zevrubně o finaněních předlohách vládních a shrnul celý svůj program takto: každý poslanec má být zástupcem nejen svých voličů, nejen vrstvy ná- roda, nýbrž zástupcem národa celého. Má se snažiti zjednati politickou moc národu svěmu a starati se, aby hospodářsky rozkvétaly veškeré vrstvy v národě, aby stejný zřetel obrácen byl k obchodnictvu, živnostnictvu, úřadnictvu i zří- zenectvu, jakož i k ostatním vrstvám. (Výborně Potlesk.) Pan Hrubý odsoudil ostře prostředkya způsob volebního boje národních sociálů, který nazval sprostým a znemravňujícím. Pan Reta nabádal voliče, aby napnuli veškeré síly, by zvo- len byl „Malostraňák“ dr. Funk.

Lacinův Ing Matějovský doktor Lada Pinkas profesor Funk Hrubá Reto Malostraňák

15 article

Pan posl. dr. Lad. Pinka s pravil: „Čet jsem dnes „České Slovo“ a mohu říci, že sku- točně ve svém životě politickém jsem málokdy nalezl tak sprostá a lživá tvrzení, jako v tomto článku. Já toho skutečně lituji. Takovýto způ- sob psaní otravuje celý náš veřejný život správně řekl p. dr. Funk, jestli to půjde tak dále, není možno, abychom apelovali na slušné třídy, kterým bychom otěže naší politiky svéřo- vali, poněvadž každý slušný člověk se nám za to pěkně poděkuje. Jest k tomu potřebí vskutku velkého nadšení, ohně a zápalu pro naši svatou národní věc, abychom takovou snůšku lží a ne pravd snesli. Myslím, že voličstvo zdejší jest příliš prohlédavé a slušné, než aby uvěřilo ta- kovým lžem. Jsem přesvědčen, že tyto útoky se obrátí na hlavu těch, kteří je napsali. Myslím. že znáte dosti prof. dra. Funka, že takové věci. jaké se o něm tvrdí, neni schopen udělati, ani kdyby chtěl. Co se týká situace volební, jest ta- ková: Strana klerikální se uslnesla. svým příslušníkům ponechati úplnou volnost. Pokud se týká strany staročeské bylo vydáno heslo, aby se příslušníci její volby zdrželi. Strana sociálně-demokratická podle na- šich informaci bude podporovati kandidaturu dra. Funka. Račte počítati s tímto faktem: Po- kud se týká strany staročeské, mám obavy, že značná část její přikloní se proti straně naši.

doktor Lada Pinka Funk

16 article

Situace jest neobyčejně napjatá. Jest třeba, aby- chom v poslední chvili napjali veškeré síly, aby- chom nejen agitovali mezi vlastními stranniky. nýbrž také mezi svými známými ve prospěch dra. Funka, poněvadž tak nám může býti za- jištěno vítězství. (Výborně! Potlesk.) Potom promluvili pp. Kacl, Ph. C. Sta šek, Kubrycht, Rezek, Kolář, Rys, Hrubý a vrch. inž. Matějovský, kteří ve- směs ostře odsoudili způsob psaní „Českého Slova“ a doporučili vřele kandidáta prof. dra. Funka. Zástupce strany sociálně-demokratické pan Zachariáš problásil vzhledem ke zprávě »Č. Sl «, že kandidát soudruh Süss nebyl v noci na neděli v žádně vinárně, poněvadž obcoval v sobotu schůzi volebního výboru strany. Za bouřlivého protestu národních sociálů uvedl, že tito sociálním demokratům nabízeli, že zaplatí veškeré volební výloby, budou-li volit dra. Švihu. (Hanba!) Redaktor pan Auda vyvracel toto tvrzení a žádal pana Zacharráše, by jmenoval dotyčné vyjednavače. Pan Zachariáš prohlásil, že jména jich nezná, ale že zejtra ráno může k němu pan Auda přijíti a že ho k mim dovede. Během dalšího jednání přihrnulo se do místnost množství národních sociálů, odtud docházelo stále k hlučným a bouřlivým výjevům s obou stran. P závěrečném slovu posl. dra. Pinkasa byla schůze sk ončena.

