1
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
V Praze, v pátek 22. května 1903.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. Histy
přeloláeí ne
v Praze v adalnlstraci
a měsit
sa čtvrt láa . . . . 6 K — h
s dvoji dko K no
na prz
Batv Laa . . . . 7 K oo
ve Glialkách
na měšte . . . . . . 2 K 30
P' oštou:
nteis . . . . K oon
s drojí zbvilkou-
na piřal
netvrt vta. . . H K coh
Praha
Batv Lao
6
article
Přípravy k slovanskému sjezdu
Přípravy k slovanskému sjezdu
Dnes odjiždějí do Petrohradu dr. Kra
mář, lublaňský starosta Ivan Hribar a posl
dr. Glěbovický, aby jménem rakouských po-
slanců českých, jihoslovanských a rusko
národních vstoupili v přímý styk s petro-
hradským klubem politických pracovníků a
přesvědčili se, jeli vůbec a za jakých pod-
mínek je možný všeslovanský sjezd, jenž má
položiti pevný základ ke všeslovanské vzájem-
nosti v oboru osvětovém a hospodářském.
Neboť jen o vzájemnost takto omezenou
může běžeti v naší době, poněvadž politickou
jednotu slovanského světa vylučují netoliko
poměry mezinárodní, nýbrž i individualistick
snahy jednotlivých slovanských národů, žár
livě hájících svou národní i politickou samo
statnost.
Hlavní překážka, vadící účinnému pěsto
vání slovanské vzájemnosti, jest dostatečně
známa. Nevězí mezi Jihoslovany, z nichž je
dině malý zlomek národa chorvatského, sku
pený kolem dra. Franka, ostýchá se při
mknouti k ostatnímů světu slovanskému, aby
nemusil uznati bratry Srby za rovnoprávný
národ; nevězí také u Slovanů západních.
nás Čechů a Slovinců, mezi nimiž není vůbec
odpůrců slovanské vzájemnosti. Překážka tkvl
ve sporu rusko-polském a sice v Rakousku
a zejména v říši ruské. Dokud tento spor
nebude uklizen, není naděje, že by jakýkoli
slovanský sjezd přivedl k cíli a že by bylo
možno položiti bezpečné základy všeslovanské
vzájemnosti. Překážky této byli si vědomi
všichni slovanští politikové, kteří v posled-
ních 40 letech pracovali ve prospěch slovan-
ského smíru jako jediné bezpečné hráze proti
germánské povodni, ohrožující dnes už ne-
toliko Slovany západní, nýbrž i jižní, ba
i samotné Rusko; všichni hledali lék na
zhojení této zhoubné slovanské choroby, ale
žádný lék se dosud neosvědčil a starý spor.
ob čas nanovo jitřený, Irvá dále.
Hribar
doktor
Glěbovický
Jihoslovan
Franco
Srba
Čecho
Petrohrad
Rakousko
Rusko
7
article
Nebylo by však politické složiti násled
kem několikerého zklamání ruce v klín
očekávati zoufale, až se přivalí osudná ně-
mecká vlna. Nevyzkoušeny ještě všechny
léky, zejmena lék nejvydatnější, jejž posky
tuje vše měnící čas. A změnilo se v poslední
době zvláště mnoho ve větší ze sporných
stran, v Rusku. Tam k dosavadním dvěma
činitelům, kteří měli vliv na řešení slovan-
ských otázek, k samodržavné vůli čarské
učencům slavistům, zabývajicím se slovan-
skými věcmi ve svých vědeckých kabinelech.
přibyl nový důležitý faktor, parlament a sku-
pení v něm rušti politikové. Spor rusko-
polský, o němž ještě před třemi lety v Ru-
sku jen psáno v knihách a novinách, dostal
se na forum říšské dumy, v níž mluvčí obou
sporných stran osvětlují a navzájem epra-
vují svá stanoviska, čímž učiněn veliký po-
krok, neboť všestranné probádání a osvětlení
příčin sporu, poznání skutečně pravdy musí
samo sebou přivésti k odstranění křivdya
ke konečnému smíru.
Již ta krátká doba, po kterou trvá
v ruské dumě výměna myšlenek živým slo-
vem a spojená s ní novinářská diskuse,
přispěla značně k vytříbení názorů o poměru
rusko polském, takže dnes už možno dosti
bezpečně ukázati, kde jsou hlavní překážky.
kde jsou odpůrci smíru a kdo jsou jeho
zřejmí přátelé.
Rusko
9
article
Hlavní překážkou jsou dvorní kruhy
petrohradské, které, jakkoli bolestno jest to
přiznati, ve své polské politice se řídí po-
kyny z Berlína. Prusko uznalo za svou státní
nezbytnost vyhubiti Poláky na svém území.
