3
masthead
21. května 1908.
5
article
a pouze se zřelelem na příznivější rozvoj rakouských
státních zájmů, jakož i se zřetelem na hospodářské
blaho zastoupených zde národů a kmenů viděli by-
chom rádi rakouskou říši v úzkém svazku s Anglií
a Ruskem, který by skýtal naší říši mnohem přízni-
vější podmínky pro obhájení jejího velmecenského
pozlavení, než v trojspolku. Také my — praví řečník
— máme své účty s Poláky, avšak vyřídime je smír-
ně, na kulturním poli, ne revolvery a zákeřnou vraž-
dou. Konečně nabádal Ukrajinolily, aby zanechal
terorismu, fanatismu a utrhačství. (Hlučná pochvala
a potlesk mezi Poláky. Fuí! mezi Rusy.)
Ministr bar. Bienorth prohlásil stížnosti na pro-
následování ruského obyvatelstva politickými úřady
haličskými za smyšlénky. Vláda je si vědoma nutno-
sti včasné úpravy státní správy v Haliči a pokládá
vhodné rozmnožení policických správních úřadů za
nevyhnutelné. Nebožlík místodržitel hr. Potocki sna-
žil se skutečně a svědomitě zameziti nešvary. Vláda
bude podporovati nového místodržitele, který pro-
hlásil, že bude dbáti rovnoprávného užívání zákona
bez rozdílu vyznání a náboženství a především
včasné úpravy správního aparátu. Ministr prosí, aby
pilnost byla zamitnuta. (Pochvala.)
Posl. Dněstrjanský vytýkal Slarorusům, že se
poslavili do služeb Poláků na zničení Rusů ukra-
jinských. Ruský národ nepotřebuje darů, žádá svá
práva Vystěhovalectví bývá jedšným prostředkem.
aby ruští lidé vyvázlí z hospodářské a polilické bídy.
Polák
Ukrajinolit
Rus
Potocki
Posl
Dněstrjanský
Anglie
Rusko
Halič
6
article
Rečník stýská si na odstrkování ruského úřadnictva
a na nepatrný počet ruských škol.
K návrhu posl. Langa rokování uzavíráse
a hlavními řečníky zvoleni poslanci Daszyňski (pro)
a hr. Dzieduszycki (proti), načež jednání přeru-
šuje se.
K dolazu Koppovu odpověděl dr. Schrei
ner jako předseda, že svolá nouzový výbor v nej
bližších dnech.
Příští schůze Bude zejtra v poledne.
Lang
Daszyňski
Dzieduszycký
Koppův
Schrei
7
article
Posl. dr. Čelakovský a sp. podali ministn
spravedinosti tento dolaz:
Jazyková praxe
c. k. soudů v německé oblasti království českého
stáva se čím dále tím nesnesitelnější
vzbuzuje roztrpčení, ano poboulření v
nejširších kruzích občanstva českého.
Ačkoliv vyšší instance soudní uznávají platnost
jazykových nařízení z r. 1880, ačkoli Jeho Excellence
pan předseda ministorstva slíbil, že bude zacho-
vůn status quo ante ve věcech jazykových
ačkoliv Vaše Excel, v sezení rozpočtového výboru při-
půstila možnost, aby justiční správa mocí dozor-
čího práva, jež jí udělují SS 73.—78. soudního
zákona organisačního ze dne 27. listopadu 1896 čís.
217 říš zák., zakročíla a zjednala pořá-
dek, nestalo se v tom ohledu ničeho na prospěch
těžce ohroženého procesuálného práva českých stran.
naopak podřízení c. k. soudové v krajinách převahou
německých, řídíce se pokyny a stereotypními
banálními důvody německé rady národní pro
Čechy. odmítají buď a limine přijímání českých po-
dáni, anebo vyřizují je po německu bez ohledu na
to, zdali tím stranám způsobí jaké škody čili nic.
Tak na př. v novější době c. k. okresní adjunkk
ve Fridlandě Hötzel snesením ze dne 5. května 1909
(Sb. II. 87/8-2) odmítá z důvodů naprosto nicotných
žalobu firmy Fiala a Volejník, majitelů velkého pa-
pírnického závodu ve Fridlandě, podanou na základě
§ 88. juridikční normy o smluvené příslušnosti soud-
ní odbytiště (Gerichtsstand des Erfallungsortes) proti
p. A. v Brně na zaplacení 19 K 77 h, poněvadž byla
sepsána česky a poněvadž prý c. k. okresní soud ve
Pridland je čistě německým soudem a v něm toliko
německá řeč se může považovati za řeč v zemi ob-
vyklou.
Posl
doktor
Čelakovský
Fiala
Volejník
Sb
Fridlanda
Brno
SS 73
národní pro Čechy
8
article
Nehledě E tomu, že ve Fridlandě samém žije
nejméně 2000 Čechů, ukazuje případ tento, kterak
počet obyvatelstva některé národnosti v sídle c. k
soudu meškajícího nemůže býti rozhodujícím pro
otázku, v jakém jazyku má c. k. soud úřadovati.
Fitma Fiala a Voleník ve Fridlandě je obecně zná-
mý, velký závod, representující cenu půl milionu
korun, jenž má zákazníky většinou české národnosti
ve všech zemích českých a dokonce března t. r.
byly české žaloby její c. k okresním
soudem ve Fridlandě bez závady če-
sky vyřizovány. Bylo tím prokázáno, že český
jazyk vest ve Fridlandě jak v zemi, tak i při soudu
obvyklý zcela tak, jako tomu bylo a jest u všech
ostatních c. k. soudů v Čechách a teprve zmíněný
c. k. adjunkt Hötzel odvážil se na úkor služební své
přísahy posavadní praktickou potřebu i zákonem od-
vodněné jazykové poměry u c. k. okresního soudu
ve Fridlandě z pouhé zlovůle a nenávisti proti ná-
rodnosti české na hlavu postaviti a změniti.
