2
masthead
V Praze, v pondeli ane II. února 190.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předplácí se
v Praze v adminlstraei
na měsl
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na mějte
na čtrt leta. . . . 7 K s0
ve slislkách:
na nětíe . . .. . . 2 K 30h
P'oštous
a měsle
na čtvrt leta
s dvají zlsilkon
Ks
na měsi
na čivrt leta . . . 11 K 40
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z klubu svobodomyslných lidovýcl
poslanců českých.
Z Vídně, 11. února. Klub svobodo
myslných lidových poslanců českých na říšské
radě koná schůzi zejtra v úterý o 10. hodině
dopolední.
Kromě toho koná klub schůzi ve čtvrtek
dne 14. února o 4 hodině odpolední, po
případě po skončeném zasedání sněmovny
s tímto pořadem: volba předsedy, volb
dvou náměstků, volba 6 členů parlamentní
komise, volba 6 náhradníků členů této ko-
mise, volba archiváře, 3 pořadatelů, 5 za-
pisovatelů a pokladníka.
Praha
Vídeň
5
article
Čeština na plese města Vídně.
Z Vídně, 11. února. Udála se tato
příhoda a je vypravována zdejšími listy. Po
nich ji reprodukujeme. Předevčírem byl ples
města Vídně. Dostavil se naň také císař.
Drem. Luegrem jako předsedou pleso-
vého komitétu představení císaři napřed
dámy, v první řadě ladies patronessesa
potom pánové. Mezi těmi také městský radní
Hawranek. Těmito slovy:
»Tady Vám, Vaše Veličenstvo, předsta-
vůji vojína, který bojoval v Čechách roku
1866.«
Po té císař česky: »Tak vy j st
Čech a umíte česky?«
Hawranek všecek zaražen: »Ano, Vaše
Veličenstvo.«
Rozmluva vedla se potom
česky.
Stalo se v parádní dvoraně nově městské
radnice. Jak povědomo, v novém statutu
města Vídně nalézá se také předpis, podle
kterého všichni noví občané sklá-
dati musejí slib, že zacho vávat
budou německý ráz města Vídně.
Do té chvíle není povědomo, zda-li staly se
nějaké rekriminace proti p. Hawrankovi, že
takto německý ráz města Vídně a jeho nový
statut porušil.
Vídeň
Čechy
6
article
Porada předsedů všech klubů.
Z Vídně, 11. února. Dnes odpoledne
koná se v saloně presidiálním porada před
sedů všech klubů. Byla svolána zvláště ke
stanovení klíče pro volby výborové. Navržen
je systém t. zv. proporcionální, t. j. takový
při kterém připadne na každou stranu ta-
kový počet zástupců výborových, jaký jí pří-
sluší podle poměru jejích hlasů k celému
počtu poslanců. Protože však záleží na tom,
aby také malé skupiny, které by při takové
methodě vyšly na prázdno, dostaly zastou-
pení, na př. v rozpočtovém výboru 48člen-
ném, kde na 425 : 48 = 8.8, t. j. na9
poslanců připadá 1 zástupce ve jmenovaném
výboru, má býti velkým klubům, rozumí se
v první řadě Čechům, utrženo. Nemůže
překvapiti, že pro takový nespravedlivý po-
stup se nejvíce rozehřívá »Arbeiterzeitung«,
mluvící jmenem 10 sociálních demokratů a
žádající, by těchto 10 sociálních demokratů
mělo stejné zastoupení, jaké má 19 konser
vativních velkostatkářů nebo 21 radikálních
Němců.
Čecho
Němec
Vídeň
7
article
Podobá se však, že na této konferenc
dojde také na přetřes nejpalčivější otázka,
kterou se nyní parlament zaměstnává: spor
o neněmecké interpellace. O této záležitosti
pojednáváme na místě jiném.
Osobní změny ve správě vojenské?
Z Pešti, 11. února. Několik listů za-
znamenává pověsti o blízké demissi ministra
vojenství bar. Krieghammra, který se
prý stane místo generála jízdy O ppela
zemskýmichefem bosenským. Nástupcem Krieg-
hammrovým jmenuje se v první řadě od-
borný chef podmaršálek S chö nai ch.
Také chef generálního štábu bar. Beck
odebere prý se na trvalý odpočinek a bude
nahražen podmaršálkem Pissreiche m.
