ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5badf5c0-6601-11dc-be97-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 66, person 59, work 6, org 6
1 masthead
Ročník XXXi
2 masthead
V Praze, v pondeli ane II. února 190.
Praha
3 masthead
Číslo 42.
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí se v Praze v adminlstraei na měsl na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na mějte na čtrt leta. . . . 7 K s0 ve slislkách: na nětíe . . .. . . 2 K 30h P'oštous a měsle na čtvrt leta s dvají zlsilkon Ks na měsi na čivrt leta . . . 11 K 40 Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z klubu svobodomyslných lidovýcl poslanců českých. Z Vídně, 11. února. Klub svobodo myslných lidových poslanců českých na říšské radě koná schůzi zejtra v úterý o 10. hodině dopolední. Kromě toho koná klub schůzi ve čtvrtek dne 14. února o 4 hodině odpolední, po případě po skončeném zasedání sněmovny s tímto pořadem: volba předsedy, volb dvou náměstků, volba 6 členů parlamentní komise, volba 6 náhradníků členů této ko- mise, volba archiváře, 3 pořadatelů, 5 za- pisovatelů a pokladníka.
Praha Vídeň
5 article
Čeština na plese města Vídně. Z Vídně, 11. února. Udála se tato příhoda a je vypravována zdejšími listy. Po nich ji reprodukujeme. Předevčírem byl ples města Vídně. Dostavil se naň také císař. Drem. Luegrem jako předsedou pleso- vého komitétu představení císaři napřed dámy, v první řadě ladies patronessesa potom pánové. Mezi těmi také městský radní Hawranek. Těmito slovy: »Tady Vám, Vaše Veličenstvo, předsta- vůji vojína, který bojoval v Čechách roku 1866.« Po té císař česky: »Tak vy j st Čech a umíte česky?« Hawranek všecek zaražen: »Ano, Vaše Veličenstvo.« Rozmluva vedla se potom česky. Stalo se v parádní dvoraně nově městské radnice. Jak povědomo, v novém statutu města Vídně nalézá se také předpis, podle kterého všichni noví občané sklá- dati musejí slib, že zacho vávat budou německý ráz města Vídně. Do té chvíle není povědomo, zda-li staly se nějaké rekriminace proti p. Hawrankovi, že takto německý ráz města Vídně a jeho nový statut porušil.
Vídeň Čechy
6 article
Porada předsedů všech klubů. Z Vídně, 11. února. Dnes odpoledne koná se v saloně presidiálním porada před sedů všech klubů. Byla svolána zvláště ke stanovení klíče pro volby výborové. Navržen je systém t. zv. proporcionální, t. j. takový při kterém připadne na každou stranu ta- kový počet zástupců výborových, jaký jí pří- sluší podle poměru jejích hlasů k celému počtu poslanců. Protože však záleží na tom, aby také malé skupiny, které by při takové methodě vyšly na prázdno, dostaly zastou- pení, na př. v rozpočtovém výboru 48člen- ném, kde na 425 : 48 = 8.8, t. j. na9 poslanců připadá 1 zástupce ve jmenovaném výboru, má býti velkým klubům, rozumí se v první řadě Čechům, utrženo. Nemůže překvapiti, že pro takový nespravedlivý po- stup se nejvíce rozehřívá »Arbeiterzeitung«, mluvící jmenem 10 sociálních demokratů a žádající, by těchto 10 sociálních demokratů mělo stejné zastoupení, jaké má 19 konser vativních velkostatkářů nebo 21 radikálních Němců.
