ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5c7d3220-75a3-11dc-9a89-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 64, org 12, person 101, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
nol5bd a po
3 masthead
V Praze, v pátek 22. května 1903.
Praha
4 masthead
Číslo 14.
5 article
Na ranní a odpol. Histy přeloláeí ne v Praze v adalnlstraci a měsit sa čtvrt láa . . . . 6 K — h s dvoji dko K no na prz Batv Laa . . . . 7 K oo ve Glialkách na měšte . . . . . . 2 K 30 P' oštou: nteis . . . . K oon s drojí zbvilkou- na piřal netvrt vta. . . H K coh
Praha Batv Lao
6 article Přípravy k slovanskému sjezdu
Přípravy k slovanskému sjezdu Dnes odjiždějí do Petrohradu dr. Kra mář, lublaňský starosta Ivan Hribar a posl dr. Glěbovický, aby jménem rakouských po- slanců českých, jihoslovanských a rusko národních vstoupili v přímý styk s petro- hradským klubem politických pracovníků a přesvědčili se, jeli vůbec a za jakých pod- mínek je možný všeslovanský sjezd, jenž má položiti pevný základ ke všeslovanské vzájem- nosti v oboru osvětovém a hospodářském. Neboť jen o vzájemnost takto omezenou může běžeti v naší době, poněvadž politickou jednotu slovanského světa vylučují netoliko poměry mezinárodní, nýbrž i individualistick snahy jednotlivých slovanských národů, žár livě hájících svou národní i politickou samo statnost. Hlavní překážka, vadící účinnému pěsto vání slovanské vzájemnosti, jest dostatečně známa. Nevězí mezi Jihoslovany, z nichž je dině malý zlomek národa chorvatského, sku pený kolem dra. Franka, ostýchá se při mknouti k ostatnímů světu slovanskému, aby nemusil uznati bratry Srby za rovnoprávný národ; nevězí také u Slovanů západních. nás Čechů a Slovinců, mezi nimiž není vůbec odpůrců slovanské vzájemnosti. Překážka tkvl ve sporu rusko-polském a sice v Rakousku a zejména v říši ruské. Dokud tento spor nebude uklizen, není naděje, že by jakýkoli slovanský sjezd přivedl k cíli a že by bylo možno položiti bezpečné základy všeslovanské vzájemnosti. Překážky této byli si vědomi všichni slovanští politikové, kteří v posled- ních 40 letech pracovali ve prospěch slovan- ského smíru jako jediné bezpečné hráze proti germánské povodni, ohrožující dnes už ne- toliko Slovany západní, nýbrž i jižní, ba i samotné Rusko; všichni hledali lék na zhojení této zhoubné slovanské choroby, ale žádný lék se dosud neosvědčil a starý spor. ob čas nanovo jitřený, Irvá dále.
Hribar doktor Glěbovický Jihoslovan Franco Srba Čecho Petrohrad Rakousko Rusko
7 article
Nebylo by však politické složiti násled kem několikerého zklamání ruce v klín očekávati zoufale, až se přivalí osudná ně- mecká vlna. Nevyzkoušeny ještě všechny léky, zejmena lék nejvydatnější, jejž posky tuje vše měnící čas. A změnilo se v poslední době zvláště mnoho ve větší ze sporných stran, v Rusku. Tam k dosavadním dvěma činitelům, kteří měli vliv na řešení slovan- ských otázek, k samodržavné vůli čarské učencům slavistům, zabývajicím se slovan- skými věcmi ve svých vědeckých kabinelech. přibyl nový důležitý faktor, parlament a sku- pení v něm rušti politikové. Spor rusko- polský, o němž ještě před třemi lety v Ru- sku jen psáno v knihách a novinách, dostal se na forum říšské dumy, v níž mluvčí obou sporných stran osvětlují a navzájem epra- vují svá stanoviska, čímž učiněn veliký po- krok, neboť všestranné probádání a osvětlení příčin sporu, poznání skutečně pravdy musí samo sebou přivésti k odstranění křivdya ke konečnému smíru. Již ta krátká doba, po kterou trvá v ruské dumě výměna myšlenek živým slo- vem a spojená s ní novinářská diskuse, přispěla značně k vytříbení názorů o poměru rusko polském, takže dnes už možno dosti bezpečně ukázati, kde jsou hlavní překážky. kde jsou odpůrci smíru a kdo jsou jeho zřejmí přátelé.