Poněvadž neslýchaná taková bezpráv
ději se beztrestně i u jiných c. k. soudů
v Čechách a poněvadž zásada rovnoprávnosti
obou jazyků zemských v úřadech, jak je zaručena
§ 19. státních základních zákonů, napořád se poru-
suje, když v českých krajinách c. k. soudy bezvýji-
mečně vyřizují německá podání německy, kdežtov
německých krajinách c. k. soudy česká podání za-
mitají, táží se podepsaní opětně, dovolávajíce se svě
interpolace v jazykové záležitosti dne 11. prosince
1907 č 1793 podané
Jest V. Ex. konečně ocholna anarchli.
zavládnuvší v jazykové otázce u c. k. soudů v kra-
jinách převážně německých v Čechách, učiniti přítrž
a zdali chce užíti k tomu dozorčího práva, jež jest
c. k. justiční správě dle §§ 73.—78. soudního zákona
Čecho
Fitma Fiala
Voleník
Hötzel
Čechy
9
article
Hudba.
Hudba.
+ Zněvohra Národního divadla. Ze všech svých
pohostinských her byl pan Henryk Drzewiecki
nejšťastnější jako vévoda v »Rigolettu«. Lyrický tenor
jeho mohl se tu pěkně uplatniti. Zněl příjemně a
vzhledem k průhlednému orchestrálnímu průvodu
i dosti vydatně, jeho lehkost a pružnost přišla
k dobru nejen čistě pěvecké stránce výkonu, jež
byla přesna, ale i charakteristice Svůdný bonvivant.
jdoucí od milostného dubrodružství k milostnějšímu,
nalezl v podání pana Drzewieckého, který v přede-
šlých úlohách připadal nám herecky vždy nějak sti-
sněn a — nomen omen — i poněkud dřevěný, tento-
krát žádoucí lehkokrevnosti, pružného vděku i uhla-
zenosti. Maje úspěch zaručen od prvého výjevu pro-
vedl roli zdařile až do posledního popěvku, s jehož
lehkou, graciosně frivolní notou s jeviště odchází.
Drzewiecki
Rigoletto
Drzewiecký
Maja
Zněvohr národní divadlo
10
article
Domácím silám vybýval lví podíl na animova-
ném, dramatičnost Verdiovu světle ukazujícím před-
stavení. V první řadě jmenovati jest Rigoletta páně
Benoniova, plného charakteristiky a temperamentu,
groteskního i zase čistě lidsky v shroucení svém do-
jímajícího. Myslivým, ryze divadelní krve umělcem
je pan Benoni, a jebo výkony, stejně vybroušené pě-
vecky, jako uchvacující dramaticky, mohouce se opříti
o krásu lahodného i mohutného barytona, jenž stojí
právě v zenitu svého rozvinuti, musí se potkávati
s tím nadšeným přijetím, jehož se jim od obecen-
stva, ve svém jádru vždy spravedlivého, dostává.
Velmi něžnou, poetickou a zpěvně milou Gildou je
paní Bubková; závěrečný efekt své arie ve druhém
jednání (původně proměně jednání prvého), vysokou
fernatu, s níž slavné itaiské pěvkyně odcházejí za
jeviště a ještě za kulisami nechávají dlouze vyzní-
vali, musí sobě pěvkyně sice odřikati a uchylovali
se k obvyklé punktaci, vřelostí však a čistotou pro-
vedení výkon její nezadá nejlepším výkonům, jež
jsme v té partii u nás slyšeli, a vystřídalo se v ne
v minulých dobách mnoho vynikajících umělkvů
Také výrazné podání epirody Monteronovy p. Klí
mentem zasluhuje čestné zmínky.
Benoniův
Benon
Monteronův
Klit
11
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Bankéř uprchl. Z Toulonu, 20. května
(K. k.) Bankét a bursovní makléř Drou-
chin uprchl, zpronevěřiv více než mi-
lion franků. Jest stíhán zatykačem.
= Vlak se vyšinul. Z Brusselu, 19. května.
Na tratí mezi Montaigu a Turnhoutem vyšinul se
vlak, vezoucí dvě stě poutníků. Jedna osoba byla
usmrcena a šest zraněno. — Z Hendaye, 20.
května (K. k.) Zvláštní expresní vlak odjevší včera
z Madridu, vyšinul se o půlnoci u Naval Grande.
Z cestujících nepřišel nikdo k úrazu. Hmotna škoda
jest nepatrná.
organisačního ze dne 27. listopadu 1896 č. 217 Hí
zák. vyhraženo?
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 20. května. (K. k)
V dopolední schůzi úslavního výboru, již před-
sedal náměstek Pernerstorfer, byl dr. Čelakovský
jednomyslně zvolen předsedou po dru. Heroldovi.
Nový předseda, ujav se své funkce, věnoval vřelou
posmrinou vzpomínku svému předchůdcí dru. He-
roldovi, pravě, že památka jeho bude vždycky ctěna
ve všech parlamentních kruzích také již proto, že
dr. Herold dovedl zjednati si posluchačstvo a je
upoutati, a nikdy ho neodpuzoval, což zajisté jest
v parlsmentním životě věcí velmi důležitou. Výbor
připojil se k tomuto projevu.
Potom přikazovány referáty. Ref. Skedl žádal
aby záhy byl dán na program referát o nařízeních
dle § 14. a předseda prohlásil, že výbor bude mít
za tim účelem schůzi v pátek.
doktor
Čelakovský
Herold
Toulon
Brusel
Montaigu
Turnhout
Madrid
Naval Grand
Vídeň
He
12
article
Berní výbor vyřídil vládní předlohu o zaveden
daně z automobilů; zpravodajem byl zvolen posl
Silberer.
