ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5bc0ba70-6601-11dc-8031-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 76, place 76, org 7, work 4
1 masthead
Strana z
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
12. února 1901
4 masthead
Číslo 43.
5 article
Milan Bogičevič, srbský vyslanec ve Vídni, Kosta Christič, hr. Evžen Zichy, hlavní guverner ná- rodní banky srbské, srbský zmocněnec vysla- necký a veškeré služebnictvo. Mezi osobnostmi, jež přišly se poptati p Milanově zdraví a dlely v komnatách býv. krále, byl ředitel kabinetní kanceláře ryt. Schicessl, říšský ministr Kallay, vyslanci francouzskýa belgický a křídelní pobočník eísařův. Pobočník srbského krále pl. Lazar Petrovič jenž přijel schválně do Vídně a vyslanec Christič poslali hned po Milanově smrti obšírné telegra- fické zprávy králi do Níše- Milan přijal královského pobočníka Petro- viče ještě včera večer, poznal ho, hovořil s ním, protože však byl záhy vysílen a sotva dechu popadal, pozval ho, aby ho navštívil dnes v po ledne. Tou dobou byl Milan při úplném vědomí a skutečně také ještě Petroviče přijal.
Bogičevič Kosta Christič Zich Kallay Petrovič Christič Milanův Milan Petro Vídeň Milanův zdravý
6 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. února. (Neněmecke dotazy.) Vláda a předseda eněmovny s jedné strany, česká delegace a zásťupcové konserva- tivního velkostatku s druhé strany byly dnes ve Vídni ve stálém styku v záležitosti dotazů podávaných ve sněmovně v jiném jazyku než německém. Jde o zažehnání bouře, která se snese zcela jistě na parlament, povoli-li hrabě Vetter nátlaku německých radikálů a bude činit překážky českým interpellacím. O průběhu vy- jednávání podáváme zprávu na jiném místě. Zde poznamenáváme, co se o této věci sděluje pražským orgánům německé levice. Dle těchto zpráv má dojíti na kompromiss, jímž se vyhoví oběma sporným stranám, Němcům Čechům. Návrh kompromissu zní tak, aby se nadále připustilo čtení neněmeckých dotazů, ale má se učiniti opatření, aby sněmovní presi- dium dodalo jich německé překlady, jež budou spolu s českými neb jinými neněmeckými texty pojaty do stenografického zápisníku. Tím bude každému členu sněmovny umožněno, seznámiti se s obsahem dotazu, sepsaného v ja zyku jemu nesrozumitelném. Na podporu tohoto návrhu se uvádí, že se v zápisníku nacházejí zprávy také o neněmeckých peticích. — Tolik sdělují o kompromissu pražské německé večer níky; pochybujeme však, že jeho obsah vystihli správně. Bude-li k vůli německým poslancům třeba německého překladů slovanských dotazů, aby se mohli seznámiti s jich obsabem, pak by ovšem bylo nutno k vůli těm poslancům, kteři německého jazyka neznají, překládati také do- tazy podané německy, neboť jen tak by bylo umožněno všem členům parlamentu s dotazy se seznámiti. Tak daleko liberálnost na ně- mecké levici jistě však sahati nebude.
Vetter Čecho Praha Vídeň
7 article
Zástupce »všeněmeckého svazku« ve sboru zapisovatelském, posl. Berger, zaslal v této věe předsedovi hr. Vettrovi již své ultimatum. Přijal prý funkci zapisovatele pouze s před pokládáním. že bude zcela jistě obnoveno bývalé jedno- jazyčné vedení zápisníků. Různá místa (která Pozn. red.) jednacího řádu ukazují prý zřetelně, že pouze němčina může býti pokládána za jednací řeč sněmovní. Sepisování protokol mnohojazyčných nutno tedy pokládati za ante- cedens, jež se sice do protokolů vloudilo, ale oprávněno není. Pouze jinojazyčné citáty jsou prý přípustny. Kdyby se tedy i nyní měly spi- sovati zápisníky mnohojazyčně, musil by pan Berger od případu k případu proti nim co nej- rozhodněji protestovati a úřad svůj složiti, jak míle mine lhůta jednacím řádem předepsaná. V Praze, 11. února. (Stará pravi ce) dosud nezanikla tak dokonale, jak je třeb pánům na levici. Pocftili její dech při volbě hr. Vettra za sněmovního předsedu a zejmena p všeobecném odporu proti velbě Pradově. T potvrzuje zpravodaj »Pester Lloydu«, jenž, mluvě o volbě praesidia, podotýká, že »star pravice, jež stále ještě tli pod popelem, ode- přela bezpodmínečně voliti za předsedu člena bývalého německého souručenství, jenž posunul do popředí požadavek německého státního ja- zyka.« Sotva že prý Němci vystoupili s ne- vinným požadavkem, aby se jednací řád upravil tak, aby sněmovním jazykem byla jen němčina, čímž se mělo dopomoci k rychlejší dělnosti parlamentu, už tu byla stará pravice
