1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve střédu 30. července 1913.
Praha
5
article
Ra rannt a večerní listy
předplaci
v Praze v administrae
na Ere inta
kah
* dvojí donáškou
měe
na Bevrt ie ta
ta
aa mo lalkáchíl a k o
2 ria;::
Praha
6
article
Wečerní
Wečerní
vydání
V drobném prodeji
večerní. . . a le
ranv ljlkách na venkověs
Inseráty
plati se hotově kapřed
dpisrne rsPiijín
8
article
redakcem nacházsjí se ter
„Národnísh ra xpedie
Rukopisy se nevracen
9
article
V Praze, 30. července.
Praha
10
article
Londýnská konference vyslanecká přece
jen úplně nezahálí. Včera konečně vyřídila
albánské zřízení, stanovila finanční podporu
pro Černou Horu, patrně náhradou za Skadar,
a delinitivné rozhodla o srbském přístavu na
Jaderském pobřeží. Albanie dostala do šesti
měsíců knížete, zatím však bude spravován
podle stejných zásad, jako nyní království če-
ské — správní komi sí.
Tím by pomalu Albanie dostala se z den-
ního pořádku. Bylo sice nebezpečí, že Albanci
zasáhnou i do nynější balkánské války, zdá
se, že známý vůdce makedonských povstalců
Sandanský opravdu byl vyslán získat
Albance pro pomec Bulharům, ale nevyšlo
z toho nic. Srbové obsadili zavčas důležité
přechody na Černém Drimu a tím zarazili vpá-
dy albanských čet do makedonského a staro-
srbského území. Tím se také vysvětluje, pro
Srbové dosud nevyklidili ty části Albanie, kte-
ré připadnou budoucímu albánskému kníže-
ctví: nechtěli vojensky významná místa pro-
zatím vypustit si z rukou.
O situaci v nitru Albanie, o které ne-
máme žádných hodnověrných zpráv, píše
novosadská „Zastava“: „O nějaké albanské
vládě není ani slechu. Nemá žádného vlivu.
nikdo z Albanců na ni se neohlíží. Jednotlivé
albanské rody jednají docela na svůj vrub.
Bulhar
Srba
Skadar
Albánie
Zastava
11
article
Chce-li některý náčelník získat i druhý rod,
potkává se s velkými obtížemi, protože Alba-
nie si myslí, že dostal od někoho peníze a za-
darmo nechtějí nikomu tahat kaštany z uhli.
Albanci nechtějí slyšet ani o Italii, ani o Ra-
kousku, ani o Srbsku nebo o Řecku, ani o žád-
né autonomii. Snáze je stvořiti samostat-
nou Albanii, než ji udržeti.“ Našim diplo-
matům a ještě více našim kapsám nadělá
Albanie ještě mnoho nepříjemností. Není zdra-
vé rázem tolik se rozohnit v cizí Albanii pro
národní samostatnost a zároveň doma upírat
národům právo na národní sebeurčení. Národy
právem budou se domáhati, aby vnitřní poli-
tika šla rovnoběžně a ne protiběžně se zahra-
niční politikou, která v Albanii si tolik ná-
rodních vavřínů získala.
Albanec
Srbsko
Řecko
Albánie
12
article
Všeobecně se šíří mínění, že bukurešťský
mír bude záhy skutkem. Bulharsko jest vo-
jensky vyčerpáno, třeba že neustává posílat
do světa zprávy o úspěšných bojích tu se
Srby, tam s Řeky, při kterých nepřítel byl za-
hnán a Bulhaři odstoupili. Takovým způso-
bem došlo to tak daleko, že řecká vojska stojí
dnes již u hranic vlastního Bulharska a jsou
v taktickém spojení s vojskem srbským.
Srbské požadavky formulují se dnes tak
že Srbsko zažádá na několika místech úpravu
starých hranic a v Makedonii od Osogov-
ských hor podél Bregalnice na pohoří Maleš
k řece Ostrumici, kde bude trojmezí mez
Srbskem, Řeckem a Bulharskem. Řecké poža-
davky do poslední chvíle nemluvily o Kavale
jako o nezbytné podmínce, ale nyní prohla-
šuje Venizelos, že Řecko žádá i Kavalu jak
náhradu za poslední boje.
Vůči Turkům vycházejí vstříe Bulhiaři tím
že jim nabízejí neutralisování Odrinu pro mo-
hamedánské obyvatelstvo a zrušení pevnosti
Je to požadavek, který v Londýně vyslovil
Turci, ale Bulhaři tehdy odmítli.