V železničním výboru odpověděl odb. přednosta
dr. Weeber na příslušný dolaz posl. Maštálky, že
v přípravních pracích o zajištění nových místních
drah se nerušeně pokračuje.
Branný výbor rokoval o změně brannéh
zákona.
Předseda Pogačnik sdělil, že dle dřívějšího
usnesení pozval min. předsedu, aby záležilost vy-
světlil.
M.-p. bar. Beck: V komisionální poradě pří-
slušných činitelů dosáhlo se, pokud jde o stanovisko
této poloviny říše, úplné dohody vojenských ústře-
den, pokud však jde o přání uherská, zůstalo mnoho
otázek neřešeno.
Po známých politických událostech jednání n
to uvázla. Povoláním většího počtu branců k aktivní
službě, spojeným s dvouletou vojenskou službou, na-
stanou obyvatelstvu mnohem větší břemena, avšal
výbor může býti ubezpečen, že vláda bude mít
otázku 2leté služby i na dále na zřeteli a ve vhodné
době neopomene navázati opět na posavadní vý
sledky jednání.
Posl. Schuhmeier soudí, že vláda měla po
dati přesnou zprávu, jak se to má s novým bran-
ným zákonem. Prohlášení ministerského předsedy
neospokojuje po žádné stránce a řečník nebere je
na vědomí.
Posl. dr. Schreiner vyčítá, že min. předseda
myslí, že může odbýti věc bezvýznamným prohláše
ním. Dle jeho zprávy nebylo od posledního čtvrtlet
r. 1904 v záležitosti změny branného zákona pod
niknuto nic dalšího.
Prohlášení min. předsedy vzbudí ve veškerém
obyvatelstvu veliké zklamání a bude zajisté působit
též na další rokování a projednávání zeměbranecké
předlohy.
Posl. Schuhmeier navrhl se zřetelem k tomu.
že min. předseda nemůže pro konference schůzi býti
přítomen, aby schůze byla skončena, což schváleno.
doktor
Weeber
Beck
Posl
Schuhmeier
Schreiner
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. května. (Výsledky ex-
pertisy průplavové.) Expertí, povolaní
ministerstvem obchodu, prohlédnuvše si trať du-
najsko-oderského a odersko-viselského průplavu,
vrátili se z Krakova do Vídně, kdež podali sve
dobré zdání. Výsledky jejich pojíždky jsou prý lle
„Nov. Ref.“ takové: Experti vyslovili se jedno-
myslně pro soustavu komorových plavidela
proti lodním zdvihadlům. Soustava zdvihadel
není dosud řádně rozřešena, takže její spolehli-
vost není zabezpečena. Se stavbou komor může
se však začíti ihned, čímž odstraněna hlavní
závada, překážející rychlému budování průpla-
vů. Expertisa zjistila dále, že opatřování dosta-
tečného množství vody pro průplav je zabezpe-
čeno, jakmile se zřídí vodní nádrže v poříčí
Bečvy, Visly, Soly a Skavy. Mimo to expertisn
uznala za možné snížiti rozpočet na průplav
dunajsko-oderský s 260 milionů na 230 mil. K,
a rozpočet odersko-viselského průplavu na 100
milionů, takže by stavba průplavu od Vídně až
do Krakova stála 330 milionů K. Expertisa occ-
nila jednotlivé práce velmi svědomitě, vzala do
svého rozpočtu ceny spíš vyšší než nízké, takže
jest vyloučeno překvapení, jaké ministerstvu
železnic připravilo sněmovně při stavbě alpskýeh
V Praze, 20. května. (Připomínka
v čas.) Lželiberální listy německé drží se zuby
nehty aféry Wahrmundovy, aby přivedly trochu
vody na mlýn těch německých stran, které se
vydávají za svobodomyslné, ve skutečnosti však
jsou nejhoršími šovinisty, což se ukazuje za
každé příležitosti, při níž běží o práva národů
neněmeckých. Podobná aféra, jako se nyní ode-
hrává na universitě inšprucké pro profesora
Wahrmunda, odehrála se před dvěma lety n
universitě ve Št. Hradci. I tehda byl z univer-
sity násilně odstraněn německý profesor, protože
vydal brožuru. Byl to profesor mathematiky dr.
Wahrmundův
Wahrmunda
doktor
Praha
Krakov
Vídeň
Bečva
Hradec
Solo
Skava
14
article
Frischauf a brožura se týkcla vědeckých
zásluh jiného profesora, Edv. Richtera, který
přednášel zeměpis a vynikal, jak dr. Frischauí
ve své brožuře dokázal, nebývalou neznalost
předmětu, o němž přednášel. Prof. Richter byl
včak nacionální Němec a úhlavný odpůrce Slo-
vinců, kdežto dr. Frisehauf se ke Slovincům
choval přátelsky a jako horlivý alpinista byl
s nimi stále ve styku. Protože dr. Frischauf se
nesnížil k hanobení všeho, co jest slovinské,
ale dovolil si odhaliti nepat nou vědeckou cenu
nacionálního profesora Richtra, jehož význam
političtí přátelé přeceňovali a když r. 1905 ze-
mřel, chystali se mu postaviti pomník, nastal
poplach mezi nacionálnými německými profe-
sory, který skončil tím, že dr. Frischauf dne
19. září 1906 dán předčasně do výslužby. Slo-
vinští říšští poslanci interpelovali tehda ministra
vyučování, dokázali, že v brožuře Frischaufově
nebylo slova nepravdy, že Richter byl opravdu
tak chatrný goograf, že sama vláda byla nucena
r. 1906 odstraniti ze škol učebnici zeměpisu.