Berger Lloyd Němec Praha
8 article
se svým veto. Toto příkré odmítnutí p. Prada dokazuje prý, že Čechové, Poláci, feudálové centrum jsou i bez výkonného výboru dosud za jedno, kdykoli běží o to, aby se zmařil úspěch levice. V této zprávě, jež souhlasí jinak s míněním listů vídeňských, překvapuje jedna věc: jsou pánové na levici opravdu tak na i vní, že se nadáli povolnosti pravice k tomuto no- vému německému provokačnímu požadavku,č jsou již tak drzí, že si směji dovoliti před- pokládati u slovanských stran tak hluboký úpadek sebeúcty, že je mohou pokládati za schopny, aby k jich požadavku přisvědčily? Z Krakova, 10. února. (Změna stano polského kola. — Prvá vymoženost polské delegace.) »Czasu« se sděluje, že komise pro změnu stanov polského kola navrhuje tyto novoty: Zřídí se hodnost druhého místo- předsedy kola; každý člen kola má právo po- dávati ve sněmovně dotazy, najde-li pro ně v samém kole 15 podpisů. Výjimkou jsou do- tazy o věcech zahraničných, dotazy o vnitřní politice vlády a dotazy, směřující proti kolu polskému. Konečně se připouští, aby v některých případech mohli se ujíti ve sněmovně slova i poslanci, kteří nebyli kolem polským napře k tomu určení. — Z Vídně se sděluje, že vláda dala svůj souhlas k založení zemědělské zkušební stanice při rolnické škole kra- kovské, a že veškeren náklad na tuto zkušebnou stanici uhradí vláda. Je to prvá vymoženost polského kola za nynějšího sněmovního období Panská sněmovna. Z Vídně, 11. února. (C.-B.)
Čecho Polák Czas Krakov Vídeň
9 article
Schůze byla zahájena ve 4 hod. odpol. Předseda kníže Windischgrätz přečeí ministrpresidentův přípis, jimž sněmovna žádá se by vzala na vědomí deklaraci arciknížet Františka Ferdinanda za příčinou jeho sňatku s hr. Chotkovou a uložila ji ve své listovně Reditel kanceláře panské sněmovny, odb. přednosta Jauner přečetl potom deklaraci, již sněmovna vyslechla stoje, a předseda prohlásil, že sněmovna bere deklaraci na vědomí s povinnou úctou a při- pojil blahopřání k arciknížecímu sňatku. (Všeobecná pochvala.) Po vyřízení došlých spisů sněmovna od- byla 1. čtení předloh, jež byly na programu jež uvedli jsme v nedělním číslo) a přikázala je příslušným výborům nebo výborům, jež se teprve zvolí, načež schůze o 5. hod. byla ukončena
Windischgrätz František Ferdinand Chotkův panská sněmovna
10 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 11. února. Protislovanská liga balkánská. Obnovení slovanského spolku balkánského ještě se jen theorelicky přetřásá a již druhé státy balkánské sestupují se ve spolek jemu ne- přátelský. Řacko jedná o to s Rumunskem. O Turecko ucházejí se obě skupiny. Možná, že protislovanská liga na Balkáně dříve bude skutkem, než slovanská. Tím nalehavější je pro státy slovanské, aby nemeškaly a vykonaly svou povinnost, kterou jim přikazuje zdravý smysla pud sebezachování. Utvoření balkánského spolku slovanského nejvíce překáží působnost bulhar- ského Makedonského komitétu. Kdo je a slouti chce dobrým bulharským vlastencem, musí se přičiniti, aby činnost tohoto komitétu omezila se hranicemi, za kterými by nemohl ubližovat Srbům Řecké listy naříkají nad úpadkom graecismu v Makedonii a vyzývají řeckou vládu, anu i ea řihradského patriarcha, aby učiníli opatření na záchránu řecké národnosti v zemi Aristotelově a Alexandra Velikého. Bulharský attentát na řeckého lékaře Sakelaridisa málem by byl při vlekl tyléž následky, jako zavraždění rumun- ského novináře prof. Mihajlyana. Všechen řecký tisk ozývá se proti vražedné práci makedonského komitétu a povbuzuje Řeky makadonské, aby neustupovali.
