3
masthead
12. února 1901
5
article
Milan Bogičevič, srbský vyslanec ve Vídni, Kosta
Christič, hr. Evžen Zichy, hlavní guverner ná-
rodní banky srbské, srbský zmocněnec vysla-
necký a veškeré služebnictvo.
Mezi osobnostmi, jež přišly se poptati p
Milanově zdraví a dlely v komnatách býv. krále,
byl ředitel kabinetní kanceláře ryt. Schicessl,
říšský ministr Kallay, vyslanci francouzskýa
belgický a křídelní pobočník eísařův.
Pobočník srbského krále pl. Lazar Petrovič
jenž přijel schválně do Vídně a vyslanec Christič
poslali hned po Milanově smrti obšírné telegra-
fické zprávy králi do Níše-
Milan přijal královského pobočníka Petro-
viče ještě včera večer, poznal ho, hovořil s ním,
protože však byl záhy vysílen a sotva dechu
popadal, pozval ho, aby ho navštívil dnes v po
ledne. Tou dobou byl Milan při úplném vědomí
a skutečně také ještě Petroviče přijal.
Bogičevič
Kosta Christič
Zich
Kallay
Petrovič
Christič
Milanův
Milan
Petro
Vídeň
Milanův zdravý
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. února. (Neněmecke
dotazy.) Vláda a předseda eněmovny s jedné
strany, česká delegace a zásťupcové konserva-
tivního velkostatku s druhé strany byly dnes
ve Vídni ve stálém styku v záležitosti dotazů
podávaných ve sněmovně v jiném jazyku než
německém. Jde o zažehnání bouře, která se
snese zcela jistě na parlament, povoli-li hrabě
Vetter nátlaku německých radikálů a bude činit
překážky českým interpellacím. O průběhu vy-
jednávání podáváme zprávu na jiném místě.
Zde poznamenáváme, co se o této věci sděluje
pražským orgánům německé levice. Dle těchto
zpráv má dojíti na kompromiss, jímž se
vyhoví oběma sporným stranám, Němcům
Čechům. Návrh kompromissu zní tak, aby se
nadále připustilo čtení neněmeckých dotazů,
ale má se učiniti opatření, aby sněmovní presi-
dium dodalo jich německé překlady, jež budou
spolu s českými neb jinými neněmeckými texty
pojaty do stenografického zápisníku. Tím bude
každému členu sněmovny umožněno,
seznámiti se s obsahem dotazu, sepsaného v ja
zyku jemu nesrozumitelném. Na podporu tohoto
návrhu se uvádí, že se v zápisníku nacházejí
zprávy také o neněmeckých peticích. — Tolik
sdělují o kompromissu pražské německé večer
níky; pochybujeme však, že jeho obsah vystihli
správně. Bude-li k vůli německým poslancům
třeba německého překladů slovanských dotazů,
aby se mohli seznámiti s jich obsabem, pak by
ovšem bylo nutno k vůli těm poslancům, kteři
německého jazyka neznají, překládati také do-
tazy podané německy, neboť jen tak by bylo
umožněno všem členům parlamentu s dotazy
se seznámiti. Tak daleko liberálnost na ně-
mecké levici jistě však sahati nebude.
Vetter
Čecho
Praha
Vídeň
7
article
Zástupce »všeněmeckého svazku« ve sboru
zapisovatelském, posl. Berger, zaslal v této věe
předsedovi hr. Vettrovi již své ultimatum. Přijal
prý funkci zapisovatele pouze s před pokládáním.
že bude zcela jistě obnoveno bývalé jedno-
jazyčné vedení zápisníků. Různá místa (která
Pozn. red.) jednacího řádu ukazují prý zřetelně,
že pouze němčina může býti pokládána za
jednací řeč sněmovní. Sepisování protokol
mnohojazyčných nutno tedy pokládati za ante-
cedens, jež se sice do protokolů vloudilo, ale
oprávněno není. Pouze jinojazyčné citáty jsou
prý přípustny. Kdyby se tedy i nyní měly spi-
sovati zápisníky mnohojazyčně, musil by pan
Berger od případu k případu proti nim co nej-
rozhodněji protestovati a úřad svůj složiti, jak
míle mine lhůta jednacím řádem předepsaná.
V Praze, 11. února. (Stará pravi ce)
dosud nezanikla tak dokonale, jak je třeb
pánům na levici. Pocftili její dech při volbě hr.