Funk Kacl Kubrycht Rezek Kolář Rys Hrubá Ing Matějovský profesor doktor Zachariáš Süss Auda Zacharráš

17 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Naše výzva k českým lázeňským hostům aby v lázních v Čechách ve styku se železniční- mi a poštovními úřady užívali výhradně českého jazyka a jenom rovnoprávné tiskopisy a poukáz- ky žádali, způsobila v mariansko-lázeňské sku- pině Bundu Němců vzbouření. Bund svolal do hostince „Triestu“, místností to posledního řádu. schůzi, již prý se zůčastnili — podle pana A. Kohna, red. Marienb. Ztgu.“ — zástupci 23 (11) místních spolků. Slovutné shromáždění usneslo se na utvoření Ortsratu za účastenství městské rady na tom, aby „českým provokatérům“ byl odepřen byt, a místním „speditérům“ aby ulo- ženo bylo odmítati dvojjazyčné nákladní listy. Za tím účelem ihned zvolen byl šestičlenný vý- bor, který se má dorozuměti s městskou radou v Marianských Lázních a postarati se ihned o zřízení „Ortsratu“. „Českým štváčům““ dává pak p. Kohn na pamětnou: „Budeme nad tím přísně bdíti, aby české stromy nerostly do nebe a upomeneme poštovní správu na její slib, starostovi města daný.“

Němec A Kohn Marienb Kohn Čechy

18 article

Hnusné poměry! Žádá-li český lázeňský host na c. k. poštovním úřadě tiskopisy a blankety ve svém jazyce, tedy právo, českým zákazníkům c. k. poštovních úřadů vyhražené aspoň naříze- ním, že se jim na zvláštní žádost vydati mají, sejde se hromádka lidí, jimž do jazyka po- štovních poukázek a nákladních listů pranic nen a zarazí spolek na potírání práv státem výslovně poskytnutých a sanými státními základy zaruče- ných! Před očima úřadů, docela veřejně propa- guje místní plátek tento protičeský boykot vydě- račnou pohrůžkou odmítání bytů bez obavy pře zakročením povolaných c. k. strážců zákona, jichž přísežnou povinností jest potírati „vybízen k zášti proti druhé národnosti“ v samém zárod- ku! Slavný úřad tuto svou povinnost zná jenom. když se jedná o český tisk. Ale „Marienb. Ztg. smí uspořádati štvanici i proti českým pacien- tům, místní odbor v Bundu smí se smlouvati s městskou radou na tom, kterak české nemocné vyhazovati z bytů a mařiti účel lázeňského le- čení! A k tomu všemu krásné tajemství slibu c. k. poštovní správy purkmistrovskému úřadu, které tady vychází na jevo! Pošta v Marianských Lázních má národně politické soukromé úmluvy s tamní radnicí! Čí že stromy rostou tu do nebe!? Prušácký mor prosakuje veřejné poměry v Rakousku od základů po římsu budovy! Ži- jeme už jenom pod terorem Volksratůa Bundů . ..

Volksratů Bunda Rakousko

19 article

— Rosegger pro smiření národů v »po- sledním smyslu«. Německý spisovatel Rosegger, jak známo, původce myšlenky dvoumihionového stavebního fondu pro německé školy na jazyko- vém pomezí, použil toho, že »N. Wien. Tug biatt« znovu otiskl jeho provolání a zaslal re- dakci dopis, v němž jí »dvoumilionkrát« za to děkuje a zvláště za to, že z jeho dvoumilionové nadace už je pohromadě »hodně přes čivrt milionu«. To prý ovšem ukazuje, jak jsou Němci od svěho clle ještě vzdáleni. »My však dosáhneme cíle toho zcela jistě,« píše Rosegger, »jenom nás neopusťte vy novináři. Jestiť pře- těžko soukromou cestou najiti osobnosti, ochotné připojiti se ke kulturnímu dilu, jež má dosvědčiti ještě i našim pozdním potomkům, jak velmi jsme na ně pamatovali a jsk mnoho jsme od německé školy očekávali. Zajisté nie menšiho než v posledním smyslu smlření národů« atd. Smiřiti národy ně- meckou školou, to má skutečné smysl nejpo- slednější. Smiření, jaké tane zásadám Schul- vereinu, který jest, jak známo, statuární odbočkou všeubecného německého Schulvereinu v Berllně jest myslitelno pouze ve smyslu doslovně po- sledním, ve smyslu hřbitova neněmeckých ná- rodů. Každá schulvereinská škola jest vlastně jenom houfným pohřebištěm slovanských dětl saždý odnárodněný soukmenovec jest pro ná- rod, z něhož vznikl, mrtvolou. Ba však ještě něčím hroznějším a smutnějším, neboť rozmno- žuje počet nepřátel o nejvydatnější škůdce.