Aby mohlo se svými Poláky zatočiti, jak se
jemu líbí, nesmí se ani Polákům v království
polském vésti tak dobře, aby pruští Poláci
zatoužili po poddanství carském. Prusko
pronásleduje polské sokolské jednoty v Po-
znaňsku a proto musili se i polští Sokolové
v říši ruské státi živlem státu nebezpečným
a jich organisace musily býti před rokem
rozpuštěny. Prusko nedovoluje polského vy-
učování v Poznaňsku, a proto musila
v království polském padnouti polská Matice
školská, která byla nedávno zřízena úřadním
povolením gener gubernatora Skallona, vzbu
dila za předsednictví romanopisce Sienkie-
wicze všeobecný zájem ve všech polských
krajích, měla zabezpečeny dostatečné příjmy
z dobrovolných darů, takže mohla vydržovati
135 národních škol, ve kterých se učilo ma-
teřským jazykem polským na 80.000 dětí,
jimž by se jinak nedostalo školního vzdělání
Polák
Berlín
Prusko
Poznaňsko
10
article
Ale na výroční valnou hromadu Matice přišli
do Varšavy také tři Poláci z Poznaňska,
zúčastnili se jednání, proti tomu zakročil
německý konsul ve Varšavě, gen. gubernator
uložil Matici 3000 rublů pokuty za překro-
čení stanov a čtyři dni na to spolek byl
úřadně rozpuštěn. Spolek se rozešel, ale zů
stala ještě část škol, jím založených, poně-
vadž se jich ujali soukromníci. I na ty nyní
dochází. V kielecké gubernii byl zavražděn
školní inspektor Afanasjev, Tato vražda
smyta tyto dni uzavřením všech soukromých
polských škol v celé gubernii, navštěvova-
ných asi 3000 dětmi. Čím se provinily tyto
děti na státu, že mají pykati za hřích, spá-
chaný na ruském státním úřadníku v pol
ském kraji? Provinily se tím, že se jim do
stávalo vyučování v polském jazyku a to
právě s nelibostí nesli v Berlíně. Berlinská
nelibost jest však v petrohradských dvorních
kruzích rozkazem, jemuž se ochotně ihned
vyhoví.
Polák
Afanasjev
Varšava
Poznaňsko
Berlín
Matica
11
article
Tato dvorní překážka rusko-polského
smíru nezmizí ovšem dotud, dokud nezavane
u dvora jiný vítr. Ale dvůr není dnes už
v Rusku jediným rozhodujícím foktorem, po-
něvadž stále důrazněji do správy státní za-
sahuje duma. I v dumě jsou ovšem odpůrci
smíru a sice na obou stranách, na ruské
i polské. Reakcionářská pravice, za niž
mluví posl. Puriškevič, nevystonala se dosud
z bláhového domnění, že se v Polsku dá
prováděti porušťovací politika nebožtíků
Katkova a Gringmuta, ačkoli za čtyřicet let
tam nedovedli poruštiti ani jediného sedláka.
Nynější rozpočtová debata v dumě však
ukázala, že tato krajní pravice je příliš slabá.
aby mohla svou vůli vnutiti celému ruskému
parlamentu. Stejný význam pro rusko polský
smír má vystupování nynějšího vůdce petro
hradského polského kola, Dmowského, jenz
jako zastance směru všepolského nevystřízlivěl
ani po nových pruských protipolských zá-
konech z fantasií o obnovení říše polské ve
starých hranicích od moře do moře a spíš
připouští, že celé Polsko, ruské i rakouské,
bude pohlceno germánským mořem, než že
dojde na takový smír s Ruskem, který by
zabezpečil aspoň existenci národa polského.
S těmito politickými činiteli jak na
Katkov
Gringmut
Ruska
Dmowský
Rusko
Polsko
13
article
ruské, tak i na polské straně delegáti rakou-
ských Slovanů marně by v Petrohradě vstu
povali ve styk. Ti necítí nebo nechtějí cítit
potřebu slovanské vzájemnosti a nebudou ji
tedy urovnávati cestu. Ale v Petrohradě
v kruzích poslanců kadetů a okťabristů,
zejmena v klubu polítických pracovníků, na-
ležejících různým politickým stranám, na-
leznou množství myslících lidí, kteří rádi
pohovoři o otázce, stávající se již zhavou
pro všechno Slovanstvo.
V kruzích těchto nabyli přesvědčení, že
i Rusové mohou bez obtiží, jak se nedávno
vyslovil kn. Trubeckoj, vytvořiti s ostatním
Slovany trvalý mravný svazek, poněvadž
ani v nejvzdálenější budoucnosti nemohou
blouzniti o utvoření světové monarchie slo-
vanské. V těchto kruzích už vědí, že Rusko
nemůže prováděti slovanskou politiku na
Balkáně, když ve svém Polsku provádí poli-
tiku protislovanskou.