Němečtí radikálové a volba presidia.
Z Vídně, 11. února. »Deutsches Mon-
tagsblatt«, pondělní orgán všeněmeckého
svazu, prohlašuje prvním a velikým
úspěchem jmenované strany z ma
opětné volby Fuchsovy. Jeho kan-
didaturu prý vláda nějaký čas trpěla. Na-
rodní radikalismus stal se prý činitelem,
Krieghammra
Krieg
Beck
Pissreich
Fuchsův
Pešť
Vídeň
Deutsches Mona
8
article
který působí nyní mnohem větší váhou na
vývoj událostí, nežli dříve.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Vídně, 10. února. (C.-B.) U arci-
vévody Františka Ferdinanda byla
uspořádána dnes vojenská hostina již se
súčastnili mézi jinými chéf generálního štábu
Beck, sborový velitel Uexküll, ná-
mořní velitel Spaun a městský velitel
Engel.
Z Paříže, 10. února. (C.-B.) Král Bel
gičanů odjel dnes ráno do Brusselu.
Z Říma, 10. února. (C.-B.) Dle » Mes-
sagera« nenastal dosud v krisí rozhodný
obrat. V politických kruzích se proslýcha
že bude sestavením nového kabinetu asi po-
věřen Zanarde lli.
Z Říma, 10. února. (C.-B.) Zanar-
delli byl odpoledne opětně přijat králen
ve slyšení
Z Říma, 10. února. (C.-B.) V kuloá-
rech sněmovních soudí se z povolání Za-
nardella dnes odpoledne do Quirinálu,
že bude pověřen sestavením nového kabinetu.
Z Říma, 10. února. (C.-B.) Dle zpráv
některých listů byl pověřen Zanardell
sestavením kabinetu, v němž budou miti
Giolitti portefeuille vnitra a Prinetti
zahraničních záležitostí. Dále budou prý
Fortis ministrem práce, Guieeiardin
ministrem financí a Cappelli orby.
Z Madridu, 10. února. (C.-B.) Šest
set studentů podepsalo adresu, v níž se od-
mítají školní prázdniny, nařízené
za příčinou sňatku princezny Asturské
s odůvodněním, že svatba ta nezavdává jim
příčinu k radosti, nýbrž k žalosti.
Z Cařihradu, 10. února. (C.- B.) Ko
mise pro stavbu dráhy do Hedz
schválila návrhy chěfinženýra Meis s'nera
a vyzvala jej, aby co nejdříve s pracemi za-
počal.
František Ferdinand
Beck
Engel
Giolitti
Cappelli
Vídeň
Paříž
Brusel
Řím
Mesa
Quirinál
Madrid
Cařihrad
Fortis
Bela gičan
9
article
Milán.
Milán.
Z Vídně, 10. února. (C.-B.) Ve stavu
krále Milána nastalo od včerejška večer zhor-
šení. Nemocný měl velice nepokojnou noc.
Nemůže dýchati. Temperaturu ma normální.
Císař dal si dnes ráno o jeho stavu podati
zprávu.
Protiklerikální projevy ve Špa-
nělsku.
Z Madridu, 9. února. (C.-B.) Policie
byla nucena proti studentům, kteří také
dnes v demonstracích proti jezuitům pokra-
čovali, tasiti zbraň, při čemž byly četne
osoby zraněny a některé zatčeny. Demon-
stranti házeli také kamením po kočárech
papežského nuncia a ministra vnitra, ale
nezranili nikoho. Také ve Valencii a Valla-
dolidě došlo k podobným výtržnostem.
Z Madridu, 10. února. (C.-B.) Počet
zatčených osob je velice značný. Vy-
buchem petardy před knihkupectvím Galdosa
byla způsobena jen materielní škoda.
Z Madridu, 10. února. (C.-B.) V mi-
nulé noci uspořádali studenti opět demon-
strace, při čemž byli dva policejní dů-
stojníci zraněni kamením. Jeden
student byl raněn. Dvacet osob bylo zatčeno
Také ve Valladolidě byly obno-
veny projevy proti jezuitům. Studenti házel
na klášter kamením.
V Barceloně demonstrovali studenti
před seminářem voláním: »Ať žije svoboda
Pryč s klerikalismem !«
Z Madridu, 10. února. (C.-B.) De
monstrace trvaly až do 2 hodin v noci. 26
osob bylo zatčeno. Budou většinou dodány
vojenským soudům.