Richtrem sepsanou, ale ministr osvěty Marchet
nehnul brvou a na slovinskou interpelaci neod-
pověděl podnes. Dr. Frischauf měl ovšem jednu
novýhodnou vlastnost: nepatřil k táboru něme-
ckých liberálů. Aféru tuto připomíná v čas l-
blaňský „Slovenec“.
Edv
Richter
Frischauum
profesor
Němec
doktor
Frisehauf
Slovinec
Frischauf
16
title
Politické zprávy zahraničné.
17
article
V Praze, 20. kvělna.
V Praze, 20. kvělna.
Pro odklad slovanského sjezdu.
Známý slavista, petrohradský profesoe
Konstantin J. Grot umístil v »Moskevských
Vědomostech« slať, nadepsanou »Pravé cesty
k slovanské vzájemnosti; k otázce slovanského
sjezdu.« Jako nedávno petrohradské »Slovo«
se prohlásilo, aby slovanský sjezd prozatím
svolán nebyl, protože různosti v slovanském
světě jsou dosud příliš veliké, tak i prof. Grot
považuje dosavadní stav slovanského světa za
oVh
nezralý k svolání všeobecného slovanského
sjezdu, který by chtěl znamenati ve vývoji
slovanské myšlenky epochu. A právě takového
a jen takového sjezdu je nám zapotřebí, jen
k jeho uskutečnění můžeme pracovati.
Prof. Grot schvaluje, aby prozatím svolá-
vány byly sjezdy oddílné, na př. slavistů, slo
vanských novinářů, spisovatelů, politiků, lékařo,
přírodovědců, archeologů. Odborné sjezdy se
konají hustěji a hustěji. K nim se mohou při-
družiti sjezdy slovanských obchodníků, národ-
ních hospodářů, průmyslníků, zemědělců,
řemeslníků. Každým takovým sjezdem rozhoj-
ňují se osobní styky Slovanů a šíří se poznání
slovanského svěla. Jimi se připravuje půda
duchovněmu sjednocení Slovanů, ale i příšte
slovanský sjezd musí tomuto sjednocení vstaviti
korunu a k tomu ještě nejsme hotovi. Příšt
slovanský sjezd musí položiti základ budouc
kulturné práci Slovanů a tak daleko ještě
nejsme.
profesor
Grot
Praha
Slovan
18
article
Za tohoto nehotového stavu každý vše-
obecný slovanský sjezd bude opakovati staré
známé »slovanské myšlenky«, vyjádřené hesly
Poznejme se ! Milujme se! a pod. Ale při tom,
že slovanská myšlenka velice zvolna se vyvíjí,
přece již slovanské myšlení dospělo tak daleko,
že opakování krásných hesel je překonáno.
Neníť Slovana, který by dával hesla opačná:
Nemilujme se! Nepoznávejme se! Jest už na
čase, abychom se skutečně poznávali, vyhledá-
vali cesty k poznání, putovali po slovanských
zemích, studovali slovanské jazyky, literatury,
dějiny, poměry politické, hospodářské i socialné,
vývoj vědy a umění. Studium toto je dosud
jako tajemstvím jednotlivců; je zapotřebí, aby
bylo popularisováno novinami, literaturami, před-
náškami a hlavně školou.
Prof. Grot vrací se k svému oblibenému
návrhu, jejž v ruské veřejnosti nejednou veřejně
zastával: aby slavistika byla zavedena do ru-
ských škol a za tím účelem aby sepsány byly
potřebné učebnice a zrevidovány učebnice dosa-
vadní, aby slovanskému směru neodporovaly,
nýbrž jej podporovaly.
A jakmile přijde řeč na školství, jak nám
Čechům, tak jiným nesvobodným Slovanům ne-
zbývá než přiznati si, že uskutečnění myšlenky
páně Grotovy je nám ideálem nedosažitelným.
Slovan
profesor
Grot
Čecho
Grotův
19
article
V tom je příčina, že poznání světa slovanského
vždycky bude u nás kusé a jednostranné. C. k.
školy budou slovanské mládeži vždycky vštěpo-
vati o Slovanech předsudky podle vnuknutí z
Vídně, mládež si je ze školy odnese do život
a bude je i v životě stále míchati s city oprav-
dové lásky k Slovanstvu a s přesvědčením, že
se Slované musejí navzájem poznávati. Milujme
se ! Poznejme sel
Nemajíce my Čechové jako Rusové a jiní
svobodní národové slovanští možnosti, abychom
své mládeží opatřili důkladnou znalost Slovanstva
školou, tím více musíme usilovati, abychom tuto
mezeru vyplnili mimo školu, neboť jinak bychom
nedosáhli v Slovanstvu toho významu, jenž je
předmětem naší ctižádosti.
Myslíme, že prof. K. Grot pronese v otázce
slovanského sjezdu slovo, které rozhodne pro
odročení.
Povážlivá krise v Italii.
Zemědělská stávka v Italii mohutně se šíří
V pondělí připojilo se k ní 20.000 dělníků ze
mědělských v provincii Piancenze.
Kníže Eulenburg v moabitském vězení.
Jelikož stav knížete Rulenburga značně se
zlepšil, bude převezen v těchto dnech už z ne-
mocnice (Charité) do známého berlínského vě-
zení do Moabita, ale zde uvězněn v oddělen
též nemocničním. Lékař dr. Kraus podá v této
věci co nevidět dobrozdání vyšetřujícímu soudci
Výslechy v aféře této nabyly takového rozsshu.
že nelze již v tomto měsíci očekávati konec vy
šetřovánl.
Slovan
Čecho
Rus
profesor
doktor
Kraus
Vídeň
Moabita
20
article
Smrť Roger- Bellua.
Smrť Roger- Bellua.