A nejinak jest i v širokých kruzích pol
ských. Našim čtenářům jsou známy nedávné
smířlivé projevy, anonyma K. J. K. z Po
znaňska, Kačroka z Haliče, střízlivé názory
některých polských listů na otázku polsko
ruskou, jež vesměs souhlasí v tom, že od
Rusů nehrozí nebezpečí národnosti polské
poněvadž Rusové jako národ kuiturně opoz
dilý nemohou odnárodniti kulturně pokroči-
lejší Poláky. Jde tu vlastně o práva poli
tická, jimž se Poláci v Rusku dříve těšili.
ale pro své politické chyby jich pozbyli.
Rus
Trubecký
Polák
Petrohrad
Rusko
Balkán
Polsko
Halič
Slovan
14
article
Obratnou politickou činnosti mohou jich však
opět nabýti. Hledati podmínky, za kterých
by ruská vláda, opírající se o souhlas ruské
dumy, mohla Polákům vrátiti ztracená na
čas práva, bude ovšem především povinností
politiků polských a ruských. Podaří-li se
našim delegátům v Petrohradě upraviti ta
kové prostředí, ve kterém by se mohli sbli
žiti polští a ruští politikové a sestaviti pro
gram, dle něhož by se dala rozřešiti otázka
polsko ruská, podaří li se jim vzbuditi mezi
Poláky a Rusy důvěrné styky, pak to bude
již veliký úspěch jejich petrohradské pouti.
Pak již bude možno pomysliti také o sjezdě
všeslovanském, ale jen potom, neboť cesta
do všeslovanského sjezdu vede jen skrz
předběžné důvěrné schůze rusko-polské.
Polák
Rus
Petrohrad
16
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 70.)
Ve Vídnl, 21. května.
(Pdvodní zpráva telel. »Nár. Listů«.)
O Haliči a jejích poměrech národních
správních byly dnes ve sněmovně promluveny
dvě veliké řeči: jedna bývalým předsedou kola
polského a bývalým ministrem polsko-haličskýn
hr. Dzieduezyekým, druhá poslancem sociálně-
demokratiekým Daszyňským. Byly nestojné dél-
ky. Onen byl hotov se svými výklady za pů
hodiny, tento potřeboval přes tři hodiny.
Hrabě Dzieduczyeki jest nejstarším členem
haličsko-polské delegace, jež ho zti jako svého
starešinu a pohliží naň s vážností, které zaslu
hují nejen jeho rozsáhlé a hluboké vědomosti
nejenom jehu věk, nýbrž také jeho neobyčejný
talent řečnický. Mluvi pravidelně, nemaje přo
sebou ni jediného slůvka napsaného. Tak řečni
též dnes. Co pověděl, nebylo výkladem, jak se
Dzieduezyeký
Dzieduczyeki
Mluvi
Halič
poslanecký sněmovna
17
article
vyvinul ruský živel v království haličském, nýbrž
úvaha o věcech přítomných. Hr. Dzieczycki na-
léhal důrazně a důtklivě na reformu polt-
tické správy ve své vlasti. Také on
upadl do těže chyby, které se dopustil jeho ná-
stupce v úřadě předsedy kola polského, prof.
Glabiňski, doporučuje Rusům, aby srovnali,
čím byli a co měli před 40 lety a čím jsoua
co mají nyní. Pověděl jim to způsobem, jakým
problém polsko-ruský nelze posuzovati. Je za-
jisté nutno míti předovším na mysli, zdali ruské
obyvatelstvo v království haličském, které se
počtem rovná polskému skoro úplně, požívá
s polským rovného práva, které mu bez odporu
náleží. A co jsme včera odpověděli na otázku
tu, musíme také dnes opakovati: obyvatolstv.
růské nepožívá rovného práva s obyvatelstvem
polským.
Posl. Daszyňski dovedl k výkladům svým
na dlouhou dobu upoutati zájem, pozornost a
poslech celé sněmovny, ostatně nevalně navští
vené. Patrně záleželo mu na tom, aby se vy-
slovil o všem, co v mysli své nastřádal za celou
debu, po kterou neposlancoval. Jak povědomo,
podlehl Daszynski při prvních všeobecnýcl
volbách, konaných na základě rovného právn
hlasovacího; dostal se do sněmovny teprve vol
bou doplňovací. Způsob, kterým dnes pojedna
o zavraždění hr. Potockého a ještě více pak
způsob, kterým posuzoval jeho činnost místo
držitolskou, byl velmi sympathický. Nejr ez
hodněji odsuzoval politicko
vraždu. Než po té stránce nebyl důsledný
profesor
Glabiňski
Rus
Posl
Daszynski
Potocki
Hradec
18
article
Považuje-li posl. Daszynski, ktorý svou výmluv
ností vyniká vysoko nad celý svaz sociálně
demokratický, vraždu politickou za odsouzen
hodnou, musí ji jako takovou posuzovati nejej
v Hlaliči, nýbrž také na Rusí, ha musí ji odsuzo
vati také, stane-li se v Portugalsku. Ovšem rád
konstatujeme, že z posl. Daszynského, zejměna
když z nitra jeho tryská vznět, zní tón vlastenee
v pravdě polského, vroucí a srdečný, a že v ta
kových okamžicích je ryzím Polákem, tak že
skladbu jazyka německého převrací. Jakkoi
dnešní Daszynski není již Daszynským z le
1897 a 1898, jakkoli také jeho vášně již ubylo.
jakkoli se poněkud tak říkaje opotřeboval, jak
koli nepohrdá někdy prostředky theatrálními —
jest přece zjevem úctyhodným a nejen v poli
tice lidové, nýbrž i parlamentní významným
členem, který by mohl býti české sociální demo
kracii v leečem vzorem a příkladem.