Dojde-li k takovému rozdělení, teritori-
ální poměr budoucích balkánských států by
by asi takový: Rumunsko 140.000 km?. Bul-
harsko 130.000 Řecko, 110.000, Srbsko 92. 000.
černá Hora 18.000 km (dosud jen 9000).
Ale ani po uzavření bukurešťského míru
nebudou moci pacifisté těšiti se klidu. Na da-
lekém východě, v republice čínské, zuří ob-
čanská válka, která povede asi k rozpadnutí
říše středu na Sever a Jih, v Mexiku povstalei
dávají lekce, jak rozbíjet z aeroplánů válečn
lodi, a na jihu Afriky prý také není pokoje.
Bulhar
Ostrumice
Kavale
Turek
Bulharsko
Srb
Řek
Srbsko
Makedonie
Osogov
Bregalnica
Řecko
Londýn
Rumunsko
Mexiko
Afrika
km
13
article
Válka na Balkáně.
Jednání o mír v Bukurešti.
Válka na Balkáně.
Jednání o mír v Bukurešti.
Válečné operace budou dnes přerušeny.
Z Bukurešti, 30. července. Zde se
určitostí ujišťuje, že současně se zaháje-
ním mírové konference nařídí válčíc
státy dnes odpoledne na důkaz své
smířlivosti a upřímností, aby válečné
akce byly přerušeny.
Z Bukurešti, 29. července. (K. k.) Bulharšt
delegáti vyvracejí pověst, že bulharská vláda
zařadila opětně do vojska brigádu, jež rumun-
skou armádou byla zajata a pak opět pro-
puštěna.
Z Bukurešti, 29. července. (K. k. — A
Tel. Roum.) Král Karol přijal dnes ve sly-
šení tureckého vyslance v Bukurešti J efí
beye a pak min. předsedu Pašič e. Zítra
dopoledne přijati budou min. předseda Vuko-
tič a min. předseda Venizelo s. Delegát
přijati budou v pořadí, jak jsou ke slyšení při-
hlášeni.
Roa
Karol
Pašič
Balkán
Bukurešť
Vuka
Venizet s
14
article
Z Bukureští, 29. července. (K. k.) „Agence
Tel. Roum.“ praví: Protože časopis „U ni v er-
sul“ pozměnil smysl interviewu, jejž jeho
spolupracovníku povolil srbský delegát S pa-
lajkovič, rozhodli se všichni dele-
gáti, že každý intervíew odmít-
nou
Z Bukurešti, 29. července. (K. k. ) Schůze
delegátů mírové konference, jež koná se zítr
v ministerstvu zahraničních záležitostí, bude
míti ráz formální. Budou vyřízeny před-
běžné otázky pro vyjednávání nevyhnutelně
nutné. Vzhledem ke snaze všech zúčastněných.
aby zajištěn byl hladký a rychlý průběh kon-
ference, má býti také technická stránka upra-
vena s tohoto, hlediska.
Z Bukurešti, 29. července. (K. k.) Během
dne rokovali delegáti spojenců mezi sebou
dále konferoval Veni zelos s Majores-
cuem a Majorescu s Tončevem. O 5.
hodině odpol. byl Tončev přijat králem ve
slyšení. Četné interviewy zdejších listů od pří-
jezdu delegátů způsobily, že bylo smluveno
zachovávati při projevech větší opatrnost
Také bylo usneseno, aby, při nejmenším do-
časně, upuštěno bylo od uvědomování tisku
o meritorním obsahu schůzí. O předmětu vy-
jednávání delegátů spojenců mezi sebou, jakož
i s rumunskými delegáty, se proslýchá, že
především jednáno bude o zastavení nepřátel-
ství před zahájením konference.
Roa
Vit
Majores
Tončev
Bukurešť
15
article
Příchod Venizelův působí v tomto
směru umírněně na nároky Srbska, takže jest
naděje, že konference nebude zahájena při
střelbě z děl. Spojenci prohlašují, že před-
loží podmínky míru společně, aby
Bulharům bylo znemožněno dohodnouti ses
každým jednotlivě. Bulharští delegáti prohla-
šují, že nebudou činiti ve formálních věcech
žádných obtíží, dávají však přednost stálému
rumunskému předsednictví před každou jinou
kombinací. Všeobecná nálada, pokud se týče
předpokládaného průběhu a trvání konference
jest příznivá a jest naděje, že v 10 a ž 14
dnech bude cíle dosaženo.