Čecho Němec Vídeň
7 article
Podobá se však, že na této konferenc dojde také na přetřes nejpalčivější otázka, kterou se nyní parlament zaměstnává: spor o neněmecké interpellace. O této záležitosti pojednáváme na místě jiném. Osobní změny ve správě vojenské? Z Pešti, 11. února. Několik listů za- znamenává pověsti o blízké demissi ministra vojenství bar. Krieghammra, který se prý stane místo generála jízdy O ppela zemskýmichefem bosenským. Nástupcem Krieg- hammrovým jmenuje se v první řadě od- borný chef podmaršálek S chö nai ch. Také chef generálního štábu bar. Beck odebere prý se na trvalý odpočinek a bude nahražen podmaršálkem Pissreiche m. Němečtí radikálové a volba presidia. Z Vídně, 11. února. »Deutsches Mon- tagsblatt«, pondělní orgán všeněmeckého svazu, prohlašuje prvním a velikým úspěchem jmenované strany z ma opětné volby Fuchsovy. Jeho kan- didaturu prý vláda nějaký čas trpěla. Na- rodní radikalismus stal se prý činitelem,
Krieghammra Krieg Beck Pissreich Fuchsův Pešť Vídeň Deutsches Mona
8 article
který působí nyní mnohem větší váhou na vývoj událostí, nežli dříve. Telegrafické zprávy „N. L. Z Vídně, 10. února. (C.-B.) U arci- vévody Františka Ferdinanda byla uspořádána dnes vojenská hostina již se súčastnili mézi jinými chéf generálního štábu Beck, sborový velitel Uexküll, ná- mořní velitel Spaun a městský velitel Engel. Z Paříže, 10. února. (C.-B.) Král Bel gičanů odjel dnes ráno do Brusselu. Z Říma, 10. února. (C.-B.) Dle » Mes- sagera« nenastal dosud v krisí rozhodný obrat. V politických kruzích se proslýcha že bude sestavením nového kabinetu asi po- věřen Zanarde lli. Z Říma, 10. února. (C.-B.) Zanar- delli byl odpoledne opětně přijat králen ve slyšení Z Říma, 10. února. (C.-B.) V kuloá- rech sněmovních soudí se z povolání Za- nardella dnes odpoledne do Quirinálu, že bude pověřen sestavením nového kabinetu. Z Říma, 10. února. (C.-B.) Dle zpráv některých listů byl pověřen Zanardell sestavením kabinetu, v němž budou miti Giolitti portefeuille vnitra a Prinetti zahraničních záležitostí. Dále budou prý Fortis ministrem práce, Guieeiardin ministrem financí a Cappelli orby. Z Madridu, 10. února. (C.-B.) Šest set studentů podepsalo adresu, v níž se od- mítají školní prázdniny, nařízené za příčinou sňatku princezny Asturské s odůvodněním, že svatba ta nezavdává jim příčinu k radosti, nýbrž k žalosti. Z Cařihradu, 10. února. (C.- B.) Ko mise pro stavbu dráhy do Hedz schválila návrhy chěfinženýra Meis s'nera a vyzvala jej, aby co nejdříve s pracemi za- počal.
František Ferdinand Beck Engel Giolitti Cappelli Vídeň Paříž Brusel Řím Mesa Quirinál Madrid Cařihrad Fortis Bela gičan
9 article Milán.
Milán. Z Vídně, 10. února. (C.-B.) Ve stavu krále Milána nastalo od včerejška večer zhor- šení. Nemocný měl velice nepokojnou noc. Nemůže dýchati. Temperaturu ma normální. Císař dal si dnes ráno o jeho stavu podati zprávu. Protiklerikální projevy ve Špa- nělsku. Z Madridu, 9. února. (C.-B.) Policie byla nucena proti studentům, kteří také dnes v demonstracích proti jezuitům pokra- čovali, tasiti zbraň, při čemž byly četne osoby zraněny a některé zatčeny. Demon- stranti házeli také kamením po kočárech papežského nuncia a ministra vnitra, ale nezranili nikoho. Také ve Valencii a Valla- dolidě došlo k podobným výtržnostem. Z Madridu, 10. února. (C.-B.) Počet zatčených osob je velice značný. Vy- buchem petardy před knihkupectvím Galdosa byla způsobena jen materielní škoda. Z Madridu, 10. února. (C.-B.) V mi- nulé noci uspořádali studenti opět demon- strace, při čemž byli dva policejní dů- stojníci zraněni kamením. Jeden student byl raněn. Dvacet osob bylo zatčeno Také ve Valladolidě byly obno- veny projevy proti jezuitům. Studenti házel na klášter kamením. V Barceloně demonstrovali studenti před seminářem voláním: »Ať žije svoboda Pryč s klerikalismem !« Z Madridu, 10. února. (C.-B.) De monstrace trvaly až do 2 hodin v noci. 26 osob bylo zatčeno. Budou většinou dodány vojenským soudům. Z Madridu, 10. února. (C.-B.) »lm- parcial« stěžuje si rozhodně na demonstrace proti papežskému nunciovi, který zastupuje papeže. List pojednává o situaci ve Špa- nělsku a praví, že neštěstí a rány osudu, jež nebyly dosud zhojeny, vyčerpaly trpěli- vost národa: Rozhořčení je prý vše- obecné. Z Madridu, 10. února. (C.-B.) Ministr vnitra prohlásil, že včerejší výtrž- nosti nabyly vážného rázu, poně- vadž se jich nezúčastnili pouze studenti, nýbrž také jisté politické živly. Vláda se
Milán Vídeň Špa Madrid Valencie Vallo Barcelona Galdosa
10 article
proto usnesla výtržnosti energicky po tlačiti.