Polák
Rus
Portugalsko
svaz sociálno demokratický
Daszynski
19
article
Sněmovna odmílla pilnost návrhu ruského
poslance Cegliňského. Pro pilnosi blasovalo jen
114 poslanců, proti ni 153 poslanců. Mez
nimi byli také poslanci čeští, slovinští a chor
vatští z důvodů, které jsme již vyložili. Skupine
ukrajinských poslanců totiž nedovedla si vydo-
býti a ještě méně pak zajistiti, zabezpečiti
uchovati sympatie ostatních slovanských stran
oddávajíe se bludu, klamu a víře, že spása ru-
ského lidu haličského leží v pomoci němockého
lidu a některých vídoňských redakci, kterým
Rusové jsou dobří jako berani k bourání poi
ských zdí, pro které však positivně nechtějí ni
učiníti, natož se exponovati, nebo snad docel.
obětovati.
Při hlasování o pilnosti návrhu Cegliňskéh
byli ve sněmovně sice všichni čeští klerikálové
poslanci „Českého klubu“ však toliko dva, posl
dr Paet a bar. Pražák, z českých agrárník
žádný. Čeští agrárníci se usnosli vyjíti
avšak „Český klub“, jak sdělujeme na jiném
místě, výslovně se usnes! hlasovati proti pilno
Cegliňský
Rus
Paet
Pražák
Český klub
20
article
V drobném prodejít
ranni číslo o zobě . . . zn
odpoledni
a2
Ve dlislkách na vsnkov :
ranní čislo. . . . . .
vdpolodní . . . . . . . . 4 k
Inserátv
plati se hotově napřsl.
Předplacení a lnserty přijíná adminl-
strace v Marianské ulicl č.3.
Tam nackízejí se těl redakce
tlskárna a expudice „Národnich Listá“
Rukopisy se novracejí.
Národnich Listat
21
article
sti. Většina členů klubu však tomuto usnesení
nevyhověla. Jde ovšem o to, proč se tak stalo.
z Vidně, 21. kvělna. (K. k)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi
ve 12.10 hod.
Mezi došlými spisy byl dolaz posl. Klofá če;
dr. Baxy a sp. po chování pražské policie za ne-
dávných událostí v Praze. Plají se, zavede-li vláda
vyšetřování s veliteli, kleří veleli policejní stráži, aby
zakročila tasenou zbraní, a hodlá-li zakázati polici
lehkomyslné používání střelné zbraně?
S němovna rokovala dál o pilném návrhu Ce-
gliňského stran
správní souslavy v Haliči.
Posl. hr. Dzieduszycki, hlavní řečník proli ná-
vrhu, líčí haličské poměry před 40 lety. Tehda sou-
dila vělšina Poláků, že ruská řeč jest pouze lidovým
nářečím, že však i při vzrůstu národního vědomí
oba kmeny mohou společně pracovali a hájiti spo-
lečné zájmy. Kullurním snahám ruským dostalo se
podpory místodržitelství, zemské školní radya
sněmem.
doktor
Weiskirchner
Baxa
Posl
Polák
Praha
Halič
22
article
Boje rozpoulané vzrůslem ralikalismu Rusy
ohrožovaly čím dál víc netoliko kulturu, nýbrž
vlastnictví, život a svobodu. Řiečník poukazuje na
vliv, jaký měla ruská revoluce a zavedení rovného
práva hlasovacího na ruský chauvinismus. Když ne-
splnily se sliby, učiněné za voleb, sáhlo se k taktice,
užívané v ruské revoluci. Na tom, že v Ilaliči panuji
nyní tak abnormální poměry, je sněmovna spoluvin-
na. Má-li býti zjednán pořádek, vláda nesmí dovoliti.
aby správa byla rušena. Proto také doufá, že sně-
movna neschválí pilný návrh. (Hlučná pochvalaa
potlesk mezi Poláky.)
Posl. Daszynski, druhý hlavní řečník, prohla-
šuje, že jedná se o to, bude-li míti sněmovna lidová
dost politické síly a rozumu, aby zhojila haličsk
rány a připravila nutné reformy. Včerejší vývodly
ministra vnitra byly fřivolní. (Hlučný souhlas mezi
sociálními demokraty)
Po 30 let zůslaly oslyšeny všechny sllžnos
Rusů i utlačeného polského národa. Prohlášení mi-
nistra vnitra není obranným prostředkem proti hi-
storickému bojí mezi dvěma národy, Sociální demo-
kraté přejí si, aby budoucně nikde nebylo používáno
v Haliči politické vraždy, jakožlo prostřodku boje.