Z Bukurešti, 30. července. Dle zpráv ča-
sopisů prohlásil král Karol při přehlídce
vojska v Bukurešti zůstavšího, k vyšším dů-
stojníkům, že mír bude v 10 dnech hotovou
Z Berlína, 30. července. „Tageblatt“ sdě-
luje z Petrohradu: Také v ruských dipomati-
ckých kruzích se prohlašuje, že mírová konfe-
rence v Bukurešti není pod kontrolou vyslan-
ců velmocí. Velmoci se usnesly, ponechati
válčícím státům plnou svobodu jednání a vy-
stoupiti jen tenkráte, kdyby usnesení konfe-
rence rušila rovnováhu na Balkáně. Ani proti
obsazení Dedengače Řeky velmoci ničeho ne-
věcí
Bulhar
Srbsko
Bukurešť
Berlín
Petrohrad
Balkán
17
article
Ze včerejší velvyslanecké konference.
Z Londýna, 29. července. (K. k.) Jak se do-
vídá Reuterova kancelář, trvala dnešní konferen-
ce velevyslanců tři hodiny, načež se odročila do
pátku. Ve dnešní schůzi byla definitivně upravena
otázka statutu albánského. VAlbánsku bude vlád-
nouti kníže, jenž bude určen za šest měsíců. Za-
tim bude nutno správu Albanska organisovati. Z
tím účelem vyšlou mocnosti kontrolní komisi, do
níž bude vyslán zástupce Albanie a po jednom
zástupci mocností. Komise sejde se co možno nej-
dříve v Albanii a jakmile sezná v zemi už existu-
jící základy správy obecní a jiných forem správ-
nich, podá mocnostem návrhy na příští správn
organisaci. Četnictvo bude pod velením. švédských
důstojníků. Mocnosti požádají Švědsko, aby jme-
novalo vyššího důstojníka, jenž doprovodí komisi
do Albanie, aby mohl určiti, kolik důstojníků je
třeba. V pátek bude se komise zabývati otázkou
jižních hranie Albanie. Otázka vojenského postu-
pu Turecka nebyla projednávána ve dnešní schůzi,
nýbrž byla po schůzi předmětem porad velevy-
slanců. Jak se proslýchá, zůstane situace ve pří-
čině svorného postupu nezměněna
Z Říma, 29. července. (K. k.) Ag. Stef. se do-
vídá z Londýna: ve dnešní schůzi velevyslan ů
byly definitivně vyřízeny tyto otázky: 1. Fi-
nanční podpora černé Hory: 2. Olici-
ální protokol o úpravě otázky při-
stupu Srbska k moři Jaderskému;
Vnitřní organisace Albanie. Jen otáz-
ka jižních hranic albanských nebyla vyřízena
bude upravena v pátek. O situaci na Balkáně ne-
bylo jednáno, protože je diplomatická akce v
proudu.
Švědsko
Londýn
Albánie
Turecko
Řím
Balkán
Reuterův
18
article
Z Londýna, 30. července. Velvyslanecká
konference bude míti již jen asi 2 nebo 3 schů-
ze a ke konci příštího týdne se rozejde. Na
včerejší schůzi jednali velvyslanci o situaci
způsobené tureckým postupem. Proslýchá se,
že vyslanci velmocí v Cařihradě obnoví a ještě
zostří protest. Kdyby to nepomohlo, shodnou
se patrně na ultimatu Turecku, jehož nej-
ostřejším odstavcem bude hrozba, že udělen
bude jedné nebo více velmocím exekutiví
moc. Odpověď Porty bude patrně vyhýbavá.
Příští kroky proti Turecku sotva již budnu
vycházeti od zdejší velvyslanecké konference,
nýbrž budou výsledkem obvyklé diplomatické
dohody. Dosavadní výměna názorů ukázala
že všechny velmoci trvají pevně
na pohraniční čáře Enos-Midia
londýnským mírem štanovené, nevyhýbajíce
se předem liberálnímu jejímu upravení.
Londýn
Cařihrad
Turecko
EnoMidium
19
article
Tábor bulharských žen.
Ze Sofije, 29. července. (K. k. — Ag. Tel.
