1
article
= Jarní povodně ve Spojených státech.
Z Haverhillu, Mass., se oznamuje: Zhoubné povodně
zavinily, že v údolí Merrimac a sice jak v tomto
státě tak i v New-Hampshiru, uvázla veškerá ob-
chodní činnost. V továrnách v Manchestru, Lowellu
a Haverhillu umlkl veselý hukot strojů a tisíce děl-
níků přišlo o výživu. Zde jsou téměř všecky továrny
na obuv uzavřeny, v elektrárnách zavládlo příšerné
ticho, továrny na klobouky jsou zatopeny a četní
obchodníci měli po celou noc co dělati, aby zboží
z přízemních obchodů zachránili. Rodiny, bydlící po-
dél řeky, musily se z domů vystěhovati. Voda vy-
stoupla o 17 stop a stále ještě stoupá průměrně o5
palců v hodině. Dle zpráv ze severu sníh a led
v horách taje na všech stranách, takže dlužno če-
kati ještě další povodně. V řece byly pozorovány tři
mrtvoly. — V Lavrence, Mass., následkem rozvod-
nění řeky Merrimac a nastalé z toho povodně přišlo
o práci na 20.000 dělníků. Voda dosáhla bezmála
takové výše, jako při povodni v roce 1866. — V Le-
wistonu, Me., vzhledem k panující povodni musily
býti velké přádelny bavlny zavřeny.
spojený stát
Haverhill
NewHampshire
Manchestr
Lowell
Haverhill
dělník
2
article
= Probodl přítele. Z Paříže se oznamuje;
Čtyři krejčovští dělníci, rodilí Řekové, Joannes
Kreys, Emanuel Stavron, Sotirio Photis a Joannes
Kamilarides pohádali se v neděli v noci, vracejíce
se z jakés zábavní místnosti. Z kavárny, kde byli
počali rvačku, byli vyhozeni. Na ulici počali vádu
znovu. Kreys a Stavron, mezi nimiž byl spor pů-
vodně povstal, doráželi na sebe holemi. Pojednou
Kreys, zasažen holí do čela, vytáhl ze své hole dýku
a bodl svého protivníka do prsou. Stavron, smrtelně
raněn, klesl. Když přikvapili policisté a tázali se
Kreysa, co se stalo, odpověděl: »Níc, pouhá hádka« —
a odešel domů. Stavron zemřel na cestě do nemoc-
nice. Když policie přišla do bytu Kreysova, aby jej
zatkla, spal pevně a byl překvapen, když mu ozná-
meno, že Stavron zemřel. Jevil velkou lítosta
pravil: »Byli jsme dobří přátelé a příčina našeho
sporu nestála za řeč...« Kreys odevzdán byl soudu.
Řek
Joannes Kreys
Stavron
Sotirio Photis
Joannes Kamilarides
Kreysa
Kreysův
Paříž
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Körbrův kabínet a my Čechové.