Vettra za sněmovního předsedu a zejmena p
všeobecném odporu proti velbě Pradově. T
potvrzuje zpravodaj »Pester Lloydu«, jenž,
mluvě o volbě praesidia, podotýká, že »star
pravice, jež stále ještě tli pod popelem, ode-
přela bezpodmínečně voliti za předsedu člena
bývalého německého souručenství, jenž posunul
do popředí požadavek německého státního ja-
zyka.« Sotva že prý Němci vystoupili s ne-
vinným požadavkem, aby se jednací řád
upravil tak, aby sněmovním jazykem byla jen
němčina, čímž se mělo dopomoci k rychlejší
dělnosti parlamentu, už tu byla stará pravice
Berger
Lloyd
Němec
Praha
8
article
se svým veto. Toto příkré odmítnutí p. Prada
dokazuje prý, že Čechové, Poláci, feudálové
centrum jsou i bez výkonného výboru dosud
za jedno, kdykoli běží o to, aby se zmařil
úspěch levice. V této zprávě, jež souhlasí jinak
s míněním listů vídeňských, překvapuje jedna
věc: jsou pánové na levici opravdu tak na i vní,
že se nadáli povolnosti pravice k tomuto no-
vému německému provokačnímu požadavku,č
jsou již tak drzí, že si směji dovoliti před-
pokládati u slovanských stran tak hluboký
úpadek sebeúcty, že je mohou pokládati za
schopny, aby k jich požadavku přisvědčily?
Z Krakova, 10. února. (Změna stano
polského kola. — Prvá vymoženost
polské delegace.) »Czasu« se sděluje, že
komise pro změnu stanov polského kola navrhuje
tyto novoty: Zřídí se hodnost druhého místo-
předsedy kola; každý člen kola má právo po-
dávati ve sněmovně dotazy, najde-li pro ně
v samém kole 15 podpisů. Výjimkou jsou do-
tazy o věcech zahraničných, dotazy o vnitřní
politice vlády a dotazy, směřující proti kolu
polskému. Konečně se připouští, aby v některých
případech mohli se ujíti ve sněmovně slova
i poslanci, kteří nebyli kolem polským napře
k tomu určení. — Z Vídně se sděluje, že vláda
dala svůj souhlas k založení zemědělské
zkušební stanice při rolnické škole kra-
kovské, a že veškeren náklad na tuto zkušebnou
stanici uhradí vláda. Je to prvá vymoženost
polského kola za nynějšího sněmovního období
Panská sněmovna.
Z Vídně, 11. února. (C.-B.)
Čecho
Polák
Czas
Krakov
Vídeň
9
article
Schůze byla zahájena ve 4 hod. odpol.
Předseda kníže Windischgrätz přečeí
ministrpresidentův přípis, jimž sněmovna žádá se
by vzala na vědomí deklaraci arciknížet
Františka Ferdinanda za příčinou jeho
sňatku s hr. Chotkovou a uložila ji ve své listovně
Reditel kanceláře panské sněmovny, odb. přednosta
Jauner přečetl potom deklaraci, již sněmovna
vyslechla stoje, a předseda prohlásil, že sněmovna
bere deklaraci na vědomí s povinnou úctou a při-
pojil blahopřání k arciknížecímu sňatku. (Všeobecná
pochvala.)
Po vyřízení došlých spisů sněmovna od-
byla 1. čtení předloh, jež byly na programu
jež uvedli jsme v nedělním číslo) a přikázala je
příslušným výborům nebo výborům, jež se teprve
zvolí, načež schůze o 5. hod. byla ukončena
Windischgrätz
František Ferdinand
Chotkův
panská sněmovna
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. února.
Protislovanská liga balkánská.
Obnovení slovanského spolku balkánského
ještě se jen theorelicky přetřásá a již druhé
státy balkánské sestupují se ve spolek jemu ne-
přátelský. Řacko jedná o to s Rumunskem.
O Turecko ucházejí se obě skupiny. Možná, že
protislovanská liga na Balkáně dříve bude
skutkem, než slovanská. Tím nalehavější je pro
státy slovanské, aby nemeškaly a vykonaly svou
povinnost, kterou jim přikazuje zdravý smysla
pud sebezachování. Utvoření balkánského spolku
slovanského nejvíce překáží působnost bulhar-
ského Makedonského komitétu. Kdo je a slouti
chce dobrým bulharským vlastencem, musí se
přičiniti, aby činnost tohoto komitétu omezila
se hranicemi, za kterými by nemohl ubližovat
Srbům
Řecké listy naříkají nad úpadkom graecismu
v Makedonii a vyzývají řeckou vládu, anu i ea
řihradského patriarcha, aby učiníli opatření na
záchránu řecké národnosti v zemi Aristotelově
a Alexandra Velikého. Bulharský attentát na
řeckého lékaře Sakelaridisa málem by byl při
vlekl tyléž následky, jako zavraždění rumun-
ského novináře prof. Mihajlyana. Všechen řecký
tisk ozývá se proti vražedné práci makedonského
komitétu a povbuzuje Řeky makadonské, aby
neustupovali.