Bulg.) Bulharské ženy uspořádaly tábor lidu
schválily resoluci, v níž se prohlašuje, že ny-
nější válka byla nutnou, aby dokončeno bylo
dílo osvobození Bulharů v Makedonii. Bulhar-
ské ženy posílají nepřemožitelným bulharským
vojínům, jejichž statečnost vyvolala údiv ce-
lého světa, pozdravy a vyzývají mocnosti, aby
zastavily vnikání Turků do území, jež sotva
osvobozena, vydána jsou bez ochrany opět
kruté pomstě. Shromáždění vyslovilo konečně
přání, abý na Balkáně byl opět sjednán mír.
Bulharské zprávy z bojíště.
Ze Sofije, 30. července. („N. Fr. Pr.“
Generál Ivanov obdržel značné posily proti
Řekům. Důležitá bitva je v proudu. Řekové
prchají směrem od Mehomie k Nevrokopu.
Ze Sofije, 30. července. („N. W. T.“) Ru-
muny u Ferdinandova zajatá bulharská bri-
gáda byla opět propuštěna. Vojíni její kromě
22 důstojníků, kteří byli zadrženi v Tajero-
mišti, přibyli již do Sofije. Jejich zbraně pro-
hlášeny Rumuny za válečnou kořist.
Ze Sofije, 29. července. (K. k. - Ag. fel. bulg.
Velitelové armád zaslali hlavnímu velitelství ob-
šírné zprávy o výtržnostech všeho druhu, jichž s
dopustilo řecké a srbské vojsko, které nezřídka
operovalo s tureckými tlupami. Zprávy oznamují
nadmíru četné případy plenění a ubíjení pokojné-
ho obyvatelstva a vypočítávají zejména bulharské
Bulhar
Turek
Ivanov
Řek
Ferdinandův
Rumun
Sofijá
Makedonie
Balkán
Francie
Aga
20
article
obce, které v různých okresích byly vypáleny.
ad válka
21
article
Srbské zprávy z bojiště.
Z Bělehradu, 29. července. (K. k.) Srb
ské vojsko, jež přibylo před Vidin, zúžilo ob-
kličovací čáru a zmocnilo se vesnice Tapar-
čiku, vzdálené 3 km od města. Z našich posic
byl zpozorován bílý prapor, vztýčený ve Vi-
dinu. Mezitím však rozhodl se nepřítel hájit
město do krajnosti. — Na staré hranici pod-
nikli Bulhaři dnes, jakož i v minulých třech
dnech útoky na naši posici u Vlasiny a Str -
charu, ale byli všude odraženi.
Velké transporty srbských raněných.
Z Bělehradu, 30. července. V posledních dnec
neobyčejně silná doprava zraněných nasvědčule
tomu, že boje u Egri-Palanky byly velmi krvavé
V Bělehradě jest nyní 4600 raněných.
Ztráty Černohorců.
Z Cetyně, 30. července. [„N. W. T.“
Dle posledních oficielních zpráv z bojiště
činí dosavadní ztráty černohorské ve vál-
ce s Bulharskem 1600 mrtvých a raně-
ných.
Srb
Bulhar
Palanka
Černohorec
Bělehrad
Tapar
Cetyně
Bulharsko
km
22
article
Řecké zprávy.
Z Bělehradu, 30. července. Dle úřadní
athénské depeše pokračuje řecká armáda
v operacích, až dosáhne starobulharských
hranic. Dle spolehlivých zpráv nebyly boje
u Džumaje pro řecké vojsko v posledních
3 dnech úspěšné. Řekové byli zapuzení ze
svých posic značně sesílenými bulharský-
mi kolonami.
Z Athén, 29. července. (K. k. — Ag. d'Athén.
Ministerstvo vojenství sděluje, že včera byla bez
odporu obsazena Gümildžina. Obyvatelé bez roz-
dílu náboženství přijali řecké vojsko s nadšením
Prchající Bulhaři zapálili zásoby nábojů, uložené
na nádraží. Má se za to, že trať Xanti- Gümildžin
jest nepoškozena. Bylo ukořistěno 60 železniční
vozů a 4 lokomotivy. Dle sdělení obyvatelstv
opustili Bulhaři severně od města tři obléhací děl
Musulmani žádali vrácení dvou mešit, které jin
Bulhaři odňali. Řecký velitel vojska vyhoví tét
žádosti.
Ze Soluna, 29. července: (K. k.) Se všech stran
se potvrzuje, že boje při obeazení Džumajabaly byly
velmi krvavé. Bulhaři bránili se zoufale ve svých.
výtečně volených posicích na výšinách u Džamaja-
baly. Ztráty nejsou dosud známy, avšak očekávají
se velké transporty raněných. Bulhaři ustupují smě-
rem na Dubnicl.