Srba Aristotelův Veliký profesor Mihajlyan Praha Rumunsko Turecko Balkán Makedonie
11 article
Předseda řeckého ministerstva Teotoki na dotaz ve sněmovně odpověděl, že vláda učin vše potřebné, aby »potřela nepřítele všech He lenů v Makedonii.« Vysvětlujíe příčíny úpadku graecismu, čás řeského tisku vidí ji v neschopnosti konsulů čásť v nečinnosti cařihradského patriarchátu čásť i v klassické osnově školského programu ale v tom se shodují všichni Řekové bez vý jimky, že Řecko musí se spojiti s Rumunsken a Tureckem »proti společnému nepříteli« — Slo- vanům. Někteří nadsazují tak, že řeckou vě nerozlučně spojují s osudem Turků. Řekové znova vystupují jako fanatičtí ne přátelé Slovanův a Slovanům nic jiného ne zbude, než podle toho se zaříditi. Což je nyní platno, že z Makedonie poše Alexandr Veliký a Aristoteles, když dnes řecké obyvatelstvo činí tam menšinu, stále upadající S tím faktem sami Řekové musejí počitat a se smířiti.
Řek Turek Slovanův Veliká Aristoteles Makedonie Řecko Turecko Slovan
12 article
Státní převrat ve Francii? Pod nadpisem »Co se připravuje za režimu tak zv. obrany republikánské« píše socialistický orgán »Le petit Sou« jak následuje: »V politických, Gnančních a diplomatickýeh kruzích nemluví se o ničem jiném, než o restau- raci bonapartismu, již vláda prý připravuje Široké massy nevědí o tom všem, aneb se jin zdá něco podobného nemyslitelným a nemožným. V paláci bourbonském, na burse a v kruzich diplomatických způsobila zpráva ta dosti vzru- šení a všeobecně považuje se věc ta za možnou. ba pravděpodobnou. Jak se zdá, veškeré při pravy řídí pan Waldeck-Roussenu a flnanční svě ruský (7) ochotně podporu skýtá. Kombinace nemá za cíl prohlášení prince Viktora Napoleona francouzským císařem, nýbrž jmenování prinee Ludvíka Napoleona, známého ruského generála. presidentem, nebo lépie řečeno. protektorem francouzské repu- bliky. A proč má býti tato restaurace před sevzata? Dostane-li se k veslu Napoleon, dojde jistě k válce. Avšak pro kapitalisty jest každá válka výbornou žní a proto také mají tak důle- žitě zájmy na restáuraci Napoleonů. A Waldeck Rousseau, věrný sluha všech tčchto finančních veličin, jest dle svých veškerých sil odhodlán podporovati hnutí toto. On již i veřejně mu na držuje. Dle platných francouzských zákonů jest pobyt veškerým pretendentům bývalých panu jících rodin na půdě francouzské zakázán A přece generál Ludvik Bonaparte beze vší zá- vady roku loňského dvakráte v Paříží meškal
Waldeck Roussena Viktor Napoleon Ludvík Napoleon Napoleon Waldeck Rousseau Ludvik Bonaparte Francie Paříž
13 article
Ministerstvo Waldeckovo není k obraně republiky nýbež chrání rodinu Bonapartů tím, že ji sta nad zákon. A dnes je veřejným tajemstvím, kteř ministři k tomuto spiknutí náležejí . .. V šest měsících má býti restaurace provedena. I příšu ministerstvo jest prý již sestaveno. Agitacese provádí bez hluku a velmi dovedně. Ruský generál zůstává stranou.« Rozumí se samo sebou, že zaznamenáváme pověsti tyto s veškerou reservou a jen jako ukázku, jaká nejistota v příčině budoucnost a nedůvěra vzájemná ve Francii teď za éry drey fusardské zavládla.
Waldeckův Bonaparte Francie
14 article
Demonstrace ve Španělsku. Nad velikou části Španělska jest prohlášen stav obležení. Také nad Madridem. Následkem větších demonstrací proti jesuitům. Jest až příliš známo, k jakému hlubokému úpadku právě mniši a jesuité Španělsko přivedli od dob nej strašnějšího řádění na Kubě až do posledních hrůz filipinských — než aby výbuchy posled- ních dnů nebyly zcela pochopitelnými. Nieméně zdá se, že přicházejí v této době vhod ohrožené vládě konservativní. U jednou, kdy krise byla takřka na spadnutí, po- užilo ministerstvo právě v čas propuknuvšíeh nepokojův karlistických, aby dokázalo královně vladařce i parlamentu, jak nebezpečnou byla by v této době »vnitřních« zmatků krise minister- ská. Snad se konservativní vláda zachrání ješt tentokráte poukazem na nutnost »železné ruky« avšak čím déle bude vláda konservativní trvat tím více hromaditi bude nátisky své, tím více poroste nespokojenost, tím soustředí jen víee hněvu v mysli lidu španělského — až pak na konec propukne silou tak elementární a nezdol- nou, že proti němu neprospějí již umělé prostředky reakční. Násilné prodlužování nynějšího regimu zpátečnického ve Španělsku sesiluje možnost všeobecného revolučního výbuchu, kterýž nezdaří se pak již zdolati stavem obležení, jako bouře nynější, a jehož útočný postup nespokojí se pak ale jen zvrácením kresel ministerských.