Srba
Aristotelův
Veliký
profesor
Mihajlyan
Praha
Rumunsko
Turecko
Balkán
Makedonie
11
article
Předseda řeckého ministerstva Teotoki na
dotaz ve sněmovně odpověděl, že vláda učin
vše potřebné, aby »potřela nepřítele všech He
lenů v Makedonii.«
Vysvětlujíe příčíny úpadku graecismu, čás
řeského tisku vidí ji v neschopnosti konsulů
čásť v nečinnosti cařihradského patriarchátu
čásť i v klassické osnově školského programu
ale v tom se shodují všichni Řekové bez vý
jimky, že Řecko musí se spojiti s Rumunsken
a Tureckem »proti společnému nepříteli« — Slo-
vanům. Někteří nadsazují tak, že řeckou vě
nerozlučně spojují s osudem Turků.
Řekové znova vystupují jako fanatičtí ne
přátelé Slovanův a Slovanům nic jiného ne
zbude, než podle toho se zaříditi.
Což je nyní platno, že z Makedonie poše
Alexandr Veliký a Aristoteles, když dnes řecké
obyvatelstvo činí tam menšinu, stále upadající
S tím faktem sami Řekové musejí počitat
a se smířiti.
Řek
Turek
Slovanův
Veliká
Aristoteles
Makedonie
Řecko
Turecko
Slovan
12
article
Státní převrat ve Francii?
Pod nadpisem »Co se připravuje za režimu
tak zv. obrany republikánské« píše socialistický
orgán »Le petit Sou« jak následuje:
»V politických, Gnančních a diplomatickýeh
kruzích nemluví se o ničem jiném, než o restau-
raci bonapartismu, již vláda prý připravuje
Široké massy nevědí o tom všem, aneb se jin
zdá něco podobného nemyslitelným a nemožným.
V paláci bourbonském, na burse a v kruzich
diplomatických způsobila zpráva ta dosti vzru-
šení a všeobecně považuje se věc ta za možnou.
ba pravděpodobnou. Jak se zdá, veškeré při
pravy řídí pan Waldeck-Roussenu a flnanční svě
ruský (7) ochotně podporu skýtá. Kombinace
nemá za cíl prohlášení prince Viktora Napoleona
francouzským císařem, nýbrž jmenování prinee
Ludvíka Napoleona, známého ruského generála.
presidentem, nebo lépie řečeno.
protektorem francouzské repu-
bliky. A proč má býti tato restaurace před
sevzata? Dostane-li se k veslu Napoleon, dojde
jistě k válce. Avšak pro kapitalisty jest každá
válka výbornou žní a proto také mají tak důle-
žitě zájmy na restáuraci Napoleonů. A Waldeck
Rousseau, věrný sluha všech tčchto finančních
veličin, jest dle svých veškerých sil odhodlán
podporovati hnutí toto. On již i veřejně mu na
držuje. Dle platných francouzských zákonů
jest pobyt veškerým pretendentům bývalých panu
jících rodin na půdě francouzské zakázán
A přece generál Ludvik Bonaparte beze vší zá-
vady roku loňského dvakráte v Paříží meškal
Waldeck
Roussena
Viktor Napoleon
Ludvík Napoleon
Napoleon
Waldeck Rousseau
Ludvik Bonaparte
Francie
Paříž
13
article
Ministerstvo Waldeckovo není k obraně republiky
nýbež chrání rodinu Bonapartů tím, že ji sta
nad zákon. A dnes je veřejným tajemstvím, kteř
ministři k tomuto spiknutí náležejí . .. V šest
měsících má býti restaurace provedena. I příšu
ministerstvo jest prý již sestaveno. Agitacese
provádí bez hluku a velmi dovedně. Ruský
generál zůstává stranou.«
Rozumí se samo sebou, že zaznamenáváme
pověsti tyto s veškerou reservou a jen jako
ukázku, jaká nejistota v příčině budoucnost
a nedůvěra vzájemná ve Francii teď za éry drey
fusardské zavládla.
Waldeckův
Bonaparte
Francie
14
article
Demonstrace ve Španělsku.
Nad velikou části Španělska jest prohlášen
stav obležení. Také nad Madridem. Následkem
větších demonstrací proti jesuitům. Jest až příliš
známo, k jakému hlubokému úpadku právě
mniši a jesuité Španělsko přivedli od dob nej
strašnějšího řádění na Kubě až do posledních
hrůz filipinských — než aby výbuchy posled-
ních dnů nebyly zcela pochopitelnými.
Nieméně zdá se, že přicházejí v této
době vhod ohrožené vládě konservativní. U
jednou, kdy krise byla takřka na spadnutí, po-
užilo ministerstvo právě v čas propuknuvšíeh
nepokojův karlistických, aby dokázalo královně
vladařce i parlamentu, jak nebezpečnou byla by
v této době »vnitřních« zmatků krise minister-
ská. Snad se konservativní vláda zachrání ješt
tentokráte poukazem na nutnost »železné ruky«
avšak čím déle bude vláda konservativní trvat
tím více hromaditi bude nátisky své, tím více
poroste nespokojenost, tím soustředí jen víee
hněvu v mysli lidu španělského — až pak na
konec propukne silou tak elementární a nezdol-
nou, že proti němu neprospějí již umělé prostředky
reakční. Násilné prodlužování nynějšího regimu
zpátečnického ve Španělsku sesiluje možnost
všeobecného revolučního výbuchu, kterýž
nezdaří se pak již zdolati stavem obležení, jako
bouře nynější, a jehož útočný postup nespokojí
se pak ale jen zvrácením kresel ministerských.