Dohoda Řecka s Tureckem.
Z Caříhradu, 29. července. (K. k.) Protože
vyjednávání, vedená v Athenách o úpravě otá-
zek, od nichž závisí opětné zahájení diploma-
tických styků, bylo již skoro úplně skončeno.
odebéře se právní rada v ministerstvu zahra-
ničních záležitostí. Rešid bej, zítra do Athén
aby s Ghalibem Khemalem podepsal listiny
opětném navázání diplomatckých styků mez
Řeckem a Tureckem.
Řek
d ' Athéna
Bulhar
Ghalib Khemal
Bělehrad
Džumaja
Atény
Soluna
Řecko
Turecko
Caříhrad
Xanti
23
article
Ruský názor na sítuací.
Ruský názor na sítuací.
M. Z Kolína nad Rýnem, 30. červen-
ce. „Köln. Ztg.“ oznamuje z Petrohradu
Vyslanci německý, rakouský a italský
konferovali se Sazonovem. Po té přijal
Sazonov vyslance srbského a řeckého.
Ruské úřadní kruhy posuzují dnes
situaci důvěřivěji a věří v úspěch umírňu-
jícího vlivu rumunského na Srbsko a ze-
jména na Řecko. Požadavky, poku
jsou úřadně známy, pokládaj
se za přijatelné, ačkoliv pro-
zatím Řecko i Srbsko trvají n
požadavku válečné náhrady.
Vzrušení nad tureckým postupem po-
zbylo, třebas jen na okamžik, ostrosti, pa-
trně pod vlivem tajných usneseních car-
ského dvora a zpráv z Cařihradu, dle
nichž, jak se zdá, nebude třeba užíti nej-
ostřejších prostředků.
Köln
Sazonov
Kolín nad Rýn
Petrohrad
Srbsko
Řecko
Cařihrad
24
article
Krise v král. Českém.
Krise v král. Českém.
Zemská správní komise konala dnes dopo-
ledne první schůzi za předsednictví presidenta
J. Exc. Vojtěcha hraběte Schönborna.
Přítomno bylo všech osm členů správnt
komise, kteří se dochvilně do zasedací síně
dostavili.
Důvěrná porada.
Před zahájením denního pořádku v důvěr-
né poradě mluveno o reaktivování
král. česk. zem. inspektorátu pro
pivni dávku a přednostou jeho jmenován
vrchní rada dr. Josef Pila ř. Do inspektorátu
službou přikázán rada z. v. dr. Rudolf Cís ař.
Zemský inspektorát zaměstnával asi 40 úřad-
níků a 60 ženských sil, které budou na dřívější
zaměstnání povolány. Poněvadž veškerá místa
jsou již obsazena, nebudou žádné nové síly
přibírány. Po vyčistění ladem ležících místno-
stí inspektorátu bude do nich dopraven po-
třebný nábytek. Přesná lhůta zahájení činnosti
inspektorátu není ještě stanovena, pravděpo-
dobně se tak stane již v prvých dnech měsíce
srpna. Dále v důvěrné poradě rokováno o za-
stavení platů dosavadním přísedícím.
Zemská správní komise mezi jiným učiníla
tato usnesení:
Zastavení příjmů přísedících.
Referát člena komise c. k. vrchního fi-
nančního rady Kvěcha: vysloven souhlas
s navrženým místodržitelským nařízením k řá-
du o dávce z piva na základě cís. patentu ze-
dne 26. července 1913 č. 36.
Úřední příjmy nejvyššího zem-
ského maršálka a posavadních
přísedících zemského výboru z a-
staveny dnem 1. srpna 1913. Týmž
dnem poukázány presidentovia
členům komise příslušné platy
(těmto po 16 kor. denně).
Vojtěch
Schönborn
doktor
Pila
Cís
25
article
Jmenování.
Jmenování.
Referát člena komise c. k. místodrž. rady.
Dostrašila.
Jmenování vrch. účetního rady Felise
Ševcovice prohlášeno definitivním.
Titul vrchního účetního rady udělen byl
účetnímu radovi Ervínu Kupfer oví, titul
účetního rady účetnímu revidentu Leopoldu
Krejčímu a titul správce kat. správci
ústavu pro choromyslné v Opořanech, Richar-
du Rauscherovi. Zároveň poukázány
jmenovaným příslušné služební požitky.