Rusko
8 article
vrni mě
9 article
Hlavní překážkou jsou dvorní kruhy petrohradské, které, jakkoli bolestno jest to přiznati, ve své polské politice se řídí po- kyny z Berlína. Prusko uznalo za svou státní nezbytnost vyhubiti Poláky na svém území. Aby mohlo se svými Poláky zatočiti, jak se jemu líbí, nesmí se ani Polákům v království polském vésti tak dobře, aby pruští Poláci zatoužili po poddanství carském. Prusko pronásleduje polské sokolské jednoty v Po- znaňsku a proto musili se i polští Sokolové v říši ruské státi živlem státu nebezpečným a jich organisace musily býti před rokem rozpuštěny. Prusko nedovoluje polského vy- učování v Poznaňsku, a proto musila v království polském padnouti polská Matice školská, která byla nedávno zřízena úřadním povolením gener gubernatora Skallona, vzbu dila za předsednictví romanopisce Sienkie- wicze všeobecný zájem ve všech polských krajích, měla zabezpečeny dostatečné příjmy z dobrovolných darů, takže mohla vydržovati 135 národních škol, ve kterých se učilo ma- teřským jazykem polským na 80.000 dětí, jimž by se jinak nedostalo školního vzdělání
Polák Berlín Prusko Poznaňsko
10 article
Ale na výroční valnou hromadu Matice přišli do Varšavy také tři Poláci z Poznaňska, zúčastnili se jednání, proti tomu zakročil německý konsul ve Varšavě, gen. gubernator uložil Matici 3000 rublů pokuty za překro- čení stanov a čtyři dni na to spolek byl úřadně rozpuštěn. Spolek se rozešel, ale zů stala ještě část škol, jím založených, poně- vadž se jich ujali soukromníci. I na ty nyní dochází. V kielecké gubernii byl zavražděn školní inspektor Afanasjev, Tato vražda smyta tyto dni uzavřením všech soukromých polských škol v celé gubernii, navštěvova- ných asi 3000 dětmi. Čím se provinily tyto děti na státu, že mají pykati za hřích, spá- chaný na ruském státním úřadníku v pol ském kraji? Provinily se tím, že se jim do stávalo vyučování v polském jazyku a to právě s nelibostí nesli v Berlíně. Berlinská nelibost jest však v petrohradských dvorních kruzích rozkazem, jemuž se ochotně ihned vyhoví.
Polák Afanasjev Varšava Poznaňsko Berlín Matica
11 article
Tato dvorní překážka rusko-polského smíru nezmizí ovšem dotud, dokud nezavane u dvora jiný vítr. Ale dvůr není dnes už v Rusku jediným rozhodujícím foktorem, po- něvadž stále důrazněji do správy státní za- sahuje duma. I v dumě jsou ovšem odpůrci smíru a sice na obou stranách, na ruské i polské. Reakcionářská pravice, za niž mluví posl. Puriškevič, nevystonala se dosud z bláhového domnění, že se v Polsku dá prováděti porušťovací politika nebožtíků Katkova a Gringmuta, ačkoli za čtyřicet let tam nedovedli poruštiti ani jediného sedláka. Nynější rozpočtová debata v dumě však ukázala, že tato krajní pravice je příliš slabá. aby mohla svou vůli vnutiti celému ruskému parlamentu. Stejný význam pro rusko polský smír má vystupování nynějšího vůdce petro hradského polského kola, Dmowského, jenz jako zastance směru všepolského nevystřízlivěl ani po nových pruských protipolských zá- konech z fantasií o obnovení říše polské ve starých hranicích od moře do moře a spíš připouští, že celé Polsko, ruské i rakouské, bude pohlceno germánským mořem, než že dojde na takový smír s Ruskem, který by zabezpečil aspoň existenci národa polského. S těmito politickými činiteli jak na
Katkov Gringmut Ruska Dmowský Rusko Polsko
12 article
lbo ovjoe
13 article
ruské, tak i na polské straně delegáti rakou- ských Slovanů marně by v Petrohradě vstu povali ve styk. Ti necítí nebo nechtějí cítit potřebu slovanské vzájemnosti a nebudou ji tedy urovnávati cestu. Ale v Petrohradě v kruzích poslanců kadetů a okťabristů, zejmena v klubu polítických pracovníků, na- ležejících různým politickým stranám, na- leznou množství myslících lidí, kteří rádi pohovoři o otázce, stávající se již zhavou pro všechno Slovanstvo. V kruzích těchto nabyli přesvědčení, že i Rusové mohou bez obtiží, jak se nedávno vyslovil kn. Trubeckoj, vytvořiti s ostatním Slovany trvalý mravný svazek, poněvadž ani v nejvzdálenější budoucnosti nemohou blouzniti o utvoření světové monarchie slo- vanské. V těchto kruzích už vědí, že Rusko nemůže prováděti slovanskou politiku na Balkáně, když ve svém Polsku provádí poli- tiku protislovanskou. A nejinak jest i v širokých kruzích pol ských. Našim čtenářům jsou známy nedávné smířlivé projevy, anonyma K. J. K. z Po znaňska, Kačroka z Haliče, střízlivé názory některých polských listů na otázku polsko ruskou, jež vesměs souhlasí v tom, že od Rusů nehrozí nebezpečí národnosti polské poněvadž Rusové jako národ kuiturně opoz dilý nemohou odnárodniti kulturně pokroči- lejší Poláky. Jde tu vlastně o práva poli tická, jimž se Poláci v Rusku dříve těšili. ale pro své politické chyby jich pozbyli.