Španělsko Madrid Kuba
15 article
K italské krisi ministerské. Několikadenní ministerská krise v Itali chýli se k zakončení. Liberál Zanardelli po věřen byl sestavením nové vlády. Tím odstaveni jsou Sonnino, i tak zv. umírněn (střed) i značná část konservativeů; k vláde přichází levice za tiché podpory krajní levice některých částí pravice. Do nového ministe stva vstoupí as Giolitti (z levice), Prinelli (z pr vice) i Sacchi (radiká!), dále nůkolik osobníeh přátel Zanardellových a Giolittových, na př. Galim berti a j. Povolání Prinetta z pravice pro mi nisterstvo zahraničných věcí bylo by zárukou že zůstane zachován směr dosavadní: věrnost k trojspolku, ale současné vyhledávání přátelství Francic. Leč mluví se také o Torniellovi jako o přištím ministru věcí zahraničných ; jím by smér ten ovšem sesílil se spíše na prospěeh trojspolku. (Tornielli jest dosud vyslancem v Paříži.) V parlamentu pro první chvili by ministerstvo tohoto složení a rázu bylo dos příznivě uvítáno, jelikož by nesetkalo se h ne od počátku se zásadním a nebezpečným odporem krajní levice, majíc na druhév stran zabozpečenu blahovolnou neutralitue obrat- ného diplomata Rudina, vůdce silné skupiny konservativní. Jen minulost Giolitta, sdruže- ného s bankovními skandály posledních let, byla by mu na závadu. Trvalosti zjednala bysi vláda však teprv dle toho, pokud by provedl dlouho už — i Giolittem — slibovanou berni reformu na prospěch chudších tříd obyvatelstva, dnes strašlivě břemeny berními všeho druhu přetíženého. Charakteristickým jest zajisté ohl šovaný, ač nikoli ještě pojišténý vstup Sacchia z krajní levice do ministerstva. Jest to nepo chybně účinek posledních doplňovacích volel na korunu a kruhy rozhodující.
Zanardelli Giolitti Sacchi Zanardellový Giolittový Rudin Giolitt Paříž Prinelli
16 article
Kanalisování řek Vltavy a Labe. Záložitost splavnění Vltavy od Prahy po Mělník a dále pak splavnění Labe od Mélníka až po Ústí n. L. a konečné jeho provedení jes otázkou tak ohromné hospodářské důležitosti pro celé království české, že nyní již i kruhy nejširší živě se zajímají o vše, co s provedením podniku souvisí. Tím spíše, ježto investované do těchto prací kapitály, počitaje v to ovšen i zřízení přistavu v Hotesovicích, dostupují výše která rychlý a pravidelný postup v dalsím pro- vádění praci těch činí požadavkem nezbytným a nulným.
Vltava Praha Mělník Labe
17 article
Zájem veřajný oživen byl též vydáním ob šírného spisu »Kanalisování řek Vltavy a Lahe v Čechách, jeho vývoj a stav na počátku roku 1900.« Autorem jeho jest vrchní inženýr pan V. Rubín, sekční stavební správec kanalisování Vltavy a Labe, a byl spis vydán u přiležitost VIII. mezinárodního kongresu plavby, konanéh během světové výstavy v Paříži. Snešen v něm všechen materiál, vztahující se k dosavadnímu postupu a vykonané práci , vypisující vodopisné poměry Čech, rozvoj naší dopravy lodní a vo rové na obou řekách, zprávy a podrobnosti regulačních pracích na dolní Vltavě a na Labi prováděných za účelem povznešení plavby lodi promluveno stručně o návěštní službě, vylíčen dějepisný vývoj kanalisování obou řek a podán topografický popis vltavsko-labské cesty od Prahy až po Ústí n. L., načež pojednáno o generál- ním projektu splavnění téže, zhotoveném firmou A. Lanna v Praze Přehledem o hospodářském významu tohoto dila a sbírkou pravidel a ustanovení úřadních. týkajicích se zejmena též ustavení se »komise pro kanalisování řek Vltavy a Labe«, vylíčením provedených objektů a zprávou o dalším vývoj vodních cest v Čechách, vyčerpán jest celkem obsah tohoto informačního spisu; zbývá jeu závěrek, zpráva o účastenství komise kanali sační na světové výstavě v Paříži.