Rosegger Němec

20 article

O tom všem nelze se s Roseggerem příti. Pro nás Čechy, proti nimž stavba »německých pevno- stí« na jazykovém pomezí v »prvním smyslu« směřuje, rozhoduje fakt, že v pěti lefech, anebo snad ještě dříve budou si moci Němei zřídit germanisačních skol za dva miiony korun. Tato myšlenka v lidu českém způsobila dojem stísně- nosti, o jaké není všude správná představa. Podle připisů, které nás docházejí, působí na mysl českou nepříznivě domněnka, že se z vůd- čích povolaných kruhů nie neděje, žádný skutek nepropaguje, který by se svým účinem vyrovnal dvoumilionovému podniku německého Schul- vereinu. Jest ovšem na snadě spásná rada: at ledy český lid zdvojnásobi svou obětavost pro Ústřední Matici školskou! Tajemství úspěchu tohoto druhu nezakládá se však na logických závěrech, jež bývají tak laciné jako jednoducké.

Rosegger Čecho

21 article

Némci sbírají své dva schulvereinské miliony. unešeni Roseggerovou myšlenkou, její svůdnosti a nepopíratelno jest, že tento okázalý jich skutek má v zápětí náladu v česk veřejnosti příznivou kodvetě a že by bylo nenahraditelnou škodou, nálady této ne- použiti. Je tu ještě jedna vzpružina a jeden podněcující příklad, Poláci sebrali hnedle v téže lhůtě, co se propaguje mezi Němci Roseggerova rovnice »2000 = 2,000.000«, půl milionu na grunewaldský školní dar! Ovšem, že současně jubilejní dary Národním jednotám v Čechách 1 na Moravě zabavují národní obětavost českou velmi vydatně, ale z toho nenásleduje, že je po- staráno o to, aby nejpřednější organisace če- ského národa, jeho Ústřední M ati c školská, byla vyzbrojena v dané lhůtě pro- středky, jimiž by odraziti mohla útok »pevno- sti« germanisace (»deutsche Festungsbauten«) za dva miliony postavené v ohroženém pásmu ma- tiční činnosti. — Buršácký buml ve Lvově. Lvov čitá mezi svými akademickými spolky také dva spolky buršácké: »Leopolii« a »Gasconii«. Na minulou neděli usmyslily si »Leopolie« s »Gasconií« uspořádati buml, čemuž opřelo se národní stu- dentstvo polské takovým způsobem, že buršákům zašel zálusk na buml. Polšti studenti přerušil všechen styk s německými studentskými spolky z toho důvodu, že spolky tyto národního ducha przní a mládeži různé zastaralé germánské zvyky naočkovati chtějí. Jak zřejmo, chystají se Němei v Haliči dát Polákům ochutnati všechny slad- kosti německého spolukrajanství. Podle odhadu vlastních německo- nacionálních statistikůje