Bývalý poslanec nacionalistický Roger
Bellu zemřel v Gournay-sur-Marne 18. t. m
Roger-Bellu byl synem vynikajícího architekta,
byl ředitelem umění v ministerstvu vyučování
r. 1879 stal se profesorem dějin umění v
škole krásných umění a r. 1883 byl jmenován
generálním inspektorem uměleckým. Záhy získao
si jméno znamenitého kritika výtvarného a děje-
pisce umění. Založil společnost francouzských
pastelistů. Za aféry Dreyfussovy stal se vášni-
vým nacionalistou, stal se poslancem této strany
a pro své přiliš náruživé vystupování protivládn
musil se vzdáti svých úřadních funkcí. Pr
volbách r. 1906 prop adl a vzdálil se od té doby
veřejného života.
Roger
Bellu
Bell
Dreyfussův
GournaysurMarna
uměný v škola krásný uměný
21
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Děti! Totiž my všichni. Děti odrostlejší
sem tam kopuleté — vyjímám z téhle třídy
dámy — ale přece jenum děti. Nebraňte se.
neříkejte, že vy jako máte už rozum. Nepře-
svědčite mne, naopak, usvědčím vás velm
snadno. Kdo pak to byl včera u tobogganu.
jenž se smál, až mu slze jako hrách stékaly
po tvářích, když dva zřízenci udržovali poru-
šenou rovnováhu kteréhos návštěvníka na pod-
jíždějící platformě? Hé! Nebo proč pak jste
se tlačil dole, kde ústí závitkovitý žlab, z něhož
cestující vylétne »jako čert ze škatulky«. Vím
na vás také, že jste rozhoupal na »točícím se
chodniku« svého dřevěného oře, že byl strach,
aby nevlétl předníma nohama do gondoly před
vámi. Vím na vás ostatně ješté jiné pěkné
věci, které svědčí ovšem už spíše o vaší od-
rostlosti než o dětinství. Nechci však dělat
mrzutosti v domácnosti, proto shovivavě
mlčím. Vézte však, že jste pozorován.
Děti, povídám. Hubujeme až běda na ne-
hotovost výstavy, a přece při odpolední siestě
v kavárně, na ulici při setkané se známými
přáteli si dáváme dostaveníčko: »Večer n
výstavě.«
»Co je nového na výstavě?« Sháníme no-
vinky a chodíme se zavřenýma očima okolo
»starého«, co jsme dosud neviděli. A když vám
přítel.... (k nejlepším svým přátelům ovšem
počítáte nás, redaktory. Či nikoli ? Opovažte s
říci ne. Rozpomeňte se honem na naši vše-
vědoucnost a vratte se k hořejším řádkům.
Nu, že jsme tedy vaši nejlepší přátelé? A no.
Hý
živnostenský komora
22
article
Jsem spokojen. Ale podruhé mne nevyrušujte
svým odporem. Bez toho jsem zapomněl za-
čátek své řeči.) Když vám tedy přítel řeknei
jdi tam a tam, viděl jsi to nebo ono, proč
s umíněností chlapečka trváte na tom, jiti
zrovna někam, kde sice možno pozorovati ame-
ricky rychlý vzrůst výstavní, budovy nebo in-
stalaci některé exposice, kde se však jenom
pletete. Není to dětinství?
Sháníte novinky. A pro oči nevidíte. Jak
včera. Zlobili jste mne otázkami po novinkách
a ještě vám voda kapala ze šosů jako vodníku
Co pak to není novinka první bouřka n
výstavě? Taková pěkná, opravdická bouřka,
jak ji malují a popisují. Při níž nebe sesínalo,
temnilo se hloub a hloub, až najednou se roz-
tehla černá opona a klikatý blesk osvětlil úbě-
lové plochy výstavních budov. Vidíte, to je
přece jinší »iluminace« než ta večerní. Ale to
jste utekli někam pod střechu, krčili se jako
polekaní vrabci pod okapem, hubovali, kde že
jsou ty oznamované chodby, spoju-
jící pavilony mezi sebou a kryté
ochozy, ohmatávali své měknoucí slamáky
smutně prohlíželi splihlé šaty (o damách zas
nemluvím, jednak se jich bojím, jednak takový
májový déšť neberou tragicky. Naopak, vítaný
vážný důvod na kapsu tatínkovu neb mužičkovu)
a zapomněli jste se pokochat — velikolepým
přírodním divadlem. Je to s vámi kříž !
O nic se nestaráte, nic nečtete a nic ne-
víte. Nemusili jste zmoknout, kdybyste byli vě-
děli, že včera byl Falbův kritický den. Moj
přítel »Zevloun« je docela jiný člověk. O
rána čekal, jak pan Falb pohoří. A odpůldne
s triumfující škodolibostí — šel na výstavu.
A zostudil Falbovu »světlou« památku až běda.
Potkal jsem ho ve dveřích redakce. Myslím, že
zejtra pošle šaty vyžehlit. Ale toho není vinen
Falb, nýbrž to, že přítel první, poslední a je
diný deštník svého života zapomenul kdysi
kdesi.
Falbův
Moja
Zevloun
Falb
23
article
Takově deštivé odpoledne se nejlépe hodí
k prohlídee. Také bylo včera živěji v pavilonech
a hojně prohliženo. Ale zdá se mi, že si ne-
odnáší obecenstvo dokonalého poučení. Taková
výstava jest hotová eneyklopaedie vědomostí. Ale
tak, jak to dosud dopadá, illustrovaná kniha bez
průvodního textu. Kdo umi číst v takové knize
Většina návštěvníků nikoli! Přijdou, postojí, pro-
hlíží, podiví se a — pochválí: »Hezké, krásné.
velikolepé!« Nechá na sebe působiti příval dojmů.
ale nedovede jich uspořádati v sebepoučení, ve
vědění.