A Lanna Vltava Čechy Paříž Praha
18 article
Výstava, jež umístěna byla v oddělení V (génie civil), byla v pravdě bohatá a znalecky vypravena. Obsahovala výkresy a modely, té detailní podélný profil celé trati, jejž pro ob- sáhlost jeho nutno bylo vystaviti na zvláštn mapě. Veškeré vystavené plány byly světloliskem rozmnoženy a tvoří vílaně obobacení spisu. o němž se opělovně již zmínka stala. Aby též v naší veřejnosti roznítila živějš zájem pro prováděný důležitý podník, usnesla se kanalisační komise uspořádati v Praze vý stavu pařížské exposice, k čemuž kuratorium technologického musea pražské obchodní a živ nostenské komory vhodné místnosti s nevšední ochotou poskytlo. Trať ke kanalisování určená obsahuje Vltavu z Prahy až do Mělníka (dělk 55 km, absolutní spád 25.15 m) a Labe od Mělníka až do Ústí n. L. (dělka 69 km, absolutní spád 22.17 m). Vltava odvádí při normálním stavu vodním v trati Praha—Mělník 69 m za sek. a jest regulována na 57 až 65.5 m šířky a 1 m plavební hloubky. Labem protéká při normálním stav v trati Mělnik—Litoměřice 114 m2, v trati Lito- měřice—Ústí 136 m za sek. a jest zregulo- váno na 76 m šířky a 1.5 m plavební hloubky. Při nejnižším vodním stavu (1893, — 85 cm pod normálem) kleslo však množství vody ve Vllavě na 21.5 m a v Labi na 43, jinak 49 m za sek., kdežto největší množství vody při vysoké vodě (1890) obnášelo ve Vltavě 3970 m3 a v Labi 4700 m* za sekundu. Při nejnižším stavu vodním objevila se na Vltavě místa, kde hloubka vody obnášela tolik 20 cm, na Labi pak pouze 63 cm, při kte- rémžto stavu ovšem plavba musila býti úplně zastavena.
Praha Mělník Labe Ústí Vltava Litoměřice Mělnik km m 2 centimetr
19 article
Mocný rozvoj plavby na Labi od Ústí po vodě vzbudil přání interessovaných kruhů, aby se plavba tato rozvinula až do Prahy, do srde země, a poněvadž zevrubná hydrotechnická studia ukázala, že k účelu tomu žadoucí pla- vební hloubka 1.04 m při nejnižším stavu vodním dosavadním regulačním systémem (zúže- ním řečiště a prohloubením dna vyrýpáním) trvale nedá se docíliti, rozhodl a se vláda ke kanalisování trati říční z Prahy do Ústí n. L Kanalisováním má se v této říční trati do- eiliti stálé plavební hloubky nejméně 2.10 m. aby největší labské lodi o nosnosti 700—800 tun po celé plavební období bez ohledu na trva- jící stav vodní s plným nákladem plouti mohly. Účeiu toho dosáhne se postavením pohybl vých jezů, zřízením vlakových plavidel a propustí vorových. Pohyblivé jezy sestávají ze železných, sklop- ných slupic, jsou dřevěnými hradly neb sta- vidly uzavřeny, kteréž při velké vodě neb zimě dají se ze slupic odsťraniti a slupice pak se sklopí na základy jezové, Vlakovými plavidly zprostředkuje se pře chod lodí ze zdrže jedné do druhé tím způso bem, že se buď plavidla vodou naplňují nek vyprazdňují a dle toho loď v nich buď vystu- puje neb klesá, kdežto vorové propusti tvořív podstatě nakloněnou rovinu, po kteréž vory pro tékající vodou se dolů splaví. Při systému kanalisačním užitém na Vllavi a Labi vkládají se ještě před vlaková plavidl kratší neb delší plavidlové kanály, kterými se říční trati o větším spádu obejdou, čímž se do cíli menší výšky jezu Celé zařízení: jez s vorovou propustí plavidlový kanál s plavidlem nazýváme zdý- madloln s0Jako základ pro kanalisování byl přija ministerstvem vnitra generellní projekt vypraco- váný podnikatelstvím staveb A. Lanna, dle kteréhož projektováno bylo na Vltavě z Prahy do Mělníka šest zdýmadel a sice u Troje.