Roseggerův Polák Němec Čechy 1 Morava Lvov Halič Gasconia

22 article

v Haliči na 100.000 »křesťanských Němeůe sjednocených v Bund, rozumí se, že jenom »obranný«. Tento »Bund«, který úřadně nazývá se »Bundem křesťanských Němců v Haliči«, byl již zastoupen na poslední valné hromadě ně- meckého Schulvereinu v Bilsku a rozvinul tu před očima zástupců všeho rakouského i říš- ského němectví seznam svých bolestí i ohlásíl docela formálně německo-nacionální výboj v Ha- liči. Nyní dochází zpráva o pokusu bumlu ve Lvově. Troufalost Němců v Haliči tedy roste, až ji naši polští bratři zakusí na vlastním těle v celé rozkoši, snad pochopí české utrpení s jiného stanoviska a stanou se pro českou otázku trochu vnímavějšími než dosud. — Mislr Mošna zavítal včera před polednem, poprvé po své nemoci, v kruh svých přátel k »Moš- novu stolu« v Patschově vinárně. Tatiček Mošna, jak ho důvěrnější jeho známi nazývaji, přijat b 1 s ja- sotem a pochutnával si na »jezerním« a viržinee »samičce«. Zrak slouží mu již lépe, ač prý vidí všechno jako v mlze. Nyní nosí černé brejle, které za několik dní zamění za jiné, skrze které bude prý už jasně viděti. Nyní je mistr Mošna k nepoznání, má totiž plnovous, ovšem ne na dlouho. Nadšeně ličil svým přátelům, jak pečlivě byl po čas nemoci své prof. drem. Dejlem a jeho pp. asistenty ošetřován. Ke konci července hodlá odebrati se do svého za milovaného letního sídla Dobříva, kamž dojíždí pravidelně rok jak rok. déle než čtvrtstoletí. — Z české techniky. Pp: Miroslav Husa z No- vých Benátek, Frant. Páv ze Slatin, Alois Matoušek z Hořic, Hynek Veselý z Horního Jelení, Rada Ubavič z Mohrina v Uhrách, František Netuka ze Slezského Předměstí u Hradce Král a Karel Rudl z Jaroměře podrobili se dne 21. června t. r. s úspě- chem druhé státní zkoušce z odboru strojního inže- nýrství. — 7áležilost dra. Žáčka. Z Brna, 21. června.

Němec Mislr Mošna Moš Patschův Tatiček Mošna Mošna doktor Dejl Hus František Páv Matoušek Veselá Ubavič Netuka Král Karel rudnout Halič Bilsko Lvov Dobřív Hořice Uhry Jaroměř Brno východ Benátky slezský předměstí u Hradec

23 article

Včera konala strana lidovo pokroková protestní sehůzi proti dru. Žačkovi jako postanci v Kunštatě, na rad nici, na niž mluvil posl, dr. Stránský. Schůzi předsedal starosta města p. Cibulka. Na schů i vyslovena byla důvěra dru. Stránskému, jemůž spadá město Kunštat do volebního okresu za mandát řišský, dro. Žáčkovi pak. za mandát zemský. Dr. Záček byl vyzván na dotyčné schůzi, aby složil mandát do rukou voličstva, ježto toto nemůže souhlasiti s jeho hlasováním proti ucelené slovanské delegaci. Schůze v Tovačově a Konici, kteréž byly proti dru. Žačkovi svolány rovněž na včerejšek, byly odloženy, jak se dovídáme, z techni- ckých příčm; svolany jsou však na neděli příští. O schůzi přerovské, která — jak už ve včerejším poledním vydaní našem oznámeno — schválila famosní hlasování dra. Žačka, sděluje náš moravský dopisovatel tyto podrobnosti, ktere ukazují cenu to- hoto projevu důvěry: Jako strůjeové tohoto manévru označení dr. Šrumola z Hranic a Tropper, starosta přerovský. Do Brna došly tyto zprávy: Do porady byli pozváni pouze ti členové městských rad a obec- ních zastupileistev, o nichž předem se vědělo, že po- slušně vysloví dru. Žačkov důvěru. A do tohoto shromáždění hrstky lidí, osobně dru. Žačkovi zavá- zaných nebo různými nadějemi se těsicích, dostavil se pan miuistr a dal si vyslovili důvěru. Poněvadž dr. Šromota sam netroufal si od těch několika »vy- braných« lidí dosáhnouti projevu důvěry pro ministra Žačsa, přijel k lélo důvěrné schůzičce sam pan ministr aby tlak byl účinnější. Nejlepší bylo, když se hlaso- valo o resoluci, projevující dru. Žačkoví důvěru jako ministru i jako poslanci, že Exvelience sama roní savým zrakem probrala všecky přitomné, aby každý poznal, že dru. Žáčkovi i jeho hlasování neujde.