Z Madridu, 10. února. (C.-B.) »lm-
parcial« stěžuje si rozhodně na demonstrace
proti papežskému nunciovi, který zastupuje
papeže. List pojednává o situaci ve Špa-
nělsku a praví, že neštěstí a rány osudu,
jež nebyly dosud zhojeny, vyčerpaly trpěli-
vost národa: Rozhořčení je prý vše-
obecné.
Z Madridu, 10. února. (C.-B.) Ministr
vnitra prohlásil, že včerejší výtrž-
nosti nabyly vážného rázu, poně-
vadž se jich nezúčastnili pouze studenti,
nýbrž také jisté politické živly. Vláda se
Milán
Vídeň
Špa
Madrid
Valencie
Vallo
Barcelona
Galdosa
10
article
proto usnesla výtržnosti energicky po
tlačiti.
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. února. (K situaci.) R-
dost nad klidnou volbou sněmovního presidia
neměla dlouhého trvání. Nad sněmovnou sbí-
rají se nová mračna a čeká se, že v úterý uhodí.
Pan Wolf prý nedovoli, aby se ve sněmovně
četly české dotazy a návrhy, poněvadž byto
odporovalo jeho požadavku, že němčina sm
býti jediným jednacím jazykem říšské rady.
Čeští a bezpochyby i jiní poslanci se tedyv
úterý postarají, aby v otázce této zavládlo v
sněmovně světlo. Vídeňské listy předpovídají
tedy na úterý kritický den. Dle »N. W. Tagbl.«
bude to den zkoušky nejen pro presidiuma
vládu, nýbrž i pro parlament.
V Praze, 10. února. (Katolické cen-
trum a státní němčina.) Předseda ně-
mecké strany lidové poslal katolickému centru
pozvání do schůze všech německých stran, aby
se uradily o společném postupu stran prohlá-
šení němčiny za jazyk státní. Na pozvání to
odpověděl klub středu dle »Linz. Volksbl.s
o dmítavě. Předeslav ve své odpovědi, že
si hodlá zachovati úplnou neodvislost na všechny
strany a proto se drží zatím stanoviska vyčká-
vacího, prohlásil dále, že si klub středu vytknul
za prvou povinnost dopomáhati sněmovně k děl-
nosti. »Avšak rozvinutí jazykové otázky v ny
nějším okamžiku — píše dále ve své odpovědi
— ohrozilo by dělnost sněmovny v nejvyšším
stupni«. Proto se klub nehodlá zúčastniti výše
zmíněné porady; kdyby však otázka jazyková
přece přišla na jednací pořad sněmovny, klub
středu se prý vynasnaží v zájmu jednotné státní
správy, aby se němčině dostalo patřičného po-
stavení, aniž by se tím činil úkor spravedlivým
jazykovým požadavkům národů neněmeckých.
Wolf
N W Tagbl
Praha
sněmovna
Katolický cena
12
article
V Praze, 10. února. (Krise ve straně
pokrokové.) Dr. Pergelt pro tentokrát ještě
nevystoupil z německé strany pokrokově, v níž
se shromáždily trosky bývalé všemocné strany
ústavácké a několik, po většině židovských de-
putátů obchodních komor. Jeden z orgánů této
strany oznamuje dnes, že pokrokový klub, ao
už s Pergeltem, nebo bez něho, v úterý se jistě
ustaví a vydá prohlášení, jak chce hájiti zájmy
Němců českých i vídeňských. Dosud je v klubu
32 poslanců, z nichž někteři, jako dr. Pergeli
a Noske, jsou z něho na skoku. Deset z těchto
poslanců bylo voleno v obchodních komorách,
ostatní ve městech. Vyjma dva poslance venkov-
ských obcí v Čechách (Hofmanna a Grössla) po
krokovci nemají ve svém středu už ani jedi
ného zástupce venkova. Poslanci Gust. Nowak,
Adolf Glöckner a Peschka, kteří byli ve venkov-
ských obcích českých voleni ještě na program
pokrokový, do klubu se vůbec již nepřihlásili.