Jací jsou to vlastně muži, kteří stojí dnes
v čele politiky cislajtánské a jimž se podařilo
aspoň tolik dokázati, že parlament jakž takž
pracuje? Je to kabinet našich odpůrců či přá-
tel?. či kabinet lidí neutrálných, slepě sprave-
dlivých ke všem národnostem anebo kabinet
lidí lhostejných, kterým na krásných očíchté
či oné strany pranic nesejde? Odpověď nato
dost nesnadná, poněvadž sestává kabinet z de-
víti mužů, z nichž každý od druhého se něčím
podstatným liší. Pan dr. Körber, jenž stojí
v čele vlády, je vyškolený byrokrat, hladký
jako úhoř a jeden z oněch lidí, kteři
ke všemu potakují a nikomu nedovedou
odpověditi záporně. Panu Körbrovi jsou německé,
či české požadavky jenom překážkou parlamentní
dělnosti; snaha jeho jedině k tomu čeli, pře-
kážek těch se zbýti. V ohledu tom je dr. Körber
ministrem nad jiné obratným, jenž ví co dělat
a jak domoci se svého cíle. V ohledu národním
je sice pro jistou povolnost oproti požadavkům
Körbrův
Čecho
doktor
Körber
Körbr
4
article
neněmeckých národů, avšak celkem zůstati
má správa všeho království v rukou ně-
meckých. Muž slova ovšem není. Slibuje
zrovna tak rád, jako zapomíná a stavět na něho
by člověk nemohl. Šťastným zůstane potud,
pokud nebude nucen se stožárův před parla-
mentem vztýčených stáhnouti černožluté pra-
pory. — Naproti tomu je ministr spravedlnosti
baron Spens rozhodným naším lodpůrcem
přes to, že je oproti každému Čechu samá
libeznost, s každým že česky mluví a že nepře-
stává se tvářiti tak, jako by národu našemu,
mezi nímž strávil největší dobu života svého,
nadržoval. Je samá úslužnost naproti po-
slancům, samé tisknutí ruky, samé veseléa
vtipné poznámky. Však, kde může, tam
neopomene rozhodnouti proti nám i ve věcech
nejkřiklavějších. Nemenším přítelem naším je
pan Böhm-Bawerk. Také tento muž, jenž
má v rukou svých cislajtánské poklady, naším
přítelem není. Také tento pán by nás nejraději
ke zdi přitlačil a komu může, tomu přitíží.
Čech
Böhm
Bawerk
5
article
Osudným je jeho vliv zejmena ve věcech
osobních, muž ten je tím nebezpečnější, čím
důležitější má ressort. Ministr Hartl je starý
professor, jenž již jako vysoký úřadník v mini-
sterstvu vyučování pracoval kde mohl proti nám.
V poslední době se poněkud polepšil a nedívá
se na svět český brejlemi již tak ústavácko-
nepřátelskými jako druhdy. Nechť nikdose
nedomnivá, že nám snad nyní straní, naopak.
kde může i dnes ještě do nás. nevlídně drene.
A což teprve pan ministr železnic Wittek.
Je to rovněž, jakkoli původu českého, nejrozhod-
nější stranník německý, germanisuje ve svém
oboru co může. Není němečtějších úřadů dnes
nad ředitelstva dráh. Troufalost germánská
zmáhá se již i v nižších instancích. Ostatně od-
shází jeden úřadník český po druhém a nahra-
žují se Němci. Věc má se krátce řečeno tak,
že také nynější vláda, jako všechny její před-
chůdkyně, s výjimkou několika episod, je ně-
mecká a centralistická. Není to snad nějaké
odhalení zvlášť interessantní, je charakteristickou
zárukou té vídeňské přízně i té spravedlnosti
vůči nám, že mezi více než 153 ministry,
již se v Rakousku za posledních 40 let vystří-
dali, bylo všeho všudy 5 Čechů!
Hartl
Wittek
Němec
Čecho
Rakousko
6
article
— Z některých ministerských kance-
láří. Nyní naříkáme na to, že byrokracie je
ve všem proti nám, že nemáme nikde příte-
líčka, naopak, že při vládě každý vlastně je
proti nám, ba i v oněch ressortech že křivdy
se na nás dopouštějí, jimž v čele stojí ministr,
jenž má poctivou vůli být oproti nám sprave-
dlivým. Věc je přirozená a dá se snadno vy-
světliti. Byli jsme po léta tak pošetilí, že státní
službě jsme se co nejvíce vyhýbali a ji podce-
ňovali a každého ihned degradovali, kdo
do státní služby vstoupil. Následky toho se dnes
jeví v ministerských kancelářích. Tam sice také
je všude Čechů dost, ale ti tam buď přichá-
zejí s peticemi a prosbami, neb svlékají pánům
radům kabáty a jim přinášejí uzenky a pivo,
Ve vyšším postavení tam našich po čertech
málo. Jen v ressortech, kde se bez nás ne-
obejdou, je trochu více našinců, zejmena v mi-
nisterstvu vyučování a spravedlnosti, ale v mi-
nisterstvu vnitra, obchodu, financí, zemědělství,
železnietví, je po jednom nanejvýš po dvou úřadní-
cích národnosti české. Jak se nám při tom daří, ne-
třeba vykládati. V ministerstva vnitra nemáme
se zlatým límcem vůbec nikoho. V ministerstvu
orby máme pány dva, v ministerstvu obchodu
ani jednoho, tam tušíme je vůbec jen jediný
koncipista Čech a ve finančním rovněž máme
sotva tři Čechy a to v postaveních dosud pod-
řízených. Nejhůře vypadá to v ministerstvu že-
lezničním. Nehledě ku departementu technickému
je ve službách toho druhu koncipista jediný. Ta-
kové poměry nalezneme v centrálních kancelá-
řích. Nyní ovšem naříkáme na ty, kdož byli tak
pošetilými a službě státní se vyhýbali.