doktor Stránský Cibulka Žáček Žačk Šrumola Šromota Žačsa Exvelience Kunštata Kunštat Tovačov Konice Hranice Brno

24 article

A po tomto hlasovacím mučení směle se prohlásilo že resoluce schvalena byla jednoblasně. A dr. Šro- mota to omastil prohlášením, že obecní zastupitelstvo hramické vyslovilo dru. Žačkovi důvěru. — Dr. Začek doufá, že včerejší schůzičkou všecko již spravil a že netřeba mu nadále dbat projevu volčstva. Voličstvo však neda si libit tento podvod! V obecním za stupitelstvu přerovském bylo usneseno mi- nolou středu, aby dr. Žáček zodpovídal se ze svého jednání na schůzi voličstva. Dru. Žačkovi ovšem nebylo toto usnesení vhod a proto dal si svolati včerejší schůzičku. Z toho, že nelroufá si předstoupiti před své voliče, je přiliš patrno, že sám dubte ví, co spáchal a jak smutnou posiči má v okrese. — Kojetínská městská rada do schůzky ne- vyslala zástupce. Z ostatních míst přišli jen ti, jež povolal dr. Šromota. Zpráva o schůzi vzbudila velké rozhořčení. Schůze konala se na radnici. V městě, kde se konala hasičská slavnost, neměl nikdo o ni »ni tušení. Přítomni byli starosta Tropper a tři radní přerovští, starosta dr. Šromota z Hranic a někteří radní, starosta z Drahotuš a starosta z Tovačova se dvěma radními. Schůzi zahájil dr. Šromota; předsedou zvolen starosta Tropper. Dr. Šromota omlouval horlivě dra. Žačka. Během schůze dostavil se dr. Žáček se svým sekr. Bradikem. Dr. Žáček mluvil 11/2 hudiny. Mimo jiné pravil, že neznal dosahu Šusteršičova návrhu, že jsou tam ještě dvě rakouské banky, že olázku agrární banky uherské bude řešit leprve bosenský sněm, takže celá věc není prý takového dosahu, jako se ji přidává. Vzdá prý se však mandátua podá demisi, bude-li si to voličstvo přát. Resoluce byla sepsána jeho přičiněním, ale všichni radní je nepodepsali. Dr. Žáček sebral resoluci do kapsy a o půl 7. hod odjei rychlíkem do Vídně.

doktor Šro Začek Šromota Tropper Hranice Drahotuše Tovačov Vídeň

25 article

— Pamálku popravených českých pánů ve vý- ročí památného dne 21. června 1621 velmi vřelým způsobem uctil státoprávně pokrokový klub. Včera před 8. hod. večerní na podnět tohoto klubu shro- máždilo se na historickém Velkém náměstí staro- městském množství obecenstva, které s obnaženými hlavami vyslechlo sbory, zapěné „Hlaholem“, načež provolána „sláva!“ památce popravených českých pá- nů. Valná část účastníků této piety odebrala se do dvorany „Merkuru“ v Mikulášské třídě, kde měl posl. p. dr. Sobotka přednášku o popravě na Staro- městském náměstí. — Orgány policejně četnické učinily pro včerejší večer mimořádná opatření.