Rus Trubecký Polák Petrohrad Rusko Balkán Polsko Halič Slovan
14 article
Obratnou politickou činnosti mohou jich však opět nabýti. Hledati podmínky, za kterých by ruská vláda, opírající se o souhlas ruské dumy, mohla Polákům vrátiti ztracená na čas práva, bude ovšem především povinností politiků polských a ruských. Podaří-li se našim delegátům v Petrohradě upraviti ta kové prostředí, ve kterém by se mohli sbli žiti polští a ruští politikové a sestaviti pro gram, dle něhož by se dala rozřešiti otázka polsko ruská, podaří li se jim vzbuditi mezi Poláky a Rusy důvěrné styky, pak to bude již veliký úspěch jejich petrohradské pouti. Pak již bude možno pomysliti také o sjezdě všeslovanském, ale jen potom, neboť cesta do všeslovanského sjezdu vede jen skrz předběžné důvěrné schůze rusko-polské.
Polák Rus Petrohrad
15 title
Říšská rada
16 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Schůze 70.) Ve Vídnl, 21. května. (Pdvodní zpráva telel. »Nár. Listů«.) O Haliči a jejích poměrech národních správních byly dnes ve sněmovně promluveny dvě veliké řeči: jedna bývalým předsedou kola polského a bývalým ministrem polsko-haličskýn hr. Dzieduezyekým, druhá poslancem sociálně- demokratiekým Daszyňským. Byly nestojné dél- ky. Onen byl hotov se svými výklady za pů hodiny, tento potřeboval přes tři hodiny. Hrabě Dzieduczyeki jest nejstarším členem haličsko-polské delegace, jež ho zti jako svého starešinu a pohliží naň s vážností, které zaslu hují nejen jeho rozsáhlé a hluboké vědomosti nejenom jehu věk, nýbrž také jeho neobyčejný talent řečnický. Mluvi pravidelně, nemaje přo sebou ni jediného slůvka napsaného. Tak řečni též dnes. Co pověděl, nebylo výkladem, jak se
Dzieduezyeký Dzieduczyeki Mluvi Halič poslanecký sněmovna
17 article
vyvinul ruský živel v království haličském, nýbrž úvaha o věcech přítomných. Hr. Dzieczycki na- léhal důrazně a důtklivě na reformu polt- tické správy ve své vlasti. Také on upadl do těže chyby, které se dopustil jeho ná- stupce v úřadě předsedy kola polského, prof. Glabiňski, doporučuje Rusům, aby srovnali, čím byli a co měli před 40 lety a čím jsoua co mají nyní. Pověděl jim to způsobem, jakým problém polsko-ruský nelze posuzovati. Je za- jisté nutno míti předovším na mysli, zdali ruské obyvatelstvo v království haličském, které se počtem rovná polskému skoro úplně, požívá s polským rovného práva, které mu bez odporu náleží. A co jsme včera odpověděli na otázku tu, musíme také dnes opakovati: obyvatolstv. růské nepožívá rovného práva s obyvatelstvem polským. Posl. Daszyňski dovedl k výkladům svým na dlouhou dobu upoutati zájem, pozornost a poslech celé sněmovny, ostatně nevalně navští vené. Patrně záleželo mu na tom, aby se vy- slovil o všem, co v mysli své nastřádal za celou debu, po kterou neposlancoval. Jak povědomo, podlehl Daszynski při prvních všeobecnýcl volbách, konaných na základě rovného právn hlasovacího; dostal se do sněmovny teprve vol bou doplňovací. Způsob, kterým dnes pojedna o zavraždění hr. Potockého a ještě více pak způsob, kterým posuzoval jeho činnost místo držitolskou, byl velmi sympathický. Nejr ez hodněji odsuzoval politicko vraždu. Než po té stránce nebyl důsledný
profesor Glabiňski Rus Posl Daszynski Potocki Hradec
18 article
Považuje-li posl. Daszynski, ktorý svou výmluv ností vyniká vysoko nad celý svaz sociálně demokratický, vraždu politickou za odsouzen hodnou, musí ji jako takovou posuzovati nejej v Hlaliči, nýbrž také na Rusí, ha musí ji odsuzo vati také, stane-li se v Portugalsku. Ovšem rád konstatujeme, že z posl. Daszynského, zejměna když z nitra jeho tryská vznět, zní tón vlastenee v pravdě polského, vroucí a srdečný, a že v ta kových okamžicích je ryzím Polákem, tak že skladbu jazyka německého převrací. Jakkoi dnešní Daszynski není již Daszynským z le 1897 a 1898, jakkoli také jeho vášně již ubylo. jakkoli se poněkud tak říkaje opotřeboval, jak koli nepohrdá někdy prostředky theatrálními — jest přece zjevem úctyhodným a nejen v poli tice lidové, nýbrž i parlamentní významným členem, který by mohl býti české sociální demo kracii v leečem vzorem a příkladem.