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. února. (K situaci.) R- dost nad klidnou volbou sněmovního presidia neměla dlouhého trvání. Nad sněmovnou sbí- rají se nová mračna a čeká se, že v úterý uhodí. Pan Wolf prý nedovoli, aby se ve sněmovně četly české dotazy a návrhy, poněvadž byto odporovalo jeho požadavku, že němčina sm býti jediným jednacím jazykem říšské rady. Čeští a bezpochyby i jiní poslanci se tedyv úterý postarají, aby v otázce této zavládlo v sněmovně světlo. Vídeňské listy předpovídají tedy na úterý kritický den. Dle »N. W. Tagbl.« bude to den zkoušky nejen pro presidiuma vládu, nýbrž i pro parlament. V Praze, 10. února. (Katolické cen- trum a státní němčina.) Předseda ně- mecké strany lidové poslal katolickému centru pozvání do schůze všech německých stran, aby se uradily o společném postupu stran prohlá- šení němčiny za jazyk státní. Na pozvání to odpověděl klub středu dle »Linz. Volksbl.s o dmítavě. Předeslav ve své odpovědi, že si hodlá zachovati úplnou neodvislost na všechny strany a proto se drží zatím stanoviska vyčká- vacího, prohlásil dále, že si klub středu vytknul za prvou povinnost dopomáhati sněmovně k děl- nosti. »Avšak rozvinutí jazykové otázky v ny nějším okamžiku — píše dále ve své odpovědi — ohrozilo by dělnost sněmovny v nejvyšším stupni«. Proto se klub nehodlá zúčastniti výše zmíněné porady; kdyby však otázka jazyková přece přišla na jednací pořad sněmovny, klub středu se prý vynasnaží v zájmu jednotné státní správy, aby se němčině dostalo patřičného po- stavení, aniž by se tím činil úkor spravedlivým jazykovým požadavkům národů neněmeckých.