doktor Sobotka Velký náměstí městský náměstí Hlahol

26 article

— Nevšedního uznání dostalo se v neděli dne 20. t. m. plukovnímu bubeníkovi pěšího pluku č. 75 p. Aloisu Právečkovi, který diriguje nedělní a úterní koncerty v »Kopmance«. Návštěvníci těchto koncertů věnovali mu totiž v uznání jeho dirigentských vý- konů ebenovou, střibrem kovanou taktovku, která nese datum 20. června a zdobena je iniciálkami jména dirigenlova — Návštěvy ruského učitelstva a studenistva v Praze a v král. českém. Už letos počínají se do- stavovati praktické výsledky loňských slovanských konferencí i sjezdu slovanského učitelstva. Obščestvo slavjanskoj vzaimnosti (Spolek slovanské vzájemnosti) v Petrohradě, vypravuje letos do Prahy a do Čeci sedm výprav ruských učitelův a učitelek v počtu 350 účastníků a výpravu studentskou vedením prof. Pogo- dina v počtu 10 studentů a 10 studentek. První výprava ruského učitelstva (35 učitelek a 13 učitelo) přijede do Prahy už tento čtvrtek, dne 24. června po 10. hodině večer na nádraží společnosti státní dráhy v Hybernské ulici, kdež bude uvítána českým komité tem pražským, utvořeným ze zástupců interesovaných korporací národnich, zástupcem městské rady pražské atd., načež bude doprovozena do svých bytů Výprava roská zdrží se v Praze až do 29. června. Přípravný komitét, v jehož čele jsou pp. B. Skála, učitel ve

Právečk profesor pogo Praha Petrohrad hybernský ulice státní dráha

27 article

Vysočanech a praf. Frant. Taborský v Praze, učinii všechna opatření, aby dostalo se účastníkům výpravy příslušných informaci o našem školství i jiných pod- nicích kulturních. Výprava studentská vedením prof Pogodina, přijede do Prahy dne 26.—27. června a p třidenním pobytu zde odjede k návštěvě do Písku a Tábora. — Č Budějovice n Roseggerovy dva milion Schulvereinu. Prachatický všeněmecký týdenník hu- buje na Němce českobudějovické, že dosud neupsali ani jeden 2000 K podil pro Roseggerův dvoumiliono- vý dar Schulvereinu, ačkoliv prý jest v Č. Budějovi- cích dosti těch, kteří by 2000 K snadno mohli upsati Inu je tu dost takových Němců (třeba že ale ne to- lik, jak by se snad zdálo), ale ti jsou zvyklí ne dávat, ale brát, jak se tomu naučili v době zla- tých časů své neobmezené vlády v obci, měšťanském pivovaře a jinde. Němci budějovičtí ze svého ne- zadi přispívají na dobré a potřebné věci, natož chtíti od nich peníze na tak vyloženou zbytečnost, jakou jsou milionové dary pro Schulverein! — Politický klub státoprávně-pokrokový na No- vém městě pražském koná ve čtvrtek dne 24. června v restauraci „u Pokorných“ (Ječná ul.) řádnou valnou hromadu s následujícím programem: 1. Zprávy klubové. 2. Volby tunkcionářů. 3. O poli- tické situaci“ promluví poslanec K. St. Sokol. 4. Volné návrhy.

František Pogodin Roseggerův Němec Praha Písek Tábor Č Budějovice Č . Buděj Vysočan Sokol . 4

28 article

— K naší stali ve fenillelonu »Moravsky Kras v rukou Němců«, sterou jsme přinesli od p. Jarosl. Marchy, dostává se nám ještě ná- sledující dodalečné informace Jak známo, čeští tu- risté velkým nákladem okupovali Macochu, jednu z nejnadhernějších partií celého Mor. Krasu. Také na télo strané zakoupili od obce vitímovické, na je- jímž katastru leži Macocha, větší objekt půdy. Na- proti tomu Němci snaží se, aby i na lomto konci Mor. Krasu uchválili, co se dá a podařilo se jim rovněž ve Skalském údolí, čarokrásném, zmocniti se jedné důležité posice. Pozemek dotyčný náležel kni- žeti Salmovi, držiteli panství rajeckého a kup jeho umužnil správce salmských statků řed. M ára. Pan Mára jest Čechem a tudíž ta okolnost, že exponoval se pro německou nadviádu Němců v tomto proslutém světovém údotí, pada dvakráte na vahu. Pan Mara dopustil se činu odsouzení hodnéno. V Marianské jeskyní pak pobííž Křtin, ktera od- halena byla před nedavnem a slula vzácností kráp- níků a podzemních krás, jsou Němci drancovatelia před nedávnem proskočily o tomto způsobu dranco- vání krapníků nepěkné zprávy. Divlme se jen, že kníže Liechtenstein, který — jak známo — z horoucí lásky k Němcům a pak také hlavně oroto, že Němci přišli dřiv, těmto na léta Marianskou jeskyní propůjčil, není o věcí zpraven.