Podobně se vyhnuli tomuto klubu Pemsel ze
Znojemska, Erler z Inšpruku a Wrabetz z Vídně
Nebude-li spor mezi Pergeltem a klubem za-
žehnán dokonale a dojde-li přece k secessi.
sklesne pokrokový klub tak, že bude náleželi
k nejméně významným poslaneckým skupinám
na říšské radě.
Jednoho věrného přítele má však židovsko-
liberální strana dosud. Je to orgán sociální
demokracie, »Arbeiter- Zlg.«. Tento dává dnes
sněmovné návod, jak se zachovati při volbě
sněmovních výborů. Pamatuje na všechny kluby,
i na nejmenší, jimž přiděluje aspoň po jednom
zástupci ve výborech, pokrokovcům dává však
zástupce tři, ač jiným stejně silným klubům
příděluje pouze dva. Néco za něcol
Kris
doktor
Pergelt
Němec
Pergel
Noske
Hofmann
Grössl
Gusta
Nowak
Glöckner
Peschek
Erler
Inšpruka
Wrabetz
Praha
Čechy
Znojemsko
Vídeň
ArbeiterZlgie
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, dne 10. února.
Další demonstrace protiklerikální
ve Španělsku.
V sobotu udály se opětné demonstrace
v Madridě i Valencii proti klerikálům. V Madridě
vypískaly zástupy studentův biskupa, jenž si vyjel
na procházku. Davy studentův, provolávajících
»Pryč s jezovity«, snažily se proniknouti až ke
královskému zámku, ale marně; byly zatím po-
licií a četnictvem rozptýleny.
Vilém II. pro Anglii.
V Německu samém, kdež přes všechno
reakcionářství jest dovoleno kritisovati veřejne
Davy
Vilém II
Praha
Španělsko
Madrid
Valencie
Anglie
Německo
14
article
činy panovníkovy, důvěrně pozornosti Viléma II.
ke dvoru anglickému posuzují se velmi ostře.
Zaznamenali jsme v příčině té zvláště také po-
sudky konservativcův, pochopitelnější proto již,
že pruští konservativci nikdy valně Anglii ne-
milovali. Nyní kritisují ale dokonce také již
»Münch. Neueste Nachrichten« (liberální i pru
šácké !) nelibě vyznamenání (řád Černého orla)
jež Vilém II. udělil lordu Robertsovi.
Praví upřímně, že lord Roberts také jak
rytíř pruského řádu zůstane v očích všech lidí
soudných nešťastným vůdcem zkrachované armády
a že nijak vyznamenání to neomluví způsob, jak
Angličané válku vedou. Také jiné listy pouka-
zuji k nebezpečí, jež hrozí Německu z důvěr-
ného poměru k Anglii, poněvadž jím budou
příšti volná rozhodnutí Německa poutána měrou
nebezpečnou.
Jediná »Post« omlouvá pozornosti německé
k Anglii tím, že nynější car ruský nijak prý si
nepřeje roztržky s Auglii a že tudíž pozornaštmi
oněmi netrpí také poměr německo-ruský. Vět.
kdo chceš! Zatím ale pravdou jest, že »Posts
jest inspirován ze zahraničného úřadu něme-
ckého, což jeho »omlouvání« vysvětluje více
než s dostatek.
Vilém
Münch
Vilém II
Roberts
Angličan
Anglie
Německo
Neueste Nachrichten
Post
15
article
K politickým důsledkům průplavn
předlohy v Prusku.
Mělo-li by se na čáky předlohy o středo-
německém průplavu v pruské sněmovně posla-
necké souditi z volby výboru, jemuž předloha
ta odkázána byla, nebyly by čáky ty valny. Obe
konservativní frakce samy o sobě mají polovici
členův ve výboru tom a mezi těmito konserva-
tivními členy výboru není žádného nadšení pro
předlohu.
»Střed« má ve výboru 7 členův, dvě pak
frakce, jež přejí předloze za každou skoro
cenu, národní liborálové a svobodomyslní, maji
ve výboru všeho všudy jen 7 členů (5 a 2)
Tento poměr hlasův neznamená ovšem konečné
zamítnutí předlohy i v plenu poslanecké sně-
movny. Jistě ale znamená, že vláda, jež bude
chliti předlohu prosaditi — a to bude chtíti —
bude se snažiti získati konservativce nejen
ústupky v celních sazbách — věc to, jež nena-
leží v úvahu této rubriky — nýbrž také ústupky
politickými. Na toto pravděpodobné příšt
reakcionářství o politice pruské chtěli jsme
v této rubrice politické již předem upozor-
niti. Tím více, kdyžtě důsledky jeho nezůstanou
asi obmezeny jen na politiku vnitřní.