Wolf N W Tagbl Praha sněmovna Katolický cena
12 article
V Praze, 10. února. (Krise ve straně pokrokové.) Dr. Pergelt pro tentokrát ještě nevystoupil z německé strany pokrokově, v níž se shromáždily trosky bývalé všemocné strany ústavácké a několik, po většině židovských de- putátů obchodních komor. Jeden z orgánů této strany oznamuje dnes, že pokrokový klub, ao už s Pergeltem, nebo bez něho, v úterý se jistě ustaví a vydá prohlášení, jak chce hájiti zájmy Němců českých i vídeňských. Dosud je v klubu 32 poslanců, z nichž někteři, jako dr. Pergeli a Noske, jsou z něho na skoku. Deset z těchto poslanců bylo voleno v obchodních komorách, ostatní ve městech. Vyjma dva poslance venkov- ských obcí v Čechách (Hofmanna a Grössla) po krokovci nemají ve svém středu už ani jedi ného zástupce venkova. Poslanci Gust. Nowak, Adolf Glöckner a Peschka, kteří byli ve venkov- ských obcích českých voleni ještě na program pokrokový, do klubu se vůbec již nepřihlásili. Podobně se vyhnuli tomuto klubu Pemsel ze Znojemska, Erler z Inšpruku a Wrabetz z Vídně Nebude-li spor mezi Pergeltem a klubem za- žehnán dokonale a dojde-li přece k secessi. sklesne pokrokový klub tak, že bude náleželi k nejméně významným poslaneckým skupinám na říšské radě. Jednoho věrného přítele má však židovsko- liberální strana dosud. Je to orgán sociální demokracie, »Arbeiter- Zlg.«. Tento dává dnes sněmovné návod, jak se zachovati při volbě sněmovních výborů. Pamatuje na všechny kluby, i na nejmenší, jimž přiděluje aspoň po jednom zástupci ve výborech, pokrokovcům dává však zástupce tři, ač jiným stejně silným klubům příděluje pouze dva. Néco za něcol
Kris doktor Pergelt Němec Pergel Noske Hofmann Grössl Gusta Nowak Glöckner Peschek Erler Inšpruka Wrabetz Praha Čechy Znojemsko Vídeň ArbeiterZlgie
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, dne 10. února. Další demonstrace protiklerikální ve Španělsku. V sobotu udály se opětné demonstrace v Madridě i Valencii proti klerikálům. V Madridě vypískaly zástupy studentův biskupa, jenž si vyjel na procházku. Davy studentův, provolávajících »Pryč s jezovity«, snažily se proniknouti až ke královskému zámku, ale marně; byly zatím po- licií a četnictvem rozptýleny. Vilém II. pro Anglii. V Německu samém, kdež přes všechno reakcionářství jest dovoleno kritisovati veřejne
Davy Vilém II Praha Španělsko Madrid Valencie Anglie Německo
14 article
činy panovníkovy, důvěrně pozornosti Viléma II. ke dvoru anglickému posuzují se velmi ostře. Zaznamenali jsme v příčině té zvláště také po- sudky konservativcův, pochopitelnější proto již, že pruští konservativci nikdy valně Anglii ne- milovali. Nyní kritisují ale dokonce také již »Münch. Neueste Nachrichten« (liberální i pru šácké !) nelibě vyznamenání (řád Černého orla) jež Vilém II. udělil lordu Robertsovi. Praví upřímně, že lord Roberts také jak rytíř pruského řádu zůstane v očích všech lidí soudných nešťastným vůdcem zkrachované armády a že nijak vyznamenání to neomluví způsob, jak Angličané válku vedou. Také jiné listy pouka- zuji k nebezpečí, jež hrozí Německu z důvěr- ného poměru k Anglii, poněvadž jím budou příšti volná rozhodnutí Německa poutána měrou nebezpečnou. Jediná »Post« omlouvá pozornosti německé k Anglii tím, že nynější car ruský nijak prý si nepřeje roztržky s Auglii a že tudíž pozornaštmi oněmi netrpí také poměr německo-ruský. Vět. kdo chceš! Zatím ale pravdou jest, že »Posts jest inspirován ze zahraničného úřadu něme- ckého, což jeho »omlouvání« vysvětluje více než s dostatek.
Vilém Münch Vilém II Roberts Angličan Anglie Německo Neueste Nachrichten Post
15 article
K politickým důsledkům průplavn předlohy v Prusku. Mělo-li by se na čáky předlohy o středo- německém průplavu v pruské sněmovně posla- necké souditi z volby výboru, jemuž předloha ta odkázána byla, nebyly by čáky ty valny. Obe konservativní frakce samy o sobě mají polovici členův ve výboru tom a mezi těmito konserva- tivními členy výboru není žádného nadšení pro předlohu. »Střed« má ve výboru 7 členův, dvě pak frakce, jež přejí předloze za každou skoro cenu, národní liborálové a svobodomyslní, maji ve výboru všeho všudy jen 7 členů (5 a 2) Tento poměr hlasův neznamená ovšem konečné zamítnutí předlohy i v plenu poslanecké sně- movny. Jistě ale znamená, že vláda, jež bude chliti předlohu prosaditi — a to bude chtíti — bude se snažiti získati konservativce nejen ústupky v celních sazbách — věc to, jež nena- leží v úvahu této rubriky — nýbrž také ústupky politickými. Na toto pravděpodobné příšt reakcionářství o politice pruské chtěli jsme v této rubrice politické již předem upozor- niti. Tím více, kdyžtě důsledky jeho nezůstanou asi obmezeny jen na politiku vnitřní.