Španělsko
Madrid
Kuba
15
article
K italské krisi ministerské.
Několikadenní ministerská krise v Itali
chýli se k zakončení. Liberál Zanardelli po
věřen byl sestavením nové vlády. Tím
odstaveni jsou Sonnino, i tak zv. umírněn
(střed) i značná část konservativeů; k vláde
přichází levice za tiché podpory krajní levice
některých částí pravice. Do nového ministe
stva vstoupí as Giolitti (z levice), Prinelli (z pr
vice) i Sacchi (radiká!), dále nůkolik osobníeh
přátel Zanardellových a Giolittových, na př. Galim
berti a j. Povolání Prinetta z pravice pro mi
nisterstvo zahraničných věcí bylo by zárukou
že zůstane zachován směr dosavadní: věrnost
k trojspolku, ale současné vyhledávání přátelství
Francic. Leč mluví se také o Torniellovi jako
o přištím ministru věcí zahraničných ; jím by
smér ten ovšem sesílil se spíše na prospěeh
trojspolku. (Tornielli jest dosud vyslancem
v Paříži.) V parlamentu pro první chvili by
ministerstvo tohoto složení a rázu bylo dos
příznivě uvítáno, jelikož by nesetkalo se h ne
od počátku se zásadním a nebezpečným
odporem krajní levice, majíc na druhév stran
zabozpečenu blahovolnou neutralitue obrat-
ného diplomata Rudina, vůdce silné skupiny
konservativní. Jen minulost Giolitta, sdruže-
ného s bankovními skandály posledních let, byla
by mu na závadu. Trvalosti zjednala bysi
vláda však teprv dle toho, pokud by provedl
dlouho už — i Giolittem — slibovanou berni
reformu na prospěch chudších tříd obyvatelstva,
dnes strašlivě břemeny berními všeho druhu
přetíženého. Charakteristickým jest zajisté ohl
šovaný, ač nikoli ještě pojišténý vstup Sacchia
z krajní levice do ministerstva. Jest to nepo
chybně účinek posledních doplňovacích volel
na korunu a kruhy rozhodující.
Zanardelli
Giolitti
Sacchi
Zanardellový
Giolittový
Rudin
Giolitt
Paříž
Prinelli
16
article
Kanalisování řek Vltavy a Labe.
Záložitost splavnění Vltavy od Prahy po
Mělník a dále pak splavnění Labe od Mélníka
až po Ústí n. L. a konečné jeho provedení jes
otázkou tak ohromné hospodářské důležitosti
pro celé království české, že nyní již i kruhy
nejširší živě se zajímají o vše, co s provedením
podniku souvisí. Tím spíše, ježto investované
do těchto prací kapitály, počitaje v to ovšen
i zřízení přistavu v Hotesovicích, dostupují výše
která rychlý a pravidelný postup v dalsím pro-
vádění praci těch činí požadavkem nezbytným
a nulným.
Vltava
Praha
Mělník
Labe
17
article
Zájem veřajný oživen byl též vydáním ob
šírného spisu »Kanalisování řek Vltavy a Lahe
v Čechách, jeho vývoj a stav na počátku roku
1900.« Autorem jeho jest vrchní inženýr pan
V. Rubín, sekční stavební správec kanalisování
Vltavy a Labe, a byl spis vydán u přiležitost
VIII. mezinárodního kongresu plavby, konanéh
během světové výstavy v Paříži. Snešen v něm
všechen materiál, vztahující se k dosavadnímu
postupu a vykonané práci , vypisující vodopisné
poměry Čech, rozvoj naší dopravy lodní a vo
rové na obou řekách, zprávy a podrobnosti
regulačních pracích na dolní Vltavě a na Labi
prováděných za účelem povznešení plavby lodi
promluveno stručně o návěštní službě, vylíčen
dějepisný vývoj kanalisování obou řek a podán
topografický popis vltavsko-labské cesty od Prahy
až po Ústí n. L., načež pojednáno o generál-
ním projektu splavnění téže, zhotoveném firmou
A. Lanna v Praze
Přehledem o hospodářském významu tohoto
dila a sbírkou pravidel a ustanovení úřadních.
týkajicích se zejmena též ustavení se »komise
pro kanalisování řek Vltavy a Labe«, vylíčením
provedených objektů a zprávou o dalším vývoj
vodních cest v Čechách, vyčerpán jest celkem
obsah tohoto informačního spisu; zbývá jeu
závěrek, zpráva o účastenství komise kanali
sační na světové výstavě v Paříži.