A Lanna Labe Ústí Praha Vltava Mělník Trója
20 article
Klecan, Libšie, Miřovic, Vraňan a Vrbaa, na Labi pak sedm zdýmadel, u Beřkovic, Záluží. Roudnice, Třeboutic, Žalhostic, Žernosek a Se buzína, dobromady tedy 13 zdýmadel s roz- počleným okrouhlým nákladem 26 millionůk Z tohoto obnosu převzal stát 3/3 a země 1/s K provedení podniku utvořena byla zvláštní komise za předsednictví místodržitele královstv českěho, kterážto skládá se ze čtyř zástupců vlády a rovněž tolik zástupců země a kteráž co se týče kanalisačních otázek jest autonomní Komisi přidělén jest přiměřený počet náhrad- níků a expertův a k obstarávání služby má tato své vlastní technické a administrativní bureau. Komise ustavila se dne 23. listopadu 1896 již v červenei 1897 započalo se se stavbou zdýmadla č. II. u Klecan, kteréž koncem roku 1898 též ukončeno bylo. V roce 1898 zapo- čalo se též se stavbou zdýmadla čís. III.u Libšie a v příštím roce se zdýmadlem č. I u Troje. V roce 1900 přikročilo se ke stavbě zdýmadla č. IV. u Miřavic. Nepostrádá zají- mavosti zvěděti, jaké jsou disposice pracoví pro dobu nejbliže přistí. V r. 1901 má se započíti se stavbou late- rálního kanálu z Vraňan do Hořína Mělníka, kterýžto kanál navržen jest techniekou kanceláři kanalisační komise na mistě dvou po- sledních zdýmadel u Vraňan a Vrbna na Vltav a sice z toho důvodu, aby se obešla pro plavbu nevýhodná čásť řiční trati nad ústím Vltavy do Labe a aby se pak pokud možno brzo přikro- čilo ke kanalisování Labe od Mělníka dolů, tak že by celé kanalisování průběhem asi pěti le už do Ústí n. L. provedeno býti mohlo.
Miřovic Vrbaa Libšie Klecany Libšie Vraňany Labe Beřkovice Záluží Roudnice Třeboutice Žalhostice Žernoseky Trója Hořín Mělník Vrbno Vltava Mělník
21 article
Co se systému plavidel týče, jest užito plavidel vlakových, schopných k současnému proplavení pěti velkých labskýc lodi, kterýmžto zařízením se snadně překoná roční doprava 3,800000 tun. Tato doprava od povídá asi dopravě nynější na Labi od Úst dolů až na česko-saské hranice. Bylo vypoěteno, že i při eventuálním za vedení poplatků za proplavování výlohy za do pravu zboží následkem kanalisování nejméně 0 4 haléře per tunokilometr čili o 20 procent oproti nejnižším výminečným sazbám dráh by se zmenšily, což by při předpokládané roční dopravě representovalo úsporu asi 1,800.000 čili stoupnutí národního jměnío 45 millionů K, čímž důležitost a výnos- nost podniku zajisté dostatečným způsobem ob- jasněna jest. Komise pro kanalisování Vltavy a Lab v Čechách, jak výše již uvedeno, zúčastnilase na základě pozvání ministerstva obchodu svě tové výstavy v roce 1900 v Paříži. Komisi přiřknuto za její exposici nejvyšš vyznamenání »Grand prixe a mimo to byla stavebnímu řediteli, c. k. staveb. radovi Mrasickovi udělena zlatá medaille, c. k. vrchnímu inženýru Mayerovi a chéfovi firmy »Bratří Prášilové spol.«, vrchnímu inženýru Fr. Prášilovi, stříbrná medaille spolupracovnická. Není pochybnosti, že naše veřejnost sledo- vati bude se zájmem přehledné znázornění práce vykonané, kteréž přispěje též k upevnění ná- zoru, že v dalekosáhlém, hospodářsky tak ne smírně významném podniku tom postupuje se systematicky ku předu, byť snad nepodařilo s překonati názor, že právě vzhledem k významu věci postup měl by se díti tempom mnohem rychlejším, než skutečně tomu jest.
Mayer Prášil Vltava Laba Čechy Paříž Francie národní jměnío 45 million
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — České dotazy. Nevíme, jest-li tak parlament náleží mezi »sféry«, kde má býti při svých výsudách zachována němčina. Však pro všechen případ bude povinností zástupcův národa českého, aby byli přichystání odraziti s veškerým důrazem jakýkoli pokus, obmeziti práva jazyka českého ve vídeňské sněmovně. Předseda hrabě Vetter slíbil spravedlnost a proto doufáme, že vykládati bude jednací řád, který připouští beze všeho též neněmecké řeči, v ten smysl, že co není v něm výslovně zapovězeno, je dovoleno a ne tak, jak by si přál pan Prade a jeho stoupenci, kteří »v duchu« tohoto řádu jazyk český by z parlamentu vůbec vyloučiti chtěl. Bylo by to největším pokořením národů neněmeckých, kdyby zakázáno bylo jejich zá- stupcům v jejich jazyku dotazövati se vlády.