Prusko
16 article
Překvapení z Kuby. Ústavodárné shromáždění kubské připravilo Spojeným státům americkým nemilé překvapení. Usneslo se o ústavě, jež má za cíl vlastně zří zení republiky kubské. V její čele má státi pre- sident, volený vždy na 6 let přímo lidem sa- mým. Smí to býti jen Kubanec rodilý neb na- turalisovaný. Tento jen, když aspoň po 10 le se zbraní v ruce sloužil revoluční věci na Kubě. Zákonodárnou moc vykonávati mají dvě sně- movny; poslanecká voliti se má každá dvě léta přímými volbami; 24 senátorů mají jmenovati na 6 let — guverněři jednotlivých provincii Kuby. Provincie maji miti samosprávu. O po- měru Kuby ke Spojeným státům návrh ústavy nic nestanoví. Dokud prý v této příčině nebude návrh ústavy opraven, dotud nesmí prý dosa- vadní guvernér Kuby, jmenovaný Spojenými státy, generál Wood — a to na rozkaz Mae Kinleyův — ústavy nové vůbec uznati. Zají- mavo jest též, že ústavodárné shromáždění ne- chce uznati půjček Kuby, pokud nebyly uza- vřeny revoluční správou Kuby, tedy hlavně půj- ček z doby před rokem 1895. Okolnost tatc povede možná k vážným mezinárodním rekrimi- nacím Chéradame o rakouských volbách. Mezi pařížskými velkými denniky, které po- suzují věci rakouské s hlediska Slovanům pří- znivého, je nejčilejší »L' Eelair«, který přináší týdně znamenité informační i kritické články z péra našeho vynikajícího přítele André Che radama. Dne 29. ledna uveřejnil tento publi- cista článek o rakouských volbách, kde vy- světluje jejich význam a líčí poměry a směry různých stran ve vídeňském parlamentě. Ché- radame poukazuje na tři hlavní úkazy po- sledních voleb: 1. na přiostření národního ra- dikalismu slovanského v Čechách a v jižních
Wood Chéradam L Eelair Che Kuba spojený stát Čechy Mae Kinleyův
17 article
V drobném prodejt: ranní číslo o sobě . . . za 9 odpolední . . . . . . . za 2h Ve flialkách na venkovš- ranní čšslo. . . . . . . . 10 odpolední. . . . . . . . Bb Inseráty platí ze hotově rapřed. Přodplacehí a inserty přijímá admini- struce v Marianské ulici č. 3. Tam sazkázají se též redakce. tiskirna a ezpedice „ Národnick Listd“ Rakopiny sa novraesjí.
Národnick Listd Rakopina
18 article
zemích rakouských; 2. na jistý vzrůst interna- cionálního socialismu ve Vídni; 3. velmi jasný postup prusofilských idel v severních Čechách. Z toho dedukuje Chěradame, že Slované chtěji se ráznějšími prostředky domáhati svých práv. Mezinárodní socialismus zvílězil ve Vídni, po- něvadž byl podporován německými prusofily, kteří vášnivě podlamují všechnu loyalitu ra- kouskou. V Praze jsou mezinárodní socialisté podporováni Němci, z nichž polovička jsou židé. Francouzský publicista uvádí zajímavýa karakteristický fakt, že si velmi dobře hrají do noty mezinárodní socialisté a velkohěmečtí ra- dikálové. Vzrůst prusofilských poslanců může mít pro Rakousko neblahé následky. Strana Schönererova chce vyloučení Haliče z Cis- lajtanie a přistoupení Rakouska k celnímu svazku německému. Živel slovanský seslabí se v Cislajtanii úbytkem 7 millionů Slovanů ha- ličských a prusofilové domohou se pak svých choutek velkoněmeckých. Chéradame prohla- šuje, že plán velkoněmecké akce v Rakousku musí býti dobře pozorován v Petrohradě i v Pa- říži. Se stanoviska francouzského měla by prostá existence německého »Zollvereinu« pro Rakousko strašlivé následky.