Prusko
16
article
Překvapení z Kuby.
Ústavodárné shromáždění kubské připravilo
Spojeným státům americkým nemilé překvapení.
Usneslo se o ústavě, jež má za cíl vlastně zří
zení republiky kubské. V její čele má státi pre-
sident, volený vždy na 6 let přímo lidem sa-
mým. Smí to býti jen Kubanec rodilý neb na-
turalisovaný. Tento jen, když aspoň po 10 le
se zbraní v ruce sloužil revoluční věci na Kubě.
Zákonodárnou moc vykonávati mají dvě sně-
movny; poslanecká voliti se má každá dvě léta
přímými volbami; 24 senátorů mají jmenovati
na 6 let — guverněři jednotlivých provincii
Kuby. Provincie maji miti samosprávu. O po-
měru Kuby ke Spojeným státům návrh ústavy
nic nestanoví. Dokud prý v této příčině nebude
návrh ústavy opraven, dotud nesmí prý dosa-
vadní guvernér Kuby, jmenovaný Spojenými
státy, generál Wood — a to na rozkaz Mae
Kinleyův — ústavy nové vůbec uznati. Zají-
mavo jest též, že ústavodárné shromáždění ne-
chce uznati půjček Kuby, pokud nebyly uza-
vřeny revoluční správou Kuby, tedy hlavně půj-
ček z doby před rokem 1895. Okolnost tatc
povede možná k vážným mezinárodním rekrimi-
nacím
Chéradame o rakouských volbách.
Mezi pařížskými velkými denniky, které po-
suzují věci rakouské s hlediska Slovanům pří-
znivého, je nejčilejší »L' Eelair«, který přináší
týdně znamenité informační i kritické články
z péra našeho vynikajícího přítele André Che
radama. Dne 29. ledna uveřejnil tento publi-
cista článek o rakouských volbách, kde vy-
světluje jejich význam a líčí poměry a směry
různých stran ve vídeňském parlamentě. Ché-
radame poukazuje na tři hlavní úkazy po-
sledních voleb: 1. na přiostření národního ra-
dikalismu slovanského v Čechách a v jižních
Wood
Chéradam
L Eelair
Che
Kuba
spojený stát
Čechy
Mae Kinleyův
17
article
V drobném prodejt:
ranní číslo o sobě . . . za 9
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve flialkách na venkovš-
ranní čšslo. . . . . . . . 10
odpolední.
. . . . . . . Bb
Inseráty
platí ze hotově rapřed.
Přodplacehí a inserty přijímá admini-
struce v Marianské ulici č. 3.
Tam sazkázají se též redakce.
tiskirna a ezpedice „ Národnick Listd“
Rakopiny sa novraesjí.
Národnick Listd
Rakopina
18
article
zemích rakouských; 2. na jistý vzrůst interna-
cionálního socialismu ve Vídni; 3. velmi jasný
postup prusofilských idel v severních Čechách.
Z toho dedukuje Chěradame, že Slované chtěji
se ráznějšími prostředky domáhati svých práv.
Mezinárodní socialismus zvílězil ve Vídni, po-
něvadž byl podporován německými prusofily,
kteří vášnivě podlamují všechnu loyalitu ra-
kouskou. V Praze jsou mezinárodní socialisté
podporováni Němci, z nichž polovička jsou
židé. Francouzský publicista uvádí zajímavýa
karakteristický fakt, že si velmi dobře hrají do
noty mezinárodní socialisté a velkohěmečtí ra-
dikálové. Vzrůst prusofilských poslanců může
mít pro Rakousko neblahé následky. Strana
Schönererova chce vyloučení Haliče z Cis-
lajtanie a přistoupení Rakouska k celnímu
svazku německému. Živel slovanský seslabí se
v Cislajtanii úbytkem 7 millionů Slovanů ha-
ličských a prusofilové domohou se pak svých
choutek velkoněmeckých. Chéradame prohla-
šuje, že plán velkoněmecké akce v Rakousku
musí býti dobře pozorován v Petrohradě i v Pa-
říži. Se stanoviska francouzského měla by
prostá existence německého »Zollvereinu« pro
Rakousko strašlivé následky.