Vetter Prade
23 article
Je to beztoho hrubě, zjevně proti jednacímu řádu čelící porušování jazykových práv, že české projevy a řeči se nestenografují, a vyvozovati z této křivdy ještě jinou, bylo by počínáním, kleré by mohlo míti následky pro vídeňskou sně- movnu osudné. Rozhodnutí v této věci stane prý se již v dnešní sehůzi. Uvidíme, jakse předseda v této věci zachová a bude-li míti dosti odvahy, postaviti se proti těm, kteří do- mnívají se, že zajisti »dělnost« parlamentu nej- lépe tím, když národu našemu vrhnou ve tvát hrubou urážku. V této době a po trůnní řeči a jejím obsahu jest dvojnásobnou povinnost českých poslanců o to s největší ostražitosti dbáti, aby práva jazyka našeho ani v nejmenším nebyla poškozena. — Nápisy na vozech elektrické dráhy V jednom německém listě krajinském prehlásil dopisovatel z Prahy, že nic tak Němce dávno již neurazilo, jako rozhodnutí obecní správy, že na vozích a ve vozích elektrické tramwaye mají býti výhradně jen české nápisy. Je prý to n pouze bagatellisování, nýbrž ignorování obyvatel- ského zlomku, který ještě před málo léty byl v Praze dominujíeím, který ji dodával rázu který dnes jestě, třeba počtem neimponoval
Němec Praha
24 article
společenským postavením svých příslušníků, je- jich úrovní osýětovou a zámožnosti má pln právo žádati, aby byl respektován. Však i zji- ného důvodu jeví prý se odstrkování Němeů v obecní správě a jejích podnicích naspravedl- ností i neurvalosti se stanoviska českého. Jednak prý je zde němčina dorozumívací řečí i přísluš- níků národů jiných aspoň ve větší míře, než kterýkoli jiný jazyk a potom prý neměli bychom zapominati na to, že je Praha hlavním městem země, jež obydlena je dvěma národy, že tedv má k tomu druhému rovněž určité povinnosti, chceli zůstat — caput regni. To slyšeli jsme již několikrále, také jsme na to pokazdé jak se sluší odpověděli, avšak naši mili krajané druhé národnosti na naši odpověď ani dost málo nereagovali. Řekli jsme jim, že výhradné uživání češtiny není zde než pouhým a přirozeným ná- sledkem toho, že Nčmci, kde oni rozhoduji, odevšad vyhostili češtinu. Žádají-li na nás, aby- chom si byli toho vědomí, že žijí v této zemi dvě národnosti, máme dojista my, jako většina, totéž právo, žádati toho také od nich. Však známo, že Němci o nie jiného neusilují, než o to, vyloučiti z kraje, jejž proti právu a na úkor faktických poměrů výhradně pro sebe reservovati chtějí, nejen češtinu, nýbrž vy- hnati odtamtud i všechny Čechy. Však ani to jim nestačí. Nepronásledují nenáviděnou češtinu pouze v oborech, kde jsou páni sami, nýbrž dovedli vymoci u zeměpanských úřadů, že če- ština vyloučena je, pokud jde o zevní ozna- čení, též ze všech institucí a úřadů státních.
Němec Čecho Praha Nčmec
25 article
I nevlme, z jakých důvodů bychom respektovati měli němčinu v podnieích obecních, když Němci v Karlových Varech, v Chomutově, v Chebu atd. vymohli si odstranění dvojjazyěných razilek a nápisů na četnických kasárnách. Byli bychom pošetilei, kdybychom samou úctou před právem zmírali a při tom klidně trpěli, aby nás Němci kde mohou týrali a utiskovali. V bibli ovšem stojí, že kdo poliček dostane na levou, má na- staviti tvář pravou, stoji tam ale též: »zub za zub a oko za oko« a my, kteří tak dlouho jsme se přidržovali oné křesťanské zásady, dnes s důstatek poučeni, chceme říditi se druhou, výhodnější. Že je Praha hlavním městem če- ského království, v němž také Němci žijí, víme příliš dobře, však Praha zůstane hlavou této země i při českých tabulkách na tramwayi. Proč neopatři Vídeň českými tabulkami svou tram- way, chce-li zůstat hlavním městem říše ? Víden zatim pokutuje a zavírá toho, kdo se opováži vyvěsiti českou tabulku, třeba na svém majetku. A cizinci, jimž prý »němčina« zde je řečí pro- středkovací, nechť se poučí, že s touto řeč v Praze nestačí, nechť cítí, že jsou zde v Hlavním městě slovanského kraje. — Pro druhé vysoké školy české. j tomu již několik let, co veliká, skvělá a ne- sporně odůvodněná myšlenka zřízení druhých vysokých škol českých stala se majetkem české veřejnosti a šíří se do všech vrstev národnich Dlouhá, dnes už veliká řada manifestačních schůzí je prostředkem další, neutuchající akce. V neděli konala se opět manifestační schůze pro druhé vysoké školy české, a to v Žižkové. Vysoké učení pražské representovali z univer- sity rektor pror. dr. Stupecký a docenti dr.