Polák Rus Portugalsko svaz sociálno demokratický Daszynski
19 article
Sněmovna odmílla pilnost návrhu ruského poslance Cegliňského. Pro pilnosi blasovalo jen 114 poslanců, proti ni 153 poslanců. Mez nimi byli také poslanci čeští, slovinští a chor vatští z důvodů, které jsme již vyložili. Skupine ukrajinských poslanců totiž nedovedla si vydo- býti a ještě méně pak zajistiti, zabezpečiti uchovati sympatie ostatních slovanských stran oddávajíe se bludu, klamu a víře, že spása ru- ského lidu haličského leží v pomoci němockého lidu a některých vídoňských redakci, kterým Rusové jsou dobří jako berani k bourání poi ských zdí, pro které však positivně nechtějí ni učiníti, natož se exponovati, nebo snad docel. obětovati. Při hlasování o pilnosti návrhu Cegliňskéh byli ve sněmovně sice všichni čeští klerikálové poslanci „Českého klubu“ však toliko dva, posl dr Paet a bar. Pražák, z českých agrárník žádný. Čeští agrárníci se usnosli vyjíti avšak „Český klub“, jak sdělujeme na jiném místě, výslovně se usnes! hlasovati proti pilno
Cegliňský Rus Paet Pražák Český klub
20 article
V drobném prodejít ranni číslo o zobě . . . zn odpoledni a2 Ve dlislkách na vsnkov : ranní čislo. . . . . . vdpolodní . . . . . . . . 4 k Inserátv plati se hotově napřsl. Předplacení a lnserty přijíná adminl- strace v Marianské ulicl č.3. Tam nackízejí se těl redakce tlskárna a expudice „Národnich Listá“ Rukopisy se novracejí.
Národnich Listat
21 article
sti. Většina členů klubu však tomuto usnesení nevyhověla. Jde ovšem o to, proč se tak stalo. z Vidně, 21. kvělna. (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi ve 12.10 hod. Mezi došlými spisy byl dolaz posl. Klofá če; dr. Baxy a sp. po chování pražské policie za ne- dávných událostí v Praze. Plají se, zavede-li vláda vyšetřování s veliteli, kleří veleli policejní stráži, aby zakročila tasenou zbraní, a hodlá-li zakázati polici lehkomyslné používání střelné zbraně? S němovna rokovala dál o pilném návrhu Ce- gliňského stran správní souslavy v Haliči. Posl. hr. Dzieduszycki, hlavní řečník proli ná- vrhu, líčí haličské poměry před 40 lety. Tehda sou- dila vělšina Poláků, že ruská řeč jest pouze lidovým nářečím, že však i při vzrůstu národního vědomí oba kmeny mohou společně pracovali a hájiti spo- lečné zájmy. Kullurním snahám ruským dostalo se podpory místodržitelství, zemské školní radya sněmem.
doktor Weiskirchner Baxa Posl Polák Praha Halič
22 article
Boje rozpoulané vzrůslem ralikalismu Rusy ohrožovaly čím dál víc netoliko kulturu, nýbrž vlastnictví, život a svobodu. Řiečník poukazuje na vliv, jaký měla ruská revoluce a zavedení rovného práva hlasovacího na ruský chauvinismus. Když ne- splnily se sliby, učiněné za voleb, sáhlo se k taktice, užívané v ruské revoluci. Na tom, že v Ilaliči panuji nyní tak abnormální poměry, je sněmovna spoluvin- na. Má-li býti zjednán pořádek, vláda nesmí dovoliti. aby správa byla rušena. Proto také doufá, že sně- movna neschválí pilný návrh. (Hlučná pochvalaa potlesk mezi Poláky.) Posl. Daszynski, druhý hlavní řečník, prohla- šuje, že jedná se o to, bude-li míti sněmovna lidová dost politické síly a rozumu, aby zhojila haličsk rány a připravila nutné reformy. Včerejší vývodly ministra vnitra byly fřivolní. (Hlučný souhlas mezi sociálními demokraty) Po 30 let zůslaly oslyšeny všechny sllžnos Rusů i utlačeného polského národa. Prohlášení mi- nistra vnitra není obranným prostředkem proti hi- storickému bojí mezi dvěma národy, Sociální demo- kraté přejí si, aby budoucně nikde nebylo používáno v Haliči politické vraždy, jakožlo prostřodku boje. Nezapomenou nikdy zavražilěnéha místodržitele, kte- rý v panské sněmovně svým mocným vlivem působil pro volební opravu.