Slovan
Němec
Chéradam
Vídeň
Čechy
Praha
Rakousko
Halič
Petrohrad
Slovan ha
19
article
Z říšské rady.
Z říšské rady.
V páteční sehůzi byly podány českými po-
slanci četné dolazy a pilné návrhy, na jichž
čtení dojde ve schůzi zejtřejší.
Poslanci inž. Kaftan a Váelav Se-
hnal podali k ministru železníční mu
tento dotaz v příčině účelného spo-
jení Dalmacie se síti železniční
v Bosně.
»Již v r. 1860 obrátila rakouská vláda svou po-
zornost ku projektu spojení železničního Split-Knin-
Ogulín, pohříchu byla z toho na základě zákona
z r. 1874 toliko poměrně malá část Split- Siverič a
Perkovič Šibeník (106 km.) na státní náklad v r. 1877
vystavena, kteráž trať v r. 1883 jen do Knína pro-
dloužena byla, jelikož nebylo lze s uherskou vládou
docíliti prodloužení této dráhy až do Ogulína. Z tého
důvodu sešlo z provedení myšlenky železničního
spojení z Knína do Nového územím bosenským, po-
něvadž se uherská vláda obávala škodlivé soutěže
s Rjekou.
Vliv Uher byl při tom podporován zákonem z
dne 22. února 1880, dle něhož lze stavbu dráh
v Bosně provésti toliko ve srozumění s vládou
uherskou, pro případ finančního obtížení říše jest
k takovéto stavbě zapotřebí vydání souhlasných zá-
konů v obou polovinách říše.
Přes opětovně úsilovné snahy poslanců dalmat-
ských nepodařilo se jednu z jmenovaných, pro Dal-
macii nezbytných dráh uskutečniti, jež by spojily
naše soustáti s pobřežím mořským, v hospodářském
a státním ohledu veledůležitým.
Ing
Kaftan
Váelav
Perkovič
Uher
Boseň
Split
Knin
Ogulín
Siverič
Rjeka
km
20
article
Zatím rozšířila se pod ochranným štítem »vše-
státních« zájmů utěšeně železniční slť bosenskáa
hercegovská, jejížto trati byvše k uherským dráhám
připojeny, staly se důležitými střebavkami dopravy.
což ovšem též i v politickém směru nemohlo zůstati
bez velkého prospěchu pro země uherské. Tímn vy-
světluje se také velký vliv, kterým působí druhá po-
lovína říše na osudy okupovaného území.
Nemůže býti tedy s podivením, když se Uhry
vzpírají všemožně a stále proti účelnému spojení že-
lezniční sítě bosenské s dalmatským přímořím, trva-
jící strategickou železnici Mostar- Metkoviče
nelze považovati jako takové, poněvadž Metkoviče
nemají žádného přístavu a také nejsou pro zřízení
takového způsobily následkem bařínatého okolí svého,
jež tvoří ohnisko zimniční. Toto dalo též hlavní
podnět ke stavbě dráhy Gabela- Gruž - Boka
Kotorská
Tato trať nevyhovuje ani hospodářským, ani vše-
státním potřebám Dalmacie, jelikož nalezá se na
nejjižnějším cipu země, k účelu tomu jest způso-
bilou jedině železnice, jež by spojovala Split, nej-
bližší to přístav dalmatský, s Bosnou.
Uher
Gruž
Bok
Mostar
Metkovič
Dalmacie
Split
Bosna
21
article
Proto obrací se tužby celé země, ano i celého
soustátí ke spojovací dráze Aržáno-Bugojno a Banja-
luka Jajce, poměrně levné to dráze, kterou již v roce
1895 nynější ministr železnic jako jedině správnou
a výhodnou poznamenal a jejímuž uskutečnění se
ani říšský ministr financí nevzpíral.
V říjnu min, roku konaly se v příčině dostavení
bosenské sítě železniční a jejího spojení se soused-
ními zeměmi společné konference mini-
sterské, jejichž výsledek — pokud o něm veřejnost
se dozvěděla — nelze nazvati pro zájmy našeho sou-
státí potěšitelným.