Němec Žižek doktor Stupecký Karlová Vary Chomutov Cheb Praha Vídeň Dlouhá
26 article
Barvíř a dr. Čáda, z techniky rektor prot Hrázský. Z říšských poslanců příťomni byli v. Karbus a Fr. Kratochvíl, ze zemských dr. Baxa. K uvítání hostí a zahájení schůze dostavil se za město Žižkov městský radní p. Boh. Řila, jenž omluvil nepřítomného starostu pana Ždár- ského. O thematu schůze promluvil jako první řečník rector magnifieus české university prol.
Barvíř doktor Čáda Hrázský Karbus Kratochvíl Baxa Ždár Francie Žižkov
27 article
dr. Stupecký. Vhod počal výkladem, kterak česká universita pražská sama pokládá druhou universitu českou za svou životní potřebu, ana universitou jedinou duchovní potřeba českého národa dostatečně opatřena není. Dokázav ne- zvratnými argumenty potřebu druhé české university vůbec, ve druhém oddílu řeči své rektor professor dr. Stupecký dovod statistikou, historií a úvahou potřebu, by zřízena byla na Moravě, v Brně. V závěru postavil thesi objektivity: uskutečnění druhé uni- versity české, jíž národ český právem se do- máhá, nemůže záviseti od vnitropolitické kon- stelace, speciálně od poměru zástupců českého národa k té nebo oné vládě. Německým oby- vatelům českých zemí dostávalo se všeho, čeho potřebovali, nehledě k tomu, že jejich zástupcové odpírali státu vše, čeho potřebovala říše. Tehdy jednáno bylo správně, a kdyby vždy stejně se postupovalo vzhledem k národům neněmeckým, zápasy v této říší by se zmírnily. Trůnní řeč obsahuje větu, že péče o vyučování je nejkrás- nějším úkolem státu; národ český má tedy právo očekávati, že stát i vůči němu dostojí tomuto úkolu. Národ český od žádosti za zřízení české university na Moravě neustoupí. Doslov řeči rektora dra. Stupeckého věnován byl pěči o hmotnou pomoc pro budoucí posluchuče bu- doucí české university na Moravě. Když ztichl po- tlesk, jímž projeven vděk za slova zástupce české university pražské a souhlas s nimi, promluvil rektor vysoké technické školy české professor
doktor Stupecký Morava Brno český univerzita na Morava
28 article
Hrázský. I on důvody pro zřízení druhé české university uznal za tak mocné, že jich ani furor národních našich odpůrců ani — budiz slovům (ěm rozuměno — byrokratická sofistik nevyvrátí. Nová universita česká musí býti v Brně jednak jako ve středisku české Moravy, jednak v souvislosti s českou techinikou tamější: moderní rozvoj věd vyžaduje, by se vysoké učení universitní a technické doplňovaly. Repre- sentaní české techniky pražské užil — jako stejně učinil rektor prof. dr. Stupecký — k vý- vodům svým methody srovnávací. Narýsoval takto účinný, velice drastický nepoměr mezi odstrkováním české vysoké školy technieké v Praze a mezi favorisováním technik něme- ckých. Zde horrentní ty číslice: česká technik pražská vykazuje téměř tolik posluchačů, jako německé techniky pražská, brněnská a štyrsko- hradecká dohromady, ale na českou pražskou věnuje se asi týž řádný náklad jako na každou jmenovanou techniku německou. Technika ví deňská má o 30 posluchačstva více než praž- ská česká, ale náklad na onu je dvakráte větší nežli na tuto. Na oné je 71, na této 39 hono- rovaných učitelských sil. Konstruktor na tech- nice vídeňské má 3000 K, na pražské německé 2400, na pražské české 1800 korun ročního služného. — Na studijní vycházkové podpory dostává technika vídeňská 3000 K ročně, česká pražská ničeho. Na stavbu a úpravu budov
Hrázský profesor doktor Stupecký Brno český Morava Praha