Němec March Mor Salm Mára Čecho Liechtenstein Moravsko Skalský údolí Kraso

29 article

— PHírodovědecký sbor Musea král. českého ko- nal schůzi dne 18. t. m. za předsednictví p. cís. rady Korenského. Předsedající přednášel o některých za- jímavých zjevech přírodních ve Španělsku a jižní Francii, které letos navštívil. Takovou památností je třelihorní solná hora u Cardony v provincii bar- celonské, slepencový Montserrat s erosními zjevy, podobnými stěnám českého Švýcarska a jistou pum- pavou (Erodium supracanum), jedině tam rostoucí, rtutové doly v Almademu, kde svého času vytrysko- val kov z vrtné díry, jako voda z arteské studnice: dále promluvil o kyzových báních měděných, jichž střediskem je Rio Tinto a Tharsis, o železných do- lech bilkoojských, kde ocelek se proměnil v krevel a hnědel, o salinách v San Fernandu u Cadizu,o opičí osadě magotů na Gibraltaru, o datlovníkové oase v Elche se 120.000 palmami, rodícími chutné ovoce jako datlovník saharský; o jeskynních oby- vatelích různých krajů iberských, o numulitových skaliskách biarických, o Landech dunového pobřeží západofrancouzského a o jejich květěně, o ústřico- vých parcích Ptačího ostrova a Arcachonu. Také u- pozornil na nejnovější výrobu také umělých sma- ragdů, vystavených v min. sbírkách Jardin des Plan- tes v Paříži; kromě smaragdů vystavuje tam prof.

Korenský Španělsko Francie Montserrat Švýcarsko Almade Rio Tinto Tharsis San Fernand Cadiz Gibraltar Paříž PHírodovědecký sbor muzeum král Jardin desátník Plana

30 article

Frémy a jeho laborant Verneuil též kelímky s tisíce- rými krystalky zakrslých rubínů, safirů a zirkenů. Fofom seznámil předseda posluchačstvo s magneto- vými dely vlastějovickými, nově opět přístupnými a doplnil svůj výklad obrazy a příslušnými přírodni- nami. Na konec předložil p. adj. dr. Perner řadu krásných velkých kamenouhelných rostlin, získa- ných jednak koupí, jednak darem od p. dvorního rady prof. drá. Vrby a prof. Kratochvíla. Poslěze jmenovany daroval také museu několik vzácných zkamenělin z nučické rudy železné, zejm. trilobity a cystidey. Oslava Husova. Spolek pro zájmy škol ma- teřských v Praze pořada 5. července t. r. o 6. hod. večer v místnostech spolkových ve Školské ulici čís. 683—II. (budova školní) přednášku k uctění památky Mistra Jana Husa. Promluví poslanec strany státo- právně pokrokové red. K. St. Sokol, Vstup volný- Hosté vítání.

Verneuil doktor Perner profesor Vrba Kratochvíl Husův Hus Sokol Praha školský ulice spolek pro zájem škola ma