Nezapomenou nikdy zavražilěnéha místodržitele, kte-
rý v panské sněmovně svým mocným vlivem působil
pro volební opravu.
Rus
Polák
Posl
Daszynski
Halič
23
article
Řečník protesluje proli nedávné řeči posl. Petri-
ckého, který neměl práva mluviti jménem celého ru-
ského národa. Sociální demokraté budou i dále orga-
nisovati široké vrstvy a vzdělávat je pro národní
kulturu. Vládnoucím polským stranám vytýká proli-
národní tendence. Rečnik rád by se zeplal členů pol-
ského kola, kteří tvrdí, že jsou vlastenci, zda zapo-
menuli, jaké zavrženíhodné služby vykonali předkové
Hlibovického a Markova v r. 1863 ruské vládě proli
Polákům. Rakousko jako slovanský stát má ukázati
všem Slovanům, že je s to jednati s každou slovan-
skou národností jako s rovnoprávnou. Tři miliony
Rusů nemají národní samosprávy, bez níž nelze
řešiti palčivou otázku ruskou. Ilaličská otázka musí
býti řešena buďto spolu s rakouskou vládou, anebo
bez ní. (Hlučný pollesk.)
Prvním krokem k tomu je spravedlivá reforma
volebního práva zemského. Reforma správy musí
uskutečniti se v zájmu země. Uklidnění nadejde jen
právem samosprávy pro Poláky i Rusy. (Hlučná po-
chvala a pollesk.)
Petri
Hlibovický
Markov
Polák
Rus
Rakousko
24
article
Posl. Cepliňský vylýká v doslovu minislrovi vni-
tra, že ples slib dosud neprovedl šetření o posled-
ních říšských volbách. Proto byli haličšuí úladníci
o zemských volbách ještě stranničtější. To je osudná
tradiční pasivní politika ústřední vlády, jejíž obháj-
cem i vykonavafelem je ministr vnitra. Rusové ne-
upírají novému místodržiteli reformátorský talent a
pouzije-li ho k nápravě siluace, budou ho Rusové
podporovati ze vší síly. Haličskou olázku mohou
rozřešiti pouze ruští a ne polští poslanci. Prosí, by
byla schválena pilnost jeho návrhu. (Hlučný polles
mezi Rusy.)
Následují věcně opravy posl. Cznykowské-
ho, Breitera a dra. Glabiňského, který pro-
hlašuje za nepravdivé tvrzení Daszynského, že polské
kolo vyslalo depulaci k ministrovi vnitra, aby zma-
řila jeho poslaneckou volbu, dále po=l. Da w yď aka
a Maslanky, načež přikročilo se k hlasování.
Pro pilnest hlasovalo 114, proti ní 158 poslan-
ců, je tedy z a mítnu ta.
Posl
Rus
Glabiňský
26
article
Literatura.
Literatura.
Tři obrazy z Moravy předhistorick
Na památku tisícileté ročnice pádu říše
velkomoravské (r 907) nakreshil Vojtěc
Srba 1908. V Hranicích.
Dobrá melhoda má svoji úrodu. Auto
spisu »Kdy byla Evropa Slovany osidlena« —
nedávno jsme tu načrtali jeho obsah — nepo
třeboval dlouho čekat, osvědčí-li se v praxi jeho
methoda. Loni vyšel český překlad jeho a dnes
překladatel sám se hlásí za pokračovatele.
možno hned povědět, že uvádí se velmi šťastně
»Tři obrazye jsou pokus o paprslek světlado
záhad pravěkých dějin země, paprslek vyvoděný
z údajů, které se tají v názvech místopisných.