Čecho
Čechy
7
article
— Karlovarské obecní mezivládí. Jak
již oznámeno, nepovedla se Karlovařanům volba
nového pana purkmistra následkem passivní
opposice německých radikálů proti německo-libe-
rální většině zastupitelstva. Z ustavující schůze
sboru odešlo deset radikálů i znemožnili tak
opětnou volbu pana Ludvíka Schäfflera, k jehož
obzvláštní ozdobě připomínají listy německo-
liberální, že byl již po dvakráte vyznamenán,
následkem čehož jeví se nešetrný čin německo-
radikální menšíny tím zavržení hodnějším. Avšak
něm.-liberálové neztrácejí nikterak na dobré
mysli, naopak tváří se velmi vesele, ba i
škodolibě. Dokonce nic si z toho nedělají, že
Schäffler nemohl býti na novo zvolen a že
radikálové nechtějí dříve volbu dopustiti, dokud
nedostanou tři místa v městské radě a ještě
trochu jiných ústupků drobnějších. Němečtí
liberálové nepovolí a těší se, že budou Karlo-
vým Varům vlásti na dobu nedohlednou —
dovolí-li totiž pan místodržitel. Právě že byl
dosavadní starosta karlovarský již dvakráte vy-
znamenán, domnívají se karlovarští pokrokáři,
že budou ušetřeni vyslání místodržitelského
komisaře, jak tomu bylo v Žatci. Bude-li toho
zapotřebí, jsou němečtí liberálové ochotni pano-
vati »auf unabsehbare Zeit«, na nedohlednou
dobu. Ostatně je také velice blaží okolnost.
že něm. radikálové za každé zmaření volby sta-
rosty musí platiti po desítce pokuty. Příští
schůze jest ustanovena na 29. t. m. Jest ne-
pochybno, že tyto desítky přiměji něm. radi-
kály k rozumu a že k volbě dojde jako na
konec všude, kde taková obatrukce byla zahá-
jena. Konec konců počíná však také i karlovar-
ským pokrokářům odzváněti hrana. Snadsi
ještě časem vzpomenou na legendu o založení
Karlových Varů, ze na těch místech — zahynul při
nbi
tom pesl
— Ze Žamberka. (Původní zpráva »N.
Schäffler
Snadsi
Žatec
Karlová Vary
Žamberk
Karla
8
article
L.«) Okresní výbor v Žamberce ve
své schůzi dne 25. t. m. vzhledem k návrhu,
podanému na radé říšské poslancem Schönererem
na zavedení německé státní řeči v našich
zemích, kterýžto návrh způsobil nám Čechům
největší roztrpčení a jest hrubou provokací pro
všechny neněmecké národy zemí, v nichž
v soustátí našem dle tohoto příliš odvážlivého
a nespravedlivého návrhu měla by se zavésti
německá státní řeč, usnesl se podati co nejrez-
hodnější protest proti tomuto, veškeré ne-
německé národy v našem soustátí pokořujícímu
návrhu a předložiti klubu českých poslanců
národní strany svobodomyslné na radě říšské
resoluci, aby všemi možnými prostředky
na radě říšské tomuto návrhu se opřeli a hned
v zárodku jei potlačili. Resoluce tato,. zaslánu
byla klubu českých poslanců prostřednicivím
poslance na říšské radě za okres náš pana Fr.
Hovorky. — Josef Löbel, okr. starosta.