31 article

— Rodičově, pamatujte na budoncnost svých synů a dcer! V núzných listech objevují se časlo stíž- nosti na špatné poměry i nezaměstnanost a součas- ně varováni bývají rodiče, aby své dítky věnovali tomu neb oncmu oboru. Většina varovných hlasů vychází z choutek jednollivců, nejsou dosti odůvod- něny a prolo jest možno přijímati je s opatrností. Z podobných jednání není vyňat ani stav obchodní, z kteréhož důvodu považuje za svoji povinnost Ústřední urnísťovací odbor Č. O. B. a českých ob- chodních gremií v Praze podati vysvětlení. Odbor činí tak proto, že v jeho činnosti, jež jest nejroz- sáhlejší toho druhu v celé říši, sbíhají se veškeré nitky obchodního živola pracovního a námezdního, vidí veškeré přednosti i nedostatky pomocných sil, jako jejich nezaměstnanost i blahobyt, při čemž těžce nese neblahý osud těch, jimž nemůže pomoci k zaměstnání a existenci. Zde hlavní překážkou bý- vá neschopnost a nedoststečné vědomosti uchazečů. Jako jiná povolání, tak i obchodní není ještě pře- lídněno, jest v něm dosud dosti místa pro síly čil4 a nadané. Rodičové, chcete-li svým synům i dcerám pojistiti uspokojující budoucnost, vystihněte nejdřive jejich způsobilosti chut krůzným povo- láním a poraďte se o tomto s učitelií Dále sledujíe a poptejte se, jak různá řemesla, ob- chod, úřadnická a jiná povoláni prosperují a jakáv nich panuje zaměstnanost se zřetelem k budoucnosti.

Č . O Praha

32 article

Při řádném uvážení a posouzení všech těchto okol- ností rozhodujte teprve o budoucnosti svých svěřen- ců, ovšem ale také za souhlasu jejich, neboť ani nu- cené zaměstnání nepřináší zdárného ovoce. Mějte na paměti, že ty síly, jež přidělite stavu obchodní- mu, mají se vykázati návštévou měšťanské a mož- no-li i ochodní školy, dále slušným zevnějškema úplným zdravím. Nedoslýchavost, krátkozrakost aj. znemožňují i síle nejsnaživější dosíci na př. zaměst- nání v krámě a pod. Při obchodním povolání posu- zujte také různé obory, jako smíšený, střižní, žele- zářský atd. Dnes nejvhodnějšími zdají se obor střižní a železářský. Rovněž do obchodních škol dávejte jen svěřence čilé a nadané, jelikož jinak peníz na vzdě- lání věnovaný nepřinese užitku a nedostatečně vy- spělý absolvent neb ahsolveníka rozmnoží jen řady nezaměstnaného inteligentního proletariátu. Bude- te-li dbáti všech těchto pokynů a nabádati svěřence ke stálému sebevzdělání a řádnému žití, učiníte je neohroženými průkopníky, jaké dnes obchodní stav při světové konkurenci potřebuje, pojistíte jim sluš- nou exisťenci s budoucností, sobě bezstarostné stáří a v obchodním povolání zmenšíte mnohdy cilelnou nezaměstnanost. Nutným jest, aby v udaných inten- cích pracovali také všichni učitelé, vychovavatelé mládeže a zaměstnavatelé, čímž získají si neocenitel- ných zásluh.

33 article

— Veřejná schůze spolková c. k. poštovních a telegrafních zřízenců v Praze koná se v neděli dne 27. června 1909 o 4. hodině odpol. ve velkém sále Plodinové bursy (Havlíčkovo náměstí). Pořad: 1. Úprava platů a její důsledky. 2. Služební poměry. 3. Průtah úpravy poměrů neerárních zřízenců. — Jizdy do Příbrami a způt za zvláště snížené ceny. V době od 1. července do 31. stpna budou vy- dávány v nedělích a svátcích k osobnímu vlaku čís. 335, který odjíždí z Prahy ve 4 hod. 49 min. ráno z následujících stanic příp. zastávek zvláště snížené zpáteční jízdní lístky do Přibrami a to: Do Příbrami z Prahy n. Fr. Jos., Král. Vinohradů z., Vyšehradu, Smíchova, Chuchle z., Radolína, Čer- nošic z. činí snižená cena pro jízdu tam i zpět ve II. třída 6 K 20. ve III. třídě 3 K 30 h a z Dobři- chovic, Řevnic ve III. třídě 3 K 30 h. Zpáleční jizdu nutno nastoupiti osobním vlakem čís. 650350, který odjeda z Příbrami v 6 hodin 50 min. večer a přijede do Prahy v 9 hod. 41 min. večer. Snížené zpáterní jizdní listky mají platnost jednodenní, platí toliko

František Jos Král Čer Praha Havlíčkův náměstí Příbram Smíchov Chuchle Řevnice