Rus Polák Posl Daszynski Halič
23 article
Řečník protesluje proli nedávné řeči posl. Petri- ckého, který neměl práva mluviti jménem celého ru- ského národa. Sociální demokraté budou i dále orga- nisovati široké vrstvy a vzdělávat je pro národní kulturu. Vládnoucím polským stranám vytýká proli- národní tendence. Rečnik rád by se zeplal členů pol- ského kola, kteří tvrdí, že jsou vlastenci, zda zapo- menuli, jaké zavrženíhodné služby vykonali předkové Hlibovického a Markova v r. 1863 ruské vládě proli Polákům. Rakousko jako slovanský stát má ukázati všem Slovanům, že je s to jednati s každou slovan- skou národností jako s rovnoprávnou. Tři miliony Rusů nemají národní samosprávy, bez níž nelze řešiti palčivou otázku ruskou. Ilaličská otázka musí býti řešena buďto spolu s rakouskou vládou, anebo bez ní. (Hlučný pollesk.) Prvním krokem k tomu je spravedlivá reforma volebního práva zemského. Reforma správy musí uskutečniti se v zájmu země. Uklidnění nadejde jen právem samosprávy pro Poláky i Rusy. (Hlučná po- chvala a pollesk.)
Petri Hlibovický Markov Polák Rus Rakousko
24 article
Posl. Cepliňský vylýká v doslovu minislrovi vni- tra, že ples slib dosud neprovedl šetření o posled- ních říšských volbách. Proto byli haličšuí úladníci o zemských volbách ještě stranničtější. To je osudná tradiční pasivní politika ústřední vlády, jejíž obháj- cem i vykonavafelem je ministr vnitra. Rusové ne- upírají novému místodržiteli reformátorský talent a pouzije-li ho k nápravě siluace, budou ho Rusové podporovati ze vší síly. Haličskou olázku mohou rozřešiti pouze ruští a ne polští poslanci. Prosí, by byla schválena pilnost jeho návrhu. (Hlučný polles mezi Rusy.) Následují věcně opravy posl. Cznykowské- ho, Breitera a dra. Glabiňského, který pro- hlašuje za nepravdivé tvrzení Daszynského, že polské kolo vyslalo depulaci k ministrovi vnitra, aby zma- řila jeho poslaneckou volbu, dále po=l. Da w yď aka a Maslanky, načež přikročilo se k hlasování. Pro pilnest hlasovalo 114, proti ní 158 poslan- ců, je tedy z a mítnu ta.
Posl Rus Glabiňský
25 title
FEUILLETON.
26 article Literatura.
Literatura. Tři obrazy z Moravy předhistorick Na památku tisícileté ročnice pádu říše velkomoravské (r 907) nakreshil Vojtěc Srba 1908. V Hranicích. Dobrá melhoda má svoji úrodu. Auto spisu »Kdy byla Evropa Slovany osidlena« — nedávno jsme tu načrtali jeho obsah — nepo třeboval dlouho čekat, osvědčí-li se v praxi jeho methoda. Loni vyšel český překlad jeho a dnes překladatel sám se hlásí za pokračovatele. možno hned povědět, že uvádí se velmi šťastně »Tři obrazye jsou pokus o paprslek světlado záhad pravěkých dějin země, paprslek vyvoděný z údajů, které se tají v názvech místopisných. Dosavadní výklady »etymolegické« měly svou slabou stránku. Vykladač »podkládal« naskyllým názvům smysl, čerpaný ze zásoby pojmové dnešního nebo aspoň historicky z náméh živola. »Bystřina« byla voda, která »bystroe tekla, »Třebovice« byla osada, založená něja- kým »rodem« toho jmena. »Krumberk« byl »křivý vrch« a podobně! Běžná filologie se svými »historickými« pomůckami byla tu malo- mocna. Otázky se nesou do temna věku na tisíce a lisíce let před Krislem! Mluvnicea slovníky praeovány jsou na základě pramenů literárních. A nejstarší listiny pocházejí ze sto- letí dvanáctého — po Kristu! Výklad opřený o takovou učenost musil záhy ztroskotat. Ne- vedly dále ani fantasie mythologické, sni jiné kombinace. Výsledek byl stále jen zmatek tvrzení navzájem se potrajících. Žunkovič postavil novou zásadu. Staré názvy místopisné jsou zbytky pra- jazyka všelijak pozdějším zvukům a pojmům přizpůsobené. Pravěkým tvarům slova odpo- vídají pojmy pravěkého života. Oběma směry sluší badateli obrátit všecku pozornost: vypátrat starý tvar, skrytý v místopisném rázu dnešním a vyslihnout přislušný k němu starý pojem