A Lanna
Vltava
Čechy
Paříž
Praha
18
article
Výstava, jež umístěna byla v oddělení V
(génie civil), byla v pravdě bohatá a znalecky
vypravena. Obsahovala výkresy a modely, té
detailní podélný profil celé trati, jejž pro ob-
sáhlost jeho nutno bylo vystaviti na zvláštn
mapě. Veškeré vystavené plány byly světloliskem
rozmnoženy a tvoří vílaně obobacení spisu.
o němž se opělovně již zmínka stala.
Aby též v naší veřejnosti roznítila živějš
zájem pro prováděný důležitý podník, usnesla
se kanalisační komise uspořádati v Praze vý
stavu pařížské exposice, k čemuž kuratorium
technologického musea pražské obchodní a živ
nostenské komory vhodné místnosti s nevšední
ochotou poskytlo.
Trať ke kanalisování určená obsahuje
Vltavu z Prahy až do Mělníka (dělk
55 km, absolutní spád 25.15 m) a Labe od
Mělníka až do Ústí n. L. (dělka 69 km,
absolutní spád 22.17 m). Vltava odvádí při
normálním stavu vodním v trati Praha—Mělník
69 m za sek. a jest regulována na 57 až
65.5 m šířky a 1 m plavební hloubky.
Labem protéká při normálním stav
v trati Mělnik—Litoměřice 114 m2, v trati Lito-
měřice—Ústí 136 m za sek. a jest zregulo-
váno na 76 m šířky a 1.5 m plavební hloubky.
Při nejnižším vodním stavu (1893, — 85 cm
pod normálem) kleslo však množství vody ve
Vllavě na 21.5 m a v Labi na 43, jinak
49 m za sek., kdežto největší množství vody
při vysoké vodě (1890) obnášelo ve Vltavě
3970 m3 a v Labi 4700 m* za sekundu.
Při nejnižším stavu vodním objevila se na
Vltavě místa, kde hloubka vody obnášela tolik
20 cm, na Labi pak pouze 63 cm, při kte-
rémžto stavu ovšem plavba musila býti úplně
zastavena.
Praha
Mělník
Labe
Ústí
Vltava
Litoměřice
Mělnik
km
m 2
centimetr
19
article
Mocný rozvoj plavby na Labi od Ústí po
vodě vzbudil přání interessovaných kruhů, aby
se plavba tato rozvinula až do Prahy, do srde
země, a poněvadž zevrubná hydrotechnická
studia ukázala, že k účelu tomu žadoucí pla-
vební hloubka 1.04 m při nejnižším stavu
vodním dosavadním regulačním systémem (zúže-
ním řečiště a prohloubením dna vyrýpáním)
trvale nedá se docíliti, rozhodl a se vláda ke
kanalisování trati říční z Prahy do Ústí n. L
Kanalisováním má se v této říční trati do-
eiliti stálé plavební hloubky nejméně 2.10 m.
aby největší labské lodi o nosnosti 700—800
tun po celé plavební období bez ohledu na trva-
jící stav vodní s plným nákladem plouti mohly.
Účeiu toho dosáhne se postavením pohybl
vých jezů, zřízením vlakových
plavidel a propustí vorových.
Pohyblivé jezy sestávají ze železných, sklop-
ných slupic, jsou dřevěnými hradly neb sta-
vidly uzavřeny, kteréž při velké vodě neb
zimě dají se ze slupic odsťraniti a slupice pak
se sklopí na základy jezové,
Vlakovými plavidly zprostředkuje se pře
chod lodí ze zdrže jedné do druhé tím způso
bem, že se buď plavidla vodou naplňují nek
vyprazdňují a dle toho loď v nich buď vystu-
puje neb klesá, kdežto vorové propusti tvořív
podstatě nakloněnou rovinu, po kteréž vory pro
tékající vodou se dolů splaví.
Při systému kanalisačním užitém na Vllavi
a Labi vkládají se ještě před vlaková plavidl
kratší neb delší plavidlové kanály, kterými se
říční trati o větším spádu obejdou, čímž se do
cíli menší výšky jezu
Celé zařízení: jez s vorovou propustí
plavidlový kanál s plavidlem nazýváme zdý-
madloln
s0Jako základ pro kanalisování byl přija
ministerstvem vnitra generellní projekt vypraco-
váný podnikatelstvím staveb A. Lanna, dle
kteréhož projektováno bylo na Vltavě z Prahy
do Mělníka šest zdýmadel a sice u Troje.
A Lanna
Labe
Ústí
Praha
Vltava
Mělník
Trója
20
article
Klecan, Libšie, Miřovic, Vraňan a Vrbaa, na
Labi pak sedm zdýmadel, u Beřkovic, Záluží.