V těchto konferencích bylo prý usneseno, aby
na prvním místě byla hlavní trať bosenská prodlou-
ze Sarajeva přes Gorazdu na hranici
sandžaku s tajným úmyslem, prodloužiti ji až do
Mitrovice; spojení ze Š abce do Doboje a z Bu-
gojna do Aržana má býti posunuto do druhé
řady, totiž má býti přikročeno k jich uskutečnění
resp. odloženo a ž po vystavení prve jmeno-
vané trati.
Rozčilení, jež zmocnilo se obyvatelstva dalmat-
ského následkem tohoto usnesení a opětného ústupu
rakouské vlády před vlivem uherským, vysvětluje, že
zástupcové království a zemí na říšské radě, ano
i veškerá veřejnost chová nejživější přání, aby do-
stala autentickou zprávu o těchto usnesených punkta-
cích, a to tím spíše, jelikož jest hraditi náklad na
Bugojno
Banjaluka Jajce
Sarajevo
Gorazd
Mitrovice
Doboj
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Bůh zástup ův
(Skoro pohádka.)
23
article
Kdesi v polozřicené chatě mezi holými
šedivými pahorkatinami trenčinského kraje nad
žlutými vodami Kysuce živoříř na špinavém
lůžku stařec-slepec. Již téměř padesát let tomu
bylo, kdy naposled kalícím se okem hledě
v denní svit. Stihlo ho však s oslepnutím
jiné neštěstí, vleklá choroba, zachvacující zne
náhla úd po údu — —
Slepec nezoufal. Modlil se k bohu, snášei
oddaně bolesti, útrapy i ústrky a doufalv
Hospodina. Bůh dal, bůh vzal, budiž jméno
boží pochváleno.
Nejdřív syn, pak vnuk a konečně pravnuk
mu čítávali v bibli. Lapal slova boží, ssál
z nich důvěru a nadějí, žil jejich sliby, doufa
a volal s Jobem:
»0 bych byl jako za časů předešlých, za
dnů, v nichž mne bůh zachovával, dokudž
svítil svící svou nad hlavou mou — —«
Svět, na nějž se již ani nepamatoval, byl
mu matnou pohádkou. Ale ve vyschlých prsuu
stále hřál pevnou naději, že ještě jednou uvidí
světlo světa a že povstane z lůžka.
bůh
Job
24
article
»Nebo bůh silný tak jest veliký, že ho
nemůžeme poznati.«
Zaslíbil si v duchu, že uzdraví-li se, půjde
na Hostýn na marianskou pouť. A cítil v srdci,
že se tak stane — — — — — —
»Aj bůh silný mocný jest, aniž svých
zamítá.«
Uzdravil se chorý stařec, a sešla kalná
mlha s očí jeho. Zaplesalo v něm srdce v ne-
skonalé vděčnosti, a šel splnit slib.
Byl žhoucí den letní, kdy vydal se uzdra-
vený na cestu k Hostýnu. Šel s očima široce
rozevřenýma, a umdlen tisícerými dojmy. Jako
zmámený se tloukl krajem, rozervaným vrchy
a údoly, tu holým a mrtvým jak poušť a onde
zeleným a kvetoucím jak zahrada. Udiveně
zděšeně zíral na oškubané, utýrané lidi, na ty
ubohé Kysučany, a přemítal, kde nad nimi zárl
světlo Hospodinovo. Kdekoliv se zastavil a dal
se do řeči, všude jen nářky slyšel, viděl slzy
a cítil zlobu — —
Přešel na Valašsko. Zase jen slzavým údo-
lím se vláčel, vyptávaje se všude na Hostýn.
A cílil v duši, že tam na tom Hostýně,
kde dosud ještě nikdy nebyl, najde útěchu, že
tam se mu ukáže Hospodin, bůh zástupů vté
slávě, ve které se mu jevil v slepých jeho
snech —
Hostýn
Valašsko
25
article
Od Meziříčí šel s procesím. Kráčeli stla-
čeně, houpavým krokem, zadýcháni prachem,
propáleni sluncem. Zpívali a zas mezi sebou
mluvili, ti tam plakali, onde nařikali, jinde se
smáli; a všichní se sotva vlekli.
Tam kdosi vypravoval, že si musil od žida
krčmáře přivypůjčit, že to i ono zanedbá tou
dlouhou cestou, kdo ví, jak bude na podzim —
Ne, to nebyli ti vyvolení! Nešli přílis rádi
uctit slávu boží, sli, aby šli, a proč?