Srba Krisl Krist Žunkovič Morava Hranice Evropa Třebovice Slovan
27 article
Dvě pomůcky jsou nezbytny: znalost slov an- ských jazyků a jediné základny, jež zůstala společna pravékému i dnešnímu životu: p ri- rody kraje a dějů životných. Obezřelý postu srovnávací bohda pak dále pomůže! Pravěký Slovan byl po výtce pastevec, také lovee později rolník. Zkušenost společenského ži- vola záhy jej vychovala na obezřelého obhájee svého majetku, tedy vojáka! V okrsku pojmů toho trojiho povolání točí se všecka zásoba pojmů prvotné kullury! Znalost půdy, živlů rostlinstva a jich poměr k užitku nebo škode života! Úprava domácího života, zřízení obranná Tak vzníkly Srhovy tři bohatě dokumento- vané »obrazy« vyloženě stavivem získaným »z neůmorných jmen místních« a) rostlinstvo Moravy předvěké; b) práce v lese — první řemeslo; a c) předhislorická péče o obranu vlastil Velmi vděčnou pomůckou byly autoru vedle jiných děl obzvláště znamenité Bartošovy práce dialektologické. Výklad jeho je stručný, někdy až přília ale vždy zajímavý, často překvapující. Ukázka Dub označoval Praslovan různým způso- bem: dub, chrast, ilj, zelenika, cer, grm Všecky obměny pranázvu jsou na Moravě za- chovány, aspoň stopami. Dub se táhl střední Moravou, jak svědě místopisná jména: Dubisko, Dubčany, Dubany tsbr zhaeo
Srhův Bartošův Dub Praslovan Morava Dubčany Dubany
28 article
Dub, Důbravy a p. Chrast je zachován v názvech: Chr stová, Chrašťany, Chiraštilov, Chrastěšov, Chra stelka a p Grm na Moravě vyslovovali tvrdě K rm Stopy ve jménech Krom.ěříž, Krymtov, Krom-sln Kram-olín, Krum-lov a p. oalIlj je zachován klasickým tvarem v sou sední slovenské Ilavě (Ilava = ehrastava = dou brava). Cerl Sem táhnou se: Cer-hov, Cerl hony Cyr ilov, Cersekev a p. Zelenikou označeny někdejší doubra viny u Zlína, Zelinkova, Zelené hory a pod Označovat pouhé »barvy« místa pravěkému prostomysiníku sotva napadalo. Z řady obranného názvosloví na př. Mezi Hradištěm a Napajedly zakliněna lež dědina Březolupy. Nelze rozumně usuzovat, že jména odtud se povodí, že tu snad druhdy »loupali břízy«. Tvar je přechylkou slarého
Dub Důbrava Krum Cyr ilov Zelenika Zelinkův Chrast Chrašťany Chiraštilov Chrastěšov Morava Ilava Pearl Sema Zlín Napajedla Březolupy Christum stová Zelená hora
29 article
tvaru. Slovinci podnes by dobře rozuměli slovu prežna lupa = strážná budka. Co v moravském názvoslovi dobře přilehn ku poměrům, má svoji platnost rozumí se v Čechách. Petr petř má kořen v litevském sp triěti = pátrati, vyhližeti. Odlud: Petrov, Pe trovice, Petrušev, Petrůvky, Petřín, Petř-ko vice a pod. Záslužnéě práci lze vytknouti jedinou úhonu čistě formálnou sice, ale přes to citelnou. Autor prá- vem s láskou se třímá svojí »pravdy« a nevlidné pohliží na každého, kdo ji neuznává, nebo dokonce ji odpor klade. Neustále přerušuje pisatel svůj výklad, odbočuje stranou od předmětu, odska- kuje s cesty do příkopu, aby tu zhurta šermoval a polemicky se ohánél proti nějakému odpůrci, kterého není vidět. Svěděi to dojista o živém temperamentu, ale souvislosti výkladu, plynul četbě rozhodně je na závadu. Čtenár, nemaje zřetelné vědomosti, oč kde tu chvíli stranou zrovna běží, vídí se neustále vyrušována, snadn se zmate, nerozezná, co kde je snad veselý ná- pad, co zas sluší pojati vážně, ztrati brzo ni a rozmrzen — odloží četbu. Dojista nikoliv n prospěch věci! V zájmu hojné účasti, bylo by se toho v budoucích pracích vystřihati. Pole miku, není-li jiného zbytí, možno vypořádat na jiném místě! Nová hlediska v poslupu za pravdou přec nikdy nejsou a nemohou být bez od- půrců! Už je tak svět zařízen, všickní nemohou viděli stejně!A kdyby bylo tak snadno po znávat hped všecku novou pravdu, zdaž by pak bylo vůbec záslužno ji — objevovat ?