Schváleny posavadní stanovy inspektorá-
tu pro pivní dávku zemskou s příslušnými
změnami a přednostou jmenován vrch. zemský
rada dr. Josef Pilař, jemu přiděleni pak zem.
rada dr. Rudolf Císař, účetní rada Adolf Plýva
a přednosta odboru pomocných úřadů Václav
Pták.
Referát člena komise c. k. místodrž. rady
Lendecka: Na vědomi vzat nález c. k.
správního soudu, jímž zamítnuta byla stížnost
okresního výboru v Karlových Varech ve pří-
čině stavby silnice z Tiefenbachu do Lang-
grünu.
Mimo to vyřízeno několik záležitostí, tý-
kajících se silnic, mýt, meliorací a úpravy řek.
Referát člena komise c. k. místodrž, rady
Püchla.
Komisařem Hypoteční banky
jmenován byl referent c. k. místodrž. rada
Otakar Püchl, jeho náměstkem c. k. místo-
drž. rada Rudolf Widims ky. (Dosud byl ko-
misařem posl. V. Němec, jeho náměstkem posl.
dr. L. Pinkas.)
Vyhověno bylo stížnosti Jana Pacla v zá-
ležitosti stavby kolny při čp. 563 v Ústí n. Orl.
Zamítnuty byly stížnosti manželů Müllero-
vých ve příčině stavby kolny při čp. 17 v Mu-
Felis
Kupfer
Krejčí
Rauscher
doktor
Pilař
Císař
Plýv
Pták
Lang
Püchl
Widims
L Pinkas
Pacl
Karlová Vary
Lendecko
Püchl
28
article
Lázně Poděbrady.
Lázně Poděbrady.
Když jsem se v dubnu chystal do Podě-
brad, myslil jsem, že zastihnu naše krásné láz-
ně v Polabí prázdné a pusté, bez hostů a ná-
vštěvníků. Ale když jsem tam přijel za krás-
ného jarního počasí, když jsem se ocitl v rov-
ném kraji se širokou řekou lesy vroubenou,
s rozsáhlými lukami a řepnými poli, v kraji,
který mi tolik přípomínal rodný kraj žírné
Hané, tu jsem si vzpomněl na stesk profesora
V., rodilého Slováka. Chtěl se loni na dva,
tři dny vytrhnout z úmorné práce a pražské-
ho ovzduší a rozhodl se jeti do Poděbrad. Se-
zona byla teprve v začátcích a pan profesor
se těšil, že shodí se sebe všechny těžkosti
pražského života i společenských styků. Chtěl
se oprostit aspoň na několik chvil. Sestou-
pil s vlaku a cestou do města potkává jed-
noho známého z Prahy za druhým: spisovatel
A. M. Šimáček, K. V. Rais, F. X. Svoboda, d
Šalda atd.
A tuto zkušenost zažije každý návštěv-
ník Poděbrad. Před sezonou a v jejích začát-
cích uchyluje se do Poděbrad ke klidnému
zotavení řada lidí, kterým plný proud lázeň-
ské sezony byl by trochu nepohodlný, poně-
vadž — bohudíky — později je v Poděbradech
celá Praha, v neděli stejně jako ve všední den.
Slovák
A M Šimáček
K V Rais
Svoboda
Šalda
Poděbrady
Polabí
Haná
Praha
29
article
Příjemné a rychlé spojení vlakové dováží
do Poděbrad každodenně návštěvníky stálých
lázeňských hostů a příjemně upravený park
lázeňský, který v dubnu byl teprve dokončo-
ván, pohodli krásných procházek do podě
bradského okoli i neocenitelné výhody lázní
samých jsou neodolatelným lákadlem pro stá-
le rostoucí návštěvu Poděbrad.
V dubnu, kdy jsem přijel do Poděbrad
shledal jsem, že mezí lázeňskými hosty jsou
J. E. ryt. Randa, dv. r. Wenig. dr. Aug. Zátka,
dr. Jos. Podlipný, prof. Jarník atd. A prohlí-
žeje v lázeňské kanceláři, umístěné opět v
nově vystavěném traktu lázní, statistiku ná-
vštěvy a počtu vydaných koupelí, žasl jsem
nad rychlým a úspěšným rozvojem lázní.