Dosavadní výklady »etymolegické« měly svou
slabou stránku. Vykladač »podkládal« naskyllým
názvům smysl, čerpaný ze zásoby pojmové
dnešního nebo aspoň historicky z náméh
živola. »Bystřina« byla voda, která »bystroe
tekla, »Třebovice« byla osada, založená něja-
kým »rodem« toho jmena. »Krumberk« byl
»křivý vrch« a podobně! Běžná filologie se
svými »historickými« pomůckami byla tu malo-
mocna. Otázky se nesou do temna věku na
tisíce a lisíce let před Krislem! Mluvnicea
slovníky praeovány jsou na základě pramenů
literárních. A nejstarší listiny pocházejí ze sto-
letí dvanáctého — po Kristu! Výklad opřený
o takovou učenost musil záhy ztroskotat. Ne-
vedly dále ani fantasie mythologické, sni jiné
kombinace. Výsledek byl stále jen zmatek tvrzení
navzájem se potrajících. Žunkovič postavil novou
zásadu. Staré názvy místopisné jsou zbytky pra-
jazyka všelijak pozdějším zvukům a pojmům
přizpůsobené. Pravěkým tvarům slova odpo-
vídají pojmy pravěkého života. Oběma směry
sluší badateli obrátit všecku pozornost: vypátrat
starý tvar, skrytý v místopisném rázu dnešním
a vyslihnout přislušný k němu starý pojem
Srba
Krisl
Krist
Žunkovič
Morava
Hranice
Evropa
Třebovice
Slovan
27
article
Dvě pomůcky jsou nezbytny: znalost slov an-
ských jazyků a jediné základny, jež zůstala
společna pravékému i dnešnímu životu: p ri-
rody kraje a dějů životných. Obezřelý postu
srovnávací bohda pak dále pomůže! Pravěký
Slovan byl po výtce pastevec, také lovee
později rolník. Zkušenost společenského ži-
vola záhy jej vychovala na obezřelého obhájee
svého majetku, tedy vojáka! V okrsku pojmů
toho trojiho povolání točí se všecka zásoba
pojmů prvotné kullury! Znalost půdy, živlů
rostlinstva a jich poměr k užitku nebo škode
života! Úprava domácího života, zřízení obranná
Tak vzníkly Srhovy tři bohatě dokumento-
vané »obrazy« vyloženě stavivem získaným
»z neůmorných jmen místních«
a) rostlinstvo Moravy předvěké;
b) práce v lese — první řemeslo; a
c) předhislorická péče o obranu vlastil
Velmi vděčnou pomůckou byly autoru vedle
jiných děl obzvláště znamenité Bartošovy práce
dialektologické.
Výklad jeho je stručný, někdy až přília
ale vždy zajímavý, často překvapující. Ukázka
Dub označoval Praslovan různým způso-
bem: dub, chrast, ilj, zelenika, cer, grm
Všecky obměny pranázvu jsou na Moravě za-
chovány, aspoň stopami.
Dub se táhl střední Moravou, jak svědě
místopisná jména: Dubisko, Dubčany, Dubany
tsbr zhaeo
Srhův
Bartošův
Dub
Praslovan
Morava
Dubčany
Dubany
28
article
Dub, Důbravy a p.
Chrast je zachován v názvech: Chr
stová, Chrašťany, Chiraštilov, Chrastěšov, Chra
stelka a p
Grm na Moravě vyslovovali tvrdě K rm
Stopy ve jménech Krom.ěříž, Krymtov, Krom-sln
Kram-olín, Krum-lov a p.
oalIlj je zachován klasickým tvarem v sou
sední slovenské Ilavě (Ilava = ehrastava = dou
brava).
Cerl Sem táhnou se: Cer-hov, Cerl hony
Cyr ilov, Cersekev a p.
Zelenikou označeny někdejší doubra
viny u Zlína, Zelinkova, Zelené hory a pod
Označovat pouhé »barvy« místa pravěkému
prostomysiníku sotva napadalo.
Z řady obranného názvosloví na př.
Mezi Hradištěm a Napajedly zakliněna lež
dědina Březolupy. Nelze rozumně usuzovat,
že jména odtud se povodí, že tu snad druhdy
»loupali břízy«. Tvar je přechylkou slarého
Dub
Důbrava
Krum
Cyr
ilov
Zelenika
Zelinkův
Chrast
Chrašťany
Chiraštilov
Chrastěšov
Morava
Ilava
Pearl Sema
Zlín
Napajedla
Březolupy
Christum stová
Zelená hora
29
article
tvaru. Slovinci podnes by dobře rozuměli slovu
prežna lupa = strážná budka.
Co v moravském názvoslovi dobře přilehn
ku poměrům, má svoji platnost rozumí se
v Čechách.
Petr petř má kořen v litevském sp
triěti = pátrati, vyhližeti. Odlud: Petrov, Pe
trovice, Petrušev, Petrůvky, Petřín, Petř-ko
vice a pod.
Záslužnéě práci lze vytknouti jedinou úhonu
čistě formálnou sice, ale přes to citelnou. Autor prá-
vem s láskou se třímá svojí »pravdy« a nevlidné
pohliží na každého, kdo ji neuznává, nebo dokonce
ji odpor klade. Neustále přerušuje pisatel svůj
výklad, odbočuje stranou od předmětu, odska-
kuje s cesty do příkopu, aby tu zhurta šermoval
a polemicky se ohánél proti nějakému odpůrci,
kterého není vidět. Svěděi to dojista o živém
temperamentu, ale souvislosti výkladu, plynul
četbě rozhodně je na závadu. Čtenár, nemaje
zřetelné vědomosti, oč kde tu chvíli stranou
zrovna běží, vídí se neustále vyrušována, snadn
se zmate, nerozezná, co kde je snad veselý ná-
pad, co zas sluší pojati vážně, ztrati brzo ni
a rozmrzen — odloží četbu. Dojista nikoliv n
prospěch věci! V zájmu hojné účasti, bylo by
se toho v budoucích pracích vystřihati. Pole
miku, není-li jiného zbytí, možno vypořádat na
jiném místě! Nová hlediska v poslupu za pravdou
přec nikdy nejsou a nemohou být bez od-
půrců! Už je tak svět zařízen, všickní nemohou
viděli stejně!A kdyby bylo tak snadno po
znávat hped všecku novou pravdu, zdaž by
pak bylo vůbec záslužno ji — objevovat ?