Máme universitní extense, na nichž se lidu
otevírají nevyčerpatelné prameny vědění. Každý
starý zámek, památné místo má svého »cice-
rona«, nehledíe ani k obšírným statím v cesto-
pisné literatuře. Výstava má prozatím jen svéh
průvodce a bude míti své speciální katalogy. Co
však platny nejlepší katalogy, když není tu pro
středníka, který by přesně k textu dal illustraci
pod obrázek přesně umístil legendu.
Použijme výstavy k poučení co nejdůklad-
nějšímu! Což vy páni profesoři a docenti na
technice, továrni inženýři a úřadníci závodů,
bank, každý z vás by nás vědylačné dovedl na-
sytit. Což abyste oznámili, že v určitý den, urči-
tou hodinu jste ochotni poučiti nás nevědomce,
říci nám, k čemu slouží ten a ten stroj, co ulo
ženo v něm námahy konstrukterského genia, co
práce a obratnosti dělnictva, z jakých hmo
zhotoven?
Pojďte nám předčítati v otevřené knize! Na
leznete v nás vděčné posluchače a vykonáte pěkný
kus drobné národní práce!
24
article
Šachový turnaj
Šachový turnaj
Ttetí den mistrovského turnaje přinesl našin
českým hráčům částečné vitězství. Ani jeden nepro-
hrál, tři remisovali a Benjamin z nich vyhrál. Pře-
jeme mu ze srdce pěkného vítězství. Druhé vítězství
které každý očekával u Treybala nad mistrem Mar-
shallem, bylo Treybalem zahozeno,
Výsledky 3. utkání (vylosovaného X
kola). Prokeš 1 — Alapin 0. Dr. Kvíčala 1/2 — Teich-
mann 1/4. Leontěv 0 — Schlechter 1. Duz-Chotimi-
skij 0 — Vidmar 1. Leonhardt 1/4 — Süchting 14
Bardeleben—Rubinstein přerušena. Treybal 12 —
Marshall 14. Mieses 1/4 — Důras 1/4. Spielmann 1 —
Janovský O. Salve 1/2 — Maróczy 1.
Frokeš otevřel proti Alapinovi španělsky
jenž bránil po 3.—al 4, S a 4 novinkou SÍ8—bí.
Prokež získal již z počátku lepší hru a posiční hrou
ziskal brzy 2 pěšce a v doble vedené konečné hře
zaslouženého vítězství.
Dr. Kvíčala korektní hrou docílil proti své
mu soupefi Teichmannovi ve hře 4 jezdců re-
misu, což jest velice čestným úspěchem pro českého
hráče.
Leontěv hrál protí Schlechtrovi vídeň-
skou hru velice slabě, takže Schlechter po málo t-
zích získal hrubou chybou liguru a již v poledních
hodinách Leontěv se vzdal.
Partie Duz-Chotimirskij—Vidmar (ote
vření pěšcem dámy) prohlášena pořadatelstvem pro
překročení času za prohranou pro bílého. „Čas“
jak se zdá, je Chotimirskému méně nakloněn.
Po dobře hraném otevření získává Leonharde
ve španělské hře proti Süchtingovi ve střední hře
malou posiční výhodu, která však k výhře nestačila
a partie dána po 4hodinné hře za remis
Benjamin
Treybal
Prokeš
Kvíčala
Schlechter
Bardeleben
Rubinstein
Marshall
Spielmann
Prokež
doktor
Teichmann
Vidmar
Mar
DuzChotimi
Marócza 1
DuzChotimirskij
25
article
Partie Berdeleben—Rubinstein v sicilském ote-
v.ní byla obousiranně vzorně vedena a v posici
2 pěšců a věže u bílého proti pěšcí a věži; bílý však
těžko vynutí si výhru
Největší zájem budila partie Treyba lM ar-
shall. Americký mistr Marshall hrál s černými proti
Treybalovi francouzskou hru; Treybalovi podařilo se
pěknou hrou dobýti 2 pěšců a kvality. Po přerušení
kvalitu V vrátil za J a pěšce, čímž chtěl usnadniti
sobě závěreční hru. Bohužel dostavila se u mladého
mistra únava a geniálnímu Američanu stačilo něko-
lik slabších tahů soupeřových, aby beznadějnou hru
ještě zremisoval
Partie Mieses—Důras hrána oběma v nejvyšším
kombinačním stylu a tím utvářila se velice živou
v některých momentech se zdálo, že Mieses má parti
vyhranou; zejména z počátku, kdy Mieses pěknou
kombinací získal pěšce, zdálo se, že partie je pro
něho vyhranou. Náhle však geniální náš mistr na-
strojil Miesesovi pěknou léčku, čímž se uvolnil a
nad to získal kvalitu. Tím zdálo se být vítězství pro
Důrasa jisté, ale Štěstěna nebyla jednostranná
v krátce přiklonila se na stranu M., jenž po hruběm
přehlédnutí Důrasem získává kvalitu zpět, načež pur-
tie skončila remis. (Otevření Caro Cannovo)
Spielmann v gambitu dámy proti Janovské-
mu dobyl 2 pěšců a inscenoval pak prudký útok proti
nepřátelskému králi. Janovský po ztrátě jezdce a
věže se vzdal.
Berdeleben
Rubinstein
Marshall
Treybal
Američan
Mieses
Důras
Cannův
Spielmann
Janovský
26
article
V partii Salve—Maróczy bránil se v ote-
vření pěšcem dámy Salve tak důmyslně, že Maróczy
nemohl zaznamenati vítězství, ač v posiční výhodě
byl. Avšak na několik tahů mu zbývalo iiž jen 10m
a fu raději partii za nerozhodnou prohlásil, což Salv
kvitoval.