Roudnice, Třeboutic, Žalhostic, Žernosek a Se
buzína, dobromady tedy 13 zdýmadel s roz-
počleným okrouhlým nákladem 26 millionůk
Z tohoto obnosu převzal stát 3/3 a země 1/s
K provedení podniku utvořena byla zvláštní
komise za předsednictví místodržitele královstv
českěho, kterážto skládá se ze čtyř zástupců
vlády a rovněž tolik zástupců země a kteráž
co se týče kanalisačních otázek jest autonomní
Komisi přidělén jest přiměřený počet náhrad-
níků a expertův a k obstarávání služby má tato
své vlastní technické a administrativní bureau.
Komise ustavila se dne 23. listopadu 1896
již v červenei 1897 započalo se se stavbou
zdýmadla č. II. u Klecan, kteréž koncem roku
1898 též ukončeno bylo. V roce 1898 zapo-
čalo se též se stavbou zdýmadla čís. III.u
Libšie a v příštím roce se zdýmadlem č. I u
Troje. V roce 1900 přikročilo se ke stavbě
zdýmadla č. IV. u Miřavic. Nepostrádá zají-
mavosti zvěděti, jaké jsou disposice pracoví
pro dobu nejbliže přistí.
V r. 1901 má se započíti se stavbou late-
rálního kanálu z Vraňan do Hořína
Mělníka, kterýžto kanál navržen jest techniekou
kanceláři kanalisační komise na mistě dvou po-
sledních zdýmadel u Vraňan a Vrbna na Vltav
a sice z toho důvodu, aby se obešla pro plavbu
nevýhodná čásť řiční trati nad ústím Vltavy do
Labe a aby se pak pokud možno brzo přikro-
čilo ke kanalisování Labe od Mělníka dolů, tak
že by celé kanalisování průběhem asi pěti le
už do Ústí n. L. provedeno býti mohlo.
Miřovic
Vrbaa
Libšie
Klecany
Libšie
Vraňany
Labe
Beřkovice
Záluží
Roudnice
Třeboutice
Žalhostice
Žernoseky
Trója
Hořín Mělník
Vrbno
Vltava
Mělník
21
article
Co se systému plavidel týče, jest užito
plavidel vlakových, schopných k současnému
proplavení pěti velkých labskýc
lodi, kterýmžto zařízením se snadně překoná
roční doprava 3,800000 tun. Tato doprava od
povídá asi dopravě nynější na Labi od Úst
dolů až na česko-saské hranice.
Bylo vypoěteno, že i při eventuálním za
vedení poplatků za proplavování výlohy za do
pravu zboží následkem kanalisování nejméně
0 4 haléře per tunokilometr čili o 20 procent
oproti nejnižším výminečným sazbám dráh by
se zmenšily, což by při předpokládané roční
dopravě representovalo úsporu asi 1,800.000
čili stoupnutí národního jměnío
45 millionů K, čímž důležitost a výnos-
nost podniku zajisté dostatečným způsobem ob-
jasněna jest.
Komise pro kanalisování Vltavy a Lab
v Čechách, jak výše již uvedeno, zúčastnilase
na základě pozvání ministerstva obchodu svě
tové výstavy v roce 1900 v Paříži.
Komisi přiřknuto za její exposici nejvyšš
vyznamenání »Grand prixe a mimo to byla
stavebnímu řediteli, c. k. staveb. radovi Mrasickovi
udělena zlatá medaille, c. k. vrchnímu inženýru
Mayerovi a chéfovi firmy »Bratří Prášilové
spol.«, vrchnímu inženýru Fr. Prášilovi, stříbrná
medaille spolupracovnická.
Není pochybnosti, že naše veřejnost sledo-
vati bude se zájmem přehledné znázornění práce
vykonané, kteréž přispěje též k upevnění ná-
zoru, že v dalekosáhlém, hospodářsky tak ne
smírně významném podniku tom postupuje se
systematicky ku předu, byť snad nepodařilo s
překonati názor, že právě vzhledem k významu
věci postup měl by se díti tempom mnohem
rychlejším, než skutečně tomu jest.
Mayer
Prášil
Vltava
Laba
Čechy
Paříž
Francie
národní jměnío 45 million
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— České dotazy. Nevíme, jest-li tak
parlament náleží mezi »sféry«, kde má býti
při svých výsudách zachována němčina. Však
pro všechen případ bude povinností zástupcův
národa českého, aby byli přichystání odraziti
s veškerým důrazem jakýkoli pokus, obmeziti
práva jazyka českého ve vídeňské sněmovně.
Předseda hrabě Vetter slíbil spravedlnost a proto
doufáme, že vykládati bude jednací řád, který
připouští beze všeho též neněmecké řeči, v ten
smysl, že co není v něm výslovně zapovězeno,
je dovoleno a ne tak, jak by si přál pan Prade
a jeho stoupenci, kteří »v duchu« tohoto řádu
jazyk český by z parlamentu vůbec vyloučiti
chtěl. Bylo by to největším pokořením národů
neněmeckých, kdyby zakázáno bylo jejich zá-
stupcům v jejich jazyku dotazövati se vlády.