— Úmrtí. Pan Jaroslav Štangle r, mě-
šťan a majitel závodu uzenářského v České Třebové,
skonal po krátké nemoci ve čtvrtek dne 25. t. m. ve.
věku 43 let. Pohřeb konati se bude v neděli dne 28.
o 4. hod. z domu smutku na hřbitov sv. Kateříny
v České Třebové. — V Č. Budějovicích zemřela dne
23. dubna paní Josefa Buchnerová, rozená
Girtlerova z Klee bornů, vdova po knížecím
lékaři, v 79. roce věku svého. Pochována byla ve.
čtvrtek, dne 25. t. m. odpoledne na novém tamějším
hřbitově. — V pátek dne 26. dubna t. r. zemřel poo
dlouhé nemoci p. Jose f Hrubý, krejčí na Král.
Čecho
Hovorka
Löbel
Štangl
svatý . Kateřína
Buchnerová
Girtlerův
Klee
Jose
Hrubá
Král
Francie
Český Třebová
Č . Budějovice
okresní výbor v Žamberk
9
article
Vyšehradě. Zesnulý byl horlivým podporovatelem
všech spolků národních na Kr. Vyšehradě. Pohřeb
koná se v neděli 28. dubna o 3. hod odp. z č. 1 ve
Vratislavově třídě.
— Jubileum u zemského soudu v Praze
oslaveno bylo dnes o 11. hod. dopolední, kdy v pre-
sidiu shromáždili se veškeří radové tohoto soudu.
President p. dr. Pally oznámil četnému shromáždění,
že vzácného jubilea dočkal se vícepresident zemského
soudu pan Ladislav Málek, jehož předek právě
před 150 lety vstoupil do služby soudní, kteréž zů-
stali potomci věrni po plných 150 let. Praděd nyněj-
šího vícepresidenta Josef Málek vstoupil dne 29. dubna
1751 jako kancelista u »koncessu nejvyšších pánů
zemských oficírů v král. českém«, t. j. u justičního
oddělení místodržitelství. V r. 1766 stal se viceregistrá-
torem a r. 1773 radním protokolistou Gubernia in judi-
cialibus. V hodnosti té setrval až do zrušení tohoto
úřadu, načež dne 1. června r. 1783 stal se sek-
retařem u zorganisovaného českého soudu v appel-
laeích. Zemřel ve službě dne 17. května 1797.
doktor
Palla
Málek
Vyšehrad
Vratislavův třída
Praha
Praděd
národní na Králové
10
article
Jeho syn Filip ustanoven roku 1796 justiciárem
panství benáteckého a panství sousedních a zůstal
v tomto úřadě do 28. února 1834. Současně byl syn.
jeho Karel Josef Málek jmenován nástupcem jeho na
panství benáteckém, načež r. 1849 po sestátnění
úřadů stal se okresním hejtmanem, r. 1855 okresním
přednostou v Přelouči, r. 1868 okresním soudcem v
Přibyslavi. Syn jeho Ladislav Málek, nynější vice-
president, nastoupil dráhu soudní 17. března 1864,
kdy byl auskultantem v Chrudimi, r. 1867 stal se
aktuárem úřadu okresního v Žatci, pak roku 1868
adjunktem v Rychnově, roku 1869 přeložen do Ro-
ketnice, roku 1872 do Jičína, roku 1874 do Prahy,
rok na to jmenován k okresnímu soudu v Karlíně
k zakládání knih, roku 1878 stal se okresním soud-
cem nově zřízeného soudu na Kladně, roku 1880
jmenován okresním soudcem v Brandýse nad Lab.,
roku 1888 jmenován radou pro Kutnou Horu, roku
1894 radou při krajském soudu v Písku a 11. září-
1897 jmenován vicepresidentem v Praze. Počínaje
pradědem jeho, appellačním sekretářem Josefem Mál-
kem, sloužili příslušníci kmene Málkova od r. 1751.
nepřetržitě ve službách justičních celkem 168 let.
Filip
Málek
Mál
Přelouč
Přibyslav
Chrudim
Žatec
Rychnov
Jičín
Praha
Karlín
Kladno
Brandýs nad Laba
Písek
Málkov
rada pro Kutná Hora
11
article
Četné shromáždění konceptních členův zemského
soudu jubilantovi srdečně blahopřáli.