Stav po 3 ufkání: Schlechfer 3, Důras 21/2, Leon-
hardt, Marsball, Spielmann, Vidmar 2, Alapin, Ma-
róczy, Mieses, Süchting. Teichmann 11/4, Rubinstein
1 (2), Bardeleben, Salve 1 (1), dr. Kvíčala, Prokeš;
Treybal J., Janowski, Leontěv 1/2, Dus-Chotimi-
skij O,
Salve
Marócza
Důras
Marsball
Spielmann
Vidmar
Alapin
Mieses
Süchting
Bardeleben
doktor
Kvíčala
Prokeš
Treybal
Janowský
Leontěv
Chotimi
Salve
Marócza
Leon
Ma
Rubinstein 1
Salve 1
27
article
Hlavní turnnj.
Čtvrté utká ní.
I. skupina: Treybal 1/2 — Dušek 1/2, Charvát
— dr. Zelinka přerušeno, Brach 1/2 — Barasz 1,
Réli volno.
II. skupina: Musil 1 — Choděra O, Eljašor —
Engler přerušeno, Kagan 1 — Krofta 0, Randa 1 —
Prošek O, Perna — Taussig přerušeno, Abonyi 0 —
Hromádka 1, Dobiáš — Polák přerušeno, Bröckl
volno. Batík — Chalupetzky přerušeno. Dürschmidt
— Dyk přerušeno, Rotlevi — Guittner přerušeno,
Grössl 1/2 — Voda 1s.
Prokeš — Alapin:
e7—e5
127. Ve5—e7
Jb8 —ct
28. g2—g4
a7—n6
29. Sd3—c2
St8 —há
30. f2—f4
Sb4—ah
31. Sc2—b3
32. Sb3 x K dh.
Jg8—e7
33. Ve7xb7
e5xKd4
d7— d5
34. V7xg7
Dd8x«dh
35. Vg7—d7
Dd5—h5
36. Vb7xd7
Jc6 —e5
37. h3xKgá
38. a2—a3
Dh5xe5
39. Kg1—fz
De5—d6
40. f4—-f5
Je7— f5
41. f5—f6
Dd6 —b6
42. g4—g5
Db6xa5
43. Vd7—g7
Jí5 x« de
44. KI2——ee
c7 xk d6
45. Ke3 —13
Da5—d8
46. Vg7—a7
VIBxds
47. Kf3 —f4
Se8 —d7
48. Kl4—f5
Kg8—h8
49. K15—g6
Sd7 — c6
50. Va7—h
Vd8—d6
b7—h6
Treybal
Dušek
Charvát
doktor
Zelinka
Musil
Choděra
Eljašor
Engler
Randa
Prošek
Taussig
Hromádka
Dobiáš
Polák
Bröckl
Batík
Chalupetzky
Dürschmidt
Dyk
Rotlevi
Prokeš
Alapin
Dd
Vg
Vb
jít 5
Vd
jít 44
Klement 4
Brach
Kagan 1
Grössl
Virginie
Abonyi
e 7
Barasz 1
Voda 1 s
St 8
xKd 4 d
dh 35
42
KI 2
kg
49
c 6 50
29
article
2. Jg1—f3
3. Sf1—b5
4. Sb5—aá
5. c2—63
7. d2 —dá
8. e3xKdá
9. e4xKd5
10. Sa4—b3
1. d4—d5
12. J13x65
13. Jb1 —c3
14. Ví1 —el
15. Sel—da
16. Je3 —ná
17. Sd2xa5
18. d5—d6
19. Je4 xkKd6
20. Dd1xd6
21. Dd6xd8
22. Vel —e7
23. Ve7xkcl7
24. h2—h3
25. Val—el
26. Vel —e5
Dd
Selo
Vela
Val
63 7
sa 4
Sf 1
b 5 4
Sb 5
c 3 14
30
article
h6—h5
Vg6 - g5
Vg5—c5
Sc6 — d5
Ve5x«d5
Va8—c8
Vc8—ee
Vd5d7
h5xgk
Ve2xb2
Vb2—b3
Vb3xa
KhS—g8
Kg8 -8
Va3—a5
Vab —b5
Vb5—bá
Vbá—b8
Vb8 —b6
Vb6 —c6
Ve6 —ch
Ve5 —s
vzdal
Vg
Vb 2
31
article
Císař na výstavu ? Z Vídně, 20.
května. »W. Allg. Zig« oznamuje prý z vý-
borně informovaných dvorských kruhů, že jest
jisto, že císař před pobytem v Islu navštíví
pražskou výstavu. Přijede do Prahy mezi dny
15. a 20. června. Císař přijede do Prahy v po-
ledne, pojede do výstavy, kde prodlí půl druhé
hodiny. Nebudou se konati žádné slavnosti, of-
cialní audience a pod. Po prohlídce výstavy na-
stoupí císař zvláštním dvorním vlakem cestu
do Iélu.
*. První symfonický koncert výstavního orchestra
filharmonického koná se již v sobotu 23. t. m. o7.
hodiné večerní v koncertní síni na výstavišti. Vý-
konný výbor zařadil do výstavního zábavního pro-
gramu i pořádání seriosních hudebních produkcí ze-
jména proto, aby poskyti jak pražskému obecenstvu,
tak venkovským a cizím návštěvníkům výstavy v letní
sezoně příležitost, poslechnouti orchestrální skladby
v umělecky dokonalém provedení a aby ubájil osvěd-
čenou pověst Prahy jako eminentně hudebního města.
W Allg
Vídeň
Praha
Iél
32
article
Aby zvýšen byl zájem na těchto symfonických kon-
certech a aby monly býti i největší nároky znalců
uspokojeny, byla, jak již krátce oznámeno, získána
celá řada dirigentů a solistů světového jména ke
spoluůčinkováni. Sobotní koncert řídí býv. ředitel ví-
deňské opery Gustav Mahler, který již od včerejška
diriguje zkoušky výstavního orchestru. Koncertní síň,
která pojme o třetinu více návštěvníků nežli slň ru-
doifinská, překvapuje bezvadnou akustikou, která
plné míře uplatňuje zvukovou sytost a dynamické
odstíny braných skladeb. O občerstvení návštěvníků
postaráno jest hojnou měrou dobře zásobenými bu-
fety, tak že lze očekávati, že sýmfonické honcerty
dojdou v nejširších vrstvách zasloužené obliby.