Randa
Wenig
doktor
Aug
Jos
Podlipná
profesor
Jarník
Poděbrady
30
article
V měsíci březnu bylo vydáno koupelí: roku
1910 138, r. 1911 369, r. 1912 494 a letošního
roku 1272! A poměr ten letos, vzdor málo
příznivému počasí, stále se lepší.
V roce 1912 provedena v lázních řada no-
vých staveb a úprav, jimiž lázně kráčejí mílo-
vými kroky ku předu. Východním směrem o
starých lázní postaveno bylo nové křídlo láz-
ní, obsahující 18 kabin I. třídy a 1 salonní
koupelna a místnosti pro masáže. V zadním
traktu jsou rozsáhlé místnosti pro vodoléčbu,
nejmoderněji vypravené, která zahájena byla
letos od 1. června. Rozšířen byl a upraven
park a v domě bývalých knížecích úřadů byly
zařízeny konversační salonky pro lázeňské
hosty, pánský a dámský salon, kuřárna, herna
šachová, kulečníková síň atd. Lázně jsou také
vypraveny veškerým komfortem a pohodlím
pro lázeňské hosty, kteří nyní i za počasí
méně příznivého najdou ve středu lázní útul-
ný pobyt, ať v zimní kolonádě nebo v tomto
novém společenském domě.
Loňského roku dostavěna byla také ad-
ministrační budova lázeňská s byty úřadník
a personálu, plnírnou minerální vody, nejmo-
derněji zařízenou, výpravnou, kotelnoua
ústřední prádelnou. Strojní zařízení transpor-
tuje láhve k plnícímu stroji a zátkovacímu
stroji a pak přímo do skladiště. Všechen po-
stup plnění odpovídá nejpřísnějším požadav-
kům hygieny. V kotelně jsou dva velké kotle
parní a jest reservováno ještě místo pro dv
další. Prádelna zařízena vzorně. Export mi-
nerální vody poděbradské, která nalézá stále
rostoucí obliby, přejalo město teprve od 1
března t. r. a výsledky docílené za osvědče-
ného vedení ředitele lázní ukazují, že i v tom-
to směru kyne léčivým vodám poděbradským
utěšený rozvoj.
31
article
Poměry v Poděbradech jsou pro lázeňské
hosty velmi příznivé. Ceny bytů, stravy i lázní
jsou mírné, hojnost příjemných procházek
výletů po souši i po vodě (na Labí jezdí mo-
terové čluny), koupání v Labi na primator-
ských ostrovech, blízké lesy, to všechno při-
spívá k tomu, že Poděbrady stávají se hleda-
ným místem lázeňským, jehož léčebné výsled-
ky samy jsou ovšem nejpřítažlivějším magne-
tem. V lázních léčí se s úspěchem vady srdce
nemoci nervové, kornatění tepen, cukrovka,
anaemie, blednička, rheumatismus, dna, dyspe-
psie i chronické eczemy. Proto doufáme, že
Poděbradům bude přibývati hosti a návštěv-
níků rok od roka, neboť kdo jednou v Podě-
bradech byl a zakusil příjemných léčivých vý-
sledků poděbradských vod i milého pobytu
lázních i městě, jehož obyvatelstvo, správa
lékaři svou vzornou ochotou zpříjemňují ho-
stům pobyt, ten vrátí se do Poděbrad zase,
když úplně se zbavil své choroby. Jak pří-
jemným je pobyt v Poděbradech, o tom do-
statečně svědčí ta okolnost, že nejen v neděli
a ve svátek, ale každodenně jsou Poděbrady
navštěvovány obecenstvem z blízka i dáli.a
proto přejeme Poděbradům, aby co nejdříve
zase musily svoje lázně rozšiřovati.
Poděbrad
Poděbrady
Labe
Pod
32
article
Různé zprávy.
Otrava houbami. Z Kapošvár u, 29. čer-
vence. (K. k. uh.) Ve vsi Horním Sv. Martinu u-
mřelo 9 osob ze čtyř rodin, jež požily jedovatých
hub. 13 osob zápasí se smrti.
— Převážení školy v San Francísku. Není to-
mu dosud tak dávno, co se počalo s převážením
celých domů na jiná místa a už se v tom učinil
velký pokrok. V San Francisku dopravují nynt
celou velkou budovu obchodní vysoké školy na
jiné místo, vzdálené od původního přes 13/4 km.