Slovan Němec Chéradam Vídeň Čechy Praha Rakousko Halič Petrohrad Slovan ha
19 article Z říšské rady.
Z říšské rady. V páteční sehůzi byly podány českými po- slanci četné dolazy a pilné návrhy, na jichž čtení dojde ve schůzi zejtřejší. Poslanci inž. Kaftan a Váelav Se- hnal podali k ministru železníční mu tento dotaz v příčině účelného spo- jení Dalmacie se síti železniční v Bosně. »Již v r. 1860 obrátila rakouská vláda svou po- zornost ku projektu spojení železničního Split-Knin- Ogulín, pohříchu byla z toho na základě zákona z r. 1874 toliko poměrně malá část Split- Siverič a Perkovič Šibeník (106 km.) na státní náklad v r. 1877 vystavena, kteráž trať v r. 1883 jen do Knína pro- dloužena byla, jelikož nebylo lze s uherskou vládou docíliti prodloužení této dráhy až do Ogulína. Z tého důvodu sešlo z provedení myšlenky železničního spojení z Knína do Nového územím bosenským, po- něvadž se uherská vláda obávala škodlivé soutěže s Rjekou. Vliv Uher byl při tom podporován zákonem z dne 22. února 1880, dle něhož lze stavbu dráh v Bosně provésti toliko ve srozumění s vládou uherskou, pro případ finančního obtížení říše jest k takovéto stavbě zapotřebí vydání souhlasných zá- konů v obou polovinách říše. Přes opětovně úsilovné snahy poslanců dalmat- ských nepodařilo se jednu z jmenovaných, pro Dal- macii nezbytných dráh uskutečniti, jež by spojily naše soustáti s pobřežím mořským, v hospodářském a státním ohledu veledůležitým.
Ing Kaftan Váelav Perkovič Uher Boseň Split Knin Ogulín Siverič Rjeka km
20 article
Zatím rozšířila se pod ochranným štítem »vše- státních« zájmů utěšeně železniční slť bosenskáa hercegovská, jejížto trati byvše k uherským dráhám připojeny, staly se důležitými střebavkami dopravy. což ovšem též i v politickém směru nemohlo zůstati bez velkého prospěchu pro země uherské. Tímn vy- světluje se také velký vliv, kterým působí druhá po- lovína říše na osudy okupovaného území. Nemůže býti tedy s podivením, když se Uhry vzpírají všemožně a stále proti účelnému spojení že- lezniční sítě bosenské s dalmatským přímořím, trva- jící strategickou železnici Mostar- Metkoviče nelze považovati jako takové, poněvadž Metkoviče nemají žádného přístavu a také nejsou pro zřízení takového způsobily následkem bařínatého okolí svého, jež tvoří ohnisko zimniční. Toto dalo též hlavní podnět ke stavbě dráhy Gabela- Gruž - Boka Kotorská Tato trať nevyhovuje ani hospodářským, ani vše- státním potřebám Dalmacie, jelikož nalezá se na nejjižnějším cipu země, k účelu tomu jest způso- bilou jedině železnice, jež by spojovala Split, nej- bližší to přístav dalmatský, s Bosnou.