Slovinec petř Čechy Petrov Petrůvka Petřín Petř
30 article Nové knihy.
Nové knihy. * Pavel List (Václav Schwab), Chvíle lásky. Novelly. (Ottova Laciná knihovna národní.) V Praze 1908. K 1.— V sedmi svých novelách pokouší se autor nečrtnou vždy dvé postav, muže a ženy, spojených láskou Molivy tedy staré, ale vždy vděčné a poulavé, jsou- li psychologicky dosti prohloubeny. Pan List chtěl ve své práce vtěliti pokud mežná hod- ně života, chtěl, aby v nich tepala vřelá krev. To je zřejmo již z volby jeho prostředí, v nichž předvádí nám svoje figurky. Tato prostředí nejsou nahodilá a povšimneme-li si jich blíže, seznáme, že jsou pečlivě volena a velmi pravděpodobna. Vizme jen po- vídku „Vlna“, v níž mladá jepliška zaholí náhle lá- skou k zahradníkovi! Podobně asi v ostatních nove- lách nepochybil autor, obelkávaje své postavy kolori tem, hodicím se k jejich povahám. V tom ohledu vy híral dobře a případně. I líčení nálad se mu povedla Vyhýbá se v nich mělkým frásím a dociluje namnoze dosti suggestivnosli. A přece po přečlení knihy má me pocity neuspokojivé, něčeho se tu nedoslává. něco zde vadi!
Pavel List Schwab Ottův Praha
31 article
V prvé řadě je lo nedokreslenost poslav, jež nejsou dosti jasně promítány na duševní hlatě čte- náře, postrádáme jednak jejich ostrých karakteristi- ckých rysů, jednak nejsou jejich povahy dosli kon- nekvenlní. Takovou nedůslednou figuikou je hnedv prvé povídce poštmistr Velný, jenž, ač je člověkem inteligentním, přece neví dobře sám, čím jeho nitro se rozechvívá. Nebo hrdinka povídky „Z románu nelské nevěaty“. Tate novella je více psychologicky propracovanější, ale členář bezděky zavrlí hlavou nad přilišnou důvěřivostí a naivností dívky sice ven- kovské, ale v Praze v pensionálu vychovávané, jež se tak bez okolků dá svěsti svým nemilovaným vnucovaným ženichem. Za druhé je v knize i slohově ledacos, co ji činí méně sympatickou. Pan aulor přília často a v přilišných delkách si libuje v opisování přímé řeči. I to má vliv na členáře, jenž pak místa jiak pěkná, jež by měla vynikati duchaplným a úse
Velný Tate Praha
32 article
K. Weinfurter. ným dialogem, přehlíži * Josef Holý: Mračna. Nukladalel a Plsr knihkupec. Brno, 1908. Pan Josef Holý zvolil si vhodný lilul pro svo novou knihu básní. Celá knížka má pechrnumnou mračnou náladu. Jsou to „Mraěna“ lěžká, bouřlivá z nichž se blýská a v nichž to oběts hněvivě zadu- ní-. Pan autor dobře ví, co chce — neníť nová- čkem v literatuře — a to, co si myslí a co cílí, vy- jadřuje jasně a bez příkras, byt i často poněkud drs- nou formou Cit a myšlenka jsou jeho heslem, forma je mu všude podružným elemenlem; někdy jí všal až příliš málo holduje, což se pak mstí, neboť mi- sta taková postrádají libozvuku. Ale pan Holý mí laké svoji silnou stránku. Jsou to mnohé verše, vě- nované sociální bídě našeho dělného lidu, verše plné onergických výbuchů, jimiž prodírá se na povrch básníkovy duše tolik opravdového soucilu, tolik trp- kých výčitek a žalob, že srdce i měně ciflivé se za- chvěje... Neměně osobilý je pan nulor v oněch verších, jež vnukla mu láska k vlasli a rodnému ja- zyku. Báseň „Vystěhovalec“ (str. 32.) jest jeho vla- steneckým crodem, ač nemá té hiloubky citové, jako jiná čísla této sbírky. Jiné básně jsou zdařilými bala- dami. I v nich dociluje pan aulor silného dojmu. Nej lepší z nich je báseň „Hrdina“, vynikající jak plasli kou, tak i pointou.