Slovinec
petř
Čechy
Petrov
Petrůvka
Petřín
Petř
30
article
Nové knihy.
Nové knihy.
* Pavel List (Václav Schwab), Chvíle lásky.
Novelly. (Ottova Laciná knihovna národní.) V Praze
1908. K 1.—
V sedmi svých novelách pokouší se autor nečrtnou
vždy dvé postav, muže a ženy, spojených láskou
Molivy tedy staré, ale vždy vděčné a poulavé, jsou-
li psychologicky dosti prohloubeny.
Pan List chtěl ve své práce vtěliti pokud mežná hod-
ně života, chtěl, aby v nich tepala vřelá krev. To je
zřejmo již z volby jeho prostředí, v nichž předvádí
nám svoje figurky. Tato prostředí nejsou nahodilá
a povšimneme-li si jich blíže, seznáme, že jsou
pečlivě volena a velmi pravděpodobna. Vizme jen po-
vídku „Vlna“, v níž mladá jepliška zaholí náhle lá-
skou k zahradníkovi! Podobně asi v ostatních nove-
lách nepochybil autor, obelkávaje své postavy kolori
tem, hodicím se k jejich povahám. V tom ohledu vy
híral dobře a případně. I líčení nálad se mu povedla
Vyhýbá se v nich mělkým frásím a dociluje namnoze
dosti suggestivnosli. A přece po přečlení knihy má
me pocity neuspokojivé, něčeho se tu nedoslává.
něco zde vadi!
Pavel List
Schwab
Ottův
Praha
31
article
V prvé řadě je lo nedokreslenost poslav, jež
nejsou dosti jasně promítány na duševní hlatě čte-
náře, postrádáme jednak jejich ostrých karakteristi-
ckých rysů, jednak nejsou jejich povahy dosli kon-
nekvenlní. Takovou nedůslednou figuikou je hnedv
prvé povídce poštmistr Velný, jenž, ač je člověkem
inteligentním, přece neví dobře sám, čím jeho nitro
se rozechvívá. Nebo hrdinka povídky „Z románu
nelské nevěaty“. Tate novella je více psychologicky
propracovanější, ale členář bezděky zavrlí hlavou
nad přilišnou důvěřivostí a naivností dívky sice ven-
kovské, ale v Praze v pensionálu vychovávané, jež
se tak bez okolků dá svěsti svým nemilovaným
vnucovaným ženichem. Za druhé je v knize i slohově
ledacos, co ji činí méně sympatickou. Pan aulor přília
často a v přilišných delkách si libuje v opisování
přímé řeči. I to má vliv na členáře, jenž pak místa
jiak pěkná, jež by měla vynikati duchaplným a úse
Velný
Tate
Praha
32
article
K. Weinfurter.
ným dialogem, přehlíži
* Josef Holý: Mračna. Nukladalel a Plsr
knihkupec. Brno, 1908.
Pan Josef Holý zvolil si vhodný lilul pro svo
novou knihu básní. Celá knížka má pechrnumnou
mračnou náladu. Jsou to „Mraěna“ lěžká, bouřlivá
z nichž se blýská a v nichž to oběts hněvivě zadu-
ní-. Pan autor dobře ví, co chce — neníť nová-
čkem v literatuře — a to, co si myslí a co cílí, vy-
jadřuje jasně a bez příkras, byt i často poněkud drs-
nou formou Cit a myšlenka jsou jeho heslem, forma
je mu všude podružným elemenlem; někdy jí všal
až příliš málo holduje, což se pak mstí, neboť mi-
sta taková postrádají libozvuku. Ale pan Holý mí
laké svoji silnou stránku. Jsou to mnohé verše, vě-
nované sociální bídě našeho dělného lidu, verše plné
onergických výbuchů, jimiž prodírá se na povrch
básníkovy duše tolik opravdového soucilu, tolik trp-
kých výčitek a žalob, že srdce i měně ciflivé se za-
chvěje... Neměně osobilý je pan nulor v oněch
verších, jež vnukla mu láska k vlasli a rodnému ja-
zyku. Báseň „Vystěhovalec“ (str. 32.) jest jeho vla-
steneckým crodem, ač nemá té hiloubky citové, jako
jiná čísla této sbírky. Jiné básně jsou zdařilými bala-
dami. I v nich dociluje pan aulor silného dojmu. Nej
lepší z nich je báseň „Hrdina“, vynikající jak plasli
kou, tak i pointou.