Vetter
Prade
23
article
Je to beztoho hrubě, zjevně proti jednacímu
řádu čelící porušování jazykových práv, že české
projevy a řeči se nestenografují, a vyvozovati z této
křivdy ještě jinou, bylo by počínáním, kleré
by mohlo míti následky pro vídeňskou sně-
movnu osudné. Rozhodnutí v této věci stane
prý se již v dnešní sehůzi. Uvidíme, jakse
předseda v této věci zachová a bude-li míti
dosti odvahy, postaviti se proti těm, kteří do-
mnívají se, že zajisti »dělnost« parlamentu nej-
lépe tím, když národu našemu vrhnou ve tvát
hrubou urážku. V této době a po trůnní řeči
a jejím obsahu jest dvojnásobnou povinnost
českých poslanců o to s největší ostražitosti
dbáti, aby práva jazyka našeho ani v nejmenším
nebyla poškozena.
— Nápisy na vozech elektrické dráhy
V jednom německém listě krajinském prehlásil
dopisovatel z Prahy, že nic tak Němce dávno
již neurazilo, jako rozhodnutí obecní správy, že
na vozích a ve vozích elektrické tramwaye mají
býti výhradně jen české nápisy. Je prý to n
pouze bagatellisování, nýbrž ignorování obyvatel-
ského zlomku, který ještě před málo léty byl
v Praze dominujíeím, který ji dodával rázu
který dnes jestě, třeba počtem neimponoval
Němec
Praha
24
article
společenským postavením svých příslušníků, je-
jich úrovní osýětovou a zámožnosti má pln
právo žádati, aby byl respektován. Však i zji-
ného důvodu jeví prý se odstrkování Němeů
v obecní správě a jejích podnicích naspravedl-
ností i neurvalosti se stanoviska českého. Jednak
prý je zde němčina dorozumívací řečí i přísluš-
níků národů jiných aspoň ve větší míře, než
kterýkoli jiný jazyk a potom prý neměli bychom
zapominati na to, že je Praha hlavním městem
země, jež obydlena je dvěma národy, že tedv
má k tomu druhému rovněž určité povinnosti,
chceli zůstat — caput regni. To slyšeli jsme
již několikrále, také jsme na to pokazdé jak
se sluší odpověděli, avšak naši mili krajané
druhé národnosti na naši odpověď ani dost málo
nereagovali. Řekli jsme jim, že výhradné uživání
češtiny není zde než pouhým a přirozeným ná-
sledkem toho, že Nčmci, kde oni rozhoduji,
odevšad vyhostili češtinu. Žádají-li na nás, aby-
chom si byli toho vědomí, že žijí v této zemi
dvě národnosti, máme dojista my, jako většina,
totéž právo, žádati toho také od nich. Však
známo, že Němci o nie jiného neusilují, než
o to, vyloučiti z kraje, jejž proti právu a na
úkor faktických poměrů výhradně pro sebe
reservovati chtějí, nejen češtinu, nýbrž vy-
hnati odtamtud i všechny Čechy. Však ani
to jim nestačí. Nepronásledují nenáviděnou češtinu
pouze v oborech, kde jsou páni sami, nýbrž
dovedli vymoci u zeměpanských úřadů, že če-
ština vyloučena je, pokud jde o zevní ozna-
čení, též ze všech institucí a úřadů státních.
Němec
Čecho
Praha
Nčmec
25
article
I nevlme, z jakých důvodů bychom respektovati
měli němčinu v podnieích obecních, když Němci
v Karlových Varech, v Chomutově, v Chebu
atd. vymohli si odstranění dvojjazyěných razilek
a nápisů na četnických kasárnách. Byli bychom
pošetilei, kdybychom samou úctou před právem
zmírali a při tom klidně trpěli, aby nás Němci
kde mohou týrali a utiskovali. V bibli ovšem
stojí, že kdo poliček dostane na levou, má na-
staviti tvář pravou, stoji tam ale též: »zub za
zub a oko za oko« a my, kteří tak dlouho
jsme se přidržovali oné křesťanské zásady, dnes
s důstatek poučeni, chceme říditi se druhou,
výhodnější. Že je Praha hlavním městem če-
ského království, v němž také Němci žijí, víme
příliš dobře, však Praha zůstane hlavou této
země i při českých tabulkách na tramwayi. Proč
neopatři Vídeň českými tabulkami svou tram-
way, chce-li zůstat hlavním městem říše ? Víden
zatim pokutuje a zavírá toho, kdo se opováži
vyvěsiti českou tabulku, třeba na svém majetku.