Uher Gruž Bok Mostar Metkovič Dalmacie Split Bosna
21 article
Proto obrací se tužby celé země, ano i celého soustátí ke spojovací dráze Aržáno-Bugojno a Banja- luka Jajce, poměrně levné to dráze, kterou již v roce 1895 nynější ministr železnic jako jedině správnou a výhodnou poznamenal a jejímuž uskutečnění se ani říšský ministr financí nevzpíral. V říjnu min, roku konaly se v příčině dostavení bosenské sítě železniční a jejího spojení se soused- ními zeměmi společné konference mini- sterské, jejichž výsledek — pokud o něm veřejnost se dozvěděla — nelze nazvati pro zájmy našeho sou- státí potěšitelným. V těchto konferencích bylo prý usneseno, aby na prvním místě byla hlavní trať bosenská prodlou- ze Sarajeva přes Gorazdu na hranici sandžaku s tajným úmyslem, prodloužiti ji až do Mitrovice; spojení ze Š abce do Doboje a z Bu- gojna do Aržana má býti posunuto do druhé řady, totiž má býti přikročeno k jich uskutečnění resp. odloženo a ž po vystavení prve jmeno- vané trati. Rozčilení, jež zmocnilo se obyvatelstva dalmat- ského následkem tohoto usnesení a opětného ústupu rakouské vlády před vlivem uherským, vysvětluje, že zástupcové království a zemí na říšské radě, ano i veškerá veřejnost chová nejživější přání, aby do- stala autentickou zprávu o těchto usnesených punkta- cích, a to tím spíše, jelikož jest hraditi náklad na
Bugojno Banjaluka Jajce Sarajevo Gorazd Mitrovice Doboj
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Bůh zástup ův (Skoro pohádka.)
23 article
Kdesi v polozřicené chatě mezi holými šedivými pahorkatinami trenčinského kraje nad žlutými vodami Kysuce živoříř na špinavém lůžku stařec-slepec. Již téměř padesát let tomu bylo, kdy naposled kalícím se okem hledě v denní svit. Stihlo ho však s oslepnutím jiné neštěstí, vleklá choroba, zachvacující zne náhla úd po údu — — Slepec nezoufal. Modlil se k bohu, snášei oddaně bolesti, útrapy i ústrky a doufalv Hospodina. Bůh dal, bůh vzal, budiž jméno boží pochváleno. Nejdřív syn, pak vnuk a konečně pravnuk mu čítávali v bibli. Lapal slova boží, ssál z nich důvěru a nadějí, žil jejich sliby, doufa a volal s Jobem: »0 bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne bůh zachovával, dokudž svítil svící svou nad hlavou mou — —« Svět, na nějž se již ani nepamatoval, byl mu matnou pohádkou. Ale ve vyschlých prsuu stále hřál pevnou naději, že ještě jednou uvidí světlo světa a že povstane z lůžka.
bůh Job
24 article
»Nebo bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati.« Zaslíbil si v duchu, že uzdraví-li se, půjde na Hostýn na marianskou pouť. A cítil v srdci, že se tak stane — — — — — — »Aj bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá.« Uzdravil se chorý stařec, a sešla kalná mlha s očí jeho. Zaplesalo v něm srdce v ne- skonalé vděčnosti, a šel splnit slib. Byl žhoucí den letní, kdy vydal se uzdra- vený na cestu k Hostýnu. Šel s očima široce rozevřenýma, a umdlen tisícerými dojmy. Jako zmámený se tloukl krajem, rozervaným vrchy a údoly, tu holým a mrtvým jak poušť a onde zeleným a kvetoucím jak zahrada. Udiveně zděšeně zíral na oškubané, utýrané lidi, na ty ubohé Kysučany, a přemítal, kde nad nimi zárl světlo Hospodinovo. Kdekoliv se zastavil a dal se do řeči, všude jen nářky slyšel, viděl slzy a cítil zlobu — — Přešel na Valašsko. Zase jen slzavým údo- lím se vláčel, vyptávaje se všude na Hostýn. A cílil v duši, že tam na tom Hostýně, kde dosud ještě nikdy nebyl, najde útěchu, že tam se mu ukáže Hospodin, bůh zástupů vté slávě, ve které se mu jevil v slepých jeho snech —
Hostýn Valašsko
25 article