— Místodržitel hr. Coudenhove dnes ráno
vrátil se z Pešti do Prahy.
— Ubohá obecní čeština. Proti troufalosti
Němců tlumočené znovu pražským »Deutsches Verei-
nem« a strojící se k novému útoku nejen na pražská
nároží, ale vůbec na všechny nápisy, veřejné do-
pravě v Praze sloužící, bojujeme nejen všemožnými
prostředky tisku a neústupnosti, majíce proti nim
v záloze i prostředky nejkrajnějšího odporu, nýbrž i
doklady lásky a úcty, v jaké drahý náš mateřský
jazyk chováme. O doklady není nouze. V parku na
Komenského náměstí dvě výstražné tabulky varují
před nebezpečím střední cesty, jíž vedou koleje
městských dráh a na nich čte se následující napo-
menutí: »Jizda, povozy, ručnímy voziky.
jakož i jizda ciklistů jest touto stred-
ní části námestí prísně zakázána.«
Domnívali jsme se, že doby, ve kterýchž zmrzačená
mateřština naše volávala o smilování na rozcestích,
nevratitelně již vzala s sebou první polovina minu-
lého století, ale ejhle! Ještě dnes setkáváme se
s hrdelními zločiny na jazyku našem a to pácha-
nými v samosprávě král. hlav. města Prahy. Nežá-
dáme sice, aby příslušný úřad obecní dával skládati
takové nápisy zrovna k nejpřednějším českým pro-
saistům, ale v nynější, nervósou stižené době dopo-
ručovalo by se přece, aby nebyla veřejnosti na odiv
stavěna taková kriminální čeština. Máme toho dost,
slyšíme-li neustále z úst konduktorů elektrické dráhy:
Purkyňové, Tylové, Komenské náměstí, ještě i cestou
lakýrnického umění máme býti přesvědčováni o tom,
že pro jisté kruhy marně žil a žijí Jungmann, Bartoš,
Kott a Gebauer.
Coudenhove
Němec
Purkyně
Tyl
Jungmann
Bartoš
Kott
Gebauer
Pešť
Praha
Komenský náměstí
Deutsches Verei
12
article
— Budějovičtí Němci spískali si opět novou
ostudu. Zavítal k nim Otto von Heinzis, prvý inže-
nýr a záložní důstojník granátnického pluku v Ber-
líně, který, když ukázal se dobrým »hajlóbrudrem
z Reichu«, byl všude vítán s otevřenou náručí: v ně-
meckém domě, v hotelu »u zvonu«, u Fatzaunů,v
lázních, v budějovické pivnici a vůbec všude, kde
jsou německá střediska, se o něj drali. Méně víta-
ným byl v místnostech těchto vrchním číšníkům,
kteří budou na něj dlouho vzpomínati. Za nejve-
selejšího žití a veselí, jaké uchystali budějovičti
Němci tomuto Prušáku, dostavil se z nenadání do
jeho bytu strážník a pátral po ručním kufříku, o kte-
rém udal sedlář p. Kučera, že mu jej pruský pan in-
ženýr odcizil. Když se však zjistilo, že host budějo-
vických Němců přisvojil si také různé věci majitele
bytu, byl strážníkem zatčen, ale dopraven nikoli do
věznice, nýbrž na tajné oddělení nemocnice.
— To se nestalo v Americe. Rakouské čet-
nictvo mělo do nedávna zakázáno jezditi na veloci-
pedu a teprve nyní povoleno mu, že smí ho použí-
vati jen — abychom mluvili autenticky — »im
Stationsrayons, kterýž výraz vykládá se tak, že-
mohou velocipedu používati jen v místě četnické své
stanice, nikoli však v celém obvodu její působnosti,
tudíž v obvodu, zejmena jerli stanice na vesnici,
velice obmezeném. V dohě, v níž povolení toto vy-
dáno ještě nebylo, dověděl se četnický strážmista
Němec
Heinzis
Reich
Kučera
Amerika
mecký dům