A cizinci, jimž prý »němčina« zde je řečí pro-
středkovací, nechť se poučí, že s touto řeč
v Praze nestačí, nechť cítí, že jsou zde v
Hlavním městě slovanského kraje.
— Pro druhé vysoké školy české. j
tomu již několik let, co veliká, skvělá a ne-
sporně odůvodněná myšlenka zřízení druhých
vysokých škol českých stala se majetkem české
veřejnosti a šíří se do všech vrstev národnich
Dlouhá, dnes už veliká řada manifestačních
schůzí je prostředkem další, neutuchající akce.
V neděli konala se opět manifestační schůze
pro druhé vysoké školy české, a to v Žižkové.
Vysoké učení pražské representovali z univer-
sity rektor pror. dr. Stupecký a docenti dr.
Němec
Žižek
doktor
Stupecký
Karlová Vary
Chomutov
Cheb
Praha
Vídeň
Dlouhá
26
article
Barvíř a dr. Čáda, z techniky rektor prot
Hrázský. Z říšských poslanců příťomni byli v.
Karbus a Fr. Kratochvíl, ze zemských dr. Baxa.
K uvítání hostí a zahájení schůze dostavil se
za město Žižkov městský radní p. Boh. Řila,
jenž omluvil nepřítomného starostu pana Ždár-
ského. O thematu schůze promluvil jako první
řečník rector magnifieus české university prol.
Barvíř
doktor
Čáda
Hrázský
Karbus
Kratochvíl
Baxa
Ždár
Francie
Žižkov
27
article
dr. Stupecký. Vhod počal výkladem, kterak
česká universita pražská sama pokládá druhou
universitu českou za svou životní potřebu, ana
universitou jedinou duchovní potřeba českého
národa dostatečně opatřena není. Dokázav ne-
zvratnými argumenty potřebu druhé české
university vůbec, ve druhém oddílu řeči
své rektor professor dr. Stupecký dovod
statistikou, historií a úvahou potřebu, by
zřízena byla na Moravě, v Brně. V závěru
postavil thesi objektivity: uskutečnění druhé uni-
versity české, jíž národ český právem se do-
máhá, nemůže záviseti od vnitropolitické kon-
stelace, speciálně od poměru zástupců českého
národa k té nebo oné vládě. Německým oby-
vatelům českých zemí dostávalo se všeho, čeho
potřebovali, nehledě k tomu, že jejich zástupcové
odpírali státu vše, čeho potřebovala říše. Tehdy
jednáno bylo správně, a kdyby vždy stejně se
postupovalo vzhledem k národům neněmeckým,
zápasy v této říší by se zmírnily. Trůnní řeč
obsahuje větu, že péče o vyučování je nejkrás-
nějším úkolem státu; národ český má tedy
právo očekávati, že stát i vůči němu dostojí
tomuto úkolu. Národ český od žádosti za zřízení
české university na Moravě neustoupí. Doslov
řeči rektora dra. Stupeckého věnován byl pěči
o hmotnou pomoc pro budoucí posluchuče bu-
doucí české university na Moravě. Když ztichl po-
tlesk, jímž projeven vděk za slova zástupce české
university pražské a souhlas s nimi, promluvil
rektor vysoké technické školy české professor
doktor
Stupecký
Morava
Brno
český univerzita na Morava
28
article
Hrázský. I on důvody pro zřízení druhé české
university uznal za tak mocné, že jich ani
furor národních našich odpůrců ani — budiz
slovům (ěm rozuměno — byrokratická sofistik
nevyvrátí. Nová universita česká musí býti
v Brně jednak jako ve středisku české Moravy,
jednak v souvislosti s českou techinikou tamější:
moderní rozvoj věd vyžaduje, by se vysoké
učení universitní a technické doplňovaly. Repre-
sentaní české techniky pražské užil — jako
stejně učinil rektor prof. dr. Stupecký — k vý-
vodům svým methody srovnávací. Narýsoval
takto účinný, velice drastický nepoměr mezi
odstrkováním české vysoké školy technieké
v Praze a mezi favorisováním technik něme-
ckých. Zde horrentní ty číslice: česká technik
pražská vykazuje téměř tolik posluchačů, jako
německé techniky pražská, brněnská a štyrsko-
hradecká dohromady, ale na českou pražskou
věnuje se asi týž řádný náklad jako na každou
jmenovanou techniku německou. Technika ví
deňská má o 30 posluchačstva více než praž-
ská česká, ale náklad na onu je dvakráte větší
nežli na tuto. Na oné je 71, na této 39 hono-
rovaných učitelských sil. Konstruktor na tech-
nice vídeňské má 3000 K, na pražské německé
2400, na pražské české 1800 korun ročního
služného. — Na studijní vycházkové podpory
dostává technika vídeňská 3000 K ročně, česká
pražská ničeho. Na stavbu a úpravu budov
Hrázský
profesor
doktor
Stupecký
Brno
český Morava
Praha