K Weinfurter
Holá
Brno
33
article
* F. M. Dostojevský: Politické úvahy. (Le
ná Osvětová knihovna K. St. Sokola.) Cena 1 K.
Sokolova knihovna získala si již — vedle jeho
Kroniky — tolik zásluh i obliby překlady z Merež-
kovského, Tainea a j., že to stačí pouze připomenouti
uvádíme-li novou její ukázku, drobnější, ale nanejvýš
zajímavou. Dostojevský politik? Po té stránce
vellký ruský romanopisec a paycholos českému čte-
náři překvapením. Jest jen málo interesentů, kteří
vědí, že Dostojevský vydával v době války rusko-
turecké a později „Denník spisovatelúv“, kde zahý-
val se časovými olázkami zplsobem zajímavým, ač
se povídá, že jeho myšlenky jevily žurnalislu a poli-
tika — diletanta. Dostojevský odlišoval se tu totiž
od veřejného mínění a proti němu bojovati bývá i
pro veliké nebezpečným... A o pravdivosti tušeného
a tradovanéha měl málokdo příležitost se přesvěděiti.
U nás byl tomu na překážku nedostalek překladův
o podobných olázkách vůbec, ačkoli myšlenky Da-
stojevského, tak jako Aksakova Ivana i jeho slavia-
nofilských druhů přímo se nás dolýkají. Z těchte slo-
vanských úvah podává tedy Levná Osvětová knihiov-
na ukázku v překladu a výboru J. Skružného. Bylo
by dobře, kdyby jí byly protrženy ledy. — Z ukázek
přeložena byla dříve jedna „Mužkk Marej v Laicl-
terově Žni z literatur. Ale čistě politické články Do-
síojevského vycházejí tu česky poprvé. Většina vě-
nována je rusko-turecké válce a východní otázce.
M Dostojevský
Dostojevský
Aksakův
J Skružný
Sokolov
Laicl
Sokol
34
article
Théma, bohužel, nečasově. Ale jsou i odbočky.
V Denníku Doslojevského najdou se i věci velmi
akulní (otázka sociální, náboženská, úvahy o Rusku.
slovanské myšlence ald.). Doulejme ostatně, že nyní
také to všechno ještě uvidíme spíše v českém rouše.
K překladům malou poznámku: nemáme, bohužel,
řádné překladové revise, a když jsou dva, tu je až
podivuhodně, jak se různí. Myslím „Mužíka Mareje“
u Skružného a u Herbenové (lam snad působil ohled
na mládež? Přes to třeba vytknouti i věcně, že K.
Aksakov nebyl novinářem!). Ale to jen mimechodem
jako pium Jesiderium, aby se věnovala činnosti pře-
kladatelské růbe, větší pozornost! V. Štěpánek.
Mužík Marej
Skružný
Herben
K Aksakov
Jesiderium
V Štěpánek
Rusko
35
article
Bibliografie,
* Týdenník »Máj« (Praha, II., Vodičkova ul. čís
33) roč. VI. číslo 33: Jaroslav Vrchlický: Loutky.
Adolí. Červinka: Báseň: Jsem starý kouzelník
Karel Klostermann: Vypovězen. Jos. D. Konrád: Dš-
deček Sejk Bohumil Brodský: Nová plseň. Fenille-
ton: Jos. E. Korn: »Pachsteífl«. Z českého života.
Iiustrace: Slavnost Lelnic. Mučednická smrt. sv
Eulalie Emnil Halman, Atblet.
* Od rnského spisovatele A. Kuprina odbržel p.
F J. Matěcha v Praze svolení ku překladům veške-
rých jeho literárních prací do češtiny. Překladatel
pořizuje a záhy vydá výbor povídek tohoto autora.
*»Dětský Máj«, ilustrovaný časopis pro mládež
má v poslednějších číslech příspěvky Čečetky, Kru-
šiny ze Švamberka, Podjaverinské, J. Svobody
(z Finberka), Skřivana a nejnovější báseň v Paříži
žijícího malíře Jana Dědiny »Slunečko«. Roční před-
platné na 20 sešitů (administrace jest v Nymburce)
K 2.40. — Dějiny Srbska, Bulbarskaa
Černé Hory byly právě ukončeny v knižnici
»Dětského Máje« »Z kroniky celého světa«. Obsnhují
46 vyobrazení. Nově počaly vycházeti »Dějiny Švěd-
ska«, celkem 13 ilustrací. Předplatné na 20 seš. roc.
K 1.60.
Ferd. Písecký: »Přehledné děiin
české literatury staré a střední do b y.
Vrchlický
Červinka
Karel Klostermann
Konrád
Sejk Brodská
E Korn
Halman
Atblet
A Kuprin
J Matěcha
Čečetka
Podjaverinský
J Svoboda
Skřivan
Dědina
Slunečko
Mája
Písecký
Praha
Vodičkův ulice
Švamberk
Finberk
Paříž
Nymburk
Srbsko
II
Bulbarskao Černá Hora
Dšdečka