Opozdívala se padoucnicí stižená stařena.
Dcera každé chvíle se na ni se zaklením obo-
řila, pobízejíc ji k rychlejšímu kroku. Omdle
kdosi slunečním úžehem, a jiný začal blabolit
Táhli se jako stádo, zpěv jejich se krouti
a svíjel, hlasy jejich skvěčely ve vysílení, slova
předzpěvákova se dutě lámala — —
Stařec od Kymce kráčel jako ve vidění.
Kde byl bůh v těch lidech? Kde ho hledají?
Ty jejich řeči, ty jejich tváře, ta při zemi s
plazici, shrbená těla, to chroptění —
Je v tom zbožnost, může to míti bůh rád
— — Vždyť ti všichni už počítají, jak seto
i ono stane, když jim bůh splní jejich přání
Ten tam odpočítává krejcary: to na ofěru, to
na pálenku — — —
Onde kterási žena zůstala v záhybu lesní
cesty pozadu, z rance vytáhla láhev pálenky
píla, chtivě lokala plnými doušky. Spozorovalto
bůh
26
article
její muž, vrátil se a pohádali se, skoro se
rvali — —
Nebylo by lépe, kdyby byl jen doma šel
do církve, a hledal ho s celou duší tam, kde
jest právě tak jako onde?
Stařeček umdléval. Celé tělo mu zase ocha-
bovalo a v oči mu stoupala jakási vlahá sla-
bost. — Vlekli se dále, noví poutníci se k nim
připojovali, vždy více rozruchu a těžkého
ovzduší se s nimi táhlo — —
V dálce vynořil se v paprseích slunečníeh
homolovitý vršek a na jeho temeni zářivá, lesklá
střecha jakéhosi stavení. Novou silou zazněly
hlasy — —
Hostýn, Hostýn! — —
Stařec se táhl do vrchu jako mrtvol
bledý a zsinalý. V hlavě mu třeštilo, myšlenky
se přehazovaly, duše um dlévala. Kde jest ten
veliký bůh zástupův — hučelo mu v mysli —
kde jeho sláva? Což ti zde mu nesou čilá
srdce v oběť? Jdou s čelem vyjasněným věčnou
láskou?
Vysoko kdesi nad černou hladinou zástup
a nad lesy byl chrám Panny — —
Marianské písně hučely, davy se táhlya
porážely, zemdlení klesali, hudba vířila. Cosi
děsného, hrozného lpělo v ovzduší. Chrapot
padajících k zemi řezal do zvuků písně, dech
rozpálených poutníků žířil jako výheň, klenía
nářky hučelv. Plulv vlny k chrámu Madonny,
Plulv
Madonna
Hostýn
27
article
ne rozradostněné, ale utýrané, do prachu sra-
žené, rozlítostněné; převalovaly se jako davy
pohanů k modle — — —
Uzdravený cítil, že do těla se mu zase již
vráží chabost nemoci. Každé chvíle byl
svalen k zemi, nadávky se naň sypaly, i rány
ucftil.
Ale táhl se dále. Chtěl vidět chrám
Panny. Chtěl uzřit stánek boha zástupů — —
kterých zástupův, přece ne těch tu, těch rozva-
děných, těch rozpitých — — —
Dovlekl se ke chrámu. Neviděl však již
jeho jasu. Do očí mu sjížděla opět ta kalná
mlha. Jen v šero, v šedý zmatek prozíral. Hle,
tam plazili se do zaprášených schodů davové.
Po kolenou se ploužili, čela až k zemi chýlili,
kámen libali, plakali a zpívali, v prsa se bili.
Kdosi do něho necitelně vrazil. Překotil
se a neměl již sil, aby se pozvedl. Šlapaly po
něm nohy davů a zvučela nad ním vřeštivá
píseň. Opouštěly ho smysly. Zavřel oči ve
smrtelné mdlobě. Již ani necítil, jak čísi ruce
vjely mu do kapes, nevěděl, že kdosi z plazí-
cích se poutníků vzal mu skrovný raneček.
Umíral a přes jeho tělo valily se spousty. A
když ho konečně vynesli na pokraj lesiku, byl
již bez života, studený — —
A davy hlučely, cpaly se do svatyněa
ovzduším zněla píseň k oslavě boha zástupů . ..
Jan Havlasa.
Havlasa