Od Meziříčí šel s procesím. Kráčeli stla- čeně, houpavým krokem, zadýcháni prachem, propáleni sluncem. Zpívali a zas mezi sebou mluvili, ti tam plakali, onde nařikali, jinde se smáli; a všichní se sotva vlekli. Tam kdosi vypravoval, že si musil od žida krčmáře přivypůjčit, že to i ono zanedbá tou dlouhou cestou, kdo ví, jak bude na podzim — Ne, to nebyli ti vyvolení! Nešli přílis rádi uctit slávu boží, sli, aby šli, a proč? Opozdívala se padoucnicí stižená stařena. Dcera každé chvíle se na ni se zaklením obo- řila, pobízejíc ji k rychlejšímu kroku. Omdle kdosi slunečním úžehem, a jiný začal blabolit Táhli se jako stádo, zpěv jejich se krouti a svíjel, hlasy jejich skvěčely ve vysílení, slova předzpěvákova se dutě lámala — — Stařec od Kymce kráčel jako ve vidění. Kde byl bůh v těch lidech? Kde ho hledají? Ty jejich řeči, ty jejich tváře, ta při zemi s plazici, shrbená těla, to chroptění — Je v tom zbožnost, může to míti bůh rád — — Vždyť ti všichni už počítají, jak seto i ono stane, když jim bůh splní jejich přání Ten tam odpočítává krejcary: to na ofěru, to na pálenku — — — Onde kterási žena zůstala v záhybu lesní cesty pozadu, z rance vytáhla láhev pálenky píla, chtivě lokala plnými doušky. Spozorovalto
bůh
26 article
její muž, vrátil se a pohádali se, skoro se rvali — — Nebylo by lépe, kdyby byl jen doma šel do církve, a hledal ho s celou duší tam, kde jest právě tak jako onde? Stařeček umdléval. Celé tělo mu zase ocha- bovalo a v oči mu stoupala jakási vlahá sla- bost. — Vlekli se dále, noví poutníci se k nim připojovali, vždy více rozruchu a těžkého ovzduší se s nimi táhlo — — V dálce vynořil se v paprseích slunečníeh homolovitý vršek a na jeho temeni zářivá, lesklá střecha jakéhosi stavení. Novou silou zazněly hlasy — — Hostýn, Hostýn! — — Stařec se táhl do vrchu jako mrtvol bledý a zsinalý. V hlavě mu třeštilo, myšlenky se přehazovaly, duše um dlévala. Kde jest ten veliký bůh zástupův — hučelo mu v mysli — kde jeho sláva? Což ti zde mu nesou čilá srdce v oběť? Jdou s čelem vyjasněným věčnou láskou? Vysoko kdesi nad černou hladinou zástup a nad lesy byl chrám Panny — — Marianské písně hučely, davy se táhlya porážely, zemdlení klesali, hudba vířila. Cosi děsného, hrozného lpělo v ovzduší. Chrapot padajících k zemi řezal do zvuků písně, dech rozpálených poutníků žířil jako výheň, klenía nářky hučelv. Plulv vlny k chrámu Madonny,
Plulv Madonna Hostýn
27 article
ne rozradostněné, ale utýrané, do prachu sra- žené, rozlítostněné; převalovaly se jako davy pohanů k modle — — — Uzdravený cítil, že do těla se mu zase již vráží chabost nemoci. Každé chvíle byl svalen k zemi, nadávky se naň sypaly, i rány ucftil. Ale táhl se dále. Chtěl vidět chrám Panny. Chtěl uzřit stánek boha zástupů — — kterých zástupův, přece ne těch tu, těch rozva- děných, těch rozpitých — — — Dovlekl se ke chrámu. Neviděl však již jeho jasu. Do očí mu sjížděla opět ta kalná mlha. Jen v šero, v šedý zmatek prozíral. Hle, tam plazili se do zaprášených schodů davové. Po kolenou se ploužili, čela až k zemi chýlili, kámen libali, plakali a zpívali, v prsa se bili. Kdosi do něho necitelně vrazil. Překotil se a neměl již sil, aby se pozvedl. Šlapaly po něm nohy davů a zvučela nad ním vřeštivá píseň. Opouštěly ho smysly. Zavřel oči ve smrtelné mdlobě. Již ani necítil, jak čísi ruce vjely mu do kapes, nevěděl, že kdosi z plazí- cích se poutníků vzal mu skrovný raneček. Umíral a přes jeho tělo valily se spousty. A když ho konečně vynesli na pokraj lesiku, byl již bez života, studený — — A davy hlučely, cpaly se do svatyněa ovzduším zněla píseň k oslavě boha zástupů . .. Jan Havlasa.
Havlasa