K Weinfurter Holá Brno
33 article
* F. M. Dostojevský: Politické úvahy. (Le ná Osvětová knihovna K. St. Sokola.) Cena 1 K. Sokolova knihovna získala si již — vedle jeho Kroniky — tolik zásluh i obliby překlady z Merež- kovského, Tainea a j., že to stačí pouze připomenouti uvádíme-li novou její ukázku, drobnější, ale nanejvýš zajímavou. Dostojevský politik? Po té stránce vellký ruský romanopisec a paycholos českému čte- náři překvapením. Jest jen málo interesentů, kteří vědí, že Dostojevský vydával v době války rusko- turecké a později „Denník spisovatelúv“, kde zahý- val se časovými olázkami zplsobem zajímavým, ač se povídá, že jeho myšlenky jevily žurnalislu a poli- tika — diletanta. Dostojevský odlišoval se tu totiž od veřejného mínění a proti němu bojovati bývá i pro veliké nebezpečným... A o pravdivosti tušeného a tradovanéha měl málokdo příležitost se přesvěděiti. U nás byl tomu na překážku nedostalek překladův o podobných olázkách vůbec, ačkoli myšlenky Da- stojevského, tak jako Aksakova Ivana i jeho slavia- nofilských druhů přímo se nás dolýkají. Z těchte slo- vanských úvah podává tedy Levná Osvětová knihiov- na ukázku v překladu a výboru J. Skružného. Bylo by dobře, kdyby jí byly protrženy ledy. — Z ukázek přeložena byla dříve jedna „Mužkk Marej v Laicl- terově Žni z literatur. Ale čistě politické články Do- síojevského vycházejí tu česky poprvé. Většina vě- nována je rusko-turecké válce a východní otázce.
M Dostojevský Dostojevský Aksakův J Skružný Sokolov Laicl Sokol
34 article
Théma, bohužel, nečasově. Ale jsou i odbočky. V Denníku Doslojevského najdou se i věci velmi akulní (otázka sociální, náboženská, úvahy o Rusku. slovanské myšlence ald.). Doulejme ostatně, že nyní také to všechno ještě uvidíme spíše v českém rouše. K překladům malou poznámku: nemáme, bohužel, řádné překladové revise, a když jsou dva, tu je až podivuhodně, jak se různí. Myslím „Mužíka Mareje“ u Skružného a u Herbenové (lam snad působil ohled na mládež? Přes to třeba vytknouti i věcně, že K. Aksakov nebyl novinářem!). Ale to jen mimechodem jako pium Jesiderium, aby se věnovala činnosti pře- kladatelské růbe, větší pozornost! V. Štěpánek.
Mužík Marej Skružný Herben K Aksakov Jesiderium V Štěpánek Rusko
35 article
Bibliografie, * Týdenník »Máj« (Praha, II., Vodičkova ul. čís 33) roč. VI. číslo 33: Jaroslav Vrchlický: Loutky. Adolí. Červinka: Báseň: Jsem starý kouzelník Karel Klostermann: Vypovězen. Jos. D. Konrád: Dš- deček Sejk Bohumil Brodský: Nová plseň. Fenille- ton: Jos. E. Korn: »Pachsteífl«. Z českého života. Iiustrace: Slavnost Lelnic. Mučednická smrt. sv Eulalie Emnil Halman, Atblet. * Od rnského spisovatele A. Kuprina odbržel p. F J. Matěcha v Praze svolení ku překladům veške- rých jeho literárních prací do češtiny. Překladatel pořizuje a záhy vydá výbor povídek tohoto autora. *»Dětský Máj«, ilustrovaný časopis pro mládež má v poslednějších číslech příspěvky Čečetky, Kru- šiny ze Švamberka, Podjaverinské, J. Svobody (z Finberka), Skřivana a nejnovější báseň v Paříži žijícího malíře Jana Dědiny »Slunečko«. Roční před- platné na 20 sešitů (administrace jest v Nymburce) K 2.40. — Dějiny Srbska, Bulbarskaa Černé Hory byly právě ukončeny v knižnici »Dětského Máje« »Z kroniky celého světa«. Obsnhují 46 vyobrazení. Nově počaly vycházeti »Dějiny Švěd- ska«, celkem 13 ilustrací. Předplatné na 20 seš. roc. K 1.60. Ferd. Písecký: »Přehledné děiin české literatury staré a střední do b y.
Vrchlický Červinka Karel Klostermann Konrád Sejk Brodská E Korn Halman Atblet A Kuprin J Matěcha Čečetka Podjaverinský J Svoboda Skřivan Dědina Slunečko Mája Písecký Praha Vodičkův ulice Švamberk Finberk Paříž Nymburk Srbsko II Bulbarskao Černá Hora Dšdečka