Na původním místě, v Grove Street bude posta-
vena městská budova a tak obchodní škola must
putovati až do Franklin Street. Budova, vážící
800 tun, byla oddělena od základů a na oblých klá-
dách, pohybujících se na vlnivém ocelovém pod-
kladě, je posunována třemi velkými parními stroíi
ku předu. Na sta dělníků je stále zaměstnáno pře-
nášením klad, které vždy, když byla budova kou-
sek posunuta, dávají se ze zadu ku předu. Klad
bylo spotřebováno 1,020.000 stop. Dvakráte denn
táhnou stroje budovu a posunou ji vždy o 10 stopi
cesta budovy je vypočítána na tři neděle. Pak
bude škola postavena na nové základy. Rozumí se,
že je cestující škola stále obklopována zvědavcia
kinematografickými operatéry.
Kapošvár
San Francísko
Franklin Street
Grove Street
Horní svazek . Martin
km
33
article
= Město broskví. Několik kilometrů od Pa-
říže leží městečko Montreuil, které už přes 200
let požívá u labužníků nejlepší pověsti pro své
broskve, jež se rodí na slunných stráních, obklo-
pujících městečko kolem dokola. Po stráních tá-
hne se mnoho zdí, které rozdělují pahorky na čet-
né broskvové zahrady, jejich ovoce je pro svou
velikost, barvu, chuť i vůni proslulé po celém
světě. Jakost plodů je především podmíněna vhod-
ností půdy a pak také péčí, jež se stromům dostá-
vá. Broskvové kultury byly založeny již za Ludvi-
ka XIV. Zakladateli byli jakýsi bývalý poručík
René Claude Girardot a jistý Pépin, žák slavného
La Gnintinie, ředitele versalllesských zahrad.
René
Claud
Girardot
Montreuil
Le Gnintinie
34
article
Nově objevený Milletův obraz. Z Říma se
oznamuje, že v jisté romaňské vesničce byl obje-
ven nesporně pravý obraz slavného francouzského
malíře Milleta. Vyšetřující komise zabývá se ještě
pátráním po podrobnostech původu obrazu. Na
základě zákazu vývozu uměleckých děl zůsťane
obraz za všech okolnosti v Italii
= Církev proti krátkým kalhotám. Dosud se
duchovní hodnostáři všímali jen ženských oděvů
a vystupovali proti jejich „neslušnosti a nemravno-
sti“, ale protože s ženami ničeho nepořídili (proti
modě je každý protest marný, třeba pocházel od
hlav nejposvěcenějších) vrhli se na mužský oděv.
Začalo to v Bavorsku s krátkými kalhotami,z
nichž koukají nahá kolena. Malebný bavorský kroj
počal pomalu mizeti a tu se utvořilo několik spol-
ků na zachování a šíření kroje a k němu náležejí-
cích lidových tanců. To je však solí v očích jedné
části bavorského duchovenstva. V jistém katoli-
ckém listě bavorském uveřejnil jakýsi kněz hluč-
ný protest proti hornobavorskému kroji, který je
„chtivý, maškarní, neslušný, ješitný atd.“ Arci-
biskupský ordinariát v Mnichově prý učinil opa-
tření, aby budoucně všem spolkům „krátkokalho-
tovým“ nebylo dovoleno církevní svěcení praporu,
aby jim nebyla sloužena mše, jakož, aby takový
spolek ani jeho prapor, třeba nesl svatý obraz, ne-
byl připuštěn k církevním slavnostem. Bavoráci
jsou článkem pobouřeni, neboť má-li arcibiskup-
ství skutečně tento záměr, znamenalo by to zá-
ník kroje, na němž si uvědoměli tolik zakládají.
Milletův
Millet
Řím
Bavorsko
Mnichov
Italia
35
article
— Nadbytek žen v Berlíně. Před nedávnem
jsme oznámili, že v Berlíně je mnohem více žen,
nežli mužů. Tento nepoměr je patrným zvláště
v nejvznešenějších berlínských předměstích, ve.
Wilmersdorfu, Schöneberku a Charlottenburku. Ve
Wilmersdorfu je o 182% více žen, v Schöneberku
o 125 a v Charlottenburku o 105. A ne snad
proto, že by se tam rodilo více děvčat nežli hochů.
Příčinu tak velkého nadbytku žen v těchto před-
městích dlužno hledati v tom, že je tam mnoho
služebných děvčat a že tyto čtvrti jsou s oblibou
vyhledávány vdovami a ženami rozvedenými.
Charlottenburk se také někdy jmenuje městem
vdov.
nnn
Charlottenburk
Berlín