O zájmu obecenstva svědčí četné zéznamy na lože
a sedadla. Doporučuje se tedy, aby návštěvníci kon-
certu zavčas opatřili si vstupenky. Předprodej vstu-
penek v hudebních skladech Fr. A. Urbánek, Ferdi-
nandova tř. vedle Národního divadla, Mojmír Urdá-
nek, Jungmannova tř. 14 a Em. Wetzler, Ferdina
dova tř. 36. Ceny míst: lože pro 4 osoby 20 K, se-
dadlo v loži 5 K, sedadlo v prvním přízemí 4 K.
v druhém přízemí 3 K, na první tribuně 3 K, na
druhé tribuně 2 K, místo k stání v přízemí K 1.20,
na III. tribuně 80h.
Mahler
A Urbánek
Ferdi
Mojmír Urdý
Wetzler
Ferdin
Francie
Jungmannův třída
deňský opera
národní divadlo
33
article
. Moře na výstavě. Skvělou nádheru barev
jakou honosí se tajuplná hlubina mořská, předvádi
v zajímavých ukázkách mořské akvarium, stojícív
dolení části výstaviště. V 10 nádržích zastoupena jest
svými representanty nejvýznačnější zvířena Jader-
ského, Středozemního, Severního a Baltického moře-
Vzácná podivaná skýtá se v těchto ladně upravených
lassinech návštěvníkům. První nádrž oživena jest
několika skupinami červů kroužkovilých, jejichž jem-
né řasy neustále vlají živě zbarvenými mořskými
houbami a nachem korálů, hvězdic mořských, nebo
ježovitými koulemi mořských ježovek. Na písčitém
dně druhé nádrže spatřujeme probleskující hřbety
hvězdic, na temenu jejichž hlav lze viděti malé oči,
jevící se toliko jako nepatrný bod a úzký světlý kruh
Jadera
baltický moře
34
article
kolem úst. Svítivá těla pestře strakatých mořských
nlav s ohnivýma, temně rudýma očima budí svou
zvláštní formou údiv návštěvníka zrovna tak, jako
v celé tonině perletových odstínů svítící různé druhy
pilobřichů s výrazným pravým okem. Nádherné
exempláře rudých odrůd Jaderského moře chová třetí
nádrž; pestrá směs neustále se měnících duhových
barev hraje na lesklých šupinách pyskounů. Od nich
nápadně se odráží temná hněď sumýšů. Skupinu
těchto obyvatelů mořských hlubin doplňují různé
druhy mořských ráčků, šironohů a korálů, v jejichž
větvoví lze spatřiti zajímavý zjev, živou škebli, za-
hnízděnou v koruně těchto živočišných krápníků.
Odrůda dravých mořských ryb zastoupena jest pěk-
nými exempláry žraloků a sice oběma druhy mráčků
skvrnitých. Zvíenu Středozemního moře zastupuje
četná kolonie mořských koníčků, jejichž v různé ka-
rikatury skroucené trupy se živě pohybují v nádrži.
jsouce pohánění třepotavým mihotem jemných a prů-
hledných ploutví.
35
article
Přechod od zvířeny ke květěně mořské ukazuje
celá řada nádherně zbarvených slunečných květů,
usadivších se na lasturách škeblí, prozrazující pouze
mírným pohybem vláknité kštice svých tykadel znám-
ky života. Úchvatným protějškem této nádherné sym-
fonie barev jest mořská zvířena Severního moře,
jehož oblast zastoupena jest v akvariu kromě úho-
řovitě táhlých surmovek, průsvitnými gamnaty a plo-
skohřichými platejsy hradavičnatými, skvostný nai
exempláry mořských sasanek, jako by nadechnutými
něžným koloritem všech růžových, svěllemodrých
a nebo ametystově fialových odstínů. Tři nádrže na-
plněny jsou různými druhy těchto skvostů moiských
hlubin, jež co do krásy fermy a koloritu nezadají nejvzác-
nějším exemplářům tropické květeny. Poslední ná-
drže obsahují velkou sbírku krabů, kteří v nečinném
klidu, zahrabáni do písku, protráví celé hodiny, aby
se pak utkali v zuřivém boji, který nezřidka kenéí
rozsápáním protivníkovým. Větší z těchto molsk ch
živočichů živí se masem tresky. Žraloci dostá.í
živé bělice za potravu, mořští koníčkové živení jsou
vodními blechami, druhy menších mořských ryb
požívají živé pulce. Zajímavým jest zejména krmaní
slunečných květů, kterým se podávají konsky ma a
dřevěnou vidlicí. Živočišný materiál akvaria dodav ji
přírodovědecké stanice v Rovignu, Marseilli, Helgo-
landu a Brightonu. Nádrže naplněny jsou mořskoa
vodou, která chladicími přístroji udržována jest v při-
měřené temperatuře a která stále jest okyslicována.
severní moře
Marseille
Helga
Brighton
36
article
Ačkoli výše teploty jest uměle udržována na 12—10
dle oblasti dotyčné zvířeny, přece tato po nějakém
čase hyne a musí býti novými zásilkami doplňována.
Živočišný materiál, který nyní v nádržích je cnrován,
má cenu několika tisíc korun a peskysuje
názorné poučení každému o obyvatelich morského
dna a hlubin. Zejména školní mladeži se paskytuje
vhodná příležitost poznati z vlastního názora taje
mořských hlubin. Akvarium olevřeno jezt dznně o
9. hod. ranní až do uzavicni výslavy; doporučujs